Včelařská konference

Kolik je ZO které mají tak významný majetek jenž by nebylo možné rosprášit
uspořádáním zájezdu, školením, či, v nějaké kulturní akci???
Obvykle jsou to kompresory a tlakové lahve a to všechno tak na hranici
životnosti.

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 3. 2015 8:00:28
Předmět: Re: NOZ a ochrana majetku pobocnych spolku vuci hlavnimu spolku

"Jen ta 1000kč
Pár citací z http://www.vcelarstvi.cz/files/obezniky/obeznik-csv-1-2015.pdf

"jelikož Pobočný spolek s odvozenou subjektivitou nemůže vystoupit z
hlavního spolku,
nevznikají ani žádné majetkové nároky."

Nechápu proč by ZO neměli mít plnou právní subjektivitu a být tak členem
hlavního spolku a nikoli jen jeho "otrok", kterému, když se cukne je
majetek zkonfiskován. LA chápu - vedení chce mít větší moc a nechce
eventuální odpadávání ZO.
Viz. Strana 35
"Lze tedy shrnout, že základním rozdílem mezi Pobočným spolkem s odvozenou
subjektivitou a
Pobočným spolkem s plnou subjektivitou je, že zatímco prvně uvedený, je
založen hlavním spolkem
jako zcela nový subjekt, druhý je tvořen samostatně existujícím spolkem,
který je členem hlavního
spolku. Toto rozlišování má praktické důsledky, zejména ve vztahu k
možnostem vystoupení,
zrušení jakož i rozdělení pobočného spolku.
Jak je to s vystoupením ze svazu:
&#727; vzhledem k tomu, že Pobočný spolek s plnou subjektivitou je členem
hlavního spolku, může z něj
vystoupit;
&#727; v takovém případě nevystupuje z hlavního spolku jako pobočný spolek,
ale jako člen hlavního
spolku;
&#727; toto právo má Pobočný spolek s plnou subjektivitou i v případě, že
stanovy hlavního spolku
výslovně určují, že pobočný spolek z hlavního spolku nesmí vystoupit;
&#727; vystupující Pobočný spolek s plnou subjektivitou je oprávněn
ponechat si veškerý majetek, jehož
je vlastníkem, neexistuje-li mezi ním a hlavním spolkem jiné smluvní
ujednání.""

Rozprášit majetek - před zrušením - zajímavé.
Otázka proč pokud jen spolek nesouhlasí s tím jak to hlavní spolek vede a chce se trhnout, ale jako spolek zůstat bez nutnosti zakládat si nový.

Navíc u pobočného spolku s odvozenou právní subjektivitou platí (citace):
Vztah pobočného a hlavního spolku stojí na principu oddělených majetkových sfér. Souhrn majetku a dluhů (tj. jmění) pobočného spolku tedy nelze považovat za podmnožinu majetku hlavního spolku.[5]Jejich vzájemné majetkové poměry se tak v základním pojetí nijak neliší od vztahu mezi samostatnými osobami. Mohou se sice na základě dohody stát spoluvlastníky určité věci či solidárními dlužníky určitého závazku, nicméně přímo ze zákona pro ně nic takového neplyne.

Přesto není jejich majetek oddělený absolutně. V první řadě je zde možnost, aby namísto dohody jejich majetková provázanost vyplývala přímo ze stanov. Další rozdíl vyplývá z existenční závislosti pobočného spolku na hlavním spolku. Pobočný spolek sice za dluhy hlavního spolku ze zásady neodpovídá, nicméně je třeba mít v patrnosti, že hlavní spolek může pobočný spolek zrušit (způsobem uvedeným ve stanovách). Pokud na něj potom má dle stanov přejít likvidační zůstatek, může pomocí něj uhradit i své dluhy. Z tohoto důvodu je pobočný spolek silně motivován podpořit hlavní spolek v případě, pokud by se měl např. dostat do úpadku. V nadneseném smyslu je tak možné hovořit o tom, že dluhy hlavního spolku jsou i dluhy pobočného spolku.

Takže pokud hlavní spolek naseká pokuty - platí všichni členové.