Včelařská konference

Netykavka se je schopna šířit klidně i těch 100m za rok.Ty lusky když vystřelej,semena jsou trošku lepkavá.Projde li zralou netykavkou srnka nebo muj pes lusky střílejí a semena dopadnou i na hřbet procházející zvěře a chvíli se tam udrží.
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny.

Mám na některých stanovištích tu malokvětou co jsem se tam dostěhoval, neviděl jsem naní včelu. A že jak byl loni vlhký a studený rok, výška 150cm, když je sucho do 80. _gp_
.......
> Profík
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny.

Co jsem tak pozoroval je pro hmiz zajímavá velká netykavka žlaznatá s rúžovými a fialovými květy.Taková ta malá netykavka se žlutými květy je pro hmiz nezajímavá a mebývá ji nikde tak mnoho.

"Netykavka se je schopna šířit klidně i těch 100m za rok.Ty lusky když vystřelej,semena jsou trošku lepkavá.Projde li zralou netykavkou srnka nebo muj pes lusky střílejí a semena dopadnou i na hřbet procházející zvěře a chvíli se tam udrží.
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny."

To je možné, že se semena šíří krátkodobě přilepena na srsti, ale zase těch zvířat procházejících porosty není tak moc a zase konkrétně netýkavka žláznatá má v běžné krajině velice malý biotop, kde by mohla růst a tudíž tak přenesená semena nejspíš přijdou nazmar. Netýkavka žláznatá totiž je totiž omezena potřebou velkého množství živin a současně potřebou osluněných ploch.
je to v první řadě rostlina člověkem silně znečištěných biotopů, koryt silně znečištěných potoků a řek, vlhčích skládek organického materiálu, prostor s unikající močůvkou z skládek hnoje nebo z chovatelských zařízení nebo prostor s unikající šťávou ze siláže, či prostor, kde ústí odpady z přepadů septiků a horších malých čistíren odpadních vod vesnických baráků atd.
Nebo třeba okolí silně hnojených intenzívně využívaných rybníků, pastvin atd.
Například typické je, že netýkavka žláznaté "odjakživa", co pamatuji, roste trvale a poměrně agresívně třeba v korytu Odry třeba u Studénky, krásně je to vidět i z vlaku. Ale kolem přilehlých rybničních soustav, od Suchdola nad Odrou až po Jistebník a Polanku, dál to neznám, netýkavka žláznatá neroste nebo roste velice omezeně, vzrůstem do půl metru, maximálně metr a rostliny jsou málo zelené, spíš červené, což je u této netýkavky znak nedostatku živin. A přitom se jedná o plochy často přímo s korytem Odry sousedící.
A kolem mého bydliště, v předhůří Beskyd , se netýkavka v bažinách a kolem rybníků už nechytá vůbec. Zvláště když už zemědělci hnojí znatelně méně než za socíku a unikající močůvky třeba z kravínů do potoků jsou dneska citelně trestány. To už se mnohem víc chytá v osluněných místech v lese a na kraji lesa, kde využívá živin z rozkládajících listů.
.
To už je podstatně horší netýkavka malokvětá, ta u nás zabírá hlavně v listnatých lesích poměrně velké plochy. Obvykle spíš rovinkách, kde se shromažduje opadané listí nebo kde lidi do lesa vyváželi nějaký organický nepořádek. Nebo tam třeba hnije zatoulaný balík slámy z pole. Umí se přenášet opravdu daleko, třeba mně se tato netýkavka objevila na kompostu na zahradě, tudíž se přenesla minimálně několik stovek metrů z lesa u místního hřbitova, kde roste na zbytcích z odpadů z hrobů a na listí hlavně z dubů. Kdyby byla jen trochu pro včely, mohla by z ní být i docela snůška, ale myslím, že není. Tuto netýkavku jsem moc nepozoroval.