Včelařská konference

Svazenka
asi před třemi lety jsem vysel asi 3 kg svazenky na paseku vedle mne kdy byly vysázeny řídce smrky . neměla smrkůmkonkurovat byla daleko od sebe.
Jako dědek jsem běhal a rozséval pak jsem běhal s hráběmi pak svazenka vzešla velmi málo a pak kvetla ve výšce asi 10 cm.Myslím že měla málo živin.
Ted vedle mne pod vedením vysokého napěti přijel upravený traktor a asi 6mvysoký porost agátu, vrby břízy rozcupoval.
Asi nejsme v energetické krizi. energetici se nepotřebují ekologicky chovat. Asi zemědělsky mulchují půdu pod vysokým napětím aby jim rostly sloupy.
Přemýšlel jsem že bych do toho ZORANéhoterénu šel s hořticí nebo řepkou (svazenka tam neporoste)Bylo mi řečeno že by to stejně poškodily až zlikvidovali dřebčíci.
Tak už rosévače dělat nebudu, sednu si na lavičku před včely a tak jako dosud budu koukat a říkat holky dělejte já už mám uděláno.
co si o tom myslíte?:
J.B.

Ta činnost, kterou popisujete, je přesně to co se po vás jisté skupiny lidí požadují, ještě bych doplnil, že jste zapomněl strčit hlavu do písku. Čím více lidí s názorem džípí, tím dřív se pozabíjíme.

Dobrý den, pokud jste se snažil osít klasickou paseku, tak jak si ji
představuji, tedy hlavně stará a vysoká, polehlá tráva atd., pak tam
svazenka volně rozhozená nemohla mít šanci:myslím, že jen málo semínek mohlo
propadnout až k půdě a pak ještě měly vyrůst zastíněny tou starou a vysokou
vegetací.

Navíc,pokud jsem se dočetl, svazenka vyžaduje lehčí půdu a také dostatek
závlahy, což asi na lesní pasece moc nebude.Takže jak jsem napsal,šance
minimální, škoda semene.

I.D.


---------- Původní zpráva ----------

Od: J.B. <janburgel/=/volny.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 3. 2014 18:45:53

Předmět: co na otevřené plochy vysít?


"Svazenka

asi před třemi lety jsem vysel asi 3 kg svazenky na paseku vedle mne kdy

byly vysázeny řídce smrky . neměla smrkůmkonkurovat byla daleko od sebe.

Jako dědek jsem běhal a rozséval pak jsem běhal s hráběmi pak svazenka

vzešla velmi málo a pak kvetla ve výšce asi 10 cm.Myslím že měla málo

živin.

Ted vedle mne pod vedením vysokého napěti přijel upravený traktor a asi

6mvysoký porost agátu, vrby břízy rozcupoval.

Asi nejsme v energetické krizi. energetici se nepotřebují ekologicky

chovat. Asi zemědělsky mulchují půdu pod vysokým napětím aby jim rostly

sloupy.

Přemýšlel jsem že bych do toho ZORANéhoterénu šel s hořticí nebo řepkou

(svazenka tam neporoste)Bylo mi řečeno že by to stejně poškodily až

zlikvidovali dřebčíci.

Tak už rosévače dělat nebudu, sednu si na lavičku před včely a tak jako

dosud budu koukat a říkat holky dělejte já už mám uděláno.

co si o tom myslíte?:

J.B."

Hm, svazenka je spíš pionýrská rostlina. Neboli rostlina, která osidluje holé uvolněné a zároveň osluněné plochy půdy a která v konkurenci rostlin běžného porostu rychle mizí. Zároveň požaduje hodně živin v půdě.
Na paseky by se zřejmě hodila jen místy, tam, kde je holá půda, ale zároveň je ta půda pohnojena rozkladem asi spíš listí ze stromů než jehličí. Neboli musela by se nasít hned okamžitě po vykácení listnatého nebo smíšeného lesa a to jen místně na vhodné kousky půdy. A ještě musí být vhodné počasí, i když se svazenka hráběmi zanese do půdy a třeba nějakými šlapadly ta půda ušlape, musí do pár dnů pořádně sprchnout a tak celý další měsíc být pořád vlhko.

Co se jinak týká rozšiřování včelařských rostlin na pasekách či v lese nebo na krajích lesa, je třeba rozšiřovat ty rostliny, co dokáží růst a aspoń pár let se semny množit v konkurenci běžného porostu.

Na pasekách uprostřed lesa bych neviděl problém ve vysazování třeba netýkavky žláznaté. Musí se jen zajistit, aby se od cca srpna semena nedostala do vody, protože se šíří tekoucí vodou. Takže ne v blízkosti u potoků nebo na místech, kde by semen do potoka splavil prudší déšť. Nyní na jaře je sezóna vysazování mladých rostlinek do sponu tak cca půl metru až metr. Druhý rok po vysemenění už by tam mohl být souvislý porost a dostatek pylu ke konci července a v srpnu. Netýkavka jakožto světlomilná rostlina spolehlivě zmizí, až sazenice stromečků na pasece dosáhnou tak dvou metrů a vytvoří zapojený porosta hustě stíněnou půdu. Na okrajích lesa nehnojených splachy hnojiv z polí nebo dokonce vod znečištěných řek při občasných záplavách prvních cca 10 roků netýkavka žláznatá roste intenzívně, potom ale zřejmě jednostranným vyčerpáním živin ustoupí, až nakonec téměř zmizí.
.
Další rostliny vhodné pro včelaře jsou třeba lesní maliny,ostružiny, trnky, polodivoké myrobalány, hlohy - sazenicemi , potom třeba tam, kde mají naději se dožít aspoň 20 let a kvést, tak javory kleny nebo třešně ptačí, semeny potom třeba lopuch nebo komonice, možná taky v méně ceněných oblastech zlatobýl, i když to je invazivní rostlina.
Ovšem všechny tam, kde jsou jejich přirozená stanoviště, na kterých jsou schopny se udržet.

Já bych nad Impatiens glandulifera, také netykavka Royleova, příliš nejásal. Je to sice velmi agresivní druh, neroste všude, protože vyžaduje vlhké humózní půdy. Tam kde bydlím jsem ji ještě neviděl,ale znám místo, kde jsou této rostliny velké porosty. Bohužel bylo na ní hmyzu, asi tolik co na GM řepce, sem tam čmelák, nebo moucha, ale včela ani jedna!!

"Já bych nad Impatiens glandulifera, také netykavka Royleova, příliš nejásal. Je to sice velmi agresivní druh, neroste všude, protože vyžaduje vlhké humózní půdy. Tam kde bydlím jsem ji ještě neviděl,ale znám místo, kde jsou této rostliny velké porosty. Bohužel bylo na ní hmyzu, asi tolik co na GM řepce, sem tam čmelák, nebo moucha, ale včela ani jedna!!"

Já mám právě s netýkavkou žláznatou dost velké zkušenosti, vysazoval jsem ji na mnoha místech v lese a trvale mně roste na zahradě.
Včely i čmeláci na ni jdou velmi ochotně, hlavně kvůli pylu. Hlavně v srpnu a září, až pořádně rozkvete, protože u nás na běžných stanovištích začíná kvést až tak v srpnu a kvete v podstatě až do prvních mrazíků, které jsou u mně na zahradě pod stromy někdy až v listopadu. Je ale možné, že v červenci a na začátku srpna bývá v přírodě nabídka jiného kvalitnějšího pylu.
Beru ji jako relativně bezpracný zdroj pylu pro včely, protože na zahradě se množí sama, přesazuje se snadno, zas na druhé straně se nemnoží nijak agresivně a přebytečné rostliny se díky velikosti a křehkosti velmi snadno likvidují.
Netýkavka je jinak světlomilná a nitrofilní rostlina. Například na vlhkých a mokrých místech na všelijakých neznečištěných pramenitých místech, kde jsou veškeré volné živiny okamžitě zpracovány rákosím, sítím a podobnými našimi původními rostlinami se netýkavka vůvec nechytá a vysázená hyne. Co se týká lesa a lesní půdy hnojené spadem zejména listí, méně už jehličí, pokud má netýkavka dostatek světla na vykácených místech a trošku vlhkosti, rychle to místo zabere. Ale díky tomu, že je světlomilná, neumí úplně potlačit původní rostlinstvo. Po několika letech je zatlačena buď vysázenými stromky anebo náletovými keři, trním nebo jen vzrostlými kopřivami a podobnými rostlinami. Po několika letech na takovém stanovišti se její velikost a konkurenceschopnost taky zmenšuje, takže postupně ustupuje.
Vydrží i delší sucha na hodně suchých slunci otevřených stanovištích, za předpokladu, že tam je častá rosa, to znamená, že v okolí, do stovek metrů, je otevřená vodní plocha nebo bažina atd.
Trvale roste pouze v korytech hodně znečištěných řek a potoků a na místech pravidelně zaplavovaných znečištěnou vodou, která do půdy přináší nadbytek živin a odplavuje zplodiny růstu netýkavky. A ani tam se nedá říct, že roste agresívně, protože díky své světlomilnosti neumí pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby konkurenční rostliny pod sebou udusila.