Včelařská konference

Stando, co je to výška semene? Vysoký může být strom, člověk, či mrakodrap. Semena jsou většinou nějakým způsobem šišatá, kulovitá semena jako vytváří rod Brassica, se vyskytují málo. Semena trav mají délku několikrát větší než průměr. A co např kopr, při délce cca 4,5mm jsou široká cca 2,5mm, ale tloušťku mají jen 0,6mm. A co návody na obalech semen, nebo autor publikace „Rostlinná výroba v tabulkách“ ztratil podle všeho rozum. Osobně vím, že když naseju pukancovku do takové hloubky, jak doporučuješ, tak z ní nic nemám, protože ji dílem při klíčení vytahají vrabci a to co přežije jejich nálety se při výšce porostu cca 1,2m, pří prvním závanu větříku poroučí k zemi. Takovéto rady jste měli doktorovi poskytnout s Pepanem, hned na začátku vlákna a nezpochybňujte co píšou fundovaní odborníci, nebo co vypouštějí semenářské podniky. Jestli se vám to nelíbí, tak to rozmazávejte u semenářů.

Nejsem farmar a uz vubec ne fundovany odbornik.Kdyz odectu louku,tak to dela hektar a par metru,takze svazenka je na nejakych 3300 ctvercich,zadny lan.Osivo kupuju,pred mlacenim se svazenka desikuje,pricte li se kombajn..Pro mne urcite levnejsi varianta nakup..Vysev do oraniste a zadiskovani,snad ano,treba zkusit na vzorku,snad hrozi ztrata casti semen kvuli hloubce.Oficialni metodiku seti si jiste stoji za to precist,zapremyslet a zjednodusit pro svoje moznosti a vybaveni.Ale ze bych lital po poli a meril spon nebo pocital semena?Primerene fungovalo vzdycky...JosPr

Co se týká setí, tak většina semen vzchází i když se jen tak" rozhází" po trošku připraveném povrchu. To znamená holé půdy zbavené původního porostu. Je ale třeba počítat až s několikrát větší spotřebou semene, protože ho hodně přijde nazmar. Semeno je vhodné rozhazovat před deštěm, padající voda semena trošku do té půdy zapracuje.
Jinak čím víc se půda připraví, tak tím víc semena vzklíčí. Až nakonec je klasika, dobrá příprava půdy - její rozmělnění branami nebo v malém kovovými hráběmi, setí secím strojem do správné hloubky či rozhození po povrchu a zapracování do půdy opět branami nebo hráběmi a nakonec uválení povrchu válcem nebo v malém třeba nějakou betonovou trubkou vhodných rozměrů a váhy atd. My jsme kdysi na setí doma používali trubku průměr asi 200 a délky asi metrdvacet.
Jinak přesné setí kvalitními secími stroji do přesné hloubky a s přesnou hustotou je jedna ze základních podmínek, kterými dnešní zemědělci dosahují svých vysokých výnosů. Stačí se podívat na strniště řepky či obilí, jak jsou na správném poli ty stvoly všude prakticky rovnoměrně od sebe. Podobně podle velikosti rostlin by se měla odvodit hustota setí i svazenky a dalších.
.
Co se týká nákupu semen, třeba u nás jsme viděl semena svazenky, na odvážení od nějak půl kila, v prodejně, která vznikla z bývalého zemědělského zásobování a nyní prodává produkty pro zahrádkářením, zelinaření, chovatelství atd na rozhraní kutilskví a malého podnikání.
Semena komonice u nás pěstuje a prodává jakýsi semenářský ústav, je třeba pohledat na internetu. Jinak ale komonice u nás roste v dost velkém množství všude kolem cest , železničních náspů a podobně, hodně tam, kde se nedávno dělalo nějaké zemní práce nebo kde je kamenitá hodně suchá půda. Stačí v srpnu, září se tam projít a suchá semena z rostlin si "zdrhnout" , pro malé množství jednotek a desítek metrů čtverečním , tuším 3 gramy semena na metr čtvereční se dává u komonice, to úplně stačí.

Opěvujete svazenku, ale ono to tak s ní není horké. Aby medovala potřebuje vlhko, jako mělce kořenicí rostlina a teplé noci, pak je to OK. Jinak to většinou tak nebývá. Kvete v zásušku a jen pyluje a to má za následek, že včely ji dávaji přednost. V tu dobu jde i les a ona vyhání včely z lesa. Něco jiného je když je setá jako meziplodina a tady podporuje včelstva v podletí , že včelstva mají trochu přínos a pyl a pak plodují. Jinak pamatujte svazenka vyhání včely z lesa
--------------------------------------------
Felix

Felixi, že lípa zameduje jednou za dvacetpět let ti nevadí. Že v té době by mohlo být něco z lesa a včely dávají přednost svazence, ikdyž dává jen pyl, tak určitě pro to mají své důvody. Třeba v dnešní době kdy je geneticky modifikováno téměř vše a pěstují se ve velkém kultivary, které včelám, potažmo včelaři nedávájí nic, si ze svazenky donesou nemalé zásoby dobrého pylu a netahají domů co musejí pracně olizovat, z čeho se tak nanejvýš po..... a přinese jim to smrt. Kdy si uvědomíte, že včely nejsou vašimi otroky, které je třeba bezohledně ždímat.