78125

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 21. 6. 2013
Re: MED KVÄ???TOVĂ??? 2013

Máš v tom jednu chybu
Modifikace rostlin se dělá hlavně pro omezení drahé chemie tím že se do
rostlin přidávají geny které způsobují menší napadání škůdci a nemocemi.
Vedlejším produktem je pak zvýšení výnosů díky zmenšení nákladů.
Vše se to dělá právě jen u těch nejlepších odrůd a zvládne set o za rok či
dva. přirozenou cesto křížení to lze dosáhnou také ale tak za 50 i více let.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 6. 2013
Předmět: Re: MED KVĂ??TOVÄ?? 2013

"Jen ve stručnosti, protože tato debata není k ničemu.
Úprava v laboratoři není šlechtění- v laboratoři dovedou křížit i ovci s
kozlem a je z toho něco co má dvě DNA. Tohle není šlechtění, ale výroba.
GMO nejsou levnější na pěstování, jen vydrží silnější postřiky, hlavně
herbicidy, a i kdyby byla na hektar větší úroda, neznamená to, že její
sklizeň je levnější, protože rychlost sklízecího stroje se přizpůsobuje na
množství hmoty která tam je a má se sklidit, ne že ten stroj jede na Km/h.
A mnohem víc než nepěstovat GMO škodí kvóty EU které omezují pěstovat a
chovat podle potřeby trhu. Konkrétně sóju tady v okolí pěstovaly zemědělci
do vstupu EU běžně, po vstupu už jsem ji neviděl."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Aleš Molčík (89.24.20.224) --- 21. 6. 2013
Re: MED KVÄ???TOVĂ??? 2013

K nějakému omezení dojde, ale ne úplně a tím sporem u GMO je právě to za jakou cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 6. 2013
Re: MED KVÄ???TOVĂ??? 2013

"Máš v tom jednu chybu
Modifikace rostlin se dělá hlavně pro omezení drahé chemie tím že se do
rostlin přidávají geny které způsobují menší napadání škůdci a nemocemi.
Vedlejším produktem je pak zvýšení výnosů díky zmenšení nákladů.
Vše se to dělá právě jen u těch nejlepších odrůd a zvládne set o za rok či
dva. přirozenou cesto křížení to lze dosáhnou také ale tak za 50 i více let."
Ono těch směrů je víc. Jeden směr je úprava rostliny takovým způsobem, aby byla pro konkrétního hmyzího škůdce rostliny jedovatá. To je třeba přenesení genu bakterie BT do rostliny. Takže odpadnou postřiky. Druhý směr je například přenesení genu, který udělá rostlinu odolnou na běžný ekologicky málo škodící širokospektrální herbicid, třeba Roudap. V porostech pak není třeba používat proti plevelům drahé speciální jednoúčelové herbicidy, které se na míru toho plevele obtížně vyrábějí a mají nebezpečná dlouho působící rezidua, ale stačí třeba ten Roundap. Který je levný a v přírodě se po cca 14 dnech úplně rozloží.
Třetí směr je zvýšení odolnosti odrůdy třeba proti suchu nebo proti zatopení pole při záplavách. A čtvrtý směr je přidávání chybějících prvků do ovoce a zeleniny. Třeba takzvaná Zlatá rýže, nebo GMO modifikované banány, pěstování obojího zablokováno antigmo propagandisticou kampaní. Nebo rajčata obohacená vitamínem C vypěstovaná kdesi v Británii, které se jejich tvůrci vzhledem k sabotování zavádění GMO plodin v EU ani nepokusili přihlásit k oficiálním zkouškám a udělali z nich jen kuriozitu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
vojtech.langer@gmail.com (e-mailem) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013

Píšeš správne. A to, čo si popísal je práve "bodom sváru".

1. základná chyba Tvojho tvrdenia je, že rastliny by sa takto normálnou
cestou vyšlachtili za 50 a viac rokov. Nezmysel. Niektoré geny by sa
nikdy, ani za milióny rokov nedostali do genového reťazca použitých rastlín.
2. budeme dostávať látky do tela, ktoré by sme inak nikdy nepožili. Čo
to urobí s ľudským organizmom, keď sa nahromadia, to nikto nevie
povedať. Tu nejde o čas 10 rokov ale podstatne dlhší a následné generácie.
3. výrobca takto geneticky upravených plodím sám bude rozhodovať, voči
ktorému herbicídu bude rastlina odolná. Takže to nakoniec vôbec nemusí
byť ten nejšetrnejší herbicíd, ale výrobca, ktorý najlepšie
"genoinžinierom" zaplatí.
4. taktiež nevieme, čo spôsobí prírode a vode dlhodobé používanie
"Tvojho nejšetrnejšieho postreku".
5. GMO rastliny sa samé ďalej nerozmnožujú. Si stále odkázaný na kúpu
osiva od jedného výrobcu. Všetko je patentovo chránené. Čo sa stane, ak
niekto začne lobovať za zákaz používania "prirodzeného" osiva? Stačí, že
uzákonili tvar a farbu zeleniny a ovocia v EÚ. Ale za to EÚ nemôže. Za
to môžu ľudia, ktorí sa nechali podplatiť. A tí, čo platia, to nie sú
naši lokálny chudáci, ale nadnárodné monopoly, ktoré si môžu dovoliť
vyhodiť cca 40% produkcie a možno aj viac.

Čo myslíš, prečo rozpoznajú mäso z dobytka, ktoré bolo živené GMO sójou
od normálne živenej populácie?

Nikdy som žiadnu petíciu proti GMO nepodpísal a kým sa nevyjasnia vyššie
uvedené body, nepodpíšem ani za GMO.

Vojto.

Dňa 21.06.2013 22:33 R. Pol?ek wrote / napísal(a):
> "Máš v tom jednu chybu
> Modifikace rostlin se dělá hlavně pro omezení drahé chemie tím že se do
> rostlin přidávají geny které způsobují menší napadání škůdci a nemocemi.
> Vedlejším produktem je pak zvýšení výnosů díky zmenšení nákladů.
> Vše se to dělá právě jen u těch nejlepších odrůd a zvládne set o za rok či
> dva. přirozenou cesto křížení to lze dosáhnou také ale tak za 50 i více
> let."
> Ono těch směrů je víc. Jeden směr je úprava rostliny takovým způsobem, aby
> byla pro konkrétního hmyzího škůdce rostliny jedovatá. To je třeba
> přenesení genu bakterie BT do rostliny. Takže odpadnou postřiky. Druhý směr
> je například přenesení genu, který udělá rostlinu odolnou na běžný
> ekologicky málo škodící širokospektrální herbicid, třeba Roudap. V
> porostech pak není třeba používat proti plevelům drahé speciální
> jednoúčelové herbicidy, které se na míru toho plevele obtížně vyrábějí a
> mají nebezpečná dlouho působící rezidua, ale stačí třeba ten Roundap. Který
> je levný a v přírodě se po cca 14 dnech úplně rozloží.
> Třetí směr je zvýšení odolnosti odrůdy třeba proti suchu nebo proti
> zatopení pole při záplavách. A čtvrtý směr je přidávání chybějících prvků
> do ovoce a zeleniny. Třeba takzvaná Zlatá rýže, nebo GMO modifikované
> banány, pěstování obojího zablokováno antigmo propagandisticou kampaní.
> Nebo rajčata obohacená vitamínem C vypěstovaná kdesi v Británii, které se
> jejich tvůrci vzhledem k sabotování zavádění GMO plodin v EU ani nepokusili
> přihlásit k oficiálním zkouškám a udělali z nich jen kuriozitu.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013

"Čo myslíš, prečo rozpoznajú mäso z dobytka, ktoré bolo živené GMO sójou
od normálne živenej populácie?"

A prečo by vůbec měli rozpoznat maso z dobytka živeného GMO od masa dobytka neživeného GMO?
Není to vůbec možné, pokud se nejedná o potravinu, kde nebylo genetickou manipulací vloženo něco, co do potraviny či krmiva nepatří. Jenže používat takové GMo modifikované potraviny pro výživu lidí nebo zvířat určených na produkci potravin není povoleno nikde. Včetně zemí, kde se antiGMo aktivisté neuchytili a kde proto dobrodiní GMO šlechtění úspěšně a s rozumem využívají. K dobru obyvatel i k svému ekonomickému rozvoji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vojtech.langer@gmail.com (e-mailem) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVÄ?????TOVĂ????? 2013

Veď práve o to ide! Nejedná sa len o zásah v reťazci DNA, ale vkladajú
sa časti, extrahované z iných rastlín a zvierat (resp. hmyzu....)
Toto je jediný bod, kde je GMO ako - tak obhájiteľné. Si si istý, že GMO
vznikli z "lásky k ľudstvu" alebo nebodaj "blížnemu svojmu"? Už teraz sa
"zálohujú" rastliny všetkých druhov. Prečo asi? V USA sa GMO
rastliny pestujú a nie všade ich to dovolené . A tak isto to je aj s ich
konzumáciou. Čo je pre Teba civilizovaný svet - Argentína? Brazília či
iná krajina Južnej Ameriky?

Vojto.

Dňa 22.06.2013 08:25 R. Pol?ek wrote / napísal(a):
> "Čo myslíš, prečo rozpoznajú mäso z dobytka, ktoré bolo živené GMO sójou
> od normálne živenej populácie?"
>
> A prečo by vůbec měli rozpoznat maso z dobytka živeného GMO od masa dobytka
> neživeného GMO?
> Není to vůbec možné, pokud se nejedná o potravinu, kde nebylo genetickou
> manipulací vloženo něco, co do potraviny či krmiva nepatří. Jenže používat
> takové GMo modifikované potraviny pro výživu lidí nebo zvířat určených na
> produkci potravin není povoleno nikde. Včetně zemí, kde se antiGMo
> aktivisté neuchytili a kde proto dobrodiní GMO šlechtění úspěšně a s
> rozumem využívají. K dobru obyvatel i k svému ekonomickému rozvoji.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Aleš Molčík (89.24.17.64) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVÄ?????TOVĂ????? 2013

Na celém zemědělství je jako všude jedna krásná věc, že když dva dělají totéž není to vždy totéž. Je spousta drobnopěstitelů kteří i bez chemie, protože ji nemají ani čím aplikovat, natož pěstovat GMO, dovedou dosáhnout stejných ne-li lepších výsledků než velkopěstitel na poli vedle se stejnou odrůdou. Důvod toho není v ničem jiném než v dodržení osevního postupu a tím omezení množení plevelů, škůdců i chorob, dokonce na to má vliv i obyčejné organické hnojení.
Neschopným pro jejich hloupost a nebo z donucení nic jiného než GMO nezbyde, proto bych Radime nedělal z nouze ctnost. Sledujte historii zemědělství USA a pochopíte proč dnes GMO používají. Pro Evropu je tento pokus na lidském zdraví zbytečný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVÄ?????TOVĂ????? 2013

Aleši, je pak dost zvláštní , že ti velkopěstitelé potom nerozdělí ty své lány na malá políčka a nepřenechají malopěstitelům. Když ti malopěstitelé mají lepší výsledky.
Ani u včelařů to nefunguje, profesionální včelaři taky z jakéhosi důvodu nechtějí rozdělit své velkoprovozy na malé kousky a dát je v opatrování malovčelařům.
Podíval jsi se třeba pořádně, jak vypadá kultura třeba na poli s řepkou nebo pšenicí? Domníváš se, že by malopěstitelé dosáhlí takhle hustých jednotných porostů s takhle vysokým plošným výnosem? A že by v případě neGMO řepky nahradili těch asi 25 pro řepku předepsaných agrotechnických zásahů všemožnými agrochemikáliemi, v případě neGMO pšenice těch asi 15 agrotechnických zásahů pouze okopáváním nějakou motyčkou a stříkáním kopřivových výluhů?

Co se týká rizik, vždy všechno nové přináší nějaká nová rizika. O všem setrvávání na starém někdy přinese rizika ještě větší, a sice úpadek a převálcování konkurencí.Viz například úpadek a zánik starých civilizací.

V případě GMO nikdy nebyly prokázány žádné škodlivé vlivy zavádění GMO do praxe. Všechen odpor proti GMO se tak jeví pouze jako propaganda. Pokud se objevily nějaké výzkumy, které údajně dokazovaly škodlivost zavádění GMO, velice brzo se prokázalo, že to byly zmanipulované pokusy a výzkumy. Kde byly buď upraveny vstupní podmínky nebo statistika tak, aby vyšly výsledky požadované právě odpůrci GMO.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
J.P. (193.179.175.210) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013

Polášku, Polášku, ono to bude úplně jinak. Celou řadu informací protlačovatelé tají, nedozví se je ani úředníci v Bruselu, natož my co jsme za pokusné králíky a plniči kapes majitelů společností, které toto vyrábějí.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013

"Polášku, Polášku, ono to bude úplně jinak. Celou řadu informací protlačovatelé tají, nedozví se je ani úředníci v Bruselu, natož my co jsme za pokusné králíky a plniči kapes majitelů společností, které toto vyrábějí. "
Jistě, každý třetí nebo pátý je spiklenec a kuje proti nám pikle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
J.P. (193.179.175.210) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013

Vojtěchu, velmi dobrý příspěvek. Díky. Teď je třeba, aby to pochopili všichni co to čtou a neházeli to za hlavu. Dále je třeba tuto umělou industrální pustinu upravit tak, aby jsme ještě vůbec měli nějaký „Český med“. O to by se jako první měli postarat ti co GM rostliny vymýšlejí a používají. Protože časem se může ze včely stát velmi drahé exotické zvíře. Zvíře píšu proto, že je mezi ně chytrými zařazena.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
vojtech.langer@gmail.com (e-mailem) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013

Píšeš správne. A to, čo si popísal je práve "bodom sváru".

1. základná chyba Tvojho tvrdenia je, že rastliny by sa takto normálnou
cestou vyšlachtili za 50 a viac rokov. Nezmysel. Niektoré geny by sa
nikdy, ani za milióny rokov nedostali do genového reťazca použitých rastlín.
2. budeme dostávať látky do tela, ktoré by sme inak nikdy nepožili. Čo
to urobí s ľudským organizmom, keď sa nahromadia, to nikto nevie
povedať. Tu nejde o čas 10 rokov ale podstatne dlhší a následné generácie.
3. výrobca takto geneticky upravených plodím sám bude rozhodovať, voči
ktorému herbicídu bude rastlina odolná. Takže to nakoniec vôbec nemusí
byť ten nejšetrnejší herbicíd, ale výrobca, ktorý najlepšie
"genoinžinierom" zaplatí.
4. taktiež nevieme, čo spôsobí prírode a vode dlhodobé používanie
"Tvojho nejšetrnejšieho postreku".
5. GMO rastliny sa samé ďalej nerozmnožujú. Si stále odkázaný na kúpu
osiva od jedného výrobcu. Všetko je patentovo chránené. Čo sa stane, ak
niekto začne lobovať za zákaz používania "prirodzeného" osiva? Stačí, že
uzákonili tvar a farbu zeleniny a ovocia v EÚ. Ale za to EÚ nemôže. Za
to môžu ľudia, ktorí sa nechali podplatiť. A tí, čo platia, to nie sú
naši lokálny chudáci, ale nadnárodné monopoly, ktoré si môžu dovoliť
vyhodiť cca 40% produkcie a možno aj viac.

Čo myslíš, prečo rozpoznajú mäso z dobytka, ktoré bolo živené GMO sójou
od normálne živenej populácie?

Nikdy som žiadnu petíciu proti GMO nepodpísal a kým sa nevyjasnia vyššie
uvedené body, nepodpíšem ani za GMO.

Vojto.

Dňa 21.06.2013 22:33 R. Pol?ek wrote / napísal(a):
> "Máš v tom jednu chybu
> Modifikace rostlin se dělá hlavně pro omezení drahé chemie tím že se do
> rostlin přidávají geny které způsobují menší napadání škůdci a nemocemi.
> Vedlejším produktem je pak zvýšení výnosů díky zmenšení nákladů.
> Vše se to dělá právě jen u těch nejlepších odrůd a zvládne set o za rok či
> dva. přirozenou cesto křížení to lze dosáhnou také ale tak za 50 i více
> let."
> Ono těch směrů je víc. Jeden směr je úprava rostliny takovým způsobem, aby
> byla pro konkrétního hmyzího škůdce rostliny jedovatá. To je třeba
> přenesení genu bakterie BT do rostliny. Takže odpadnou postřiky. Druhý směr
> je například přenesení genu, který udělá rostlinu odolnou na běžný
> ekologicky málo škodící širokospektrální herbicid, třeba Roudap. V
> porostech pak není třeba používat proti plevelům drahé speciální
> jednoúčelové herbicidy, které se na míru toho plevele obtížně vyrábějí a
> mají nebezpečná dlouho působící rezidua, ale stačí třeba ten Roundap. Který
> je levný a v přírodě se po cca 14 dnech úplně rozloží.
> Třetí směr je zvýšení odolnosti odrůdy třeba proti suchu nebo proti
> zatopení pole při záplavách. A čtvrtý směr je přidávání chybějících prvků
> do ovoce a zeleniny. Třeba takzvaná Zlatá rýže, nebo GMO modifikované
> banány, pěstování obojího zablokováno antigmo propagandisticou kampaní.
> Nebo rajčata obohacená vitamínem C vypěstovaná kdesi v Británii, které se
> jejich tvůrci vzhledem k sabotování zavádění GMO plodin v EU ani nepokusili
> přihlásit k oficiálním zkouškám a udělali z nich jen kuriozitu.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
gupa (93.92.52.23) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013

Znát jak ovlivnit živou nebo mrtvou přírodu je odnepaměti lidská touha, která byla nastartována, podle tradovaného vývoje lidstva, v momentě, kdy člověk přecházel na masitou stravu a zvětšil se mu mozek. Podle tohoto, stupínku na řebříčku vývoje, lidstvo udělá další krok a tím bude poznání a um modifikovat. A tím bodem co nebyl napsán je to, že můžeme modifikovat vratně a relativně bezpečně a nevratně, s neznámou bezpečností. A to jsme opět u toho masa a mozku. Nato platí známá věta: Co mě nezabije to mne posílí. Může mi někdo napsat, jaká je úmrtnost po požití například čínské rýže, v r. 2008, kdy si dobře pamatuji EU jak stoplo dovoz a zedne naden stoupla jeho cena? Proč? Protože EU chtěla certifikace, potažmo další prachy zato, že tu může Čína prodávat. A je vlastně jedno co se prodává v EU, hlavně se musí zato platit.

Takto vidím problematiku GMO já. V úředníkovi, který rozhoduje podle výše výpalného neboli - stanoveného poplatku.


..........
Nikdy som žiadnu petíciu proti GMO nepodpísal a kým sa nevyjasnia vyššie
uvedené body, nepodpíšem ani za GMO.

Vojto.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu