78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 11. 2012
Re: Re: Re: trolloviny

"V době kdy fungovali JZD dostávali včelaři každoroční platbu za opylován
zemědělských plodin přímo od nich. Po jejich rozpadu se ti noví majitelé na
včelaře vys....i."


To není pravda, minimálně to nebylo tak jednoduché, jak se píše.
Platbu za opylování dostávali ti včelaři, kteří přímo do polí nakočovali. To byla téměř paralelní organizace vedle běžného ČSV. Kočující včelaři, tehdy nejčastěji v kočovných včelínech převážených traktory, měli takzvaný kočovný průkaz a byli zapsáni v tuším okresních databázích ČSV anebo zemědělců, to už nevím. Vždycky na jaře se hlásilo, kde chtějí tento rok kočovat a s kolika včelstvy, na řepku, jetel nebo na jiné plodiny. A na okrese nebo kde, zemědělci vybrali příslušné lány plodiny, kde měli nakočovat, a až to začalo kvést, pozvali se k těm lánům včelaři a rozdělila se konkrétní místa. Každý si na místo zatloukl svou tabulku a byl povinný do určitého termínu tam nakočovat. Přitom bylo možné, že JZD, kterému patřil ten lán, mohlo na převoz na pole i z pole zapůjčit traktor s řidičem.
A jedině tihleti včelaři dostávali poplatky za opylování, za řepku to bylo tuším 60 Kč za včelstvo , za jetel 120 Kč za včelstvo. Kontrolovali to tehdy údajně agronomové podle toho, jako silou včelstva létala z česen těch kočovných včelínů.
Med se prodával kilo za 35 do výkupu a ze dvora za 35 - 6 Kč podle kvality.
Včelaři, kteří se včelami nehýbali, nedostávali od zemědělců nikdy nic. I kdyby měli ty včely hned u pole.

Všichni včelaři bez rozdílu tehdy jednu dobu plošně pobírali jakési dotace na cukr, ale dotace za opylování skutečně jenom ti, kteří tam ty včely dovezli.

Po revoluci 1989 pak zdražily náklady na převážení a vůbec provozování kočovných včelínů tažených traktory, zatímco výkupní ceny medu zůstávaly podobné a tak většina včelařů své kočovné včelíny někde postavila na výhodné místo a přestala je převážet. Opylovací služba se kromě jiného rozpadla taky proto,že těch pár zbylých včelařů kočovníků, co tehdy převáželo včely na vozíku za osobním autem, by poptávku nepokrylo ani zdaleka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu