Včelařská konference

"Dobrý den, četl jsem hrůzné zvěsti o bodavosti těchto kříženců, příští jaro chci osadit nové lesní stanoviště Vigorkami, jednu mám od př. Jindry. Od stávajícího stanoviště, kde se mi nejlíp osvědčila matka od př. Cimaly (podle jeho webu alpský typ, linii nevím) bude cca 2 km."

No, "hrůzná" bodavost u kříženců je tehdy, pokud včelař s nástavky a plásty se včelami zachází jak s dřevem, přehazuje a mlátí s nimi a podobně. Vícenásobní kříženci totiž dosáhnou určitého přirozeného rozvrstvení bodavosti, od těch, se kterým se obrazně ťukne nebo praští třeba 5x a potom začnou bodat až po ty, se kterými by se muselo praštit 50 x , aby se rozdivočily a začly bodat. Chovatelé matek často potom včely vybírají, aby společně s dobrým výnosem byly i málo bodavé, takže včely dcer od jejich chovné matky začínají bodat, když se s nimi ťukne třeba 20 a víc. Toho běžný včelař při běžné manipulaci se včelami od chovatele obvykle nedosáhne, takže potom včelař říká, že včely od toho chovatele nebodají a kříženci bodají, protože včelař ťukne se včelami při manipulaci třeba 10 x.

Já pracuji s kříženci už víc desítek let a takovou bodavost, která by mi bránila v práci, nepozoruji. Některé včely jsou více bodavé, některé méně, ty nejbodavější, pokud mají horší výnos, prostě nerozmnožím. Jednou se mi stalo, že jsem sebral roj ulétlý od kolegy včelaře, který je měl od klidné chovné matky. A opravdu byly mnohem klidnější. Jenže já jsem na jejich klid začal hřešit a povedlo se mi je rozzuřit, bodaly pak stejně jako moji rozzuření kříženci....