78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Čermák K . --- 26. 11. 2003
Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti

Neodpovídám na příspěvek podrobně, chci jen doplnit k dosud probíhajícícm
pokusům (PS nástavky : jednostěnné), že u obou skupin včelstev je těch
informací víc než jen výsledné výnosy medu.Tak během jarního rozvoje se u
nich měřila síla včelstev, množství zásob a rozloha plodu. Proto další
analýzy a vývody budou moci být přesnější - konkrétnější po zveřejnění
dalších údajů v chystaném článku.
Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam napsáno.
Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené
18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
n.m.) zrovna tak.
Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem si,
že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné dřevěné
nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.
Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil nástavky pro
asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní rám nástavku ze
dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren, vně síťovina a nátěr).
Tyto nástavky v posledních letech postupně dožívají - dřevěné rámy a
sololity nahnívají i navzdory nátěru před osazením včelama, některé z nich
zvenku poničily sýkorky. Dřevěné jsou stále vpořádku (občas některý
potřebuje jen obnovu nátěru). Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem
sice jsou zatím zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově), což
při stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).
A další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde nepsal: My
včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit či docela potlačit
určitou (někdy se projevující) nevýhodu jednostěnných nástavků (jde hlavně o
jarní rozvoj) a tou je výběr geneticky vhodných linií či kmenů včel. Plodné
linie, které hodně plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků, jsou
v nevýhodě - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost včelám,
které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu (tlumící
teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat (mají zdatnější
včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové těleso, menší nároky na
tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem našel a chovám, možná i proto jsou
rozdíly mezi oběmi pokusnými skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta
pomalejší, ale s trvalejšími výsledky. Celkově jsem názoru chovat včelstva
přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání), podobně
jako je tomu v přírodě, protože jen tak můžeme vybírat ty matky, které jsou
s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k tomu geneticky podmíněné
předpoklady. Jinak řečeno - stále diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl
včelám, aby byl pro ně co nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně - pro
naše úly a technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!

K. Čermák


Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 24, 2003 1:06 PM


>O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace
.
.
> J. P. B.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti

Děkuji za tento příspěvek! Myslím, že potěšil obě strany. Je tam dost
námětů k přemýšlení.

Zvláště mne zaujala ta část o šlechtění včel pro tenkonástavkové úly.
To je vynikající myšlenka. Šlechtění by skutečně mohlo eliminovat část
problémů, které mají včely se slabou izolací tenkých nástavků. Bylo by
zajímavé zjistit, kam až se lze šlechtěním dopracovat, a jestli se i u
takto vyšlechtěných včel projeví nějaký rozdíl při srovnání jejich
chovu v tenkostěnném a utepleném úlu (při zachování technologie chovu
náležející každému typu úlu).

> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je
> nekompletní a zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto
> jednoznačně, jak je tam napsáno. Hlavně v Pekařově v drsnějších
> podmínkách byla včelstva v uteplených úlech výrazně lepší po dva
> roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené 18,5 kg, r.
> 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999
> plně vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky
> rozvinuly rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském
> roce - oslabená včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky
> vypořádala lépe.

To zcela odpovídá předpokladům.

> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.

Přesně tak. Připomínám dr. V. Ptáčka, který má část včelstev v nást.
úlech na rámky s 30 cm délkou loučky a pochvaluje rychlý jarní rozvoj
slabších včelstev v těchto úlech.

> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
> Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
> tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
> všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem si,
> že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné dřevěné
> nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.

Není sporu, že dřevo vydrží více než PS. Leč stále bych se přimlouval
za vědecké provedení srovnání spotřeby zásob a výnosu medu mezi
tenkostěnnými nástavky obsluhovanými příslušnou technologií včelochovu
v jedné skupině a na ve skupině druhé silně uteplené (80 mm PS)
obsluhovanými k nim náležející technologií. Já vím, na výzkum nejsou
dnes moc peníze... Ale třeba by zjištění byla opravdu zajímavá.

> Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil
> nástavky pro asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní
> rám nástavku ze dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren,
> vně síťovina a nátěr). Tyto nástavky v posledních letech postupně
> dožívají - dřevěné rámy a sololity nahnívají i navzdory nátěru před
> osazením včelama,

Sololitu bych také nevěřil. Hnije to, táhne to vodu atd. Leda na
průdyšné strůpky (třeba sololit s dírkami) a na to nasypat kuličky PS
(krabicové víko). Dovnitř buď laminování nebo prověřit např. materiál
z rentgenových filmů (zatím neprověřený nápad).

> některé z nich zvenku poničily sýkorky.

Ptáci poničí PS většinou tehdy, když přes tenkou vrstvu PS stěny slyší
vevnitř šumět včely. Situace se může zlepšit, když je PS silnější a
ptáci přes něj nic neslyší. Ale nepomůže to úplně vždy. Na druhé
straně - PS nástavek se velice jednoduše opravuje.

> Dřevěné
> jsou stále vpořádku (občas některý potřebuje jen obnovu nátěru).

Tomu samozřejmě věřím - sám je mám a slouží už přes 20 let (a bez
obnovy nátěru).


> Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem sice jsou zatím
> zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově), což při
> stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).

Pravda pravdoucí. Rozměr PS nástavků je citelně větší. Už proto se
nehodí na větší rámkovou šířku. Já jsem právě na tomto pohořel při
výrobě svých první nástavků s 8 cm PS. Vymýšlel jsem si a to, co jsem
vyrobil, nebyly ani tak nástavky, jako spíše skříně. Ale fungovalo to.

> A
> další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde
> nepsal: My včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit
> či docela potlačit určitou (někdy se projevující) nevýhodu
> jednostěnných nástavků (jde hlavně o jarní rozvoj) a tou je výběr
> geneticky vhodných linií či kmenů včel. Plodné linie, které hodně
> plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků, jsou v nevýhodě
> - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost včelám,
> které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu
> (tlumící teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat
> (mají zdatnější včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové
> těleso, menší nároky na tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem
> našel a chovám, možná i proto jsou rozdíly mezi oběmi pokusnými
> skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta pomalejší, ale s
> trvalejšími výsledky.

Myslím, že v genetice je jeden z pramenů Smělého úspěchu. 30 let
šlechtí matky na chov v silně uteplených úlech.

A je jistě možný i opak - šlechtit je na tenkostěnný nástavek.
Zajímalo by mne, co se stane, když se matka vyšlechtěná na tenký
nástavek přeloží do silně utepleného úlu (možná se to bude rojit?)


> Celkově jsem názoru chovat včelstva
> přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání),
> podobně jako je tomu v přírodě,

Tady bych si dovolil trochu nesouhlasit. Ve Včelařství se to jeden čas
stále opakovalo - že tenké nástavky jsou přirozené. Mě se to moc
nezdá. Vždyť v přírodě naše včelstva tímto způsobem vůbec nežijí
(nestavějí plásty volně ve větvích), ale naopak - hledají dutiny! A
když se podíváme na to, v čem nejčastěji přebývají - a k čemu jsou
tedy dlouhodobě vyšlechtěny - tak to je dutina ve ztrouchnivělém
stromu. Tj. velice silná dřevěná stěna (docela dobrá tepelná izolace),
díra do dutiny = malé česno. To nemá nic společného se zasíťovaným
dnem tenkonástavkového úlu, čili dobře větraným úlem velkým česnem a
očky. Tak mi tak připadá, že až na použitý materiál se přirozenému
životu včel blíží spíše dobře uteplené úly s jediným česnem.


> protože jen tak můžeme vybírat ty
> matky, které jsou s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k
> tomu geneticky podmíněné předpoklady. Jinak řečeno - stále
> diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl včelám, aby byl pro ně co
> nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně - pro naše úly a
> technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!

Skvělá myšlenka!


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vojta --- 28. 11. 2003
Re: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti

MODERNÍ VČELAŘ - zima 2004, str. 13, pochopitelně nepřináší podrobné a úplné výsledky pokusu. To ani nebylo možné, protože první předběžné výsledky jsme získali 11.10.2003, tedy 6 dní po uzávěrce a 4 dny před předáním čísla do tisku.

Informovali jsme proto o hlavním výsledku pokusu: že neuteplené úly včelstva nijak neohrožují a že i v těchto úlech je možné na území ČR včelařit. Tomu totiž mnozí včelaři dosud nevěřili.

Na konci článku odkazujeme na příští číslo (jaro 2004), v němž přineseme informace podrobné a úplné (pokud nám je VÚVč poskytne - věříme, že ano).

Považuji za důležité sdělit, že redakce MODERNÍHO VČELAŘE má k výsledkům všech pokusů prováděných ve VÚVč Dol plnou důvěru. Obecný zájem redakce pak je informovat čtenáře o veškerém včelařském dění co nejobjektivněji.

V. Protivínský
šéfredaktor MV
casopis/=/n-vcelari.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu