| - Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re[2]: význam polystyrenu
Milý Vojto, píšeš:
> Pokud si dobře vzpomínám, nikdo se tady nenavážel a nenaváží do úlů > uteplených.
Sem tam se někdo "naváží" do Smělého - a to způsobem, který mi připadá nefér (tj. deformací jeho názorů a tyto deformace jsou prohlašovány za jeho učení). Přiznám se, že tento druh nefaktických "argumentů" mne dráždí. Myslím, že kdyby se tímto způsobem někdo navážel např. do J. Boháče, pak asi také reagoval podobně.
> Byl jsi to Ty, Jendo, kdo před několika dny vyrukoval proti > dřevěným nástavkovým úlům typu Langstroth a uváděl jsi několik argumentů, > mezi nimi i negativní vliv neuteplené úlové stěny. Jak už tady psal Ing. > Čermák, své tvrzení bys asi měl o něco opřít. Ptám se tedy: Z čeho > vycházíš?
1.) Z vlastní prosté úvahy: včelstvo musí vyhřívat plod, unikající teplo musí nahradit. Palivem je cukr nebo med. Snížíme-li únik tepla, můžeme tím snížit spotřebu paliva na topení. (Je to prostá aplikace základních fyzikálních zákonů.) A z vlastní dřívější srovnávací zkušenosti (již jsem o tom psal). Na mém pražské stanovišti v Šárce se teorie i praxe Smělého potvrdily bezezbytku. Jenže, uznávám, je to jeden typ stanoviště a to navíc typ dosti extrémní, a je to mé (nevědecké) pozorování.
Předpokládám však, že moje úvaha a zkušenost asi nebude přesně to, co by Tě přesvědčilo, že chceš spíše slyšet odvolávku na autority. Takže:
2.) Kniha "Nástavkové včelařství" (Kamler, Oliva, Ptáček; 2. vydání v r. 1998), která je o to cennější, že je to od našich místních výzkumníků a není import vědeckých poznatků z ciziny (tj. poznatků naměřených jinde při výzkumech cílených do jiných klimatických i snůškových i chovatelských poměrů). Je to střízlivě a zdrženlivě napsaná kniha. Mj. se tam píše: "Stěna (nástavkového úlu) by měla mít dostatečnou tepelnou izolaci, aby bylo zamezeno hlavně v jarním přechodném období zbytečným ztrátám tepla z úlového prostoru. Tento únik tepla musí včelstvo nahradit vyšší spotřebou glycidových zásob. Dobrá teplená izolace je výhodná i v letních měsících, hlavně u úlů včelnicového rozmístění, k ochraně úlů před přehříváním." (str. 12) Na konci knihy je uveden nákres doporučovaného nástavku pro místní poměry - dřevěný rám nahoře i dole, deska (nebo palubky) vně i vevnitř, vnitřní dutinu nástavku se předepisuje vyplnit "teplodržným materiálem" (2 cm) (str. 54).
3.) Přednáška ing. Kamlera ve VÚVč v Dole, ve které se této problematiky dotýkal. Doporučuji se přihlásit. Koná se každé jaro.
4.) J. Pernica: Úspěšný chov včel (ČSV 1991). Str 12: "Řešení úlu by mělo omezovat únik tepla" ... "další požadovanou vlastností úlu je jeho teplodržnost" (vysvětluje dále, že samotná tloušťka stěny není rozhodující - má asi na mysli tlusté a při tom studené stěny vycpané hoblinami atd.) ... "hovoříme-li o teplodržnosti a tepelné izolaci, máme na mysli jak unikání tepla z prostoru úlu do okolí, tak i pronikání tepla ... z vnějšího prostředí do úlu" (asi má na mysli vedro v létě) ... "dřevo se dá dnes nahradit jinými materiály, např. hobrou sololitem, polystyrenem atd., které mají mnoho výhod. Úly z nich jsou lehčí, teplejší... (o kombinaci) např. dřevo, sololit, uteplení - polystyren... v úlech tohoto typu včelařím přes 30 let k plné spokojenosti... Na str. 27: "Velmi často se při zimování včelstev podceňuje otázka tepla. Jsou včelaři, kteří zimují včelstva při plně rozšířeném plodišti, bez ohledu na to, kolik uliček včely obsedají, a zdůvodňují to tím, že včely si udrží teplo v zimním chomáči. to je sice pravda, ale teplo z něho uniká do okolí, a čím je tento prostor větší, tím větší jsou tepelné ztráty. To znamená na druhé straně i větší spotřebu zásob a znovu zbytečné oslabování včelstva..." "Větší spotřeba včelstva na vyrovnání tepelných ztrát způsobuje předčasně naplnění výkalových vaků včel, a jestliže včelstvo nemá delší dobu prolet, vzniká úplavice..." "Včelstvo bychom měli zimovat v takovém prostoru, který včely mohou tepelně zvládnout s minimálním vynaložení energie..." "sebedokonalejší uteplení včelstva není nikdy na závadu". "dodržování těchto zásad (hovořil o způsobu zimování) znamená také šetření zásob, protože včely v průběhu zimy nemusí nadměrně konzumovat zásoby, které přeměňují v tepelnou energii k udržení optimální teploty v zimním chumáči, a udržují se déle při životě..."
5.) Dalo by se najít dosti citací ve Včelařství a další vydané literatuře, ale to by bylo dlouhé... Nakonec tedy jen malá citace z Irmgard Diemerové: "Včelaření jako hobby". Autorka se snaží střízlivě mapovat situaci v úlové otázce a problematice. Na str. 43 např. píše o tom, že se opět objevuje vyrábění úlů ze žitné slámy. Na téže straně, když píše o přednostech a nevýhodách nástavkových úlů (má tady na mysli neuteplené nástavky), uznává, že "protože úl je vcelku jen málo izolovaný, je spotřeba krmení v zimě relativně vysoká". Atd.
6.) A konečně nemohu nezmínit výsledky měření ing. Smělého. Ale to - při tvém odtažitém vztahu k němu - na tebe asi dojem také neučiní... ;-)
Mám pocit, že pro čtenáře včelařské literatury jsou to obecně známé poznatky a zákonitosti, které jsou však ze strany určité skupiny podivně zpochybňovány s odvoláním na jakési zahraniční výzkumy, o nichž však nejsou ve Včelařství publikovány podrobnosti, jen jakési podivné výsledky, které odporují mnohonásobně u nás ověřeným zkušenostem...
> Pokud je skutečně má, kde bereš jistotu, že se na tom nepodílí řada > jiných vlivů? Snůškové podmínky stanoviště (údajně velmi dobré), > vliv „kelímkového medu“ (kolik kelímků od sladkých > limonád včely na Praze 6 denně najdou a kolik z toho udělají medu? > – měřil to někdo?),
I o tom už jsem tu psal minule - citace ing. Smělého - seznam podmínek potřebných k dosažení jeho výnosu.
> zbytky zimních zásob a jarního podněcování (údajně nekrmí skoro nic,
:-))) Ano to je velice výstižné. Spotřeba krmení v izolovaných úlech je tak výrazně nižší, že to tenkonástavkovému včelaři (s jeho 20-30 kg cukru) skutečně musí připadat jako "nic".
> ale > kdo to kdy ověřil?). To není neslušnost. Já Ing. Smělého neznám, nikdy jsem > ho neviděl, proč bych zrovna jemu měl slepě věřit vše co říká a píše?
Než někoho začnu obviňovat (či veřejně podezřívat), že si vymýšlí, tak si to nějak prověřím, ne? To už je takový bonton...
> Ing. Smělý přece nemá silně uteplené úly v ČR sám. Kdo další na jiných > stanovištích dosahuje s těmito úly takových výnosů? Proč se taky > nepochlubí?
Nevím. Možná proto, že nechce dopadnout jako Smělý, na kterého se dnes útočí, protože hlásá něco jiného než je prosazovaná moderní evropská ideologie včelaření.
> A že má někdo v uteplených úlech 30 – 40 – 50 kg > medu? Teď hned Ti mohu vyjmenovat nejmíň 10 včelařů, které osobně znám a > kteří takových výnosů běžně dosahují v úlech tenkostěnných. Znám tři, kteří > v Optimalech resp. v Langstrothech mají každý rok kolem 80 kg, letos 100 > – 120 kg.
Odpovím Tvým argumentem: jak víš, jaká řada vlivů se na tom podílí. Jak víš, jaký by byl výnos, kdyby včelařili v silně uteplených úlech odpovídající technologií ošetřování? Jak zde již zaznělo - je to věcí nejen uteplení ale i ostatních podmínek a okolností. Jsou lokality, kde je 40 kg úspěch a jsou lokality, kde bez silného uteplení nevytočíš nic (moje osobní zkušenost z druhé poloviny 80. let, ale o tom jsem sem již také psal - za úspěch jsem považoval 10 kg z PS úlů, ostatní úly tam nedaly takřka nic).
> Jenže jsou-li jedny úly na zcela odlišném stanovišti, než jiné, > jsou-li ošetřovány zcela odlišnou metodou než jiné, jaký závěry z > toho můžeš dělat? Řekl bych že žádný, dokud se nevyloučí také > ostatní vlivy kromě uteplení.
Ano, to je problém absence řádné vědecké srovnávací studie. Řekl bych, že na základě vlastních zkušeností, měření a úvahy a hlavně srovnání se včelstvy chovanými poblíž si každý může učinit své závěry o své včelařské metodě a myslím, že mohou být i dosti hodnověrné. Ale srovnávací studie to jistě není. Jenže ta nejistota platí na obě strany. Tj. ani tenkonástavkoví včelaři nemají tím pádem jistotu, a tak i jejich proklamace o efektivitě jejich metody jsou v našich podmínkách stejně vědecké jako proklamace Smělého.
Ještě k té odlišnosti metod. Nejsem si jist, zda by mělo smysl (kdyby se taková srovnávací studie začala provádět) srovnávat tím způsobem, že včelstva budeme chovat v různých typech úlů a ošetřovat je jednou metodikou. Každý typ úlů má svojí metodiku, na kterou je navržen. Stejně jako nemá valný smysl chovat včely v 8 cm PS a používat k tomu metodiku z tenkostěnných úlů, tak by asi nemělo moc smysl, kdyby na včelstva v tenkostěnných a třeba nízkonástavkových úlech byla použita metodika chovu Smělého.
> V čem je tedy nevýhoda úlů tenkostěnných a kdo to kdy prokázal?
V úniku tepla směrem zevnitř úlu ven. Jaké si žádáš důkazy pro skutečnost, že dřevěná deska o síle 25 mm má drobátko horší tepelně izolační schopnost než 80 mm PS? Koeficienty tepelné vodivosti lze najít v tabulkách.
Pak už stačí jen aplikovat základní fyzikální zákony. Chceš-li zachovat teplo v místnosti, ze které ti uniká ven, pak musíš topit. A čím více ho uniká ven, tím více musíš v místnosti topit, abys zachoval její teplotu.
> P.S.: Pokud je pravda, že se na těch třech stanovištích testovaly v > obou skupinách úly neuteplené (jak tvrdíš – průvan očky, > atd.), pak mi nejde do hlavy, jakto že nebylo každý rok dosaženo > stejného medného výnosu u všech včelstev? Proč tedy byly mezi těmi > dvěmi skupinami rozdíly? >
To je přece otázka spíše pro ing. K. Čermáka. Já mohu jen předpokládat, že ani otevřenými očky a dnem "neulétlo" všechno to teplo, které dokázaly uteplené stěny zachránit. Lze však logicky předpokládat, že ho "ulétla" jakási významná část, která kdyby se zachránila pro včelstvo, tak by efekt uteplení byl výraznější. Takže i když nemohu považovat takto uteplený Optimal za uteplený úl (v plném smyslu toho slova), přece jen polystyren způsobil, že tento úl nebyl tak studený, jako klasický Optimal.
Domnívám se, že by to byl zajímavý námět na další pokusy a přesná srovnávací měření našich výzkumníků.
Každopádně pokus dokazuje, že vliv PS uteplení na Optimalu je pro výnos z jarní snůšky výraznější než vliv jarního oslunění, dýchání dřeva apod. jevů, které bývají proklamátory tenkostěnného včelaření tak často vyzdvihovány (a myslím, že přeceňovány) jakoby to byla nějaká úžasná výhody tenkostěnných dřevěných úlů.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4606
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |