Včelařská konference

Vážení přátelé. Zařekl jsem se, že se v této konferenci nebudu k ničemu vyjadřovat. Ale čeho je moc, toho je příliš.
Předně mi připadá značně po pás interpretovat si výsledky výkumu tak ,jak se komu zachce a výsledky jednoho držitele včel nad ně povyšovat. Přítel B by si měl udělat trochu času a mrknout se na www stránky PV Zubří. Jistě by se výsledek z roku 2003 dal také spočítat. Vzhledem k tomu, že je dobrým žákem svého učitele, asi by mu také nedalo příliš práce se z toho vylhat. Promiňte mi to, ale za ing. Čermákem něco stojí. U nás budete např. někoho těžko přesvědčovat o tom, že jím vyselektované kmeny Vigor a Lesana nejsou to nejlepší co kdy měli.Jsou velice přizpůsobivé, mají špičkové výnosy a dokonce mnozí přísahají na to, že tato včelstva mají méně roztočů. I já se k tomu kloním.Sám vím jaký je důsledný a na rozdíl od mnohých naprosto poctivý a nestranný.To o roztoči by jistě odmítl. Někteří by však jistě neváhali.Podezřívat ho jen náznakem z tendenčnosti je prostě drzost. Zřejmě s tím někteří mají své zkušenosti a ne nadarmo se říká:"Podle sebe soudím tebe!" Nebo se mýlím příteli B ?
Seriál, který vychází v časopise bude učebnící genetiky ještě dlouho pro mnohé z nás. Také zlehčovat výzkum ostatních vědců je v kontextu myšlenkových
pochodů pisatele B. Je mi ho vážně líto. Snad by si zastánci tzv. uteplených úlů měli uvědomit, proč se včely vlastně stahují do chumáče a jak se tento chová. A co takhle žlázy corpora cardiaca a alleata ? Říká ti to něco příteli B?
Proč včela na povrchu chumáče vydrží bez sycení až 3x déle ?
Víš jaký je rozdíl např. v únoru na sluníčku a ve stínu?
Zkoušel jsi to příteli B měřit. Ano ? Pak bys zjistil, že
sluníčko a tudíž teplota dosahují takových hodnot, že se stěny tzv. neuteplených úlů velmi prohřívají avšak v PÚ je stále stejná teplota. Vidíš , že s tím teplem je to velice ošidné. Měřil jsi např. v tuto dobu u obou těchto sytémů plod (myšleno dřevo cca 20 mm a polystyrén)?
Určitě ne, to bys hovořil jinak. Ale uklidním tě. Ony včely nezvýší teplotu větší spotřebou, jak by to bylo dle tebe i tvého učitele logické. Ony ty hloupé včelky pouze zvětší povrch chomáče a uvolní více tepla do prostoru aniž by více spotřebovali (abstrahuji od plodu).
Samozřejmě v případě ,že jim ten prostor inteligentní a geniální držitel včel , zastánce intenzivního způsobu neodejme a nevezme jim to, co je pro každého tvora životně důležité.Tedy prostor ! Stahování a roztahování chomáče je však hlavní regulátor teplot včel v zimě a nikoliv spotřeba ! To mohu vidět za sklem svého pozorovacího úlu.
Ale toto teplo pomáhá včelám odstraňovat vhlhost, která je spolu s průvanem největším problémem včel v zimě. A vlhkosti je v PÚ požehnaně. Na rozdíl to tebe totiž zkušenosti mám z obou systémů a porovnával jsem jeskupinově a trochu porovnávám (již jen 1 úl) i dnes. Zimou žádná včela ještě neumřela, ale hladem a nedostatkem vzduchu !
(záměrně obstrahuji od nemocí).
Spotřeba v zimním období je dána hlavně počtem včel a také množstvím plodu v jednotlivých obdobích. Hodně záleží i na proudění vzduchu.
Asi by někomu neškodilo přečíst si nějakou učebnici ekonomie, aby byl objasněn pojem intenzivní a extenzivní.
Extenzivní je spojen s minimálními náklady, přičemž není nikde psáno, že výnos je nižší než u intezivního, který je naopak spojen s velkou pracností a tudíž většími náklady.
Je to skutečně k smíchu jak někteří zdůrazňují, že extenzivní způsob plodí slabá včelstva a malé výnosy.
No a titíž ihned obrátí a tvrdí, že kvůli vysoké spotřebě musí mít tzv extenzivní včelaři silná včelstva na zimu. No není to zábava ?
Jistě není pro kočovníka jednoduché stěhovat včelstvo po vytočení o váze např. 80 kg. To je také důvod, proč raději udělá z jednoho dvě. Ale to ví ten , kdo to vědět chce.
A síla na zimu ? Cožpak je pro to opravdu třeba nějakého zvláštního ošetřování ? To mi jsou skutečně noviny.
Někteří z nás by se měli dát na dobrovolné dárcovství lidských orgánů, když čas, život pro ně nemá žádnou cenu a nezahrnují je do svých kalkulací o efektivnosti provozu.Najde se jistě mnoho zájemců, kteří např. kupí srdce za 3,50 Kč.
To jen krátce k tomu intezivnímu způsobu.
Intenzivní neznamená automaticky efektivní a extenzivní neefetktivní. Často tomu bývá naopak.
Přátelé, každému začínajícímu říkáme, ať si vybere nejprve dobré stanoviště a pak to další. Přátelé z Prahy rádi zapomínají na to, že mají snůšku o jaké se nám ani nezdá, tedy od 1.4. do konce srpna a průměrná roční teplota je zde o 2-3C vyšší. My ostatní jsme odkázání na 10- 20 snůškových dnů (neberu v úvahu počasí) a také se s tím metrákem na včelstvo musíme nějak vyrovnat.Jsme proto leší nebo horší ?
Ani jedno , ani druhé ! 30 kg na jednom stanovišti může být více než 100 na druhém !
Stanoviště je 80% úspěchu !!!
Já včelařím v okolí Mladé Boleslavi na čtyřech stanovištích. Snůška: ovocné stromy, řepka, akát /ve vzdálenosti 3,5 km), nekočuji.
Úly: Nízkonástavkové, tenkostěnné.39*16 i Langstroth.Většina včelstev je celoročně na drátěném dnu.
Ú 10, resp. 5 cm jsem vyřadil v roce 1985 (až na jeden) po sedmiletém srovnávání s tenkostěnnými i v pokusném skleněném úle. Pokud jde o zimní spotřebu, zjistil jsem, že v mých podmínkách je spotřeba v zimním období, tj, od 1.10 do 1.3. stejná a to jak u uteplených , tak i neuteplených a dokonce i u tohoto skleněného neutepleného !!!
Pohybovalo se to od 10kg do 12 kg. Rozdíly jsou ale v měsích, což je právě vliv materiálu a množství plodu !
Výnosy: Metrákem mě nešokujete!
Rekordní výnosy: Letos 4 včelstva přes 190 (1xVigor,1xLesana).Jednomatečný provoz.
Spotřeba cukru na včelstvo a rok: Pouze pro oddělky formou zpracovaných zásob- 3kg/včelstvo.
Časová náročnost :Cca 10-15 minut na ošetřování
produkčního včelstva za rok. Mnohem více času se na včely jen koukám a také hodně času věnuji chovu.Včelařím ze záliby se 60-ti včelstvy.
Další zásady: Včelstvo má mít stejný prostor po celý rok a zásoby v množství, které zajistí "přezimování" v kteroukoli roční dobu- nejlépe med.
Zužování a časté zásahy do včel považuji za neschopnost včelaře chápat včelstvo v jeho biologické podstatě v souladu s přírodou. Dle mého soudu je to neospravedlnitelné týrání zvířat !!! V přírodě včely žijí jinak.Svůj provoz také s tímto přírodním všelstvem konfrontuji druým rokem a snažím se mu konečně přiblížit.
Pokus, resp. srovnání uteplení probíhá masově na celém světě, proč to někteří nechtějí pochopit. Nebo si snad myslíme, že nápad s PÚ je náš ? Ale kdeže?
Ještě jéden důvod proč já včely do PÚ již nikdy více:
Pátral jsem po výrobci , který by na UH byl ochoten dát nebo již dává označní (příbor) o nezávadnosti ve vztahu k potravinám. Nenašel se žádného,jen snad americká firma Rubberaid, která vyrábí okna do raketoplánů na své skladovací systémy toto označení dává. Tento materiál je však vhodný pouze místo skla o ceně ani nemluvím.
Těm, kteří říkají ,že polystyrén je při spalování neškodný bych doporučil, aby si zapáli destičku a postavili se nad ní. Budou mluvit rychle jinak.
Je dobře, že se zde uvádějí různé názory, souhlasy, nesouhlasy. Hodně mi ale chybějí fakta(není ani prostor). Ta se ale mohou na různých stanovištích značně lišit. Jen argumentujme a uvádějme své názory tak, abychom přáteli zůstali. Trochu pokory a tolerance. Já vím, že jsem se od toho odchýlil a moc se omlouvám. Ta demagogie a zákeřnost mne však vyprovokovala. Jistě to není omluva.
To je můj první a také poslední příspěvek do konference.Za ten promarrněný čas mi to skutečně nestojí. Pokud si přítel B chce dále dopisovat , může.
Rát mu dám k dispozici některé své stanoviště, kde bude moci své názory obhájit. Větrná hůrka v Bukovně by asi byla to pravé.

Leo Dvorský napsal(a):
> Vážení přátelé. Zařekl jsem se, že se v této konferenci nebudu k ničemu
> vyjadřovat. Ale čeho je moc, toho je příliš.


Tento zpusob polemiky se mi nelibi.

> tebe!" Nebo se mýlím příteli B ?

> pochodů pisatele B. Je mi ho vážně líto. Snad by si zastánci tzv.

> to něco příteli B?


Zdravi PP.

--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

V diskuzi to houstne, některé názory jsou dost vyhrocené, není se čemu divit, jedná se o osobní přístup – kdo má větší pravdu a potom také ukazatele ekonomické . Je to možná trochu od věci, ale jsou tady i začínající včelaři, kteří v tom musí mít nutně chaos už na zkušené je to moc.

I když hltám vše, co se včel a včelaření týče, tak čím dál si víc uvědomuji, že nic nevím......
Je to možná trochu otřepaná fráze, ale je pravdivá. Vedou se různé diskuze na různá témata s protichůdnými názory.

Já se považuji za začínajícího včelaře, který není zatížen historií. Ke včelaření mě přivedla moje práce a můj otec.
Je mi 30 let. Volil jsem Langstroth 44,8*23,2 cm.
V dřevěných úlech, 25 mm silná stěna.

Své stanoviště si buduji od nuly. Jedno včelstvo mi vychází zatím na 5000 Kč. Je jich 17. Jsou na pozemku který je mém vlastnictví, dosáhl jsem tím určitou svobodu. A záruku do budoucna. Sousedé nejsou, takže nebudou mít námitky, krajina je málo zavčelená, snuška celkem dobrá. Ještě musím vybudovat přístupovou cestu a zařízení se střechou , kde budu vše dělat v místě, zatím to bude V3S. Na tomto stanovišti pokud budou dobré výsledky, budu chtít cca. 50 včelstev. Pokud nebudou, nechám si těch 17-20 jen pro radost.
Jen chci říct, že je velmi složité a těžké zvolit cestu která by byla efektivní - tj. ve všech směrech přínosná. Vše stojí obrovské peníze. Vše se točí kolem ekonomiky. Děláme to pro radost a pro peníze. Nikdo to nedělá jen pro přírodu, jestli ano kdo ? Potom je pochopitelné, že každý krok se musí stokrát uvážit a vyvolává vášnivé debaty.

Styčné body:

Musím mít k tomu vztah a podmínky, něco mi to musí přinášet. Jinak to nebudu dělat.

Začínám včelařit, svoje kroky musím zvážit tak, aby na to stačily moje finance, první vstupy jsou investicí, které podle rozhodnutí mohou být nevratné ( ztrátové ) nebo vratné ( ziskové ) .

Snažím se analyzovat názory, ve kterých jsou včelaři jednotní ostatní jsou relativně bezvýznamné detaily, ale zkušenosti je nutné čerpat od zkušených a pak si je přebrat.

Důležité styčné body které platí pro každého včelaře univerzálně :

a) Vliv stanoviště
b) Vliv tepla prostoru ( úly )
C) Vliv zásahů včelaře
d) Nemoci
e) Rozvoj ve včelaření- ekonomické zvyšování stability včelnice i samotného včelaře jako zdroj příjmů při budování většího provozu pro dosažení vyšších příjmů za co nejmenší vklad ( práce, čas, výdaje ).
f) Vazby ve společnosti,práva a povinnosti včelaře.

Úly jsem volil proto, že jsou mi blízké historicky naší 39*24. Není tam tolik rámků. Ani nejsou nástavky tak těžké.
Neuteplené proto, že vše se musí vyzkoušet v daných podmínkách a uteplit i odteplit se dají velmi rychle
(polystyren jakékoliv síly ) vruty nebo lepidlem z venku, rychle, bez problémů, ihned a třeba jen půlku a pak srovnat výsledky. 17 včelstev proto, že jako vzorek je to tak akorát pro ověření stanoviště a typu úlů.
Langstroth d. 44,8 proto, že možná bude nějaká ta dotace z EU a je to nejrozšířenější rámková míra a na rámkové míře přece zase až tolik nezáleží. Ale záleží na ekonomice, která určí to, co se mnou bude jako se včelařem i člověkem v budoucnu.
Určitě bych nevymýšlel jinou rámkovou míru než je daná- jak bych potom řešil ostatní vybavení ? Není čas si vše vyrábět svépomocí. Je čas naopak navázat na to, co se zde udělalo dříve .

Jaké mám šance dosáhnout vrcholu- aby mne včely uživily?

Nízké, pokud to budu brát zájmově, jen na pro radost.

Vysoké pokud to myslím vážně a mám na to podmínky a zájem.

Převažuje radost ze včelaření a to je dobře, jen pár se najde tak schopných, že se dokáží uživit a rozvíjet a mít svůj koníček i jako práci, která jej živí. A ti jsou ten motor, ostatní přispívají, podle svých možností pro současný i budoucí rozvoj včelařství, malí včelaři jsou však záruka toho, že včelařství nevymře a mají své důležité místo ve společnosti.

Jen jsem chtěl říct, že nezáleží až tolik na tom kde se včelaři rozcházejí, ale hledat to místo, které je spojuje a na tom stavět a tam se potkávat.


Jaroslav Vodička

> Vážení přátelé. Zařekl jsem se, že se v této konferenci nebudu k
> ničemu vyjadřovat. Ale čeho je moc, toho je příliš. Předně mi
> připadá značně po pás interpretovat si výsledky výkumu tak ,jak se
> komu zachce a výsledky jednoho držitele včel nad ně povyšovat.
> Přítel B by si měl udělat trochu času a mrknout se na www stránky PV
> Zubří.

No, nevím, jestli k tomuto a tomu co následuje níže, mám vůbec
vyjadřovat. Asi bychom si měli zachovat jakousi úroveň...

Píši sem k tomuto příspěvku však kvůli př. ing. K. Čermákovi, jehož si
vážím, a překvapilo mne, že si někdo vyložil moje psaní snad jako útok
na jeho osobu. Čet-li kdo pozorně můj příspěvek komentující výsledek
jeho výzkumu, snad mi dá zapravdu, že tam výsledky jeho výzkumu
nezpochybňuji. Byl proveden výzkum (o jehož poctivosti a exaktnosti
nemám žádný důvod pochybovat, což jsem už sem několikrát psal) a mě
šlo jen o to, pokusit se výsledek toho výzkumu - tj. naměřená výstupní
fakta - interpretovat.

Ostatně k tomu sám př. ing. K. Čermák vybízí. Viz jeho slova ve zprávě
o výzkumu:

> Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro sebe!

Jak píši hned po začátku onoho příspěvku (na začátku odstavce č. 1) -
jestli 10 procent rozdílu v medném výnosu je "málo" nebo "hodně" je
věcí interpretace. Přirozeně - extenzivnímu včelaři se těch 10 procent
bude zdát málo (to je dáno už tím, že je včelařem extenzivním). Já
jsem se jen pokoušel dívat se na výsledné hodnoty naměřené při výzkumu
pohledem včelařství intenzivního (kde se kouká na každé kilo medu, na
každou korunu za cukr).

Př. Čermáka si velice vážím a považuji ho za erudovaného výzkumníka.
Považoval jsem to za tak samozřejmé, že jsem nepovažoval za nutno to
takto explicitně uvádět... A Když jsem psal svůj příspěvek o
interpretaci jím zveřejněného výstupu z výzkumu, tak mne ani
nenapadlo, že by z mého článku mohl někdo získat dojem, že zpochybňuji
poctivost výzkumu př. ing. Čermáka nebo že ho podezřívám z nějaké
záludné tendenčnosti.

Každý pokus má své vstupní nastavení, které je stanoveno s ohledem na
to, co se pokusem chce zjistit. Př. K. Čermák to brilantně zde
vysvětlil sám (a bez emocí):

> Netestujeme Smělého metodiku ošetřování značně odlišnou od typického
> nástavkového ošetřování a tedy ani jeho úly. .......... Pokus
> probíhá v běžném provozu, takže k už existujícím nást. úlům se pro
> účel pokusu udělaly opačné varianty. ........ Nevycházelo se ze
> žádného vědeckého výpočtu (píše ohledně síly 6 cm PS; pozn. B.).
> Nějaké zkušenosti s uteplenými úly již přece existovaly, tak se
> zvolila silnější vrstva PS než dosud (nejčastěji šlo o 2- 3 cm), aby
> se případný vliv uteplení mohl projevit.

Kdežto já jsem ve svém článku mj. zabýval úvahou, jaké by asi byly
výsledky pokusu, při kterém by vstupní parametry pokusy byly nastaveny
nikoliv podle požadavků včelstev v tenkostěnných nástavkových úlech
nýbrž podle požadavků pro silně uteplená včelstva. To není žádné
obvinění z nějaké nepoctivosti provedeného výzkumu, ale je to námět
pro úplně nový pokus s jiným zadáním, s jiným vstupním nastavením, s
jiným cílem.

=============================

Pozn. pod čarou:

Ten příspěvek, na který právě reaguji v sobě nese (byť poněkud
nadprůměrně koncentrovaně) něco z ducha, který vane kolem propagace
Langstrothu. Alespoň tak to já cítím.

Někteří tady obviňovali ing. Smělého z jakési arogance. Jde zřejmě o
psychologickou záležitost - jakousi nevědomou předpojatost vůči těm,
kteří hlásají nějaký jiný názorový směr... Ve mně totiž vzbuzovaly
jisté "smíšené pocity" zase články jiných autorů ve Včelařství.

Př. Smělý je tady často viněn z toho, že hlásá svůj úlový systém jako
"jediný správný" (dost míst v jeho článcích dává na srozuměnou, že to
tak úplně není). Jenže když čteme ve Včelařství články propagující
extenzivní tenkostěnné včelaření, což z nich nečiší to samé? Většina
článků propagující Langstroth musí působit na čtenáře dojmem, že nic
lepšího pro včelaření není.

Je přirozené, že přívrženci každého názorového směru propagují a
obhajují svou názorovou orientaci. Důležité je, aby vedle sebe mohly
oba (či více) názorové směry existovat, aby byla možná klidná diskuse,
aby oba směry mohly být svobodně propagovány, svobodně komentovány i
svobodně kritizovány - bez osobních útoků, znectívání a nenávisti.

=======================================

Ke zbytku onoho příspěvku se vzdávám komentáře. (Přiznávám se, že jsem
to ani nedočetl do konce...)


> Jistě by
> se výsledek z roku 2003 dal také spočítat. Vzhledem k tomu, že je dobrým
> žákem svého učitele, asi by mu také nedalo příliš práce se z toho vylhat.
> Promiňte mi to, ale za ing. Čermákem něco stojí. U nás budete např. někoho
> těžko přesvědčovat o tom, že jím vyselektované kmeny Vigor a Lesana nejsou
> to nejlepší co kdy měli.Jsou velice přizpůsobivé, mají špičkové výnosy a
> dokonce mnozí přísahají na to, že tato včelstva mají méně roztočů. I já se
> k tomu kloním.Sám vím jaký je důsledný a na rozdíl od mnohých naprosto
> poctivý a nestranný.To o roztoči by jistě odmítl. Někteří by však jistě
> neváhali.Podezřívat ho jen náznakem z tendenčnosti je prostě drzost. Zřejmě
> s tím někteří mají své zkušenosti a ne nadarmo se říká:"Podle sebe soudím
> tebe!" Nebo se mýlím příteli B ?
> Seriál, který vychází v časopise bude učebnící genetiky ještě dlouho pro
> mnohé z nás. Také zlehčovat výzkum ostatních vědců je v kontextu
> myšlenkových
> pochodů pisatele B. Je mi ho vážně líto. Snad by si zastánci tzv.
> uteplených úlů měli uvědomit, proč se včely vlastně stahují do chumáče a
> jak se tento chová. A co takhle žlázy corpora cardiaca a alleata ? Říká ti
> to něco příteli B?
> Proč včela na povrchu chumáče vydrží bez sycení až 3x déle ?
> Víš jaký je rozdíl např. v únoru na sluníčku a ve stínu?
> Zkoušel jsi to příteli       B měřit. Ano ? Pak bys zjistil, že
> sluníčko a tudíž teplota dosahují takových hodnot, že se stěny tzv.
> neuteplených úlů velmi prohřívají avšak v PÚ je stále stejná teplota. Vidíš
> , že s tím teplem je to velice ošidné. Měřil jsi např. v tuto dobu u obou
> těchto sytémů plod (myšleno dřevo cca 20 mm a polystyrén)?
> Určitě ne, to bys hovořil jinak. Ale uklidním tě. Ony včely nezvýší teplotu
> větší spotřebou, jak by to bylo dle tebe i tvého učitele logické. Ony ty
> hloupé včelky pouze zvětší povrch chomáče a uvolní více tepla do prostoru
> aniž by více spotřebovali (abstrahuji od plodu).
> Samozřejmě v případě ,že jim ten prostor inteligentní a geniální držitel
> včel , zastánce intenzivního způsobu neodejme a nevezme jim to, co je pro
> každého tvora životně důležité.Tedy prostor ! Stahování a roztahování
> chomáče je však hlavní regulátor teplot včel v zimě a nikoliv spotřeba ! To
> mohu vidět za sklem svého pozorovacího úlu.
> Ale toto teplo pomáhá včelám odstraňovat vhlhost, která je spolu s průvanem
> největším problémem včel v zimě. A vlhkosti je v PÚ požehnaně. Na rozdíl to
> tebe totiž zkušenosti mám z obou systémů a porovnával jsem jeskupinově a
> trochu       porovnávám (již jen 1 úl) i dnes. Zimou žádná včela ještě
> neumřela, ale hladem a nedostatkem vzduchu !
> (záměrně obstrahuji od nemocí).
> Spotřeba v zimním období je dána hlavně počtem včel a také množstvím plodu
> v jednotlivých obdobích. Hodně záleží i na proudění vzduchu.
> Asi by někomu neškodilo přečíst si nějakou učebnici ekonomie, aby byl
> objasněn pojem intenzivní a extenzivní.
> Extenzivní je spojen s minimálními náklady, přičemž není nikde psáno, že
> výnos je nižší než u intezivního, který je naopak spojen s velkou pracností
> a tudíž většími náklady.
> Je to skutečně k smíchu jak někteří zdůrazňují, že extenzivní způsob plodí
> slabá včelstva a malé výnosy.
> No a titíž ihned obrátí a tvrdí, že kvůli vysoké spotřebě musí mít tzv
> extenzivní včelaři silná včelstva na zimu. No není to zábava ?
> Jistě není pro kočovníka jednoduché stěhovat včelstvo po vytočení o váze
> např. 80 kg. To je také důvod, proč raději udělá z jednoho dvě. Ale to ví
> ten , kdo to vědět chce.
> A síla na zimu ? Cožpak je pro to opravdu třeba nějakého zvláštního
> ošetřování ? To mi jsou skutečně noviny.
> Někteří z nás by se měli dát na dobrovolné dárcovství lidských orgánů, když
> čas, život pro ně nemá žádnou cenu a nezahrnují je do svých kalkulací o
> efektivnosti provozu.Najde se jistě mnoho zájemců, kteří např. kupí srdce
> za 3,50 Kč.
> To jen krátce k tomu intezivnímu způsobu.
> Intenzivní neznamená automaticky efektivní a extenzivní neefetktivní. Často
> tomu bývá naopak.
> Přátelé, každému začínajícímu říkáme, ať si vybere nejprve dobré stanoviště
> a pak to další. Přátelé z Prahy rádi zapomínají na to, že mají snůšku o
> jaké se nám ani nezdá, tedy od 1.4. do konce srpna a průměrná roční teplota
> je zde o 2-3C vyšší. My ostatní jsme odkázání na 10- 20 snůškových dnů
> (neberu v úvahu počasí) a také se s tím metrákem na včelstvo musíme nějak
> vyrovnat.Jsme proto leší nebo horší ?
> Ani jedno , ani druhé ! 30 kg na jednom stanovišti může být více než 100 na
> druhém !
> Stanoviště je 80% úspěchu !!!
> Já včelařím v okolí Mladé Boleslavi na čtyřech stanovištích. Snůška: ovocné
> stromy, řepka, akát /ve vzdálenosti 3,5 km), nekočuji.
> Úly: Nízkonástavkové, tenkostěnné.39*16 i Langstroth.Většina včelstev je
> celoročně na drátěném dnu.
> Ú 10, resp. 5 cm jsem vyřadil v roce 1985 (až na jeden) po sedmiletém
> srovnávání s tenkostěnnými i v pokusném skleněném úle. Pokud jde o zimní
> spotřebu, zjistil jsem, že v mých podmínkách je spotřeba v zimním období,
> tj, od 1.10 do 1.3. stejná a to jak u uteplených , tak i neuteplených a
> dokonce i u tohoto skleněného neutepleného !!!
> Pohybovalo se to od 10kg do 12 kg. Rozdíly jsou ale v měsích, což je právě
> vliv materiálu a množství plodu !
> Výnosy: Metrákem mě nešokujete!
> Rekordní výnosy: Letos 4 včelstva přes 190 (1xVigor,1xLesana).Jednomatečný
> provoz.
> Spotřeba cukru na včelstvo a rok: Pouze pro oddělky formou zpracovaných
> zásob- 3kg/včelstvo.
> Časová náročnost :Cca 10-15 minut na ošetřování
> produkčního včelstva za rok. Mnohem více času se na včely jen koukám a
> také hodně času věnuji chovu.Včelařím ze záliby se 60-ti včelstvy.
> Další zásady: Včelstvo má mít stejný prostor po celý rok a zásoby v
> množství, které zajistí "přezimování" v kteroukoli roční dobu- nejlépe med.
> Zužování a časté zásahy do včel považuji za neschopnost včelaře chápat
> včelstvo v jeho biologické podstatě v souladu s přírodou. Dle mého soudu je
> to neospravedlnitelné týrání zvířat !!! V přírodě včely žijí jinak.Svůj
> provoz také s tímto přírodním všelstvem konfrontuji druým rokem a snažím se
> mu konečně přiblížit.
> Pokus, resp. srovnání uteplení probíhá masově na celém světě, proč to
> někteří nechtějí pochopit. Nebo si snad myslíme, že nápad s PÚ je náš ? Ale
> kdeže?
> Ještě jéden důvod proč já včely do PÚ již nikdy více:
> Pátral jsem po výrobci , který by na UH byl ochoten dát nebo již dává
> označní (příbor) o nezávadnosti ve vztahu k potravinám. Nenašel se
> žádného,jen snad americká firma Rubberaid, která vyrábí okna do
> raketoplánů na své skladovací systémy toto označení dává. Tento materiál je
> však vhodný pouze místo skla o ceně ani nemluvím.
> Těm, kteří říkají ,že polystyrén je při spalování neškodný bych doporučil,
> aby si zapáli destičku a postavili se nad ní. Budou mluvit rychle jinak.
> Je dobře, že se zde uvádějí různé názory, souhlasy, nesouhlasy. Hodně mi
> ale chybějí fakta(není ani prostor). Ta se ale mohou na různých
> stanovištích značně lišit. Jen argumentujme a uvádějme své názory tak,
> abychom přáteli zůstali. Trochu pokory a tolerance. Já vím, že jsem se od
> toho odchýlil a moc se omlouvám. Ta demagogie a zákeřnost mne však
> vyprovokovala. Jistě to není omluva.
> To je můj první a také       poslední příspěvek do konference.Za ten promarrněný
> čas mi to skutečně nestojí. Pokud si přítel B chce dále dopisovat , může.
> Rát mu dám k dispozici některé       své stanoviště, kde bude moci své názory
> obhájit. Větrná hůrka v Bukovně by asi byla to pravé.

Docela dobře se to čte, taková diskuze.

Já myslím, že už třeba před 200 lety jedni včelařili u chalup, stloukali
pečlivě almárky, izolovali v zimě včely slámou, denně je kontrolovali a
kdovíco ještě. Druzí včelařili v lese, v létě usadili do dutého stromu roj a
na podzim nebo na jaře vybrali med. Maximálně občas zkontrolovali, jestli
med nevybral za ně medvěd nebo člověk. A vzájemně si o sobě mysleli, že ti
druzí včelaří špatně. A pokud se setkali v hospodě, tak se třeba i poprali.

A stejně tak existuje dnes extenzívní technologie, kdy včelař umístí včely
do velkého, jednoduchého, mechanicky odolného dřevěného úlu s otevřeným
zasíťovaným dnem, pouze přidává nadstavky s prázdnými rámky, odebírá ty s
plnými, krmí jednorázově, ideálně najednou celou dávku a celkově se blíží k
extenzivnímu ideálu nespotřebovat na ošetření jednoho včelstva více než 20
minut ročně. Tato technologie znamená, že včelař "hospodaření" v úlu
ponechává na instinktech včelstva. To znamená třeba, kde včelstvo ukládá
zásoby, jak dlouho do podzimu ploduje, jestliže v zimě začne plodovat hned
po zimním slunovratu při prvním tání nebo později atd. A taky jak efektivně
umí v takovém otevřeném úlu na jaře chránit plod proti zimě, odvětrávat
vlhkost z spotřebovaných zásob atd. U dobře ošetřovaných včelstvech může
včelař i nečekaně vynechat péči na delší dobu, třeba měsíc a nijak zvlášť
negativně se to neprojeví na výnosu.
U intenzívního včelaření se včelař snaží průběžně během roku úl
přizpůsobovat včelám. Ideálem tohoto způsobu je vychovat ve včelstvu co
nejvíce včel, které by donesly co nejvíce medu. Takový včelař přes zimu
zmenšuje úl na míru zimního chumáče. V době výchovy plodu v zimě a na jaře
dbá, aby v úlu byly jen rámky obsednuté včelami a co nejvíce utepluje úl.
Nepřidává jen nadstavek, ale vezme původní a nové rámky a složí z nich nové
sediště včel v původním a novém nadstavku. Vybírá med vždy, když z vybraných
rámků na stanovišti složí aspoň dvě "náplně" medometu. Při krmení cukrem
nedává najednou více než 2 kg cukru a krmení rozloží třeba až na měsíc, aby
včely stihly cukr řádně zpracovat atd.
Takový včelař ale spotřebuje na jedno včelstvo minimálně 20 hodin za rok,
možná až 40 . Včelstvo je ale na těchto zásazích mnohem více závislé a
spoustu zásahů je třeba načasovat s přesností několika dnů. Pokud včelař z
nějakých důvodů není schopen 14 dnů, měsíc ošetřovat včelstva, může to být
pohroma na medném výnosu pro letošní, nebo příští rok. Pokud včelař
nezvládne vytváření optimálního prostředí pro včelstva, dělá v ošetřování
chyby, může být medný výnos dost hluboko pod výnosy extenzívního ošetřování.
Pokud to ale zvládne, má výnosy podstatně vyšší.

Reálné postupy ošetřování včelstev se budou pohybovat mezi těmito extrémy,
metoda př. Smělého je jednoznačně intenzívní. Myslím tedy, že otázky do
diskuze by měly znít asi takhle. Je pro extenzívní technologii vhodnější
uteplený nebo neuteplený úl? Je pro intenzívní technologii vhodnější
uteplený nebo neuteplený úl? JAKÝ JE ROZUMNÝ KOMPROMIS MEZI INTENZÍVNÍ A
EXTENZÍVNÍ TECHNOLOGIÍ pro včelaře s 4 včelstvy u domu, pro včelaře s 15
včelstvy, pro včelaře s 30 včelstvy u domu a v lese? atd atd Další kombinace
otázek ať si každý doplní sám.

Pokud se některému z pamětníků bude zdát popis intenzívní metody povědomý,
ano, takhle se včelařilo v zadovácích, to bylo intenzívní včelaření. Jediný
rozdíl je v tom, že s včelstvy desítky let šlechtěnými druhotně na velikost
je nutné dnes u zadováků provádět v létě dost razantní opatření proti
vyrojení.

Zamyšlení nad extenzívní versus intenzívní. Podle literatury včelstvo pro
svoji obživu potřebuje tak 90 kg zásob za rok. Pokud chovám dvě včelstva
extenzívně a donesou po 30 kg, "vytáhnou" tato včelstva z okolí 240 kg zásob
za rok. Pokud chovám 1 včelstvo intenzívně a donese mi 60 kg za rok,
"vytáhne" toto včelstvo z okolí 150 kg. Teoretický závěr - Pokud je nějaká
oblast převčelená a včelaři tam chovají včely extenzívně, je možné zvýšit
výnosy přechodem na intenzívní chov a zmenšením počtu včelstev, naopak
zvětšením počtu včelstev celkové výnosy klesnou. Musela by se ale domluvit
aspoň většina včelařů.

Zamyšlení nad množstvím dodávaných zásob. Pokud snůška končí v červenci a
dodám zásoby do poloviny srpna, spotřebují včely do konce září 5 -10 - 15
kg pro výchovu zimní generace. Potřebuji dodat 20 - 25 kg. Pokud je na
stanovišti v srpnu a v září snůška, včely zpracují cukr a zimní generaci
vychovají ze snůšky, potřebuji dodat 10 - 15 kg zásob. Pokud by povodně na
Moravě v roce 1997 neroznesly po vodních tocích křídlatku a nezprofanovaly
ji tím, pěstovala by se brzo jako energetická rostlina. Křídlatka kvete v
září, výnos je srovnatelný z výnosem z řepky nebo maliníku. Pak bychom se
bavili, jak dodat na konci září 5 - 8 -10 kg zásob. Závěr - diskutovat o
tom, že v jednom úlu je třeba na zimu 20 kg a v druhém 10 je bez vazby na
konkrétní stanoviště bezpředmětné.

Moje zkušenosti. V 80 létech zadováky 2x12 a 2x14 rámků 39x 24. Nadstavkové
úly zkouším cca 15 let, první byl hobrový úl - stavebnice K39 tuším z OPS
Náchod.
Nyní ještě zadováky 2x12 rámků, 2plášťové nadstavky s 1,5 cm izolací
polystyrenem nebo papírem a jednoplášťové nadstavky 2 cm dřeva.
Zadováky jsou izolovány cca 5 cm polystyrenu. Co se týká rozdílu mezi
uteplenými a jednoplášťovými nadstavky, nevidím mezi nimi žádný zvláštní
velký rozdíl. Já jsem ho ale ani zvlášť nehledal, nemám ještě definitivní
technologii pro nadstavky. V zadovácích zimují o trošku lépe.

Přeji hezký den

R. Polášek