Včelařská konference

>Tak v čem dělá př. Smělý ty "hrubé chyby"? Snad v tom, že má rekordní
>výnosy medu, o jakých se může některým jen zdát? Snad v tom, že když
>už je má, tak to i publikuje a propaguje svoji metodu?
>J. P. Baudiš

Ing. Smělý je určitě výtečný včelař a je chválihodné, že chce poradit i
druhým, jak se dopracovat k dobrým výsledkům. Ale dopouští se několika chyb
a nepřesností. Bohužel to může mnohé včelaře vést k chybám, protože ne každý
včelař má dostatek zkušeností a možností si vše ověřit, nemluvě o včelařích
začínajících. A pokud si to bude ověřovat, může ho to stát hodně času, úsilí
i peněz, které se nemusí vrátit. Protože jsem tím už dříve i já prošel,
pokouším se okolnosti vysvětlit, aby to mohlo být užitečné pro ostatní v
jejich rozhodování (sám pro sebe tyto otázky mám dávno vyřešeny).

Nejdříve v čem dělá př. Smělý chyby, pár příkladů:
Vezměme si třeba jeho článek ve Včelařství č. 10/2003, str. 244-245, o zimní
spotřebě zásob v polystyrenových úlech. Jen zmínkou uvádím, že v části
"Rozbor výsledků" je několik bodů, které z předchozího textu vůbec nijak
nevyplývají (body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12) - jde tudíž o prezentaci jeho názorů
(chybí tu důkazy) a hodily by se pro článek s úplně jiným názvem!
1. příklad - v bodu 2) uvádí "Výsledek ukazuje, že doporučené množství zásob
(12 kg) naprosto dostačuje." Takto napsané to vyznívá jako zevšeobecnění,
správně by věta měla pokračovat "... v daných podmínkách, s časnou - jarní
snůškou."
2. příklad - bod 3) zní "Výsledky dokazují, že je možné chovem včel v PS
úlech významně snížit spotřebu cukru." Totéž jako v předchozím - platí pro
dané či podobné podmínky. Je u nás spoustu (asi převaha) stanovišť, kde v
březnu a dubnu včely nemají možnost přínosů nektaru takovou, aby nahradily
spotřebu a přesto se rozvíjejí (že se snaží, poznáme na intenzívním přínosu
pylu), k tomu spotřebují zásoby z minulého roku.
3. příklad - bod 10) "... pokud má včelstvo méně než 4 kg zásob, pak prý
omezuje plodování. Nikdo to však nedokázal." To je zjednodušení zmíněného
jevu. Na příkladu 1 včelstva, dokonce oddělku, autor dokazuje svoje tvrzení.
Jediné včelstvo nedokazuje nic, takový důkaz je neseriózní, tím spíš, že jde
o komplikovanější tendenci. Navíc - oddělek se chová jinak než už vybudované
včelstvo (oddělek všechnu svoji energii používá ke svému růstu na řádné
včelstvo). Zmíněná hranice existuje, nemám k tomu přesná čísla - to by
potřebovalo rozsáhlé pokusy. Opírám se jen o víceleté zkušenosti z
ošetřování mnoha včelstev (okolo 150). Tato hranice není stejná pro každé
včelstvo a dokonce ani v průběhu sezony - více působí po slunovaratu než na
jaře v době rozvoje do síly. Navíc - tato hranice není ostrá. Může se
projevit pouze tehdy, když je v průběhu sezony málo snůškových dnů, což není
případ ing. Smělého - opět chyba v zobecnění jeho pozorování!
4. příklad - bod 12) "Vyskytují se, bohužel, i zarytí odpůrci PS úlů. ... "
Tato věta sama o sobě hodně říká o autorově uvažování. Slovo "...bohužel..."
evokuje asi to, že ten, kdo polystyrenové úly nepoužívá, dělá velkou chybu a
připravuje se o vysoké výnosy medu. Tak jednoduché to přece není - viz
předchozí diskuse v konferenci. Též nálepkování zastánců určitých názorů
(nesouhlasíš bezvýhradně se mnou - tak jsi proti mně) odmítám. To nemá nic
společného s odborností - hledáním vhodných řešení.

Př. Smělý hodně věcí zjednodušuje - kategoricky vyhlásí, že je to tak a ne
jinak a zobecňuje to, co obecně neplatí. Ale taková zjednodušení mohou
snadno vést k chybám v praktickém včelaření a neúspěchu tam, kde jsou jiné
podmínky než má on.

K. Čermák

Jak tak sleduji ty "alergické reakce na Smělého bodnutí" do vosího
hnízda úlové otázky, získávám dojem, že bychom se měli více zamýšlet
nad psychologickou stránkou tohoto problému: odlišný názor vyvolává
odmítavou reakci (a následně se hledají argumenty, které to mají
podepřít). (Někdy jsou odpovědi na bodnutí přímo alergické.) Těmto
psychologickým jevům podléháme všichni. S tím těžko co naděláme.

Krátké komentáře k námitkám na článek ve Vč. 2003/8

Prosím, aby níže uvedené nikdo nechápal jako osobní útok či něco
podobného. Jde mi o věcnou polemiku s autorem citovaných a mnou
komentovaných tezí. Věřím, že to je z mých komentářů (alespoň místy)
znát. Autora, jemuž oponuji, si vážím a nejde mi o nic jiného, než si
vyjasnit, proč je jeho přístup k citovanému Smělého článku takový,
jaký je.

> Nejdříve v čem dělá př. Smělý chyby, pár příkladů: Vezměme si třeba
> jeho článek ve Včelařství č. 10/2003, str. 244-245, o zimní spotřebě
> zásob v polystyrenových úlech. Jen zmínkou uvádím, že v části
> "Rozbor výsledků" je několik bodů, které z předchozího textu vůbec
> nijak nevyplývají (body 4, 5, 6, 7, 8, 9, 12) - jde tudíž o
> prezentaci jeho názorů (chybí tu důkazy)

Ten článek není vědeckou studií na 30 stran, ale časopiseckým
(krátkým) článkem. Není, myslím, fér hodnotit tento článeček podle
kritérií pro vědeckou práci. Navíc - autor píšící do časopisu má
určité právo předpokládat, že čtenáři znají jeho předchozí články ve
stejném časopise již zveřejněné. Obávám se, že pod tímto přísným
světlem (nároky na článek jako na vědeckou studii) by neobstála ani
řada článků př. Boháče a dalších autorů publikujících ve včelařství.

Kapitola "rozbor výsledků" vcelku přináší to, co svým názvem slibuje
(byť v trochu širším rámci; já - být autorem - volil bych jiný název
této kapitoly). V podstatě však platí, že autor v ní rozebírá to, k
čemu se svým pozorováním dobral. Asi těžko možno očekávat od
populárního časopisu, že bude uveřejňovat podrobnou studii... Je pro
mne však otázkou, jaké důkazy si př. ing. Čermák představuje v rámci
krátkého časopiseckého sdělení uveřejnit.

Např. k bodu 4, který př. Čermák kritizuje pro nepřítomnost důkazu -
zkráceně obsah tohoto bodu: "za dobu 30 let mi přes zimu neuhynulo
jediné včelstvo". Jaký důkaz si př. Čermák představuje? Výpovědi
svědků se seznamem jejich jmen, adres, a rodných čísel...? Bez ironie
- opravdu by mne to zajímalo. Anebo - jak má k tomu bodu Smělý uvádět,
jak se k němu dobral? Anebo - jak má tento bod vyplývat z předchozího
obsahu článku? A jak je možno napsat o tom bodu, že "jde tudíž o
prezentaci jeho názorů" - jestli je Smělého názorem, že mu včelstvo
neuhynulo, tak my mu budeme tvrdit, že je to jen jeho názor, že to
včelstvo ve skutečnosti uhynulo? Nevím, nevím.

Jaký důkaz máme chtít k bodu č. 5 - to už je mi úplnou záhadou. Anebo
jak to má vyplývat z předchozího obsahu článku?

K bodu č. 6 - s tímto tvrzením snad budou souhlasit i tenkonástavkoví
včelaři, protože oni dělají ve svých úlech to samé. Tak jaký důkaz je
možné chtít pro všeobecně prováděnou praxi?

K bodu č. 7 - opět - jaký důkaz k tomuto závěru, týkajícímu se otázky
síly zazimovávaných včelstev, si kdo představuje. Důvod k tomuto
názoru je nabíledni.

K bodu č. 8 - nebudu se opakovat s tázáním se ohledně důkazu. Nevím
ani, jestli by měl dle požadavků ing. Čermáka (nechci mu nic
podsouvat, tak to formuluji jako otázku) být obsahem Smělého článku
také výčet těch jednotlivých doporučení pro tenkostěnné úly od pánů
Liebiga, Boháče, Kolomého či Protivínského, které by byly v PS úlech
kontraproduktivní. Neslučitelnost některých jejich doporučení (jistě
dobrých a plně opodstatněných pro tenkostěnné nástavky) se včelařením
v silně uteplených úlech je přece nasnadě. (např. doporučovaná
otevřená zasíťovaná dna by - hlavně na jaře - vyrušila efekt uteplení
úlu - takže aplikace tohoto doporučení by byla pro včelaření v PS úlu
škodlivá atd.)

Přibližně to samé platí pro ostatní zmiňované body.

> a hodily by se pro článek s úplně jiným názvem!

Článek se jmenuje "Zimní spotřeba zásob v polystyrenových úlech". K
tomu je v článku uvedena tabulka, která na toto téma exaktně vypovídá.
Tak nevím, proč by měl být článek přejmenováván...

V rámci pokusu o hledání nadhledu bych mohl jako antitezi (k výroku
př. Čermáka o názvu Smělého článku) uvést, že na mne naopak působí
matoucím způsobem název článku ing. Čermáka: "POKUS S UTEPLENÝMI ÚLY"
(na webu). Jedná se tam o pokus s Optimalem, jehož stěny byly asi
obaleny polystyrenem (a zesílena izolace víka). Jak vyplývá z článku,
tak vše ostatní zůstalo jako u normálního Optimalu - i technologie
obsluhy - tj. včetně oček, vysokého podmetu s otevřeným pletivem atd.
Z mého pohledu se ve skutečnosti o žádný uteplený úl nejednalo - o
jakém uteplení může být řeč, když teplo uniká otevřeným očkem? A to
nemluvím o problematice dna, ve kterém hvízdá meluzína. A nazývat to
dokonce silně utepleným úlem? Navíc, popis toho "utepleného" úlu je
tam dosti nedokonalý (na to, že má jít o vědeckou zprávu...), takže
není jasné, jestli pod polystyrenem zůstalo dřevo anebo jestli jsou
stěny čistě polystyrenové (což jistě hraje roli kvůli mokrým dřevěným
stěnám). Za těchto okolností se divím, že měly takto "uteplené" úly
vůbec nějaký zaznamenatelný vyšší výnos.

Pro jistotu opakuji, že nezpochybňuji výsledky pokusu ani způsob jeho
provedení, ale domnívám se, že měl být nazván jinak než jako "pokus s
uteplenými úly". Přesnější název pokusu by měl být např.: "Jaký efekt
přinese obalení Optimalu polystyrenem?" anebo "Uteče očkem a sítem
(skrze vysoký podmet) z úlu všechno teplo, které bylo zadrženo
polystyrenovými stěnami?"

Prosím čtenáře, aby to nechápali jako osobní útok, protože to není
ničím takovým. Píši to jen abych naznačil, jak mohou být z různých
stran viděny věci odlišně.

> 1. příklad - v bodu 2) uvádí "Výsledek ukazuje,
> že doporučené množství zásob (12 kg) naprosto dostačuje." Takto
> napsané to vyznívá jako zevšeobecnění, správně by věta měla
> pokračovat "... v daných podmínkách, s časnou - jarní snůškou."

Opět - k tomu, co bylo řečeno výše. Je to časopisecký článek a určité
věci se navíc pokládají, že si je čtenář odvodí nebo se zeptá (autor
článku však jasně poznamenává na začátku, že včelaří "na stanovišti s
velice dobrými snůškovými poměry"). Ostatně ani ing. Čermák ve své
vlastní zprávě (na webu) o svém srovnávacím pokusu, kterou jsem tady
citoval někdy minule, výslovně neupozorňuje, že "vše, co bylo
zjištěno, je platné v podmínkách daných pro ty a ty dva pokusné
včelíny v těch a těch dvou lokalitách." A tedy, že to neplatí pro
stanoviště, kde je od března bohatá snůška. (Článek v časopisu přece
není právní dokument, ve kterém musejí být ošetřeny všechny možnosti
výkladu a všechny možné i nemožné okolnosti a situace, které si kdo
může vymyslet.)

> 2.
> příklad - bod 3) zní "Výsledky dokazují, že je možné chovem včel v
> PS úlech významně snížit spotřebu cukru." Totéž jako v předchozím -
> platí pro dané či podobné podmínky. Je u nás spoustu (asi převaha)
> stanovišť, kde v březnu a dubnu včely nemají možnost přínosů nektaru
> takovou, aby nahradily spotřebu a přesto se rozvíjejí (že se snaží,
> poznáme na intenzívním přínosu pylu), k tomu spotřebují zásoby z
> minulého roku.

Jestli tomu správně rozumím, tak se tady předpokládá, že posune-li se
první snůška až na rozkvět ovocných stromů (jak je to vcelku obvyklé
pro většinu stanovišť), tak se spotřeba včelstva i v polystyrenovém
úlu zvýší z 8,8 kg (jak uvádí spotřebu do 10.3. Smělý) na těch 20-30
kg kg (takové zimní zásoby vyžadují propagátoři tenkonástavkového
včelaření). Je to tak?


> 4. příklad - bod 12) "Vyskytují se, bohužel, i zarytí odpůrci PS
> úlů. ... " Tato věta sama o sobě hodně říká o autorově uvažování.
> Slovo "...bohužel..." evokuje asi to, že ten, kdo polystyrenové úly
> nepoužívá, dělá velkou chybu a připravuje se o vysoké výnosy medu.

Tady se zcela zřetelně pohybujeme na půdě výše zmiňované psychologie.
Takto vykládají tuto větu odpůrci Smělého. Já jsem to "bohužel" vnímal
jako vyjádření smutku nad těmi odpůrci, kteří pevně zavírají oči před
všemi naměřenými hodnotami a za každou cenu hledají argumenty proti
silně utepleným úlů. (Myslím, že pokračování odstavce článku Smělého,
z něhož ing. Čermák citoval, potvrzuje spíše moje vnímání kontextu
toho slůvka "bohužel", ale i to může být jen má domněnka.)

> Též nálepkování zastánců určitých názorů (nesouhlasíš bezvýhradně se
> mnou - tak jsi proti mně) odmítám.

Je mi líto, že takto někdo vnímá. Jde nám snad o diskusi. Copak se
někomu jedná nějaký o bezvýhradný souhlas? Anebo o osobní střety (viz:
"tak jsi proti mně")? Já jsem to ve Smělého článcích nikdy nečetl. A
domnívám se, že ani já tady takto nevystupuji. Ale možná to u někoho
ten dojem vyvolává - co já vím?

> To nemá nic společného s
> odborností - hledáním vhodných řešení.

Pravda pravdoucí.

> Př. Smělý hodně věcí zjednodušuje - kategoricky vyhlásí, že je to
> tak a ne jinak a zobecňuje to, co obecně neplatí.

To by se dalo říci o tolika autorech publikujících ve Včelařství...
(Nechci jmenovat jména drahá zastáncům tenkých nástavků.) Opět - je to
věc psychologická. Když nějaká autor hlásá to, co se mi líbí, pak mi
většinou nevadí, když to hlásá kategoricky. Ale běda, když je to
naopak.

Zajímavé je, že když je potřeba z někoho učinit "příliš kategorického"
a tmářsky odsuzujícího všechny ostatní (prezentovat ho jakoby hlásal:
"nesouhlasíš bezvýhradně se mnou - tak jsi proti mně"), pak jsou při
tomto "křižáckém tažení" přehlíženy jeho výroky, které "se nehodí do
krámu". V daném Smělého článku např. bod č. 9. - zkráceně: odlišné
způsoby zimování... není možné zavrhovat... (I to patří k naší
psychologii a možná bychom si na to měli dávat větší pozor. Jinak nám
naše psychologie zabraňuje dobrat se kloudné diskuse.)

Já vnímám ing. Smělého jako včelaře, který v praxi naplňuje to, co
hlásá ing. Kamler v teorii - viz již citovaný výrok ing. Kamlera: "U
včel se všechno točí kolem tepla."

Základní tezi Smělého praxe lze, myslím, docela dobře zevšeobecnit:
Včely vyrábějí teplo pro své životní potřeby. Čím více toho tepla
zbytečně unikne skrze studené stěny, tím více jej musí vyrobit. Čím
více jej musí vyrobit, tím více na to spotřebují medu nebo cukru apod.
(Tak alespoň chápu Smělého praxi já. Je to zjednodušeně podané,
protože nepostihuji rozdíl mezi zimou bez plodu a jarem, kdy se
ploduje atd.) Vím, že tato teze je v mnoha ohledech zjednodušená, ale
její podstata, myslím, docela funguje.

> Ale taková
> zjednodušení mohou snadno vést k chybám v praktickém včelaření a
> neúspěchu tam, kde jsou jiné podmínky než má on.

Každý přece musí učebnicové poučky, i vědecké návody a obecné
včelařské teze přizpůsobit svým vlastním podmínkám. To je přece
samozřejmé a v tom spočívá podstatný díl kouzla včelaření.

To by si měli uvědomit propagátoři Langstrothu, kteří často básní asi
ve smyslu: Jeden úl a k němu jeden návod na včelaření (společné
vyzkoušené praktiky, jednotné doporučené úkony, toť skýtá úspěch pro
začínajícího včelaře). Mne však spíše baví ty pokusy.

J. P. Baudiš

V právě podaném příspěvku je chybně uvedeno:

> Krátké komentáře k námitkám na článek ve Vč. 2003/8

Správně má být:

Krátké komentáře k námitkám na článek ve Vč. 2003/10

Jendo, tak tentokrát Ti musím dát za pravdu na 100%.
Když jsme se tady asi před dvěma lety hádali na stejné téma, měli jsme základní problém: chyběly srovnávací výsledky včelstev chovaných v naprosto stejných podmínkách, úlech a ošetřovaných stejnou metodou s jediným rozdílem: jedna skupina silně uteplená a druhá neuteplená.

Nyní tato srovnání máme a rozdíl je
a) asi 10% ve prospěch uteplených
b) téměř žádný
c) asi 10% ve prospěch neuteplených

Myslím, že na to stačí 6 tříd ZŠ aby člověk pochopil, že uteplení zas tak velký význam nemá, když neuteplená včelstva dala v některém období dokonce více medu, než uteplená.

V tu chvíli se však Tvoje argumenty zcela změní: už nejde o biologii života včel, jak jsi o tom psal před dvěma lety, najednou nastupuje "včelařská ideologie" a "psychologická stránka problému". Zvláštní.

Ještě zajímavější je ovšem Tvé pikantní vyjádření, že "odlišný názor vyvolává odmítavou reakci a následně se hledají argumenty". Nenapsal jsi tam, kdo, podle Tebe, Ty argumenty následně hledá a to je škoda. VÚVč to, myslím nebude. Ten nikdy netvrdil, že neuteplené úly jsou lepší. Spíš naopak a aby v tom bylo jasněji, udělal pokus standardní vědeckou metodou: pokusná a kontrolní skupina, výsledky se porovnají.

A ono to vyšlo tak jak to vyšlo: žádné významné rozdíly, žádné rekordní medné výnosy ani vlevo ani vpravo. Žádné úhyny včelstev podchlazením. jenže je tu problém: Pan Smělý tvrdí, že ty rekordní výnosy má (kdo stál u jeho medometu?) a že je to díky uteplení. Podle výsledků pokusu to vypadá spíše na jiné vlivy, jenže uznat omyl nebývá snadné, tak se raději pracovníci výzkumného ústavu obviní z šíření nějaké podezřelé ideologie a udělá se z toho "psychologický problém".

Zmatený začátečník s dřevěnou fošnou v jedné a s deskou polystyrenu v druhé ruce je zmaten a neví, který z těch materiálů bude méně ideologický a jak se rozhodnout, aby to nebylo (nebo bylo?) rozhodnutí psychologické.

Asi by čekal, že mu někdo řekne sorry, spletli jsme se. Uznávat chyby se ale moc nenosí, takže se raději nasadí medvědí hlava těm, co se vědou živí, přečetli více kg literatury, než se v Praze 6 točí medu, nějaký ten pokus už dělali a řadu věcí už objasnili a nějaké zkušenosti se zkoumáním tedy mají.

Jsem si vědom toho, že teď asi budu označen za ideologického zrádce, tmáře a obviněn z psychologicky nesprávného chápání problému. Omlouvám se, ale včelařina a fakta mě baví přece jen o něco víc než mlácení prázdné slámy.

Ing. Čermákovi a jeho kolegům chci touto cestou poděkovat - výsledky jeho pracoviště za poslední roky jsou, myslím, hodné úcty.

V. Protivínský

> měli jsme základní problém: chyběly srovnávací výsledky včelstev
> chovaných v naprosto stejných podmínkách, úlech a ošetřovaných
> stejnou metodou s jediným rozdílem: jedna skupina silně uteplená a
> druhá neuteplená.

> Nyní tato srovnání máme a rozdíl je
> a) asi 10% ve prospěch uteplených
> b) téměř žádný
> c) asi 10% ve prospěch neuteplených


Milý Vojto, škoda, že jsi můj příspěvek nečetl celý. Pak bys možná(?)
alespoň zareagoval na názor, že se při tomto srovnávacím pokusu
nejednalo o uteplená včelstva a už vůbec nikoliv o včelstva silně
uteplená (netroufám si vůbec předpokládat, že bys tento názor uznal
:-)

Když si přečteme provedení pokusu, pak je zřejmé, že se testovalo
úplně něco jiného - tj. jestli zateplení stěn Optimalu (při zachované
optimalské technologii chovu) něco přinese. A to se také zjistilo (mne
osobně to dost překvapilo - očekával bych spíše, že to za daných
okolností nepřinese nic - možná spíše naopak.)

Uteplený úl však není jen dát polystyren na Optimal. To je jako kdybys
obalil izolací dům, ale nezasklil okna - a při tom tvrdil, jak máš
dobře uteplený byt.

> Myslím, že na to stačí 6 tříd ZŠ aby člověk pochopil, že uteplení
> zas tak velký význam nemá

Mám-li parafrázovat Tvůj výrok - nevím kolik školních tříd je potřeba
k tomu, aby se dalo pochopit, že má-li mít uteplení nějaký účinek, pak
nemůžu jeho vliv zároveň rušit očky či vysokým větrným podmetem. (Snad
to nezní jedovatě.)

Sám ing. Čermák se zde jasně vyjádřil v tom smyslu, že účelem a
zadáním pokusu, který prováděli, nebylo srovnávat úly systému ing.
Smělého - tedy silně uteplené úly. Což je korektní vyjádření hodné
poctivého seriosního badatele (proto si ing. Čermáka tak vážím).

> neuteplená včelstva dala v některém období dokonce
> více medu, než uteplená.

Opět odkazuji na některý z minulých příspěvků ing. Čermáka, který
vysvětlil, proč tomu tak bylo, a jasně z toho vyplynulo, že se
nejednalo o jarní snůšku, o kterou nám přece v našich podmínkách jde.
Nebo ne?

> V tu chvíli se však Tvoje argumenty zcela změní: už nejde o biologii
> života včel, jak jsi o tom psal před dvěma lety,

To jsem snad nikdy neřekl, že by nešlo o biologii včelstva.
Samozřejmě, že jde o biologii včelstva - odkazuji na články Smělého,
které jsem dal na web konference.

> najednou nastupuje
> "včelařská ideologie" a "psychologická stránka problému". Zvláštní.

Snažím se pochopit, proč není část biologických potřeb včelstva
tenkonástavkovými včelaři uznávána, nýbrž je jaksi zvláštně
přehlížena. O významu tepla v životě včelstva snad není sporu - na to
jsou vědecké výzkumné studie, které přece uznáváš. A tak jsem si
dovolil vyslovit mínění, že je za tím cosi, co je spíše ideologické
povahy (celosvětové sjednocování, unifikace, MacDonaldismus - jak to
kdo chce nazvat). Ale třeba se pletu... Je to jen hypotéza.

> Ještě zajímavější je ovšem Tvé pikantní vyjádření, že "odlišný názor
> vyvolává odmítavou reakci a následně se hledají argumenty". Nenapsal jsi
> tam, kdo, podle Tebe, Ty argumenty následně hledá a to je škoda.

Vojto, Vojto. Ty zjevně nečteš příspěvky, na které reaguješ. Píši tam
jasně, že tomuto psychologickému jevu podléhají všichni. (Je dobře o
tom vědět a dávat si na to pozor, že?)

> Pan Smělý tvrdí, že ty rekordní výnosy má (kdo stál u jeho
> medometu?)

Není to trochu nízké podezření? Tady mi schází zachovávání jakési
lidské úrovně. K tomu se většinou uchylují ti, kterým dojdou seriosní
argumenty. Když nevěříš ing. Smělému, tak se informuj v jeho základní
organisaci. (Možná právě tato Tvoje věta je je názorný příklad toho
upoceného "hledání argumentů" za každou cenu...) Nic ve zlém, Vojto.

> a že je to díky uteplení.

To je právě projev toho, co mi připadá jako ideologické. Podsouváš
Smělému názory, které takto nehlásá. Resp. účelově zjednodušuješ jeho
teorii tak, aby vypadala nesmyslně. Problém vidím však hlavně v tom,
že se s tímto nezdravým jevem možno setkat u celé řady těch, kteří
Smělého kritizují. Proto jsem vytvořil tu hypotézu o psychologickém
rozměru celé té tenkonástavkové proklamace.

Možná je to však prostší. Někdy mi připadá, že ti, kteří nejvíce
kritizují Smělého, tak si jeho články ani pořádně nepřečetli. (To se
stává.)

Citovat k tomu něco z jeho článků by se dalo více, za všechny však
uvedu citaci z jeho článku ze Včelaství 2/2000: "Rekordní výnos...":

(K dosažení tohoto výnosu) "musely být splněny následující podmínky
bezezbytku - 1. Vydatné snůškové zdroje; 2.) trvale nadprůměrné
teploty od zimy do léta... 3.) robusní, velká výkonná matka; 4.)
tlustotěnné polystyrenové úly; 5.) včelstvo musí plně obsednout pět
nástavků po 11 plástech 39*24; 6.) včelaření bez mateří mřížky; 7.)
dostatek vody.

Vliv úlové izolace Smělý postavil na 4. místo v pořadí.

Takže, jak sám vidíš (pokud jsi dočetl až sem), tak podsouvat Smělému
tvrzení, že "výnosu dosáhl díky uteplení" je velice nepřesná (jemně
řečeno) zkratka. Deformovat názory svých oponentů nepatří k dobré
úrovni diskuse a nemá to nic společného se seriosním hledáním nejlepší
cesty. (Jenže vyznavači Langstrothu už přece nejlepší cestu znají;
neobávají se tedy snad, aby se náhodou nepřišlo na to, že není tou
univerzálně pro všechny lidi, doby a klimaty nejlepší?)

> Zmatený začátečník s dřevěnou fošnou v jedné a s deskou polystyrenu
> v druhé ruce je zmaten a neví,

To je oblíbený argument všech unifikátorů, který neberu. Obraz
jakéhosi hypotetického idiotského začátečníka, kterého musíme vzít za
ruku a předložit mu na všechno kompletní návod, mi připadá nedůstojný
člověka.

> Uznávat chyby se ale moc nenosí, takže se raději nasadí medvědí
> hlava těm, co se vědou živí, přečetli více kg literatury, než se v
> Praze 6 točí medu, nějaký ten pokus už dělali a řadu věcí už
> objasnili a nějaké zkušenosti se zkoumáním tedy mají.

Typická demagogie. Odpusť, Vojto. Nikomu se přece nenasazuje medvědí
hlava. Nikdo výzkumy nezpochybňuje - je však nutno se tázat, co
vlastně bylo zkoumáno - to je přece legitimní. A stejně tak oprávněné
je přemýšlet nad těmito výsledky a interpretovat je.

> Ing. Čermákovi a jeho kolegům chci touto cestou poděkovat

Já též.

J. P. Baudiš

>> Zmatený začátečník s dřevěnou fošnou v jedné a s deskou polystyrenu
>> v druhé ruce je zmaten a neví,

>To je oblíbený argument všech unifikátorů, který neberu. Obraz
>jakéhosi hypotetického idiotského začátečníka, kterého musíme vzít za
>ruku a předložit mu na všechno kompletní návod, mi připadá nedůstojný
>člověka.

> J. P. Baudiš

Naopak.

V dnešní době žádný idiotský ani neidiotský začátečník nebude tahat
jednotlivé informace ze spousty různých článků. Pokud nebude mít kompletní
návod, jak včelařit, prostě včelařit nebude. Proto je škoda, že př. Smělý
nemá něco takového vypracováno, i přes způsob, jakým propaguje polystyrenový
úl. Poslední kompletní popis intenzívní technologie vyšel někdy v 60 nebo
70 letech pro zadováky a tehdy to byla dokonce tuším nějaká ČSN.
V dnešní době je extenzívní versus intenzívní technologie v návodech tak asi
5 : 0 .

S pozdravem

Radim Polášek