78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Alena Vítková (94.112.233.75) --- 7. 3. 2010
dotace na léčiva

Zdravím vás, dovoluji si vstoupit do vaši diskůze,dotačně podpořit vyšetřeni na mor plošně a ne na varózu.Vyšetřění na mor stojí zhruba 500Kč. Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření.Myslím si, že pro nás včelaře je nejzavážnější právě Varoóza, neboť právě ta je vstupní bránou pro nemoci včel,pokud by jsme z jakýchkoliv důvodu zanedbali tuto /léčbu/ důsledky by pro nás byly daleko horší a to v podobě celoplošné stráty včel./jak jsme to v mnoha okresech zažili v roce 2007-2008/ Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Alena Vítková:
Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.
----------------------
Nějak jsme si nevšiml, že by to v roce 2007 fungovalo.

Včely se proti moru umí bránit, ale ne proti včelaři, v tom máte pravdu. Ale co se včelařema v kombionaci s morem.

Dotace na vyšetření zimních sběrů (oni to ani nejsou vzorky:-) ) jsou jen poslední dva roky. Jinak se platilo 40Kč.
Pokud chcete vědět jak to funguje, udělejte si jeden vzorek, nebo několik, naprosto bez roztočů a do něj dejte našetřené VD které někde najdete, třeba při čištění podložek.

A dejte vědět jak jste dopadla.

Správně uvádíte
Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření

A dřív to dělalo víc laboratoří. Teď pod dotacích to jde jen do jednoho sróčka. A spočítejte si kolik vteřin vychází na jedno vyšetření a to někteří posílají i víc vzorků.

A co z toho vyštření vyplývá? Je z toho pro včelaře, nebo veterináře nějaká závažná ibformace?
Když nařizují vyšetření a plošné nátěry aniž by znali výsledky. Viz příspěvek JB zde dole.

Kdysi jsem byl fanatik sběru vzorků. Dnes si myslím, za současného stavu - kdy většina včelařů zimuje ve více nástavcích nic neznamenají.
Rád se nechám přesvědčit.

Viz můj příspěvek o mém spadu níže. Na sanovišti kde jsem léčil jen jednou ale v jednom nástvku bylo asi 70%včelstev, vše OK. Tam kde jsem vícenástavkové včelstva léčil i třikrát, tak spad jako hrom.

Za varoázu je odpovědný včelař sám a podle platných předpisů by mu měla ZO poskytovat servis v tom, že mu dodá včas léčivo co si objednal. A on si musí sledovat zdravotní stav svých včelstev jednotlivě, ne z nějakého směsného průměru.

S morem v okolí nemůže dělat nic. Jen bojovat za to, aby bylo okolí vyšetřeno na spory v měli.
Karel

P.S.

Jinak docent Ptáček před lety na přednášce správně poukázal, že je něco divného. Na varroozu včelstvo skoro jistě uhyne když nebude léčeno, u moru to tak jisté není. A ani u varoozy nepomohlo plošné pálení nakažených včelstev.
A u moru v tom pokračujeme, a .... ?

Nevím co funguje, ale na varroozu hynuly včely v 2007 a asi to přijde zas a o moru statistiky veterina nezveřejňuje, ale nevypadá to na zlepšení. Možná by to chtělo analýzu skutečného stavu jak nám to funguje a co to znamená že to funguje.
30% úhynů v roce 2007?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Streit Pavel (78.136.190.71) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Dobrý den p.Aleno,
Také si myslím, že by mělo být plošné vyšetření na MVP, myslím si, že MVP je konečná fáze špatně vedených včelstev. Slabých včelstev. Pak na to doplácejí okolní včelaři, kterým se následným šířením mor do jejich zdravých včelstev dostane. Je to sice hodně peněz na plošné vyšetření MVP, ale pokud by se tato vyšetření prováděla, již v zárodku by se zjistilo, která včelstva jsou na tom hůře a doporučilo se včelařům radikálně obměnit dílo, desinfikovat úly atd. Tím by se dala řada včelstev zachránit. Samozřejmě ne všechny. To nikdo nedokáže. S varoa si myslím, je včelař smířen, ví, že pokud neléčí, jeho včely mu s největší pravděpodobností uhynou. Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj. Nemyslím si, že pokud by bylo okolí čisté bez MVP, že by ten propukl v silných zdravých včelstvech, vždy musí být někde nějaký slaboch, na špatném starém díle, kde bují spory nemocí a jedním z nich je i MVP. Takové včelstvo, dá li se tomu tak říci je potencionálním rozšiřovatelem nemocí.

Proto si také myslím, že plošné všetření na MVP má své opodstatnění, ikdyž je finančně náročný. Myslím si, že se to i tak vyplatí. To je můj názor. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Alena Hrubá (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Milý příteli, až budete více let ve svazu, navštívite víe ZO tak zjistíte jak je složité sjedotít v postupech jakýchkoliv 47000 včelařu.Pokud se zeptate na veterině v jakém stavu jsou odezdávané vzorky, budete nemile překvapen.Co nám hlavně pomáhá v boji je plošnost a jednota v léčeni varoózy,tam je třeba klást důraz jak na léčbu tak na samotné provedení, tím také ziskame přehled o jednotlivých stanovištích. Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 07.3.2010 09:38:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den p.Aleno,
> Také si myslím, že by mělo být plošné vyšetření na MVP, myslím si, že MVP
> je konečná fáze špatně vedených včelstev. Slabých včelstev. Pak na to
> doplácejí okolní včelaři, kterým se následným šířením mor do jejich
> zdravých včelstev dostane. Je to sice hodně peněz na plošné vyšetření MVP,
> ale pokud by se tato vyšetření prováděla, již v zárodku by se zjistilo,
> která včelstva jsou na tom hůře a doporučilo se včelařům radikálně obměnit
> dílo, desinfikovat úly atd. Tím by se dala řada včelstev zachránit.
> Samozřejmě ne všechny. To nikdo nedokáže. S varoa si myslím, je včelař
> smířen, ví, že pokud neléčí, jeho včely mu s největší pravděpodobností
> uhynou. Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí
> jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj. Nemyslím si, že pokud
> by bylo okolí čisté bez MVP, že by ten propukl v silných zdravých
> včelstvech, vždy musí být někde nějaký slaboch, na špatném starém díle, kde
> bují spory nemocí a jedním z nich je i MVP. Takové včelstvo, dá li se tomu
> tak říci je potencionálním rozšiřovatelem nemocí.
>
> Proto si také myslím, že plošné všetření na MVP má své opodstatnění, ikdyž
> je finančně náročný. Myslím si, že se to i tak vyplatí. To je můj názor.
> Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Alena Hrubá:
....Co nám hlavně pomáhá v boji je plošnost a jednota v léčeni varoózy,tam je třeba klást důraz jak na léčbu tak na samotné provedení, tím také ziskame přehled o jednotlivých stanovištích. Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva.
-------------
Já s vámi souhlasím v poslední větě na 110%.
"Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."
Ale myslím si, že není v souladu s vašimi tvrzeními v úvodu citace.

To mám být plošný a jednotný a přitom léčit podle zdravotního stavu svých včelstev? To podle mě nejde dohromady.

Po nšěkolika letech existence VMS, kde vidím hlavní přínos v tom, že dal do kupy lidi co jim záleží na zdravotním stavu včelstev ať si pod tím představuje každý něco jiného (varroatoleranci nebo léčení 8x za rok) a výměně informací, vím jediné. Že pokud nebudu mít podložky v létě ve všech včeltvech, tak nic nevím. Jedno dvě nejsilnější na stnovišti - možná. SVS a ČSV doporučované jedno dvě na okrese nebo v ZO, nesmysl.

Jaký význam má vyšetření zimních vzorků jsem v argumentaci nezaznamenal, sama upozorňujete na katastrofální stav v odevzdávaných vzorcích. Na to je poukázováno 25 let. :-(
Takže tudy cesta asi nevede.
----------------
A znova vás zacituji:
"Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."

Možná nějaký funkcionář má nějaké možnosti provádět kontroly všech včelstev v okolí, ale stejně co?
On z toho pozná, že jsou nakažena morem v klinickém stadiu?
Notabene málokdo ví o všech včelstvech do jednoho kilometru kolem sebe.
Takže tady je jediná šance, dělat pravidelný scan - třeba vyšetření 1/5 až 1/10 stanovišť - podle všeho se mor šíří hlavně do jednoho kilometru - takže stačí vždy jedno po kilometru. Při jedné desetině stanovišť je to znova ta padesátikoruna na stanoviště - tedy kolik stojí měl.

A cena na vyšetření moru? 500 korun je za jeden vzorek. Zkuste poptat cenu za vyšetření 5 000 vzorků pro každý rok na pět let. Alespoň zjistíte, jaká je konkurence v tomto oboru:-) Tady na konferenci zaznělo, že prý materiálové náklady na vyšetření jsou v řádu desetikoru, zbytek je jen práce, vybavení, steril. prostory, administrativa a KnohHow. Tedy věci co se při velké zakázce už neobjevují výrazně v kalkulaci.

Nevím proč se bráníte myšlence plošných vyšetření na mor?
Je ve vašem okolí nějaké ohnisko a máte osobní zkušenosti?

Já bohužel dvě.
V prvém se to vleklo salámovou metodou, jak se postupně pásmo zvětšovalo, a o potřebě scanu v naší ZO která s ohniskem sousedí se nepodařilo nikoho z vůdců přesvědčit.

V druhém případě, kde mám taky včely je plošně vyšetřován celý okres - OV se podařilo sehnat prachy. A podle mě tam může být za rok čisto. Nebo se objeví něco o čem se ještě neví a co je možná příští velký problém.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Alena Hrubá (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Myslím si, to je právě to pravé. plošně znamená všichni léči, přitom léči každý podle zdravotního stavu včelstev,jak to správně říkate.To je co se musíme naučit, aby nás někdo nemusel vodit stále za ručičku,ale jenom nasměrovat správným směrem.Také prováděná léčba /jak se říka komisionálně,v zákoně ji máme / nám může dát přehled o jednotlivých včelařich a jejich včelaření,/hlavně hygiena a pořádek na stanovišti, v neposlední řadě také uvidíme stavy úlu.Možnost posledního léčeni aerosolem.Myslimsi, že by to mnohé skutečné problémy ukázalo.Jak také řikate, není přehled o stanovištich, timto se získa. Jak jsem již napsala,VAROÓZA je vstupní branou pro všechny nemoci včel. Provádím varoamonitoring u 13 včestev,v letošním roce budu provádět u všech.Právě monitoring mi dává přehled o stavu varoózy.Vyšetření na mor jsem si nechala provést, mam negativní .Pokud mi na včelach záleži a chci mít jistotu, tak si vyšetření nechám provést a také si ho zaplatim, tak jak jsem to udělala.
Měli bychom si také zvykat platit, ne jenom shanět peníze.Pokud se povede vyšetřeni v celém okrese je to ukázka výborné spolupráce včelařů.Vůbec se nebránim myšlence na plošné vyšetření moru,nevěřím však,že si to každý zaplatí sám. Každá ZO má povinnost mít také přehled o stanovištích.Jsem zastáncem vzájemé spolupráce a předávání si znalosti. Bez kvalitních znalosti jsme totíž ztraceni..

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 07.3.2010 11:12:52
> ----------------------------------------
> Alena Hrubá:
> ...Co nám hlavně pomáhá v boji je plošnost a jednota v léčeni varoózy,tam
> je třeba klást důraz jak na léčbu tak na samotné provedení, tím také
> ziskame přehled o jednotlivých stanovištích. Máme nástroje, ale sami je
> nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více předešlo a bez velkých nákladu na
> drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás jednotlivcích.Každý včelař má
> zodpovědnost za svá včelstva.
> -------------
> Já s vámi souhlasím v poslední větě na 110%.
> "Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."
> Ale myslím si, že není v souladu s vašimi tvrzeními v úvodu citace.
>
> To mám být plošný a jednotný a přitom léčit podle zdravotního stavu svých
> včelstev? To podle mě nejde dohromady.
>
> Po nšěkolika letech existence VMS, kde vidím hlavní přínos v tom, že dal do
> kupy lidi co jim záleží na zdravotním stavu včelstev ať si pod tím
> představuje každý něco jiného (varroatoleranci nebo léčení 8x za rok) a
> výměně informací, vím jediné. Že pokud nebudu mít podložky v létě ve všech
> včeltvech, tak nic nevím. Jedno dvě nejsilnější na stnovišti - možná. SVS a
> ČSV doporučované jedno dvě na okrese nebo v ZO, nesmysl.
>
> Jaký význam má vyšetření zimních vzorků jsem v argumentaci nezaznamenal,
> sama upozorňujete na katastrofální stav v odevzdávaných vzorcích. Na to je
> poukázováno 25 let. :-(
> Takže tudy cesta asi nevede.
> ----------------
> A znova vás zacituji:
> "Máme nástroje, ale sami je nevyužíváme.Tímto by se moru daleko více
> předešlo a bez velkých nákladu na drahé vyšetřeni.Všechno zaleži na nás
> jednotlivcích.Každý včelař má zodpovědnost za svá včelstva."
>
> Možná nějaký funkcionář má nějaké možnosti provádět kontroly všech včelstev
> v okolí, ale stejně co?
> On z toho pozná, že jsou nakažena morem v klinickém stadiu?
> Notabene málokdo ví o všech včelstvech do jednoho kilometru kolem sebe.
> Takže tady je jediná šance, dělat pravidelný scan - třeba vyšetření 1/5 až
> 1/10 stanovišť - podle všeho se mor šíří hlavně do jednoho kilometru -
> takže stačí vždy jedno po kilometru. Při jedné desetině stanovišť je to
> znova ta padesátikoruna na stanoviště - tedy kolik stojí měl.
>
> A cena na vyšetření moru? 500 korun je za jeden vzorek. Zkuste poptat cenu
> za vyšetření 5 000 vzorků pro každý rok na pět let. Alespoň zjistíte, jaká
> je konkurence v tomto oboru:-) Tady na konferenci zaznělo, že prý
> materiálové náklady na vyšetření jsou v řádu desetikoru, zbytek je jen
> práce, vybavení, steril. prostory, administrativa a KnohHow. Tedy věci co
> se při velké zakázce už neobjevují výrazně v kalkulaci.
>
> Nevím proč se bráníte myšlence plošných vyšetření na mor?
> Je ve vašem okolí nějaké ohnisko a máte osobní zkušenosti?
>
> Já bohužel dvě.
> V prvém se to vleklo salámovou metodou, jak se postupně pásmo zvětšovalo, a
> o potřebě scanu v naší ZO která s ohniskem sousedí se nepodařilo nikoho z
> vůdců přesvědčit.
>
> V druhém případě, kde mám taky včely je plošně vyšetřován celý okres - OV
> se podařilo sehnat prachy. A podle mě tam může být za rok čisto. Nebo se
> objeví něco o čem se ještě neví a co je možná příští velký problém.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Alena Hrubá:
...Také prováděná léčba /jak se říka komisionálně,v zákoně ji máme / nám může dát přehled o jednotlivých včelařich a jejich včelaření,/hlavně hygiena a pořádek na stanovišti, v neposlední řadě také uvidíme stavy úlu.Možnost posledního léčeni aerosolem.Myslimsi, že by to mnohé skutečné problémy ukázalo.Jak také řikate, není přehled o stanovištich, timto se získa.
-----------
Předem chci říéci, že si vážím Vašeho zápalu. Jsme asi starší a už vyhořený:-)
Komisionální léčení se obejvilo až v poslední době, a doufám, že jen ve vyhláškách. Ty se stejně nedodržují, takže je to jedno. Pokud by to bylo v zákoně, asi by byl v nesouladu s Listinnou zákl. práv a svobod, či jak se to nazývá.
Abych nazančil v čem, tak si představte uliční výbor, který zmocňuje domovní důvěrníky, aby chodili po domácnostecj a kontrolovali mytí rukou před jídlem. Epidemii žloutenky taky nemůžeme brát na lehkou váhu. :-)

Co může komise vidět při podzimním léčení? Jak mám natřené úly.
Dodnes si vzpomínám, jak jsem se kdysi na členské schůzi dozvěděl, že vše není nejlepším pořádku a dokocnce mezi sebou máme takové, co mají úly na zemi (paletách) a nechávají na zilu včelám medníky , někde i více. :-)
STanoviště zjistí komise jen svých členů.

Pokud si někdo dnes pořídí včely a nemá potřebu se sdružovat, prostě se nahlásí do Mníšku pod Brdy a na podzim pošle vzorky do Vetrinární laboratoře a nic neporušuje. A nikdo o něm neví a ni v případě moreu se veterinář pravděpodobně nebude zabývat evidencí chovatelů. Prostě požádá ZO aby mu poslala seznam včelařů co jsou v kružnici co namalo val na mapě. A pokud je v té kružnici i jiná ZO kam psal a nikdo mu to neprozradí, tak ta ZO bude několik let mimo opatření, i když ty kolečka budou vycházet i ve Včelařství.
Tento komický případ s emi stal osobně :-)
Nehledě na divoce žijící včelstva a včelstva vůbec nehlášená. Takže ta žádná komise neobjeví.
A to bohužel nabouravá moji představu o plošném a koisionálním léčení. nEHLEDĚ NA TO, ŽE POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná.
Těžko čekat na komisi s lahvičkou a papírky, protže to včelřům samotným nemůžeme svěřit. To pak vede k tomu, že je v polovině října už dvakrát komisionálně odléčeno.

Ale souhlasím s vámi, že je třeba aby byla včelstva plošně zdravá. Jen se naprosto rozcházíme v přístupu.
Za pár let nebudou dotace . z EU končí asi v 2013 jak správně říkáte, nejsme zvyklí si platit skoro nic. Natož členské příspěvky ze svého. Takže je otázka co pak bude.
V úvodníku zde se obráží i můj názor.
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0801/strategie-ipm-a-ekonomika-vcelareni

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
NitraM (94.113.10.72) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

KaJi:"...POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná..."

-----------------

Jde-li o špatné počasí pod deset stupňů v pozdějších termínech, tak co brání tomu, provádět již toto opatření případně formou aerosolu (tedy nahradit jím fumigaci)? Tato diskuse má to kouzlo, že mnohé obtížné problémy oboru včelařství se zdejší optikou jeví jako naprosto triviální, a naopak mnohá poměrně snadná řešení problémů jsou opomíjena... :o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41841


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (212.77.163.106) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

NitraM:
KaJi:"...POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná..."
-----------------
Jde-li o špatné počasí pod deset stupňů v pozdějších termínech, tak co brání tomu, provádět již toto opatření případně formou aerosolu (tedy nahradit jím fumigaci)? Tato diskuse má to kouzlo, že mnohé obtížné problémy oboru včelařství se zdejší optikou jeví jako naprosto triviální, a naopak mnohá poměrně snadná řešení problémů jsou opomíjena... :o)
----------------------------------

Knot a lahvičku může mít doma každý, aerosol s vyvíječem asi ne, an to opravdu musí přijet komise.

Jaké zdravotní následky má aplikace aersolu pro včelstvo nevím, ale lidem co s tím objíždějí celou ZO závidím tu odvahu, nebo nevědomost.

A nevidím opravdu důvod, abych si volal lidi (a defakto nějak platil náklady, nebo od nich chtěl aby dělali zadarmo) když si fumigaci mohu udělat sám a ve stejné kvalitěa za setinu nákladů.
Opravduá mi to uniká.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Aerosol je přece pro léčitele podstatně dražší. Po včelařích je třeba jezdit autem, to jsou náklady navíc. Fumigace, pokud se jezdí po včelařích, nerozdává jenom doma nakapané knoty, stačí pěšky nebo na kole. Sice je teoreticky možné vzít aerosolový přístroj na záda a jít pěšky nebo jezdit na kole či mopedu taky, ale to asi nikdo nedělá.
Co se týká toho mít lahvičku doma a fumigovat co nejpozději, v říjnu je pro fumigaci dostatečně teplo tak 25 dnů v měsíci a dá se fumigovat i večer. V listopadu tak 5 - 10 dnů v měsíci. V prosinci tak 2 - 4 dny. Ale v tyto měsíce je ideální, když fumigace proběhne přes poledne. Ale pokud bude nepříznivé počasí, v prosinci nebude na fumigaci vhodný den ani jeden, v listopadu 1 - 2 dny. Kdo tedy chce fumigovat v listopadu nebo v prosinci, musí mít takovou práci, aby se podle počasí odpoledne a předpovědi na další den mohl v kterýkoliv den v měsíci rozhodnout, že tu fumigaci další den udělá. A musí mít aerosol v záloze. Kdo chce fumigovat v řijnu, stačí se spolehnout na teplé počasí o víkendech....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
a.turčáni (94.229.32.130) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Kdo tedy chce fumigovat v listopadu nebo v prosinci, musí mít takovou práci, aby se podle počasí odpoledne a předpovědi na další den mohl v kterýkoliv den v měsíci rozhodnout, že tu fumigaci další den udělá. A musí mít aerosol v záloze.R.P.

Ja už 8 rokov si pripravujem amitraz kúpou 100 ml (zhruba na 3 roky, jeho účinnosť sa nemení) Taktiku a poslednú fumigáciu robím bez plodu v novembri-listopadu, a nikdy nemám problém s teplotou. Je jedno aká je, obyčajne je už pod 10°C a výsledok je vždy dokonalý! Prečo nechcete priznať, že dokonalá fumigácia môže byť i pri nižších teplotách? To, že to niekto napísal, nemusí byť ešte pravda.

Ak by to nebola pravda, tak už dávno nemám ani jedno včelstvo. potvrdzuje to pravidelne a poctivo robený zber odpadnutých klieštikov, ktorý je v sezóne u mňa v priemere na včelstvo do 100 ks a iný prostriedok do svojich včiel nevkladám!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Na vyvíječ i kompresor jsou dotace může si to každý pořídit a spousta jich nějaký kompresor stejně má

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 08.3.2010 09:06:34
> ----------------------------------------
> NitraM:
> KaJi:"...POKUD CHCI FUMIGACI POSUNOUT CO NEJPOZDĚJI - TEDY DO OBDOBÍ bez
> plodu, tak každá hodina vhoného počasi je vzácná..."
> -----------------
> Jde-li o špatné počasí pod deset stupňů v pozdějších termínech, tak co
> brání tomu, provádět již toto opatření případně formou aerosolu (tedy
> nahradit jím fumigaci)? Tato diskuse má to kouzlo, že mnohé obtížné
> problémy oboru včelařství se zdejší optikou jeví jako naprosto triviální, a
> naopak mnohá poměrně snadná řešení problémů jsou opomíjena... :o)
> ----------------------------------
>
> Knot a lahvičku může mít doma každý, aerosol s vyvíječem asi ne, an to
> opravdu musí přijet komise.
>
> Jaké zdravotní následky má aplikace aersolu pro včelstvo nevím, ale lidem
> co s tím objíždějí celou ZO závidím tu odvahu, nebo nevědomost.
>
> A nevidím opravdu důvod, abych si volal lidi (a defakto nějak platil
> náklady, nebo od nich chtěl aby dělali zadarmo) když si fumigaci mohu
> udělat sám a ve stejné kvalitěa za setinu nákladů.
> Opravduá mi to uniká.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (212.77.163.106) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Na vyvíječ i kompresor jsou dotace může si to každý pořídit a spousta jich nějaký kompresor stejně má

pepan
----------------------------------
předpokládám že "spousta jich" je spousta ZO.

No ale ty kmpresory a vyvíječe nemají ručičky a ani nožičky, takže to chce lidi.
A těch není spousta , spíše je jich málo. Je málo blbečků, co si budou ničit zdraví aby chodili dělat práci, kterou si každý může dělat sám. To je jako volat si sanitku a aby mi změřili teplotu.

Aerosol je dobrý (a asám jsme si jej pořídil ) jako záloha, když přijdou v listopadu mrazy a do února nepoleví. Takže pro takové kalamitní případy je velmi dobrý.

A dotace - na kompresory se dávají ze SF, takže to je takové 2. přerozdělování, a na navyvíječe z EU. Takže místo toho, aby se třeba dotovala varroa dna - ta se škrtla, aby zbylo na vyvíječe.
Těch peněz - i když z dotací je málo a je dobré přemýšlet na d tím, než je utratíme.

To je demagogický argument na vytírání zraku.
Třeba "Nevím proč bych laboroval s odpařovači KM, když máme dotovaný formidol a vyjd emi to laciněji."
Typický případ splachování penez na výrobu něčeho zahazovacího.
3 igelity, dvě desky z buničiny a půl deci KM. Nakonec se stejně asi ukázalo, žže je to slabé a bude se dělat FORTE.
Chceš lepší příklad? To bylo povídání o napodobování USA a západu. Že.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Já měl na mysli, že spousta lidí ty kompresory stejně má


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 08.3.2010 10:04:15
> ----------------------------------------
> Na vyvíječ i kompresor jsou dotace může si to každý pořídit a spousta jich
> nějaký kompresor stejně má
>
> pepan
> ----------------------------------
> předpokládám že "spousta jich" je spousta ZO.
>
> No ale ty kmpresory a vyvíječe nemají ručičky a ani nožičky, takže to chce
> lidi.
> A těch není spousta , spíše je jich málo. Je málo blbečků, co si budou
> ničit zdraví aby chodili dělat práci, kterou si každý může dělat sám. To je
> jako volat si sanitku a aby mi změřili teplotu.
>
> Aerosol je dobrý (a asám jsme si jej pořídil ) jako záloha, když přijdou v
> listopadu mrazy a do února nepoleví. Takže pro takové kalamitní případy je
> velmi dobrý.
>
> A dotace - na kompresory se dávají ze SF, takže to je takové 2.
> přerozdělování, a na navyvíječe z EU. Takže místo toho, aby se třeba
> dotovala varroa dna - ta se škrtla, aby zbylo na vyvíječe.
> Těch peněz - i když z dotací je málo a je dobré přemýšlet na d tím, než je
> utratíme.
>
> To je demagogický argument na vytírání zraku.
> Třeba "Nevím proč bych laboroval s odpařovači KM, když máme dotovaný
> formidol a vyjd emi to laciněji."
> Typický případ splachování penez na výrobu něčeho zahazovacího.
> 3 igelity, dvě desky z buničiny a půl deci KM. Nakonec se stejně asi
> ukázalo, žže je to slabé a bude se dělat FORTE.
> Chceš lepší příklad? To bylo povídání o napodobování USA a západu. Že.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jiří Přeslička (88.83.164.125) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Vážený příteli,
rád bych reagoval na Vaši větu: „Přitom se také zapomíná, že pokud je ve včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza, zvápenatění aj.“ Dáváte do souvislosti staré dílo a vznik nemocí. Názor, že včelí nemoci vznikají ze starého díla je velký omyl. Výměnou starého díla za nové je možné snížit infekční tlak u nemocného slabého včelstva. Rozhodně ale nelze tvrdit, že staré dílo se rovná nemocné včelstvo.
K jednotlivým nemocem:
Nosematóa – Prvok Nosana apis je všudypřítomný. Nosematóza je faktorové onemocnění a propukne vždy za příhodných podmínek. To je ve slabém včelstvu. Zábrana onemocnění je chovat silná a vitální včelstva.
Zvápenatění – Houba Ascosphaera apis je rovněž všude. Zábrana onemocnění je chovat včelstva se silně vyvinutým čistícím pudem. Tato včelstva odstraní uhynulou larvu dříve, než houba proroste celou uhynulou larvu a začne tvořit plodnice.
Mor – Paenibacillus larvae je přítomný v plástech se zbytky po rozložených uhynulých larvách na toto onemocnění a v medu, který byl v těchto plástech. Zdroj infekce může být plást, který byl třeba jen jedenkrát zaplodován a v němž uhynula larva na MVP. Panenské dílo nemůže být zdrojem MVP. Proto v USA, kde se mor běžně vyskytuje, producenti oddělků tvořící oddělky na plástech svých odběratelů vyžadují dodávky panenských plástů. Zábrana onemocnění je jako u zvápenatění chovat včelstva se silně vyvinutým čistícím pudem. Tato včelstva odstraní uhynulou larvu před rozpadem na lepkavou hmotu. Proto by správný postup na likvidaci MVP byl: Při výskytu stanoviště důkladně prohlédnout a včelstva s klinickými příznaky usadit do čistého úlu na mezistěny. Přidat plást s otevřeným plodem ze včelstva které nákaze odolává pro výchovu nové matky. Úl a rámky z nakaženého včelstva asanovat nebo spálit.
Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)
----------------------------------------------------

Proč? :-)

Já si myslím, že po celorepublikovém scanu by asi veterina došla k názoru po sečtení všech ohnisek na to nemá už sirky. A někdo by s emohl začít ptát - kdo to zaplatí:-)


Problém není jedno včelstvo osamocené, problém je, když někdo si z toho udělá morový včelín. To pak včely v okolí nemají šanci, i kdyby měly geny Supermanů.

S morem mají problém včelaři, ne včely. Včelaři si jej pěstují a rozmnožují:-) Kdyby měli určitou kvalifikaci atd. Viz Nový Zéland.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jaroslav P (83.208.196.187) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Vařený příteli nebudu Tě popravovat. Od 1.3. 2010 je to trochu jinak. Platí nové zásady v tlumení moru. Včelstva pokud maji 10 na druhou a třetí nepálíme pouze se zařadí do pozorvání v období 6 měsíců. Pálí se včelstva, kde je prokázaná klinika při komisielní prohlídce tj. 10 na 4 až 6. Mohu potvrdit, že nákaza 10 na třetí je sporná. Mé zkušenosti jsou, že za 1 a půl roku klinika se objeví a pálí se stejně, akorát se prodlužuje karanténí období a déle se otravují včelaři. U předklinického stavu 10 na druhou záleží na okolnostech. Včelstvo jestli neni narušené svými enzymy umí potlačit tuto bakterii. Ale , ale!?.. pochopitelně 100% ne všechna včelstva. Jako včelař bych nechtěl z této oblasti ani trubce. Je pravda co existuje včelstvo existuje mor. Včelstva si s ním poradila a přezila. Jen slabý jedinci(včelsstvo) uhynuli. Více se dnes bojím varroazy a virů. Jako příklad moru uvedeu ohnisko, které udržovali dvá bráchové a podle jejich výpovědi i desítky roku. Při prohlídce byla stanoviště zamořena tAK, že byly příškvary i v medníku, když jsem jim vyčítal, že toto je silně zanedbané, ta k mi odpověděl jeden: no co chcete takhle včelařil už můj táta, přiletěl roj, dva roky vydržel a uhynul a pak zase přiletěl nový a med byl. Jenže dnes v okolí 10 km od vesnice nejsou žádné včely. Všechna stanoviště byla zamořena a tak včelaři včelaří mimo okres. Co se píše o včelaři z jižních Čech tak ,to bylo trochu jinak. Za to si částečně mohl sám včelař. Ale něco špatné je pro něco dobré a tak kvůli jeho moru máme nové opatření, které více hodnotí nebezpečnost jednotlivých ohnisek. Jinak jako včelař s několika desítkami včelstev zastávám názor pálit vše. To už tady bylo, že se na stanovišti pálila včelstva jenom pozitivní a pak jsme stanoviště pálili tři až čtyři roky. Pak se to změnil na vše. Věřím, že toto co dnes platí se zase jednou bude přehodnocovat. Stát velice dobře hradí nařízené utracení a pálení. Vdy to včelaře posune o krok k mode rnizaci, že si koupínové úly a nevčelaří v budečácích.Tak to je J.Přesličko. Ale každý máme právo na svůj názor at je dobrý nebo špatný a o tom to je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41823


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (93.99.204.43) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Jsem také proti striktnímu pálení všeho. Jak jsem už navrhoval, klinicky nemocná včelstva by se spálila (předpoklad malé odolnosti… nemá cenu je udržovat – brakování) a ostatní by se mohla přemetat na mezistěny do parafinovaných nebo nových úlů. Samozřejmě by se zároveň provedla dezinfekce všeho inventáře (nedezinfikovatelné pálit). Dotyčnému včelaři by se doporučila Rašovská metoda a byl by pokoj. Pouhé pálení jednotlivých klinicky nemocných včelstev bez uplatnění dalších opatření je naivní galimatiáš.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Streit Pavel (94.241.69.184) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Zdravím p. Václavek,
Roman Linhartuj by byl potěšen za propagaci Rašové metody.
Sám jsem s ním v poměrně úzkém kontaktu a i odkaz na jeho stránky mám na svém WEBu. Letos bych chtěl jeho metodu testovat. CHci vidět, zda budou nějaké rozdíly mezi Norským systémem, kterým včelařím a Rašovou metodou. Hlavně mě zajímá jarní rozvoj a síla včelstev. Co se týče vitality včelstev si myslím, že jsou obě metody na tom zhruba stejně. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41828


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (93.99.204.43) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Sám jsem s ním v poměrně úzkém kontaktu a i odkaz na jeho stránky mám na svém WEBu. Letos bych chtěl jeho metodu testovat. CHci vidět, zda budou nějaké rozdíly mezi Norským systémem, kterým včelařím a Rašovou metodou. Hlavně mě zajímá jarní rozvoj a síla včelstev. Co se týče vitality včelstev si myslím, že jsou obě metody na tom zhruba stejně.

___________________________________________________________

Souhlasím, vitalitou a očistným efektem by to mělo vycházet na stejno. Ale ta síla?!

To co já praktikuji je v postatě Rašovská metoda, akorát stylizovaná na nízkonástavkové úly a zradikalizovaná. Staré dílo odstraňuji už na podzim, čímž se zabavím možného úskalí Rašovské metody… včely nemusí na panenské dílo přejít (Karel se o tom dneska zmiňoval). Další úskalí Rašovské metody je ukládání zimních zásob do panenského díla. S tím je třeba počítat!… krmit jednorázově velkými dávkami (zakrmit během dvou týdnů), nedostavené dílo odstranit, v žádném případě nevkládat tmavé souše nad plod či vedle plodu (zásadně jen pod plodové těleso). U NN úlů to ještě řeším tak, že na začátku krmení vložím mezi plodové nástavky jeden NN s panenskými soušemi (po zaplnění se NN přemístí nad plodové NN).

Letos neplánovaně testuji i Rašovskou metodu - originál. Záložní včelstvo, které jsem zazimoval na dvou NN (spodní s tmavým dílem, horní s panenskými dílem zaplněným zásobními), v průběhu zimy přešlo do horního NN. Při oteplení 27. února jsem v tomto včelstvu provedl namátkovou prohlídku a našel jsem malé kolečko zavíčkovaných buněk v paneském plástu (asi 50 buněk).

Jsem zvědavý, jak to dopadne s rozlohou plodu v produkčních včelstvech, až budu po finálním začátku předjaří sundávat komíny. Pyl tyto včelstva zatím nemají, takže plodu asi moc nebude.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41830


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (94.241.69.184) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Dobrý den p.Jaroslav

Myslíte si, že by se nyní v té vesnici a okolí včelařit nyní nedalo? Nebo mají včelaři předsudky ze zamoření vesnice MVP stále? Jak dlouho to je, co jste toto ohnisko zjistil? Jak dlouho trvá, než klesne infekční tlak v okolí ohniska na přijatelnou míru, či minimum, pokud se zjistí to stanoviště,"Gé bodu,"či jak to jinak nazvat, odkud se tato nákaza po okolí rozšířila?
Toto jsou věci, které mě hodně zajímají, přečetl jsem sice dost knih o včelaření atd, ale takové věci v nich nebyly. Děkuji. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41827


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Jiří Přeslička (88.83.164.125) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Vážený příteli,
musím se zastat zatím anonymního včelaře z Jižních Čech, co si za to mohl sám. Byl to Honza Nečas, kterého osobně znám. Zkušený včelař, provozující šlechtitelský chov. Včelaření byla rodinná tradice. Mluvím v minulém čase, protože když jsem s ním naposled mluvil, tak pokračovat s chovem včel již neuvažuje. Co o celé situaci vím, tak při prohlídce svých včelstev pojal podezření na MVP. Na podezření upozornil SVS a odeslal vzorky, na kterých byl zjištěn pozitivní nález. Při prohlídkách se nenašel klinický projev nemoci. Obě jeho stanoviště byla spálena. A to včetně včelínů a komplet všeho vybavení. Vzhledem k tomu, že se nenašel klinický projev a ani předpokládané primární ohnisko v okolí po vyšetření ochranného pásma, myslím si o tom své. Každopádně, co se týká včelařova postupu, je to ukázka, jak by se mělo postupovat. Po zkušenostech, jak to dopadlo, bude asi většina včelařů v podobné situaci váhat.
Souhlasím s tím, že co se týká úhrady za likvidaci včelstev napadených morem, tak jsou velice slušné. Nemohu se ale zbavit nepříjemného pocitu z toho, že včelstva která obstála při konfrontaci s nebezpečnou chorobou pálíme.

S pozdravem

Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41831


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Krušina (89.190.61.38) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Jaroslav P. napsal:

Jinak jako včelař s několika desítkami včelstev zastávám názor pálit vše. To už tady bylo, že se na stanovišti pálila včelstva jenom pozitivní a pak jsme stanoviště pálili tři až čtyři roky. Pak se to změnil na vše.
..............

Vzhledem k tomu, že přesně taková slova jsme před cca 5 lety (když ještě nebyla tak známá metoda detekce původce moru z měli) slyšeli na přednášce od pracovníka Dolu, ale letos už to na přednášce neříkal, myslím, že to nemusí být vždy pravda. :)
Navíc u mého kamaráda se potvrdilo, že při nálezu kliniky a po spálení několika klinicky nemocných včelstev na stanovišti, zvýšené obměně díla a desinfekci, došlo k ozdravení celého stanoviště ve velmi krátké době i bez přemetení na mezistěny. V současné době v jejich ZO již dva roky nemají ani původce v měli.
Po přednášce odborníka z DOlu jsem nevěřil, že se to může povést - ozdravit stanoviště po nálezu kliniky bez spálení všeho.
Dnes jsem už v názorech mnohem opatrnější. :)
A zřejmě i pradovníci z Dolu.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Streit Pavel (78.136.147.53) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Dobrý den příteli,

Veřejnou popravu? Proč? Souhlasím s vaším rozborem nemocí a i chovy silných včelstev. Netvrdím, že dílo starší je starší je nějak extra špatné. Podle metodiky pravidelné obměny díla by se ve včelstvu mělo provádět obměna díla za jeden rok minimálně z jedné třetiny. Tedy dílo starší 3 let by teoreticky ve včelstvu nemělo co dělat. Nedělejme si ale iluze o tom, že to tak u všech funguje. Je ještě honě včelařů, kteří mají v úlech starší dílo jak 5,10, let. Znám přes vyprávění od jednoho kolegy včelaře, že je tu mezi námi včelař, který má dílo ve včelstvu staré
20 let. Zda je to pravda nemohu posoudit, ovšem 5, 10 let, to je doba, že? Já mám obměnu plodiště ve všech nástavkách každý rok vyměněnou ze 100%, tedy minimálně 22 rámků
r.m 39/24. V tomhle jsem důsledný. Budeme li chovat silná zdravá včelstva na mladém díle, to je nejlepší prevence sporám chorob.

Také s vámi souhlasím v tom, že je mi proti mysli pálit celé stanoviště, kvůli jednomu včelstvu. Pokud bych mohl já, zlikvidoval bych jen infikované včelstvo s úlem, ostatní včelstva na stanovišti bych ponechal, provedl jen desinfekci úlů, provedl kompletní obměnu díla, ošetřil včelařský vercajk a ponechaná včelstva nadále sledoval. Je to rozumější, než to vše pálit. Příroda dala matkám do vínku různou genetickou výbavu, i nám, proto jeden dělá to a druhý něco jiného. Tak je to i se včelstvy. Myslím, že kdybychom ostatní včelstva ponechali a sledovali je, mohli bychom z těch schopných včelstev vytvořit lepší materiál. Ovšem jednou je zákon při indikaci MVP celé stanoviště pálit, tak toto nařízení je nutné respektovat a dodržovat jej ať se nám to líbí, nebo ne. Dále si myslím, že pokud by bylo plošné nařízení na vyšetření MVP, stálo by to sice hodně peněz, ale ekonomické stráty by byly daleko menší v otázce opylení plodin, než likvidace stanovišť a tím vytvoření nezavčeleného prostoru. Dovedu si i představit, že by na to vyšetření mohl každý včelař i přispívat. Z medu má včelař slušný příjem, 100 korun z kilo medu by klidně obětovat mohl. V hospodě si dá za rok o 5 piv méně a má na vyšetření ušetřeny peníze. Zdraví P.S

P.S: Nyní zase čekám já, že mě upálíte na hranici

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
kovarpe (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Ovšem jednou je zákon při indikaci MVP
celé stanoviště pálit, tak toto nařízení je nutné respektovat a dodržovat
jej ať se nám to líbí, nebo ne.
--------------------------

Zdar Pavle, já si zase myslím, že proti nesmyslným nařízením a zákonům je třeba se postavit. Ale to je na dlouhou diskusi co je nesmysl a co ne.
P.Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41821


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jiří Přeslička (88.83.164.125) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Vážený příteli,
z vaší odpovědi vyplývá, že v mnoha směrech jsme ve shodě.
Rozdíl je v tom, že Vy kladete důraz na pravidelnou obměnu díla, zatímco já toto pokládám za důležité jen v případě, že se na stanovišti vyskytne MVP a je třeba radikálně snížit infekční tlak. Z mého pohledu je priorita ve šlechtění. Jako součást technologie považuji rozsáhlou výměnu díla za věc, která mnoho nepřináší. Snad jen zvýšení pracnosti a nákladů. Přesto uznávám, že včelařit na světlém díle patří jaksi k zavedeným zvyklostem.

Poznámka k dílu 20 let starém. Staré jsou jen rámky. Dílo již včely několikrát obnovily. To je fakt. Vzpomínám na situaci, kdy jsem před asi třiceti léty prohlížel včelstva při likvidaci MVP okolo Blatné. Včelař, který včelařil s zadem přístupných úlech přiznal, že do plodiště vůbec nechodí. A to desítky let. Přesto bylo možné při rozebrání (přesněji rozštípání) najít místy světlé dílo.

K 100% obnovy díla. Před mnoha lety jsem toto Norské zimování vyzkoušel, poté co tato metoda byla popsána v překladech. Moje zkušenost je taková, že včelstva v rozvoji zaostávají za včelstvy normálně vedenými. Tato metoda ve určená pro včelstva využívající pozdní snůšku z vřesu. Naše situace je ale zcela jiná. Připravujeme včelstva na spolehlivou jarní snůšku. Ta má zajistit rentabilitu provozu. Přijde-li ještě letní snůška, tak to je prémie navíc. Norské zimování můžu doporučit při potřebě získat vystavěné plásty. V jarním období se ale vyskytuje totální nedostatek pylových zásob, který limituje rozvoj. V případě, že chceme tento nedostatek eliminovat, je nutné zajistit zásobu pylových plástů pro podporu jarního rozvoje. Tyto plásty se skladují zmrazené, nebo v suchu zasypané moučkovým cukrem. To je moje zkušenost z období včelařského skotačení a zkoušení všeho nového. Většinu ze „zázračných“ objevů jsem opustil. Mohu-li si dovolit poradit, tak při zkoušení nového je vhodné zajistit přesnou evidenci a následnou analýzu. Tvrzení, že včelstva vedená Norským zimováním mají rychlejší rozvoj než včelstva kontrolní, alespoň podle mého názoru, nemůže být výstup po seriozním vyhodnocení pokusu.

K situaci k pálení celého stanoviště. Souhlasím, že zákony je třeba dodržovat. Asi bych ale těžko nesl, aby výsledek mnohaleté šlechtitelské práce lehl popelem jen pro to, že se zákonodárci v dané problematice neorientují. Nebo možná podléhají vlivu různých zájmových skupin. V současné situaci vidím legální cestu pro záchranu produktu šlechtění na stanovišti s výskytem MVP v tom, že při podezření:
-       Prohlédnou se všechna včelstva a včelstva s klinikou se utratí a spálí. Ostatně jsou stejně geneticky bezcenná a většinou zesláblá.
-       Zdravá včelstva se smetou na mezistěny a zakrmí.
Postup naprosto legální. Při podezření je zakázáno včelstva a vybavení převážet, což se v tomto případě neděje. Je jen třeba být na tuto situaci připraven a mít dostatek úlů a rámků s mezistěnami. V situaci, kdy začne hon na čarodějnice již nebude mnoho času. Otázkou zůstává, co s plásty a úly po smetených včelstvech. Pokud budeme věřit, že metodika SVS ošetření včelího vosku ve výrobnách je v pořádku a výzkum prováděný VÚVč na ošetření dřevěných dílů parafínem také, nebude s tím asi problém.

K ekonomickým ztrátám z nedostatečného opylení. Ryze tržně. Máme nějaký důvod ze svých prostředků financovat prevenci něčeho, co kdyby nastalo, tak zvýší rentabilitu našeho podnikání? Tržně se ale většina z nás nechová. Vždyť kontraproduktivní je i publikování zkušeností na těchto stránkách. Opylení kulturních a planě rostoucích rostlin je důležitá a záslužná činnost. Každý včelař má určitě dobrý pocit, že přispívá k udržování kulturní krajiny. Ale přispívat na plošné vyšetření MVP, na jehož podkladě by lehlo popelem mnoho zdravých včelstev s matkami, jejichž geny jsou doslova zrnka zlata? Tak na to já osobně přispívat odmítám. Jiná situace by byla, kdyby někdo vyhlásil program na záchranu genetiky ze stanovišť, které se likvidují. Za současné situace například před spálením přijet na stanoviště ze sádkou a z odolných včelstev použít plemenivo. Možnost přenosu nákazy vcelku nulová. Dokážu si představit na takový projekt věnovat finance. Na nesmyslná opatření ale nikoliv. Zatím ke ztrátám z nedostatečného opylení nedochází. Kdyby k němu docházelo, hlavní příjem ze včelaření by byly prémie za opylení jako v USA. Tam někteří včelaři ani neprodukují med. Prostě se to nevyplácí.

Na závěr děkuji za konstruktivní diskusi

Jirka Přeslička


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41829


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Jirko, tak to je jak nedělní chvilka poezie. Četl jsem to 3x. Díky Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41832


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Krušina (89.190.61.38) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Jiří Přeslička napsal:

>V současné situaci vidím legální cestu pro záchranu produktu šlechtění na stanovišti s výskytem MVP v tom, že při podezření:
- Prohlédnou se všechna včelstva a včelstva s klinikou se utratí a spálí. Ostatně jsou stejně geneticky bezcenná a většinou zesláblá.
- Zdravá včelstva se smetou na mezistěny a zakrmí.
Postup naprosto legální.
.................

Pokud jsem to dobře pochopil, tak legální tato siutace byla dosud, a jen tedy, pokud tak rozhodla veterina.
Podle změněné vyhlášky už to legální postup nebude.

Zřejmě takovýto postup by byl nejpřirozenější, kdyby zákonodárce nechtěl postupovat proti přírodním zákonům.
Nebyl by to ale vždy postup nejrychlejší.
A tu nastupují ty přirozené tlaky - kočovníků, producentů matek, oddělků, .... Ti chtějí mít problém vyřešen rychle.

Je samozřejmě otázka, jestli se likvidací celého stanoviště problém rychle neřeší jen do té doby, dokud v nově přivezených moru neodolných včelstvech opět nepropukne mor a nákaza se tím pádem nebude vracet až po delší době.

V každém případě je tu z obou stran tlak na veterináře, a sobně jim nezávidím :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (78.136.167.247) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Víte, já včelařím na Norskou metodou krátce, ikdyž je pracná, jsem s ní spokojen. Mohu vám sdělit poznatek, který jsem nabyl u náhodně vybraných včelstev na mé včelnici. Dne 1.3 za ještě pěkného počasí jsem nadzvedl víka úlů, abych viděl, jak si holky stojí. Počet obsednutých uliček byl u jednoho včelstva 7 rámků, u zbylých 3 včelstev 9 rámků. U ostatních nevím, nechtěl jsem vyrušovat. Jsem nedočkavý, už abych se dočkal 1 jarní prohlídky. Myslím si, že v tuto dobu to je obsednutých rámků hodně. Takže v síle jsou na tom velmi dobře. I pan Sedláček z Bučovic na svých web stránkách popisuje, že včelstva přemetená na mezistěny jdou do zimy o chlup slabší, a na jaře, v zimě se řadí do průměru a na jaře je explozivní rozvoj. Má 300 včelstev a kromě toho, že pravidelně mění dílo, každý rok přemetá na mezistěny 100 včelstev. Nemůže si to vynachválit. Na jeho stránkách jsem na to narazil tento týden, podrobně to tam popisuje, musím potvrdit, že má ve všem, co tam o tom napsal pravdu.
Dále na stránkách Farmy Honzy Jindry se o Norském zimování píše, ne tak podrobně, ale p.Jindra si tu metodu také pochvaluje. Zatím mě nikdo nepřesvědčil, že zimování na panenském díle je horší. Měl jsem totiž na stanovišti i včelstva se starším dílem.
Pokud je někdo šlechtitel matek a stane se mu takové neštěstí, je to k pláči. Nedovedu si představit, že bych měl 100 včelstev, šlechtil matky. Zjistil mor a pak někdo přijel a škrknul sirkou. Stálo by za to více vyzkoušet metodu přemetení zdravých včelstev na mezistěny a pokusit se je zachránit. To je ale otázka pro SVS a VUVC DOL. Myslím, že za zkoušku by to stálo, ať dopadne jakkoliv. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
kovarpe (e-mailem) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak
náročné, že se to nedá financovat. Druhý důvod je ten, že za současně
platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé
stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci
vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou
rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda
dělá již 40 milionů let. Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce
nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: Za svůj názor očekávám veřejnou popravu ;-)
---------------------------------

Já s vámi souhlasím :-)
P.K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41819


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Krušina (89.190.61.38) --- 7. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Jiří Přeslička napsal:
Jsem proti plošnému vyšetření na mor. Důvod je ten, že to je finančně tak náročné, že se to nedá financovat.
...........

Myslím, že ufinancovat by se to dalo.
Když se dá ufinancovat dotování léčiva na varroázu, (léčivo i tak není drahé), proč by se nedalo ufinancovat vyšetření na mor? :) Celkově v ČR to finačně vychází řádově podobně.
Nehledě na to, že jak už tu psal myslím Karel Jiruš, dalo by se vyšetřovat buď na etapy, nebo pouze některá stanoviště v katastru.
Ono, pokud se dá předpokládat, že hromadné úhyny na varroázu budou při stávajícím zůsobu "boje" čím dál míň výjimečné, potom přesuny oddělků na zavčelování tak zamíchají geny a přesunou původce po celé republice, že se za pár let možná budeme divit. :)
RK

Jiří Přeslička napsal:
Druhý důvod je ten, že za současně platné vyhlášky při výskytu kliniky inkvizice spálí komplet celé stanoviště. Spálí i geneticky nejcennější včelstva, které dokáží nemoci vzdorovat. Proto buďme vděční za každé skryté ohnisko moru, jako genovou rezervu pro dobu, kdy začneme bojovat s chorobou tak, jak to matka příroda dělá již 40 milionů let.
............
Já bych se o původce moc nebál a kdyby se dal vymýtit, nějak by mi to nevadilo.
Zatím je zřejmě skoro celé území bez moru a zřejmě i bez původce. To se může podstatně změnit několika zavčelovacími akcemi, kdy bude nedostatek oficiálně dostupných oddělků.
V současné době, kdy u nás v ZO máme za humny již dost let ochranná pásma moru, bych byl za informaci o přítomnosti původce vděčný.
Dost se divím tomu, že někdo ne :)
Zřejmě i v průběhu těch 40 miliónů let byl přirozeným ozdravným procecem žeh ohněm - lesní požáry existovaly.
RK

Jiří Přeslička napsal:
Při současném boji se snažíme zlikvidovat původce nemoci a to je nemožné. Platí pro MVP,VD, zvápenatění i nosematózu.
S pozdravem
Jirka Přeslička
.................
Vnímám to tak, že udržet mor na minimálním procentu území se dařilo i bez metody detekce původce z měli.
Pomocí této metody by se mělo dát vysledovat kliniku v časném stádiu. A jak víme, po odstranění klinicky nemocných včelstev přítomnost původce razantně klesá, klesá infekční tlak.
Proč by to nemohlo vést k postupnému úplnému ozdravení území od moru?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jiří Přeslička (88.83.164.125) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Radek Krušina napsal:
…“Pomocí této metody by se mělo dát vysledovat kliniku v časném stádiu. A jak víme, po odstranění klinicky nemocných včelstev přítomnost původce razantně klesá, klesá infekční tlak. Proč by to nemohlo vést k postupnému úplnému ozdravení území od moru?“

To je právě ono.
K ozdravení celého území beze zbytku asi ne, ale většině určitě ano. Jistě by tento postup, v podstatě šlechtění při kterém se vyřazují z chovu mínus varianty (včelstva vnímavá na MVP), vedl k chovu včel, které jsou odolné. Mohu to dokladovat na vyřazování včelstev s nedostatečným čistícím pudem v mém chovu a vazbu na výskyt zvápenatění plodu. Zvápenatění se v minulosti v mém chovu běžně vyskytovalo. Nemohu říci že masově, ale někde vždy bylo. Od doby, kdy provádím důslednou selekci na čistící pud, zvápenatění se nevyskytuje. Provádím velice rychlý test, kdy pomocí tekutého dusíku usmrtím plod a následně kontroluji rychlost odstraňování. Včelstva, která odstraní do 24 hodin usmrcený plod v testu obstála. Ta včelstva, která neodstraní usmrcený plod do 48 hodin, jsou určena k brakování. Protože je tento test časově nenáročný, provádím ho na všech včelstvech najednou. Je otázkou, jak by tato včelstva obstála na stanovišti s morem.

Metoda detekce původce MVP z měli je užitečná věc, a v rukou odborníka znalého dané problematiky umožní pokrok. V současné době ale přinesla více škody než užitku. Je to jako když se dostane břitva do rukou dítěte. Taky s ní neumí zacházet a nedopadne to dobře. To ale neznamená, že břitva je špatný nástroj.

S pozdravem
Jirka Přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

. Provádím velice rychlý test, kdy pomocí tekutého dusíku
> usmrtím plod a následně kontroluji rychlost odstraňování. Včelstva, která
> odstraní do 24 hodin usmrcený plod v testu obstála. Ta včelstva, která
> neodstraní usmrcený plod do 48 hodin, jsou určena k brakování. Protože je
> tento test časově nenáročný, provádím ho na všech včelstvech najednou. Je
> otázkou, jak by tato včelstva obstála na stanovišti s morem.

Zdravim nemohl byste prosim popsat vic hlavne o hardware tohoto testu. Chystam se letos vyzkouset a toto by mohlo byt elegantnejsi nez jehla. Ale vubec si nedovedu predstavit jak je to narocne, zda lze tekuty dusik vubec sehnat (videl jsem to jenou pri vypalovani bradavic :-) ) atd.

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Leoš Dvorský (90.179.214.254) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Šlechtit na čistící pud je něco úplně jiného než šlechtit na odolnost proti MVP. Přesto medota existuje a jsou i výsledky. Znám včelaře, který to provádí v zahraničí a včelstva jsou údajně schopna se vyrovnat i se střední klinikou. Obávám se, že u nás by se to vymklo z rukou, nehledě na to, že by vás jako amatérského šlechtitele nejdříve asi zavřeli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

tyto problémy mohou také začínat u neustálého měnění matek podle toho kolik vyteče z medometu , u F1 a rozchovávání jejího potomstva a pokaždé od jiného chovatele místo pečlivého výběru na vlastní včelnici U včel nejde vybírat podle značek jako auta, ale chce to pečlivost . V každém úlu mám plastovou desku na psaní a při každém otevření úlu si na ni dělám poznámky Pro mne je stejně důležitá tužka zrovna jako rozpěrák.
Sleduji
1) počet obsednutých rámků při první kontrole a pak na začátku kvetení řepky,
2) počet odebraných rámků, přibližné množství plodu a sílu včelstva,
3) čistotu v úlu
4) rojivost a stáří matky
5) bodavost a rozbíhavost
6) oboje srovnávám s aktuální počasím
Podle toho si vybírám k chovu matek a oddělků

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 08.3.2010 12:09:28
> ----------------------------------------
> Šlechtit na čistící pud je něco úplně jiného než šlechtit na odolnost proti
> MVP. Přesto medota existuje a jsou i výsledky. Znám včelaře, který to
> provádí v zahraničí a včelstva jsou údajně schopna se vyrovnat       i se
> střední klinikou. Obávám se, že u nás by se to vymklo z rukou, nehledě na
> to, že by vás jako amatérského šlechtitele nejdříve asi zavřeli.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Zdravim vespolek,

zmenu v legislative v pristupu reseni nakazy morem vceliho plodu jsme tady probirali pred nedavkym casem. Jak chodim mezi vcelare male i velke. Tak zacina prevladat nazor - nic nehlasit, prohlednout dukladne, kde je klinika spalit se vsim vsudy, kde jsou vcelstva OK- presypat na mezisteny a je vymalovano.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

> Myslím, že ufinancovat by se to dalo.
> Když se dá ufinancovat dotování léčiva na varroázu, (léčivo i tak není
> drahé), proč by se nedalo ufinancovat vyšetření na mor? :) Celkově v ČR to
> finačně vychází řádově podobně.

Mam stejny nazor, proste by se prelily penize z vysetreni na varroozu na rozbor na mor. Vysetreni na varoozu by mel umet kazdy vcelar a ne jen v lednu, s morem je to jine :-) Uvadite nekteri, ze oskodne za paleni neni zle takze mozna by to nekoho melo zajimat kolik by se usetrilo prevenci...

Navic jsem slysel ze naklady na rozbor meli na mor jsou udajne v desitkach korun, takze zbytek do petikila je kahacko, lide a vybaveni laboratore???

Jinak jak je videt i z prispevku zde tak mysleni vcelaru se malinko meni a par z nas si preventivne rozbory nechavame delat.
Ono jak z diskusi plyne tak by se v ZO nemusely rozborovat vsechna stanoviste, ale treba u blizkych stanovist pouze jedno vybrane...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na l??iva

Tomáš Heřman napsal:

>...proste by se prelily penize z vysetreni na varroozu na rozbor na mor.
..............

To by asi finančně nevycházelo.
Rozbor měli na varroázu a na mor je řádově jinde (asi dvacetinásobně dražší).
Finančně řádově porovnatelně jsou zřejmě náklady na dotace léčiv proti varroáze s náklady na vyšetření měli na mor.
A zřejmě přesuny v dotačních kolonkách nejsou zcela bezproblémové.
Ale když se chce, ... :)
Ale ono se nechce. :(
A možná mají taky pravdu odpůrci. Vždyť v této diskusi zatím moc přesvědčených o smysluplnosti této změny není. Stejně jako v naší ZO. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 8. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Co je špatné na snižování infekčního tlaku? Na jednu stranu to chcete
po včelách a když jde o člověka a jeho pohyblivé dílo, tak nato
kašlete? To snad ne?

_gp_

7.3.10, Jiří Přeslička <preslickajiri/=/seznam.cz>:
> Vážený příteli,
> rád bych reagoval na Vaši větu: "Přitom se také zapomíná, že pokud je ve
> včelstvu staré dílo, nemusí jen propuknout MVP, nýbrž i nosemóza,
> zvápenatění aj." Dáváte do souvislosti staré dílo a vznik nemocí. Názor,
> že včelí nemoci vznikají ze starého díla je velký omyl. Výměnou starého
> díla za nové je možné snížit infekční tlak u nemocného slabého včelstva.
> Rozhodně ale nelze tvrdit, že staré dílo se rovná nemocné včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Jiří Přeslička (88.83.164.125) --- 9. 3. 2010
Re: dotace na léčiva

Nevím, jestli jsem byl správně pochopen. Infekční tlak vidím v díle včelstva, které má problém s nosematózou, zvápenatěním nebo v doletu se nachází MVP (vyloupení medných zásob v případě úhynu). Nevidím ale problém v tom, že se v plástu několikrát vylíhnul plod.
S pozdravem
Jirka přeslička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re:šíření nemocí

Že je infekční tlak ve starém díle, o tom bych nepolemizoval. Jeho rozšiřování po včelnici však má na svědomí již sám včelař a jeho racionální včelaření. Prohazuje díly úlů mezi sebou , několikrát za sezónu promíchá rámky při medobraní a při krmení to samé udělá s krmítky Nakonec napadne souseda , že za jeho nemoci může on. Vůbec ho nenapadne ,že to samé si myslí ten soused.
U kleštíka je to zase z jiného soudku. Honbou za vysokými výnosy budujeme mohutná včelstva aby donesla alespoň metrák nutíme je vyprodukovat mnoho plodu. Mnoho plodu je také mnoho potravy pro VD který se má na čím množit. V srpnu až 2/3 včel umře a ti roztoči naskáčou na záda těm živým. Včelař pa se diví kde se tam ti dva noví vzali. Samozřejmě zase za to může ten soused. Kdo také jiný, ŽE.
K tomu vyloupení umírajícího včelstva To včelstvo v důsledku nemoci nemá žádné zásoby a proto umírá na důsledky nemoci a hladu a není tam tedy co loupit.
Nezaměňujte to s loupežemi na včelnici které si svým iracionálním včelařením zase způsobil včelař sám. Ale stejně za to mohou ty sousedovy lupičky! A basta fidli!
Vůbec tady nepadlo nic o délce života včely, je přece známo , že v různých úlech se včely dožívají různé délky života . Dovedete si představit o kolik méně roztočů musí být ve včelstvu méně je-li tam o jednu generaci včel míň. zrovna tak je známo, že existují i včelstva s kratším vývojem a V:D: u nich nestíhá dokončit vývoj. Pak včelstvo s kratším vývojem a větší délkou života včel musí být zákonitě méně napadené jako to mohutné s kratším životem dělnic.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? P?esli?ka <preslickajiri/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 09.3.2010 00:22:53
> ----------------------------------------
> Nevím, jestli jsem byl správně pochopen. Infekční tlak vidím v díle
> včelstva, které má problém s nosematózou, zvápenatěním nebo v doletu se
> nachází MVP (vyloupení medných zásob v případě úhynu). Nevidím ale problém
> v tom, že se v plástu několikrát vylíhnul plod.
> S pozdravem
> Jirka přeslička
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi

9. 3. 2010 Josef.Mensik Re:šíření nemocí :
Vcelar ...prohazuje díly úlů mezi sebou , několikrát za sezónu promíchá rámky při medobraní a při krmení to samé udělá s krmítky.
J.B.:
podobny, stejny nazor o zamenach sousi pri medobrani mel ing Eman Vesely kdyz hovoril o praci prohlizitele na Preloucsku v letech 2008-2009 z 1000 vcelstev bylo 200 vcel spaleno.

Osobne vkladam cizi a prehazuji cizi, davam vylizat cizi souse i nastavky 50 let.
Vkladam tak 5 mezisten a skoro 10 stavebnich ramku
Nemam s nemocemi problemy.

Je mi jasne ze by bylo lepsi kazdemu vcelstvu davat jeho...
Podle mych nazoru je to techmicky velmi obtizne.

JAK PRAHAZUJETE NEBO NEPREHAZUJETE SOUSE VY ?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: ??en? nemoc? a prehazovani sousi

To víte, že to mastím tak jako všichni Jen pak z následků neobviňuji souseda. Alespoň však neprohazuji nástavky mezi sebou. Při 30 včelstvech měním ročně 3 úly a každý má nějaké rozlišovací znaky. Ve včelíně zase pro změnu teď bordel jak v tanku neb je tam přes zimu uloženo kde co. ale souše jsou ve zvláštním skladu v 2m komínech z nástavků. Rámky i rozviklané ze zásady neopravuji vše letí pod kotel při vyvařování vosku. avšak najdou se tam i hodně staré které byly v roce 1956 v nových budečácích a byly speciální konstrukce na vkládání plastových mezistěn. ročně jich dělám nových tak kolem 30-50 kusů

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: ??en? nemoc? a prehazovani sousi
> Datum: 09.3.2010 10:33:03
> ----------------------------------------
> 9. 3. 2010 Josef.Mensik Re:šíření nemocí :
> Vcelar ...prohazuje díly úlů mezi sebou , několikrát za sezónu promíchá
> rámky při medobraní a při krmení to samé udělá s krmítky.
> J.B.:
> podobny, stejny nazor o zamenach sousi pri medobrani mel ing Eman Vesely
> kdyz hovoril o praci prohlizitele na Preloucsku v letech 2008-2009 z 1000
> vcelstev bylo 200 vcel spaleno.
>
> Osobne vkladam cizi a prehazuji cizi, davam vylizat cizi souse i nastavky
> 50 let.
> Vkladam tak 5 mezisten a skoro 10 stavebnich ramku
> Nemam s nemocemi problemy.
>
> Je mi jasne ze by bylo lepsi kazdemu vcelstvu davat jeho...
> Podle mych nazoru je to techmicky velmi obtizne.
>
> JAK PRAHAZUJETE NEBO NEPREHAZUJETE SOUSE VY ?
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
NitraM (94.113.10.72) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi

Jan Bürgel: "...podobny, stejny nazor o zamenach sousi pri medobrani mel ing Eman Vesely kdyz hovoril o praci prohlizitele na Preloucsku v letech 2008-2009 z 1000 vcelstev bylo 200 vcel spaleno".
-----------
Jak uvádítě, taky jsem zaznamenal, že pan E. Veselý před měsícem v Praze hovořil o potřebě vyvarovat se přehazování rámků mezi včelstvy. Takovou praxi však podle mého názoru nelze trvale udržet (tvorba oddělků, výměna matek připojením celého oddělku, udržet přesný pořádek rámků při medobraní) a zcela se vytrácí jakékoliv výhody unifikovaných úlových soustav a příslušenství. Současně přitom pro mě zůstává hlavní otázkou - proč toto vše činit, když případné onemocnění MVP by mělo za následek spálení celého stanoviště. Proto jsem se rozhodl pro kompromisní řešení a od podzimu důsledně dbám na to, abych netočil rámky a nástavky mezi jednotlivými stanovišti. Nevím, jestli by to bylo co platné, ale je to spíše pro pocit, že člověk činí alespoň to, co je v jeho silách...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi

9. 3. 2010 Josef.Mensik :
Proto jsem se rozhodl pro kompromisní řešení a od podzimu důsledně dbám na to, abych netočil rámky a nástavky mezi jednotlivými stanovišti.

J.B.: To myslím je důležité nemíchat material různých stanovit. (i kdyz odemne to není argument protože mám jen J.B.jedno stanoviště)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi

"JAK PRAHAZUJETE NEBO NEPREHAZUJETE SOUSE VY ? "
----------
Přiznám se rovnou, přehazuji souše i nástavky a dělal jsem to i když jsem měl první 3 včelstva. Důvodů proč, mám několik:
-je technicky problematické hlídat každý rámek nebo nástavek při medobraní a vracet ho do původního úlu
- některé zásahy ve včelstvech to přímo vyžadují, např tvorba sběrných oddělků, spojování včelstev a oddělků, norské zimování
-zimní skladování souší by se dost zkomplikovalo a nevím, co bych dělal se soušemi ze včelstva, které jsem v předchozí sezoně zrušil (třeba proto, že bylo vyloupeno)
-neměl bych jak nahradit dílo nějakého konkrétního včelstva, které bylo shodou okolností při medobraní více poničeno (např 1 náplň medometu se rozláme)
-je normální, že včely zaletí do cizího (ve smyslu ne jejich rodného) úlu. Dostanou se tam v případě, že nesou zásoby. Pokud se mi tedy do úlů může vžebrat jakákoli včela z okolí, třeba ze zkolabovaného divokého včelstva, a uložit tam nektar ze svého medného váčku, nemám důvod bát se přehazování nástavků mezi svými včelstvy, kde nevidím žádný projev nemoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi

PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010 :
-je normální, že včely zaletí do cizího (ve smyslu ne jejich rodného) úlu. Dostanou se tam v případě, že nesou zásoby. Pokud se mi tedy do úlů může vžebrat jakákoli včela z okolí, třeba ze zkolabovaného divokého včelstva, a uložit tam nektar ze svého medného váčku, nemám důvod bát se přehazování nástavků mezi svými včelstvy, kde nevidím žádný projev nemoci.
J.B.:
nevím z jakého zdroje mám tuto informaci.
Irové usmrtili 1 včelstvo a udělali rozbor genetického stavu genetické přibuznosti tohoto včelstva (nevím jak bylo toto velstvo umístěno vůči ostatním včelstvům)

VÝSLEDEK JE ŠOKUJÍCÍ 40% LETAVEK MĚLO JINOU PŘÍBUZNOST, NEBYLO DCERAMI MATKY VE VČELSTVU.

Skoro se to zdá nesmysl ale je to vědecký závěr.
Z tohoto pohledu "zalétávání souší " je procentuelně nižší.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
PaveN (88.101.19.249) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi

"VÝSLEDEK JE ŠOKUJÍCÍ 40% LETAVEK MĚLO JINOU PŘÍBUZNOST, NEBYLO DCERAMI MATKY VE VČELSTVU."
--------------------
40%, to je mazec!
napadla mě taková věc, proč hledat výkonou matku pro budování silného včelstva, když by stačilo zařídit, aby se úl líbil včelám z okolí, a je po starostech. Možná se ale těm zalétlým včelám líbí právě ta výkonná matka :-/

No, je taková blbůstka na dobrou noc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí

Soulasím se vším, jenom k tomuto drobná výhrada

""K tomu vyloupení umírajícího včelstva To včelstvo v důsledku nemoci nemá žádné zásoby a proto umírá na důsledky nemoci a hladu a není tam tedy co loupit.""

na varroozu kolabující včelstvo může mít právě dost zásob a stane se tak zdrojem a příčinou migrace kleštíka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re:šíření nemocí

> Vůbec tady nepadlo nic o délce života včely, je přece známo , že v různých úlech
> se včely dožívají různé délky života . Dovedete si představit o kolik méně
> roztočů musí být ve včelstvu méně je-li tam o jednu generaci včel míň. zrovna
> tak je známo, že existují i včelstva s kratším vývojem a V:D: u nich nestíhá
> dokončit vývoj. Pak včelstvo s kratším vývojem a větší délkou života včel musí
> být zákonitě méně napadené jako to mohutné s kratším životem dělnic.

Ukazalo se, nebo se ukazuje, ze hledat vcelstva s kratsim vyvojem neni cesta proti v.d., i klestik se umi pry prizpusobit a je tam proste limitni hranice za kterou nelze jit.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu