78123

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Je jen dobře , že př. Stonjek a někteří další začali dávat tété konferenci to, co jí chybělo, tedy toleranci a pochopení. To jí může opět oživit. Buďme rádi, že jsme rozdílní. Vždyť muž a žena si jsou velice podobní, jen ty rozdíly nám dělají velkou radost.
Byť souhlasím s tím, že tato metoda není vhodná pro velkoprovoz a je hodně vzdálená i stavu včelstva v přírodě, má své nezpochybnitelné přednosti. Uvedu jen jednu z nich, protože to zde takto neprezentoval. Jsou šťastní ti včelaři, kterým hynou včelstva na varroázu. Daleko větším problémem než roztoč sám je totiž to, co je doprovází, tedy nosema /y/ a viry. Př. Pavel tímto opatřením, kdy je včelám předkládáno nekontaminované dílo původce nosemy značně eliminuje a to je velice důležité pro celkovou kondici. Pokud by tedy někdo choval včely absolutně odolné na viry a nosemu, byl by v tzv. varroatoleranci dál, než my, kteří se jí několik let zabvýváme a roztoč by byl brnkačka.Takže nejen VT,ale celková vitalita včelstva, to je podstatné.K tomu může každý včelař přispět a těch možností je daleko více než "jen" norské zimování. Nyní k těm dvěma kmenům kraňky. Jednak je Vigorka odolnější právě na nosemu..... Co tyto kmeny zásadně odlišuje jsou jejich plodové rytmy a to jak ty přirozené,tak i ty deformované vnějšími i vnitřními vlivy. To má /může mít/ zásadní vliv na tvorbu stěžejního množství dlouhověkých včel pro přezimování a také jsou v těchto včelstvech různá kritická místa vhodná pro vytvoření virální populace roztoče.Ta mají všechny kemny a linie. Nevnímejme včely jako jednotný materiál. Zní to složitě, ale složité to není a ukazuji to na svých přednáškách jak se toho dá velice dobře využít při letním léčení tak, že třeba již žádné další není potřeba. Nerespektování tohoto je nejvěší labina našeho systému léčení. To se dá ale pochopit jen tvrdou prací v terénu se včelami, ne jen u PC. Teorie se zde zásadně odtrhla od praxe.
Uvedu svůj příkald z praxe z let 2006-8. To jsem znovu potřetí a naposledy testoval Singer /tzv Královská linie, tedy to nejlepší co údajně Singer vyšlechtil/ a porovnával s mými včelstvy /prosím v našich podmínkách, jinde to může být jinak/. Včelstva Siner v r. 2007 byla na jaře i v létě nádherná, velmi silná a počátkem srpna rychle ukončila plodování. Dalo by se říci, že vzala V.d. vítr z plachet. ALe ouha. Varroáza propukla v plné míře a žádné léčení jim nepomohlo, musel jsem je v žáří všechny ušetřit trápením ,které by je čekalo. Naproti tomu linie Andula měla přes opožděný jarní start raketové sílení bez většího množství plodu. To vyvrcholilo jako u Singra v červenci a pak náhlý konec plodování.Viry se projevily i zde, ale zdaleka ne tolik a po jednom přeléčení KM byla včelstva ve stavu, kdy se v druhé polovině září znovu rozplodovala, obnovila sílu a přezimovala v téměř obvyklé síle. Výnosy tomu za rok odpovídaly. Z toho je vidět, jak unáhlené může neznalý člověk dělat závěry při hodnocení vhodnosti toho, či onoho plodového rytmu včelstva, tedy i jednotlivých včelstev. Vyplává z toho to, že ne s každým genotypem se dá stejně včelařit.To věděli již naši dědové. To se týče i posuzování tzv. varroatolerance. Nejde přeci o to kdy, ale kolikrát a čím je nutnné, možné ošetřit proti V.d. a pod. Obecně je u nás léčení značně předimenzované a to mmj. právě vyplývá z nepochopení významu vlivu plodových rytmů jednotlivých genotypů v boji proti V.d, ale na celkové ošetřování včelstev. Stěžejní zásahy proti V.d. by měly být prováděny co nejlevněji ale nejúčinněji v průběhu roku. Doposud přetrvává buď střelba slepými náboji nebo se jde s dělem na komára, jak jsem uvedl výše.U nás se vše velice zjednodušuje nebo i bagatelizuje bez patřičného poznání, škoda. Tak, Pavle, zkoušejte. Sorry, jen jsem si tak odskočil od práce a přeji hezký zbytek víkendu. l.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Streit (78.136.177.102) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Žádný učenec z nebe nespadl. Učit se, učit se, učit se, včelařství je obor s celoživotním bádáním a sebevzděláním. Ten kdo malý provoz, může být ve finále dál než ten se sopadesáti včelstvy.Myslím si, že nors.způsob včelaření je jedna z cest, jak dosáhnout pokroku vůči nemocem, bakteriím a virům. Je dobře, že postupů je více, záleží na výsledku.Je jedno, zda dojde k úspěchu při nors.způs.nástav.včelaření, nebo v jiném systému.Důležité je to zkoušet a výsledek. Ten výsledek bude totiž ku prospěchu celého oboru včelařství od malých po velké provozy. Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Pavel Streit napsal:
>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
....................

Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná) :)

Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely něčemu novému čelit.

No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních výsledků výzkumu.

Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by postupoval proti nařízením veteriny).
Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam včelám cpu chemii.

Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení, zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k doporučení. :)))

Přeju příjemný večer.

PS
Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z monitorovaných včelstev. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 1. 2010
Re: Norské zimování.

Radku. Prvotním problémem v tomto směru je česká hamižnost a neakčnost
kvůli závisti z majetku druhých. Hned to vysvětlím podrobněji, jestli
to někdo nechápe. V této republice se jelo v produkcích medu podle
Předboje. Od té doby, co se Předboj rozkradl, tak jsou včelaři velmi
opatrní co se týká medu protože je tu v prodejech medů totální chaos a
neakceschopní v tom, žeby založily vlastní sekci ekologických
aktivistů produkujících ekomed a to se značkou eko nebo bio. Nikdo z
obchodníků ekomed moc nemusí, ale včelař, který by měl kontrolované
"neléčení". Tj např. jako odborný dohled co dělá např s varroalinkou
p. Dvorský a ZO u něj. Také je přímo proti značce vybudována
konkurenční značka Klas a další značka Český med. Takže si myslím že
toto by byla první rozumná věc místo oblého klásku a znaku ČSV na
etiketě pro zprůchodnění používání KM a jiných lehkých chem.

Přiznejme si to že je to stále jen obchodní značka a je to o kšeftu a
že oficiálně přes stávající ekoorganizece je to jako členské akorát
dojení peněz z lidí, ale jestli by včelaři měli vlastní ekoorganizaci,
potom by nemusel být problém např u Tebe začít používat coby
registrovaný ekovčelař, článek 6 nařízení z JM o varoáze z KVSVS.
Takže jsme se dostaly od prvotního problému jak produkovat med k
používání možností, které nám SVS nařizuje.

_gp_


2010/1/23 Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>:
> Pavel Streit napsal:
>>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou
> dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z
> učebnice přírodopisu.
> ...................
>
> Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy
> nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná)
> :)
>
> Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by
> (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
> Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely
> něčemu novému čelit.
>
> No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a
> speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno
> od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních
> výsledků výzkumu.
>
> Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás
> nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo
> rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by
> podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové
> množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by
> postupoval proti nařízením veteriny).
> Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého
> rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení
> veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě
> používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam
> včelám cpu chemii.
>
> Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení,
> zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k
> doporučení. :)))
>
> Přeju příjemný večer.
>
> PS
> Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají
> u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z
> monitorovaných včelstev. :)
>
> Radek Krušina
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu