78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


jkala --- 17. 10. 2002
Re: Tachovsky ul

Emane, nejsem expert, proto se pouze připojuji do diskuze na konečně
zajímavé téma.

Mnoho let se přesvědčuji, že vyjmout krajní plást je pro včely určitě
přijatelnější, než se vypořádat s plísní na plástech ( ta se objeví na
neobsednutých plástech již koncem zimy či v předjaří s počátkem plodování).
Ať je to u několika mých již ubývajících tachováků, nebo nástavků po 11
rámcích 39x24.
Pokud jsem měl včelstva s plesnivými plásty, vždy byla tak zdecimovaná, že z
nich nic nebylo. Ono to nepochybně vzájemně souvisí.

Problém je opravdu ten, že pokud krajní plást v horním nástavku vyndám
příliš brzy některá včelstva mezeru prostaví divočinou a zanesou zásobami.
Tu divočinu přistaví ke stěně úlu, stropu, či sousednímu plástu a je to
hrozná řezničina to odstranit. Jiná včelstva si mezery ale ani nevšimnou. V
tachovácích ji prostaví častěji, u těch na 11 rámků prakticky jen při
postavení na studenou
stavbu.
Vyjmout krajní plásty v horním nástavku je proto dle mého možné nejdříve
koncem srpna po zakrmení,
ale je to zásah navíc.

U tachováku ( TNÚ ) vyndavám především 1. a 9. rámek ze spodního patra
někdy
je nahradím už teď na podzim rámkem stavebním ( proužek mezistěny pod horní
loučkou) - aby kdyby chtěly tak si postaví, ale myslím, že se mi to ještě
nestalo - je to jen sichr kdybych to nestihl na jaře). Někdy jsou však na
jaře plesnivé i loučky nepostavených stavebních rámků, ale to tolik
neublíží. Tak mi vychází lepší mít dole jen rámků 7 a na jaře tam teprve
vložit ty stavební. Stejně ten spodní nástavek obvykle na jaře přemisťuji
nahoru dřív, než včely začnou stavět.

V horním patře vyndavám u TNÚ pravý rámek, tedy 9. ( jsem pravák ) a do
vzniklé mezery pak bez problémů vložím doutnající pásek s kapkami varidolu
fum. Běžný stavební křebík ( asi 60mm ) tak jde bez problémů zapíchnout do
8. plástu po pouhém nadzvednutí víka levou rukou. Před zapálením pásek
posunu na hřebíku tak, aby v mezeře visel symetricky a nikde se nedotýkal
ani stěny úlu ani plástu. ( před tím pouze ucpu molitanem česno ).

Pokud stavební rámek v horním patře včely postaví ( to se stává v září jen u
několika málo včelstev s mladou matkou ) tak tento panenský plást se
zásobami vyjmu a po
provedení fumigace buď vrátím, nebo pokud jsem měl kde skladovat uchovám do
jara a vypomůžu některým slabším. Málokdy to však byla ta včelstva, která to
koncem na podzim postavila. Ta jsou obvykle nejvitálnější a ani na jaře
žádnou pomoc
nepotřebují. Takže rámky neoznačuji, protože stejně nepřijdou do původních
včelstev.

Na druhém stanovišti používáme aerosol, tak nemusím krajní rámek v horním
patře vyndavat. Je to mnohem pohodlnější. Plásty v horním patře plesniví jen
u špatných včel a špatného úlu.

Očka a síť ve dně jsou určitě dobrá opatření, ale pro oba způsoby léčby je
třeba udržet po určitou dobu hermetičnost úlu. Takže si myslím, že co
ušetřím na čase proti shora popsanému způsobu utratím na ucpání oček,
spodního síta a česna a po uplynutí předepsané doby zase musím vše vrátit do
původního stavu.

Jak to udělat, aby ta manipulační mezera pro fumigaci tam byla a přitom ji
včely
nezastavěly?

Ještě jeden námět do diskuze: kdysi jsem pokusničil s ležany na r.m. 39x35.
Do úlu se vešlo 21 rámků na teplou stavbu. Na zimu jsem ponechal v úlu 7 až
9 rámků, přes poslední rámek jsem pověsil igelit a zbytek prostoru byl
prázdný. Přesto, že celý úl byla vlastně bedna uteplená 3cm polystyrénem
mezera po chybějících asi 12 medníkových rámcích byla zřejmě příliš velká,
protože mi vždy asi polovina včelstev přes zimu uhynula. Pokud jsem za
poslední plást svisle zasunul desku polystyrenu, která sahala od stropu
téměř až ke dnu, včelstva zvládla zimu normálně. Tak přece jen velikost
prázdného prostoru v bočním sousedství plástů hraje roli a někde ta únosná
hranice musí být.

Podstatným problémem je dostatečně uteplený a hlavně paropropustný strop.
Ten ostatně považuji za nejhůř řešenou součást všech úlů, které znám ( kromě
ČjÚ, který však strop nemá ).

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

:>teplou stavbu, takze vyndavam 2-3 zadni. Vcelku se to
:>osvedcuje, v ulu je
:>lepsi cirkulace vzduchu, takze mi prestaly plesnivet zadni plasty.

Nevim nevim, ale já bych to nedělal. Musí se přeci zhoršit tepelná izolace
chomáče. Fakt je, že včely vydrží hodně a to že přežijí, není ještě důkaz.

Rád bych znal názor expertů.
Eman



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.401 / Virová báze: 226 - datum vydání: 9.10.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu