78119

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Kamil (212.27.199.39) --- 19. 1. 2006
strůpek

(neuteplený optimál)
Jaký materiál je nejlepší na srůpek,
když se má folie na zimu sundat.(dřevo nebo sololit a pak uteplivku)
Děkuji za info

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Anton Turčáni (213.81.170.18) --- 19. 1. 2006
Re: strůpek

S týmto problémom som sa vysporiadal dávnejšie a môj spôsob uteplenia funguje vynikajúco. Podmienkou fungovania systému je dôležité, aby z každého typu úľa mohol bez problému uniknúť vlhký vydýchaný vzduch, nie cez letáč ale cez strop. Keďže letáč (aj keď jeho plocha v cm2 je dostatočná, pre jeho malú výšku (6-7mm) nedokáže vlhký vzduch uniknúť cez prúdiaci studený vzduch do úľa a preto sa zráža na stenách úľa. Okrem tradičného spôsobu snažia sa včelári, snažia sa včelári otvárať na zimu očká na tej debničke, kde zimuje včelstvo. Niektorí včelári očko považujú za surový zásah do života včelstva (prievan-prúvan) a preto ho nepoúživajú, ponúkam Vám iný spôsob, ktorý používam ja.
Pri uteplení včelstva z hora som odstránil všetky hmoty, ktoré sú nepriedušné (PE fólie, drevené stropy, polystyrén, HOBRA, papier- akýkoľvek, lebo či suchý alebo vlhký je vždy nepriedušný). Preto na uteplenie používam len vrecovinu (aj z umelej hmoty) npr. sisal, ktorú kladiem na celú plochu pôdorysu úľa priamo na rámiky (ja 30 rokv nezužujem) a porézne látky npr. plyšové a polyesterové koberce, deky, ale i iné hrubšie časti šatstva, v počte 3 ks. Dôležité je ak používate vrchnáky na uzatvorenie úľa z hora, aby nad uteplivkou bola určitá dilatačná medzera, aby vlhký vzduch z tohoto priestoru mohol voľne unikať do vonkajšieho prostredia. Zimovanie je vynikajúce a zimovaným včelám to neškodí. Túto zimu robím znovu pokus s meraním teploty odchádzajúceho vzduchu zo zimujúceho včelstva cez uteplivku. Zimný chumáč nevyžaruje teplý vzduch do prostredia úľa, je teplý len v rámci rozsahu zohriatia prár pri spotrebe zásob. Proti vnkajšiemu vzduchu odchádzajúceho z chumáča, je teplejší o +4-6°C.
Na http//:www.vcely.sk/forum vcelara, v časti Technológia-úle, Prečo vymýšľať vymyslené s.2, Zateplenie zo 14.1.06 sa môžete niečo o tom dozvedieť viac. Anti

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 1. 2006
Re: strůpek

Dne čtvrtek 19 ledna 2006 19:08 Anton Turčáni napsal(a):

> uteplenie používam len vrecovinu (aj z umelej hmoty) npr. sisal, ktorú
> kladiem na celú plochu       pôdorysu úľa priamo na rámiky (ja 30 rokv
> nezužujem) a porézne látky npr. plyšové a polyesterové koberce, deky, ale i
> iné hrubšie časti šatstva, v počte 3 ks. Dôležité je ak používate vrchnáky

DD,

v OVP psali o tom, ze vetsina americkych (USA a Canada) vcelaru pouziva jako
viko jutove pytle (ne od moreneho osiva). Tyto pytle take pali v dymaku. Sam
jsem loni skusil udelat viko tak, ze do plastoveho pytle od ryze (jako na
obili) jsem dal sololit rozmeru nastavku. Ve vcelstvu je sucho.V te Canade je
v zime i -40 C.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (213.235.141.166) --- 19. 1. 2006
Re: strůpek

Taky jsem si dříve myslel, že strop musí být v zimě prodyšný a k používání fólie jsem byl skeptický.
Ale i když jsem zimoval s prodyšným stropem a očky, spodní rámky chytla plíseň. Vyřešil to až návrat k zasítovaným dnům, od kterých jsem po nástupu fumigace před léty ustoupil. Měl jsem obavu, aby se mi podařilo při fumigaci dno dostatečně utěsnit. u toho jsme později zjistil, že rozhodující je těsnost horní části úlu, protože teplý kouř se k česnu ani pořádně nedostal.
Po té co jsem začal úspěšně používat síto, jsem experimentoval s folií, a dnes mám fóli téměř na všech úlech.
Právě dnes jsem kontroloval některé úly pohledem shora a je to perfektní a včely to v podstatě asi neruší.
K odstranění vlhkosti je asi třeba cirkulace, a to tak, aby se "otáčel" a měnil vzduch v celém prostoru a nestíhal ve studených oblastech kondenzovat. To znamená určitou rychlost výměny vzduchu tak aby do jeho vlhkost příliš nestoupla. možná si to někdo z fyzika na rozdíl ode mně pamatuje, jak přesně závisí rosný bod na čem.:-)
Zkoušel jsem i prodyšný strop, distanční rámeček s otvory na protilehlých stranách, aby v něm byl průvan, na tom tepelná izolace, aby kondenzace probíhala až mimo úl, ale stejně docházelo k plesnivění v zadní spodní části úlu, protože nasávání vzduchu probíhalo česnem. Další řešení tohoto problému, jak je někteří praktikují - tedy větrání i zadní stranou dna mi nakonec přišlo složitější jak síto ve dně.
Takže je jednoduší mít úl se stejnými díly v létě i v zimě, než něco na jaře a na podzim stěhovat.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pepan (e-mailem) --- 20. 1. 2006
Re: str?pek

K tomuto zjištění se taky plně připojuji u třiceti úlů mám 4 druhy strůpků sololit ,dřevo, folii a plexisklo podle mých skušeností se folie zdá být nejhorší a to celoročně. Plexi spojuje výhody dřeva f folie. ale je nedrašší. Jako důležitý faktor se mi zdá skutečnost ,že nad rámky zůstává prostor kudy vzduch může nerušeně proudit nejlépe je to vidět při fumgaci, u folije tomu tak není když leží na rámcích

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: str?pek
> Datum: 19.1.2006 19:49:09
> ----------------------------------------
> Taky jsem si dříve myslel, že strop musí být v zimě prodyšný a k používání
> fólie jsem byl skeptický.
> Ale i když jsem zimoval s prodyšným stropem a očky, spodní rámky chytla
> plíseň. Vyřešil to až návrat k zasítovaným dnům, od kterých jsem po nástupu
> fumigace před léty ustoupil. Měl jsem obavu, aby se mi podařilo při
> fumigaci dno dostatečně utěsnit. u toho jsme později zjistil, že
> rozhodující je těsnost horní části úlu, protože teplý kouř se k česnu ani
> pořádně nedostal.
> Po té co jsem začal úspěšně používat síto, jsem experimentoval s folií, a
> dnes mám fóli téměř na všech úlech.
> Právě dnes jsem kontroloval některé úly pohledem shora a je to perfektní a
> včely to v podstatě asi neruší.
> K odstranění vlhkosti je asi třeba cirkulace, a to tak, aby se "otáčel" a
> měnil vzduch v celém prostoru a nestíhal ve studených oblastech
> kondenzovat. To znamená určitou rychlost výměny vzduchu tak aby do jeho
> vlhkost příliš nestoupla. možná si to někdo z fyzika na rozdíl ode mně
> pamatuje, jak přesně závisí rosný bod na čem.:-)
> Zkoušel jsem i prodyšný strop, distanční rámeček s otvory na protilehlých
> stranách, aby v něm byl průvan, na tom tepelná izolace, aby kondenzace
> probíhala až mimo úl, ale stejně docházelo k plesnivění v zadní spodní
> části úlu, protože nasávání vzduchu probíhalo česnem. Další řešení tohoto
> problému, jak je někteří praktikují - tedy větrání i zadní stranou dna mi
> nakonec přišlo složitější jak síto ve dně.
> Takže je jednoduší mít úl se stejnými díly v létě i v zimě, než něco na
> jaře a na podzim stěhovat.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu