Včelařská konference

Co si pamatuju z doby, kdy tady ještě nebyla kraňka, ale všemožné mixy černé včely, kraňky a vlašky, tak vlaška neumí nebo špatně zimuje v dlouhodobých mrazech. Nechce přestat s plodováním, ploduje i za mrazů. Zimuje ve velké síle s větší spotřebou zásob a má v zimě velký spad mrtvolek.
Je dobrá v teplé zimě nebo když je teplá zima přerušena jen velmi krátkodobými mrazy a podobné je taky jaro. Tehdy díky tomu, že pořád ploduje a udrží se silná i přes zimu se dokáže na začátku jara rychle pomnožit na silné včelstvo a dobře využít první snůšky.
Na rozdíl od krańky, která se v teplé zimě za oblev rozploduje mnohem dříve než má a potom to plodování nevydrží a zeslabí se nebo i zkolabuje. Která potřebuje studenou stejnoměrnou delší zimu a potom až později, když už je víc slunce a tepla, začne plodovat tak intenzívně, že taky ty první snůšky stihne.
Každopádně když by už tady měla být vlaška, je oblast, kde by se nejlépe projevila, právě ta nejteplejší - Jižní Morava.
Ale je otázka, jaká je konkrétní linie té tady nabízené vlašky, To, co jsem popsal, jsou rozdíly v zimování kdysi v zadovácích, kde je méně prostoru a kde je zvykem průběžným ubíráním plástů regulovat prostor přesně tak, jak to vypadá, že zimované včelstvo potřebuje. To v nástavcích nejde. Je pak otázka, jak vlaška, která je teplomilnější než kraňka, bude reagovat třeba v zimě, když třeba ve dvou nástavcích bude zimní chomáč obsedat třeba jenom 5 plástů. A bude ten úl vytápět plodováním uvnitř zimního chumáče.