Včelařská konference

Kdysi za socíku, když jsem jezdil na konci léta na jetel na semeno tak z toho, pokud byl, byl zajímavý med.
Hodně řídký, tekutý, dost tmavý, neobvyklá zajímavá chuť, zkrystalizovala hrubšími krystaly tak spodní třetina sklenice, zbytek zůstal tekutý.
Jinak ale med z jetele byl jen tehdy, pokud na tom poli bylo hodně sucho. To jsou potom trubky květů jetele kratší a včela tam na sladinu dosáhne. Jak není sucho, trubky jsou delší a jetel tak prakticky nemeduje.
Podobně tmavý med potom byl, když jsem na konec léta, do poloviny srpna, nechával včely u místního lužního lesa. Tam byl mix, lípy, vrby, topoly, nějaké duby a kdovíco a potom pod stromy jeden druh ostružiníku. Taky ten jetel býval na podobných místech, kolem pole vesměs lesíky z listnáčů kolem potůčků a na dolet asi už začátek lužních lesů kolem Odry, Sedlničky a Lubiny.