Archiv Včelařské konference

Diskuze je od slova diskutovat, ale tři diskutující, to není velký přesah.

Extrémy v počasí jsou, a straší, že se budou zvětšovat. Takže buď umřeme jako druh, nebo se budeme muset přizpůsobit.

Ja počítám s tou druhou variantou, v pudu sebezáchovy se přizpůsobíme změnám.
Včelařství je krásný koníček i s možnými prvky samofinancující činnosti pro celou společnost. Kdy včela opyluje a ještě ji včelař odebírá sladký med, a zůstane obrazně řečeno něco na jarní setbu.
Svaz včelařů se snaží formulovat nějaký požadavky za včelaře na ministerstvo zemědělství. Dříve ministerstvo zemědělství a výživy, dnes pouze zemědělství.
Proč asi, protože o výživu už dnes nikomu oficiálně nejde, řetězce zde kralují a prodávají lidem takové šmakulády, že i fabrykanti se stydí za výrobky, které si řetězce objedny
aly a opouštějí brány fabrik a jedou do hypermarketů ke SLEVOlačným zákazníkům.

Tyto organizace jsou tak dokonale adaptibilní, že jejich regulace zákonem je nemožná, politicky neprůchodná a stát dokonce už tak potentní, že i ministr za ANO od kauflandu přejímá nakoupené antigení testy od soudruhů z číny, v rámci velké hedvábné pomoci...

No pustit si na 10 min zprávy, a člověk žasne...jak to zde všechno funguje...

Ale potravinový komfort končí, přichází zdražování surovin pro výrobu potravin, kima změna a Covid rozdávají nové karty, takže držme si peněženky...i medová show začíná...vše dobré a buďte zdrávy.

Svaz vcelaru se snazi formulo vat pozadavky pro vcelare? Spis pro svoje vedeni a spratelena loby.

Váhu nemám, ale i přes ten odporný vichr na severovýchodě včely donáší řepku 2km daleko. Zatím teplých dní nad 12°C kdy měly šanci včely vyletět a se slabým větrem letos = nula.

Každé 2-3 denní oteplení byl vichr, očekávám že začne od zítra vkuse pršet, a bude chladno až do konce snůšky, tak jako 2019,2020,2021? Tak stojí v nových předovědích - Nor. V stodole ráj?

V stodole urcite.Zitrejsi dest je touzebne ocekavany,nejen medem ziv je clovek.

"Ul je spotrebni material Radime, a zase jsme u te neschopnosti a pohodlnosti dnesni generace neco si rukama udelat sam."
a.
Úl je spotřební materiál, to je pravda, ale za 4000 a pokud je jen trochu dobře udělaný z trochu dobrého dřeva, tak musí mít životnost aspoň 10 let. A pokud se šetří, ošetřuje se, kočuje se s ním málo, takže se s ním málo bouchá, může i nástavkový ůl umísťovaný venku vydržet i 20 let.
Však proto je, nejspíš ti, kteří před 5 a více roky vrazili ty desítky tisíc do včelaření, nakoupili dotované úly za3 - 4 tisíce, na tom Bazoši chtějí prodat. Úl má za sebou teprve polovinu, třetinu nebo ještě méně své životnosti, takže by chtěli aspoň ty dva tisíce za každý úl zpět.

"V stodole urcite.Zitrejsi dest je touzebne ocekavany,nejen medem ziv je clovek."
a.
JJ, dneska jsem koukal na místního zemědělce na poli.
Který zemědělec je jen trochu k dílu, tak tady na Moravě posledních několik dnů na svých polích nonstop seje nebo sadí brambory atd. Půda je od těch větrů krásně suchá, i na jinak podmáčeném poli a krásně se zpracovává.

Tady zemědělci taky dodělávali co nestihly kvůli studenému a deštivému jaru. Některé pole stačili zkultivovat a už nestihli zasít, právě je po bouřkách a je pěkně zalito 20 milimetrů - i když předčasných - nehlášených.

Suchá byla jen vrchní část vysušená z větrů a slunce, jinak pod povrchem je nadnormální mokro, sadil jsem víno - díra 60cm a mokro, hlína se lepila na rýč. Říkal mi včelař prý 13kg z řepky na váze za den, vody je na SV dost.

Od zítra se má ochladit a spadnout dalších 50 milimetrů, dále zima a každodenní deště, 3 rok po sobě problém s vodou - přemokřeno, přelito, podprůměrné teploty.

Sotva zalito,pod stromy sucho, poslete taky nejakou vodu k nam.

Tak po nynějších konečně prvních 4 snůškových dnech - přesněji 3 dny vichr plus jeden den se slabým větrem, včely natahaly zřejmě dost pro sebe podle odpařování na česně, takže krmení odpadá.

V medníkách při potěžkání mladé F1 Vigorky kolem 10kg. Nevím jak to dělají, ale určitě nelétaly nejvíc. Ty nejlepší včelstva ( né F1) mají 4kg v mednících, střední a slabší skoro nic. Že by vigorky měly větší kýble na med?

Konecne prsi,priroda reaguje skoro okamzite,brambory lezou,slunecnice ma prvni listky nad zemi,horcice meni barvu z zlutozelene na zelenou,svazenka je venku,praskliny v pude se zatahuji.Parada.Zacinaji kvest prvni jablone.

Tady severovýchod včera večer bouřka 20mm, deska další bouřky + 40mm a leje naplno dál. Za 24hodin spadnul opět téměř celoměsíční srážkový průměr - předtím do hloubky nasycená půda. A deště mají pokračovat celý týden a teploty podprůměr.

Brambory utopené v jezeru, tekoucí bahno natlačené na sousedův plot. Co chvili houkají hasiči. Řeka těsně před vylitím - asi budou další povodně. Včera jsem v tom mokru vylil zase bečky, dnes se naplnily za 3 minuty, asi si pořídím stopky. Tolikrát co jsem bečky za poslední 3 roky vylil, tolik jsem snad za celý život z nich ani neodebral.
Za květen:
2019 - 220% srážek
2020 - 180% srážek
2021 - po 13 dnech už cca 120% normálu

Uvidíme co červen, vloni asi kolem 230% normálu všude potopa. Letos se tvoří jezera už teď o měsíc dřív.

V stodole ráj.

https://www.youtube.com/watch?v=F4-NfudiT0k&ab_channel=regionalnitelevize

Umí to, má profesionální přístup. Reprezentace Svazu v tv nemůže být lepší.
...........
(95.82.132.16) --- 13. 5. 2021
Zážitek...

https://www.youtube.com/watch?v=F4-NfudiT0k&ab_channel=regionalnitelevize

Nějak mrtvo tady, asi tím počasím. Jak to vypadá u Vás letos? pořád prší ale hlavně je chladno, stromy kvetou, pampeliška, řepka a včely nemůžou z úlů a když tak na cvíli než se zase zatáhne. Medníky zejí prázdnotou, ještě před 14 dny jsem něktrá vč. musel přikrmovat, výhledy nic moc... vysočina, Žďár n/S.

Pokračuji s přidáváním třetích nástavků na slabochy, začal jsem dělit první zralá včelstva, letos o 14 dní později než je jakýtaký průměr, mezistěny ještě jsou, ale asi tak do 20 dnů si říkám že bude převal ze stavu navážení na stanoviště do stavu vytáčení medu. Od včerejška odpoledne začaly nosit, protože teplota stoupla a letová aktivita počala i přes syrové počasí.


Sladina a nektar zatím stagnuje okolo čerstvých jen 2-5r.

Velký rozdíl je mezi stanovišti, nejideálnější je jižní svah chráněný před větry uprostřed města, nejhorší jsou pole opodál větrolamy a převažuje silný náraz větru. Střed jsou stanoviště v lesích. Včela patří do lesa. Tam se jí daří nejlíp.


>Jak to vypadá u Vás letos? pořád prší ale hlavně je chladno, stromy kvetou, pampeliška, řepka a včely nemůžou z úlů a když tak na cvíli než se zase zatáhne. Medníky zejí prázdnotou, ještě před 14 dny jsem něktrá vč. musel přikrmovat, výhledy nic moc... vysočina, Žďár n/S.<

> gupa (93.92.52.23) --- 5. 5. 2021
Re: Zase se ochladilo (75041) (75042)

Umne dávám třetí nástavek 11x39x24,nasazeno převěšeno z cca 75% moc nečekám, spodní má cca 2-4r neobsazeno, ale plod v prvním je,Plodiště druhý je plně obsednut a nějaký ten nektar za poslední dva dny, asi 5kg nejvíce, za dva dny začnu zatavovat a dávat do včel mezistěny protože souše dochází. Včely sílí,plodu okolo 10r, viděl jsem i několik včelstev s vajíčkem v misce. Takže jaro probíhá opožděně, ale nějaký přínos je, jen to teplo a Slunce jaksi furt pod mrakem dnes má být.

Medniky mam az na vyjimky na vsech,cosi v nich je.Stromy dokvetly,kvetou jablone,na repku zatim dik pocasi neletaji,je 2 km daleko,vzhledem k poprchavani se da cekat hromadna postrikovaci akce zemedelcu proti plisnim snad uplne na vsech plodinach.Dobre,ze je repka z ruky.Za stanovistem je naseta horcice,diky vode se krasne rozjela,kveteni vychazi do doby likvidace RN preletaky.V lese konecne voni spadane jehlici a syte se zelenaji maliny a ostruzini,naprselo za minutu 12.Dnes 2 prehanky a obesly nas 2 bourky,kdy hodne hrmelo,ale spadlo par kapek.
Dnes vysvitlo slunce po poledni po dvou dnech,intenzivni prolety mladusek,prinos pylu a nektaru z jabloni a pampelisek ze zahrad.15 stupnu,ale opet nestastny vitr,ten snad letos ani foukat neprestane.

Severovýchod je ,,naštěstí" tak zamokřeno, že zemědělci do polí už nevjedou. Je půlka května a doteď nejsou oseta od zimy všechny pole. Poslední se přitom mělo zasít v půlce dubna. A to už jim teď zase stojí na nižších polích jezera do který denodenně přichcává další voda. A bouřky to je výsměch - kosa 15°C a bouřky. Před měsícem 7°C a bouřky ochladilo se na 5°C pchee.

Průměrné maxima na půlku května bez započtení globálního oteplování má být 19,5°C.
Duben měl 25 deštivých dní - 500 leté sucho už je zase tady?, a největší zima od roku 1961 - zase to oteplování.

Třetí (ne)jaro v řadě - jasný důkaz globálního oteplování a největšícho sucha za 500 let, je snad něco nejasného?

Něco včely nanosily z řepky i do medníků, nemusí se krmit, ale to je tak vše. Zítra a příští týden zase deště, bouřky a ochlazování na 12°C, to už půjdou jen pro vodu a zpátky.

No ale nesmí se to tak brát, v gronsku tajou ledovce z globálního tepla a arabové mají sucho ( taky globální ).

Řešení? Šetřete vodou, zadržujte vodu - čerpejde dotace, znižujte emise, nízkoenergetické domy, dělejte si ještě větší kosu, zachráníte svět. Ještě že máme ten v stodole ráj.

Jak kde,u nas tenhle vodni svet neni,nase kameni to co naprsi,pusti do spodnich vrstev.

Tak nas duben prselo 1x,co by stalo za rec,kdesi v pulce,zato vetrnych dnu byl bezpocet.Dnes dalsi z nich,kosa,vitr.

Po vsech moznych zpravach,jak vsude prsi,mam ususene prvni seno,ani kapka cely tyden,pouze fouka,fouka a je kosa.Snad zaprsi,az budou rosnicky hlasit sucho....

Příkopy plné, polní cesty zatopené stejně jako po loňské celosezonní potopě - 500 letém mokru. Traktory odstavené, postřikovač ještě ani nenaplnili, sedí v kanclu a zobou prášky. Teď už pršet přestalo, a jsou ,,jen" přeháňky a arktická zima, v noci žádné teplo - vůně jara, jen pořád štiplavá zima a silná vůně přelité řepky, že ten nektar musí z květů přetékat.

Ale co z toho, jabloně dokvétají, z ovocných stromů není v mednících opět nic, jen trocha řepky. Za týden začně dokvétat i řepka. 2019 propadák zima mokro jarní vichry, 2020 propadák zima mokro jarní vichry, 2020 repete. Studený maj v stodole ráj 3x po sobě? Je to vůbec možné, bylo to někdy ???

oprava: 2021 repete, bohužel.

Podle záznamů ČHMÚ - východ moravy byl naposled 2x po sobě teplotně silně podprůměrný květen jako 2019 a 2020 v roce 1961 a 1962.

Jsem zvědav na letošní statistiku za květen, v historii měření (od 1957) se nikdy 3x studený máj po sobě neopakoval.

Kdysi mi říkal jeden starý včelař pravidlo. Nepřinesly letos, přinesou příště ! Toto moudro i potvrzují statistiky zaznamenaných teplot. Stejně je to se srážkama, 3 roky vysoce nadprůměrných srážek za květen v záznamech vůbec nejsou.

Škoda že nezaznamenávají i větry, protože 3x po sobě jaro s vichrem bude dotřetice unikát.

Dneska se ,,oteplilo" až na 19°C a klasika silný vítr celý den, u včelínu opět k nevydržení, včely něco nosily ale slabota. Průměrné odpolední maximum pro dnešek má být 20,5°C. I těch 19 by bylo pěkných, ale bez větru.

Vcera opet vitr jako hrom, dnes prsi snad vsude,jen doma zase ne,rano,kdyz jsem odjizdel do prace,spadly tri kapky a zase nic.

Tak jsem dnes byl na včelnici v Brdech a výsledek zítra tam valím krmení.Zásob mají asi tak 1-2kg

Jestli tam nemáte řepku v doletu, tak to je letos průser. A vloni, předloni jste snůšku měli z čeho?

Tady na SV to řepka zachraňuje třetím rokem, kéž by byl aspoň průměr.

Vy spoléháte jen na řepku? To přece vůbec nemůže stačit.Musíte tam mít další zdroje, abyste nemuseli krmit v červnu a červenci.
JJ, kvetoucí travní porosty zmizely i v intravilánu i v extravilánu, pokud nejsou v rámci nějakých chráněných oblastí, ovocné stromy v intravilánu na zahradách zmizely, divoký maliník v lesích zmizel, jak soukromí majitelé po sametu převzali své lesy a začali je čistit, medovicové snůšky zmizely, jak se přešlechtilo z původní tmavé včely a mixu na kraňku, snůška z pícnin a směsek zmizela, jak zemědělci přestávají chovat krávy, snůška z plevelů v zemědělských plodinách i na strništích zmizela, jak zemědělci dnes používají herbicidy...
Maximálně občas někde přibyla pozdní snůška z hořčice na polích na zelené hnojení a potom z nějakých pastvin.
Zůstaly jen snůšky z včelařských stromů, akátů, ty se ale likvidují bez náhrady kvůli tomu, že jsou invazivní, javorů klenů, a potom z lip. U nás hlavně malolistých, ty se ale v intravilánech coby staré stromy taky postupně likvidují a obnovuje se v podobě nově vysázených stromků maximálně desetina, případně se místo lip vysazují jakési cizí padruhy. V extravilánech se staré lipové porosty likvidují bez náhrady, protože lípa je dnes brána za plevelný strom.

Loni to bylo jen o maličko lepší.Asi 10% blohodobého průměru.

10% průměru, tak to máte aspoň tak sebe ne?
----------------------------------

Řepka tu není jako jediná snůška to je pravda, ale jako jediná hlavní. Když není les, tak se čeká na plevele - a jak jste správně poznamenal, díky dnešním herbicidům v obilí není absolutně žádný plevel a nová móda je frézování mulčovačem i okraje polí kam normálně herbicid nedostříknul, takže polní plevele už nejsou ani na okraji. Mulčovačem vám podrtí i stromy které vysázíte na okrajích - lípy, třešně jabloně i s pletivem.

Čeká se pak na trochu spádku a lípu, jenže podmínka je, že musí vyjít řepka, jinak jsou včelstva málo zásobená a lípu proplodují. Nejde jen o výnos v mednících - včelstva mají za sezonu velkou spotřebu. Větší zásoby řepky částečně kompenzují tu absenci drobných snůšek.

To ale znamená, že až se definitivně proflákne dotování včelaření jako kupování voličských hlasů politiky za peníze daňových poplatníků a to dotování skončí, bude následovat pád počtu včelařů a včelstev v ČR.
Protože spoléhat jen na řepku a na to, že řepka zásobí včelstva až do jakési hypotetické menší červnové a červencové medovicové snůšky, protože jiné zdroje v krajině už nejsou, takhle dlouhodobě včelařit s větším počtem včelstev nejde.

Jak muze vcelstva zasobit,kdyz vcelare svrbi ruka,aby i to co prinesou z repky,tak vytocil??? Zasobi je mozna u mne,protoze tenhle repkovy sunt se snazim nevytacet,ale nechat ve vcelach pripadne vytahnout ramky pro krmeni oddelku.
Letos zatim prinos porad v nedohlednu,v medniku nahoru,dolu.Nekdy neco prinesou,jindy znova stahuji zasoby do plodiste.
Aktualne tezce zatazeno,10 stupnu,studeny vitr a opet ani kapka vody.Na cesnech semtam vcela pro vodu,letovy provoz zadny.

www.idnes.cz-V Rovnem na Litomericku nekdo sklidil cizi repku.Policie hleda svedky.....Ze by uz ta repka "fascinovala" nejen vcely?

Co pak zvýbá, když je v lepším případě ve včelách 15 kilo řepky, některé i méně? Vše vytočit a zakrmit cukrem aby včely nepadly hladem, nebo netočit nic a doufat že z lípy něco málo bude?

Vloni jsem nechával co to šlo včelám cca 15kg v ,,medníku pro včely", v naději že to prospěje včelám, a lípu propršelo a byla zima a zakrmilo se nakonec ještě dosud rekordních 20kg cukru, všechna ponechanou řepku z jara spotřebovaly.

Co za takových podmínek chcete víc vykouzlit?

Predne si poridit literaturu,nastudovat a az pak si poridit vcely.Navazat styky s okolnimi vcelari a jit k nekomu do uceni za cenu nabidky vypomoci k ziskani praktickych dovednosti,teorie je zaklad,ale nutno videt na vlastni oci a ochytat si vlastnima rukama.Do zacatku vrele doporucuju knizku Vikendovy vcelar.

Omluva,odpovidal jsem na cosi,co se mi objevilo jako posledni prispevek a ted se divam,ze z pred par let.Nejaky sum na vcely.or.cz.

Po dnešku už šumím taky. Měl to být podle předpovědi letecký den a houby. V noci se chuchalo od huby, jasná obloha, ráno 3 stupně nad nulou hned se zatáhlo, slunko jen slabě prosvítalo a začel fučet silný vítr. Hlohy jsou v plném květu, ani včela, vichr s němi hází ze strany na stranu. Z řepky přínos byl, spíš takový udržovací. Přínos do plusu v medníkách mají jen nejlepší včelstva. Ani síla včelstev není kdoví jaká, nikde žádné matečníky - roje by asi venku umrzly a padly hladem kdyby se měli rojit. Oddělky není pořádně z čeho brát - matky mají prostoru dost, naprosto nevídané na konec května bez jakéhokoliv zásahu.

Je to už letos ten vrchol globálního oteplování nebo to je teprve začátek?

zase ⛈

Tohle pocasi nas nauci pokore.Budem radi,kdyz se kazdy den najde hodina,dve,kdy si donesou alespon pro sebe.

Nezní to moc povzbudivě.

https://posledniprocento.cz/2021/01/14/dwv-b-jakozto-virus-zpusobujici-velke-kolapsy-vcelstev/

(91.221.213.137) --- 24. 5. 2021
Kolapsy na podzim 2021 ? (75116) (75117)

Nezní to moc povzbudivě.

https://posledniprocento.cz/2021/01/14/dwv-b-jakozto-virus-zpusobujici-velke-kolapsy-vcelstev/

..........
Je tam napsáno:

"Z evolučního pohledu a z toho, co varianta B umí, můžeme říct, že je to “machr”, kterého chemické ani zootechnické postupy nedokáží zastavit a který nám tady bude způsobovat velké škody, než se populace včely přirozeně tvrdě proselektuje, než vznikne kolektivní imunita a až pak virus sníží svou účinnost a misky vah se vyrovnají."



Myslím si že to má chybičku na kráse, kolektivní imunita u včel bych řekl že není, nelze ji srovnávat s králíkem. Pokud by včela měla špatné podmínky, jako indikátor umře. Jak kanár v dole. Přesně tak jak ten kanár by to mělo fungovat zpětnovazebně a nekompromisně. Otázkou je co se stane když to někdo kdo je zodpovědný má řešit.

Další zajímavost, řekl bych demagogie, by mohla být odpověď, jaké chemické prostředky a zootechnické postupy se proti virům tedy oficiálně dělají ... pokud vím postupy jsou oficiálně velmi radikální, tak nevím co kdo léčil nějakou chemií nebo dělal nějaký zootechnický postup.

Ty články bych řekl že jsou psány jakýmsi najivním a populistickým perem. Když autor neví že viry se u včel neléčí ani nelze proti nim nějak mimořádně zootechnicky zasáhnout.

Existují jakési postupy a komerce se zázračnými preparáty, ale to je byznys a oněj v článku naštěstí ani skrytě nejde.

Na mapy.cz jsem se náhodou díval a podle data snímku ortofoto v r. 2018 7.5. kvetl naplno akát. Jak to ale vypadá dnes, 25.5.- akát stále nekvete.

On myslel asi chemii proti varoáze ?, která přenáší virus DVW. Tento dokonalejší virus - píše typ B - jsem to pochopil tak, že nepotřebuje VD a nejsou deformované křídla. Píše to dosti zbrkle a populisticky to jo, ale fakt je ten, že nynější včelstva jsou už silně promořena - možná i podle oblasti? Po proletech mlaďušek se stačí podívat do trávy - v minulých letech to měl být vir chronické paralýzy, ale asi to bude ten DVW ?

Předpověď je taky úžasná, konec jarní snůšky bude leda tak na jižní moravě. Jinde včely ani nevyletí.

Ze vir az tak moc nepotrebuje roztoce,tomu celkem i verim.Porad nam na uhynech neco unika, zvlast na velice rychlem dominu.Na dolsko-varroazni pricinu to sice svadi kde kdo, ale tam jde spis o lobing za odber dolskych vyrobku nez o aktualni reseni problemu.

Predpoved fantasticka,po pondeli udajne nejteplejsim dni k nam proudi chladnejsi vzduch.

Dneska lítají a nosí, ale opět fučí silný vítr, že všechny včely končí 10 metrů za včelínem v trávě. Jen u baráku u zdi to je v pohodě.

Nemlich stejna situace,trochu teplo a hned silny a narazovy vitr.

Koncem února byli asi 3 dny prvních proletů kdy nefučelo (přesněji 1 den slabý vítr, 2 dny střední už na hraně) - mám to poznačené, jinak od té doby nonstop fučí silný vítr až vichřice, a když nefučí, tak to je přesně tak - zima nebo vkuse prší, žádná další varianta není.

Řepka už dokvétá, začíná se zelenat, zítra prý poslední šance - zase fučák a pak ochlazení a tím jarní snůška končí.
Takže nakonec z 2-3 týdenního zpoždění vegetace i včelstev se řepka protáhla o pouhých 5 dní, to je vydup. No ještě lípa, ale to už v nejlepším budou plnit plodiště než medníky, přebytky prostě nejsou, tak jak vloni i předloni.

Mám na zkoušku i brojlerky F1, a ty mají madníky skoro plné, ale jinak je v medníkách tak třetina. Kde jsou ty roky, kdy se točila jarní snůška 2x, silné včelstva i 3x.

U mne pokvete repka jeste cca 14 dni,v noci jsou 3-4 stupne.Zolika mam hned za uly- lan horcice,jenomze ta jaksi moc neprosperuje,jaksi u nas neprsi,vzdor destum vsude okolo.To prave orechove je u nas ostruzina a les,predevsim jedle,ktera nam jedina zbyla.Svazenka urcite nekde je,ale nemam cas letos konat obchuzky.U nas je problem chladno a pri kazdem otepleni,pokud se teda cas od casu otepli, narazovy vitr.O vode nemluve,proste jsme ve srazkovem stinu a dest nas preleti.

Co pamatuju tak byly suché roky, do řepky pražilo slunce, 30°C, všichni brblali že včely nejsou v síle, šlo to rychle a medníky nakonec plné i slabé včelstva se staršími matkami! Teď jsou po postřikovači v řepce bahnité koleje, a se snůškou je to naopak. Zlaté sucho - zima a vichry a voda je k ničemu.

Hořčici jsem měl několikrát, ať bylo teplo, sucho, mokro nebo ideál, vždy spousta včel s pylem, ale ani gram nektaru.

Že je opravdu špatný rok/roky jde vidět na ceně medu.

Největší producenti např.
Kolomý pastový med - 195kč/kg (sádlo dražší než lipový ?)
Farma Cihlář pastový - 233kč/kg (lípa nevidím asi vyprodaná ?)

Mnozí používají fintu menších sklenic, je třeba přepočítat na 1kg.

Nevím jestli to jsou ještě loňské ceny, jestli jo, tak po tomto jaru a asi? prázdných skladech z minulých let cena poletí nahoru, plus 3% všeobecná inflace plus covidová inflace v některých odvětvích - ta ještě postupně prosákne. Průměrný plat čtu že je bez tisícovky a něco 40 000kč. Těch parametrů v jednu dobu je tolik, že možná ani sami nevědí až kam dojde cena. Samozřejmě to spustí novou vlnu spekulantů, ale není o co stát.

Když byla výplata 2,5-5tisíc Kčs, med stál od včelaře 50Kčs/sklenice.

Nyní je výplata 25-50 tisíc Kč a med stojí míň než polovic. Tj. do 200Kč.

Hodnota medu bych řekl že je stejná, ale jeho cena je nižší než bývala v horizontu cca 30 let.

Řekl bych, že ikdyby měly včelstva velký výnos medu, cena by měla být letos někde od 200Kč ze dvora nebo trhu za kg a výkup někde od 125Kč/kg.

Pokud ne, opět letos zafungovaly dosavadní dotace a celá EU jako znehodnocení ceny medu. Je jedno jestli je světová cena medu taková nebo maková, ví se tiše všeobecně že je nesmysl nakupovat med po kontejnerech z mimoEU za 65 a dodávat do řetězců a včelařům za 65. V akci bych řekl že je dodavatelská cena do superhypermarketu ještě méně než 65za kg.

To jediné znamená, že je nadstaven suchým cukrem s nějakým lehko nezjistitelným invertem tak 1:4-8. Díl medu, čtyři až osm dílů suchého krystalu, což je váhově s vodou až 1:10.

Jinak by si přeci nemohli dovolit ani stavět plnírny medu za desítky milionů.



> (91.221.213.137) --- 26. 5. 2021

Největší producenti např.
Kolomý pastový med - 195kč/kg (sádlo dražší než lipový ?)
Farma Cihlář pastový - 233kč/kg (lípa nevidím asi vyprodaná ?)

Průměrný plat čtu že je bez tisícovky a něco 40 000kč. Těch parametrů v jednu dobu je tolik, že možná ani sami nevědí až kam dojde cena. Samozřejmě to spustí novou vlnu spekulantů, ale není o co stát.

Už jsem to tu zmínil. Když nalejete do včelstva 50kg cukru a včelstvo ho zpracuje, uloží a zavíčkuje a vznikne z něho bezbarvý bez chuti nekrystalizující ,,med"? Když tento ,,med" dáte do laboratoře, co zjistí? Cukr ve vzorku nenajdou, jelikož ho včely zpracovaly na glukozu, fruktozu. Enzymy přidaly taky včely při zpracování. Když se nakonec přidá do tohoto ,,medu" pár procent vysoce aromatického pravého medu z nějkých exotických rostlin (čína, jižní amerika) a barvivo, tak to je výsledný produkt Medokomerců a jiných co dávají do marketu.

Luční med v akci za 119kč/900g. - na čínskou louku navezli stovky včelstev a přivezli cisternu rozmíchaného cukru a krmili a krmili = luční med, tak nějak?
--------------------------------------------

A k ceně ze dvora/trhu 200kč/kg

S tou vaší kalkulací souhlas. Ono alfa a omega oproti před 30 lety je to, že před 30 lety byly menší výnosy.

Jenže vrchol výnosů byl snad někdy v roce 2015, tj. vrchol rozšíření výnosnějších matek do nástavcových úlů, taky likvidace posledních starých úlů.

Od té doby přišly opakující velké úhyny a oslabování včelstev, a teď opakující se špatné počasí = výnosy se propadají na zlomek toho co před 5-10 lety - jak se přednášející předháněli jak jim jejich výkonné matky a 8 nástavcové komíny přinesou 50kg jen na řepce - jinak je prý něco špatně když nepřinesou.

Tak to je pěkně mystifikováno a napsáno záměrně špatně, ale Medokomerci a ostatním i jejim světovým dodavatelům nestojí zato nic do včelstev sypat. Stačí se jich zeptat nebo nahlédnout kolik včelstev v registru chovatelů mají.

Med na světovém trhu má přímou kvalitu vůči ceně. Poslední med od včel byl odhalen jako kontaminovaný, např. ATB, nebo s HMF nebo bez diastázy. To co se nyní vyrábí je osvědčené trvanlivé a OK. Jsou vždy napřed před laboratořemi které odhlalují podle zastaralých postupů jen medy, neodhalí dokonalé padělky medu.

Proto mají své homogenizátory ne včelaře a jejich medy a dělají (vyrábí) pouze medy čisté v normě a "normově zdravé. Svá včelstva už dávno pověsili baliči na hřebík, ty nepotřebují ani med z nich, jen zapříčiňují kontaminaci medu co balí.

Panečku a jací včelaři to byli. Víc řečí než dělnic co měli.



> (91.221.213.137) --- 27. 5. 2021


Už jsem to tu zmínil. Když nalejete do včelstva 50kg cukru a včelstvo ho zpracuje,.... Když se nakonec přidá do tohoto ,,medu"...., tak to je výsledný produkt Medokomerců a jiných co dávají do marketu.

A proč by měli ti velcí zpracovatelé včelstva vůbec vlastnit? Nebo sofistikovaně míchat nezjistitelné inverty a tajné výrobní provozy, když je pohodlnější využít spodinu včelaře, kteří jim med do výkupu dovezou. Takový číňan na vesnici dělá v přepočtu na jídlo za den, teoreticky chová 100 včelstev, nakrmí 10 tun cukru, do výkupu doveze 10 tun ,,medu" ještě dostane komoušskou medaili za vzorného hospodáře a může přežívat dál.

Je levnější takto využít nejspodnější otroky, než nákladně investovat do výroby ,,medu" z invertů ve fabrice a třepat se kdy ten průšvih praskne až je zase odhalí laboratoř.

Tím nepopírám, že se už med nevyrábí z invertů, ale je to pro ně čím dál obtížnější když vše kontrolují laboratoře.

Už jsem X krát ten med Medokomerc luční ochutnal, a je to jako bych jedl ,,med" po zakrmení včel na zimu.

Jj. Tak presne delnicka strana lidu zahlcuje svetovy trh medovou smakuladou.

Nejaky ridky zkvaseny med cinsky zpracovatel nakoupi, dosusi prefiltruje, dobarvi dle objednavky nas zapadaku a vypraci kontajnery.

Uz kolik let se ve vcelarske literature objevuje graf, narust vcelstev je v radu jednotek procent, ale narust exportu z ciny je 30 proc. Takze nejde vubec o med ze vcel ale o medovou nadstaveninu. Americani na toto kvuli ochrane trhu maji dovozni cla, ale evropa si hraje na samaritana, ktery rozdeluhe radsi vcelarum pseudodotace nez aby si doslapla na kvalitu cinske smakulady.
Zlute semne, jak vestila sibila presycuje trh a my se na to v evrope demokraticky divame a v cesku jsme to opet dotahly jeste o stupen vys, klanime se u letadel za milodary v biologicko.ekonomicke valce.

Takze zahranicni kapital distribuje medovou smakuladu nasincum, a ti v honbe za usporou kupuji v akcich predrazeny cukrovy roztok, a domaci vcelar se krci a boji se rici zakaznikovy, ze jeho pravy vceli med ma hodnotu minimalne 200 kc ne.li vice za kg.
Neni to ubohe, kam az jsme v tom trznim prostredi klesly?

Mame jako cesti vcelari nejakou stavovskoz sebeuctu?
Prumery plat se stat.sprave je 40 tis. A my zde v dobe hromadnych uhynu a vypadku snusek resime cenu 200 kc...

Nemam slov, cus

Asi jak kdo. 200 už jsem měl loni a letos bude 200 za všechny druhy medu. Zbývá poslední kýbl medu z loňska a začínám točit letošní jarní. Nečekejte, že prodáte tuny, aniž byste pro to něco udělali. Pomalu a jistě to jde, jen nesmí mít člověk velké oči a nesmí se bát, říct si o odpovídající cenu. Za tu dřinu kolem včel je 200 ještě málo, ale je to i psychologická hra. Ať si zákazník zvyká na to, že cena medu začíná dvojkou. A pro koho je to drahé, tak může nakoupit jinde. Nemám s tím problém. Med se prodá vždycky, ještě nikdy mi nezůstal med do zásoby na další rok, i když by mi to vlastně nevadilo s ohledem na "globální oteplování".

Drina u vcel? Co to je?

Třeba když neumíte ohnout hřbet nebo se narovnat, přenášení, odnášení těžkých nástavků, v zimě, v mokru v bahně jak dobytek když furt prší a vzpomínáte přitom na zákazníka co si vysmátý příjde koupit k vám 10 kilo medu, na který on se musel celých 8 hodin točit na židli před monitorem.

Jen pro ilustraci.Silnicni obruba vazi 80 kg,poklada se min.100 metru denne,coz deleno 2 lidma,znamena nejmin 4 tuny v zadech kazdy den.Je to drina? Spousta dalsich povolani je na tom obdobne,nektera jeste hur a jako drina se to vseobecne nepovazuje.Ale vcelareni ano?

2 Lidi dělat obrubník jsem už dlouho neviděl, minimálně 6. Takže se střídají nebo dělá ten co může. Nyní také pracovití Ukrajinci, dělá se do zmrzačení, ufik si při práci s plodem prst, naložil se a dovezl se druhý. Většinou je u obrubníku malý pásák s rukou a ten to rozdá a chlapi jen přehodí do 1/2m do šňůry. To bych vyměnil za včelařinu hned. Aj bych si pokecal.
..........
JosPr (46.135.87.5) --- 27. 5. 2021
Re: 200 (75135) (75136) (75137)

Jen pro ilustraci.Silnicni obruba vazi 80 kg,poklada se min.100 metru denne,coz deleno 2 lidma,znamena nejmin 4 tuny v zadech kazdy den.Je to drina? Spousta dalsich povolani je na tom obdobne,nektera jeste hur a jako drina se to vseobecne nepovazuje.Ale vcelareni ano?

No jo,to bylo v dobach,kdy jeste byly mraky lidi.Pravda,ze je jich u pokladky obrub vzdy vic,ale dlazdic v parte vetsinou jen jeden,kteremu projde rukou kazda obruba..Na rudlik i davani betonu UA dobra,s premyslenim uz je to tragicke- podej,kopni,dovez,odvez,na to pouzitelni jsou,pokud maji zajem a trochu rozumi cesky.Ta doba,kdy sem jezdili ti co neco umeji,je taky pryc.Tudiz vcelarina,ktera je "tezka" a neustale "potrebuje" dotovat je krapet jinde.

Pokládka silničních obrubníků 220Kč/bm

x (109.224.93.163) --- 28. 5. 2021

Pokládka silničních obrubníků 220Kč/bm
.....

To jo, ale co manipulace před, dodělávky, realizace podkladové skladby, to nic? Pokládka je pokládka. Za den jen za položení 22tKč. Jak jsem psal, hned bych měnil. Pokud udělají dva pracovníci kapitalistovi 22tKč, kolik musí vydělat strojník když má výplatu takovou, že píše že nechce ani dotace na včely. Prostě vata a za vodou v rákosí.

JosPr (46.135.87.5) --- 28. 5. 2021
Re: 200 (75135) (75136) (75137) (75138) (75139)

No jo,to bylo v dobach,kdy jeste byly mraky lidi.Pravda,ze je jich u pokladky obrub vzdy vic,ale dlazdic v parte vetsinou jen jeden,kteremu projde rukou kazda obruba..Na rudlik i davani betonu UA dobra,s premyslenim uz je to tragicke- podej,kopni,dovez,odvez,na to pouzitelni jsou,pokud maji zajem a trochu rozumi cesky.Ta doba,kdy sem jezdili ti co neco umeji,je taky pryc.Tudiz vcelarina,ktera je "tezka" a neustale "potrebuje" dotovat je krapet jinde.

........

Ono ani ve včelařství to není vůbec s inteligencí růžové, vůbec si nedělám iluze že cca všech 50 tisíc včelařů ví něco o včelaření.

Ono něco vědět anebo něco rozhodovat jak dělat je velký rozdíl asi jako s neurčitou vnitřní osobnostní znalostí tj. informací která nejde většinou popsat a s určitou znalostí jako informací kterou lze popsat a všeobecně je podávána jako vnější informace, jako osvědčená nebo odborná.

To jsou dvě věci okolo informací a práce ve včelách nebo u pokládky obrubníku nebo u páček strojníka a jediné co nyní frčí jsou dotované včelařské přednášky informací druhého typu nebo VF kde lze číst tisíceré příspěvky od včelařů bez včel. Popsat posané je to nejjednodušší a často fádní znalost. Proč je tato informace takto popsaná a proč je popsaná jinak, už mnoho včelařů nechápe.

Netvrdím že tyto vnější, popsatelné, informace jsou špatné nebo vadné, ale jsou nesourodé a pokud si někdo postaví někam včely, ale informace k práci ve včelách používá v nesouladu stím co od včel vůbec vnitřně očekává, většínou takový včelař celý život neco zkouší a marní čas jak pivař v hospodě. Vnitřně začínající včelař určitě touží po kvantu medu za co nejméně námahy. Jenže casem dojde nato že tomu tak není. Jenže hodně lidí takový chtíč promění v byznyz.

Ikdyž jak ten čas plyne potká toho začínajícího včelaře a časem zkušenějšího včelaře něco jako zážitkové včelařské období a nadšení z včelařského umu. Jde většinou ale velké znalostní a vnitřně informační temno. Stejně jako u těch Ukrajinců kteří sem dojeli vydělat pár peněz protože unich stát lidi tolik jednoduše řečebno neokrádá a posléze nerozdává. Pokud vím tak na Ukrajinu vyváží peníze jako € EU. Jako úplatek proto, aby v budoucnu nabyla většího Unijního území, ano, dotace a vše okolo EU je jen o penězích protože i ten Ukrajinec naně slyší a dojede si proně, když jejich vláda je neumí nahospodařit. Když EU potřebuje větší a větší zdaňovací území odkud se vozí posléze € ze strany na stranu.

Takže dál.

První typ vnitřních informací okolo včelařských znalostí se pomalu utkává jak látka a dá se říci že lze i takové informace získat pouze přímým zapřažením do celodenního pracovního procesu coby zaměstnání kdy se přesně specificky získává včelařský um v celém uceleném rozsahu znalostí které musí člověk zabývající se včelařinou získat. A chci tím sdělit, že takové znalosti se v podstatě mohou hlavně podědit a naučit okoukáním, zaučením a kousek po kousku naučením celého rozsahu prací chovu včel. Jde o jakýsi přístup s citem, nejde ani tak o zkušenosti. Zkušenosti lze vyčíst, ale práce s citem je něco jako umění a nato nemá každý buňky. Proto má větší hodnotu generační chovy rodinného typu než rychlokvašky za pět minut co si někde něco vyčetl a je chytrej jak rádio a nikdo naněj nemá, protože je nejchytřejí.


Vtom vidím tu dřinu. JosPr. Umělci jsou velcí dříči, pokud se nepovede jedno, zkouší hned druhé a ostatní okolo toho jen kecají. Nabytí umu a celodenní práce okolo včel nebo hejblátek hydraulických je dřina, protože stačí málo k neštěstí.

To že vtipálci bez včel vezmou vnější informaci a myslí si že jsou znalí včelaři a mohou radit je jen takové tlachání v hospodě o tom, že někdo něco ví. Jenže jen něco vědět u včelaření nestačí. Stejně jak nestačí posadit hňupa za hejblátka hydraulické a čekat kdy udělá průser velkého kalibru.

Dneska další ,,povedená" snůška, přes den už 4x ledový liják, mezi těmi odporný ledový vichr jak v gronsku, sousedovi otevřená střecha mu to strhlo i plachtu, vypadá tak hnusný konec března.

V medníkách poslední dny už nic nepřibývá, až na výjimky téměř prázdno, včely pěkné silné, když se ukáže slunko tak je ohromný hukot létavek, veškerý přínos končí v plodišti a tam i zůstává a skoro ve všech už jsou vykrmené matečníky, prostoru mají matky dost, chodí po prázdných vyčištěných plástech, přestávají klást a ,,kvákají", neuvěřitelné. Řepka končí, první pole ztrácí barvu, jde do zelené, pozdnější je max plus dva dny, takže první oteplení v červnu ke 20°C (snad bude nebo zas jen fučák tobude poslední ,,,snůška" kdy včely naberou do volátek a vyrojí se. Rýsuje se pohroma co zcela jistě překonává i tu loňskou a předloňskou bídu.

Dopoledne to jeste slo,vysplhalo se to az na 15 stupnu,odpoledne ledovy ficak a asi minutu sprchlo,kolem prosla bourka.Medniky se plni zvolna,ale prinos uz zacina byt videt.Zrovna v pocasi v TV mluvi o sotva polovicnich prutocich v nasich lokalnich vodotecich,neni z ceho,prsi uplne jinde.

Dneska je první den trochu tepleji a už jsm po některými lipami viděl na asfaltu na chodníku dost husté kapky medovice.
Včely ale žádné.

Včely jsou ještě na řepce, nic atraktivnějšího není. Ráno naberou, dopoledne se rojí, metečníky jsou skoro všude, ať jsou úly prázdné nebo poloplné medu.

Včera 17°C jediný den nefučelo a přínos byl velký - včely chodili do česna pěšky, dneska už zas fučelo i když už ne tak moc jako předtím i teplota přes 20°C a přínos jen třetinový - podle váhy u kolegy.
Některé pole už definitivně dokvetly, jiné jsou žlutozelené - tak 2-3 dny a je po všem. Pak se čeká na lípu, na medovici nevím, ale noční teploty jsou jen kolem 3-8°C, to na medovici nestačí?

U nás jsou noční teploty spíš těch 8 než 3 st C. A asfalt pod některými lipovými větvemi je jako popršelý a listy na lípě ulepené. Ale je fakt, že co jsem se díval dnes, o moc větší než včera ty stopy na asfaltu nejsou. Jako by se to na den rozjelo a pak se to nějak něčím z větší části zkrouhlo. Včely na tom pořád nejsou vidět, z větví jsem vyplašil jen nějaké hmyzáky. A nejbližší řepka, co můžu usoudit, bude pár kilometrů daleko, takže včely od té medovice nijak neodlákává. Spíš by odlákávaly včely kvetoucí travní porosty, těch tam bude hezkých pár hektarů. Hodně vlhké louky s pryskyřníkem, jitrocelem a dalšími vlhkomilnými rostlinami.

U mne to vypada na nejakych 10-15 kg v mednicich,pokud se to rapidne v pristich dnech nezlepsi,vytacet tohle repkove prapodivno nebudu,kdovi co bude pak.Nezaprsi poradne,nebude nic.

Řepkové prapodivno se proplodovalo a udělal jsem na té troše přínosu z řepky včelstva, která nyní začínají klást.

Nosí něco dohněda plus když je tak akát, ten spadkový rok tu byl tuším před čtyřmi nebo pěti lety, hnědý spadek převažoval nad světlým kvěťákem a lidi takový med kupovali jak pominutí.

Problém je ale stále dost se zvápenatěním.

Po 28 dnech bez deste konecne padaji k zemi provazy vody.Snad bude na par dnu zalito.

Aby toho nebylo malo,dosla obecni voda,a zasobujem se z cisteren.Tohle nepamatuju,ze by se nekdy stalo,sucho a naplaveniny maji pilno napoustet bazeny.Grilo-bazenova kultura na vesnici,otres.
Po vcerejsi sprse horcice jenom huci.Vcely dosedaji ztezka na cesna,maji to ke snusce par metru.

No, po chladném a deštivém dubnu a květnu je už v ČR vzácná místa, kde je sucho.
U nás to v minulých týdnech krásně zavlažilo, asi týden je jen slunečno , předtím chladno 15 - 20, poslední cca tři dny už i trochu teplo. A bez deště má být až nějak do středy.

Dokud budou stát na posledních polích laguny, tak je sále přelito. Včera další krátká bouřka a liják. Na zahradu se tak jako vloni už nedá vycházet, miliony komárů i když svítí slunko. Okopat brambory bez repelentu nemožné. Sednout si pod strom jen tak, nemyslitelné, to je v zástavbě. Na okrajích obce kolem keřů na kole ani nezastavuju. Vloni byla komáří kalamita celé uchcané léto až do půlky října, pak přišly vytrvalé deště a povodně tak jich to spláchlo, no pak už byla zima tak to bylo jedno.

Kolik tam máte srážek za květen, že máte pořád sucho? Tady na SV už třetí rok po sobě přelito, letos za květen zase 130mm , normál má přitom být 72mm. Ale země tu je od loňska odporně přelitá, takže i ten normál by byl až až.

Za kveten celych 11 mm,cerven je na tom vcerejsimi 13 mm pri bource lip.Dnes uz neni poznat,ze vcera prselo.

Za poslední týden moc pěkně zaplnily medníky květovým medem, dokvétaly jabloně, kvetou hlohy, kleny a řepka ještě tak týden pokvete. vytáčení prvního medu bude tak o 2-3 týdny opožděné oproti minulým rokům. Zatím to z plástů teče, moc nevíčkují. Bude to letos poslední med? nebo je šance, že se rozjede medovice při letošním průběhu počasí?
Vysočina - Žďársko

Medníky se opravdu plní, ale i žebříky jsou potřeba. Brojleři se rádi rojí. Hlídám pilně, stejně neuhlídám.

Zatim bez roje,jen likviduju cizi.A zati i bez preletaku.Prvni nezakladene misky ve vcelstvech,ve 2 ulech probehla ticha vymena 4 letych matek a mlade i stare matky kladou spolecne.

Tak letos mizernou jarní snůšku v podobě náletu na dokvétající řepku na poslední chvíli, asi nezachrání ani lípy, už teď je jasné, že některé malolisté nepokvetou.

Ty v obci mají nasazeno na květ, ty na okrajích nebo v remízkách nemají téměř nic - proč? Bylo tu na SV v zimě -20°C v zástavbě, mimo to šlo k -23°C, takže nechráněné lípy asi vymrzly?

Ale akát nevymrznul, jeden velký strom je v obci, krásně kvete a vůně na sto metrů. Všechny ostatní akáty, velké i malé před 2-mi lety ultra-eko-bio-zelení-teroristé vykácely, nenechali žádný, jen ten jeden co je na soukromém pozemku.

U nás akáty kvetou asi třetí den, snůška odhaduji nebude žádná, protože je v noci na akáty moc zima, okolo 10 - 13 st C. U nás teď v zimě vymlátili pár starých akátů u řeky, většina v lese kolem řeky a pod hřbitovem roste a kvete dál. Zatím.
Ale co se mně moc nelíbí, už hodně silně jde medovice z lip a na lípách zatím ani včela.
Jinak co se týká kvetení lip, vypozoroval jsem, že lípy kvetou hodně kolísavě. Jednak lípy kvetou hodně, když za prvé předchozí rok kvetly málo a za druh předchozí rok byl kvalitní z hlediska nashromáždění zásobních látek pro strom. Neboli pokud je od cca května po září dost vláhy a slušně teplo. Když se sejdou v jeden rok oba dva tyto vlivy, je lipová snůška excelentní. Když je to jen jeden vliv, je průměrná až maximálně mírně nadprůměrná.

Za 20 let co vcelarim,jsem nikdy z lipy nemel vic nez pyl.Ani letos se to zrejme nezmeni,po zdobnatkach a jinych msicich ani pamatka,jako jine roky.Msice jsou hojne na vsem,krom lip.

A máte tam malolisté? protože z lípy velkolisté, která kvete dřív není nikdy med, až ty podznější malolisté dávají. Malolistých je asi víc druhů a právě ty nejpozdnější mezi něma co jsou v remízkách letos mají minimum květů, vloni pořád pršelo, tak asi se utopily - tak letos nekvetou, taky možné.

Na snůšku z lípy musí být hic 30°C ideálně a teplé noci kolem 20st, přínos je pak ráno, v poledne to od slunka zaschne a pak zas večer - u mě nejlepší roky byly 9-12kg průměr z lípy. Nejhorší je v lípě kolem 20°C a deště. Vloni lípy propršely, medu bylo málo. A taky na lípu jsou dobré některé brojlery, dokážou i plný medník, to jiné neumí.

Já jsem to psal automaticky na malolisté. Lípy velkolisté u nás v přírodě nejsou, pouze nějaké ve městech. Snad proto, že přinášejí příslušné prostředí, hlavně lípovou vůni a atmosféru, už v polovině června nebo do konce června, tedy v době, kdy jsou podle mne lid víc v "zátahu". Děckám končí škola, v podnicích se intenzívněji pracuje, horo je jen občas, ne pořád jako později v létě.
V polovině července, kdy kvetou lípy malolisté, je to období už takové prázdninové a dovolenkové. A často horké.
Jinak mně ale připadá, že na lípy velkolisté snad dokoce včely nalétávají i intenzívněji než na malolisté. A i produkce medovice z nich je silnější. Problém velkolistých líp je ale v tom, že jejich období květu je výrazně kratší, doslova jen pár dní. Včely nestihnou z velkolistých lip donést tolik, aby z toho bylo něco slušného. Lípy malolisté kvetou běžně až tři týdny, ojediněle i déle. A to hlavně proto, že v rámci lip malolistých se vyskytují klony s různou dobou květu. Klony líp malolistých s časnou dobou květu začínají naplno kvést tak druhý týden v červenci a jsou už v podstatě odkvetlé, když klony s pozdní dobou květu teprve začínají kvést. Ojediněle jsem svého času v lesích našel i drobné lípy, které naplno kvetly i první týden v srpnu. Snůšek z líp malolistých je tak víc, časně kvetoucí klony, potom pozdně kvetoucí klony a do toho se ještě může zamíchat medovice z lip.

První točení, zatím to vypadá na polovinu normálu. Voda dost zvýšená lítá to kolem 19%. Ozývá se z okolí i kolem 20% vody i u silných včelstev, úplně zavíčkovaný plásty a teď co s tím?

Pokud toho nejsou tuny,nechat v sirokyc nadobach v suche mistnosti,2-3 % ztrati sam od sebe.Podsadil jsem vcera druhe medniky,ty puvodni jsou zanesene,zacinaji pomalu vickovat.Prinos z horcice za stanovistem a zacina zvolna akat,ktery je u nas vetsinou jen na paradu.Ale nekdy z nej neco malo je.
Vcera 2 minutova prehanka,vsude prsi,nas zase obchazi bourka za bourkou,dnes silny narazovy vitr,ale nosi,maji to kousek.

U nás (severní předhůří Beskyd) už taky pár dnů kvete akát Ale kvůli chladným nocím asi z něho nic nebude. Mohlo by být, pokud vydrží ještě pár dnů do pátku, kdy má být podle předpovědi v noci 15 - 16 st C.
Akát kvete letos až o měsíc později než jindy.

z pár stromů nelze čekat snůšku, velkolistá dává úplně stejně, ale musí jí být v součtu hektary... a pokud na ni navazuje malolistá a vyjde počasí, pak 30-40 kg není problém... nejde jen o teploty, ale o podlozi a pudu

" z pár stromů nelze čekat snůšku, velkolistá dává úplně stejně, ale musí jí být v součtu hektary... a pokud na ni navazuje malolistá a vyjde počasí, pak 30-40 kg není problém... nejde jen o teploty, ale o podlozi a pudu "a.
I tak bych to viděl. souhlas.
Zas ale medování květů je základní funkce nutná k rozmnožování. Když květy nemedují, nic na ně nenaletí ani za nejpříznivějšího počasí. A když na ně nic nenaletí, náhradní přenos pylu třeba větrem nebo náhodnými hmyzáky výrazně zhorší kvalitu semena z těch květů. Proto se budou snažit medovat na prakticky jakémkoliv podloží a půdě, kromě těch z nějakého důvodu extrémně nevhodných a tak velmi vzácných.

Tak půl roku po Vánocích a půl roku do Vánoc a tady na jihu máme tornáda a kroupy které jak projektily probíjí střechy a okna a auta jak za války. Tak jen tak trochu pro oživení. Uvidím co úly, ty jsou ze dřeva co není moc rozbitný.

Zabery strasne.U nas porad cekame,ze naprsi.Snad ted o pul druhe v noci.

Je to síla ty záběry. V jednom okamžiku jsi v pohodě, máš barák, zahradu, pole, vinohrad s úrodou, auto atd a v druhém okamžiku máš pomalu akorát jen to, co máš na sobě a jinak všechno zničené.
U nás, jak potom kilometry daleko procházela jádra těch bouřek, tak z nich šla kanonáda blesků jako palba u Stalingradu.
Kroupy by úly měly vydržet, ostatně většina úlů má plechové stříšky. Spíš byl problém vítr a pokud se ocitly v cestě tornáda, tak už ty úly a včelstva v nich nejspíš nejsou.
Ty, co přežily, budou asi hezkých pár dnů při prohlídce hodně divoké.
A pokud pás krup byl hodně široký, víc než jednotky kilometrů, tak tam asi nebude pro včely pastva a bude hlad, loupeže atd

Před chvilkou jsem kouknul na Primu na televizní noviny a tam se reportér zmínil, že jeho kameramana zrovna píchla včela. Že jich tam lítá hodně, protože v blízkosti zničila vichřice včelí úly. Tuším to byla reportáž z Nové Vsi.

O pul druhe v noci konecne na 10 minut zaprselo,dnes uz to ani neni poznat.Dnes i vyskovsko pripomina frontovou zonu,a to tam byla "jenom" bourka,vsude vetve a vyvracene stromy.Doprava kolaps.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/brt.do-brdskych-lesu-se-vratil-stredoveky-chov-vcel-v-dutinach-stromu#dis-id-

Radime 16C je na akát fakt málo. Idelálně je pod mrakem a cca 25C.
Letos to celkem vyšlo. Škoda, že přišly ty třicítky (tím myslím teploty).
Nejvyšší denní přínos ze včelstva jsem letos zaznamenal přes 10kg. Záleží v jaké kondici máš včely a na tom počasí. Akát nesmí zmrznout, propršet, uschonut a to se pokaždý nepovede. ld

Jarní podřez, co jsem vyčetl, byl přesněji jarní první zásah a ten zpočívá v očistu dutiny a ořez díla po vyzimované sedlisko včel. Tz. po chumáč se vše voskové zespodu a dokola něj krom díla zvrchu za který visí ořezalo.

Mor v souvislosti s nerozběrným dílem je částečně vyřešen, stačí když bude monitorován ze zimní měli běžným postupem pro včelaře a kvalitní metodou v laboratoři.

Rozběrné dílo přeci při pozitivním nálezu není potřeba, kmen se uřízne, spálí a vykotlá se druhý o kus dál.





> R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 7. 2021
Jak vytvořit trvalé ložisko moru plodu aneb

https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/brt.do-brdskych-lesu-se-vratil-stredoveky-chov-vcel-v-dutinach-stromu#dis-id-

No, uvidíme jak se to vyřeší. Pokud se to vůbec bude řešit.

Kazde kravine je treba dat nalezitou reklamu.Brte jsou odjakziva soucasti nasich lesu,ty prirozene osazene roji o kterych ani nikdo nevi,ted par umelych,znichz nebude tezke vzit vzorek medu na mvp,pokud nepujde vzit rovnou mel.Jestli je to rozberne dilo nebo nerozberne,je celkem sumak.Takova nova brt by mela mit podle legislativy strom s CZ 123456 cislem stanoviste.

Ale v běžné zasvčelené - převčelené krajině se ty brtě většinou let neudrží, protože včely nedají dohromady dost zásob na zimu a přes zimu uhynou. Hlavně první rok roje, jakmile přežijí první rok, už to budou mít o něco snažší. Udrží se jen v na snůšku mimořádně přiznivém roce.
V tom směru jsou na tom včelstva v úlech lépe, protože díky krmení cukrem včelstva bez problému přežijí zimu tam, kde ulétlé roje v dutinách pravidelně hynou.

To sice az na vyjimky neudrzi,ale dik rojeni a zavijecum tenhle puvodni zivot vcelstev funguje.Ted diky ruznym nosemo- virovym smakuladam to budou mit jeste tezsi.Ale presto si s tim poradi diky rozmisteni v prostoru.To jenom my si myslime,ze soustredit desitky vcelstev k sobe je pro vcely nejaky prinos.
Naopak vcelstva,ktera si dokazi par let poradit v dutine sama budou top material k mnozeni.

A ze to divoce zijici vcelstva dokazi,o tom netreba vzdor dotacni propagande pochybovat.Kdo se dovede divat kolem sebe,ten to vidi.

Problematika původního rozmístění včelstev je lehká, co přežije v takové prostorové kompozici včelstev také. Hlavní je snůšková únosnost a velikost dutin a jejich kvalita a průběh počasí. Pokud zmíněné aspekty jsou příznivé, včelstvo přežije.

Dutina třebaže velká, ale zavalená medem nepřežije stejně jako dutina hladová. A když jsou zásoby v dutině akorát může přijít jiný přírodní aspekt jako predátoři nebo pohroma a dutina se zničí včetně obyvatele.

A rozmístněnost včelstev záleží na výskytu a atraktivitě dutin. Pokud jedna dutina slouží k medu který se přemístí v období nedostatku jinam, nebo v druhé dutině jsou převážně trubčí plásty kde matka nemá šanci klást do díla na které je včelař podle pohledu zvyklý, vyzimování je jen takový element z mnoha, kde opravdu záleží jen natom počtu a velikosti a kvalitě snůšce jak píšu.

Nejde tudíž o jednu dutinu v krajině, genetiku, nějakou slabou snůšku, ale souhru přírodních náhod, je to jako bych si myslel že vyplknu osídlence na Mars v nějakém množství a který přežije, je geneticky výchozí pro novou linii. To spíš více o poznání osídlování. Osídlování ai nálety rostlin jsou většinou "sociální" prvky živé přírody a mechanismy a strategie jsousi zpravidla velmi podobné.








> R. Polášek (90.178.51.173) --- 4. 7. 2021
Re: Jak vytvořit trvalé ložisko moru plodu aneb (75174) (75178)

Ale v běžné zasvčelené - převčelené krajině se ty brtě většinou let neudrží, protože včely nedají dohromady dost zásob na zimu a přes zimu uhynou. Hlavně první rok roje, jakmile přežijí první rok, už to budou mít o něco snažší. Udrží se jen v na snůšku mimořádně přiznivém roce.
V tom směru jsou na tom včelstva v úlech lépe, protože díky krmení cukrem včelstva bez problému přežijí zimu tam, kde ulétlé roje v dutinách pravidelně hynou. <

https://www.youtube.com/watch?v=2fepAlzIDVw

Včelař, Kanada, chovaných včelstev přibližně 1600, má několik dodavatelů matek, provádí značení jednotlivých včelstev pro účely výběru a přehledu o materiálu, má třívrstvé hodnocení kvalit včelstev, atp...

Z výběru pro hygienický test dusíkem z chovaných, bedlivě hodnocených včelstev vybral z těch cca 1600 včelstev 12 nejlepších včelstev o kterých si myslí, že jsou nejlepší ve všech směrech, jenže z těch 12 včelstev nakone jen 2 včelstva jsou vhodná po testu na hygienu na rozchov.

Takto se pozná kvalitní chovatel matek! Jestliže neukáže, že jeho matky za desetitisíce korun mají hygienické chování prokázané jasným testem, jejich materiál je jen slovní a názorovou hříčkou přírody.

Proto si hodně včelařů myslí, a má pravdu, že chov matek je jen o dotacích a konečná kvalita je velmi sporná. Proto máme v ČR velmi chabé včelařské genetické zdroje.

Myslím si, že když někdo není schopen chovat včely pro med, tak chová matky. A chovat matky bez výběru nebo zdrojů ověřeného materiálu je čisté šarlatánství a snad i podvod.

Je mizerná, vše zaschlo, debilní poznámky směrem k osevářům řepky a slunečnice vybízí k tomu, aby se sely obiloviny z kterých včely mají houby.

Akáty jsou vyhledávané palivo, takže je vetěžen, na druhé straně zelenými mozky se má zato, že je to nežádoucí nepůvodní dřevina, jakoby jejich zeleá existence byla také původní.

Lípy jsou přestárlé a nahrazují se nesprávnými velkolistými druhy které nemedují.

Vypadá to že začnu množit škumpu a jiné plevelné kvetoucí rostliny protože vyholené krásně travnaté CHKO jsou také je také bez kveteny .... prostě aby včely měli co žrát. Protože opravdu hladují.


Vize EU je taková: Je potřeba vše běžné zlikvidovat, nahradit a to tak že přestat včelařit a začít nakupovat dovozový a vyrobený med od překupníků a neinvestovat do včelařství coby výrobního prostředku.

Taková je situace hladem včel na JM.

No u nas to s tim zasychanim neni o nic lepsi,proste neprsi.U Vas dole sice prsi,ted se motam kolem Bluciny,tam leje co chvilku,ale zase se to diky piskum a sterkopiskum velice rychle vsakne.U nas se nema vsaknout pomalu co.
Ted je hezka snuska z ostruzin,malinik na pasekach uschl a ani nekvetl.Neco malo mozna bude z kvetu lip,msice na nich opet O.Za 14 dnu nakvete svazenka,neco horcic na zeleno a budem cekat na prelom cervence a srpna,co letos provede jedle ve vybombardovanem lese po kurovci plnem rozpalenych obnazenych skalisk..Taky zadna lambada,leta s vysokymy vynosy/vcelstvo jsou proste fuc.

Stejne bidne to vypada v lese se starcekem a jinym pozdne kvetoucim bylim,rostliny poschle,sotva polovicni vyska proti minulym letum.Snad to neuschne uplne.
Kdo dal u nas letos velmi rane brambory jako ja,tak to muze zaorat,nate zaschle,spalene sluncem a pod nima nic!!! Polorane jsou zati zelene,nenaprsi,dopadnou stejne.

Jenom doplnim destove srazky za kveten a cerven,dohromady nam tu spadlo za tyto 2 mesice celkem 44 mm srazek!

A inženýži vodohospodáři by prý aj budovaly závlahy, ale vše se přeci doveze. Zelené plochy při pohledu zvrchu letos tvoří třetinu, vše ostatní je hnědé. A to i v sousedním Rakousku. Slunečnice jak zaschla je nyní v podstatě v pr...li a nedá žádný nektar, jen pryskyřici proto aby více ulepila létavku.


Hlavně že v Nových mlýnech jsou kapři a okolo nich pozemky pro spekulanty s turistikou. Jak absudrní, turisté se jezdí díval na prosychající JM a moc se jim líbí. To že vše kolem nich je suché a nemohou si ani ukrást do huby blblou třešeň jim nedochází.

Víno se namíchá, prášku z kterého se dělá je dostatek.

Medu také, cukr proudí baličům v neomezeném množství cca o 2Kč dražší, takže se pro výrobce a výrobu medu, jak zní oficiální název dle prováděcích vyhlášek, nic nemění.

Takže jen tak pro doplnění.





JosPr (46.135.75.92) --- 6. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186)

Jenom doplnim destove srazky za kveten a cerven,dohromady nam tu spadlo za tyto 2 mesice celkem 44 mm srazek!

On casem zas nejaky inkoust prozre a prihraje pratelum dotace na mohutne budovani zavlah,ktere uz mozna budou v tu dobu k nicemu.Hlavne,ze se dohaduji o zvednuti hladiny kvuli hnizdeni racku u kostela.
Zatim zda se maji prioritu cyklostezky a prechody pro vydry.Vzdycky si vzpomenu na sumu,kolik prechody staly,kdyz objizdim 2 rozjete vydry na 52,co pomalu pod koly kamionu mizi v asfaltu.Asi jim to nikdo nerekl.Tyden jsem tam nejel,mozna nejaka pribyla.

Racci jsou životně důležití, ale to že linkou na mapě jim mezi Mikulovem a Valticemi až k soutoku Dyje Moravy, nefunguje ani jeden zavlažovák, protože na provoz a opravy nejsou peníze, to není důležitý, protože stromkař stromky vyrubal protože se ovoce doveze, druhý stromkař u Žiškova nato také pomali kašle, jiný tu není, semenář výrobu omezil do bodu překupování semen které ani neklíčí, ale racci to je jiná, živit Moraváky budou racci a hyper super co nevidět zdraží veškerý dovoz, ať, klidně za 50Kč za herteplu a 100 za jabko. Citrony už 60 stojí, .... prostě idylka jak u Staroviček v levandulovém proschlém poli.

Jediný zdejší dyňař si koupil nové revoltiny u dálničního sjezdu Břeclav, ale co nevidím, on sám je obsluhuje. Tz. že i ty dyňová semínka se dovezou levněji než se zavlaží. Nic jiného natom písku okolo Břeclavi neplodí, vše zaschne v půli a uschne.

Jak se včelařstvím před 20ti lety, staří umíraly a mladí nebyli. A když, tak jedině co sype nebo prodat developerům na výstavbu. Taková je situace v zemědělství.



JosPr (46.135.75.92) --- 6. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188)

On casem zas nejaky inkoust prozre a prihraje pratelum dotace na mohutne budovani zavlah,ktere uz mozna budou v tu dobu k nicemu.Hlavne,ze se dohaduji o zvednuti hladiny kvuli hnizdeni racku u kostela.

Tady v MS kraji je zatím vláhy dost.
Co se týká zemědělství, problém vidím v aktivistech. Kdekdo ječí, že se musí podporovat malá hospodářství, ne velké lány estébáka, jenže tam na jižní Moravě v malých hospodářstvích budou tak maximálně při suchu nosit ručně konve a zalívat z nich.
Jestli se tam mají vybudovat závlahy nebo obnovit ty, které se postavily za socíku, mohou to udělat jedině velké zemědělské firmy.

Napred nechat zplundrovat a pak nejlip za pomoci tahani dotaci budovat znova...Zemedelska klasika.

Svata pravda, velci jsou soustavne medialne lincovani, jak v malosti je krasa, a ze v potu tvare vse chutna bio. Ale na velke investice drobni nemaji, jak financne, tak mentalne.
Agrofert je jedinny ktery se muze postavit tem gestapackym hypermarketum, kteri chteji jen zadarmo nakoupit pozivatinu a za draho slizat smetanu...kazdy den hotovost a platit pozde nebo vubec...

Velci se hbite rozmelni na male,pozerou dotace pro male,na ktere by nedosahli a po splneni podminek se hbite stavaji opet velkymi,proto medialni lync.Nemajitel ma anofert k jinym ucelum,nez aby se nekomu stavel.

anofert vytváří poptávku po pěstování olejky, nechápu ten odpor ke zdroji medu, buď včelař včelaří a respektuje ostatní včelaře, nebo láteří a ničí včelařskou komunitu a názor nani nějakými nesmysly o škodlivosti řepky jako takové. Mít tady letní druhy řepky jako v CA, tak si myslím že by se podletní kvalita ai kvantita snůšky povnesla.

Když to vidím v Kanadě, kde jezdí občas naši výzkumníci sbírat vědomosti a znalosti, tak se divím že místo nějakých patentů nepropagují nové druhy květeny pro výrobu bionafty.

Dlouhodobý průměr kanadského včelaře je 60-80kg medu/vč.
dlouhodobý průměr včelaře v Česku je tak 15-30kg

Takže asi takto vidím české včelařství, prostě bída a není co závidět a není proč do včelařství cpát investice, nedivím se baličům, že často zmiňují že dodávky od včelařů nejsou ani v odpovídajím monožství ani v odpovídající kvalitě, takže si své medy vyrábí potichu bez účasti českého medu.

Takže si myslím, že snůškové poměry jsou pro obor chovu včel základem, to ostatní je jen takový křik a hluk a nesrozumitelný šum. Pokud někdo je proti takové situaci s kvalitní a vydatnou snůškou pro opylovače, je proti chovu včel a včele samotné.

To že někomu nechutná řepkový med je šum a informační blamáž, protože pokud mohu posoudit, není zásadní problém u mých zákazníků ho konzumovat. Že sním jak je známo, na Ostavsku mají problém, je jen lokální specifikum ovládané zřejmě psychikou a názorem konzumenta na politickou situaci a jejich činitele. Což je také vlivný aspekt do prodeje určitého druhu medu, který jinde platit nemusí, což v čase prodeje medu přes internet nemusí být problém globální.

Free
online dating &gt;&gt;&gt;

Já myslím, že české včelařství není bída, ale pouze jiné podmínky.
Za prvé, pokud v Kanadě komerční včelař jezdí opylovat farmářům jejich zemědělské kultury, tak může snadno zvládnout za dva měsíce až tři různé kultury. Třeba dvě z nich můžou být rostliny s dobrou snůškou typu řepky , slunečnice, kmínu cibule, tykve atd a z těch má v pohodě 15 - 20 kilo medu na včelstvo. Jedna bude snůškově chudá typu třeba jetele na semeno nebo hráchu a z těch má maximálně tak 5 až maximálně 10 kilo na včelstvo. Tak klidně během sezóny může zvládnout těch 60 - 80 kilo medu ze včelstva. Navíc ještě, Kanada je veliká, může zvládnout snůšku dobré včelařské rostliny na jihu Kanady a když tam skončí snůška, může zakočovat mnohem víc k severu, kde tato rostlina terpve snůšku začíná. U nás nejde ani živit včely čistě jen z kočování za zemědělskými kulturami, protože zemědělci v Evropě za opylování obvykle neplatí. Ani kočovat za dvěmi snůškami jedné rostliny, protože republika je malá.
A za druhé, když tam mají rozsáhlý les, který je prostý amatérských včelařů a současně i lidí, takže se tam včelstva nekradou. Profesionální včelař potom využije i les s malými zdroji nektaru, kde se neuživí třeba víc než 4 - 6 včelstev na kilometr čtvereční. Prostě tím, že své tisícovky včelstev rozestaví co takových 400 metrů po 4 - 6 včelstev a má tak zaručeně rychle všechny úly plné a pořád co vytáčet. A když jsou v lese zdroje nektaru velké, tak co těch 400 metrů umístí 10 - 20 - 30 včelstev a má to totéž s ještě menší manipulací.
U nás jsou buď přímo v lese včelstva amatérských včelařů nebo jsou v doletu včelstev umístěných v intravilánech. V lesích s malými zdroji nektaru tak už nelze přikočovat další včelstva profesionálního včelaře, protože by už byla navíc. a mimo nejlepší či nejdravější včelstva by ostatní nepřinesla nic. Profesionální včelaři u nás tak musí hledat lesy s velkými zdroji snůšky a i tam se dělí s amatérskými včelaři. A navíc u nás do většiny lesů chodí pořád spousta lidí a mezi nimi i zloději, takže by se ty úly roztroušené na hodně stanovištích co těch 400 metrů hodně pokradly nebo by jich hodně poničili vandalové.

Zdá se že chemické lobby neustále protlačuje zvýšení limitů pesticidů v EU.

přeloženo díky google

https://www.organicseurope.bio/library/beekeeping-organisations-and-civil-society-concerns-on-pesticide-risk-assessment-methodology-and-bees-protection-from-pesticides/

Strana 1
Portugalské předsednictví v Radě EU
Rue de la Loi 175
B-1048 Bruxelles
Belgique
Předsedkyně Evropské komise CC Ursula von der Leyen
21. června 2021
Předmět: Včelařské organizace a obavy občanské společnosti ohledně hodnocení rizika pesticidů
metodologie a ochrana včel před pesticidy
Vážený předseda vlády Costa, vážený předsedo Komise,
Za včelařské organizace a organizace občanské společnosti z
v různých zemích EU, rádi bychom vás požádali, abyste zajistili, aby byla ta největší možná
ochrany včel a opylovačů před pesticidy je dosaženo při hlasování AGRIFISH
Zasedání Rady ve dnech 28. – 29. Června. Je to jediný způsob, jak zachovat evropské zemědělství a
odvětví včelařství, miliony pracovních míst, která udržují, a životní prostředí a společnost obecně
z expozice a negativního dopadu těchto produktů a umožnit včelám i mnoha dalším
jiný hmyz, který poskytuje zemědělcům a občanům jejich služby.
Je těžké připomenout důležitost, kterou mají včely a další
opylovači mají zajistit naši potravinovou bezpečnost a zdravé a fungující ekosystémy . Ony
jsou obvykle zapomenuty jako výrobní faktor, avšak přispívají až 75%
zemědělská produkce z hlediska výnosu a / nebo kvality, pokud je 35% objemu celosvětové produkce plodin
zcela kvůli jejich opylovací službě 1 . Miliony profesionálních aktivit závisí na včelách
divocí nebo obhospodařovaní: nejen včelaři, ale také chovatelé divokých opylovačů, pěstitelé ovoce,
producenti semen, výrobci parfémů a mnoho dalších zemědělských činností
úzce na opylování. Služba, kterou poskytují, byla oceněna na 153 miliard EUR ročně
celosvětově 2 , zatímco v EU se odhaduje na 15 miliard EUR ročního zemědělského produktu EU
výstup lze přímo připsat opylovačům hmyzu 3 , což odpovídá 1,5násobku ročního
Platba SZP z Francie, největšího příjemce těchto dotací EU.
Pro včelaře jsou včely základem naší ekonomické udržitelnosti a naší kultury
dědictví. V Evropě pociťujeme kolísavé průměrné zimní ztráty mezi 10 a 20%,
1 IPBES. Potts, S., Imperatriz-Fonseca, VL, Ngo HT, (eds). 2016. Zpráva o hodnocení opylovačů, opylování a potravin
výroba . Sekretariát mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, Bonn,
Německo. 552 s.
2 Gallai, N., Salles, JM., Settele, J., Vaissière, B., 2009. „Ekonomické hodnocení zranitelnosti světového zemědělství
čelí úpadku opylovačů “. Ekologická ekonomie . 68 (3): 810-821.
3 https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_18_3989

Stránka 2
dosáhl v Německu v posledních letech (zima 2015/2016) až 44,5% 4 . To už je uvedení
zátěž pro včelařství jako odvětví a pro opylovací potenciál hmyzu. Prosím zvažte
že pokud spravované včely zažívají potíže, trpí i jiné divoké včely nebo hmyz - skutečně
téměř 80% z celkové biomasy hmyzu zmizelo za téměř 30 let v Evropě 5 .
Přežití včel a dalších opylovačů hmyzu ohrožuje mnoho faktorů a spolu s nimi
globální ekosystémové služby opylování, jakož i včelařství a (mnoho) zemědělských ekonomických
činnosti. Ovlivňují je nejen pesticidy, ale také neudržitelné změny klimatu
zemědělské postupy, škůdci a nemoci, invazivní druhy nebo změny ve využívání půdy 6 , a proto
pesticidy by měly mít nejvíce omezený dopad, v ideálním případě žádný, na včely a další
opylovače.
Význam opylovačů je dobře znám a uznáván institucemi EU. The
Rada ministrů dospěla k závěru, že „SCHVALUJE cíl rozvoje evropského
udržitelný potravinový systém, od výroby po spotřebu “a„ ZDŮRAZŇUJE zásadní roli
opylovačů pro zdravé ekosystémy a zajišťování potravin “ 7 . Žádáme vás o soudržnost s
tyto závěry a zajistit co největší ochranu opylovačů v rámci
povolení přípravků na ochranu rostlin.
Máte příležitost vyřešit část této dramatické situace. The
v současné době je definováno zavedení nové metodiky hodnocení rizika pesticidů
a zejména nastavení spouštěcího bodu, kdy jsou k posouzení toxicity nutné vyšší testy
produktu. EFSA navrhl a manažeři rizik z členských států EU ratifikovali
prahová hodnota 7% dopadu na sílu kolonií jako přijatelný účinek při hodnocení rizika
pesticidy na včelách v roce 2013 8 . Prahová hodnota 7% je založena na nejaktuálnější vědě a je
jsou již v praxi implementovány, jak zdůrazňují některé z posledních návrhů hodnotících zpráv 9
dohodnuto Komisí a členskými státy 10 . Polní pokusy prováděné vědci prokázaly
proveditelnost detekce až 5% síly kolonií 11 . Kromě toho nedávné rozhodnutí
Evropský soudní dvůr jasně uvádí potřebu zakládat rozhodování na nejaktuálnějších
věda o datech 12 .
Zjistili jsme, že zatímco některé země navrhují tento „ stav nastavit
quo “prahová hodnota, která udržuje úroveň ochrany včel v současné době v riziku

Strana 3
hodnocení, někteří další navrhují stanovit vyšší prahovou hodnotu až do 25% přijatelné
dopad na sílu kolonií, což znamená mít ještě nižší úroveň ochrany, než jaká je
již dnes přihlášeno! Pokud by byla zvolena tato prahová hodnota, znamenalo by to 25% snížení v
síla včelstev bude považována za přijatelnou v důsledku dopadu pesticidů (ne
s ohledem na všechny ostatní hrozby pro včely), což EFSA považuje za prahovou hodnotu, která stanoví
přežití včelstev do extrémního rizika!
Podle našeho názoru je nepřijatelné stanovit rámec, který by dal přednost
právo uvádět na trh a používat pesticidy nad povinností regulačních orgánů chránit biologickou rozmanitost,
bezpečnost potravin a zdraví životního prostředí.
Dále oslabením prahové hodnoty pro přijatelnou úroveň dopadu na včelu
kolonie, takový rámec by byl v rozporu s požadavky článku 4 a bodu 3.8.3
v příloze II nařízení (EU) 1107/2009 (nařízení o přípravcích na ochranu rostlin),
který výslovně stanovil cíle ochrany včel a kolonií a byl by v rozporu
zásada předběžné opatrnosti, na které jsou taková ustanovení založena.
Jako zástupci občanské společnosti a včelařů vás žádáme, abyste zajistili nejvyšší úroveň
ochrany včel a následně přijmout 0% práh dopadu na sílu kolonií
pocházející z expozice pesticidům. V žádném případě by se však členské státy neměly odchýlit
z vědeckých důkazů a překročit prahovou hodnotu 7%, kterou již uznává
Evropské vědecké subjekty jako maximální přijatelný standard.
Jako vedoucí EU máte povinnost chránit biologickou rozmanitost, bezpečnost potravin a EU
odvětví včelařství v EU před nepřijatelnými dopady pesticidů. Zajištění nejnižší
prahová hodnota je zvolena jako součást konkrétních cílů ochrany při hodnocení rizika pesticidů na
včely jsou jediným postupem, který je v souladu s touto povinností.
S pozdravem,
Francesco Panella, prezident - BeeLife Evropská koordinace včelařství
François Veillerette, prezident - Pesticide Action Network Europe
Matt Shardlow, generální ředitel - Buglife
Pedro Pozas Terrados, výkonný ředitel - Proyecto Gran Simio
Gilles Ratia - Apiservices
Jeff Pettis, prezident - Apimondia
Fani Hatjina - AREC
Mattia Cappello - APINCITTA 'ASSOCIAZIONE AMBIENTALISTA
Frank Alétru, prezident - Evropská asociace profesionálních včelařů

Strana 4
Roberto Romizi - ISDE Italia, International Society Doctors for Environment
Eliane Keppens, prezidentka - FAB-BBF Belgique Féd. apicole belge - Belgische Bijen
Fédératie
Christian Pons, prezident - UNAF, Union nationale de l'apiculture française
François Veillerette, mluvčí - Générations Futures
Nina Holland, výzkumná pracovnice - Corporate Europe Observatory
Eoin Dubsky, aktivista - SumOfUs
Béatrice Robrolle, prezidentka - Terre d'Abeilles
Jeremy Wates, generální tajemník - Evropský úřad pro životní prostředí
Genon Jensen, výkonný ředitel Aliance pro zdraví a životní prostředí
Nicolas Laarman, výkonný ředitel - POLLINIS
Gabriela Strobel, představenstvo PAN Německo - Pestizid Aktions-Netzwerk eV (PAN Německo)
Thomas Radetzki - Aurelia Stiftung
Roby Biwer, prezident - Natur & ëmwelt asbl .
Blanche Weber, prezidentka - Mouvement Ecologique
Andrejs Briedis, předseda rady - Latvijas Dabas fonds
Martin Galea De Giovanni, ředitel - Friends of the Earth Malta
Gilles Dacheux, koordinátor - Frères des Hommes Luxembourg
Maria Staniszewska, předsedkyně Polského ekologického klubu
Giuseppe Cefalo, prezident - UNAAPI Unione nazionale associazioni apistiche italiane
Elizabeth Knight, koordinátorka - ASEED Europe
Eduardo Cuoco, ředitel - IFOAM Organics Europe
Lina Paškevičiūtė, předsedkyně - Aplinkosaugos koalicija
Saskia Richartz, vedoucí kampaně - Wir haben es satt!
Magda Stoczkiewicz, zástupkyně ředitele - Greenpeace
Strana 5
Koordinační výbor - Evropská koordinace Via Campesina
Strana 6
Kontakt:
Andrés SALAZAR, evropská koordinace včelařství BeeLife, comms/=/bee-life.eu

Má bídné podmínky, vtom je ten rozdíl. V posledním dokumentu z Alberty z výroční zprávy o medu, je zmíněná taková rarita a to obcházení pěstitelů borůvek platit za opylení. Prostě použijí feromon s kterým postříkají svá pole a opylovači se mohou potom zbláznit a borůvkáři mají opyleno zadarmo.



Opakem a jinou podmínkou chovu včel v Česku. Tady se mohou zemědělci jen dívat na stále více prosychající půdu, přitom třeba na JM jsou velmi dobré podmínky díky Novomlýnským nádržím a celkově rovinnému terénu, vybudovat systém vodních rygolů nebo trubek, z kterých se lze napojit. Míto toho ekozelený enviro, vymyslí že zabere zemědělskou půdu kde se pěstoval pravidelně bob a řepka a před tím cukrovka na zřizování jakýchsi mokřad za dotace, kde např. píšu o Bořeticích, vedle těch mokřad se buduje nová čtvrť. Prostě totální nelogika, protože hodnota a cena takových nemovitostí stoupne jen v případě, že se ty mokřady zase zruší, nacož tlaky budou zcela jistě. Takže takový cyklus jak zastavit kus zemědělské půdy díky ekoaktivitám. Vidím to jako podvod developerů s výsledkem méně půdy pro opylovače.

Toto jsou ty podmínky v ČR.


.........
R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 7. 2021
Re: snuska JM (75184) (75185) (75186) (75187) (75188) (75189) (75190) (75191) (75193) (75194) (75195)

Já myslím, že české včelařství není bída, ale pouze jiné podmínky.

Chudak dotacni mokrad,kdyz vedle nej stavi baraky.Problem je ten,ze tohle zbesile vymysleni a poskytovani dotaci postrada logiku,na ty baraky a infrastrukturu je nejspis taky nejaka dotace,pac dnes je za vsim nejaka ta dotace,kterou je potreba cerpat,aby mel uredni siml co kontrolovat...Bez dotaci by tam v klidu kvetl bob...