78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 18. 10. 2017
Re: VĂ??elpo

Jejich hlavní náplní byl společný medomet a lis na mezistěny. To bývalo v
každé větší vesnici, po které to putovalo podle pořeby jednotlivých včelařů.
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 10. 2017 15:12:09
Předmět: Re: VÄ?elpo
"provozy jako Včelpo vznikly kdysi, snad za První republiky nebo ještě za
R.-U. z tohoto důvodu, aby se členové včelařských spolků dostali k
profesionálnímu zpracování a balení svých medů a mohli je tak lépe
prodávat. Tu funkci už dávno neplní....
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.27.44) --- 17. 10. 2017
Re: VĂ??elpo (71056) (71057)

www.iRozhlas.cz-veterinari zahajilidalsi spravni rizeni s firmou Vcelpo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 17. 10. 2017
Re: VĂ??elpo (71056)

"A kdes to vzal. Standa"
Z článků ve Včelařství, z popisu začátků sdružování včelařů a vytváření včelařských spolků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 10. 2017
Re: VĂ??elpo

A kdes to vzal. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 17. 10. 2017 15:12:06
Předmět: Re: VÄ?elpo
"provozy jako Včelpo vznikly kdysi, snad za První republiky nebo ještě za
R.-U. z tohoto důvodu, aby se členové včelařských spolků dostali k
profesionálnímu zpracování a balení svých medů a mohli je tak lépe
prodávat. Tu funkci už dávno neplní....
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 17. 10. 2017
Re: VÄ?elpo (71054)

provozy jako Včelpo vznikly kdysi, snad za První republiky nebo ještě za R.-U. z tohoto důvodu, aby se členové včelařských spolků dostali k profesionálnímu zpracování a balení svých medů a mohli je tak lépe prodávat. Tu funkci už dávno neplní....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 17. 10. 2017
Re: VÄ?elpo

prodat a bývalé hospodáře zavřít Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 16. 10. 2017 19:00:50
Předmět: Re: Včelpo
" Anketa,to jo.
Prodat? Alespon s toho bude mit svaz par korun a cistou hlavu.
Insolvence?Co bude mit svaz z firmy v insolvenci?
Zachranovat? Prostredky koho?Svazu,clenu?Na kolik ta zachrana jeste
prijde?Financni rozvaha zachrany?
Jine?Nenapada mne nic rozumneho.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 17. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71034) (71052)

No, pokud se jedná o medovici a o ochotu ji sbírat, já bych to nehrotil na režim včelstva.
Podle mých názorů ochota sbírat sladinu je ovlivňována poklesem zásob už pod cca 10 kilo. Pod cca 5 kilo už ta ochota klesá velmi. Jenže kdo v létě dopustí, aby u produkčních včelstev klesly zásoby pod takovéhle množství? Takový pokles je přípustný u včelstev spíš na chov, kde se nejede na medný výnos, ale u produkčních včelstev to je dost ztráta.
Maximálně je to přípustné uprostřed maximální snůšky, kdy se vybere, co to jde, protože setrvačností už další den včely donesou dostatek sladiny a zaplní dostatečné množství buněk na udržení chutí ke sběru.
Jinak to množství zásob nutných k ochotě sbírat závisí na síle včelstva. Čím slabší včelstvo, raději v úlu přiměřeném síle než největším, tím pro plnou ochotu sbírat stačí méně zásob.
Dále ta ochota sbírat potom závisí na něčem jako životní síle včelstva. Kdysi jsem v každém úlu udržoval linii, to znamená novou matku odchovával vždy z plodu toho včelstva. U některých linií se pak stávalo, že s každou novou matkou byly včely v létě vždy o trochu slabší, až to nakonec skončilo obvykle pozdě na podzim zmizením včel z úlu a zůstaly jen plásty se zpracovanými zásobami. Varaóza tehdy ještě nebyla příčinou. V prostředí zadováku byla ta slabší včelstva určitým způsobem dobrá, protože v létě se s nimi lépe manipuloval oa lépe využívala slabší snůšky, neproplodovala je jako hodně silná včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 17. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71034)

> Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že
> lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva ......

a) potvrzuji, otec měl takové stanoviště a po letech je opustil.
b) Quido Sklenar, Moje včelí matička, strana 27 (Březen, pohádka Šibal)

Opisovat to sem nebudu, není to o dnešní technologii včelařství. Je to o
jarním rozvoji včelstva zimovaného v jednom nástavku. Ale pokud se pochopí
princip, je to o tom, že zásoby zavíčkované jsou rezerva pro přežití. A je
jedno, zda jde o tři nebo o třicet kilo. A hlavně nejde jen o jaro. Pokud
nemá včelstvo alespoň slabý přínos sladiny v srpnu, například bílý jetel a
nedostává cukrový roztok průběžně, ale jednorázově, je omezeno plodování. A
navíc poškozených včel roztočem je procentálně více. Pokud se k tomu přidají
chemikálie a neobsednuté česno a podmet má včelstvo dost malou šanci. Viry a
houby nevidím, proto jejich vliv nemohu započítat. Mohu jen odhadnout, že
čím více je včelstvo poškozeno tím co jsem schopen posoudit, tím více mu
škodí také Nosema a různé viry.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.2.173) --- 16. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71029) (71031) (71047) (71049) (71050)

Nabidka i podminky na webu CSV,cisla veru zajimava.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.83.142) --- 16. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71029) (71031) (71047) (71049)

Anketa,to jo.
Prodat? Alespon s toho bude mit svaz par korun a cistou hlavu.
Insolvence?Co bude mit svaz z firmy v insolvenci?
Zachranovat? Prostredky koho?Svazu,clenu?Na kolik ta zachrana jeste prijde?Financni rozvaha zachrany?
Jine?Nenapada mne nic rozumneho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(46.135.89.108) --- 16. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71029) (71031) (71047)

Neni na anketu trochu pozde?Na dnes je slibeno zverejneni podminek prodeje na vcelarstvi cz.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vcely (e-mailem) --- 16. 10. 2017
Fw: zajĂ­mavĂ˝ Ä?lĂĄnek



Ahoj!

Myslel jsem, že věci se zajímali, tak pravděpodobně, že článek by bylo užitečné pro vás, přečtěte si ji zde http://www.manygayvideo.com/engine/classes/highslide/graphics/boom.php?UE92Y2VseUB2Lm9yLmN6

Hope this helps, Vcely


-

A cookie is a small file which asks permission to be placed on your computer's hard drive. Once you agree, the file is added and the cookie helps analyse web traffic or lets you know when you visit a particular site. Cookies allow web applications to respond to you as an individual. The web application can tailor its operations to your needs, likes and dislikes by gathering and remembering information about your preferences.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 16. 10. 2017
RE: Včelpo (71021) (71029) (71031)

Na adrese
http://pardubicti-vcelari.cz/ankety/vcelpo/index.php

můžete vyjádřit svůj názor, co se Včelpem.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 10. 2017
Re: PlodovĂĄnĂ­ vÄ?el

Už jsem to tam někde psal . Kvetla ti tam lípa. Ato není hloupost , nám tady
nekvetly. Proč _nevím Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: gupa <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2017 18:38:29
Předmět: Re: Plodování včel
"Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že
lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva a mít tak
spoždění až 5 týdnů oproti jiným. A to jen proto, že snůška jarní nebyla
tak blízko a lípa byla ojedinělý zdroj a akát byl vtom místě přemrzlý,
vysoký les pole až za 2km. Prostě schopnost sběru byla omezena hladem,
přitom zásoby byly jak po vyzimování, ale aktivita skoro nic. Takový
obrázky jsou u přirozených vývojů včelstev najaře bez ruky včelaře někde v
běžných neumělých podmínkách snůšky. Nikdy jsem to ještě neviděl ale
celkový rozvoj začal a končí až nyní, kdy včelstva mají plod oproti jiným
stanovištím kde plod je nula. Schopnost snůšky je mizivý pokud není přínos
a přínos není pokud je včelstvo v "úspornem režimu". Takže je nutné vědět
zda je včelstvo nastartované a schopné vůbec nějakou snůšku využít.
Nejhorší je u včelstva hlad a ten může nastat i na stanovišti kde ostatní
kolegové točí jak jim přetékají medníky. Vtom je zakopán pes v cyklu
rozvoje včelstev a podmínkách rozvoje a velikosti izolace od vydatné snůšky
po jarním proletu. _gp_
.........
T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030)

Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat
množství producentů? Aspoň odhadem?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 10. 2017
Re: PlodovĂĄnĂ­ vÄ?el

A proč někde nekvetly lípy. Jsem vyučen zahradník a přírodu sleduji cela
léta. Byl jsem v Janských láznícgh a tam kvetly ale podstatně málo. U nás
ani kvítek at srdčitá , široko listá , no prostě žádná. Jihlava je 13 km tam
trochu kvetly. Za cca 50 let jsem to nezažil Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: T <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2017 18:38:29
Předmět: Re: Plodování včel
"Pokud jde o pozdní snůšku tak oproti rokům cca 20 let zpět máme v přírodě v

množství víc než malém navíc Slunéčko asijské. Už to sleduji několik let,
ale klasické Slunéčko sedmitečné je už dnes vzácností. Všiml si toho i
někdo jiný?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 10. 2017
Re: PlodovĂĄnĂ­ vÄ?el

Bud sem slepej a nebo nevidím Letos začala mšice na smrku a jak ten rok byl
suchý tak opršela a kolonie se už neoběvili. Puklice sporadicky.Zachránila
nás řepka )žlutý mor) a 60 ha kmínu. Jsem ve vsi sám , tak že žádná
konkurence a třetí rok 70 kg na včelstvo. Dva roky po sobě dobrý nejsou a
letos třetí.Měl jsem tam svazenku ale 5 km , to byl asi jen pyl, tak daleko.
Standa Přítel si koupil nové uly a celohmotný ramky Popište vaši zkušenost.
Tady to nikdo nemá. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 14. 10. 2017 18:38:28
Předmět: Re: Plodování včel
""Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat
množství producentů? Aspoň odhadem?"
------------------------------------
Těžko to porovnat, za mlada bylo kilo salámu pořádné kilo, ne jako dnes za
vyššího věku.
Řekl bych, že počet producentů tehdy byl zhruba stejný jako dnes, možná
mírně menší. Ale zvýšenou aktivitu včel bylo možné pozorovat už když se
objevily první pozorovatelné kapičky medovice, třeba na listech pod smrky
nebo na dubech.
Na stanovišti v lese - zhruba polovina rozlohy pole, čtvrtina louky a
čtvrtina všemožný les v různém stáří, bylo dříve každý rok 2/3 až třetina
medu medovice. V roce tak 1985 - 90 už to bylo půl na půl nebo méně
medovicového a víc květového a kolem roku 1995 byla tak třetina čtvrtina
medovice a zbytek květový med.
Obecně ubyla pozdnější snůška, červen, červenec až srpen, protože v tu dobu
byla hlavně medovice. A přibyla raná snůška. Obecně kraňka svých rychlým
jarním rozvojem oproti černé včele posunula první ranou snůšku až o tři
týdny a tím defakto jakoby další snůšku přidala, přirozeně květovou.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 15. 10. 2017
Re: VĂĄha - loupeĹž nebo snĹŻĹĄka?

tak ty přínosy ti potvrdím. Krmil jsem po 15 kg. Některé narvány zásobama a
některý jak před krmením. Obyčejná tichá loupež. Poznáš je podle letu na
česně. Ty nejvíc létající budou brzy na suchu. Ještě počkám a musim přehodit
pár plných do vykradených. Horší co se nedá napravit je že to podstatně
zesláblo. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 14. 10. 2017 14:11:11
Předmět: Váha - loupež nebo snůška?
"Zazimovaná včelstva zatím, zdá se, stav normální. ALE - za poslední dva
týdny přínos 0-7 kg průměr cca 3 kg. Na snůšku nevěřím, zřejmě loupež
nějakého kolabujícího včelstva v okolí. Teploty jsou už dost nízké a navíc
hodně fouká vítr. Podle váhy se mě to jeví jako postupné narůstání přínosu
za poslední měsíc. Tedy jako úbytek spotřeby, který ale souvisí i s
ukončením plodování. Včelstva jsem nerozebíral. Jsem zásady, po zakrmení
ulož rozpěrák a hledej jej až když kvete jíva. Spad VD je nerovnoměrný, u
jednoho včelstva velmi vysoký. Včera jsem fumigoval, za týden sem dám zprávu

kolik spadlo.
VP

"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71041)

"Ochota?
spíš schopnost najít medovici.
U květového nejsou velké rozdíly, ale u medovice je rozdíl ve včelách někdy značný.
Schopnost najít a asi i navigovat ostatní.
Karel"
----------------------------
Něco na tom bude. Z té doby si kolikrát pamatuji, že jsem třeba uprostřed lesa, kde po kytkách nebylo ani památky, viděl včelu slídit na smrku nebo jiném stromě.
Navigace možná potom není takový problém, pokud si včela dokáže zapamatovat vůni přinesené sladiny.
Obávám se ale, že tato vlastnost na druhé straně přispívá k vyšší slídivosti takových včel a tím k většímu nebezpečí vzájemného vykrádání úlů. Zvláště u dnešních nástavkových úlů s velkými česny ve dnu úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(37.188.251.72) --- 15. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032)

Ochota?


spíš schopnost najít medovici.

U květového nejsou velké rozdíly, ale u medovice je rozdíl ve včelách někdy značný.
Schopnost najít a asi i navigovat ostatní.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (2a00:1028:96c3:380e:71ef:d596:7f3c:b699) --- 15. 10. 2017
Re: Nahradni dil (71038)

grifinity/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Nahradni dil (71038)

Není náhodou výrobce Zdeněk Brentner? Nevím to jistě, ale myslím, že tohle kdysi vyráběl a ty pumpičky byly běžné olejničky co jdou koupit v železářství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Svoboda (46.33.96.17) --- 14. 10. 2017
Nahradni dil

prosim o kontakt na vyrobce GRIFFIN H.Shanim PUMPIČKU k tomuto vyviječi.S pozdravem JS

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.78.34) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71034) (71036)

U nas ted kvete horcice nazeleno kam se clovek podiva,vcely litaji jak dive,fumigovat ted nema cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032) (71034)

Pokud jde o pozdní snůšku tak oproti rokům cca 20 let zpět máme v přírodě v množství víc než malém navíc Slunéčko asijské. Už to sleduji několik let, ale klasické Slunéčko sedmitečné je už dnes vzácností. Všiml si toho i někdo jiný?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 14. 10. 2017
Váha - loupe? nebo snů?ka? (70934) (70935)

Zazimovaná včelstva zatím, zdá se, stav normální. ALE - za poslední dva
týdny přínos 0-7 kg průměr cca 3 kg. Na snůšku nevěřím, zřejmě loupež
nějakého kolabujícího včelstva v okolí. Teploty jsou už dost nízké a navíc
hodně fouká vítr. Podle váhy se mě to jeví jako postupné narůstání přínosu
za poslední měsíc. Tedy jako úbytek spotřeby, který ale souvisí i s
ukončením plodování. Včelstva jsem nerozebíral. Jsem zásady, po zakrmení
ulož rozpěrák a hledej jej až když kvete jíva. Spad VD je nerovnoměrný, u
jednoho včelstva velmi vysoký. Včera jsem fumigoval, za týden sem dám zprávu
kolik spadlo.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032)

Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva a mít tak spoždění až 5 týdnů oproti jiným. A to jen proto, že snůška jarní nebyla tak blízko a lípa byla ojedinělý zdroj a akát byl vtom místě přemrzlý, vysoký les pole až za 2km. Prostě schopnost sběru byla omezena hladem, přitom zásoby byly jak po vyzimování, ale aktivita skoro nic. Takový obrázky jsou u přirozených vývojů včelstev najaře bez ruky včelaře někde v běžných neumělých podmínkách snůšky. Nikdy jsem to ještě neviděl ale celkový rozvoj začal a končí až nyní, kdy včelstva mají plod oproti jiným stanovištím kde plod je nula. Schopnost snůšky je mizivý pokud není přínos a přínos není pokud je včelstvo v "úspornem režimu". Takže je nutné vědět zda je včelstvo nastartované a schopné vůbec nějakou snůšku využít. Nejhorší je u včelstva hlad a ten může nastat i na stanovišti kde ostatní kolegové točí jak jim přetékají medníky. Vtom je zakopán pes v cyklu rozvoje včelstev a podmínkách rozvoje a velikosti izolace od vydatné snůšky po jarním proletu. _gp_
.........
T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030)

Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030) (71032)

"Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?"
------------------------------------
Těžko to porovnat, za mlada bylo kilo salámu pořádné kilo, ne jako dnes za vyššího věku.
Řekl bych, že počet producentů tehdy byl zhruba stejný jako dnes, možná mírně menší. Ale zvýšenou aktivitu včel bylo možné pozorovat už když se objevily první pozorovatelné kapičky medovice, třeba na listech pod smrky nebo na dubech.
Na stanovišti v lese - zhruba polovina rozlohy pole, čtvrtina louky a čtvrtina všemožný les v různém stáří, bylo dříve každý rok 2/3 až třetina medu medovice. V roce tak 1985 - 90 už to bylo půl na půl nebo méně medovicového a víc květového a kolem roku 1995 byla tak třetina čtvrtina medovice a zbytek květový med.
Obecně ubyla pozdnější snůška, červen, červenec až srpen, protože v tu dobu byla hlavně medovice. A přibyla raná snůška. Obecně kraňka svých rychlým jarním rozvojem oproti černé včele posunula první ranou snůšku až o tři týdny a tím defakto jakoby další snůšku přidala, přirozeně květovou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030)

Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71029)

Jak, že nebyla reklama? A co akce Bez medu to nejde? Sice málo muziky za hodně peněz, ale byla :)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028)

Já si pamatuji z dřívější doby, že když u nás ještě byl mix původní černé včely s příměsí vlašky a teprve se přidávala nově příměs krańky, že ty včely přes zimu plodovaly mnohem víc. Nebyl problém, i když nebyla obleva, najít v zimě v lednu na podložce nějaké mrtvé kukly nebo zbytky vysátých larev a ojéněný vnitřek (okénko zevnitř) úlu coby znak udržování vyšších teplot.
A ochota sbírat medovici byla nesrovnatelná s dnešní včelou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 10. 2017
Re: Včelpo (71021)

Pochybuji, že Včelpo nějak zásadně vytvářelo konkurenční prostředí.
Na vytváření konkurenčního prostředí, respektive lepších cen pro včelaře, je třeba totiž propagace a odhodlání provozovatele jít i do ztrát, aby nějak zásadně pohnul s cenami.
Nebyla ani propagace, protože pokud by byla, byla by šířena přes ČSV stejně jako by byl organizován výkup medu přes ZO.
A nebylo ze strany vedení ČSV ani odhodlání jít do těch ztrát.
Podle všeho naopak funkcionáři ČSV naivně předpokládali, že Včelpo bude současně obojí, bude vytvářet dobré výkupní ceny pro včelaře a současně vydělá ĆSV každý rok nějaké milióny.
To totiž současně nejde, respektive jde jen za cenu brilantního ekonomického vedení a jen za předpokladu, že vedení konkurenčních firem je podstatně horší.
Ty předpoklady nebyly, vedení Včelpa, aby dosáhlo zisku, jenom bylo hnáno do potencionálně rizikovějších obchodů než si dovolila konkurence. No a nyní na to Včelpo narazilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 13. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017)

Fery:
Byli jsme s Dadant klubem na návštěvě u dvou včelařů v Bavorsku.Oba chvaji buckfágskou včelu. Oni říkali,že tyto matky mají plodovou přestávku jen 2 týdny.Hlídají to měřením teploty v plodovém tělese.Aby mohli léčit.A co se týká výnosu,nic moc.Víte o těch matkách někdo něco více?A proč se tady u nás propagují? Děkuju a zdravím.

------
Říkali že aplikují ošetření proti varoa - myslím štavelku - 14 dní po ochlazení a že potřebují 14dní bez plodu.

A že se to dá měřit teplotou v tělese jako to propagoval Honza Jindra jsem jim nadhodil já. Oni se řídí tím ochlazením+14dní. Zatím :-) Ale šrotovalo jim to v hlavě. Mají váhy s dálkovým přenosem a se vstupy na měření teplot, větru atd jak říkali.

Výnosy nic moc - jak pro koho. Já bych je bral. :-)
První včelař s protézou ruky a nohy měl 60 včelstev ukázal ve skladě 3 tuny medu.
Druhá včelařka měla jen z jedlové medovice průměr 110kg.
To bych bral víc.:-)

Karel

Nevím, že by se zde BF včely prpagovaly. Kde?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JK (109.108.117.88) --- 13. 10. 2017
Re: rotacni zplynovac kyseliny stavelove (71026)

Proč tak daleko.
http://oharkovi.com/index.php/vcelarst/varrojet-cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 10. 2017
rotacni zplynovac kyseliny stavelove

čas 6:16

https://www.youtube.com/watch?v=jGXA4XOCins&t=376

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71023) (71024)

asi nečteš co píšu, podniky v nesnázích se neprodávají, ty se darují. Jen je potřeba vědět kdo si takovou pohledávku vezme a vyrovná se stím._gp_
........
JosPr (46.135.87.185) --- 12. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71023)

Podle vcelarstvi.cz nejspis predsednictvo v pozici valne hromady muze,nejak mi unikaji souvislosti,k cemu bude mimoradne RV k posouzeni nabidek,kdyz podle svazoveho webu ma konecne slovo PRV??RV se rozhodne komu prodat,PRV se tim nemusi ridit? Cekal bych tohle rozhodnuti na RV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.87.185) --- 12. 10. 2017
Re: Včelpo (71021) (71023)

Podle vcelarstvi.cz nejspis predsednictvo v pozici valne hromady muze,nejak mi unikaji souvislosti,k cemu bude mimoradne RV k posouzeni nabidek,kdyz podle svazoveho webu ma konecne slovo PRV??RV se rozhodne komu prodat,PRV se tim nemusi ridit? Cekal bych tohle rozhodnuti na RV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.29.120) --- 12. 10. 2017
Re: Včelpo (71021)

Tohle konkurencni prostredi zalozene na distribuci zahranicnich medu a podvodu s vydavanim za ceske.Nez takove konkurencni prostredi,radsi zadne.Jak by asi prospelo velkovcelarum?Koneckoncu,cech vzdy mluvil o regionalni zpracovne.Proc ne,muzou ji mit,je na prodej i se zarizenim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 12. 10. 2017
Re: Včelpo (71021)

To si může Špaček myslet, vrátí se mu to jako bumerang, vím otom že opadl zájem o med ve větších dodávkách od větších včelařů, že letos nechtěl ani řepku, ale to neznamená, že prodá více, protože čína ukrajina resp. dovoz stále zdražuje a na trhu tak vzniknou noví uvaděči levnějšího medu než je nákupka za čínu. Takže si jen řežou větev na které stojí. A dokonce to i ví. Využívají jen čas v cyklu aby vydělali než zase budou nakupovat přes výkup český med.

Je to primitivní scénář hodný vzdělání čtvrté třídy. Zdraž prodej, slevni nákup.

Zapomínají takoví výkupci často ale na jedno, kdo má, ten prodává, ale to znamená že už neprodají ostatní, když už je nakoupeno.

Vážně uvažuji o ceně směrem dolů, přímo zákazníkovi, do 90Kč/kg. A zvýším požadavky a prodloužím licitace ve výkupu nad tuto částku. Hin sa ukáže. :-)

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (78.128.157.66) --- 12. 10. 2017
Včelpo

Finančně Včelpo svazu nijak nepomáhá, nějakých sto tisíc ročně je jako nic.
Jenže:
Tento zpracovatel medu vytvářel konkurenční prostředí. Pro malovčelaře to je bezvýznamné, ti prodávají med známým, na tržištích atd., ne do výkupen. Jenže velkovčelaři asi budou mít problém. Již se projevuje monopol jedné fy, když Včelpo nesmí pracovat s medem, a výkupní ceny jsou (zatím) světlý med kolem čtyřiceti korun/kg, tmavý šedesát.
O prodeji Včelpa zatím RV nerozhodl, sejde se v listipadu (pokud nebude dle usnesení svoláno mimořádné zasedání), samotné předsednictvo nemůže takto podle stanov nakládat se Včelpem.
Čau Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 10. 2017
Re: Tisk (71019)

šach-mat. Zadarmo, jen pohledávky hodit na obětní sro. Alá Babiš. Ano. Volte ho, bude líp. Nařadě podle soupisu asi barák na Křemencově 8 nebo Nasa._gp_
..........
JosPr (46.135.81.64) --- 11. 10. 2017
Tisk

irozhlas.cz-cesky svaz vcelaru chce prodat Vcelpo....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.81.64) --- 11. 10. 2017
Tisk

irozhlas.cz-cesky svaz vcelaru chce prodat Vcelpo....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 11. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017)

Odborné včelařské překlady (OVP) ročník 1983

http://www.vcely.or.cz/konference.pl/konference.pl?thread=70773&

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Fery (85.207.12.226) --- 9. 10. 2017
Plodování včel

Byli jsme s Dadant klubem na návštěvě u dvou včelařů v Bavorsku.Oba chvaji buckfágskou včelu. Oni říkali,že tyto matky mají plodovou přestávku jen 2 týdny.Hlídají to měřením teploty v plodovém tělese.Aby mohli léčit.A co se týká výnosu,nic moc.Víte o těch matkách někdo něco více?A proč se tady u nás propagují? Děkuju a zdravím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 10. 2017
Re: Griffin

nevím, ale považuji to za málo podstatné neb včely na povrchu chomáče se
neustále střídají po celu zimu ak se látka dostane i do jeho středu ajelikož
včely plodují až na konci ledna je dost času na ty brouky na včelách aby
skapali.
pepan
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 10. 2017 13:09:17
Předmět: Re: Griffin
"Já myslím, že ty teplotní rozdíly u aerosolu jsou minimální, tudíž
roztahován ía stlačování vzduchu uvnitř úlu taky.
Tam se prostě jedná o to, že vzniklý aerosol má tak malé rozměry, že se sám
na těch studených plástech nesráží, prostě zůstává dlouhodobě ve vzduchu.
Asi jako třeba ten jemný polétavý prach, co k nám při severním větru putuje
stovku kilometrů z Polska.
Plus je k tomu to, že vhodnou volbou materiálu těch perlí, na kterých v
přístroji aerosol vzniká, má aerosol stejný elektrický náboj jako včely,
tudíž. protože je odpuzovaán od včel, nesrazí se na včelách kryjících
chomáč, ale pronikne až dovnitř zimního chomáče a ty včely ošetří
stejnoměrně.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 9. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009) (71011) (71014)

Já myslím, že ty teplotní rozdíly u aerosolu jsou minimální, tudíž roztahován ía stlačování vzduchu uvnitř úlu taky.
Tam se prostě jedná o to, že vzniklý aerosol má tak malé rozměry, že se sám na těch studených plástech nesráží, prostě zůstává dlouhodobě ve vzduchu. Asi jako třeba ten jemný polétavý prach, co k nám při severním větru putuje stovku kilometrů z Polska.
Plus je k tomu to, že vhodnou volbou materiálu těch perlí, na kterých v přístroji aerosol vzniká, má aerosol stejný elektrický náboj jako včely, tudíž. protože je odpuzovaán od včel, nesrazí se na včelách kryjících chomáč, ale pronikne až dovnitř zimního chomáče a ty včely ošetří stejnoměrně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 8. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009) (71011)

No vtom není nic složitého, jde to ukázat na petflašce a typu proudu aerosolu. Petflaška se chladem smrskává a teplem nafukuje. To samé je při vhánění proudu aersolu do úlů. Vzduch je normální roztažný plyn, tz. pokud se foukne do relativně teplého úlu studený aerosol o teplotě nižší než je úlová teplota,(při minusových teplotách může mít aceton mnohem méně než je úlová teplota okolo 5-15°C v místech očka nebo dna, dojde ke stažení vzduchu uvnitř úlu a studený aerosol začne difundovat s teplejším vzduchem směrem ke klesajícímu vnitřnímu tlaku v úlu vlivem studeného aerosolu.(petflaška se smrskává)

Obráceně by mělo platit to samé, pokud fouknu do úlu teplejší aerosol než je teplota úlového vzduchu, začne promíchávání směrem z česna ven, protože se vháněním teplého aerosolu ohřívá roztažitelný vzduch a zvedá se tak tlak uvnitř úlu. (petflaška se natlakuje)

V obou případech ale dojde k rozrušení včelstva a záleží jen na vnějších momentálních klimatických podmínkách a tlaku a ktomu přijatých opatření při aplikacích. Takže je nesmysl počítat stím, že když fouká a je průvan, že aerolosování je perfektní. Proto se používá tzv. zakrývání česna na určitou dobu. Právě to zakrývání česna zpomaluje celý proces usazování aerosolu v úlovém prostředí a zlepšuje účinnost úč. látky proti roztoči. U teplého griffinu je vidět, že aerosolování okolo 18 hodiny při klidném teplém počasí je jiné než ráno. Ráno cca okolo 8 hodiny při klidném počasí, by měla částečně platit ta poučka o kondenzaci na plásty, ale zapomíná se na mávání křídel při rozrušení a přitom rozrušení zároveň i zvýšené ventilaci včelstva v úlu. Ráno více zůstává teplý aerosol u dna protože se musí nejprve promíchat a ohřát úlový chladnější vzduch aby začal difundovat dovrchu a proto je všeobecně lepší teplý aerosol aplikovat spíše očkem nebo k večeru nebo za teplejšího klidnějšího odpoledního času dne a nad 10°C. _gp_
............
(62.209.197.2) --- 8. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009)

A dle jakeho fyzikalniho principu se aerosol dostava dovnitr chomace?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (195.39.29.162) --- 8. 10. 2017

Děkuji za odpovědi na múj dotaz. Objednám Griffin a vyzkouším.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav MalĂ˝ (e-mailem) --- 8. 10. 2017
Re: VÄ?ely se cpou bonbony z bĂ˝valĂŠho lihovaru

Tak vidím,že jsem se asi hodně mýlil když jsem
si pořád myslel že včely na kvasící sladké šťávy
ani kvasící med nejdou.Nebo ne??....
                              J.M.
---------- Původní e-mail ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 7. 10. 2017 11:41:42
Předmět: Re: Včely se cpou bonbony z bývalého lihovaru
"Tuto zkušenost máme taky. Byl zde lihovar na pálení brambor. Vozili sem
datle , fíky, a jednou dovezli volně ložený cukr. Včely se přímo zbláznily.

po ránu když byla rosa to byl let. Ale včela jak si zamaže křídla neodletí.

Zajímavé je když je zavřete do sklenice a dáte od světla tak jedna druhou
očistí.Stěžovali jsme si , tak to vyřešili zaplachtováním. To bylo ještě
horší.Když začalo foukat to byli hromádky mrtvých včel. Tak asi žádné
bonbony, ale poloprázdné uly. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 10. 2017 13:33:29
Předmět: Včely se cpou bonbony z bývalého lihovaru
"https://budejovice.idnes.cz/vcely-nepozivatelny-med-lihovar-blanice-mlada-v


ozice-bonbony-pud-/budejovice-zpravy.aspx?c=A171006_102720_budejovice-zprav

y_khr
Má nazelenalou barvu a chuť po ovocných bonbonech. Med včelařů z okolí
Blanice u Mladé Vožice na Táborsku není novinkou na trhu, ale nechtěným
produktem jejich včel. Létají do bývalého lihovaru, kde na dvoře v pytlích
leží 250 tun sladkých kvasících zbytků....
"
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(62.209.197.2) --- 8. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009)

A dle jakeho fyzikalniho principu se aerosol dostava dovnitr chomace?
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 8. 10. 2017
Re: Griffin (71003) (71009)

Fumigace je neporovnatelná s Grifinem nebo Furretem. Jdeo mnohem rychlejší práci. Dále, znám velmi málo lidí co aerosolují pod 10°C. Resp jen dva kolegy z okolí. Protože aceton není až tak dobrý nosič a má nevýhody typu rychlého ubývání a nebezpečí otravy.

Vzhledem k tomuto vidím určité možnosti v aplikaci nejen léčiva v oleji a vodou ale i lihu s KŠ. Zajímavost s olejem je ta, že vločkuje a krystalyzuje podobně jako při parafinování do bílého dýmu spolu s úč. látkou nebo jako KŠ při sublimaci. Hnědý dým je tudíž při léčbě nežádoucí. Každopádně úpravy JJindry kdy upravil Grifina s přehřívačem aby neodkapával a lepší dávkovadlo typu závit za nasazenou injekční stříkačko, vidím jako lépe zvládnuté odpařování léčiva než má původní (nyní nabízený) Griffin. U teplého aerosolu oleje nebo KŠ nebo s vodou jsou trochu jiné fyzikálně chemické vlastnosti v účinku roznosu úč. látky po úlu a jsou s se studeným aerosolem v podstatě neporovnatelné. Studený aerosol má nevýhody v aplikační době /úl, ale má zase výhody ve velikosti aerosolových částic což ale zase může mít negativní dopady na larvální stadia včel které se mi jevily jako sepse z otravy po aerosolování vodou spolu s amitrazem. Studený aerosol a jeho čístice se dostávají dle mého názoru snáze do potravinového řetězce včelstva (plod larvární stadia) než teplý aerosol kdy podle mých zkušeností sepse neprobíhá ani v nejmenším. Je ale pravdou, že studený aerosol je více účinný v řádu asi 95-98% oproti teplému aerosolu s vodou nebo oleji kde je účinnost o několik procent nižší. Může to být ale chybné tvrzení protože samotná účinnost se těžko dokazuje když včelstva normálně neusmrtím a roztoče nespočítám. Za takovou důkladnost nejsem placený a nehodlám včely prototo likvidovat když to má dělat výzkumný ústav a ne já._gp_
..........
M. Holý (80.95.103.249) --- 7. 10. 2017
Re: Griffin (71003)

Giffin jsem vyzkoušel, je to rychlé a pohodlné a účinné zhruba stejně jako fumigace. Ale: Tvrzení výrobců, že tyto vyvíječe vytvářejí aerosol který se dostane dovnitř chomáče je zcela nepravdivé a dovoluji si je nazvat klamáním spotřebitele. Při zahřátí olejového nebo vodního roztoku dochází pouze k odpaření léčiva a pří nízkých teplotách se pára sráží na krajních plástech a dovnitř chomáče se nedostane, na rozdíl od aerosolu, který se nesráží. Závěr - Griffin nebo Furetto ano, ale pouze při teplotách vyšších než 10-12 stupňů, při nižších teplotách funguje pouze aerosol.

S přátelským pozdravem M. Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Holý (80.95.103.249) --- 7. 10. 2017
Re: Griffin (71003)

Giffin jsem vyzkoušel, je to rychlé a pohodlné a účinné zhruba stejně jako fumigace. Ale: Tvrzení výrobců, že tyto vyvíječe vytvářejí aerosol který se dostane dovnitř chomáče je zcela nepravdivé a dovoluji si je nazvat klamáním spotřebitele. Při zahřátí olejového nebo vodního roztoku dochází pouze k odpaření léčiva a pří nízkých teplotách se pára sráží na krajních plástech a dovnitř chomáče se nedostane, na rozdíl od aerosolu, který se nesráží. Závěr - Griffin nebo Furetto ano, ale pouze při teplotách vyšších než 10-12 stupňů, při nižších teplotách funguje pouze aerosol.

S přátelským pozdravem M. Holý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 7. 10. 2017
Re: VÄ?ely se cpou bonbony z bĂ˝valĂŠho lihovaru (71007)

Tuto zkušenost máme taky. Byl zde lihovar na pálení brambor. Vozili sem
datle , fíky, a jednou dovezli volně ložený cukr. Včely se přímo zbláznily.
po ránu když byla rosa to byl let. Ale včela jak si zamaže křídla neodletí.
Zajímavé je když je zavřete do sklenice a dáte od světla tak jedna druhou
očistí.Stěžovali jsme si , tak to vyřešili zaplachtováním. To bylo ještě
horší.Když začalo foukat to byli hromádky mrtvých včel. Tak asi žádné
bonbony, ale poloprázdné uly. Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 10. 2017 13:33:29
Předmět: Včely se cpou bonbony z bývalého lihovaru
"https://budejovice.idnes.cz/vcely-nepozivatelny-med-lihovar-blanice-mlada-v

ozice-bonbony-pud-/budejovice-zpravy.aspx?c=A171006_102720_budejovice-zprav
y_khr
Má nazelenalou barvu a chuť po ovocných bonbonech. Med včelařů z okolí
Blanice u Mladé Vožice na Táborsku není novinkou na trhu, ale nechtěným
produktem jejich včel. Létají do bývalého lihovaru, kde na dvoře v pytlích
leží 250 tun sladkých kvasících zbytků....
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 10. 2017
Včely se cpou bonbony z bývalého lihovaru

https://budejovice.idnes.cz/vcely-nepozivatelny-med-lihovar-blanice-mlada-vozice-bonbony-pud-/budejovice-zpravy.aspx?c=A171006_102720_budejovice-zpravy_khr
Má nazelenalou barvu a chuť po ovocných bonbonech. Med včelařů z okolí Blanice u Mladé Vožice na Táborsku není novinkou na trhu, ale nechtěným produktem jejich včel. Létají do bývalého lihovaru, kde na dvoře v pytlích leží 250 tun sladkých kvasících zbytků....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (89.203.221.178) --- 6. 10. 2017
Re: (71001) (71005)

U mě z 45 zatím 3. Dával jsem formidol81 a asi to matky nezkousy. Kolega z pěti 4pryč. Jinak okolí zatím nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 10. 2017
Re: (71001)

"Letošní úhyny? U mě dobrý, ale u sousedů je to na pytel. Jak to vypadá u Vás? Děkuji za zprávu."
U mě zatím taky dobrý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (195.39.29.162) --- 5. 10. 2017

Tak když ne Fureto, co třeba Grifin? Má někdo zkušenost a je ochoten se podělit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (89.203.221.178) --- 3. 10. 2017

Zdravím včelaři, chtěl bych se vás zeptat na zkušenosti při léčení pomocí Fureta. Co jsem viděl videa, tak jsou všichni spokojeni. Ale vždy je nejaké ALE.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

berny (2a00:1028:96cd:396a:1570:2921:6239:4ee8) --- 1. 10. 2017
dobrý med

Zdravím, včelařskou veřejnost, k příspěvku ŠPV Jak vytočit fakt dobrý med.
Navštívil jsem několik včelařských provozoven. Chtěl bych představit včelaře, který vytáčí jednodruhový med. Na Apimondia ve Varšavě vystavoval jednobarevné pyly asi čtrnácti barev. Tento včelař dělá jednoduhové medy, které rozesílá do celého světa. Navštívil jsem tohoto včelaře v roce 1989 a následně po čtrnácti letech. Nevěřil jsem co všechno jednodruhový med přinese. Tačí se podívat na http://ww.dworbartnika.pl/ . Nemůžu a nebudu vysvětlovat jak na to. Tento včelař rád ukáže co ze včel a jak získává tento jednodruhový med. Není to žádná legrace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (178.22.116.252) --- 30. 9. 2017

Letošní úhyny? U mě dobrý, ale u sousedů je to na pytel. Jak to vypadá u Vás? Děkuji za zprávu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.28.209) --- 30. 9. 2017
Re: Jablońany koupě (70999)

A zmoudreli lide,zmoudreli? Nebo spis rezignovali na vlastni rozum?Jednu z akcii mame porad zalozenou a vzdycky nam pripomina,kam vede duvera.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vykupitel (109.238.42.17) --- 30. 9. 2017
Jablońany koupě

tak si myslím pane Proch...,že bychom to spolu mohli koupit. Jenže založit novou firmu není jen tak a kdo se o tu naší firmu bude starat,máme na to lidi ? Myslím že ne.
Takže to zůstane na schopnějších,kteří si s tím budou vědět rady a nebojte se,oni si s tím poradí,o to nemám obavy.
Takovýchto spasitelů v minulosti bylo habaděj,prodali v minulosti akcie,kdo byl hloupý,ten je koupil a jak dopadl.
Bohužel ty akcie koupilo mnoho ZO a z jakých peněz? Nic se neděje a je ticho po pěšině.Ale tak už to asi musí být,aby lidé zmoudřeli a uvažovali,kam své přebytečné peníze dávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 70999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 70999 do č. 71059)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu