78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



gupa (93.92.52.23) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69725) (69727)

Turecká pšenice, turecké žito, jinak - turkyňa, turkyně.

Mattioliho herbář.


Velmi užívaná pomůcka cca od 16. - 18. stol.

Moc jsi na poli asi nevyrůstal._gp_




........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69725)

"Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě celý život.
To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože tyhlety plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo (178.22.116.252) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719) (69720) (69732)

Nejsem zemědělec, ale mám za to, že bioplynové stanice mají za úkol vydělat peníze a pokud za energii dostanou zemědělci víc než za nějakou úrodu z toho pole, tak dělají do energií.
Já jsem to spíš myslel tak, že např. při čištění nebo nějakém jiném zpracování bude víc odpadu, toho co zničil škůdce, a to potom následně využít na něco jiného. Třeba ty bioplynové stanice a potom hnojivo.
Asi jiná kategorie bude použití chemie proti nemocem jako je námel, tady už by v případě propuknutí choroby šlo i o život.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 4. 1. 2017
Re: tisk (69731)

http://www.euro.cz/byznys/nejen-rum-a-doutniky-kuba-ma-poklad-v-biomedu-1321173

----------
No vida, a Včelpo zachráněno. :-)

Nebo Kubánský med ohrožen aférou s ATB. :-)

Protože taková neblahá událost se v naší firmě stává jednou za deset let. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719) (69720)

Ivo:
Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici. Jinak rostlinkám co si jsou schopny ten svůj postřik v sobě vyprodukovat také moc nevěřím a pokud máme tu nadprodukci tak proč se tak úpěnlivě snaží zemědělci snížit ztráty na výnosech. Vždyť přece i to špatné co nevyhovuje mohou použít jako organické hnojivo.

------------
A ty bioplynky, biopaliva atd mají za účel co? Myslel jsme uplatnit a zpeněžit zemědělskou nadprodukci. Nebo je to snaha zatnout tipec (ekonomický) Saudům a Putinovi? :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.36.251) --- 4. 1. 2017
tisk

www.euro.cz-nejen rum a doutniky,Kuba ma poklad v medu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69722)

Karle , bral jsem tvoje příspěvky , ale trochu slevuji. Nemusíme všichni
vědět všechno. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list
Datum: 3. 1. 2017 14:14:25
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje
kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a
blyskacka?Toxin by produkoval kvet.


-------------------------------

Tvoje sentence o GMo je hodně daleko za moudrostí mé babičky. :-) Viz Radimův příspěvek.COž takhle si něco nastudovat. Klesl jsi na úroveň salonních ekologů někde od Žižkova, co chtějí chránit přírodu - myslí tím ale květináče s marjánkou.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.36.251) --- 4. 1. 2017
tisk

www.agris.cz-med od ceskych vcelaru je bezpecny a kvalitni...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69725)

Karate je insekticid, hubí hmyz. Desikovat nějaký porost karatem by asi šlo dost těžko. Jedině že by to bylo karate rukama, že by každý list někdo ručně orval.
A co se týká "jedovaté" kukuřice, kdybyste gůglili dost, vygůglili byste, že toxin, který ta GM kukuřice produkuje, je toxin produkovaný bakterií běžnou v téměř každé půdě. A tento toxin vyráběný průmyslově je uznán jako ekologický prostředek na hubení škůdců a je tak široce a oficiálně používán všemi BIO a EKO producenty. A plodiny ošetřené tímto prostředkem tak jsou k běžné lidské spotřebě, navíc za násobnou cenu než ty běžné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69725)

"Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici."
Nikdy jsem neslyšel, že by se kukuřici říkalo turkyně a to žiju na Moravě celý život.
To když už turkyně, tak turkyně byly dýně, melouny a tykve, protože tyhlety plodiny měly pocházet z jihu, kdesi z Balkánu nebo až z TRurecka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sokol (78.136.163.2) --- 3. 1. 2017
Re: odchod z ČSV (69708) (69712)

Ano,vůbec mi nešlo o peníze.Nadával jsem už dlouho na poměry ve svazu.Byl jsem i účastníkem dvou předminulých sjezdů.Pak jsem si řekl,že už nikdy.Na podzim jsem si řekl,že svaz už také né.To co se tady odehrávalo v minulých letech už nechci podporovat a přispívat na to.Začalo to Včelou Předboj a pokračuje to Včelpem a podvodem na zákazníky s Českým medem a hle on to nebyl Český!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Ivo to by byl pěkně draé zaorat kukuřici. Dle nařízení se na mírných svazích
musí kvůli erozi na podzim zasít žito , Někde reža, aby nedošlo k omylu. Na
jaře se to desikuje KARATEM a do toho zaseje kukuřice. Nebylo by to drahé to
zaorat.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 18:36:16
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici. Jinak rostlinkám

co si jsou schopny ten svůj postřik v sobě vyprodukovat také moc nevěřím a
pokud máme tu nadprodukci tak proč se tak úpěnlivě snaží zemědělci snížit
ztráty na výnosech. Vždyť přece i to špatné co nevyhovuje mohou použít jako
organické hnojivo.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Jaká tykev neboli dýně. Turkyně je krajový název kukuřice.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 17:11:11
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Včem je to nesmysl? Vyjádři se přesněji. Piš k věci. Např. o kukuřici jak
se přesně vyrábí GM osivo turkyně. Abych si porovnal nálezy z vyhledávání s
těmi tvými. Dík. _gp_ "
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geneticky_modifikovan%C3%BD_organismus
A co do toho pleteš tykev?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Přátelé máte pravdu , že nejlépe se staví na poli. Obživa obyvatel ,no
prosím. Teď jsem četl někde jak naši lidé byli v Číně. Neznali Česko a
hlavní město Praha a jeden milion lidí vyvolal smích. U nich to jsou
vesnice.Tak že v jejich měřítkách 10 vsí je náš stát. Neberu to vážně ale
beru to k zamyšlení Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 15:14:36
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Ono to nebude o Marii Terezii,ale o ubytku orne pudy,intenzivnim
zemedelstvi na cimdal mensi plose,o potrebe nekam usadit cimdal vic lidi a
uzivit je,spojite nadoby...:(((
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Karle , bral jsem tvoje příspěvky , ale trochu slevuji. Nemusíme všichni
vědět všechno. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 3. 1. 2017 14:14:25
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje
kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a
blyskacka?Toxin by produkoval kvet.

------------------
Přesně toto říkala moje babička o benzínu, naftě, autech, její babička
možná o páře, uhlí, lokomotivě a oceli,
co kdo říkal o antibiotikách, antikoncepci, . . ., traktorech a letadlech,
. . ., školách, volebním právu, . . a o spolcích, . . .

Jo, tak dobře jako za Marie Terezie se už mít nebudeme. :-(((

Karel
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.6.9) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719) (69720)

Dnesni bezorna jalova puda je jenom drzak pro korinky rostlin.Vse pro rust rostlin se musi prilit nebo prisypat,po nas potopa,hlavne,ze jsou vynosy...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo (178.22.116.252) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714) (69719)

Turkyně používají na Moravě jako pojmenování pro kukuřici. Jinak rostlinkám co si jsou schopny ten svůj postřik v sobě vyprodukovat také moc nevěřím a pokud máme tu nadprodukci tak proč se tak úpěnlivě snaží zemědělci snížit ztráty na výnosech. Vždyť přece i to špatné co nevyhovuje mohou použít jako organické hnojivo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69714)

"Včem je to nesmysl? Vyjádři se přesněji. Piš k věci. Např. o kukuřici jak se přesně vyrábí GM osivo turkyně. Abych si porovnal nálezy z vyhledávání s těmi tvými. Dík. _gp_ "
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geneticky_modifikovan%C3%BD_organismus
A co do toho pleteš tykev?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69715) (69716) (69717)

Zemědělství z hlediska současného obyvatelstva ČR a jeho spotřeby má už dneska neprodejnou nadprodukci, mléka se vyváží ven čtvrtina naší spotřeby.
Navíc se ještě pěstují biopaliva atd.

Takže půdy je z hlediska potřeb nadbytek

Z hlediska včelařů by jsme si spíš měli stěžovat že je intenzívně obdělávané půdy až moc a místo dotací na produkci by měla jít dotace opět na tzv, uvádění půdy do klidu.

Navíc nikdo nevysvětlil s fakty proč je GMO včelám škodlivé.
Tady najendou nikomu nevadí EU politika. (antiGMO) :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.209.12) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69715) (69716)

Ono to nebude o Marii Terezii,ale o ubytku orne pudy,intenzivnim zemedelstvi na cimdal mensi plose,o potrebe nekam usadit cimdal vic lidi a uzivit je,spojite nadoby...:(((

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2001:7f0:1:5::4) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713) (69715)

S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a blyskacka?Toxin by produkoval kvet.

------------------
Přesně toto říkala moje babička o benzínu, naftě, autech, její babička možná o páře, uhlí, lokomotivě a oceli,
co kdo říkal o antibiotikách, antikoncepci, . . ., traktorech a letadlech, . . ., školách, volebním právu, . . a o spolcích, . . .

Jo, tak dobře jako za Marie Terezie se už mít nebudeme. :-(((

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.224.30) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713)

S GMO sklizi clovek plody sve lenosti a neschopnosti.Pokud skudce okusuje kukurici,GMO kukurice skudce zabije.Jak by to bylo u repky a blyskacka?Toxin by produkoval kvet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709) (69713)

Včem je to nesmysl? Vyjádři se přesněji. Piš k věci. Např. o kukuřici jak se přesně vyrábí GM osivo turkyně. Abych si porovnal nálezy z vyhledávání s těmi tvými. Dík. _gp_

...........

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709)

"Není to až tak úplně jednoduché ale tuto problematiku jsem vygúgloval a nemám důvod tomu nevěřit. "
No, vygůgloval jsi akorát nesmysl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697) (69709)

"Není to až tak úplně jednoduché ale tuto problematiku jsem vygúgloval a nemám důvod tomu nevěřit. "
No, vygůgloval jsi akorát nesmysl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 3. 1. 2017
Re: (69708)

Omlouvám se,ale to přísloví jsem nepochpil.Myslíte,že jsem hladový na to tisícovku?

-----------------
Číma zřejmě není schopen pochopit, že něco se nemusí měřit prachama ale na morálkou.

:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela

>>>>Včera jsem na anglické wiki našel
informaci, že buckfast od F2 je potřeba brakovat na bodavost. Nevím, je to
tam v nevýhodách. Rozpadá se kříženec ???
VP. <<<<

Od druhé generace F1 je rozpad v kždé generaci více jak 50 %. to platí
všeobecně!

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 2. 1. 2017 19:04:27
Předmět: Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela

"
Stále se zde i na VF přetřásá AMC - kraňka, trochu jsem se podíval na chov a

plemenářsví v minulosti

Zdroj: Český včelař 1934 a 1935.

a) Zprávy o převzatých testovacích matkách ze 68 chovatelů nedodalo 41, tedy

většina.

b) Prémiové matky z roku 1930 - informace o testování poslala jen asi
polovina. Kromě toho je ve výkazech mnoho chyb, takže jsou k nepotřebě.

c) Matek k testování, jak jsem pochopil, bylo předáváno 100 - 150 a průměrný

výnos ze včelína byl vykazován 6 - 10 kg ze včelsva.

d) Každoroční úhyny za roky 1921-1932 byly průměrně asi šestina tj. 82 tisíc

včelstev (35-142 min-max)

e) Chovatelské odbory - celkem 78, kraňku (Sklenar 47) plánuje 6 (Praha,
Zbraslav, Nové Benátky, Holice, Kostelec n.Č.L., Semčice), Dále Nigra,
Vlasta, Javořín a zkušební

f) Doslovně: Více jak polovina chovatelských odborů nepodala vůbec plán
chovu na tento rok. Svědčí to o pokleslé chuti do práce, které je právě v
chovu velmi zapotřebí.

g) Co mě doslova vyrazilo dech jsou perfektní tehdejší "zprávy ze stanic
pozorovacích" (teploty, srážky, oblačnost, váhy, letové dny)

Tolik krátká exkurze do minulosti. Zda jsme my Češi flikové ať si udělá
každý obraz sám.

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.

Tak koho to zajímá, vyhledá si v Google soubor hal-00891860.pdf a na straně

10 uvidí ....Text je anglicky, část i německy a francouzsky. Ale protože z
nás většina není genetik, tak tomu budeme asi prd rozumět, i kdyby to bylo
česky. Jak jsem pochopil, tak kromě znaků dle Ruttera jsou porovnávány i
geny - části DNA (microsatellite a mtDNA).

Ale tomu obrázku na straně 10 musí rozumět většina. Chorvatské a Slovinské
kraňky jsou nepokřížený materiál. A ten jejich shluk roztahují (ničí) ve
třech směrech "makedonka", "italka" a "bakfastka".

Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z

afriky. Parafrázoval bych: Co Bůh rozdělil, člověk nespojí. Je normální, že

kříženci se v dalších generacích zase nějak, zpravidla částečně rozpadají.
Jako příklad bych uvedl barvu očí a vlasů. Včera jsem na anglické wiki našel

informaci, že buckfast od F2 je potřeba brakovat na bodavost. Nevím, je to
tam v nevýhodách. Rozpadá se kříženec ???
VP.

"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 3. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668) (69701)

Tak vtom se mýlíš, minimálně vizuálně si Slovinci svou kraňku udržují a mají nato v určitých místech velmi dobré podmínky. Kraňka podle KIS, jak ji nazývají podle svých pravidel chovu, je šedá, má bělavé obrvení, a pokaždé ve slovinském tisku je stejná vizuálně. Stálo by zato tuto normu KIS jebo co toje popsat aby českej legislativec věděl, jak se dělá kraňka.

Ale ten se chová jak celník a jeho kouzlo s razítkem.
Znáte ten fór jak se dělá na celnici z cisteny nafty cisterna mlíka.

Takové kouzlo umí jen celník s razítkem. No a nyní to probíhá u zákona s kraňkou._gp:
.........
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668)

...

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 3. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696) (69697)

Radime sice nemohu nějak spolknout to tvoje Vánoční spojování včelstev, ale u GM ti mohu bezpečně potvrdit to, co píšu io problému že včela je to co jí.

U GM přímo platí pro RNA pravidlo, že je to co jí. Provádí se tak, že se v laboratorních a na farmových množárnách osiv na různé plísně vyseje matečná série bez GM a ta plíseň se zakomponuje tak snadno do RNA při růstu a zrání do nového osiva a F1 z této matečné série již má změněnou RNA a toto se nazývá GMO. Proto komerčně nelze GMO udržet jako osivo, proto se osivo dodává jako set pro zemědělce včetně herbicidů, protože tato manipulace má pravidla a tím že se zakomponovala nějaká plíseň do RNA, se hlavně vyznačuje odolností proti predátorům a chorobám, protože ta plíseň má proti těm neduhům účinek. Nepříjemné je to, že ta plíseň v pylu lítá vevrstvách atmosféry na tisíce km a nikdo neví co udělá když spadne někde na Zemi.


Není to až tak úplně jednoduché ale tuto problematiku jsem vygúgloval a nemám důvod tomu nevěřit. Takže když takové semínko obalíš, a nemusí to být přímo GMO osivo, většinou modře, jakkýmkoli mořidlem, to mořidlo najdeš v nějakém velmi malém množství i v jakkékoli části dospělé rostliny.

.........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696)

"Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se
během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa"
To jsou obojí žvásty.
Za prvé díky úspěšné sabotáži zelených bezmozků se i u nás GMo odrůdy prakticky přestaly pěstovat a za druhé žádné mořidlo proti plísním, předpokládám že semen, neudělá rostlinu jedovatou ani žádná schválená GMo odrůda není jedovatá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sokol (78.136.163.2) --- 3. 1. 2017

Omlouvám se,ale to přísloví jsem nepochpil.Myslíte,že jsem hladový na to tisícovku?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.238.42.17) --- 3. 1. 2017

sokolíku,sokolíku,staré přísloví praví,že včely hladovému nesvědčí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 3. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668) (69701) (69703) (69704)

Tak pak pane Potužníku nechápu proč zrovna vy si myslíte, že tam u vás máte čistou Kraňku.
Vám někdo dělal rozbory DNA nebo přinejmenším DAWINO?
Tu směsku co tam byla jste vylepšili Kraňkou, ale je to jako kdybyste do Afriky posílali každý rok milion bílých panen a říkal, že tam jsou těď běloši. :-)

Máte naší domácí směsku, ve vašem případě bych tipoval i dost původní včely tmavé.

Nemůžu si pomoci, mezi úhyny a dotacemi na matky je velká shoda, navíc po úhynech se zavčelovalo právě těmi "ušlechtilými" matkami.

Ve včelařském foru je vlákno Nosema a tam právě někdo dával že podle výzkumů je proti Nosemě nejlepší genová variabilita.
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Nosemoza-vcel?pid=168186#pid168186
Takže je mi divné, když každý hledá za úhyny kukuřici, pylovou pastvu, sucha, sekání trávníků, GMO, neonikotinoidy, . . .
ale této jasné shody si nikdo nevšímá. :-)
A ještě si chválí, jak bude dobře až to bude uzákoněné.
:-)

Z mého pohledu má největí vliv na mé zlepšení právě to že se věnuji chovu na odolnost. I když to ještě není není zadleka ono, ale osobně vidím pokrok.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo (178.22.116.252) --- 3. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668) (69701) (69703) (69704)

No jo, jen si všimni vzrůstajícího trendu časové izolace u každého, kdo se snaží vyřešit nějaký problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668) (69701) (69703)

> Nechápu proč nejste spokojen s vaší včelou co tam u vás máte adaptovanou
> na vaše podmínky po vašich předcích.
Nepsal jsem, že chci čistou kraňku. Po předcích mám kraňku ze státního
statku Tachov, či jak se to jmenovalo z roku 1968, pak od souseda, ta
pocházela tuším z Rábí. Navíc posledních několik desítek let mám dva
špičkové chovatele do 25 km. Oba si mimo jiné vysloužili pochvalu i na
včelařském fóru. Mnoho jsem ale nedokupoval, hodně jsem rozchovával ze
svého. Tedy jsem dělal to, co je mě doporučováno. Do předloňska. Loňská F1
po inseminované matce má děti zrzavé. Já vím, řešení je jednoduché.
Odddělky-oplodňáčky ve snůšce krmit a mít je zavřené, jen každý den po 18-té
hodině na cca 2 hodiny otvírat. Snadné, časově a dopravně nenáročné.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(2a00:1028:83be:142e:95cf:b752:ec60:cf78) --- 2. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668) (69701)

V.Potužník:
Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z
afriky.
--------------

Nechápu proč nejste spokojen s vaší včelou co tam u vás máte adaptovanou na vaše podmínky po vašich předcích.

Pokud chcete mermomocí včelařit s čistou Kraňkou, tak se laskavě odstěhujte do Slovinska.
Tam je Kraňka uzákoněná a dokonce prý píší v jejich zákoně že jsou jediný stát kde je čistá Kraňka.

Nevím, proč by jsme se my, co jsme spokojeni s naší včelou co tu máme měli podřizovat vašemu chtění po Kraňce. I když si to prolobujete v Parlamentu.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.183.11) --- 2. 1. 2017
Re

Ted se spis pretrasa rozhovor s predsedkyni Rok pote a vysvetleni povoleni dovozu medu.Volne ke stazeni v obsahu Vcelarstvi 1/2017 na vcelarstvi.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Vyjasneni pojmu - Kransko a buckfast vcela (69668)


Stále se zde i na VF přetřásá AMC - kraňka, trochu jsem se podíval na chov a
plemenářsví v minulosti

Zdroj: Český včelař 1934 a 1935.

a) Zprávy o převzatých testovacích matkách ze 68 chovatelů nedodalo 41, tedy
většina.

b) Prémiové matky z roku 1930 - informace o testování poslala jen asi
polovina. Kromě toho je ve výkazech mnoho chyb, takže jsou k nepotřebě.

c) Matek k testování, jak jsem pochopil, bylo předáváno 100 - 150 a průměrný
výnos ze včelína byl vykazován 6 - 10 kg ze včelsva.

d) Každoroční úhyny za roky 1921-1932 byly průměrně asi šestina tj. 82 tisíc
včelstev (35-142 min-max)

e) Chovatelské odbory - celkem 78, kraňku (Sklenar 47) plánuje 6 (Praha,
Zbraslav, Nové Benátky, Holice, Kostelec n.Č.L., Semčice), Dále Nigra,
Vlasta, Javořín a zkušební

f) Doslovně: Více jak polovina chovatelských odborů nepodala vůbec plán
chovu na tento rok. Svědčí to o pokleslé chuti do práce, které je právě v
chovu velmi zapotřebí.

g) Co mě doslova vyrazilo dech jsou perfektní tehdejší "zprávy ze stanic
pozorovacích" (teploty, srážky, oblačnost, váhy, letové dny)

Tolik krátká exkurze do minulosti. Zda jsme my Češi flikové ať si udělá
každý obraz sám.

Mnohorát je napsáno, že AMC nemá standart, že není ani po kopcích ve
Slovinsku.

Tak koho to zajímá, vyhledá si v Google soubor hal-00891860.pdf a na straně
10 uvidí ....Text je anglicky, část i německy a francouzsky. Ale protože z
nás většina není genetik, tak tomu budeme asi prd rozumět, i kdyby to bylo
česky. Jak jsem pochopil, tak kromě znaků dle Ruttera jsou porovnávány i
geny - části DNA (microsatellite a mtDNA).

Ale tomu obrázku na straně 10 musí rozumět většina. Chorvatské a Slovinské
kraňky jsou nepokřížený materiál. A ten jejich shluk roztahují (ničí) ve
třech směrech "makedonka", "italka" a "bakfastka".

Proč já chci kraňku? Jednoduše řečeno, pokud svým vývojem zjistila, že je
tak odolná, že jí stačí do zimy malý hrozen a tak vitální, že to na jaře
dožene, nevidím jediný důvod proč do ní mazat italskou plodařku nebo něco z
afriky. Parafrázoval bych: Co Bůh rozdělil, člověk nespojí. Je normální, že
kříženci se v dalších generacích zase nějak, zpravidla částečně rozpadají.
Jako příklad bych uvedl barvu očí a vlasů. Včera jsem na anglické wiki našel
informaci, že buckfast od F2 je potřeba brakovat na bodavost. Nevím, je to
tam v nevýhodách. Rozpadá se kříženec ???
VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Itak se to dá říct. Opak je pravdou. Já na poli vyrostl. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 18:04:34
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

"Třerba proto, že to je odrůda určená pro produkci technické biomasy.
A jako taková není testována ani jako potrava pro lidi ani jako krmení pro
zvířata.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69698)

Třerba proto, že to je odrůda určená pro produkci technické biomasy.
A jako taková není testována ani jako potrava pro lidi ani jako krmení pro zvířata.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Tak proč se nesmí používat do pokrmů pro lidi. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 17:21:01
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se

během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa"
To jsou obojí žvásty.
Za prvé díky úspěšné sabotáži zelených bezmozků se i u nás GMo odrůdy
prakticky přestaly pěstovat a za druhé žádné mořidlo proti plísním,
předpokládám že semen, neudělá rostlinu jedovatou ani žádná schválená GMo
odrůda není jedovatá.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69696)

"Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se
během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa"
To jsou obojí žvásty.
Za prvé díky úspěšné sabotáži zelených bezmozků se i u nás GMo odrůdy prakticky přestaly pěstovat a za druhé žádné mořidlo proti plísním, předpokládám že semen, neudělá rostlinu jedovatou ani žádná schválená GMo odrůda není jedovatá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Zaprvé mořidlem proti plísním a to hlavní . Používají se GMO odrůdy aby se
během vegetace nemuseli posrřikovat proti škůdcům a taky se nesmí použít v
potravinářství. Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Polášek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 14:43:06
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

""Většinou to jsou odrůdy které jsou jedovaté hned při setí."
A jako že čímže jsou jedovaté už hned při setí?
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo (178.22.116.252) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683) (69684) (69690) (69693)

To bych s tebou souhlasil jen v případě, že by se zjistilo, že N.c. postihuje jen kraňku.
Byl tu i úhyn, kdy včelař přišel z velké části jen o jednu stranu vozu, ta druhá zůstala bez ztráty. Takže zalétávání je asi jedna hlavní příčina šíření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683) (69685) (69689)

"Já mluvím o tom, že včelstvo nemá vůli se bránit, bez ohledu na osazenost oček a česen."
S tím jsem se ještě nesetkal. Pokud má včelstvo plod, matku, zásoby, pokud je plod v blízkosti česna a česno je zůžené na včelu, dvě včely, u mě zatím neexistuje, že by se nebránily.
Fakt je, že v posledních cca 5 letech se mně zdá, že na česnech pozoruji trochu odlišné chování včel než předtím, ale nepovažuji to za úplně průkazné. Možná ty včely vidím jinak.
a.
Co se týká životní síly a vytracení včel v pozdním podzimu, mně se to stalo u asi třech včelstvech už v období 1990 - 95. Byly to klasické příznaky, v létě se ty včelstva jevila, že jdou málo na sílu, což ale v zadováku mívá ten vliv, že pokud to je mírné, často potom takové včelstvo jde hodně na med. Zásoby normálně zpracovaly, ale v pozdním listopadu za prvních mrazů tam byly plásty plné zásob a včely nikde nebo jen malinká poslední zmrzlá či polozmrzlá hrstka. A varaóza tehdy na severní Moravě ještě vůbec nebyla, respektive kolem roku 1995 se objevovali první roztoči. vždy to byly včely se starší matkou, tříletou, takže od té doby jsem začal častěji měnit matky.
Co se týká úhynů, například kolem roku 1997 jsem měl dva roky po sobě ve statistice k 50 % zimního úhynu, což bylo tehdy 10 - 20 včelstev ročně. A to z těchto důvodů, protože jsem tehdy asi tři roky zkoušel zimní spojování včelstev, z toho ty dva roky téměř u všech. Spojování jsem dělal obvykle mezi vánočními svátky nebo v prvních lednových dnech. Takže ještě při aerosolu na začátku prosince jsem měl v seznamech ošetření plný nebo téměř plný počet včelstev, ale na vzorcích měli už byl poloviční počet včelstev.
Takže i z takových všelijakých důvodů mohou být "zimní ztráty" včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683) (69684) (69690)

Ivo:
Je, ale fakt, že některá včelstva to prostě přežijí.
----

Souhlas (i s tou N.c.), je třeba je rozchovávat a likvidovat neodolná.

Ale co když zjistíme, že to pak není Kraňka, bude to nezákonné dále šlechtit. :-)


karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683) (69685) (69689)

Ještě doplním, ing Jan Jindra mě nedávno řekl toto:
Je důležité kyselinu mravenčí (např. formidol)
v podletí dát, je to ozdravný proces pro včelstvo.
Byla to reakce na mojí poznámku, že v jednom roce
mě KM proti VD zabere, v dalším ne.
On viry jako hlavní problém vidí, já zatím ne.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683) (69686)

Potužník:
Já si myslím, že viry jako základ problému nejsou. Téměř všechny plásty
po uhynulých včelstvech šly do oddělků a nebyl žádný problém.
-----------

Má se za to, že viry se materiálem nešíří, i když to není 100% přijímaný názor.

Ohledně šíření materiálem, já mám úplně jinou zkušenost. Opakované pokusy.
Stejně tak se spojováním - obvykle to zlikvidovalo i to dobré včelstvo - ale to už je dávno, od té doby co jsem se o tom přesvědčil nespojuji, oddělky jsou jistota.

To by nakonec ukazovalo že se jedná o koktejl různých problémů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo (178.22.116.252) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683) (69684)

Nechuť odebírat krmivo jsem pozoroval poprvé asi sedm let zpět. Do dvou let první CCD a před dvěma roky z 28 mi zůstala 3 včelstva. Ten rok prostě až na ty vyjímky odebíraly špatně zásoby a už jsem věděl, že bude zle. Trošku jsem zjišťoval o co by mohlo jít a jediný k čemu jsem se dostal je onemocnění Nosema c. to prý způsobuje apatii a nechuť k přijímání potravy v létě a pozdním létě po tom co tato nosema se v trávení včel namnoží. Je, ale fakt, že některá včelstva to prostě přežijí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683) (69685)

RP:
Co se týká vylupování, u běžných nástavkových úlů stačí, když si včely sednouz víc nahoru a už neobsáhnou spodní nástavek a přitom zůstane česno ve dnu otevřené.
Zlodějky se dostanou česnem nerušeně do úlu, prolezou plásty spodního nástavku a útočí potom zespodu na celém průřezu nástavku. Včelstvo pak nemá šanci takové vylupování uhlídat a navíc se pach zlodějek a včelstva promíchá.
Jinak se občas vylupují včelstva, kde jsou matky sestry z jedné odchované série, kdy evidentně mají podobný pach.

----------------
Já mluvím o tom, že včelstvo nemá vůli se bránit, bez ohledu na osazenost oček a česen.

A letos mi to potkalo stanoviště kde v okolí není orná půda, natož nějaká kukuřice.

Ti co je to nepotkalo netuší o čem je řeč. Navíc se obvykle vyznačují projevy typu mě neuhynulo nikdy žádné včelstvo a pořádnému včelaři taky ne. :-)

Od té doby co se tím zabývám jsme schopen poznat hodně, a mezi ty úhyny zařazuji i věci které bych dřív přiřadil k něčemu jinému, nebo to přešel.
Já k tomu řadím i zeslábnutí včelstev, ony nakonec mnohé úhyny nejsou nic jiného, než zeslábnutí o 100%. :-)

Ono je to i o terminologii, někdo žádné úhyny nemá ale každé jaro doplnuje skoro polovinu stavu, ale má na to různé pojmenování.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69687)

"Většinou to jsou odrůdy které jsou jedovaté hned při setí."
A jako že čímže jsou jedovaté už hned při setí?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu?

Píšeš o kukuřici pro bioplynku. Větší zlo tě nemůže potkat. Ta se opravdu
nestříká. Většinou to jsou odrůdy které jsou jedovaté hned při setí. Včelám
voní moření a rouskují i zeminu na tomto poli. Jak zasejí a oschne půda jdi
se podívat co se válí po zemi včel. Tyto odrůdy se nesmějí krmit dobytkem.
Proč asi Při růstu a napadení škůdci se taky sami ochrání. Jsou jedovaté.
Standa

---------- Původní zpráva ----------
Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 2. 1. 2017 12:44:10
Předmět: Re: Co takhle o proletu?

" Sirokoradkove plodiny,ano-repka,kukurice pro bioplynku.Pokud narazite na
souvislost s postriky,tam jsem zadny problem nezaznamenal,na repku byl
aplikovan nurelle.Kukurici jako zdroj pylu bych vyradil,u nas je daleko vic
atraktivnejsich zdroju pylu.Melecitoza-modrin,vcelstva byla jako by se
"rojila".Prostor 3 nastavky 39x24,tam problem nevidim,navic soide dle
"bilych"podlozek cement pak vykusovaly a vyhazovaly ven a ukladaly tam
dalsi.U sebe jsem loupez nepozoroval,ale dle kolegu nekde probihaly
"zvlastni"loupeze,kdy se napadena vcelstva nebranila,ac byla silna a mela
kladouci matku a zdala se v pohode.Podle nekterych si chodila sousedni
vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho
sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez
vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo
postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha
vyloupit??? Proto si myslim,ze "to" bylo infekcni.U nosemy ceranae jsem
cetl dokonce o uhynu behem tydne!!! Po pravde jsem si myslel,ze neco
takoveho ani mozne neni.Dnes rozhovor s kolegou,4 z 10 pryc,zbytek otazka
casu.
"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683)

Zdravím,
je to smutná záležitost, vim, já to měl 2012, klatovští 2014. Já mám
podezření na kukuřici jako takovou, tedy na mořidlo osiva, nebo desikant
před setím disky místo orby. Včely si z toho pole nosí rosu, tedy vodu.
Zřejmě chemikálie na základu nikotinu, tj neonicotinoidy. Nebo glyfosáty,
tedy roundup a spol. Pokud se překročí určitá hranice, včelstvo se nechová
normálně. V zahraničních studiích píšou, že u včel vzniká závislost a ony
pak tento zdroj jedovaté vody upřednostňují. Popisují problém jako ztrátu
orientace.
Nevím, zda to má souvislost, ale kolegové hlásí velké ztráty matek. Jak
nevylíhnuté, na snubních letech i vyloupené oddělky. U mne v 2016 ztráta z
tiché výměny a i z vyrojeného včelstva. Sršně ani vlaštovku jsem v okolí
včelína neviděl za celou sezónu.
Já si myslím, že viry jako základ problému nejsou. Téměř všechny plásty
po uhynulých včelstvech šly do oddělků a nebyl žádný problém. A z okraje
této oblasti jsem si přivezl roj. Starý pán mě i žebřík domluvil půjčit,
bylo mu jich líto, druhý den už pršelo, byl rád, že se dostanou do úlu. Roj
byl bezmatečný, zda jsem matku poškodil, nebo shodil nevím. Dostaly fumigaci
a matečník, ztráta matky, dostaly druhý matečník a do zimy se
nevzpamatovaly. Tak na jaře dostaly znovu matečník, po osiření. Od té doby
jedou jako stroj. A obě sousední byla bez problému.
VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683)

Co se týká vylupování, u běžných nástavkových úlů stačí, když si včely sednouz víc nahoru a už neobsáhnou spodní nástavek a přitom zůstane česno ve dnu otevřené.
Zlodějky se dostanou česnem nerušeně do úlu, prolezou plásty spodního nástavku a útočí potom zespodu na celém průřezu nástavku. Včelstvo pak nemá šanci takové vylupování uhlídat a navíc se pach zlodějek a včelstva promíchá.
Jinak se občas vylupují včelstva, kde jsou matky sestry z jedné odchované série, kdy evidentně mají podobný pach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.99.171.68) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680) (69683)

.Podle nekterych si chodila sousedni vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha vyloupit?
--------------
Tak se to už dostalo až k vám.
Znám.
Říkám tomu ztráta chuti k životu. :-(
Někdy je to včelstvo vyloupené, jindy ani ne, ale pozná se to na něm, že tam chybí "ta radost".
Potkává to silnější včelstva, po snůšce začínají stagnovat a dneska si myslím, že už to i poznám. Hrudníkem. :-)

Kolikrát včelstvo do kterého člověk s radostí šel i když nemusel a najednou je v něm takový divný klid.
A pak na podzim není.
Myslím si že je to možné poznat i na odběru zásob.
Takové včelstvo jde poznat i podle toho, že nebere tak rychle jako ostatní.
Jakmile nějakému včelstvu zůstane krmení výrazně déle v krmítku - je to skoro jisté. Za nějaký čas tam není nebo odejde na podzim.

Jo je toho spousta.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.60.253) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679) (69680)

Sirokoradkove plodiny,ano-repka,kukurice pro bioplynku.Pokud narazite na souvislost s postriky,tam jsem zadny problem nezaznamenal,na repku byl aplikovan nurelle.Kukurici jako zdroj pylu bych vyradil,u nas je daleko vic atraktivnejsich zdroju pylu.Melecitoza-modrin,vcelstva byla jako by se "rojila".Prostor 3 nastavky 39x24,tam problem nevidim,navic soide dle "bilych"podlozek cement pak vykusovaly a vyhazovaly ven a ukladaly tam dalsi.U sebe jsem loupez nepozoroval,ale dle kolegu nekde probihaly "zvlastni"loupeze,kdy se napadena vcelstva nebranila,ac byla silna a mela kladouci matku a zdala se v pohode.Podle nekterych si chodila sousedni vcelstva pro zasoby jako do spizirny,jen vedle,nez se stala tercem toho sameho.Coz by zas ukazovalo na poruchu socialniho chovani vcelstev,opet bez vyrazneho spadu VD.Jinde se vcelstva branila,v jednom pripade bylo postizeno 60 vcelstev.Copak se normalne fungujici vcelstvo necha vyloupit??? Proto si myslim,ze "to" bylo infekcni.U nosemy ceranae jsem cetl dokonce o uhynu behem tydne!!! Po pravde jsem si myslel,ze neco takoveho ani mozne neni.Dnes rozhovor s kolegou,4 z 10 pryc,zbytek otazka casu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69674) (69675) (69677) (69678)

"Pokud mohu soudit podle pylu, je to u nás pořád stejně, tedy u nás.
V horších letech je ho tak akorát, v lepších letech překáží, doslova. Tedy včelaři, pokud by chtěl včelám se v tom hrabat. Nebo z okolí plodiště brát med, tak si bere plásty s medem kde je 1/3 až 1/2 pylu."
No v intravilánu, to znamená uvnitř obcí, aspoň u nás se to mnohonásobně zhoršilo. Hlavní zdroj kvalitní výživy včel, vysokokmeny a polokmeny jabloní, hrušní, třešní , slivoní atd dříve byly na 80 - 90 % rozlohy zahrady, nyní to je tak 15 % rozlohy zahrad. Už jen tento zdroj Dokázal kvalitním pylem udržet včely v dobrém stavu až hluboko do léta. Plus ty ostatní vlivy v intravilánu. Zlom byl někdy v letech 1995 - 2000. Všichni včelaři, kteří mají v doletu víc než 5 - 70 % území tyto zahrady, to znamená většina včelařů se včelstvy u svých domů na svých zahradách to musela pocítit.
V extravilánu uznávám, že ta změna k horšímu byla menší a navíc proběhla postupně. Na polích přestala být podněcující snůška pylu a sladiny z plevelů v letech tak 1980 - 1985. A ještě dříve , 1970 - 75, aspoň u nás, proběhlo rozorávání extenzívních luk a pastvin na ty pole, což bylo další zhoršení včelí pastvy, i když mírné nebo pro případ většího množství kvetoucích plevelů na těch polích diskutabilní.
V lesích u nás potom proběhlo mírné zhoršení někdy v letech 1980 - 85, kdy se lesníci začali víc starat o paseky s vysázenými stromky, takže ubylo porostů lesních malin. Silné zhoršení pak proběhlo po sametu, 1990 - 2000, kdy za prvé soukromí majitelé lesů u nás likvidovali napůl přirozený smíšený les, který vznikl bodovým vykácením nejlepších stromů po znárodnění lesů v 50 letech a vyplněním těchto mezer náletovými stromy, jako lípami, javory, osikami, břízami a dalšími a na jeho místo vysadili pečlivě ošetřované smrkové monokultury. A potom tím, že se přestaly sekat všelijaké travnaté kousky na okrajích lesa.
a.
Na druhé straně uznávám, že v extravilánu se to dnes může i zlepšovat. Tam, kde zemědělci přestanou s intenzívním zemědělstvím a začnou s metodami, které připusí jakýsi návrat kvetoucích plevelů na pole a tam, kde zřídí z polí zase zpět extenzívní pastviny.
V lesích, aspoň tady u nás v MS kraji, dochází k intenzívnímu napadání smrkových monokultur kůrovcem, takže majitelé na poničená místa vysazují listnáče a vrací se tam zase jakýsi omezeně smíšený les s podrostem kvetoucích rostlin.
A rozšiřují se všelijaká chráněná území, kde se zase rozvíjí původní diverzita včetně zase původních kvetoucích rostlin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sokol (78.136.174.104) --- 2. 1. 2017
Členství v ČSV

K 1.1.2017 jsem ukončil členství v ČSV.Na poplatcích jsem ušetřil cca 1000 Kč. Teď jsem velice svobodný i když jsem velice ženatý a zaměstnaný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 2. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672) (69679)

Zdravím

mohu se zeptat, v okruhu cca 3 km byly širokořádkové plodiny? Řepka,
slunečnice, kukuřice? Medovice, případně melecitoza byla z jedle, modřínu?
Objevila se loupež u Vás nebo v okolí? Uvádíte pozdní snůšku, byl na ni v
úlech prostor, nebo zalily i plodiště?

VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.197.14) --- 1. 1. 2017
Re: Co takhle o proletu? (69648) (69653) (69654) (69655) (69656) (69658) (69659) (69660) (69661) (69662) (69663) (69666) (69667) (69669) (69670) (69671) (69672)

Tak nevim,mozna tim spoustecem byla dlouha snuska,tim odpis zimni generace,ktera nosila a starala se o dalsi "zimni"generaci,z ktere uz zimni generace nebyla..Tapu dal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.228.32.173) --- 31. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69674) (69675) (69677)

RP:
V celkovém součtu se proti socíku téměř všude pylová snůška obrovsky zhoršila a medná jen o něco méně.
----------

Pokud mohu soudit podle pylu, je to u nás pořád stejně, tedy u nás.
V horších letech je ho tak akorát, v lepších letech překáží, doslova. Tedy včelaři, pokud by chtěl včelám se v tom hrabat. Nebo z okolí plodiště brát med, tak si bere plásty s medem kde je 1/3 až 1/2 pylu.

A když nepočítám řepku a svazenku tak to není žádná monodieta. Tedy normální směs pylů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69674) (69675)

"Osobně bych to vvynechal, tedy prostředí jako je smog atd.
To by kdysi za sociku musely včely kolabovat každoročně.
Schopnosti detekce se posunuly o řády a čistota ovzduší se zlepšuje."
Za socíku měli v každém baráku králíky. A leckde kozu nebo býka na výkrm. To znamenalo, že na zahradách mohli sekat trávu na píci nebo na seno až když dosáhla výšky aspoň 10 - 15 cm - měli tam kvetoucí trávníky se spoustou kvetoucích rostlin , které dávaly pyl. Totéž byly okraje cest a další podobné zdroje až hluboko do místních lesů všelijaké lesní loučky. V lesích byla spousta pasek se smrčky zaplevelena malinami a ostružinami a dalším kvetoucím plevelem a nakonec i spousta plevelných kvetoucích stromů jako lípy, javory , břízy, osiky atd. Na polích se tehdejší zemědělci neuměli zbavoat plevelů a tak včelstva měly z pšenice i dalších kultur další solidní doplňkovou snůšku z rostoucích a kvetoucích plevelů. Plevelů se zbavovali tím, že je nechali vzejít a potom je ve kvetoucí fázi zničili mechanicky podmítáním, takže kolikrát na konci srpna a v září byla snůška z plevelné ohnice a hořčice pomalu i na vytáčení, ne na podněcování.
To dnes už není. Tráva na zahradách je hoblována na švédský trávník, kde nic nekvete a mimo zahradu nebývá sekaná vůbec, takže místo hodně kvetoucích drobnějších rostlin se tam rozšířily vysoké, vůbec nebo málo kvetoucí rostliny. Ovocné sromy ze zahrad zmizely. Ten jeden z 10 nebo 20 chalupářů, co ho baví mít doma, jabloně, kvetoucí skalku nebo jiné okrasné rostliny to nevytrhne. V lesích soukromí majitelé hoblují plevelné dřeviny na dřevo na topení a paseky se sazenicemi čistí od kvetoucích rostlin, aby je nezahlušily. Na polích zemědělci úplně zlikvidovali veškerý plevel, takže mimo snůšky z pěstovaných plodin tam nic jiného není.
V celkovém součtu se proti socíku téměř všude pylová snůška obrovsky zhoršila a medná jen o něco méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo (178.22.116.252) --- 31. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69674) (69675)

Léčení a vosk vynech také, mám souseda alternativce. Ten se drží medu, bez mezistěn a chemie a včelstva mu kolabují na "CCD" také. Varóza problém nedělá, s tou je na tom stejně jako všichni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.32.173) --- 31. 12. 2016
Re: Co takhle o proletu? (69674)

Osobně bych to vvynechal, tedy prostředí jako je smog atd.
To by kdysi za sociku musely včely kolabovat každoročně.
Schopnosti detekce se posunuly o řády a čistota ovzduší se zlepšuje.


Postřiky za problém - tedy otravy měl ten rakouký farmář, to je ale tím, že oni tam mají malá políčka, takže na jendu stranu dobré pro pastvu, horší pro uhlídání. U nás uže se ty desítky hektarů dají celkem uhlídat, to nejde jen tak potajmu stříknout, jak asi v tom Rakousku.

To co stojí za zamyšelní je množství toho co cpeme do úlu.
Pamatuji jak mě tady někdo okřikoval když jsem tady řešil že nevíme nic o kvalitě vosku co tu koluje.

A ejhle, najednou se ví že se vozí kamiony vosku do mezistěn z Číny do Včelpa, na západě propukla aféra, že prý tam dovezli vosk co byl pančovaný nějakými oleji či co, . . .

A pořád nevíme co to "léčení" včelám dělá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 69675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 69675 do č. 69735)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu