Včelařská konference

"Dělal jsem medovinu v demižonech. Chtěl bych použít nerez nádoby na kvašení i na pozdější čiření po přetočení. Nevadí nerez kvasinkám nebo nepřejde kovová chuť do medoviny? "

Používám KEG sudy i demižony. KEG na první kvašení-nebojím se když tam leju teplý roztok, pak přetáčím do demižonu - dobře se sleduje jak je medovina čirá a pak zase do KEGu kvůli tomu, že medovina je ve tmě. Demižon je křehký, ale snadněji se čistí. Nevýhoda KEGu je hlavně v čištění. Po každém použití je čistím pískem a hlavně se musí nechat dokonale a rychle vyschnout - nejlépe to jde elektrickou opalovací pistolí, kterou se fouká vzduch do sudu, až úplně vyschne.

-----------------------------------------------------------

Děkuji za názor.

Pokud je to ta, co u nás kvete ne březích potoka od druhé poloviny léta
dlouho do podzimu a je 1/2 až 3/4 m vysoká, pak konečně vím jak se jmenuje.
Díky.I.D.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Profík <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 11. 3. 2014 7:12:49

Předmět: Re: co na otevÄ???enÄ??? plochy vysít?


"Co jsem tak pozoroval je pro hmiz zajímavá velká netykavka žlaznatá s

rúžovými a fialovými květy.Taková ta malá netykavka se žlutými květy je pro

hmiz nezajímavá a mebývá ji nikde tak mnoho."

"Dělal jsem medovinu v demižonech. Chtěl bych použít nerez nádoby na kvašení i na pozdější čiření po přetočení. Nevadí nerez kvasinkám nebo nepřejde kovová chuť do medoviny? "

Používám KEG sudy i demižony. KEG na první kvašení-nebojím se když tam leju teplý roztok, pak přetáčím do demižonu - dobře se sleduje jak je medovina čirá a pak zase do KEGu kvůli tomu, že medovina je ve tmě. Demižon je křehký, ale snadněji se čistí. Nevýhoda KEGu je hlavně v čištění. Po každém použití je čistím pískem a hlavně se musí nechat dokonale a rychle vyschnout - nejlépe to jde elektrickou opalovací pistolí, kterou se fouká vzduch do sudu, až úplně vyschne.

U nas Jivy zatim stoji a do ochlazeni kvest nestihnou,kazde rano mraz.Jinak dnes cestou z prace Brno,Vyskov,Prostejov jsem se kochal prirodou v kolone aut a jivy v plnem kvetu.Oproti Prostejovu jsme o cca 160 m.vys a je to znat.Jenom v okruhu 2km od stanoviste mam vyskopis od 270 m po 460 m.Stanoviste presne na vrstevnici 385 m.n.m.JosPr

Tak jako by to byl pyl. Co by jsi na tom chtěl řešit?



---------- Původní zpráva ----------
Od: J.Turlik <j.turlik/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 3. 2014 13:57:04
Předmět: pyl z topolu

"Prosím,jaká je kvalita pylu z topolu? Včely jej sbírají ve velkém množství.
Díky,Turlík."

Prosím,jaká je kvalita pylu z topolu? Včely jej sbírají ve velkém množství.
Díky,Turlík.

"Netykavka se je schopna šířit klidně i těch 100m za rok.Ty lusky když vystřelej,semena jsou trošku lepkavá.Projde li zralou netykavkou srnka nebo muj pes lusky střílejí a semena dopadnou i na hřbet procházející zvěře a chvíli se tam udrží.
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny."

To je možné, že se semena šíří krátkodobě přilepena na srsti, ale zase těch zvířat procházejících porosty není tak moc a zase konkrétně netýkavka žláznatá má v běžné krajině velice malý biotop, kde by mohla růst a tudíž tak přenesená semena nejspíš přijdou nazmar. Netýkavka žláznatá totiž je totiž omezena potřebou velkého množství živin a současně potřebou osluněných ploch.
je to v první řadě rostlina člověkem silně znečištěných biotopů, koryt silně znečištěných potoků a řek, vlhčích skládek organického materiálu, prostor s unikající močůvkou z skládek hnoje nebo z chovatelských zařízení nebo prostor s unikající šťávou ze siláže, či prostor, kde ústí odpady z přepadů septiků a horších malých čistíren odpadních vod vesnických baráků atd.
Nebo třeba okolí silně hnojených intenzívně využívaných rybníků, pastvin atd.
Například typické je, že netýkavka žláznaté "odjakživa", co pamatuji, roste trvale a poměrně agresívně třeba v korytu Odry třeba u Studénky, krásně je to vidět i z vlaku. Ale kolem přilehlých rybničních soustav, od Suchdola nad Odrou až po Jistebník a Polanku, dál to neznám, netýkavka žláznatá neroste nebo roste velice omezeně, vzrůstem do půl metru, maximálně metr a rostliny jsou málo zelené, spíš červené, což je u této netýkavky znak nedostatku živin. A přitom se jedná o plochy často přímo s korytem Odry sousedící.
A kolem mého bydliště, v předhůří Beskyd , se netýkavka v bažinách a kolem rybníků už nechytá vůbec. Zvláště když už zemědělci hnojí znatelně méně než za socíku a unikající močůvky třeba z kravínů do potoků jsou dneska citelně trestány. To už se mnohem víc chytá v osluněných místech v lese a na kraji lesa, kde využívá živin z rozkládajících listů.
.
To už je podstatně horší netýkavka malokvětá, ta u nás zabírá hlavně v listnatých lesích poměrně velké plochy. Obvykle spíš rovinkách, kde se shromažduje opadané listí nebo kde lidi do lesa vyváželi nějaký organický nepořádek. Nebo tam třeba hnije zatoulaný balík slámy z pole. Umí se přenášet opravdu daleko, třeba mně se tato netýkavka objevila na kompostu na zahradě, tudíž se přenesla minimálně několik stovek metrů z lesa u místního hřbitova, kde roste na zbytcích z odpadů z hrobů a na listí hlavně z dubů. Kdyby byla jen trochu pro včely, mohla by z ní být i docela snůška, ale myslím, že není. Tuto netýkavku jsem moc nepozoroval.

"Meruňky spolu s akátem jsou na území JM za posledních 10 let z velké části před kotlem nebo už v kotli a sázet je mladí nebudou, bo si všechno přeci koupí v Hyperbole, v Pennysu nebo Lídě nebo v balšom Tescu. A akát prý v EU podporuje vymítit protože je to cizota jak bolševník a jiné invazní potvory, tak budete muset chystat své zákazníky nato, že místo akátového medu bude k sehnání už jen euromed z pempelišek bo ta je bezpečně určitě v EU původní. "

Čemu se tady divíte? Lidi, co na vesnicích pracovali celé dny v přírodě na svých políčkách nebo na jiných svých pozemcích v přírodě, pozorovali tu přírodu, byli s ní doslova spjati a za ty roky se jí naučili rozumět, jsou už pryč anebo maximálně kousek nad hrobem. Jejich potomci, co ty znalosti jen převzali,ale sami už v té přírodě byli podstatně méně, jsou už pomalu v důchodovém věku.
Nyní jsou ekonomicky aktivní a rozhodují o přírodě lidi, co svoje znalosti o přírodě a životním prostředí nabyli pouze ve školách a před obrazovkami počítačů. Pokud se vůbec o přírodu zajímali a studovali ji. Ale spousta lidí se o to ani nezajímala a dneska se nějak dostanou k vlastnictví nějakého lesa, pole nebo zahrady. Tak je logické, že to všechno považují za volný nevyužitý prostor, kde je třeba ty překážjící stromy dříve nebo později vykácet, a je topení na zimu , překážející rostlinstvo zlikvidovat herbicidy, přírodní nerovnosti srovnat, potoky dát do trub a nakonec tu plochu nějak "smysluplně využít" třeba na stavbu baráku nebo tovární haly.
A lidi, kteří to studovali, jsou kolikrát ještě horší, protože nasákli zelenou ideologií a v jejím smyslu se cítí povoláni tu přírodu ( i lidi) za každou cenu srovnat podle jimi nastudovaných zelených teoretických " znalostí" z těch obrazovek počítačů.

Meruňky spolu s akátem jsou na území JM za posledních 10 let z velké části před kotlem nebo už v kotli a sázet je mladí nebudou, bo si všechno přeci koupí v Hyperbole, v Pennysu nebo Lídě nebo v balšom Tescu. A akát prý v EU podporuje vymítit protože je to cizota jak bolševník a jiné invazní potvory, tak budete muset chystat své zákazníky nato, že místo akátového medu bude k sehnání už jen euromed z pempelišek bo ta je bezpečně určitě v EU původní.

_gp_
.........
Martin H. (90.177.148.94) --- 11. 3. 2014

Jak vypadají meruňky na jižní moravě?

Na severní moravě máme již květy venku z pupenů, ale ještě nejsou rozbalené, naštěstí - mrázík při vyjasnění by je spálil. Tak snad ještě pár dní počkají. Odrůda Velkopavlovická, 235mnm.

Jinak Jívy kvetou, včely jen hučí, to bude v dubnu samý roj!

Když kvetou ovocné stromy v jednom měsíci je chudý rok. Letos pokvetou v dubnu. Březen je ještě zchladí.Felix

Když kvetou ovocné stromy v jednom měsíci je chudý rok. Letos pokvetou v dubnu. Březen je ještě zchladí.

On to o víkendu sníh ochladí, tvrdí předpověď.
Sv, Josef když nenajde led, zrobí ho hned, říká jedno přísloví.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 11. 3. 2014 20:38:05
Předmět:

"Jak vypadají meruňky na jižní Moravě?

Na severní Moravě máme již květy venku z pupenů, ale ještě nejsou
rozbalené, naštěstí - mrazík při vyjasnění by je spálil. Tak snad ještě pár
dní počkají. Odrůda Velkopavlovická, 235m.n.m.

Jinak Jívy kvetou, včely jen hučí, to bude v dubnu samý roj!"

Jak vypadají meruňky na jižní moravě?

Na severní moravě máme již květy venku z pupenů, ale ještě nejsou rozbalené, naštěstí - mrázík při vyjasnění by je spálil. Tak snad ještě pár dní počkají. Odrůda Velkopavlovická, 235mnm.

Jinak Jívy kvetou, včely jen hučí, to bude v dubnu samý roj!

???


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jiří Urban <urban90/=/seznam.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 11. 3. 2014 14:57:24
Předmět: včelaření

"využití oček"

využití oček

Co jsem tak pozoroval je pro hmiz zajímavá velká netykavka žlaznatá s rúžovými a fialovými květy.Taková ta malá netykavka se žlutými květy je pro hmiz nezajímavá a mebývá ji nikde tak mnoho.

Mám na některých stanovištích tu malokvětou co jsem se tam dostěhoval, neviděl jsem naní včelu. A že jak byl loni vlhký a studený rok, výška 150cm, když je sucho do 80. _gp_
.......
> Profík
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny.

Už týden kvete u Bořetické benzinky pučí hrušně, mirobalány jsou před rozkvětem._gp_
.......
Emil (90.177.195.233) --- 10. 3. 2014
květ na mandloních

Dnes první květy na mandloních-jih Moravy.

Dnes první květy na mandloních-jih Moravy.

Netykavka se je schopna šířit klidně i těch 100m za rok.Ty lusky když vystřelej,semena jsou trošku lepkavá.Projde li zralou netykavkou srnka nebo muj pes lusky střílejí a semena dopadnou i na hřbet procházející zvěře a chvíli se tam udrží.
Netykavka není špatná.Poslouží čmelákum,včelám i vosám.Je to sice invazivní plevel ale vyžaduje specifický biotop.Neokupuje ani les ani orná pole, pouze bažiny.

Já psal, pokud to nebylo zřejmé, výhradně o netýkavce žláznaté.
Neboli o té, která je nejspíš nejméně nebezpečná, protože její biotop - je nejmenší a takového charakteru, že tam ani přemnožení netýkavky moc škod nenapáchá. Ale která je nejvíc vidět a která je pravděpodobnově jako jediná z těchto netýkavek ničena horlivými idioty vandaly.

Takže kolem řek se nekontrolovaně šíří Netýkavka žláznatá  a v lesích se nám
šíří Netýkavka malokvětá  výška asi 50 cm a nedůtklivá v. 40cm. Všechny tři 
jsou zavlečené od jinud. Tyto dvě poslední mají právě v oblibě zastíněná a
suší místa tedy lesy.ponejvíce se šíří vně okrajů lesů.
Všechny tři jso považovány za invazní rostliny.
Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 15:26:16
Předmět: Re: co na otevĂ??enĂ?? plochy vysít?

""Údajně mají semena netykavek mít dolet i 50 metrů? Sám tomuto
údaji moc nevěřím, avšak 10m bych i uvěřil ale kdo ví?
pepan"
JJ, to se to šíří bludy, když se lidi ani nenamáhají věci z internetu
ověřovat ve skutečnosti.
Člověče, viděl jsi aspoň jednou semeno netýkavky? A ten aparát, kterým
netýkavka ty semena vymršťuje?
Semeno je kulička asi 2 milimetry v průměru a ten vymršťovacíé aparát má
šanci vymrštit semeno, pokud se trefí na správný úhel, při výšce rostliny
1,5 metru tak do 2 metrů. Při velice optimálních podmínkách tak do tří
metrů od rostliny.
Jiná věc je ovšem šíření rostliny. Semena skladují na zimu hlodavci, na
jaře je občas vidět až stovky klíčících netýkavek z jednoho místa evidentně
z nespotřebované hlodavčí zásobárny, to je ale šíření jen na pár metrů. Na
velkou vzdálenost se netýkavka šíří tekoucí vodou, semena plavou na vodě,
zřejmě vydrží bez ztráty klíčivosti delší dobu máčení ve vodě. A to dost
možná kdykoliv od uzrání v srpnu září po začátek klíčení na jaře. Semeno
netýkavky má hodně oleje, kdyby ho šlo sklízet kombajnem jako řepku, byl by
to určitě významný zdroj oleje. Ptáci asi semeno nešíří, protože je velice
jemné a snadno se mechanicky poškodí. Ale pokud je hodně netýkavek
žláznatých ve výběhu slepic, slepice se naučí semena netýkavky sezobávat.

Jinak ty žvásty o šíření netýkavek v lese kolem řek je taky nesmysl.
Netýkavka roste výhradně uvnitř říčního koryta na místech zaplavovaných tak
dvou - desetiletou vodou. Výš je příliš velká konkurence vytrvalých rostlin
a níž už je voda. A to ještě prosperuje jenom ve znečištěných vodách, to
znamená tam, kde je nahoře aspoň jedno město nebo velká vesnice s odpady
vústěnými přímo do vodního toku. V lesích podél řek nepřežije, protože tam
nemá dostatek světla."

To máš sice pravdu ale informací na něm bylo stejně a ještě jsi to musel
stříhat. :-D

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 15:52:18
Předmět:

"Se zářivým úsměvem k ještě větší byrokracii. Před pár lety stačil k žádosti
o 1D papír velikosti A5, dnes je to A4 k tomu potvrzení od jiné organizace
a ještě navíc papír z namátkových kontrol. A nově stvořené papíry k
žádostem o léčivo a použití léčiva tak to je vrchol. A to je teprve rok
2014 a co bude v roce 2020? Nějak mně přechází elán funcionařit. Informační
systém dobrý, ale je tam třeba doplnit automaticky vyplňované tisky
dotyčných papírů.
P.S."

kombinovane nastavky na čechoslovaku

Ja uz vidim,jak nadseni duvernici obihaji a tahaji z vcelaru predepsane formulare o leceni varroa s vlastnorucnim podpisem a nateseny jednatel to nedockave klepe kamsi do Cisu a predseda to silazuje po leta v archivu...Jeste,ze po nas nikdo nechce jmena babicek za svobodna...Misto,aby funkcionarum prace ubylo,tak ji par dobraku pridelava....JosPr

Se zářivým úsměvem k ještě větší byrokracii. Před pár lety stačil k žádosti o 1D papír velikosti A5, dnes je to A4 k tomu potvrzení od jiné organizace a ještě navíc papír z namátkových kontrol. A nově stvořené papíry k žádostem o léčivo a použití léčiva tak to je vrchol. A to je teprve rok 2014 a co bude v roce 2020? Nějak mně přechází elán funcionařit. Informační systém dobrý, ale je tam třeba doplnit automaticky vyplňované tisky dotyčných papírů.
P.S.

"Údajně mají semena netykavek mít dolet i 50 metrů? Sám tomuto
údaji moc nevěřím, avšak 10m bych i uvěřil ale kdo ví?
pepan"
JJ, to se to šíří bludy, když se lidi ani nenamáhají věci z internetu ověřovat ve skutečnosti.
Člověče, viděl jsi aspoň jednou semeno netýkavky? A ten aparát, kterým netýkavka ty semena vymršťuje?
Semeno je kulička asi 2 milimetry v průměru a ten vymršťovacíé aparát má šanci vymrštit semeno, pokud se trefí na správný úhel, při výšce rostliny 1,5 metru tak do 2 metrů. Při velice optimálních podmínkách tak do tří metrů od rostliny.
Jiná věc je ovšem šíření rostliny. Semena skladují na zimu hlodavci, na jaře je občas vidět až stovky klíčících netýkavek z jednoho místa evidentně z nespotřebované hlodavčí zásobárny, to je ale šíření jen na pár metrů. Na velkou vzdálenost se netýkavka šíří tekoucí vodou, semena plavou na vodě, zřejmě vydrží bez ztráty klíčivosti delší dobu máčení ve vodě. A to dost možná kdykoliv od uzrání v srpnu září po začátek klíčení na jaře. Semeno netýkavky má hodně oleje, kdyby ho šlo sklízet kombajnem jako řepku, byl by to určitě významný zdroj oleje. Ptáci asi semeno nešíří, protože je velice jemné a snadno se mechanicky poškodí. Ale pokud je hodně netýkavek žláznatých ve výběhu slepic, slepice se naučí semena netýkavky sezobávat.

Jinak ty žvásty o šíření netýkavek v lese kolem řek je taky nesmysl. Netýkavka roste výhradně uvnitř říčního koryta na místech zaplavovaných tak dvou - desetiletou vodou. Výš je příliš velká konkurence vytrvalých rostlin a níž už je voda. A to ještě prosperuje jenom ve znečištěných vodách, to znamená tam, kde je nahoře aspoň jedno město nebo velká vesnice s odpady vústěnými přímo do vodního toku. V lesích podél řek nepřežije, protože tam nemá dostatek světla.

tak se běž podívat do těch mokřadních lesů kolem řek a zjistíš, že to není
žádná pohádka. Údajně mají semena netykavek mít dolet i 50 metrů? Sám tomuto
údaji moc nevěřím, avšak 10m bych i uvěřil ale kdo ví?
pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 13:36:32
Předmět: Re: co na otevÄ?enÄ? plochy vysít?

"Asi mám problémy s definicí slova blbec. Jestli má být blbec člověk, který
zkouší, pozoruje, vyhodnocuje, uvažuje a nakonec získané výsledky
presentuje, tak to asi blbec jsem.
Ovšem je otázka, jestli blbec není člověk, který jen opakuje nesmysly,
které přečte na internetu a který neuvažuje, protože ho myšlení bolí, tak
to blbec určitě nejsem.

"Taková netykavka dokáže během pár
let zničit veškerou bylinnou vegataci podrostu v celé oblasti. nemají ani
šanci vyrůst semenáče našich dřevin a netýká se to jen té žláznaté.

pepan"
A ještě tu o Červené karkulce, prosím."

Asi mám problémy s definicí slova blbec. Jestli má být blbec člověk, který zkouší, pozoruje, vyhodnocuje, uvažuje a nakonec získané výsledky presentuje, tak to asi blbec jsem.
Ovšem je otázka, jestli blbec není člověk, který jen opakuje nesmysly, které přečte na internetu a který neuvažuje, protože ho myšlení bolí, tak to blbec určitě nejsem.

"Taková netykavka dokáže během pár
let zničit veškerou bylinnou vegataci podrostu v celé oblasti. nemají ani
šanci vyrůst semenáče našich dřevin a netýká se to jen té žláznaté.

pepan"
A ještě tu o Červené karkulce, prosím.

To bych se ani nechlubil, jaký jsem blbec. Taková netykavka dokáže během pár
let zničit veškerou bylinnou vegataci podrostu v celé oblasti.  nemají ani
šanci vyrůst semenáče našich dřevin a netýká se to jen té žláznaté.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 9. 3. 2014 9:55:57
Předmět: Re: co na otevĹ?enĂ plochy vysít?

""Já bych nad Impatiens glandulifera, také netykavka Royleova, příliš
nejásal. Je to sice velmi agresivní druh, neroste všude, protože vyžaduje
vlhké humózní půdy. Tam kde bydlím jsem ji ještě neviděl,ale znám místo,
kde jsou této rostliny velké porosty. Bohužel bylo na ní hmyzu, asi tolik
co na GM řepce, sem tam čmelák, nebo moucha, ale včela ani jedna!!"

Já mám právě s netýkavkou žláznatou dost velké zkušenosti, vysazoval jsem
ji na mnoha místech v lese a trvale mně roste na zahradě.
Včely i čmeláci na ni jdou velmi ochotně, hlavně kvůli pylu. Hlavně v srpnu
a září, až pořádně rozkvete, protože u nás na běžných stanovištích začíná
kvést až tak v srpnu a kvete v podstatě až do prvních mrazíků, které jsou u
mně na zahradě pod stromy někdy až v listopadu. Je ale možné, že v červenci
a na začátku srpna bývá v přírodě nabídka jiného kvalitnějšího pylu.
Beru ji jako relativně bezpracný zdroj pylu pro včely, protože na zahradě
se množí sama, přesazuje se snadno, zas na druhé straně se nemnoží nijak
agresivně a přebytečné rostliny se díky velikosti a křehkosti velmi snadno
likvidují.
Netýkavka je jinak světlomilná a nitrofilní rostlina. Například na vlhkých
a mokrých místech na všelijakých neznečištěných pramenitých místech, kde
jsou veškeré volné živiny okamžitě zpracovány rákosím, sítím a podobnými
našimi původními rostlinami se netýkavka vůvec nechytá a vysázená hyne. Co
se týká lesa a lesní půdy hnojené spadem zejména listí, méně už jehličí,
pokud má netýkavka dostatek světla na vykácených místech a trošku vlhkosti,
rychle to místo zabere. Ale díky tomu, že je světlomilná, neumí úplně
potlačit původní rostlinstvo. Po několika letech je zatlačena buď
vysázenými stromky anebo náletovými keři, trním nebo jen vzrostlými
kopřivami a podobnými rostlinami. Po několika letech na takovém stanovišti
se její velikost a konkurenceschopnost taky zmenšuje, takže postupně
ustupuje.
Vydrží i delší sucha na hodně suchých slunci otevřených stanovištích, za
předpokladu, že tam je častá rosa, to znamená, že v okolí, do stovek metrů,
je otevřená vodní plocha nebo bažina atd.
Trvale roste pouze v korytech hodně znečištěných řek a potoků a na místech
pravidelně zaplavovaných znečištěnou vodou, která do půdy přináší nadbytek
živin a odplavuje zplodiny růstu netýkavky. A ani tam se nedá říct, že
roste agresívně, protože díky své světlomilnosti neumí pod sebou vytvořit
takový nedostatek světla, aby konkurenční rostliny pod sebou udusila."

"Já bych nad Impatiens glandulifera, také netykavka Royleova, příliš nejásal. Je to sice velmi agresivní druh, neroste všude, protože vyžaduje vlhké humózní půdy. Tam kde bydlím jsem ji ještě neviděl,ale znám místo, kde jsou této rostliny velké porosty. Bohužel bylo na ní hmyzu, asi tolik co na GM řepce, sem tam čmelák, nebo moucha, ale včela ani jedna!!"

Já mám právě s netýkavkou žláznatou dost velké zkušenosti, vysazoval jsem ji na mnoha místech v lese a trvale mně roste na zahradě.
Včely i čmeláci na ni jdou velmi ochotně, hlavně kvůli pylu. Hlavně v srpnu a září, až pořádně rozkvete, protože u nás na běžných stanovištích začíná kvést až tak v srpnu a kvete v podstatě až do prvních mrazíků, které jsou u mně na zahradě pod stromy někdy až v listopadu. Je ale možné, že v červenci a na začátku srpna bývá v přírodě nabídka jiného kvalitnějšího pylu.
Beru ji jako relativně bezpracný zdroj pylu pro včely, protože na zahradě se množí sama, přesazuje se snadno, zas na druhé straně se nemnoží nijak agresivně a přebytečné rostliny se díky velikosti a křehkosti velmi snadno likvidují.
Netýkavka je jinak světlomilná a nitrofilní rostlina. Například na vlhkých a mokrých místech na všelijakých neznečištěných pramenitých místech, kde jsou veškeré volné živiny okamžitě zpracovány rákosím, sítím a podobnými našimi původními rostlinami se netýkavka vůvec nechytá a vysázená hyne. Co se týká lesa a lesní půdy hnojené spadem zejména listí, méně už jehličí, pokud má netýkavka dostatek světla na vykácených místech a trošku vlhkosti, rychle to místo zabere. Ale díky tomu, že je světlomilná, neumí úplně potlačit původní rostlinstvo. Po několika letech je zatlačena buď vysázenými stromky anebo náletovými keři, trním nebo jen vzrostlými kopřivami a podobnými rostlinami. Po několika letech na takovém stanovišti se její velikost a konkurenceschopnost taky zmenšuje, takže postupně ustupuje.
Vydrží i delší sucha na hodně suchých slunci otevřených stanovištích, za předpokladu, že tam je častá rosa, to znamená, že v okolí, do stovek metrů, je otevřená vodní plocha nebo bažina atd.
Trvale roste pouze v korytech hodně znečištěných řek a potoků a na místech pravidelně zaplavovaných znečištěnou vodou, která do půdy přináší nadbytek živin a odplavuje zplodiny růstu netýkavky. A ani tam se nedá říct, že roste agresívně, protože díky své světlomilnosti neumí pod sebou vytvořit takový nedostatek světla, aby konkurenční rostliny pod sebou udusila.

Jívy kvetly podél Otavy mezi Sušicí a Horažďovicemi a také v okolí Chomutova již před 14 dny.

Kvetou lisky a olse,do jiv zatim daleko.385 m.n.m.JosPr

Svazovy web: pravidla hromadne distribuce veterinarnich lecivych pripravku...JosPr

Jak to vypadá u vás?

Rozkvetly nám první jívy - kočičky. Letos je to o 10 dní dříve než obvykle.

Meruňky mají otevřené květní pupeny. Celkově sucho, sníh ani déšť v zimě téměř nebyl.

Opavsko 235mnm.

Já bych nad Impatiens glandulifera, také netykavka Royleova, příliš nejásal. Je to sice velmi agresivní druh, neroste všude, protože vyžaduje vlhké humózní půdy. Tam kde bydlím jsem ji ještě neviděl,ale znám místo, kde jsou této rostliny velké porosty. Bohužel bylo na ní hmyzu, asi tolik co na GM řepce, sem tam čmelák, nebo moucha, ale včela ani jedna!!

Hm, svazenka je spíš pionýrská rostlina. Neboli rostlina, která osidluje holé uvolněné a zároveň osluněné plochy půdy a která v konkurenci rostlin běžného porostu rychle mizí. Zároveň požaduje hodně živin v půdě.
Na paseky by se zřejmě hodila jen místy, tam, kde je holá půda, ale zároveň je ta půda pohnojena rozkladem asi spíš listí ze stromů než jehličí. Neboli musela by se nasít hned okamžitě po vykácení listnatého nebo smíšeného lesa a to jen místně na vhodné kousky půdy. A ještě musí být vhodné počasí, i když se svazenka hráběmi zanese do půdy a třeba nějakými šlapadly ta půda ušlape, musí do pár dnů pořádně sprchnout a tak celý další měsíc být pořád vlhko.

Co se jinak týká rozšiřování včelařských rostlin na pasekách či v lese nebo na krajích lesa, je třeba rozšiřovat ty rostliny, co dokáží růst a aspoń pár let se semny množit v konkurenci běžného porostu.

Na pasekách uprostřed lesa bych neviděl problém ve vysazování třeba netýkavky žláznaté. Musí se jen zajistit, aby se od cca srpna semena nedostala do vody, protože se šíří tekoucí vodou. Takže ne v blízkosti u potoků nebo na místech, kde by semen do potoka splavil prudší déšť. Nyní na jaře je sezóna vysazování mladých rostlinek do sponu tak cca půl metru až metr. Druhý rok po vysemenění už by tam mohl být souvislý porost a dostatek pylu ke konci července a v srpnu. Netýkavka jakožto světlomilná rostlina spolehlivě zmizí, až sazenice stromečků na pasece dosáhnou tak dvou metrů a vytvoří zapojený porosta hustě stíněnou půdu. Na okrajích lesa nehnojených splachy hnojiv z polí nebo dokonce vod znečištěných řek při občasných záplavách prvních cca 10 roků netýkavka žláznatá roste intenzívně, potom ale zřejmě jednostranným vyčerpáním živin ustoupí, až nakonec téměř zmizí.
.
Další rostliny vhodné pro včelaře jsou třeba lesní maliny,ostružiny, trnky, polodivoké myrobalány, hlohy - sazenicemi , potom třeba tam, kde mají naději se dožít aspoň 20 let a kvést, tak javory kleny nebo třešně ptačí, semeny potom třeba lopuch nebo komonice, možná taky v méně ceněných oblastech zlatobýl, i když to je invazivní rostlina.
Ovšem všechny tam, kde jsou jejich přirozená stanoviště, na kterých jsou schopny se udržet.

Dobrý den, pokud jste se snažil osít klasickou paseku, tak jak si ji
představuji, tedy hlavně stará a vysoká, polehlá tráva atd., pak tam
svazenka volně rozhozená nemohla mít šanci:myslím, že jen málo semínek mohlo
propadnout až k půdě a pak ještě měly vyrůst zastíněny tou starou a vysokou
vegetací.

Navíc,pokud jsem se dočetl, svazenka vyžaduje lehčí půdu a také dostatek
závlahy, což asi na lesní pasece moc nebude.Takže jak jsem napsal,šance
minimální, škoda semene.

I.D.


---------- Původní zpráva ----------

Od: J.B. <janburgel/=/volny.cz>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 7. 3. 2014 18:45:53

Předmět: co na otevřené plochy vysít?


"Svazenka

asi před třemi lety jsem vysel asi 3 kg svazenky na paseku vedle mne kdy

byly vysázeny řídce smrky . neměla smrkůmkonkurovat byla daleko od sebe.

Jako dědek jsem běhal a rozséval pak jsem běhal s hráběmi pak svazenka

vzešla velmi málo a pak kvetla ve výšce asi 10 cm.Myslím že měla málo

živin.

Ted vedle mne pod vedením vysokého napěti přijel upravený traktor a asi

6mvysoký porost agátu, vrby břízy rozcupoval.

Asi nejsme v energetické krizi. energetici se nepotřebují ekologicky

chovat. Asi zemědělsky mulchují půdu pod vysokým napětím aby jim rostly

sloupy.

Přemýšlel jsem že bych do toho ZORANéhoterénu šel s hořticí nebo řepkou

(svazenka tam neporoste)Bylo mi řečeno že by to stejně poškodily až

zlikvidovali dřebčíci.

Tak už rosévače dělat nebudu, sednu si na lavičku před včely a tak jako

dosud budu koukat a říkat holky dělejte já už mám uděláno.

co si o tom myslíte?:

J.B."

O tom neni třeba psát. Nevhodné podmínky vytvořené člověkem jsou silnější než neviditelná ruka trhu nejlepšího ekononoma na světě -V.K.

Je to zbytečné, někdo na adrese 193.179.175.210, podle google je obyčejný vandal na wikipedii, zabanovaný hráč, ...

Je to mladá nicka či adolescent v plenkách.

PS: _gp_ džípí
........
(e-mailem) --- 8. 3. 2014
Re: co na otevĹ?enĂŠ plochy vysĂ­t?

>>> džípí<<<
???

pepan

>>> džípí<<<
???

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 8. 3. 2014 7:23:58
Předmět: Re: co na otevřené plochy vysít?

"Ta činnost, kterou popisujete, je přesně to co se po vás jisté skupiny
lidí požadují, ještě bych doplnil, že jste zapomněl strčit hlavu do písku.
Čím více lidí s názorem džípí, tím dřív se pozabíjíme."

Překvapuje Mě, že zde není žádný příspěvek na téma převčelení a počet včelstev na stanovišti.

Felixi, že lípa zameduje jednou za dvacetpět let ti nevadí. Že v té době by mohlo být něco z lesa a včely dávají přednost svazence, ikdyž dává jen pyl, tak určitě pro to mají své důvody. Třeba v dnešní době kdy je geneticky modifikováno téměř vše a pěstují se ve velkém kultivary, které včelám, potažmo včelaři nedávájí nic, si ze svazenky donesou nemalé zásoby dobrého pylu a netahají domů co musejí pracně olizovat, z čeho se tak nanejvýš po..... a přinese jim to smrt. Kdy si uvědomíte, že včely nejsou vašimi otroky, které je třeba bezohledně ždímat.

Ta činnost, kterou popisujete, je přesně to co se po vás jisté skupiny lidí požadují, ještě bych doplnil, že jste zapomněl strčit hlavu do písku. Čím více lidí s názorem džípí, tím dřív se pozabíjíme.

Svazenka
asi před třemi lety jsem vysel asi 3 kg svazenky na paseku vedle mne kdy byly vysázeny řídce smrky . neměla smrkůmkonkurovat byla daleko od sebe.
Jako dědek jsem běhal a rozséval pak jsem běhal s hráběmi pak svazenka vzešla velmi málo a pak kvetla ve výšce asi 10 cm.Myslím že měla málo živin.
Ted vedle mne pod vedením vysokého napěti přijel upravený traktor a asi 6mvysoký porost agátu, vrby břízy rozcupoval.
Asi nejsme v energetické krizi. energetici se nepotřebují ekologicky chovat. Asi zemědělsky mulchují půdu pod vysokým napětím aby jim rostly sloupy.
Přemýšlel jsem že bych do toho ZORANéhoterénu šel s hořticí nebo řepkou (svazenka tam neporoste)Bylo mi řečeno že by to stejně poškodily až zlikvidovali dřebčíci.
Tak už rosévače dělat nebudu, sednu si na lavičku před včely a tak jako dosud budu koukat a říkat holky dělejte já už mám uděláno.
co si o tom myslíte?:
J.B.

>Pepane, ten co nechává pole ležet ladem je diletant a ne odborník!

Diletant je ten odborník, rotože je to bezohlednej parchant kterému stále
vrtá hlavou, jak tu hlinu vyždímat naultimum. A když ji vyždímá a nebo se
mu nechce dělat na jejím zhodnocení, raději ji zastaví baráky které jsou
stejně diletantně postaveny na místech, kde by neměly ani stát.

I Vy chertej. Každému takovému s desátým přikázání stokrát liskat tvář. Co
je každému potem co se svým statkem dělám? Protože každý přístup má svá pro
a proti._gp_


Dne 6. března 2014 11:30 <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Pepane, ten co nechává pole ležet ladem je diletant a ne odborník!
>

Ono to není tak docela ladem, Jeto třebas i jedna metoda odplevelování. JE
TO I DOCELA NÁKLADNÉ A JE TŘEBA O POLE PEČOVAT.a je o i jedna z metod bio
zemědělství.



pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 6. 3. 2014 11:30:40
Předmět: Re: svazenka

"Pepane, ten co nechává pole ležet ladem je diletant a ne odborník!"

Opěvujete svazenku, ale ono to tak s ní není horké. Aby medovala potřebuje vlhko, jako mělce kořenicí rostlina a teplé noci, pak je to OK. Jinak to většinou tak nebývá. Kvete v zásušku a jen pyluje a to má za následek, že včely ji dávaji přednost. V tu dobu jde i les a ona vyhání včely z lesa. Něco jiného je když je setá jako meziplodina a tady podporuje včelstva v podletí , že včelstva mají trochu přínos a pyl a pak plodují. Jinak pamatujte svazenka vyhání včely z lesa
--------------------------------------------
Felix

V puvodnim vyznamu bylo slovo ladem "ladem",protoze je osete kulturou pro vcely.Diletantismus vidim uplne jinde,v neustalem zaboru orne pudy pro vystavbu firemnich komplexu a kamionovych prekladist(staci se podivat na cem se stavi v Olomouci nebo v Brne) nebo solarnich oblud,v pouzivani tun umelych hnojiv a hektolitru pesticidu,bez nichz nasi zemedelci nedokazi uz vypestovat nic.V bezorebnych technologiich,ktere berou pude schopnost vsakovat vodu,v lidech,kteri plni kose v super hyper nahrazkami potravin a pripada jim normalni,ze uvarena klobasa neomasti vodu.Driv i ten nejtupejsi zemedelec vedel,ze zakladem je hnuj a orba,hospodaril v souladu s prirodou.Kdyby videli nasi predci,jak se dnes chovame k pude,jak je krava malem jen v ZOO,dite odpovi,ze prase zije v Polsku a kurata v obchodnaku...asi by se tocili nasi predkove v hrobe jak vrtule...Za 50,100 let budem trhat asfalt nebo dlazbu,bourat haly a "stavet" pole??Nepatrim k zelenym,ale clovek je nejvetsi lempl na teto planete..JosPr

Pepane, ten co nechává pole ležet ladem je diletant a ne odborník!

Hradečtí vědci vyvíjejí látky proti otravě pesticidy, spolupracují přitom s Američany

zdroj: http://zpravy.hradeckralove.cz (vymazáno?)

Královéhradecká univerzita a její vědci se mohou opět pochlubit zajímavým a přínosným vědeckým počinem. Díky jejich práci přišly na svět protilátky, které mohou pomoci při otravách pesticidy používanými v zemědělství a průmyslu.

Látky, se kterými se každý den dostáváme do styku, by tak mohly přestat ohrožovat zdraví nás i našich zvířat.

Vědci z Univerzity Hradec Králové se pustili do vývoje protijedů, které by měly pomáhat při otravě přípravky používanými v zemědělství k hubení drobných škůdců. Finance na výzkum získali díky grantové soutěži Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. „V rámci projektu připravujeme nové chemické molekuly, které by mohly v budoucnosti sloužit při otravách takzvanými organofosforovými sloučeninami,“ vysvětlil stěžejní ideu Kamil Musílek, který stojí v čele výzkumného univerzitního týmu.

Docent Musílek zároveň doplnil, že tyto sloučeniny pesticidů se běžně používají k hubení hmyzu v zemědělství, v průmyslu zase jako přísady ke zpomalení hoření anebo jako forma změkčovadla.

Pesticidy ohrožují nejen lidské zdraví, ale i zvířata

Látky, se kterými se každý z nás běžně setkává den co den, mohou mít toxické účinky jak na člověka, tak i na další teplokrevné živočichy. „Vím například, že veterináři na Hradecku řeší problémy se psy otrávenými pesticidy. Tímto směrem se ale zatím neubíráme, protože nemůžeme dělat mnoho témat najednou. Snažíme se dělat to, co umíme a známe, a vymýšlet věci, které fungují,“ upřesnil Kamil Musílek.

Zajímavým postřehem je, že docent Musílek se k celé problematice pesticidů dostal díky studiu bojových látek na Univerzitě obrany a tomuto tématu se intenzivně věnuje už desátým rokem. Hradečtí vědci při svém výzkumu budou také úzce spolupracovat s kolegy z Floridy.

Co se týká setí, tak většina semen vzchází i když se jen tak" rozhází" po trošku připraveném povrchu. To znamená holé půdy zbavené původního porostu. Je ale třeba počítat až s několikrát větší spotřebou semene, protože ho hodně přijde nazmar. Semeno je vhodné rozhazovat před deštěm, padající voda semena trošku do té půdy zapracuje.
Jinak čím víc se půda připraví, tak tím víc semena vzklíčí. Až nakonec je klasika, dobrá příprava půdy - její rozmělnění branami nebo v malém kovovými hráběmi, setí secím strojem do správné hloubky či rozhození po povrchu a zapracování do půdy opět branami nebo hráběmi a nakonec uválení povrchu válcem nebo v malém třeba nějakou betonovou trubkou vhodných rozměrů a váhy atd. My jsme kdysi na setí doma používali trubku průměr asi 200 a délky asi metrdvacet.
Jinak přesné setí kvalitními secími stroji do přesné hloubky a s přesnou hustotou je jedna ze základních podmínek, kterými dnešní zemědělci dosahují svých vysokých výnosů. Stačí se podívat na strniště řepky či obilí, jak jsou na správném poli ty stvoly všude prakticky rovnoměrně od sebe. Podobně podle velikosti rostlin by se měla odvodit hustota setí i svazenky a dalších.
.
Co se týká nákupu semen, třeba u nás jsme viděl semena svazenky, na odvážení od nějak půl kila, v prodejně, která vznikla z bývalého zemědělského zásobování a nyní prodává produkty pro zahrádkářením, zelinaření, chovatelství atd na rozhraní kutilskví a malého podnikání.
Semena komonice u nás pěstuje a prodává jakýsi semenářský ústav, je třeba pohledat na internetu. Jinak ale komonice u nás roste v dost velkém množství všude kolem cest , železničních náspů a podobně, hodně tam, kde se nedávno dělalo nějaké zemní práce nebo kde je kamenitá hodně suchá půda. Stačí v srpnu, září se tam projít a suchá semena z rostlin si "zdrhnout" , pro malé množství jednotek a desítek metrů čtverečním , tuším 3 gramy semena na metr čtvereční se dává u komonice, to úplně stačí.

Nejsem farmar a uz vubec ne fundovany odbornik.Kdyz odectu louku,tak to dela hektar a par metru,takze svazenka je na nejakych 3300 ctvercich,zadny lan.Osivo kupuju,pred mlacenim se svazenka desikuje,pricte li se kombajn..Pro mne urcite levnejsi varianta nakup..Vysev do oraniste a zadiskovani,snad ano,treba zkusit na vzorku,snad hrozi ztrata casti semen kvuli hloubce.Oficialni metodiku seti si jiste stoji za to precist,zapremyslet a zjednodusit pro svoje moznosti a vybaveni.Ale ze bych lital po poli a meril spon nebo pocital semena?Primerene fungovalo vzdycky...JosPr

Když rtady někdo píše o tom kolik pole nechává ladem tak si myslím, že tomu
rozumí, když věnuje se dvoj nebo troj polnímu hospodaření, Na to je třeba
hodně velkých polí. TAKOVÍ BY I MĚLI VĚDĚT KDE SE OFICIÁLNĚ KUPUJÍ OSIVA.
Zemědělec rozumí výškou semene tu výšku, která vznikne když semeno  volně
položí. Semena kukuřice a hrachu s oblibou vytahují holubi. jako ochrana
před nimi se běžně na zahrádkách používají až 40cm dlouhé větvičky napíchané
do záhonu nebo i volně položené větve s průklestu stromů. Toho se holubi
bojí a nedělají pak škodu. dnes existuje i síť proti ptákům s oky cca10cm
která se umístí nad výsev tak 30cm. tyto osiva tké musí mít dobř připravý
záhon do hlobky a následne dobře zavalit. Ještě pro úplnost existují také
osiva kerá klíčí jen na světle, ta se musí set na povrch. Přeléhání semen
bývá způsobeno právě velkou hloubkou výsevu příkladně to ale neplatí pro
petržel tam špatně klíčí a přeléhá osivo z loňské sklizně.
 

---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 3. 2014 15:26:18
Předmět: Re: svazenka

"Stando, co je to výška semene? Vysoký může být strom, člověk, či mrakodrap.
Semena jsou většinou nějakým způsobem šišatá, kulovitá semena jako vytváří
rod Brassica, se vyskytují málo. Semena trav mají délku několikrát větší
než průměr. A co např kopr, při délce cca 4,5mm jsou široká cca 2,5mm, ale
tloušťku mají jen 0,6mm. A co návody na obalech semen, nebo autor publikace
„Rostlinná výroba v tabulkách“ ztratil podle všeho rozum. Osobně vím, že
když naseju pukancovku do takové hloubky, jak doporučuješ, tak z ní nic
nemám, protože ji dílem při klíčení vytahají vrabci a to co přežije jejich
nálety se při výšce porostu cca 1,2m, pří prvním závanu větříku poroučí k
zemi. Takovéto rady jste měli doktorovi poskytnout s Pepanem, hned na
začátku vlákna a nezpochybňujte co píšou fundovaní odborníci, nebo co
vypouštějí semenářské podniky. Jestli se vám to nelíbí, tak to rozmazávejte
u semenářů."

Stando, co je to výška semene? Vysoký může být strom, člověk, či mrakodrap. Semena jsou většinou nějakým způsobem šišatá, kulovitá semena jako vytváří rod Brassica, se vyskytují málo. Semena trav mají délku několikrát větší než průměr. A co např kopr, při délce cca 4,5mm jsou široká cca 2,5mm, ale tloušťku mají jen 0,6mm. A co návody na obalech semen, nebo autor publikace „Rostlinná výroba v tabulkách“ ztratil podle všeho rozum. Osobně vím, že když naseju pukancovku do takové hloubky, jak doporučuješ, tak z ní nic nemám, protože ji dílem při klíčení vytahají vrabci a to co přežije jejich nálety se při výšce porostu cca 1,2m, pří prvním závanu větříku poroučí k zemi. Takovéto rady jste měli doktorovi poskytnout s Pepanem, hned na začátku vlákna a nezpochybňujte co píšou fundovaní odborníci, nebo co vypouštějí semenářské podniky. Jestli se vám to nelíbí, tak to rozmazávejte u semenářů.

Nikdo neuvádíte o jaký Gabon se jedná. Ony jsou dva a musejí se srřídat.
sice ne oba ale je to lepší
G. Pf 90 po dvou letech a G. PA 92 lze používat déle. U tohoto se právě
jedná o tom zařazení mezi vet. léčiva.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: J.Chramosta <chramosta.jan/=/tiscali.cz>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 5. 3. 2014 11:42:09
Předmět: Re: Gabon

"Informace o snížené účinnosti Gabonu zazněly na školení zástupců OV v
Nasavrkách.
Vypadá to, že v roce 2015 bude pozastavena distribuce Gabonu v celé ČR."

P ánové, čtu ty příspěvky o svazence. Ona má tzv . tvrdky a to vzklíčí v
optimální hloubce. Jinak si počká. Takový nepsaný setí všech semen je 3
výšky semena do země. Tak jsem se to učil ve škole , ale to už je dávno.
Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>

Komu: vcely/=/v.or.cz

Datum: 5. 3. 2014 7:32:34

Předmět: Re: svazenka


"Dne Tuesday 25 February 2014 19:30:54 JosPr napsal(a):

> Vysev jsem si zjednodusil na obycejne pobranovani do stavu "spousty malych

> hrudek",vysev rozhozem rukou(to chce krapet praxe,aby porost nebyl ridky

> ani rostlina na rostline,takovy stav akorat,aby se svazenka hezky

> rozvetvila,pak ma velka kvetenstvi a silne rostliny) a na zaver zavaleni

> pudy.Misto bran lze pouzit cokoliv,co pudu rozrusi,zadnou vedu bych v tom

> nehledal a hura do toho.Svazenka je nezmar,pred par lety neoseli jezevci

> kvuli mokru pas u psenice,pohazel jsem primo oraniste,lijak svazenku

> zapravil mezi hroudy a porost byl nadherny,vysoky skoro metr.JosPr.



dobry den,



a zkousel jste ji sit do oraniste a potom srovnat kultivatorem ?

Z jake hloubky je schopna vyklicit?





Diky.





Honza"

Informace o snížené účinnosti Gabonu zazněly na školení zástupců OV v Nasavrkách.
Vypadá to, že v roce 2015 bude pozastavena distribuce Gabonu v celé ČR.

Všeobecně se seje mělce pod povrch osiva nejlík klíčí z takové hloubky jak
jsou samy vysoká.
Z větší hloubky jako 2 cm již klíčí málo co.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 5. 3. 2014 7:32:34
Předmět: Re: svazenka

"Dne Tuesday 25 February 2014 19:30:54 JosPr napsal(a):
> Vysev jsem si zjednodusil na obycejne pobranovani do stavu "spousty malych
> hrudek",vysev rozhozem rukou(to chce krapet praxe,aby porost nebyl ridky
> ani rostlina na rostline,takovy stav akorat,aby se svazenka hezky
> rozvetvila,pak ma velka kvetenstvi a silne rostliny) a na zaver zavaleni
> pudy.Misto bran lze pouzit cokoliv,co pudu rozrusi,zadnou vedu bych v tom
> nehledal a hura do toho.Svazenka je nezmar,pred par lety neoseli jezevci
> kvuli mokru pas u psenice,pohazel jsem primo oraniste,lijak svazenku
> zapravil mezi hroudy a porost byl nadherny,vysoky skoro metr.JosPr.

dobry den,

a zkousel jste ji sit do oraniste a potom srovnat kultivatorem ?
Z jake hloubky je schopna vyklicit?


Diky.


Honza"

Dobrý den.
Děkuji za fotky, vždy se rád podívám.
Ale prosbu bych měl - bylo by možné nahrávat menší fotky než o velikosti
4-5MB? Když se chci podívat přes telefon, je to zbytečně velký.
Díky za pochopení.

josef


Dne 3.3.2014 16:07, Vojta napsal(a):
> Silná včelstva nemájí problém s plodováním ani zásobami.
> Zde je matka nultý ročník.
> Vrba fragilis snad bude kvést delší dobu než vloni. Aspoň měsíc jak v roce
> 2012. Potom je větší šance nektaru a pylu kvůli špatnému počasí.
>
> http://leteckaposta.cz/630052520
> B.V.
>



---
Tato zpráva neobsahuje viry ani jiný škodlivý kód - avast! Antivirus je aktivní.
http://www.avast.com

dotore, kovbojku z toho mohou udělat mnozí jiní. Zde máš co potřebuješ. http://www.osevauni.cz/pdf/svazenka_vraticolista.pdf, je to od odborníků.