78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000)

Tady také platí, že příliš mnoho informací, když není jasné co snimi je stejně špatné jako bez nich.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 13.10.2012 21:26:56
> ----------------------------------------
> Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem
> aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
> M.H napsal:
>
> "Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu
> začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval
> po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
> možné."
> _____________________
>
> Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak
> poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která
> jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném
> materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení
> roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i
> podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo,
> nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po
> větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře
> vymétat čerta ďáblem.
> LD.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59060) (59062)

Jestli to je náhoda, tak může souviset s vylupováním nějakého oslabeného nakaženého včelstva.
Co jsem pozoroval, tak velice často je počet včelstev na stanovišti, která se účastní loupeže, velice náhodná. Některá včelstva se třeba nezúčastní loupeže vůbec, jiná intenzívně. Možná podle toho, ke kterému včelstvu patřily ty první zlodějky, které včelstvo objevily, pronikly dovnitř a přinesly do svého úlu plné volátko sladiny z toho včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (91.239.236.109) --- 17. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59060)

Holub... vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.
Burgel... Pokud se jedná o brakování, souhlasím.
Ale protože mám nekolikaleté záznamy monitoringu spadu ( samozřejmě neůplné, kusé, mravenci zkreslené a podobně) Nevychází mi zhodnocení jednotlivých včelstev jednoduše a hlavně né jednoznačně.
Jednotlivé, jednotlivá včelstva nevykazují opakovaně vyšší nebo nižší zamoření , naopak zamoření kolísá nepravidelně.
Ani šíření nákazy zalétáním není možno pohledem na zápisy vysledovat. (většinou se jedná o F1 generace sester matek od inseminovaných matek, 25 včelstev )

Podle mne jedním z nejdůležitějších faktorů zamožení včelstva je faktor náhody.
Zdá se to být nevědecké vymlouvat se na náhodu ale já mám takový pocit že různé genetické,ecologické a jiné vlivy různou intensitou ovlivnují jednotlivá společenství včel v jednotlivých obdobích.

Jen krátce :
včelstvo číslo 1b mělo loni spad 2500 roztočů bylo opakovaně léčeno KM,a fumigováno , asi vyléčeno a přineslo dobrý průměr stanoviště a letos bez léčení mělo spad 87
roztočů
jiné včelstvo číslo 8 mělo loni spad 350 roztočů léčeno bylo fumigací, přínos okolo průměru stanoviště (jinak bych mu vyměnil matku. )letos bylo 25.8 a 21.9 léčeno KM a po fumigaci 10.10. bez plodu mělo spad 1870 roztočů. (Vím že to mohla být reinvaze)I reinvaze je náhodný jev jen jednoho nebo několika včelstev do jednoho nebo několika různě napadených , kolabujících včelstev. Omlouvám se ale na to existuje trefné české sousloví. Náhoda je vůl
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026) (59039) (59043) (59058)

Ono to není tak jednoduché. To se řešilo již mockrát a každá varianta stojí za prd. Hlavní důvodem je ale hlavně to, že vlastně nikdo nezná způsob přenosu nákazy. Všechno to jsou jen teorie. Proto se to stanovuje podle katastrů. tyto pak mají pravzláštní tvary. Jde pak také o to jak uvědomovat včelaře a spousta jiných náležitostí. Příkladně máme u nás zemědělský podnik který má kočovný vůz pro svoje opylovací potřeby. Pozemky které obhospodařují zasahují do 2 okresů, 4 ZO. To jsou pak radosti!

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 17.10.2012 12:58:47
> ----------------------------------------
> Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když
> má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout
> kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v
> karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v
> jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si
> veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to
> stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které
> by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat
> laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km.
> Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav
> jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 17. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035)

""""""""""A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr""""""
Největší včelařská organizace na světě, by si toto měla zapsat jako své motto místo toho "bez medu to nejde".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: Re: lecen?? vcelstev (59046) (59057)

Nejspíš to bude ale špatné umístění gabonu v úlu. Nevěřili by jste, jaká umístění jsem viděl u včelařů kteří si nechtěli dát radit.
1) v česnu, 2) za zadním okénkem, 3) z předchozího roku 4) zavěšené nad plodem v mezeře po vyjmutém rámku. (co včelař to zlepšovatel) Samozřejmě, pak je vina na gabonu, špatných nařízeních SVS a hlavně na sousedovi,nebo v přírodě zabydlených včelstvech.
Pokud však jste v podletí provedli ošetření správně tak vlastně o nic nejde. Zimní včely jsou nepoškozeny. To co si včely natahají teďˇna podzim zlikvidujete v průběhu podzimu. Čím později to uděláte tím lepší bude na jaře výsledek. Ještě je pořád na to moc teplo. Předpověďˇpočasí tomu ošetření zatím také moc nenahrává.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PHolub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: lecen?? vcelstev
> Datum: 17.10.2012 12:57:35
> ----------------------------------------
> """"""""pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně
> vyjadřuje stav,
> kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
> spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
> kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
> již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
> pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
> mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří
> epizootologii
> nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
> srpnu léčili.. Radek""""""
> """"""Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To
> zase za
> špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
> určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
> používají biologové, lékaři a veterináři. Radek"""""
>
> Zdravím vás pane doktore.
> Nemyslím si, že jsou všichni okolo blbci, jen někteří blbci si myslí, že
> jsou chytří a pletou mám pojmy. Právě proto by se pojmy měly používat
> správně, aby bylo jasné, co je reinvaze a co je invaze.
> Použití pojmu infekční tlak či invazní tlak souvisí s horizontálním
> přenosem pro daného patogena, parazita. Použití zažitého pojmu "reinvaze" a
> "invaze" se zdá vhodnějším než "infekce" a "reinfekce",...... přeci jenom
> už má nožičky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 17. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026) (59039) (59043)

Příteli Menšíku, třeba vytváření ochranného pásma okolo ohniska MVP. Když má být ochr. pásmo v okruhu 5km, tak má příslušný veterinář zapíchnout kružítko a včelstva, nalézající se v ploše kruhu o fí 10km jsou v karanténě. Hlásíme parcely, možná budeme ještě hlásit GPS a počet včel v jednotlivých včelstev. Přitom, by stačil jdnoduchý program, kdy by si veternář najel kurzorem na postižené stanoviště a vyhodilo by mu to stanoviště včelstev nalézajících se v tomto kruhu a adresy včelařů, které by pak mohl o vzniklé situaci informovat a nemusely by se tak zatěžovat laboratoře diagnostikováním vzorků včelstev, keré jsou dál než je těch 5km. Zatím to platí stát, ale stejně to jde z našich kapes. Jsem velmi zvědav jak budou reagovat jednotliví včelaři, až se to bude platit ze svého.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 17. 10. 2012
Re: Re: lecenĂ­ vcelstev (59046)

""""""""pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně vyjadřuje stav,
kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří epizootologii
nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
srpnu léčili.. Radek""""""
""""""Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To zase za
špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
používají biologové, lékaři a veterináři. Radek"""""

Zdravím vás pane doktore.
Nemyslím si, že jsou všichni okolo blbci, jen někteří blbci si myslí, že jsou chytří a pletou mám pojmy. Právě proto by se pojmy měly používat správně, aby bylo jasné, co je reinvaze a co je invaze.
Použití pojmu infekční tlak či invazní tlak souvisí s horizontálním přenosem pro daného patogena, parazita. Použití zažitého pojmu "reinvaze" a "invaze" se zdá vhodnějším než "infekce" a "reinfekce",...... přeci jenom už má nožičky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 10. 2012
Re: Formidol 40ml - její váha (59047) (59049) (59051) (59053)

rozdíl bude asi v teplotě, pro kterou je hustota udávána

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 10. 2012
Re: Formidol 40ml - její váha (59047) (59049) (59051) (59053) (59054)

50g tedy váží prázdná odparná deska

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.55.2) --- 17. 10. 2012
Re: Formidol 40ml - její váha (59047) (59049) (59051) (59053)

Zvážil jsem několik balení letos koupeného Formidolu(dvě desky v balení) datum použitelnosti 1/2014 a vychází to od 207g do 212g na jedno balení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 10. 2012
Re: Formidol 40ml - její váha (59047) (59049) (59051)

" v 85% koncentraci tedy 1,187 g/ml."
podle mých údajů má 85 % kyselina mravenčí hustotu 1.195 gr/ml

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 10. 2012
Re: Formidol 40ml - její váha (59047) (59049)

Staré formidoly s uniklou kyselinou není problém pro aplikaci oživit novou dávkou kyseliny.
Co se týká měření účinnosti vážením, půjde to těžko, protože za vyšší relativní vlhkosti v úlu, to znamená obvykle za okolních nižších teplot, se ta vlhkost v kyselině mravenčí kondenzuje a ředí ji. Vážení by tak dalo zkreslené údaje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 17. 10. 2012
Re: Formidol 40ml - její váha (59047) (59049)

někde tady se píše, že odparná deska váží 50g - předpokládám, že včetně kys. mravenčí
www.uskvbl.cz/attachments/spc/0910f7c7800bfad6.doc

Objemová hmotnost kys mravenčí je 1,22g/ml, v 85% koncentraci tedy 1,187 g/ml. 40 ml tohoto roztoku tudíž váží 47,48 g. 2,5g bude vážit deska a nějakou tu desetinu obaly. Tolik teorie, kterou lze jistě snadno ověřit praktickým vážením.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.55.2) --- 17. 10. 2012
Re: Formidol 40ml - její váha (59047) (59049)

Celé nerozbalené balení 2ks Formidolu váží 200g +-10g. Tak mi to řekl Dr. Krieg na otázku jak spolehlivě určit jestli je Formidol ještě použitelný. Formidol tuto váhu má i po dvou letech od propadnutí minimální doby použitelnosti, aspoň když jsem to vážil Já u několika zapomenutých kusů balení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Burgel (91.239.236.109) --- 17. 10. 2012
Formidol 40ml - její váha (59047)

Celulosová deska formidolu 40 obsahuje 40ml kyseliny mravenči 85% nikde jsem nenašel její váhu. Potřeboval bych vědět jejich váhu abych si mohl zvážit balíček 10ti kusů a zhodnotit její následnou účinnost. Podle mne je to velmi důležité, mělo by to být na návodu. |V případě vyprchání léčíme "prázdnou celulosou"
Jestli se nepletu je jich v balení 5x2 ks ale nikde jsem nenašel jejich celkovou a tím i jednotlivou váhu.
Mám zkušenost že přes obal tři folie se kyselina dostává a pomalu vyprchává. Na obalu je životnost do roku 2013 při skladování do teploty 25°C
Mám dojem že letos jsem měl KM s nižší účinností ( při vložení KM jsem měl opakovaně spady nízké a nyní po fumigaci mám nyní vysoké)
Máte podobné zkušenosti s vyprcháním Formidolu _
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 17. 10. 2012
Re: Re: lecenĂ­ vcelstev (59046)

Panu Holubovi jste neodpověděl. V jaké souvislosti byste použil slovo invaze? Nebo je to nesprávný termín v epizootologii?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: Re: lecenĂ­ vcelstev

Mimo to bych byl rád, kdyby jste objasnil, co to je invazní tlak. To zase za
špatný termín považuji já. Pokud mluvíte o tom, že včelstvo je ohroženo
určitým množstvím roztoče, jde o infekční tlak...alespoň tento termín
používají biologové, lékaři a veterináři. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>

Datum: 14. 10. 2012

Předmět: Re: lecení vcelstev
"Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si

na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu

reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak

obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere....

Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu

období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín

reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: Re: lecenĂ­ vcelstev

pane Holube, záleží na úhlu pohledu. Reinvaze velmi přesně vyjadřuje stav,
kdy jste sice během sezóny v podletí léčil, ale najednou je ve velstvu
spousta roztočů znovu, tedy reinvaze roztočů v daném včelstvu a sezóně,
kteří se tam dostali reinvazí z okolí. V samotném včelstvu by se po léčení
již znovu nenamnožili. Dříve než budete chtít měnit zažité termíny je dobré
pochopit důvody použití daného termínu. Naštěstí u nás neplatí, že všichni
mimo Vás jsou úplní blbci. Je prima, když mnoho včelařů, kteří epizootologii
nerozumí, má představu, že kvůli reinvazi musí sledovat i v září, i když v
srpnu léčili.. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>

Datum: 14. 10. 2012

Předmět: Re: lecení vcelstev
"Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si

na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu

reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak

obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere....

Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu

období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín

reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 17. 10. 2012
Re: Re: mezistÄ?nky

Jestlii to nebylo chybou včelaře. Používám mezistěny Kewa od pana Vaška
dlouho bez problémů. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Trafikant <e-mail/=/nezadan>

Datum: 15. 10. 2012

Předmět: Re: mezistěnky
"mezistěny v Boskovicích vyrábí fa.Kewa ing.František Vašek.Mezistěny dodává

zejména do včelařské prodejny v Nasavrkách.V minulosti jsem tyto mezistěny

používal.Mezistěny byly pevné nebortily se jen jeden nedostetek jsem

zpozoroval a to v bezsnůškovém období včely na nedostavěných nebo čerstvých

mezistěnách dělaly na ploše průlezy i ve větším počtu.Bylo to povtrzeno i

jinými včelaři,kteří tzto mezistěny používají."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.160) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59037) (59042)

Pepane, několik let po sobě jsem zkoušel měřit plochu plodu na konci března a tak jsem se přesvědčil, že na pravidle 40dní něco pravdy bude. Pokud jedny včely na jaře mají trubčinu dřív neznamená, že mají větší plochu plodu a ani to, že jsou silnější než ty co trubce začnou chovat později. To kdy začínají včely chovat trubce jsem sledoval v souvislosti se začátkem rojení a není pravidlem, že včely s časnějším chovem trubců jsou víc rojivější, spíš naopak. Ten ranný chov matek provozuji cca 10 let, první impulz byl, ale z důvodu chovu včelstev s ranným rozvojem na jarní snůšku. A jak šly roky tak jsem začal vidět i jiné souvislosti a je to zcela jednoduché, v přírodě všechno souvisí se vším.
Př. J.P. s tím počtem aplikací z jedné lahvičky Varidolu to souhlasí, tak jsem to myslel i já. A rovněž s Vámi souhlasím i s těmi roji, tady hlavní zamoření jde od včelstev včelařů, než volně žijících včelstev. Úhyny na stanovištích sousedů včelařů jsou toho důkazem. Ale to kolem dostupnosti léčiv přes veterináře to zas až tak není. Když budu chtít jakékoliv léčivo, tak nemusím nic řešit přes ZO, ale stačí říct veterináři, aby mi léčivo objednal. Volně dostupné léčivo nemají, ani v lékárně, kde si ho včelař může zakoupit také, ale na objednávku je to možné. A dostupnost Formidolu nebo objednat si přes net KM, jako hlavní léčivo v sezóně, to není problém už vůbec.
Př. Kapoun: Jestli má být řeč o hledání VT znaků u včely, tak to je na hodně dlouho. U mě je hlavní ošetření v podletí Gabon nebo KM jako dlouhodobé ošetření(3 týdny) a potom podzimní Varidol. Při sledování spadu v sezóně u některých včelstev dám navíc Formidol, to se děje po lipách v době loupeží u několika včelstev, když mi spad během týdne poskočí z desetiny/jednotky na stovky. Při prvním ošetření Varidolem je dlouhodobý průměr do 50ti roztočů na včelstvo. Ten průměr takhle naskočí většinou díky několika včelstvům, kde jsem použil Formidol při sražení roztočů co si donesly po lipách. Poději už skoky ve spadu nepozoruji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026) (59039)

Nechápu co je přitroublého na předpisech.
Léčiva si v ZO objednáváme v květnu, obvykle je začátkem července máme doma
Veterinární nařízení akorát uvádí termíny které jsou pro zásah nejvhodnější.

pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 16.10.2012 16:26:32
> ----------------------------------------
> Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách
> velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu,
> které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a
> provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje
> ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci,
> kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I
> kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože
> prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká
> včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci -
> mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno
> včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější,
> včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn.
> Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve
> včelařině.
>
> J.P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59037)

Na nejake zavery na brakovani na mnozstvi VD je hodne brzo,jini budou o hodne dal.Nicmene,tak jako existuji vcelstva s vyssim poctem VD,tak existuji cele linie matek sester s vyssim poctem VD bez zavislosti na umisteni na vcelnici a takoveto matky sestry rusim.Snad muze nekdo udat zkusenosti z vetsiho casoveho horizontu.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026) (59039)

K nelecenym vcelstvum.V Olsanech u Pv existovalo vcelstvo ve strope chatrajiciho domu az do letoska po 6 let!!! Nikdo mu nedaval gabon,varidol,nenatiral ho na jare,a nebyt novostavby vedle,bylo by tam jeste dnes! Nadherne silne vcelstvo,zadny zebrak jako je k videni u mnohych dnes.Kazdy rok ozdravny roj a stacilo to.Skoda,ze jsem se nedopatral po rozmerech vceliho dila a mnozstvi prirozenych zasob..Na puvodnim zpusobem zijici vcelstva nic nesvadejme,priciny hledejme u "drzitelu" vcelstev,co sami nesvedou nic a jen zneuzivaji a otravuji ostatni.Bez urazky.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; vcely_identify (193.179.175.210) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032)

Aleši, jedna lahvička Varidolu - neboli souprava - neni na léčení padesáti včelstev, ale pouze na padesát aplikací, a to jen v případě, jak já říkám - jenobednového chovu. Takže, když je chov vícebednový, počet aplikací klesá a zůstávájí knoty. Dopředu se musí počítat se všemi možnostmi, protože jsou potíže s přiobjednáním. Když to zrajchnujež dojdeš k číslu sedum.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024) (59026)

Kde se berou neléčená kolabující neléčená včelstva - no přece v hlavách velmi iniciativních laických superléčitelů. Já věděl jen o jednom včelstvu, které žilo v jisté nemovitosti, dnes je pravděpodobně nemovitost prodána a provádějí se stavební úpravy,takže se můžu domnívat, že toulající se roje ztratily poslední místo k ubytování a tím se z nich stanou bezdomovci, kteří zhynou s poklesem teplot s vydatnou pomocí podzimních srážek. I kdybych se chtěl vymlouvat na neléčená včelstva, tak nemůžu, protože prakticky ve svém okolí již neni žádné místo, kde by tak zvaně divoká včelsva - tento výraz přímo nenávidím, zrovna tak, jako varoatleraci - mohla přežívat. A jak píše Pepan, aby bylo něco účinné, musí být podáno včas, a proto si myslím, že přístupnost k léčivům by měla být snadnější, včasnější a přitroublé veternátrní předpisy by měly doznat závažných změn. Je skutečně lepší předcházet, než odstraňovat důsledky. Toto platí nejen ve včelařině.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035) (59036)

Právě tady v tom příspěvku se nachází to jádro pudla k zamyšlení. Popisuješ dv případy
1) jeden pomalejším plodováním.
2) rychleší plodování
Oboje však mají stejný výnos. Z toho pak vychází poznatek, že v množství plodu asi není to rozhodující o výnosu. Je však dnes již známo, že ne ve všech včelstvech se včely dožívají stejného věku. Některá včelstva pak při své krátké životnosti údajně mají i o 2 grnerace plodu víc. To pak také znamená, že vychovají í více generací VD.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leceni vcelstev
> Datum: 16.10.2012 12:34:00
> ----------------------------------------
> Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to
> zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad
> přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3
> roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší,
> ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou
> později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích
> buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových
> včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev
> podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035)

Smím se zeptat, jaké máte zkušenosti z vlastnho brakování? Odpovídá to předpokladům?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.12.160) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034) (59035)

Také mám včelstva s průměrově vyšším spadem po celou sezónu a nejsou to zrovna ty krajní, kde by se dalo uvažovat o zalétávání. Ikdyž to není spad přežití ohrožující, např. přelom červen/červenec místo 0,1 je 0,3 roztoč/den, je tam potom na jaře vidět rozdíl v rozvoji, jsou pomalejší, ikdyž řepku stihnou a donesou medu stejně. Ale do chov nálady se dostanou později. Začátek chovné nálady považuji zakladení prvních trubčích buněk.Psal jsem to už několikrát, že odchovávám ranné matky. Z takových včelstev si beru vajíčka a hlavně jsou řijní jen trubci ze včelstev podobných vlastností. To je pro mě ten nejjednoduší přírodní výběr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033) (59034)

A naprosto nejprinosnejsi by bylo,vcelstva opakovane vykazujici vetsi mnozstvi VD jednoduse brakovat.Tim se nedostavame pouze k osobni odpovednosti vcelare,ale znovu k urovni vcelareni jako celku.Pro spoustu vcelaru je zruseni vcelstva neco nemyslitelneho byt jen pro doprovodne vlastnosti,ne tak pro velky vyskyt roztocu...Kazda vcelnice ma nastavena jina kriteria pro vyber vcelstev a mnoha vubec zadna,prioritou je jen nesmyslne drzet stavy,kvantita na ukor kvality...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032) (59033)

Možná by bylo přínosné, kdyby ti, kteří monitorují všechna včelstva sledovali, zda ty včelstva, které mají vyšší výskyt VD se i jinak něčím odlišují od ostatních, např. jsou slabší, úly jsou umístěny na krajích, apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031) (59032)

>A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.<
----------------------------------------------------------
K tomu si Aleši dovolím předložit vlastní zkušenost.
Každý, kdo monitoruje včelstva v průběhu celého roku tak zjistí, že rozdíly ve spadu jednotlivých včelstev se liší a to nejen v době loupeží, nýbrž již v průběhu celé sezóny. Na každé včelnici jsou některá včelstva která vykazují vyšší spady. Tato včelstva vykazují vyšší spady již v průběhu měsíce května a června a je třeba právě v těchto, přednostně a neodkladně tlumit rozvoj populace kleštíka, neboť právě tato včelstva jsou potenciálním zdrojem "reinvaze" kleštíků pro celou naši včelnici. K tomuto účelu nám poslouží nejlépe kyselina mravenčí (Formidol - 40 ml; Formidol - 80 ml, či jiná aplikace.... lépe něco než nic), kterou můžeme použít kdykoli v průběhu produkčního období. Naši "vlastní kleštíci" mají největší podíl na poškození zimních generací včel. Teprve až následně jsou to kleštíci importovaní od "souseda". I zde platí pořekadlo o zametání před vlastním prahem ;o)).
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.13.224) --- 16. 10. 2012
Re: leceni vcelstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029) (59031)

Léčiva dávám pořád stejně, dva Gabony na včelstvo a jedna lahvička Varidolu by také vyšla na cca 50 včelstev. 50 včelstev nemám, ale posuzuji podle toho kolik mi zbyde léčiva v jedný lahvičce. Problém nevidím v tom, že by nefungovalo léčivo, ale v tom že nefunguje na 100%. A to nefungovalo nikdy a žádné léčivo. No a jednoduchou přímou úměrou se dostanu k tomu, že přežije ošetření vždy více kusů roztočů. A pokud nezasáhne včelař a neudělá v sezóně ošetření navíc než si zvykl(Gabon,Varidol), tak dojde přemnožení roztoče. A zase se dostávám k zodpovědnosti chovatele, nejde mít naučenou větu, kdy mám použít léčivo, musím mít přehled o spadu a případně napadení plodu, protože to předchází spadu. A podle toho se mohu rozhodnout jestli dám léčivo a jaké. Myslím si, že spad je celorepublikově monitorován tak u 10% včelstev a to jsem ještě optimista. A z vlastní zkušenosti vím, že když už monitoruji, tak všechna včelstva na stanovišti, protože v době loupeží se ty rozdíly ve spadu hodně můžou lišit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028) (59029)

je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih.


Já myslím, že léčivo pro včely je marginalita. Pokud někdo třeba používá na psa obojek proti klíšťatům, stříká doma proti mouchám něčím jak biolitem, "impregnuje" nohy, než jde do lesa příslušným silným repelentem na klíšťata, bydlí v baráku, kde dřevo má impregnované běžných prostředkem na ochranu dřeva, musel v bytě jedem likvidovat štěnice,stříká na zahradě rád chmikáliemi "na brouky" atd, tak v porovnání s tím je jeho prostředí extrémně zamořené, zatímco včely jsou úplně čisté.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028)

"Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.

Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc."


Tak to jsem smotal dohromady VM a VMS.
Jasně že varoamonitoring potom by měl dělat každý, u koho se dá předpkládat, že běžné předepsané ošetření by nemuselo stačit.
VMS mi ale potom připadá relativně zbytečný. Maximálně jako nějaký pomocný údaj k odhadu zvyšování množství roztočů na určité ploše.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59028)

,,,Kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo provést pořádně jen podzimní ošetření a do dalšího podzimu se nemůže nic stát.Tři ošetření s perfektní organizovaností to jistí. Vlastní růst populace roztoče ve včelstvu není takový, aby došlo k problému. Ten by nastal až druhým, případně třetím rokem.
Praxe ale ukázala, že to tak někdy nefunguje, že je v případech hromadných úhynů migrace z kolabujících včelstev ten hlavní faktor. Kde se ta kolabující neošetřovaná včelstva berou? :-),,,


Je to tak jak Pavle pises, mozna trochu s nadsazkou, ale organizovanost je skutecne pomerne slusna a tu pokladam za velmi dulezitou. Problem je v tech lecivech, ikdyz jich tam cpeme cim dal vice ( ze dvou kapek Varidolu dnes jiz mininalne 4),ze 2ks gabonu uz taktez 4 ks. Do toho jarni nater a mame ted poradny prusvih. Kolega se na zacatku ptal,kde se mu tam vzali ti roztoci. Pri ucinnosti Gabonu a jeho plosnem nasazeni, prece nemuzou byt vcelstva tak atakovana z vnejsku. Podle me prusvih je uz i u Amitrazu, diky KŠ jsme overovali ucinnost. Amitraz a KŠ by na tom meli byt stejne a nejsou. Zatim si stojim. Proto tech roztocu preziva takove mnozstvi a pak v nasledujicim roce se krasne pomnozi a ani gabon uz to nezachrani.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021)

RP:
No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
-----------

Pokud jde o VM (varroamonitoring), tak ten si každý dělá u sebe a je jeho věc jak si jej zprůměru.

Může si jej porovnat s nárůsty ve VMS - Varoamonitoring systemu a vědět víc.

Ani v začátcích VMS nebyla úplně jasná představa, že by VMS vydávalo nějaké plošné vcarování (i když jsme si to mnozí mysleli) a dnes po letech je jasné, že žádné varování pro celé ČR je nesmysl.

Samozřejmě jsou roky kdy je to zhlediska roztoče horší a kdy lepší. To se z něj dá trochu určit, ale bez vlastního monitoringu je nesmysl cokoli stanovovat.

Je to prostě systém kde jsou unformace o spadu roztočů na různch místech. Žádná předpověď počasí, pouze jak kde prší a dříve pršelo pro porovnání.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Trafikant (46.33.112.73) --- 15. 10. 2012
Re: mezistěnky (58983)

mezistěny v Boskovicích vyrábí fa.Kewa ing.František Vašek.Mezistěny dodává zejména do včelařské prodejny v Nasavrkách.V minulosti jsem tyto mezistěny používal.Mezistěny byly pevné nebortily se jen jeden nedostetek jsem zpozoroval a to v bezsnůškovém období včely na nedostavěných nebo čerstvých mezistěnách dělaly na ploše průlezy i ve větším počtu.Bylo to povtrzeno i jinými včelaři,kteří tzto mezistěny používají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PHolub (178.248.56.32) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59024)

""""""""""Už to tady někdo napsal v okolí včelařů asi nemůže být tolik kolabujících včelstev aby byly takto opakované invaze z venčí. opravdu však půjde o přemnožení roztoče ve vlastních včelstvech následkem nesprávně nastavených ošetření. """""
Kdyby tomu tak bylo, tak by stačilo provést pořádně jen podzimní ošetření a do dalšího podzimu se nemůže nic stát.Tři ošetření s perfektní organizovaností to jistí. Vlastní růst populace roztoče ve včelstvu není takový, aby došlo k problému. Ten by nastal až druhým, případně třetím rokem.
Praxe ale ukázala, že to tak někdy nefunguje, že je v případech hromadných úhynů migrace z kolabujících včelstev ten hlavní faktor. Kde se ta kolabující neošetřovaná včelstva berou? :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59022)

varoa monitorink

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 15.10.2012 09:03:19
> ----------------------------------------
> Co rozumíte pod zkratkou VM?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021)

Už to tady někdo napsal v okolí včelařů asi nemůže být tolik kolabujících včelstev aby byly takto opakované invaze z venčí. opravdu však půjde o přemnožení roztoče ve vlastních včelstvech následkem nesprávně nastavených ošetření. mám s tím zkušenost z ochrany roslin, nesprávná doba postřiku již úrodu nezachrání i kdyby se dělala 100x. Na 100%to platí i v našem případě.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 15.10.2012 08:47:20
> ----------------------------------------
>
>
> _"Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v
> rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů
> naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů."_
> No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
> Když se ale vyskytují bodová ohniska, daná jednak rozdíly v konkrétním
> provedení léčení včelařů i v konkrétním ošetřování včelstev, které při
> orientaci na vysoký výnos vedou k zvýšené citlivosti na varaózu , potom
> taky přímo loupežemi v varaózou oslabených včelstvech, tak je jasné, že VM
> musí selhávat. Aby byl za takových podmínek VM jakž takž účinný, musela by
> do něho přispívat tak čtvrtina, polovina všech včelařů nebo by musela být
> sledovaná včelstva každých 500 - 1000 metrů, podle toho, která podmínka by
> při dané hustotě zavčelení byla naplněna dřív.
>
> Jak už jsem napsal dříve, když se objevuje nebezpečná reinvaze způsobená
> loupežemi ve varaózou oslabených včelstvech, co takhle vylepšit situaci
> opatřeními, která loupežení v oslabených včelstvech omezí. A dá se dost
> podstatně omezit a to poměrně jednoduchými úpravami.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2012
varoamonitoring Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021) (59022)

VM - varoamonitoring

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019) (59021)

Co rozumíte pod zkratkou VM?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000) (59019)

"Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů."


No, VM stejně jako tehdejší předpověď musí být nutně plošně zprůměrována.
Když se ale vyskytují bodová ohniska, daná jednak rozdíly v konkrétním provedení léčení včelařů i v konkrétním ošetřování včelstev, které při orientaci na vysoký výnos vedou k zvýšené citlivosti na varaózu , potom taky přímo loupežemi v varaózou oslabených včelstvech, tak je jasné, že VM musí selhávat. Aby byl za takových podmínek VM jakž takž účinný, musela by do něho přispívat tak čtvrtina, polovina všech včelařů nebo by musela být sledovaná včelstva každých 500 - 1000 metrů, podle toho, která podmínka by při dané hustotě zavčelení byla naplněna dřív.

Jak už jsem napsal dříve, když se objevuje nebezpečná reinvaze způsobená loupežemi ve varaózou oslabených včelstvech, co takhle vylepšit situaci opatřeními, která loupežení v oslabených včelstvech omezí. A dá se dost podstatně omezit a to poměrně jednoduchými úpravami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2012
Re: Re: l???en?? v??elstev (58993) (59002)

Podle mne to zamoření je důsledkem naprosto nesprávně načasovaného ošetření.Osobně používám jen doporučená ošetřen v daných termínech. včera jsme odebiráli měl na vyšetření Moru, zasíťované podložky byly v úlu 14 dní a při pečlivé prohlídce Jen ve 3 úlech z 20 bylo pár kleštíků a v jenom jich bylo 20
Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: l???en?? v??elstev
> Datum: 13.10.2012 23:15:06
> ----------------------------------------
> Jeste mi unikla jedna myslenka, gabon je vzdy na plosne pouziti min. jedna
> ZO, kdyz by gabon fungoval, tak z ceho by mel kolega tak obrovsky invazni
> tlak z vnejsku. Pochybuji,ze to bude z roju, nebo divoce zijicich vcelstev,
> to by jejich pocet se musel blizit pomeru 1:1 k tem nami opecovavanym,coz
> je nerealne. Spise soudim, ze s KM se to musi umet, aby mela ucinnost,
> gabon uz nema tu ucinnost, co mel drive. Tak se to ted dohani varidolem,
> ktery nefunguje na zavickovany plod a ze ho mam ve svych vcelach pomerne
> hodne,takze dalsi leceni jen s castecnou ucinnosti. No proste je v tom
> leceni asi hodne chyb.       
> P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 10. 2012
Re: l??en? v?elstev (58976) (58979) (59000)

Děje se přesně to samo co se dělo u zahrádkářů před 25 roky kdy se v rozhlase vysílala prognoóza škůdců Je tstejně nesmyslné chvání včelřů naásledkem VM jako tehdy u zahrádkářů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??en? v?elstev
> Datum: 13.10.2012 21:26:56
> ----------------------------------------
> Moje léčení v tomto roce. Zimní měl bez nálezu. Na jaře v dubnu jsem
> aplikoval kyselinu mravenčí formou houbiček.
> M.H napsal:
>
> "Koncem června jsem dal Formidol. Začátkem srpna Gabon, po odebrání Gabonu
> začátkem září kyselinu mravenčí v dlouhodobém nosiči.Dnes jsem kontroloval
> po první fumigaci. Hrůza- průměr 250ks. roztočů. Je to vůbec
> možné."
> _____________________
>
> Nevím, co na takovéhle příspěvky napsat, jak je seriozně vyhodnotit a jak
> poradit. Naprostá absence popisu situace. Hrůza je to kvantum léčiv, která
> jste do včel napral hlava nehlava. Svěčí to buď o naprosto nevhodném
> materiálu pro danou lokalitu nebo naprosto nezvládnuté léčení (hubení
> roztoče). Pokud budete přípravky nasazovat, jak se to hodí vám (třeba i
> podle spadu) a ne kdy to chovaný materiál potřebuje, kdy má slabé místo,
> nestane se časem nic jiného, než jednu demagogii nahradíme druhou (po
> větším rozšířtení KM). Tak tohle hrůza pro mne již je. Není prostě dobře
> vymétat čerta ďáblem.
> LD.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.13.224) --- 14. 10. 2012
Re: Re: Re: lÄ?Ă??enÄ?­ vĂ??elstev (58999) (59017)

Pánové zagoolujte dva výrazy " reinvaze roztočů Varroa destruktor" a "invaze roztočů Varroa destruktor" a zjistíte kde a kdo všechno tato spojení používá. A mě z toho vyšel závěr, že si to každý dá tak jak mu to momentálně příjde a tedy kdo bez viny ať první hodí kamenem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 14. 10. 2012
Re: Re: Re: lÄ?Ă??enÄ?­ vĂ??elstev (58999)

Jak by asi řekl Jára Cimrman:
Příteli Hubači a nestačilo by jenom "invaze"?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.13.224) --- 14. 10. 2012
Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59008) (59011) (59014)

Ale na to by jste si měl odpovědět sám proč používáte nepřesné termíny. Já bych tipnul že jste si na to zvyk, tak jako všichni. Ono to vyjde nastejne jestli je invaze nebo invazní tlak invazním druhem. Pořád to nevystihuje pojmenování nárustu populace bez migrace(invaze) z vnějšího prostředí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (85.71.161.65) --- 14. 10. 2012
Re: Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59005) (59006)

K loupení dochází také přes zasítované dno,kdy včely mezi sebou předávají loupené zásoby.Už jste tento unikátní druh loupeže pozoroval.petr šavel č.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 14. 10. 2012
Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59008) (59011)

Nevím, proč by se měl nepřesný termín, vyjádření, používat jen proto, že si na to někdo zvyk. Zajímalo by mne, v jaké souvislosti zastánce termínu reinvaze použije termín invaze. Pojmenování skutečné reinvaze je pak obtížné, asi bude míra opakování v tomtéž roce vyjádřena počtem rerere.... Myslím si, že by invaze měla být v případě varroózy vztažena k ročnímu období a reinvaze v případě bezprostředního opakování invaze. Tedy termín reinvaze spíše vyjadřuje nebo se snaží nahradit termín invazní tlak.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.248.82) --- 14. 10. 2012
Re: Podzimni snuska (58994) (58995) (58996) (59003) (59009)

postreky s repelentom vám spolahlivo odoženú včely z repky aj zo slnečnice...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.13.224) --- 14. 10. 2012
Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59008) (59011)

Mě osobně je to jedno a ani mě to nějak moc nezajímá jak se co jmenuje. Ale má-li být řešen význam slov, tak v prvotní invazi nejde o invazi, protože invaze je něco z vně, ale jde o přemnožení roztoče uvnitř včelstva. Ne invaze, ale přemnožení. Ale jinak samozřejmě souhlasím s tím jestli je to zažité tak ať je to tak, protože lidé to chápou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 14. 10. 2012
Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59008)

Jen na okraj a jen můj vlastní názor :-). Neprosazoval bych změnu již
zaběhnutých a srozumitelných výrazů - a ona se ta "re invaze" již vžila.
Nakonec se domnívám, že vystihuje skutečnost - prvotní invazi jsme již
řešili dřívějším úspěšným léčením.
S přátelským pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Kapoun
Sent: Sunday, October 14, 2012 9:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Re: lecení vcelstev

Mně se jednalo o to, že by stačilo použít slovo "invaze". Reinvaze by mělo
být opravdu opětovné napadení. ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2012
Re: Podzimni snuska (58994) (58995) (58996) (59003) (59009)

"Pavle, ty včely nejdou na řepku z jiných důvodů, než je postřik. V případě atraktivity porostu řepky pro včely, nezabrání žádný postřik jejich náletu, i kdyby je to stálo život. Měl jsem řepku 200m od stanoviště a na cca deseti hektarech nebyla ani setina počtu hmyzu, který byl na jedenapůl aru slunečnice."


O tom se už dříve diskutovalo. Dnešní odrůdy řepky a dalších kvetoucích plodin jsou šlechtěny na to, aby měly vysoké výnosy i bez opylování včelami, s tím souvisí i jejich malá atraktivita pro včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 14. 10. 2012
Re: Podzimni snuska (58994) (58995) (58996) (59003)

Pavle, ty včely nejdou na řepku z jiných důvodů, než je postřik. V případě atraktivity porostu řepky pro včely, nezabrání žádný postřik jejich náletu, i kdyby je to stálo život. Měl jsem řepku 200m od stanoviště a na cca deseti hektarech nebyla ani setina počtu hmyzu, který byl na jedenapůl aru slunečnice.

J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 14. 10. 2012
Re: Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004)

Mně se jednalo o to, že by stačilo použít slovo "invaze". Reinvaze by mělo být opravdu opětovné napadení.
Patřím k "nemoderním" včelařům. Používám úly B9 a B10 i polonástavky D 10. Právě kvůli léčení varidolem "vtěsnám" včely do jednoho B10 s jedním vyjmutým plástem (na umístění proužku s varidolem), plástová plocha zůstáva mimo mezeru 180 dm2. V minulých létech mi stačilo jedno červencové použití formidolu (do podmetu) a 3x varidol, gabon jsem nikdy nepoužil. Vyšetení zimní měli (bez prohlížení a zjišťování počtu VD) vždy pod průměr 3. Protože letos jsme formidol dostali opožděně (koncem srpna), tak jsem se rozhodl jej již nepoužít. Byl jsem zvědav na spad VD po první fumigaci. Z mých 24 včelstev jsem u tří prohlédl podložku a odhad byl 100, 200, 600 kleštíků. Ostatní byly prověšeny do podmetu, takže jsem je nechtěl rozrušovat. Podmet také vložením podložky snižuji z letních 6 cm (odstraním trubčinu) na zimní 2 cm.
Invazi kleštíka, ani rabování jsem za dobu svého 45-ti letého včelaření nezaznamenal, i když do vzdálenosti 2 km je asi 90 včelstev.

Hlavní nedostatek popdzimního léčení spatřuji v nedokomale provedeném ošetření, hlavně ponecháním velkého neobsednutého prostoru. Použití 8-mi kapek varidolu do úlu se 4-mi nástavky, kde včely obsedají (když jsou již částečně staženy do zimního chumáče) stěší dva není asi plně účinné. A zbytečně se zamořují plásty jedem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.52.1) --- 14. 10. 2012
Re: Re: lĂŠÄ?enĂ­ vÄ?elstev (58993) (59002)

Souhlasím s poslední větou Pavla Zajíčka a doplnil bych ji o sledování stavu roztočů ve včelstvu. Protože v tom je celé jádro problému a přemnožení a potom následných reinvazí. U mě Gabon funguje, oba dva, říkám to s určitostí, protože sleduji spad, před, během i po Gabonu. Já když mám u některých včelstev problém, tak je to vždy prudký nárust a do 14dní spad opět klesne a aby se nestalo to, že klesne protože se roztoči nechají zavíčkovat tak tomu pomůžu KM nebo Gabonem podle období. Ale ten počet včelstev u kterých se tento výkyv vyskytne spočítám vždy na prstech jedné ruky. Ale třebaže máme v ZO stejné podmínky dostupnosti léčiv, tak také máme případy kdy včelař přijde v podletí o celé stanoviště. To jsem se dozvěděl o události minulý rok, jak včelař šel na veterinu hlásit, že mu včely někdo otrávil, v době kdy u mě šel spad z jednotek na stovky za den během týdne. Podobný případ na druhém konci ZO, ale s tím rozdílem, že prý za kolabs stanoviště mohly včely jiného včelaře, loupeží. Na nefunkčnost Gabonu, i kdyby nefungoval, na otravy, na loupeže od včel, vos apod. jsou to vždy jen výmluvy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2012
Re: Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004) (59005)

A pamatuji si, jak se o tom diskutovalo před několika lety, kdy varaóza byla ještě v pohodě, že prý se otevřeným spodním česnem ve dnu tou loupeží automaticky přírodním výběrem zlikvidují slaboši a zůstanou jen silná včelstva. Tak tady máte ten přírodní výběr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 14. 10. 2012
Re: Re: lecení vcelstev (58993) (58997) (59004)

A k vylupování včelstev oslabených varaózou a následně k reinvazi roztočů právě obrovsky přispívá systém spodního velkého česna ve dnu. Stačí malé oslabení včelstva a takové včelstvo je přes toto česno vylupováno. Zatímco třeba v zadováku s pořádně zůženým česnem je či vlastně bylo úplně běžné, že včely uhynuly téměř úplně nebo prakticky úplně a teprve potom byl úl nalezen zlodějkami. Takže včelstvo bylo vylupováno umrající nebo úplně mrtvé.
Reinvaze roztočů ze zadováků je tedy oproti nástavkovým úlům minimální.
Podle mně víc než neustálé žvanění kolem léčení a léčiv by obrovsky prospělo odstranění tohoto nedostatku nástavkového úlu podle starých zadováků.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (94.229.32.130) --- 13. 10. 2012
Re: Re: lecení vcelstev (58993) (58997)

Reinvázia je znovuobsadenie úľového priestoru, ktorý sme vyčistili od kliečtika, z včelstiev, ktoré sa dostali do kolapsu, t.j. klieštik cíti, že je včelstvo u konca, preto sa snaží z tohoto včelstva uniknúť. Ak takéto včelstvo má ešte nejaké zásoby, včely z iných včelstiev (do okruhu 1,5 km) sa často vrhnú na postihnuté včelstvá a zásoby odnosia, no a zároveň odnesú si aj klieštika.

To je viac teória a často sa za ňu skrývajú majitelia včiel, ktorí sa nevedia s Vd vysporiadať a tak sa prichádza o včely. Môže to tak byť (ja som s tým problémy nemal), ale často sa za tým skrýva neschopnosť včelára a jeho výhovorky na reinváziu.

Lenže klieštik je tu už pekných 26 rokov a tie roky sa vytratili vo včelárskej praxi všetci neschopní a tí čo ostali (ostali len tí čo to vedeli)už nedovolia, aby sa na ich včelnici ohlo stáť. Ja osobne preto takéto rozprávky neberiem vážne, pretože vždy pri tom vždy stojí človek.

Početnosť klieštika vo včelstvách je závislí i od spôsobu aké prostriedky proti klieštikovi použijeme, ale včelári ak majú svoje včelstvá pod kontrolou, sa vždy spamätajú. Stále bude platiť, čím menej cudzích včelstiev v okolí včelnice, tým lepšie pre jeho včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 59004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 59004 do č. 59064)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu