78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 3. 2012
Re: Re: r.h

Zdravím do Stok na Vysočinu,
Rozumím tomu, když Pepan píše: Vůl zůstane Volem.. nestarej se o ně. Na Váš e-mail pane mecenáši opravdu nemá cenu odpovídat. Já rozhodně mecenášem nikdy nebudu, maximálně pro včely. Chcete i mapu z katastru k Vaší IP adrese, nebo Vám stačí následující lokace?
Country:

Czech Republic
State/Region:
Vysocina
City:
Stoky
Latitude: 49.5
Longitude:15.5833
Jinak jsem rád, že můj článek a pár příspěvků v konferenci už vyvolaly reakce, třeba se fakt pár majitelů včel nad sebou zamyslí a začnou se o své včely starat lépe, protože více než 90% ůhynů je chybou majitele včel. Chystám se s tím oslovit i SVS, nezapomenu na Vysočinu... Nejde mně totiž o nic jiného než o včelky, které mám rád!!! Se včelaři je to bohužel komplikovanější.

Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jaromír Sobotka <jaromir.sobotka/=/worldonline.cz>
> Předmět: Re: r.h
> Datum: 09.3.2012 12:00:34
> ----------------------------------------
> Dne 9.3.2012 10:01, (83.208.80.247) napsal(a):
> > Přežili jsme jinou slotu,přežijem i tuhle.
> > Ejhle,našel se další mesiáš pro včelaře,co tomu řeknou ti předchozí,kterých
> > také byla valná řádka ?
> > Takových tu již v minulosti bylo,a kde skončili.V propadlišti dějin.Doba je
> > neúprosná,vynáší nové a nové
> > mesiáše a časem je potom zatracuje.Nastupují další a další a po těch
> > dřívějších dnes ani pes neštěkne.Však si na ně vzpomenete,kdo tuto
> > konferenci již drahně let sledujete. Tak to je a nebude jinak i v
> > budoucnosti a myslím si,že je to tak dobře...
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 3. 2012
Re: Re: Re: Re: Jak dal s varoazou. (56251) (56279) (56284) (56290) (56292) (56296)

Zdravím,
ne, táta má jedno včelstvo v Dobřánkách. Na hoře by to mohl být pan Eishammer farář dnes bydlí ve Vodním Újezdu.
Děkuji za velmi zajímavou zkušenost. Letos to vyzkouším podle Vás. Jaké máte rámky -39x24?
Oddělky dělám obvykle ve dvou termínech s odstupem cca 14 dní ze všech včelstev odpovídajícího stavu, tedy až 200% počtu včelatev. Dělám obvykle 2 rámky medu 3-4 rámky 39*17 plodu. stavím je na sebe 6-7 kvůli teplu proložené fólií, očka na různé strany. Část oddělků s rozplodovanými matkami spojuji s kmenovými včelstvy k výměně matek, pokud se bojím o matku, dělám přelétáky na oddělek se spojením později. Všechny živořící oddělky, bez milosti spojuji, žádné druhé pokusy s matkami.
Zimuji oddělky nejméně na 2NN, ale to pouze pozdnější červnové. Květnové bývají 3-5NN podle toho, jak byly zužitkovány. Takže většinou mám tak jeden oddělek červnový na 10 kmenových včelstev pro případ nějakého mezerovitého plodu a tak. Dělám to tak proto, že mám pouze časnou jarní snůšku, pak už nic....
S pozdravem Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> Datum: 09.3.2012 10:37:02
> ----------------------------------------
> Dělám nadbytek oddělků, ze kterých si pak vybírám.
>
> Můžete to konkretizovat? Napíšu jak je to u mne. Mám boudu-včelín, takže
> počet je limitován. Oddělků je tedy poměrně málo a pokud něco zbyde,
> zazimuji jako náhradní matky, například tuto zimu mám 2 matky v plemenáčích
> o 3 rámcích 39x24 na studenou stavbu. Zatím jsou v pohodě, 11.2. měly 4,5 kg
> zásob, zváženo.
> Ta legrace mě celkem stála celkem asi 10 kg cukru. Na jaře mám náhradní
> matku pro sebe, nebo někdo přijde s tím, že má bezmatečné včelstvo, tak
> minivčelstvo dostane, nebo je vsi je začínající včelař, který se na nich
> může něco přiučit, podle mne víc, než když ho postavíme hned na začátku před
> obří včelstvo. Mor nemáme, VD loni nula, takže veterinář loni napsal
> povolení k přesunu v rámci katastru bez dalších podmínek.
> Jak Vy pracujete s oddělky? Spojujete třeba 3, 4 malé? A kdy zhruba?
> A ještě drobnost, v Dobřanech máte včely v těch zahrádkách pod prasečákem?
> Vašek
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 9. 3. 2012
Re: Re: Re: Jak dal s varoazou. (56251) (56279) (56284) (56290) (56292)

Dělám nadbytek oddělků, ze kterých si pak vybírám.

Můžete to konkretizovat? Napíšu jak je to u mne. Mám boudu-včelín, takže
počet je limitován. Oddělků je tedy poměrně málo a pokud něco zbyde,
zazimuji jako náhradní matky, například tuto zimu mám 2 matky v plemenáčích
o 3 rámcích 39x24 na studenou stavbu. Zatím jsou v pohodě, 11.2. měly 4,5 kg
zásob, zváženo.
Ta legrace mě celkem stála celkem asi 10 kg cukru. Na jaře mám náhradní
matku pro sebe, nebo někdo přijde s tím, že má bezmatečné včelstvo, tak
minivčelstvo dostane, nebo je vsi je začínající včelař, který se na nich
může něco přiučit, podle mne víc, než když ho postavíme hned na začátku před
obří včelstvo. Mor nemáme, VD loni nula, takže veterinář loni napsal
povolení k přesunu v rámci katastru bez dalších podmínek.
Jak Vy pracujete s oddělky? Spojujete třeba 3, 4 malé? A kdy zhruba?
A ještě drobnost, v Dobřanech máte včely v těch zahrádkách pod prasečákem?
Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 3. 2012
Re: r.h (56294)

Zdravím do Stok na Vysočinu,
Rozumím tomu, když Pepan píše: Vůl zůstane Volem.. nestarej se o ně. Na Váš e-mail pane mecenáši opravdu nemá cenu odpovídat. Já rozhodně mecenášem nikdy nebudu. Chcece i mapu z katastru k Vaší IP adrese, nebo Vám stačí následující lokace?
Country:

Czech Republic
State/Region:
Vysocina
City:
Stoky
Latitude: 49.5
Longitude:15.5833
Jinak jsem rád, že můj článek a pár příspěvků v konferenci už vyvolaly reakce, třeba se fakt pár majitelů včel nad sebou zamyslí a začnou se o své včely starat lépe, protože více než 90% ůhynů je chybou majitele včel. Chystám se s tím oslovit i SVS, nezapomenu na Vysočinu... Nejde mně totiž o nic jiného než o včelky, které mám rád!!! Se včelaři je to bohužel komplikovanější.

Radek Hubač



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: (83.208.80.247) <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: r.h
> Datum: 09.3.2012 10:01:46
> ----------------------------------------
> Přežili jsme jinou slotu,přežijem i tuhle.
> Ejhle,našel se další mesiáš pro včelaře,co tomu řeknou ti předchozí,kterých
> také byla valná řádka ?
> Takových tu již v minulosti bylo,a kde skončili.V propadlišti dějin.Doba je
> neúprosná,vynáší nové a nové
> mesiáše a časem je potom zatracuje.Nastupují další a další a po těch
> dřívějších dnes ani pes neštěkne.Však si na ně vzpomenete,kdo tuto
> konferenci již drahně let sledujete. Tak to je a nebude jinak i v
> budoucnosti a myslím si,že je to tak dobře...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.80.247) (83.208.80.247) --- 9. 3. 2012
r.h

Přežili jsme jinou slotu,přežijem i tuhle.
Ejhle,našel se další mesiáš pro včelaře,co tomu řeknou ti předchozí,kterých také byla valná řádka ?
Takových tu již v minulosti bylo,a kde skončili.V propadlišti dějin.Doba je neúprosná,vynáší nové a nové
mesiáše a časem je potom zatracuje.Nastupují další a další a po těch dřívějších dnes ani pes neštěkne.Však si na ně vzpomenete,kdo tuto konferenci již drahně let sledujete. Tak to je a nebude jinak i v budoucnosti a myslím si,že je to tak dobře...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272) (56275) (56280) (56281) (56282) (56283) (56286) (56287)

""Závažný problém, který velmi zvyšuje náklady, je spojen s likvidací úlů z pěnového polystyrénu nebo podobných plastických hmot. Na běžném stanovišti může být několik
desítek až stovek plastových nástavků. Na rozdíl od dřevěného inventáře, nelze plasty spálit na otevřeném prostranství, ale pouze v některých spalovnách."

Tady se zřejmě bude hádat veterinární opatření a příslušný předpis k ochraně ovzduší, veterinář nejspíš nepovolí převoz těchto plastových úlů do spalovny.
Na druhé straně při likvidaci se nepočítá objem, ale hmotnost. A hmotnost vlastního polystyrenu je v nástavku malá. Navíc polystyren, kromě bromového zpomalovače hoření, pokud se ještě používá, neobsahuje žádné halogeny, ze kterých by mohly vznikat jedovaté dioxiny. Takže polystyren při spalování hromady PS nástavků vadí jen tím, že při hoření vyžaduje množství kyslíku, které ve vzduchu není. A tudíž se nedokonale spaluje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 3. 2012
Re: Re: Re: Jak dal s varoazou. (56251) (56279) (56284) (56290)

Zdravím Vašku,
nedělal jsem prevenci žádnou "chemií", pouze jsem brakoval před zimováním včelstva, která se mně nezdála, snažil jsem se zajistit včelám nadbytek zásob celou sezónu s převahou květového medu, i na zimu jim zbylo více než 10kg květového medu, 3 včelstva pouze med na zimu. K tomu samozřejmě včasné opatření proti varoáze v létě a obměna díla. Dělám nadbytek oddělků, ze kterých si pak vybírám.
K tomu jsem začal nosemu nechávat vyšetřit. Na základě vyšetření budu dál řešit... Více v dalším MV...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> Datum: 09.3.2012 09:34:39
> ----------------------------------------
> "Radek Hubač"
> ...Mám 3 pozitivní včelstva na ceranu,
> a 9.9.2011
> ...zeptám se, jestli tu kromě mě ještě někdo přemýšlí o nosemóze. O víkendu
> budu odebírat vzorky létavek na vyšetření...
>
> - zkopíruji to co jsem Vám napsal 9.9.2011 :
>
> Radku, určitě ano.
> .........
> Já zítra do poslední dávky roztoku budu kapat KM. S koloidní sírou nemám
> žádnou zkušenost, navíc asi by byla její aplikace vhodnější na jaře
> postřikem v roztoku 1:1
>
> - zeptám se, jakou preveci jste Radku dělal Vy?
>
> - není to samozřejmě z mojí hlavy, ale čtu, v tomto případě pana Otakara
> Brennera.
>
> Vašek
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272) (56289)

Já jsem je koupil jako stavebnici někdy v roce 1987, tehdy to vyráběli v OPS Náchod. Cenu už nevím.
Hrany hobry jsem napustil epoxidovým lakem S1300, k rámu jsem hobru lepil Chemoprénem plus tam bylo přibití téráky hřebíky , vnitřek nástavku byl napuštěn bílou syntetikou S2000, vnějšek fermeží. Na hrany nástavků jsem dal úhelník ze zbytků plechů.
Co jsem ještě zanamenal, tak tyto hobrové úly nadmíru lákaly mravence, mnohem víc než klasické dvoustěnné dřevěné nástavky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PotuĹžnĂ­k VĂĄclav (e-mailem) --- 9. 3. 2012
Re: Re: Jak dal s varoazou. (56251) (56279) (56284)

"Radek Hubač"
...Mám 3 pozitivní včelstva na ceranu,
a 9.9.2011
...zeptám se, jestli tu kromě mě ještě někdo přemýšlí o nosemóze. O víkendu
budu odebírat vzorky létavek na vyšetření...

- zkopíruji to co jsem Vám napsal 9.9.2011 :

Radku, určitě ano.
.........
Já zítra do poslední dávky roztoku budu kapat KM. S koloidní sírou nemám
žádnou zkušenost, navíc asi by byla její aplikace vhodnější na jaře
postřikem v roztoku 1:1

- zeptám se, jakou preveci jste Radku dělal Vy?

- není to samozřejmě z mojí hlavy, ale čtu, v tomto případě pana Otakara
Brennera.

Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 9. 3. 2012
RE: Dotaz na pametniky (56272)

Hobrové nástavky jsem kopil jako stavebnice někde okolo roku 1980-85, dodávala je truhlárna Stolín, nějak okolo 40,-Kčs/kus. Dna (stavebnice) stála 160,-Kčs/kus. Laťkové rámy jsem lepil Uponem, na ně se hobra přibíjela hřebíke "lepeňáky". Rohy nástavků jsem zvenčí zesílil hliníkovými úhleníky cca 5x5cm a hřebíky přitloukal skrz ně. Mezeru mezi hobrami jsem vyplnil nastříhaným vlnitým papírem (což v návodu nebylo). Hrany pro ucha rámků jsem řádně napustil Uponem, aby se po tmelení netrhaly. Nakonec nátěr 2xIndustrol různých barev (i zevnitř), hobra dost saje, ale je to nezbytné, jinak včely udělají z hobry cupaninu.
Pár jich slouží dodnes, ale domácí výrobu bych už nedoporučoval, zejména v malém. Ve velkém, když se materiál řeže podle nastavených pravítek bez měření, natírají se nástavky naskládané do komínů se o tom dá uvažovat, ale vzhledem k množství dalších prací je účel dost problematický. Dále alší zmíněný materiál (Upon, Industrol, hliníkový plech a práce s ním v odborné dílně...) to značně prodraží, jeho původ v mém případě zde nebudu ventilovat. Jinak hobra jako uteplovací materiál pro úly má řadu nesporných výhod a proto byla hojně využívána. Dnes už bych touto cestou nešel, jiná doba...
Mimochodem: V té době jsem si také koupil pár nástavků Tachovák. Jsou to 2 rámy pobité palubkami, čili konstrukce v principu stejná, jako K-39. Jenže... Ty rámy měly být z tvrdého dřeva (K-39 má smrk), jenže tím tvrdým dřevem fabrika myslela nejspíš břízu nebo vrbu či co. Po pár letech (2 až 3) se ty rámy začaly rozpadat na prach a zbyly jen ty smrkové palubky, které v tak krátké době nestačily ani zestárnout.
Takže není zlato všechno, co se třpytí.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of JosPr
Sent: Thursday, March 08, 2012 5:48 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Dotaz na pametniky

Mam dotaz na vcelare,kteri pouzivali hobrove K-39.Dostal jsem se k odrezum hobry,tak jsem nelenil a delam si zateplene nastavky na zimovani oddelku.Vnitrek palubky,venek hobra bez falce samozrejme.Badam nad nejvhodnejsim venkovnim naterem na hobru.Kdo s tim ma zkusenost?J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 9. 3. 2012
Re: Re: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258) (56267) (56268) (56270) (56273) (56274) (56276)

Příteli Hubači,
přečtěte si znovu naše příspěvky. Pojmy "mlácení prázdné slámy", "zytečně kritizujete", "monopolem zavání Vaše odpověď",se mi nelíbí. Já se domnívám, že každá kritika, příspěvek, je k něčemu, když nic, alespoň si člověk může udělat představu o přispěvateli. Vy máte útočné reakce a také rád úkolujete. Mně stačí, že trochu přispívám k propagaci včelařství např. i články v místních novinách a že se snažím se o to, aby v naší ZO byla včasná a dobrá informovanost členů a vládla pohoda. HOVGH!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 9. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272) (56275) (56280) (56281) (56282) (56283) (56286)

Ivo Dragoun: "P.S. pro ekology podotýkám, že staré nástavky prostě rozlámu na několik menších kusů,které pak dávám do kontejnerů,které jsou přímo označeny pro plasty včetně PS.Věřím, že oni je pak dokáží ekologicky zpracovat případně recyklovat."
_________________________________________

Ano. To jste sice hodný, že tento materiál nepálíte v kotli, jako mnozí jiní dobráci, ale přesto: 1) Pokud spálíte dřevěné nástavky, učiníte skutečnou očistu, materiál ze včelstev po letech užívání se nikde neválí a nemůže tak představovat riziko z hlediska přenosu chorob; 2) Skutečný problém nastává, když někoho nedejbože postihne povinnost pálit včely i s úly po zjištění kliniky moru. Doporučuji Vám přečíst si občas zprávy VÚVč z těchto oblastí. Cituji z jedné takové:

"Závažný problém, který velmi zvyšuje náklady, je spojen s likvidací úlů z pěnového polystyrénu nebo podobných plastických hmot. Na běžném stanovišti může být několik
desítek až stovek plastových nástavků. Na rozdíl od dřevěného inventáře, nelze plasty spálit na otevřeném prostranství, ale pouze v některých spalovnách. Poplatek za likvidaci a doprava kontaminovaných věcí do spalovny vzhledem k velkému objemu znamenají náklady převyšující někdy i pořizovací hodnotu likvidovaných věcí. Z tohoto konkrétního případu vyvozujeme důrazné doporučení nepoužívat ve včelařství úlové nástavky a rámky z
plastů."

Celá zpráva viz www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=111590&TypeID=7



Vy ale problém s nástavky s PS a jiných plastů nevidíte, takže i dále budete polystyren považovat za výborný a neproblematický materiál pro chov včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 9. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272) (56275) (56280) (56281) (56282) (56283)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotaz na pametniky
> Datum: 09.3.2012 07:23:08
> ----------------------------------------
> Styrodur(XPS) je se liší od polystyrenu (EPS) typem vypěňování.
>
> Hlavní rozdíl je prý v nenasakávoasti vodou, proto se prý hlavně používá u
> země.
>
> A jak plyne z použití jsou různé pevnosti.
>
> Právě ten podlahový je super pevný. Já tady získal při demolici podlah pár
> desek a to je prkno. Označení Floormate řada Styrofoam, jsou ještě dvě
> čísla pevnosti do podlah. Bohužel nikde poblíž to nemá prodejce, až u
> Prahy.
> A do toho se mi včely nezakously. bylo too trochu poničené, tak z toho mám
> jen desky na strop. A ani to nešustilo. U BAsfu co jsem měl předtím to
> jakoby šustilo, jestli to bylo jen od pohybu včel či od kousání, nevím. ALe
> vykousaný taky nebyl.
>
> Je ale zkušenost včelařů že to závisí na protoru úlu. STejný materiál v úlu
> je netknutý, ale v malém plemenáči je vykusovaný.
>
> Já letos zkouším plemenáče nástavky z polotovarů co nařezalo družstvo Inva
> z polystyrenu XPS ale S150 /stabil/ - je taky do podlah. Dle Dr.Šumery to
> nekoušou. A i kdyby, tak J.Jindra má pravdu v tom, že stačí kudla kus
> lepidla a je to spravené. A ten zde taky ukazoval stryodur velmi pevný
> oproti tomu co se tady v okolí prodává.
> Já z místního vloni dělal Blínovy přepážky a do toho se včely trochu
> zakously - někdy.
>
> Ale ono je tomožné natřít akralátovým lakem atd zevnitř.
> A to by to mohlo zpevnit.
>
> Pokusím se sehnat do co má Jindra a to by byl super matroš.
>
> V Invě mi řčekli, žeoni počítajkí na vstupu kupbík 1000Kč, což je úplně
> jinde než dřevo. Za 2,5 kubíku hotového nařezaného jsem zaplatil asi
> 6,5tisíce. Na to se dřevo nemůže dostat.
>
> Karel
>
> Já jsem začínal již před léty na klasickém PS (ovlivnil mne hodně ing.Smělý), pro naše podmínky orlického podhůří mi to připadalo jako dobré řešení.Těžko jinak srovnávat,protože jiné úly jsem neměl.Fakt je ale, že za normální zimy pohodlně vyžily na 12-ti kg zásob, - zimoval jsem dvouprostorově.Letos jsem silná včelstav zimoval na 3-4 VN a u dvou již jsem skoro bez zásob, a to jsem je zakrmil na 20 kg..Tady je právě otázka (Radku?) zda toto zimování nenahrává právě nosemě.Klasický PS jsem ošetřoval podle návodu,který vyšel snad před 10-ti lety ve včelaři, tedy vnitřní nátěr Balakrylem, ještě vlhké posypat jemným říčním pískem a další nátěr po zaschnutí akrylátovou fasádní barvou.(ty všechny měly potravinářský atest)Vykusování sice probíhalo,ale nic moc a snadno opravitelné-opět nemohu srovnávat s takto neupravenými nástavky.nejvíc bylo vykusování zevnitř kolem oček, ikdyž jsem je měl vyztužená kouskem hliníkové garnýžové trubky, která má právě průměr 2,5 cm.U jednoho nástavku až po zakrmení letos jsem zjistil, že se prokousaly skrz, nesporná výhoda je, že to spravila rychle PS lata 10x10 cm, připíchnutá 4 hřebíky, samozřejmě dočasně.
K tomu Styroduru- s tím takové zkušenosti nemám,loni jsem dělal ze zeleného první nástavky,zatím,alespoň zvenku vypadají bezvadně, vnitřek jsem nijak neošetřoval,později uvidím.Pro mne jako samovýrobce bylo rozhodující aby styrodur neměl falc, který růžový měl, protože ten se nedá nijak využít a musí pryč.A ty úchopy řeším jednoduše - horní dřevěný rám pro usazení rámků je vysoký 1,5 cm, zvenku tedy na něj přilepím a přišroubuji cca 10x1,5 cm hranolek.Unese to spolehlivě i nástavek plný medu (vysoký) To je vše,ocením každou vaši zkušenost s tímto druhem materiálu.
P.S. pro ekology podotýkám, že staré nástavky prostě rozlámu na několik menších kusů,které pak dávám do kontejnerů,které jsou přímo označeny pro plasty včetně PS.Věřím, že oni je pak dokáží ekologicky zpracovat případně recyklovat. A ještě na okraj k příspěvku jednoho přítele včelaře v posledním čísle našeho měsíčníku.Vypočítal zde všechny jedy,které PS obsahuje a uvolňuje.Začal jsem se tudíž vážně obávat o zdraví všech těch,kteří mají stěny a podlahy zateplené PS, těch, kteří kupují nejrůznější zboží v PS krabicích i těch,kteří např.používají turistické termoboxy,které jsou rovněž z PS-,A dalo by se pokračovat dál.Mohu sice chovat ekologicky včely, ale pak si dát k večeři kus kuřete s příměsí antibiotik,hormonů a podobných dobrot.Takže toto je trochu takový "odezdikezdizmus"se kterým těžko můžeme uspět.>
Ivo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272)

Na hobru pro nástavky umístěné venku zapomeňte. Jeden hobrový nástavek 39x24 potřebuje napoprvé nasáknout tak půl litrem až litrem fermeže nebo řidší barvy a to potom se musí opakovat každých pár let. Takže vzhledem k dnešní ceně fermeže a podobných materiálů vyjde levný hobrový nástavek dost draho . A přitom pořád má v porovnání s dřevěným úlem výrazně horší vlastnosti.
Jedině že by byl zdroj třeba levných slitků barvy coby odpadu z lakovny nebo něčeho podobného.

Něco jiného je umístění pod střechou v suchu ve včelíně atd. Spíš bych ale,doporučil hobru využít jako uteplení strůpku úlu, dřevěné pracovny nebo kurníku pro slepice , když otázka ceny vajec je aktuální..
Nebo paliva do kuřláku, pokud ta hobra není při doutnání příliš smaradlavá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 3. 2012
Re: Re: Jak dal s varoazou. (56251) (56279)

To naprosto souhlasím až na problém s N. ceranae, vydrží toho moc, stran tepla... Mám 3 pozitivní včelstva na ceranu, pokud přežijí, zkusíme nějaká opatření dle návrhu MVDr. Kamlera... O nosemě bude snad článek v MV, šéfredaktor o něj požádal.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak dal s varoazou.
> Datum: 08.3.2012 21:41:36
> ----------------------------------------
> Já jsem se k Včelařství dostal až dnes. V podstatě mohu s celým článkem
> souhlasit, protože je v něm popsán stav lidového včelařství v ČR a jsem
> zvědavý na pokračování.
> U bodu se zmínkou o nosematóze jsem se zamyslel nad významem uteplení úlu.
> Předpokládám, že negativní včelstva v maringotce jsou více chráněna. V
> metodice Ing. Řeháčka k eurodadantu je popsána ozdravovací metoda teplem,
> stažení včelstva blinovou přepážkou. Ono na tom chovat včely v teple asi
> něco bude.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 9. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272) (56275) (56280) (56281) (56282)

Styrodur(XPS) je se liší od polystyrenu (EPS) typem vypěňování.

Hlavní rozdíl je prý v nenasakávoasti vodou, proto se prý hlavně používá u země.

A jak plyne z použití jsou různé pevnosti.

Právě ten podlahový je super pevný. Já tady získal při demolici podlah pár desek a to je prkno. Označení Floormate řada Styrofoam, jsou ještě dvě čísla pevnosti do podlah. Bohužel nikde poblíž to nemá prodejce, až u Prahy.
A do toho se mi včely nezakously. bylo too trochu poničené, tak z toho mám jen desky na strop. A ani to nešustilo. U BAsfu co jsem měl předtím to jakoby šustilo, jestli to bylo jen od pohybu včel či od kousání, nevím. ALe vykousaný taky nebyl.

Je ale zkušenost včelařů že to závisí na protoru úlu. STejný materiál v úlu je netknutý, ale v malém plemenáči je vykusovaný.

Já letos zkouším plemenáče nástavky z polotovarů co nařezalo družstvo Inva z polystyrenu XPS ale S150 /stabil/ - je taky do podlah. Dle Dr.Šumery to nekoušou. A i kdyby, tak J.Jindra má pravdu v tom, že stačí kudla kus lepidla a je to spravené. A ten zde taky ukazoval stryodur velmi pevný oproti tomu co se tady v okolí prodává.
Já z místního vloni dělal Blínovy přepážky a do toho se včely trochu zakously - někdy.

Ale ono je tomožné natřít akralátovým lakem atd zevnitř.
A to by to mohlo zpevnit.

Pokusím se sehnat do co má Jindra a to by byl super matroš.

V Invě mi řčekli, žeoni počítajkí na vstupu kupbík 1000Kč, což je úplně jinde než dřevo. Za 2,5 kubíku hotového nařezaného jsem zaplatil asi 6,5tisíce. Na to se dřevo nemůže dostat.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.93.1) --- 9. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272) (56275) (56280) (56281)

V Obi jse si koupil něco podobného jako je ten zelený styrodur, ale v bílé barvě. Udělal jsem si z toho několik oplodňáčků a letos je budu zkoušet. Ale že by to bylo pevnější než ten zelený se mi zatím nepotvrdilo. Firmu která to vyrábí si nevzpomenu, ale prodávají to jako extrudovaný polystyren.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.171) --- 9. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272) (56275) (56280)

pokial sa nemylim,styrodur je len jeden,vyraba ho firma BASF..farba zelena a tvrdost rozna,dokonca jeden typ sa dava aj pod zeleznicne priecestia do zeme,som sa hodne divil ked som to cital..ja som robil z takeho stredu,viem si predstavit ze tie najtvrdsie by vcely ani nemuseli vykusovat..tieto info mam z pred piatich rokov,tak mozu byt aj nejake zmeny odvtedy..Pane Stonjek,mate aj viacrocne skusenosti s takymito ulmi(nadstavkami)? ako mate vyriesene uchopy?Vdaka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 8. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272) (56275)

Rám a styrodur uvnitř je nejjednodušší zateplený úl. Ale co mi tomhle vadí, je to, že když včely chtějí tak stejně si prokoušou díru. Mám takhle vyrobené množárny a není to kvůli tomu zrovna ideální. Použil jsem zelený styrodur se strukturovaným povrchem. Je nějaký jiný tvrdší?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.50.2) --- 8. 3. 2012
Re: Jak dal s varoazou. (56251)

Já jsem se k Včelařství dostal až dnes. V podstatě mohu s celým článkem souhlasit, protože je v něm popsán stav lidového včelařství v ČR a jsem zvědavý na pokračování.
U bodu se zmínkou o nosematóze jsem se zamyslel nad významem uteplení úlu. Předpokládám, že negativní včelstva v maringotce jsou více chráněna. V metodice Ing. Řeháčka k eurodadantu je popsána ozdravovací metoda teplem, stažení včelstva blinovou přepážkou. Ono na tom chovat včely v teple asi něco bude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 8. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272) (56275) (56277)

Vážený pane doktore.
Já neměl v úmyslu zpochybňovat Vaší práci, pro zdravotní stav našich včel, ale pouze Váš přístup k videu př.Kapouna.
Spíš se mě dotklo, jak jste ze shlédnutého fragmentu videa, udělal vlastní neomylné závěry.Také jste ani nedomyslel proč př. Kapoun tam odkaz na video dal.Vrcholem je napadnutí starší včelařky. Pane doktore, i kolem Vás žijí lidé, kteří to myslí dobře a to, že to nejde podle Vašich představ, není na odsouzení. Konkrétně, vadil mi Váš přístup k danému videu.
S nosema ceranae se já nehodlám zabývat, proto se do diskuze s Vámi nezapojím. Mám ve včelách trochu jiné priority a ty mě v mém věku patřičně vytěžují, tak jako asi nosema Vás. Tuto veřejnou diskuzi považuji pro mě za uzavřenou. Pokud by jste mě zájem si dál vysvětlovat názory, nebráním se na soukromé poště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 8. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272) (56275)

Já bych měl o tu hobru zájem do opařovačů kyseliny mravenčí.
To by bylo lepší užití. Hobra je pro úly materiál minulého století.

Viz Moderní včelař asi dvě čísla zpět - odpařovače KM.

Karel

A asi není styrodur jako styrodur, ten co tu ukazoval ing. Jindra, to je pěkně tvrdý "prkno". Takže bacha při nákupu, já si naběhl. Trochu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 3. 2012
Re: Re: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258) (56267) (56268) (56270) (56273) (56274)

Vážený pane Brentnere,
beru to čistě jako Váš osobní názor, který samozřejmě plně respektuji. Můj názor je, že Váš příspěvek nikomu nic neřekl, zbytečně kritizujete, monopolem na rozum zavání Vaše odpověď.....Pokud máte čím přispět Vy k problematice nosemy ceranae, prosím Vás o reakci. Já ji považuji za problém a řadu úhynů přičítám právě jí.
Víte, spousta organizací má problém i včas objednat léčiva, nic nedělají. Jak jste z videa pana Kapouna mohl vidět jeho kvalita je velmi dobrá, proto jsem požádal o další, pokud existují a pokud možno k aktuálnímu tématu.
Budu rád, pokud i Vy se zapojíte konstruktivně, zatím jste nic konstruktivního nepřednesl! Asi jsem moc dlouho v zahraničí a nečekal jsem, že tolik lidí bude schopna pouze kritizovat...
S pozdravem
Radek Hubač


------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Brentner <grifinity/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni
> Datum: 08.3.2012 18:37:50
> ----------------------------------------
> Chápu pane doktore, že neoplýváte časem, ale vyslovit svůj úsudek po
> shlédnutí kouska videa a vytvoření úsudku, mi připadá trochu mimo mísu.
> Řešení nákazové situace je sice záslužný čin, přesto nemáte monopol na
> pravdu a tím víc pro odsudky jiných. Možná, že by spíš pomohlo troch víc
> přemýšlet, než začnete vynášet své soudy.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 8. 3. 2012
Re: Dotaz na pametniky (56272)

Tyto úly jsem měl, blbějšího jsem nic nepoznal. Také jsou z Dolu a tak to dnes nemůže překvapit. Jediné řešení hobrových úlů je oheň! Palubky zevnitř jsou zbytečné, zkus rámek dole a rámek nahoře a mezi tím Styrodur. S takovými úly je radost pracopvat! Hobrové úly začínají na včelnici 4 rokem odcházet a 10 se nedožil žádný! Hodně úspěchů s lepšími řešeními! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 8. 3. 2012
Re: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258) (56267) (56268) (56270) (56273)

Chápu pane doktore, že neoplýváte časem, ale vyslovit svůj úsudek po shlédnutí kouska videa a vytvoření úsudku, mi připadá trochu mimo mísu. Řešení nákazové situace je sice záslužný čin, přesto nemáte monopol na pravdu a tím víc pro odsudky jiných. Možná, že by spíš pomohlo troch víc přemýšlet, než začnete vynášet své soudy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 3. 2012
Re: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258) (56267) (56268) (56270)

Pane Kapoun,
to mě mrzí, že to chápete jako protiútok. Chtěl jsem Vás náznakem pouze upozornit, že tak pouze mlátíte prázdnou slámu a tím ničemu neprospějete. Koukal jsem na začátek videa, jste fotogenický, nemusíte psát, mluvit umíte pěkně, ale historie Tišnovského včelaření mě nyní, kdy se snažím přispět k řešení závažné nákazové situace, moc nenadchla. Neměl by jste tam třeba video, jak jste diagnostikovali nějakou chorobu, jak spolupracujete s veterinou, jak jste poučili majitele, jak jste situaci řešili? Třeba na Váš postup řešení nosematózy s důrazem na N. ceranae bych se velmi rád podíval.
Nebo jak vychováváte mladé včelaře, něco, co může být pro ostatní poučné? Včelaření v 60 let starých úlech není moc didaktické.... Škoda, že jste se majitelky nezeptal, jestli někdy od konce 2. světové války viděla první 3 rámky od česna v plodišti.. nikoho takového, kdo má stále Budečáky, jsem totiž nepoznal!
Děkuji

Radek Hubač


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Ma?arsk? vcelareni
> Datum: 08.3.2012 16:18:10
> ----------------------------------------
> R.H. napsal:"Pokud jde o délku článku, tu si řídí redaktor, kdyby žádal
> zkrácení nebo prodloužení, vyhověl bych mu. Bylo by přínosné,kdyby jste nám
> ukázal, jak se má psát a zkusil něco čtivého napsat!"
> Byl to jenom můj názor, nemusíte hned přecházet do protiútoku.
> Do Včelařství jsem nepsal, protože se necítím erudovaný v této blasti, i
> když včelařím od r. 1965. Až na příspěvky do předsjezdové diskuse ve
> Včelařství 7/2010.
> Jinak moje publikace z oblasti telekomunikací nejsou až tak moc čtivé.
> Možná by jse se mohl podívat na
> http://www.youtube.com/watch?v=088sGVkDZlk
> Zdravím Vás Vladimír Kapoun
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 8. 3. 2012
Dotaz na pametniky

Mam dotaz na vcelare,kteri pouzivali hobrove K-39.Dostal jsem se k odrezum hobry,tak jsem nelenil a delam si zateplene nastavky na zimovani oddelku.Vnitrek palubky,venek hobra bez falce samozrejme.Badam nad nejvhodnejsim venkovnim naterem na hobru.Kdo s tim ma zkusenost?J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 8. 3. 2012
Re: madarske vcelareni

Otazek urcite na serial,ale proc ne serial? Taky bych jednu pridal,jak je to v Madarsku s vcelarenim v profesionalnich provozech a jake je v Madarsku pocetni zastoupeni podle poctu vcelstev(prevazuji li pidivcelari nebo spis vcelari s vice vcelstvy.A jeste jedna drobna poznamecka,snad predseda madarskych vcelaru nebude prilis "oficialni"....Takova rubrika o vcelareni u sousedu by Vcelarsti urcite prospela.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 8. 3. 2012
Re: Re: Ma?arsk? vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258) (56267) (56268)

R.H. napsal:"Pokud jde o délku článku, tu si řídí redaktor, kdyby žádal zkrácení nebo prodloužení, vyhověl bych mu. Bylo by přínosné,kdyby jste nám ukázal, jak se má psát a zkusil něco čtivého napsat!"
Byl to jenom můj názor, nemusíte hned přecházet do protiútoku.
Do Včelařství jsem nepsal, protože se necítím erudovaný v této blasti, i když včelařím od r. 1965. Až na příspěvky do předsjezdové diskuse ve Včelařství 7/2010.
Jinak moje publikace z oblasti telekomunikací nejsou až tak moc čtivé. Možná by jse se mohl podívat na
http://www.youtube.com/watch?v=088sGVkDZlk
Zdravím Vás Vladimír Kapoun

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.226.171) --- 8. 3. 2012
Re: Maďarské vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258) (56267)

narodna ramikova miera v madarsku nagy boczonady 42x36 cm..u nas tento rozmer mal nazov 'C'. ..kocovny lezan s nazvom Dunaj C..na juznom Slovensku sa da v pohode objavit este u dost vcelarov..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 8. 3. 2012
Re: Re: Ma?arsk? vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258) (56267)

Vážený pane Kapoune,
děkuji za reakci.
Vyjádřím se napřed k Vašemu názoru o varoamonitoringu. Nikoho v dané situaci nezajímá ani můj ani Váš názor. V článku upozorňuji pouze na nařízení SVS, které včelaři nenaplnili, to není nic co bych si Já vymyslel. Můžete mně věřit, že osobně bych měl určité výhrady k navrženému způsobu, ale nevlastním veterinární červené razítko orgánu státní správy.
Pokud jde o délku článku, tu si řídí redaktor, kdyby žádal zkrácení nebo prodloužení, vyhověl bych mu. Bylo by přínosné,kdyby jste nám ukázal, jak se má psát a zkusil něco čtivého napsat! Uzávěrka květnového čísla je koncem března. V dubnovém bohužel, omlouvám se, najdete asi opět příliš dlouhý článek a vzhledem k počtu obdržených otázek toho o Maďarsku budu mít na seriál....
S pozdravem
Radek Hubač



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ma?arsk? vcelareni
> Datum: 08.3.2012 13:33:48
> ----------------------------------------
> Dobrý den, mám několik otázek:
> 1. Úlová otázka. Jaký je v Maďarsku poměr ležanů k ostatním typům úlů a
> jaké u nich spatřují výhody (vím, že kdysi se tam hojně včelařilo v
> ležanech tak jak na jižním Slovensku). Otázka zateplení úlů v Maďarsku,
> vzhledem k teplejšímu podnebí asi není moc dikutována.
> 2. Akát. Jaké jsou podmínky pro medování akátu ,zejména minimální noční
> teplota. A zda dává až 700 kg nektaru z hektaru, jak se uvádí.
> 3. Varoáza. Jak je organizované léčení.
> K Vašemu článku v 3. čísle Včelařství: ohlas býva obecně větší od těch, co
> mají výhrady, tím se nenechte odradit. Sám si myslím, že by články ve
> Včelařství měly být max. na jednu stranu, dlouhé články mnohdy odrazují od
> čtení. A určitě byste jej dovedl i Vy zkrátit na polovinu, bez podstatného
> omezení myšlenky.
> V otázce léčení varoázy se, vzhledem ke svým zkušenostem od počátku jejího
> výskytu u nás, domnívám, že opatření SVS jsou dobrá. Hlavním nedostatkem je
> jednoznačně nedodržování doporučení při podzimním léčení některými včelaři,
> zejména minimální teploty při fumigaci a též nedostatečné proniknutí účinné
> látky do chumáče v důsledku zbytečně velkého prostoru úlu a nesprávného
> umístění proužku papíru.
> Výsledky vyšetření zimní měli byly u mne: 0 VD 6x, 0-1 VD 9x, 1-2 VD 4x,
> 2-3 VD 0x, více jak 3 VD 0x. Nikdy se mi "nevytratily" na podzim včelstva.
> Přitom jsem nikdy neporohlížel měl, nepoužil gabon, v poslední domě max. 1x
> Formidol - v červenci. Letošní úhyn mého jednoho včelstva byl způsoben
> hladem - můj každoroční hlavní problém.
> Varoamonitoring vidím jako problematický hlavně tím, že počet VD v
> jednotlivých včelstvech může být značně rozdílný a provádět jej ve všech
> včelstvech asi nedělá nikdo.
> Zdravím Vás a přeji hezkou včelařskou sezónu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kapoun (212.96.187.90) --- 8. 3. 2012
Re: Maďarské vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258)

Dobrý den, mám několik otázek:
1. Úlová otázka. Jaký je v Maďarsku poměr ležanů k ostatním typům úlů a jaké u nich spatřují výhody (vím, že kdysi se tam hojně včelařilo v ležanech tak jak na jižním Slovensku). Otázka zateplení úlů v Maďarsku, vzhledem k teplejšímu podnebí asi není moc dikutována.
2. Akát. Jaké jsou podmínky pro medování akátu ,zejména minimální noční teplota. A zda dává až 700 kg nektaru z hektaru, jak se uvádí.
3. Varoáza. Jak je organizované léčení.
K Vašemu článku v 3. čísle Včelařství: ohlas býva obecně větší od těch, co mají výhrady, tím se nenechte odradit. Sám si myslím, že by články ve Včelařství měly být max. na jednu stranu, dlouhé články mnohdy odrazují od čtení. A určitě byste jej dovedl i Vy zkrátit na polovinu, bez podstatného omezení myšlenky.
V otázce léčení varoázy se, vzhledem ke svým zkušenostem od počátku jejího výskytu u nás, domnívám, že opatření SVS jsou dobrá. Hlavním nedostatkem je jednoznačně nedodržování doporučení při podzimním léčení některými včelaři, zejména minimální teploty při fumigaci a též nedostatečné proniknutí účinné látky do chumáče v důsledku zbytečně velkého prostoru úlu a nesprávného umístění proužku papíru.
Výsledky vyšetření zimní měli byly u mne: 0 VD 6x, 0-1 VD 9x, 1-2 VD 4x, 2-3 VD 0x, více jak 3 VD 0x. Nikdy se mi "nevytratily" na podzim včelstva. Přitom jsem nikdy neporohlížel měl, nepoužil gabon, v poslední domě max. 1x Formidol - v červenci. Letošní úhyn mého jednoho včelstva byl způsoben hladem - můj každoroční hlavní problém.
Varoamonitoring vidím jako problematický hlavně tím, že počet VD v jednotlivých včelstvech může být značně rozdílný a provádět jej ve všech včelstvech asi nedělá nikdo.
Zdravím Vás a přeji hezkou včelařskou sezónu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 7. 3. 2012
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55249) (56260) (56263) (56265)

Zaslechl jsem něco o tom, že by se povinné vyšetření měli mohlo zrušit. A teď, poté, co vidím, že je mnohem přesnější a jednodušší sledovat si spady sám, než spoléhat na laboratoř, bych nebyl proti.

Jirka

Hlava otevřená:-)

Pokud budeš sleodvat stav včelstev celý rok, tak co.

Teď tam budeš mít i třeba 100 roztočů A co.
Jsou přestárlí a nemnoží se moc.

Včely al epojodu - skoro 2000 denně. takže do května klídek a od té odby zjistíš přesněji jak na ot m jseš. A zasáhneš.

Ï kdyby jsi to vybil nyní do nuly (ale je pozdě a je tam plod, takže by to bylo brutální) tak mohu klidně v dubnu vybrat nějaké silně napadadené včelstvo okolo.
A byl by jsi tam kde jseš.

Prostě je třeba jej dle mě v zimě likvidovat a sledovat během hubení úspěšnost - a pak to nechat na sezonu. Co se povedlo povedlo se. S tím už žádné vyšetření nic neudělá.

Tak ať bzučí.

karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JirkaV (88.100.203.139) --- 7. 3. 2012
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55249) (56260) (56263)

"Především ti gratuluji.

Na druhou starnu, začni používat hlavu."

Děkuji za reakci, i když jsem ji moc nepochopil. Asi mám hlavu stále vyplou. Spady jsem sledoval pravidelně a vím kolik a kdy spadlo. Těh 5VD spadlo ve 3 včelstvech, za 4 týdny, počítáno 3 týdny po posledním ošetření.

Zaslechl jsem něco o tom, že by se povinné vyšetření měli mohlo zrušit. A teď, poté, co vidím, že je mnohem přesnější a jednodušší sledovat si spady sám, než spoléhat na laboratoř, bych nebyl proti.

Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gp (93.92.52.23) --- 7. 3. 2012
Re: Maďarské vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258)

Jaké výkupní ceny má jejich jeden z největší zpracovatelů Goldennectar*, jaké mají zkušenosti s konkurencí a falšováním medu a jak si stojí průměrný maďarský včelař na současném trhu s medem - tj jaká je jeich cena a jestli mohou prodávat také ze dvora a za jakých podmínek podobně jako u nás._gp_

*http://www.goldennectar.hu/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 7. 3. 2012
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55249) (56260)

Především ti gratuluji.

Na druhou starnu, začni používat hlavu.

Má cenu přemýšlet nad výsledky něčeho, proti čemu je lotynka seriozní laboratorní vyšetření.

Kde si myslíš se vzala ta hranice 3Vd na včelstvo - v průměrném vzorku na stanovišti průměrných úlů u průměrného včelaře.
Jak asi byla stanovena hranice pro metodu, když metoda není sama o sobě schopna pracovat v rozmezí +-25%.
0 a 5VD. Představ si, že by to bylo z jednoho včelstva? co by jsi dělal? Věřil té nule nebo 5? a co by z toho vyplynulo? Jediná věc co víš, že tam byly roztoči. Jak dlouho byly ti VD na podložce mrtví? Do měsíce co tam byla podložka a reprezentují tu populaci co tam byla po vánocích, Nebo to byly mrtvoly po 1. až 3. ošetření a včely je shodily z loučky na podložku buňky?

Při včelaření potřebuješ rozpěrák, kuklu a pod kuklou hlavu - zapnutou. :-)


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

goro (84.47.12.173) --- 7. 3. 2012
Maďarské vcelareni

Aleši, agát kvitne po 20 rokoch keď je pestovaný zo semena, ak sú stromky z koreňových odkopkov kvitnucich stromov,kvitnú mladé stromky okamžite po zasadení, majú totiž akoby vek pôvodného stromu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 3. 2012
Re: Maďarské vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258)

Mě by zajímalo, jak se v Maďarsku staví nyní k akátům. jestli se s nimi něco dělá, šlechtí se nebo jestli to tam je s akáty jako tady. U nás to je nyní, jak známo, nežádoucí invazivní dřevina, která se všude vyhazuje a její vysazování je zakázáno.
Před cca 10 - 20 ? lety byl tuším ve Včelařských překladech nebo Včelařství obsáhlý článek o akátech v lužních lesích v okolí Dunaje. Akát byl tam presentován jako velmi perspektivní kultura s rychle rostoucím a taky kvalitním tvrdým dřevem, ze které je zároveň od 20 let věku, kdy začne kvést po mýtný věk za akátový med každoroční finanční přínos , který v součtu několikrát převýší výnos, jaký se získá za dřevo po vykácení toho akátového lesa. Dále tam bylo zmiňováno, že tuším právě v Maďarsku se pracuje na šlechtění akátu na tom, aby kmen akátu byl více rovný, přímý a nerozvětvený, aby tak bylo možno zvýšit výtěžnost kvalitního nábytkářského tvrdého akátového dřeva a snížit podíl typicky pokrouceného dřeva vhodného tak na topení.
Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JirkaV (217.197.144.226) --- 7. 3. 2012
Re: Spad po třetí fumigaci (54809) (55226) (55249)

Před čaem jsem se ptal, jaký bývá spad po třetí fumigaci (měl jsem kolem 15 roztočů na včelstvo). V poslední reakci od J.B. pak byla žádost, abych napsal jak to dopadlo.

Vezmu to od konce a musím říct, že to dopadlo dobře. Výsledek vyšetření zimní měli jsem měl 0. Ovšem před odevzdáním měli jsem ve vzorku našel 5 roztočů, které jsem tam nechal. Výsledek tedy měl být 0,5 na včelstvo (mám 10 včelstev).
V nejbližším okolí měli včelaři nad 1,5 i nad 3 roztoče/včelstvo. Takže budou přeléčovat (někteří i dobrovolně). Velké množství roztočů bylo jen lokální, a na vině byla zřejmě jedna ze včelnic, kterou ostatní včely na podzim vyloupily (pravděpodobně i ty moje). O loupeži jsem se dověděl až v prosinci při aerosolování, počet roztočů na této včelnici byl v okolí největší.

Když zpětně zhodnotím co jsem udělal špatně, tak to byla zřejmě druhá fumigace. Podle spadů bylo vidět, že asi nebyla účinná. Pravděpodobně se prudce ochladilo, a i když teploměr na rovině ukazoval přes 12°C, tak 1km daleko na včelnice na severním svahu bylo asi mnohem míň. Situaci jsem ještě na podzim "zachraňoval" aerosolem s acetonem, po němž spadlo v jednom včelstvu 25 roztočů. V ostatních to bylo lepší, bylo to do 5. Nejvíc roztočů bylo v krajních včelstvech, přesně jak se píše v literatuře.

Letošní rok budu hned na jaře přeléčovat kyselinou mravenčí, třetí podzimní ošetření bude muset být opět aerosol (podle teploty voda/aceton), na včelnici si dám teploměr a po posledním ošetření nechám delší pauzu - až 3 týdny před ometením podložek pro odevzdání měli (týden je při chladném počasí málo).

J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.5.128) --- 7. 3. 2012
Re: Maďarské vcelareni (56253) (56254) (56256) (56258)

Mě by zajímaly otázky kolem plemenářské práce. Nejrozšířenější plemeno, linie, jestli mají nějaké rozdělení stupně chovů, ideální chovatelské požadavky na vývoj včelstva v závislosti na snůšce a jak se to daří naplnit v praxi.
Druhy snůšek, jak vypadá typická včelnice v Maďarsku a samozřejmě jak řeší Maďarští včelaři roztoče varroa. A nebo co by předseda označil v oboru včelařství za typicky Maďarské co nikde nemají, klidně i nějaký recept na nějakou pochutinu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 7. 3. 2012
Maďarské vcelareni (56253) (56254) (56256)

Vážení přátelé,
chtěl bych požádat o spolupráci. V pondělí budu tahat rozumy z předsedy Maďarského svazu včelařů. Pokud máte nějaké zajímavé otázky na něj, pokusím se ho zeptat.
Vaše náměty očekávám do soboty 10.3.
Děkuji
Radek Hubač

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.88.1) --- 7. 3. 2012
Re: Vcely na zahrade (56231) (56232) (56234) (56239) (56252) (56255)

Kvalitní a dobré napajedlo to je otázkou co to vlastně je. Já mám 20 m před stanovištěm jezero s mělkým písečným břehem( vodárenský zdroj, krásná modrá voda) a stejně včely teď na jaře chodí pro vodu do bahnité louže na cestě. Ono to bláto je přece jenom víc prohřáté než ten písek, tak je to láká víc.Až když louže vyschne chodí na břeh.
Když jsem měl včely na zahradě, v řadové zástavbě, tak jsem měl také pro ně vybudované napajedlo. Desku natřenou hnědou barvou, v desce vyfrézované drážky a na tom překlopenou sklenici s vodou. A včely na to chodily jen když jsem vodu osladil. Jinak chodily pro vodu o několik domů dál, k sousedovi do jezírka. Problém to nebyl, soused byl vášnivý zahrádkář.
Proto si také myslím, že nejvhodnější napajedlo je vybudovat o stanoviště malé jezírko z folie na jezírka s nějakým placákem pozvolna spuštěným do vody, jezírko na 100-200 l musí stačit a ještě i parádu nadělá. Ono když jim včelař doplní ve sklenici vodu s chlorem, třebaže jsou už zvyklí naletovat, tak to včelám moc nevoní. Myslím si, že raději budou volit vodu z něčeho trošku přírodního.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.88.1) --- 7. 3. 2012
Re: kombinovane vcelareni (56253) (56254)

Myslel jsem si, že v Dětkovicích mají otázku rámkové míry vyřešenou. Nebo o co jde přesně?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Macák (e-mailem) --- 7. 3. 2012
Re: Vcely na zahrade (56231) (56232) (56234) (56239) (56252)

Vyborna rada! Dekuju.
Dne 7.3.2012 6:27 "Ale" <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Ještě bych doplnil (z vlastní zkušenosti), že je nutno včas na jaře
> vybudovat kvalitní a dobře umístěné napajedlo a celý rok jej udržovat.
> Nejvíce dochází ke sporům se sousedy, né že jim přes pozemek létají včely,
> nebo nějaká sedne na květ, ale právě když jim včely obsadí jejich bazén
> přikrytý plachtou na které je vždy trochu pěkně ohřáté vody (a když se jdou
> svlažit, tak jim kolem hlavi stále létá 200 - 500 včel).
> Ono kolikrát je jim proti srsti, když zalejou zahradu nebo muškáty na okně
> nebo přede dveřmy a misky pod květináči jim navštěvují včely, atd. A to
> podle okolností funguje až do okruhu cca 500m !!
> Prostě oni nevčelaří a vadí jim, když jim to někde na zahradě nebo kolem
> domu hučí.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 7. 3. 2012
Re: konbinovane vcelareni (56253)

V jakém poměru nástavků?

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jelinek <vcelifarmajelinek/=/seznam.cz>
> Předmět: konbinovane vcelareni
> Datum: 07.3.2012 07:37:10
> ----------------------------------------
> Konbinovane vcelareni na ramkove mire 39-30 39-15
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jelinek (85.71.225.227) --- 7. 3. 2012
konbinovane vcelareni

Konbinovane vcelareni na ramkove mire 39-30 39-15

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 7. 3. 2012
Re: Vcely na zahrade (56231) (56232) (56234) (56239)

Ještě bych doplnil (z vlastní zkušenosti), že je nutno včas na jaře vybudovat kvalitní a dobře umístěné napajedlo a celý rok jej udržovat.
Nejvíce dochází ke sporům se sousedy, né že jim přes pozemek létají včely, nebo nějaká sedne na květ, ale právě když jim včely obsadí jejich bazén přikrytý plachtou na které je vždy trochu pěkně ohřáté vody (a když se jdou svlažit, tak jim kolem hlavi stále létá 200 - 500 včel).
Ono kolikrát je jim proti srsti, když zalejou zahradu nebo muškáty na okně nebo přede dveřmy a misky pod květináči jim navštěvují včely, atd. A to podle okolností funguje až do okruhu cca 500m !!
Prostě oni nevčelaří a vadí jim, když jim to někde na zahradě nebo kolem domu hučí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 6. 3. 2012
Fwd: Re: Re: Re: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou.


# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
# Komu: Radek Hubač<drh/=/seznam.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: Re: Re: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou.
# Datum: 06.3.2012 13:05:09
# ----------------------------------------
# Zdravím,
# ano jedná se o p. ředitele. Operuje také tím, že výsledky jsou zkreslené -
# vynášení kleštíka mravenci ap. Já monitoruji a mravence nemám protože to mám
# proti mravencům zajištěné. Nic není nikdy dokonalé. Ani odběr měli není dokonalý
# vše je odvislé od poctivosti včelařů. Sám již druhý rok při odběru zimní měli k
# vyšetření poctivě s pomocí dobré lupy počítám kolik roztočů mám v měli a velmi
# pozorně je dávám zpět do měli a počítám a výsledek r.2011 našel jsem 25 ks
# - výsledek z vyšetření 12 ks
#
# r.2012 " 24ks -
# " 11 ks
# Tady vidíte, že vše je relativní i toto vyšetření nemusí odpovídat
# skutečnosti.
# Čihák
#
#
#
#
#
# > Dobrý den,
# > předpokládám, že mluvíte o řediteli Kamlerovi, ne MVDr. Martinovi Kamlerovi?
# V
# > dubnovém článku bude vysvětlen můj návrh, pochopíte, že jsem pochopil
# nemožnost
# > dohody PSNV a Kamlera a dalších..... Systém je možný udělat skoro i na papíru
# > bez investic, musí se pouze chtít. VMS nechce. Nemám souhlas pana Čápa,
# abych
# > Vám poskytl jeho odpověď ohledně VMS. Můj pocit je, že PSNV nemá zájem o nic
# jen
# > vlastní zviditelnění pár lidí. Prosím ani tohle neposílejte dál na
# konferenci.
# > Děkuji
# > Radek
# >
# > > ------------ Původní zpráva ------------
# > > Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
# > > Předmět: Re: Re: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou.
# > > Datum: 06.3.2012 12:07:49
# > > ----------------------------------------
# > > Pane Hubači,
# > > čtu Vaše příspěvky a usuzuji, že jsou rozumné. V názoru na VMS se myslím
# > mýlíte,
# > > PSNV dělá v současné době vše co může. Ten systém je v základu dobrý,
# určitě
# > > potřebuje propracovat, ale k tomu je potřeba spolupráce všech organizací
# > jako
# > > je ČSV , VS ČR dát se dohromady spolupracovat a vynaložit efektivně
# > prostředky.
# > > K tomu není nebo nebyl ze strany vedení svazu dán souhlas. Hlavně ve Výzk.
# > > ústavu v Dole. Byl jsem na přednáškách a opakovaně jsem tam přednášejícího
# > p.
# > > Dr. Kamlera žádal o odpověď na otázku VMS, vždy operoval v odpovědích, že
# je
# > čl.
# > > základna přestárlá a v současné době, že je to nereálné (internet nemájí k
# > > dispozici staří včelaři - stav se lepší v naší ZO má přístup k internetu
# 60%
# > > včelařů což není tak špatné). Nemělo smysl mu něco vysvětlovat. Důvod z
# mého
# > > pohledu je jediný má strach, aby Dol. nepřišel o svoji exkluzivitu. Celé
# to
# > je o
# > > nevraživosti a pokud ta neustoupí nevidím řešení. Snad nové vedení
# dnešního
# > ČSV
# > > na tom něco změní - ještě věřím, že je to možné.
# > > Čihák F. - Jihočeský včelař
# > >
# > >
# > >
# > >
# > >
# > > > ------------ Původní zpráva ------------
# > > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
# > > > Předmět: Re: Re: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou.
# > > > Datum: 06.3.2012 11:16:30
# > > > ----------------------------------------
# > > > Tak jsem dopis PhDr. Matla viděl a jestli někdo v minulých dnech tvrdil
# > zde
# > > na
# > > > konferenci, že to co jsem napsal a vyšlo v březnovém čísle je v podstatě
# > to
# > > > samé, tak se opravdu nemáme o čem bavit. Bližší nebudu zveřejňovat,
# pokud
# > > bude
# > > > mít pan doktor Matl zájem, prodiskutujeme to a zveřejníme závěry.
# > > > Rozhodně to není o tom napsat článek tak, aby byl průchodný, ale spíš o
# > tom,
# > > > jestli jsou fakta ověřitelná a návrhy odůvodnitelné a realizovatelné.
# > Když
# > > si
# > > > půjčím jen pro příklad jednu situaci z dopisu, že včelaři volají po
# > varování,
# > > to
# > > > je podle mě něco, co VMS ani nezamýšlí dělat, jak dál autor píše princip
# > > > vzájemné spolupráce, kdo dá, dostane. Já dát nyní nemůžu, jsem v
# > zahraničí,
# > > VMS
# > > > je nepoužitelný, tedy alespoň pro mě a tisíce dalších z různých důvodů.
# To
# > si
# > > > rozhodně lidi ve vedení svazu uvědomují.... vloni sice varování přišlo,
# > ale
# > > > velmi, velmi pozdě...VMS prokázalo, že je nefunkční pro případ potřeby
# > > včasného
# > > > varování a bez toho to nemá smysl.... Zdůrazňuji, že VMS je dobrý
# projekt,
# > > ale
# > > > musí se dále vyvíjet podle potřeb - ne přání autorů, tedy pokud chtějí
# mít
# > > > funkční systém. Já se nehodlám do bližší diskuze zapojit, protože na to
# > nemám
# > > > mandát a situaci nemůžu nyní příliš ovlivnit. Pokud návrh půjde cestou
# ZO
# > a
# > > > členové RV ČSV budou mateřskými organizacemi vyzváni ke skutkům, musí to
# > > > fungovat. A znovu opakuji, jaké si to děláme, takové to je... I pan Matl
# > je
# > > > členem ČSV jako já. Osobně po návratu ze zahraničí půjdu na schůzi ZO a
# > budu
# > > > problém diskutovat a žádat našeho člena předsednictva pana Šrola, aby
# > jednal.
# > > > pro to mu ovšem dám podklady...
# > > > Radek
# > > >
# > > cz
# > >
# > > >
# > > >
# > >
# > >
# > >
# >
# >
#

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 6. 3. 2012
Re: Re: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou. (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56218) (56219) (56222) (56224) (56226) (56228) (56236) (56241) (56244) (56245) (56246) (56247)

Pane Hubači,
čtu Vaše příspěvky a usuzuji, že jsou rozumné. V názoru na VMS se myslím mýlíte, PSNV dělá v současné době vše co může. Ten systém je v základu dobrý, určitě potřebuje propracovat, ale k tomu je potřeba spolupráce všech organizací jako je ČSV , VS ČR dát se dohromady spolupracovat a vynaložit efektivně prostředky. K tomu není nebo nebyl ze strany vedení svazu dán souhlas. Hlavně ve Výzk. ústavu v Dole. Byl jsem na přednáškách a opakovaně jsem tam přednášejícího p. Dr. Kamlera žádal o odpověď na otázku VMS, vždy operoval v odpovědích, že je čl. základna přestárlá a v současné době, že je to nereálné (internet nemájí k dispozici staří včelaři - stav se lepší v naší ZO má přístup k internetu 60% včelařů což není tak špatné). Nemělo smysl mu něco vysvětlovat. Důvod z mého pohledu je jediný má strach, aby Dol. nepřišel o svoji exkluzivitu. Celé to je o nevraživosti a pokud ta neustoupí nevidím řešení. Snad nové vedení dnešního ČSV na tom něco změní - ještě věřím, že je to možné.
Čihák F. - Jihočeský včelař





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> Datum: 06.3.2012 11:16:30
> ----------------------------------------
> Tak jsem dopis PhDr. Matla viděl a jestli někdo v minulých dnech tvrdil zde na
> konferenci, že to co jsem napsal a vyšlo v březnovém čísle je v podstatě to
> samé, tak se opravdu nemáme o čem bavit. Bližší nebudu zveřejňovat, pokud bude
> mít pan doktor Matl zájem, prodiskutujeme to a zveřejníme závěry.
> Rozhodně to není o tom napsat článek tak, aby byl průchodný, ale spíš o tom,
> jestli jsou fakta ověřitelná a návrhy odůvodnitelné a realizovatelné. Když si
> půjčím jen pro příklad jednu situaci z dopisu, že včelaři volají po varování, to
> je podle mě něco, co VMS ani nezamýšlí dělat, jak dál autor píše princip
> vzájemné spolupráce, kdo dá, dostane. Já dát nyní nemůžu, jsem v zahraničí, VMS
> je nepoužitelný, tedy alespoň pro mě a tisíce dalších z různých důvodů. To si
> rozhodně lidi ve vedení svazu uvědomují.... vloni sice varování přišlo, ale
> velmi, velmi pozdě...VMS prokázalo, že je nefunkční pro případ potřeby včasného
> varování a bez toho to nemá smysl.... Zdůrazňuji, že VMS je dobrý projekt, ale
> musí se dále vyvíjet podle potřeb - ne přání autorů, tedy pokud chtějí mít
> funkční systém. Já se nehodlám do bližší diskuze zapojit, protože na to nemám
> mandát a situaci nemůžu nyní příliš ovlivnit. Pokud návrh půjde cestou ZO a
> členové RV ČSV budou mateřskými organizacemi vyzváni ke skutkům, musí to
> fungovat. A znovu opakuji, jaké si to děláme, takové to je... I pan Matl je
> členem ČSV jako já. Osobně po návratu ze zahraničí půjdu na schůzi ZO a budu
> problém diskutovat a žádat našeho člena předsednictva pana Šrola, aby jednal.
> pro to mu ovšem dám podklady...
> Radek
>
cz

>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 6. 3. 2012
Re: Jak dal s varoazou. (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56218) (56219) (56222) (56224) (56226) (56228) (56236) (56241) (56244) (56245) (56246)

Nebo je mozne pouzit "zkracovac" :
http://www.riz.cz/tx92r

Honza


Dne Tuesday 06 of March 2012 10:51:06 Radek Hubač napsal(a):
> Díky, už se to otevřelo.
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> > Datum: 06.3.2012 10:48:09
> > ----------------------------------------
> > Funguje.
> >
> >
> > http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/dopis-j-matla-redakci-vcelarstv
> >i-ve-veci-stanoviska-csv-k-varroamonitoringu/
> >
> > Pepa
> >
> > -----Original Message-----
> > From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> > Radek Hubač
> > Sent: Tuesday, March 06, 2012 10:42 AM
> > To: vcely/=/v.or.cz
> > Subject: Re: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> >
> > Karle, bohužel link nefunguje.
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> > > Datum: 06.3.2012 10:28:09
> > > ----------------------------------------
> > > Karle, doporučuji Ti, aby ses u Vás v ZO přihlásil, že to budeš dělat
> > > Ty a lépe. Funkci dostaneš, buď bez obav. Já mám Gabony nejpozději v
> > > červnu každý rok.
> > > -------
> > >
> > > Právě s jednou funkcí končím.
> > > A co dělat dál pro spolkovou činnost vím.
> > >
> > > Nechápu, proč mezi mnou a oddavatelem Gabonu musí být prostředníci?
> > >
> > > Za včely zodpovídá včelař?
> > > Jao nákazový v ZO bych byl nprd, protože to že nebudou Gabony se prý
> > > rozhodlo nahoře.
> > > Zo mi je byla ochotná dodat, v tom zas tak velký problém nebyl. ALe
> > > někde se to zadírá. :-)
> > >
> > >
> > > Ale je zybtečné o tom iskutovat, já se jen ze zájmu zeptal jak ten
> > > článek vznikal. Nic víc.
> > >
> > >
> > > Karel
> > >
> > > Zde je o jiném článku trochu víc. A jak jsem pochopil, musí se články
> > > psát tak aby byli průchozí.
> > >
> > >
> > > http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/dopis-j-matla-redakci-vcelar
> > > stvi- ve-veci-stanoviska-csv-k-varroamonitoringu/



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 6. 3. 2012
Re: Re: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou. (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56218) (56219) (56222) (56224) (56226) (56228) (56236) (56241) (56244) (56245) (56246) (56247)

Tady nejde jestli má pravdu či ne.

Osobně si mylsím, že by se dalo vydokladovat dost výroků kdy bylo včelařům tvrzeno, že stačí bohatě vyšetření zimní měli, že letní monitoring nemá efekt.

A toto byla jedna z otázek, které J.Matl položil. K letnímu varoamonitoringu obecně.

Celý problém je v tom, že se zde vede nějaký ideologický boj, a zatím hynou včely.

Co se ýká VMS které je taky zmiňováno - byl to pokus po úhynech 200708 - své udělal, naučil dost lidí monitorovat,
sledovat satv napadení atd. A dokonce i používat KM.

PSNV tenkrát iniciovala jednání o úhynech
na MZe, nabízel a spolupráci předsedovi ČSV, ten je pozval na ÚV, tam se to ani neprojednávalo, a do zápisu se dalo, že to bylo jen prezentováno, --- a další tanečky.

Takže když se VMS nevyvijelo, je takové jaké je.

ALe nakonec. proč to řešit zde.

Moje otázka byla na stítní správu a položená jinde.

Mám jako včelař právo znát nákazovou situaci včel ve svém okolí která mě ovlivňuje - tedy nejen varoázu, ale i mor atd?
A je mi jedno, jak si to SVS udělá, pokud odpoví ANO.

A nebo řekne že ne,a taky jendoznačná odpověď a přizpůsobím(e) se.

Ale bez oheldu na postoj státní správy je zde otázka postoje ČSV k letní diagnostice. A to ať si řeší ČSV.
Já si mylsím, že dokud to bude vidět tak jak to vidí, tak mi bude ubývat konkurence.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 6. 3. 2012
Re: Re: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou. (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56218) (56219) (56222) (56224) (56226) (56228) (56236) (56241) (56244) (56245) (56246)

Tak jsem dopis PhDr. Matla viděl a jestli někdo v minulých dnech tvrdil zde na konferenci, že to co jsem napsal a vyšlo v březnovém čísle je v podstatě to samé, tak se opravdu nemáme o čem bavit. Bližší nebudu zveřejňovat, pokud bude mít pan doktor Matl zájem, prodiskutujeme to a zveřejníme závěry.
Rozhodně to není o tom napsat článek tak, aby byl průchodný, ale spíš o tom, jestli jsou fakta ověřitelná a návrhy odůvodnitelné a realizovatelné. Když si půjčím jen pro příklad jednu situaci z dopisu, že včelaři volají po varování, to je podle mě něco, co VMS ani nezamýšlí dělat, jak dál autor píše princip vzájemné spolupráce, kdo dá, dostane. Já dát nyní nemůžu, jsem v zahraničí, VMS je nepoužitelný, tedy alespoň pro mě a tisíce dalších z různých důvodů. To si rozhodně lidi ve vedení svazu uvědomují.... vloni sice varování přišlo, ale velmi, velmi pozdě...VMS prokázalo, že je nefunkční pro případ potřeby včasného varování a bez toho to nemá smysl.... Zdůrazňuji, že VMS je dobrý projekt, ale musí se dále vyvíjet podle potřeb - ne přání autorů, tedy pokud chtějí mít funkční systém. Já se nehodlám do bližší diskuze zapojit, protože na to nemám mandát a situaci nemůžu nyní příliš ovlivnit. Pokud návrh půjde cestou ZO a členové RV ČSV budou mateřskými organizacemi vyzváni ke skutkům, musí to fungovat. A znovu opakuji, jaké si to děláme, takové to je... I pan Matl je členem ČSV jako já. Osobně po návratu ze zahraničí půjdu na schůzi ZO a budu problém diskutovat a žádat našeho člena předsednictva pana Šrola, aby jednal. pro to mu ovšem dám podklady...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> Datum: 06.3.2012 10:51:48
> ----------------------------------------
> Díky, už se to otevřelo.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> > Datum: 06.3.2012 10:48:09
> > ----------------------------------------
> > Funguje.
> >
> >
> http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/dopis-j-matla-redakci-vcelarstvi-ve-veci-stanoviska-csv-k-varroamonitoringu/
> >
> > Pepa
> >
> > -----Original Message-----
> > From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Radek
> > Hubač
> > Sent: Tuesday, March 06, 2012 10:42 AM
> > To: vcely/=/v.or.cz
> > Subject: Re: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> >
> > Karle, bohužel link nefunguje.
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> > > Datum: 06.3.2012 10:28:09
> > > ----------------------------------------
> > > Karle, doporučuji Ti, aby ses u Vás v ZO přihlásil, že to budeš dělat
> > > Ty a lépe. Funkci dostaneš, buď bez obav. Já mám Gabony nejpozději v
> > > červnu každý rok.
> > > -------
> > >
> > > Právě s jednou funkcí končím.
> > > A co dělat dál pro spolkovou činnost vím.
> > >
> > > Nechápu, proč mezi mnou a oddavatelem Gabonu musí být prostředníci?
> > >
> > > Za včely zodpovídá včelař?
> > > Jao nákazový v ZO bych byl nprd, protože to že nebudou Gabony se prý
> > > rozhodlo nahoře.
> > > Zo mi je byla ochotná dodat, v tom zas tak velký problém nebyl. ALe
> > > někde se to zadírá. :-)
> > >
> > >
> > > Ale je zybtečné o tom iskutovat, já se jen ze zájmu zeptal jak ten
> > > článek vznikal. Nic víc.
> > >
> > >
> > > Karel
> > >
> > > Zde je o jiném článku trochu víc. A jak jsem pochopil, musí se články
> > > psát tak aby byli průchozí.
> > >
> > >
> > > http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/dopis-j-matla-redakci-vcelar
> > > stvi- ve-veci-stanoviska-csv-k-varroamonitoringu/
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 6. 3. 2012
Re: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou. (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56218) (56219) (56222) (56224) (56226) (56228) (56236) (56241) (56244) (56245)

Díky, už se to otevřelo.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> Datum: 06.3.2012 10:48:09
> ----------------------------------------
> Funguje.
>
> http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/dopis-j-matla-redakci-vcelarstvi-ve-veci-stanoviska-csv-k-varroamonitoringu/
>
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek
> Hubač
> Sent: Tuesday, March 06, 2012 10:42 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: Re: Re: Jak dal s varoazou.
>
> Karle, bohužel link nefunguje.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> > Datum: 06.3.2012 10:28:09
> > ----------------------------------------
> > Karle, doporučuji Ti, aby ses u Vás v ZO přihlásil, že to budeš dělat
> > Ty a lépe. Funkci dostaneš, buď bez obav. Já mám Gabony nejpozději v
> > červnu každý rok.
> > -------
> >
> > Právě s jednou funkcí končím.
> > A co dělat dál pro spolkovou činnost vím.
> >
> > Nechápu, proč mezi mnou a oddavatelem Gabonu musí být prostředníci?
> >
> > Za včely zodpovídá včelař?
> > Jao nákazový v ZO bych byl nprd, protože to že nebudou Gabony se prý
> > rozhodlo nahoře.
> > Zo mi je byla ochotná dodat, v tom zas tak velký problém nebyl. ALe
> > někde se to zadírá. :-)
> >
> >
> > Ale je zybtečné o tom iskutovat, já se jen ze zájmu zeptal jak ten
> > článek vznikal. Nic víc.
> >
> >
> > Karel
> >
> > Zde je o jiném článku trochu víc. A jak jsem pochopil, musí se články
> > psát tak aby byli průchozí.
> >
> >
> > http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/dopis-j-matla-redakci-vcelar
> > stvi- ve-veci-stanoviska-csv-k-varroamonitoringu/
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 6. 3. 2012
RE: Re: Re: Jak dal s varoazou. (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56218) (56219) (56222) (56224) (56226) (56228) (56236) (56241) (56244)

Funguje.

http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/dopis-j-matla-redakci-vcelarstvi-ve-veci-stanoviska-csv-k-varroamonitoringu/

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek Hubač
Sent: Tuesday, March 06, 2012 10:42 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Re: Re: Jak dal s varoazou.

Karle, bohužel link nefunguje.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> Datum: 06.3.2012 10:28:09
> ----------------------------------------
> Karle, doporučuji Ti, aby ses u Vás v ZO přihlásil, že to budeš dělat
> Ty a lépe. Funkci dostaneš, buď bez obav. Já mám Gabony nejpozději v
> červnu každý rok.
> -------
>
> Právě s jednou funkcí končím.
> A co dělat dál pro spolkovou činnost vím.
>
> Nechápu, proč mezi mnou a oddavatelem Gabonu musí být prostředníci?
>
> Za včely zodpovídá včelař?
> Jao nákazový v ZO bych byl nprd, protože to že nebudou Gabony se prý
> rozhodlo nahoře.
> Zo mi je byla ochotná dodat, v tom zas tak velký problém nebyl. ALe
> někde se to zadírá. :-)
>
>
> Ale je zybtečné o tom iskutovat, já se jen ze zájmu zeptal jak ten
> článek vznikal. Nic víc.
>
>
> Karel
>
> Zde je o jiném článku trochu víc. A jak jsem pochopil, musí se články
> psát tak aby byli průchozí.
>
>
> http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/dopis-j-matla-redakci-vcelar
> stvi- ve-veci-stanoviska-csv-k-varroamonitoringu/
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 6. 3. 2012
Re: Re: Re: Jak dal s varoazou. (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56218) (56219) (56222) (56224) (56226) (56228) (56236) (56241)

Karle, bohužel link nefunguje.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Jak dal s varoazou.
> Datum: 06.3.2012 10:28:09
> ----------------------------------------
> Karle, doporučuji Ti, aby ses u Vás v ZO přihlásil, že to budeš dělat Ty a
> lépe. Funkci dostaneš, buď bez obav. Já mám Gabony nejpozději v červnu
> každý rok.
> -------
>
> Právě s jednou funkcí končím.
> A co dělat dál pro spolkovou činnost vím.
>
> Nechápu, proč mezi mnou a oddavatelem Gabonu musí být prostředníci?
>
> Za včely zodpovídá včelař?
> Jao nákazový v ZO bych byl nprd, protože to že nebudou Gabony se prý
> rozhodlo nahoře.
> Zo mi je byla ochotná dodat, v tom zas tak velký problém nebyl. ALe někde
> se to zadírá. :-)
>
>
> Ale je zybtečné o tom iskutovat, já se jen ze zájmu zeptal jak ten článek
> vznikal. Nic víc.
>
>
> Karel
>
> Zde je o jiném článku trochu víc. A jak jsem pochopil, musí se články psát
> tak aby byli průchozí.
>
> http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/dopis-j-matla-redakci-vcelarstvi-
> ve-veci-stanoviska-csv-k-varroamonitoringu/
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 6. 3. 2012
Re: Re: Jak dal s varoazou. (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56218) (56219) (56222) (56224) (56226) (56228) (56236) (56242)

... To bylo myšleno jako souhlas s R. Hubačem. Za sebe mohu říct, že u nás v ZO není už mnoho let s gabonem problém, a to proto, že máme schopného a svědomitého nákazového referenta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (213.226.245.20) --- 6. 3. 2012
Re: Re: Jak dal s varoazou. (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56218) (56219) (56222) (56224) (56226) (56228) (56236)

Jo, jo. Souhlas. Taky nemyslím, že v tomto mají co dělat ČSV, PSNV atd. Pro některé včelaře je to ale dneska skoro mantra, takže ten problém naroubují téměř na vše. Ono to ale jinak nakonec nejde - když se mi něco nelíbí, tak to musím dělat sám a lépe. Vždycky to tak bylo a vždycky to tak bude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (90.179.243.173) --- 6. 3. 2012
Re: Re: Jak dal s varoazou. (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56218) (56219) (56222) (56224) (56226) (56228) (56236)

Karle, doporučuji Ti, aby ses u Vás v ZO přihlásil, že to budeš dělat Ty a lépe. Funkci dostaneš, buď bez obav. Já mám Gabony nejpozději v červnu každý rok.
-------

Právě s jednou funkcí končím.
A co dělat dál pro spolkovou činnost vím.

Nechápu, proč mezi mnou a oddavatelem Gabonu musí být prostředníci?

Za včely zodpovídá včelař?
Jao nákazový v ZO bych byl nprd, protože to že nebudou Gabony se prý rozhodlo nahoře.
Zo mi je byla ochotná dodat, v tom zas tak velký problém nebyl. ALe někde se to zadírá. :-)


Ale je zybtečné o tom iskutovat, já se jen ze zájmu zeptal jak ten článek vznikal. Nic víc.


Karel

Zde je o jiném článku trochu víc. A jak jsem pochopil, musí se články psát tak aby byli průchozí.

http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/dopis-j-matla-redakci-vcelarstvi-ve-veci-stanoviska-csv-k-varroamonitoringu/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 3. 2012
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Plodove teleso ve spodnim nastavku (56198) (56199) (56201) (56202) (56203) (56204) (56205) (56206) (56207) (56208) (56209) (56217) (56225)

"Na to budu Radime reagovat ja.Pri zimovani ve 2 nastavcich a dokrmeni po velkych davkach to ve vcelach vypada takto-medove vence trebas i medovice,pod nimi cukerne zasoby a pod tim sedisko vcel zasahujici vrchlikem do horniho nastavku.Na zasobach chumac sedet nebude,bude pod.Chumac se posunuje do horniho nastavku,na jare ploduje v bunkach po vybranych zasobach.Snad souhlas s timto popisem?"

Souhlasím. Ale problém není tehdy, když mají včely kontakt se zásobami. Problém je tehdy, když se usadí v dolním nástavku , v dosahu mají na začátku zimy tak 1 - 2 kilo zásob a zbytek zásob je od nich oddělený aspoň 10 cm vysokým pruhem prázdných buněk. Potom na začátku mrazů mají dobrané zásoby v dosahu, týden - 3 týdny živoří se zásobami ve volátkách a potom, pokud mrazy nepovolí, je konec, přes prázdné buňky se v mrazu nedostanou.
To už je při prohlídce na konci září vidět, že to tak dopadne a tak se to dá odstranit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 3. 2012
Re: Vcely na zahrade (56231) (56232) (56234)

Za prvé domluva se sousedy.

Za druhé Pro 3 včelstva takové 1 - 4 metry před česny nějaká stěna, aby nad sousedy včely spolehlivě létaly ve výšce nad dva metry, stěna taky nesmí místo zvednutí směrovat výlet včel na bok od česen nějakým nežádoucím směrem, je třeba v pozorovat výlet včel.
Já třeba mám před česny maliny, pro česna ve dnu nástavkových úlů umístěných cca 30 cm nad zemí zvedají včely spolehlivě, pokud létají z horních oček nebo z horních úlů včelína, jsou běžné maliny bez podpěry na to už nízké. Možná stará odrůda žlutých malin vytažená podpěrou, ty rostou běžně do dvou metrů nebo vzrůstné ostružiny na podpěře.

Potom zřídka, tak 2 - 3x za 2 - 3 roky v létě, za dusna nebo větrna před bouřkou nebo když se do včelstev hodně zasahuje, útočí včely na lidi v okruhu 3 - 6 metrů kolem úlů zhruba všemi směry. A to víceméně jen v přímé viditelnosti od úlů. takže pokud jsou pozemky sousedů blíž než 6 - 8 metrů, je vhodné i z boku a zezadu úly od nich vizuálně oddělit nějakými stromky a keři.

Nakonec roje, tam se toho ale moc neovlivní, snad jedině n své zahradě zbytečně nevyhazovat stromy a keře, na kterých by se roje mohly usazovat, aby nesedaly k sousedům.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Macák (e-mailem) --- 6. 3. 2012
Re: Vcely na zahrade (56231) (56232) (56234) (56237)

Doufam ze to nebudu potrebovat. A i proto se tu chci poucit ze
zkusenosti jinych.

Dne 6. března 2012 7:26 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):
> Já. Stačila zmínka, aby se obracel žalobce na pí. Machovou s poznámkou, že ještě žádný spor neprohrála  a skončilo to.
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Jiří Macák <jiri.macak/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: Vcely na zahrade
>> Datum: 06.3.2012 07:15:38
>> ----------------------------------------
>> Diky za odpoved. Tak takhle to chci delat. Hlavne se domluvit a
>> nenechat nic vyhrotit. Vedlejší plot uz mam odstineny nepruhlednou
>> drevenou stenou a ve predu jsou uz ted ty kere. Jen je zacnu upravovat
>> vic do vysky. Druha strana je do nasi zahrady a jsme na rohu ulic.
>>
>> Znate nekoho kdo se soudil?
>>
>> JM
>>
>> 2012/3/6 Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>:
>> > Na to žádný zákon není. Kromě živého plotu, který zvedne letovou dráhu včel se
>> osvědčuje zajít každý rok za sousedem a šoupnout mu sklenici medu (stačí
>> kilovka). Jinak kolem včel vznikají soudní spory, které soudy potom řeší dost
>> podivně.
>> > Pepa
>> >
>> >
>> > -----Original Message-----
>> > From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
>> Macák
>> > Sent: Tuesday, March 06, 2012 6:32 AM
>> > To: Včelařská konference
>> > Subject: Vcely na zahrade
>> >
>> > Zdravim,
>> >
>> > prestehoval se a muzu mit vcely na zahrade. Upravuje jejich umisteni nejak
>> zakon? Musim zadat o souhlas sousedy?
>> >
>> > Pred cesnama bude tak 9m volno a pak kere a u nich plot sousedni zahrady.
>> > Vlevo zahrada a v pravo za zastenou plnt a dalsi sousedni zahrada. Planuju tu
>> max.tri uly.
>> >
>> > Diky predem za zkusenosti i odkazy.
>> >
>> > Pekny den vsem. JM
>>
>>
>>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 56238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 56238 do č. 56298)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu