78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2010
Re: (47369) (47371) (47379) (47394) (47400)

"Úly mám opravdu zateplené a ve včelíně. Nemohlo by být pomalé odpařování KM
způsobeno zakrytím úlů PVC foliemy ?"

Už jen samotné snížení teploty mnohonásobně sníží množství odpařené kyseliny, zatímco roztoči jsou pěkně v teple u včel, pokud tyto plodují, tak ve stejné teplotě jako v létě a tudíž na kyselinu stejně citliví. Pokud neplodují, tak jsou roztoči v nízké teplotě a potom jsou ke kyselině ještě odolnější než v létě.
U nás je teď po poledni jen asi + 6 st C a to je už doslova zimní teplota. Používat teď kyselinu je prakticky už úplně zbytečné, sezóna je prostě pryč. A na nějaké větší oteplení a návrat babího léta to v dohledné době nevypadá....
Nejlepší bude tu kyselinu teď prostě vyndat, jiný účinek v současném počasí mít nebude, než že zkoroduje kovové věci v úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 30. 9. 2010
Re: (47369) (47371) (47379) (47394)

Úly mám opravdu zateplené a ve včelíně. Nemohlo by být pomalé odpařování KM
způsobeno zakrytím úlů PVC foliemy ?
Haf
----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 29, 2010 9:12 PM
Subject: Re:


> když se nad tím zamyslím,K39 je zateplený úl bez síta?pak bych
> předpokládal
> ,že se i s výkyvy nočních teplot by se 140 ml mělo odpařit za týden,bylo
> celkem během posledních 20 dnů převážně pěkně,strýc má zateplený bez síta
> v
> boudě klasika39x24 22 rámků ve dvo N,40 ml 85% se odpaří do sucha za 48
> hodin!
>
> u vás se odpařilo PRUMĚRNĚ 4-5ML za den,to mi nepřijde účinné,tím spíš
> pokud jste použily jen 60% KM
>
> nejlepší je když to dva dny dává fest A spálí mu to plice i pod víčkama (a
> trávu před úlem jak to větraj)následně mi to nabere vlhkost a dobíhá třeba
> týden,vlhkost mi to nabere brzo na jaře a na podzim,v létě se odpaří i do
> 24 hodin,takže naleju 85% pokud to na podložce druhej den nevypadá dobře
> dolívám tak dlouho dokud to padá, většinou po silné snůšce.... ,na dolití
> už by stačila i 60%
>
> na jaře vám zkrátí životnost zimních včel,prostě je to někdy dorazí,je
> potřeba počkat(pokud to není akutní) až začnou převažovat letní včely,tím
> spíš je napodzim šetřím a shodím brouky převážně z letních včel
>
> používám síta...
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5490
> (20100929) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 9. 2010
Re: Re: dvoumate?n? v?ela?en? (47396) (47398)


Ahoj,
využívám toho na jaře, třeba když si zazimuji oddělky s nadějnými matkami , kterým by samozřejmě trval rozjezd déle a z první snůšky by nebylo nic. na kmenové včelstvo dám cca v březnu až dubnu (po proletu!) MM, na ní oddělek. Po zesílení při rozkvětu třešně přidám druhou MM a nad ní medník. Včelstva rozděluji dle počasí a síly obvykle cca v prvním týdnu května.. Obvykle přemístím původní kmenové včelstvo. Většinou přežijí obě matky, oddělek sílí díky teplu kmenového včelstva raketově. Píšu o včelstvech v maringotce s jedním spodním česnem!
Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Plach? <rudolfplachy/=/tiscali.cz>
> > Předmět: dvoumate?n? v?ela?en?
> > Datum: 30.9.2010 08:55:23
> > ----------------------------------------
> > Máte někdo zkušenosti s dvoumatečním včelařením?
> > Je někde na internetu toto včelaření popsáno?
> > Podá někdo vlastní informace?
> >
> > Plachý
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 9. 2010
Re: dvoumate?n? v?ela?en? (47396)

Zkoušel jsem to. Pro obrovské rozměry včelstva a následnou namáhavou práci jsem od toho upustil. Je však výhodné na začátku sezóny jej použít u slabých špatně vyzimovaných včelstev. Vytvoří se tak ze dvou která by stejně nic nedala jedno silné s normálním výnosem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Plach? <rudolfplachy/=/tiscali.cz>
> Předmět: dvoumate?n? v?ela?en?
> Datum: 30.9.2010 08:55:23
> ----------------------------------------
> Máte někdo zkušenosti s dvoumatečním včelařením?
> Je někde na internetu toto včelaření popsáno?
> Podá někdo vlastní informace?
>
> Plachý
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370) (47375) (47395)

"Ještě potřebuješ to,když si založíš společenství včelařů aby Tě uznaly orgány státní správy a to od SVS přes lidosprávu až po ministerské úředníky. Ono to neni fouknout a vše se zařídí samo. To je pár let pěkné dřiny dostat se tam kde Tě budou uznávat."

To je pravda. Ono taky leckdo má všelijaký nápad, potom podle toho něco udělá a potom během 1 - 3 let se pozná, že to takhle nejde a všechno zmizí. To je poměrně dost obvyklé a nejen u nějakého sdružení včelařů. Každý trochu rozvážný člověk s tím, že taková rychle utvořená věc může zase rychle skončit, počítá a tak včetně těch orgánů státní správy k takovému mladému projektu přistupuje. Teprve až takový projekt trvá aspoň takových 5 let a rozvíjí se bez nějakých větších otřesů a zvratů, tak potom se se s ním počítá a je brán jako solidní. Na druhé straně záleží hodně, co by si třeba nově vzniklé společenstvo včelařů vzalo za svůj cíl, některé veci by prakticky žádné takové kontakty nepotřebovaly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Plachý (212.96.162.250) --- 30. 9. 2010
dvoumatečné včelaření

Máte někdo zkušenosti s dvoumatečním včelařením?
Je někde na internetu toto včelaření popsáno?
Podá někdo vlastní informace?

Plachý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370) (47375)

Ještě potřebuješ to,když si založíš společenství včelařů aby Tě uznaly orgány státní správy a to od SVS přes lidosprávu až po ministerské úředníky. Ono to neni fouknout a vše se zařídí samo. To je pár let pěkné dřiny dostat se tam kde Tě budou uznávat. Ty tlachy co tady ke svazu se vedou to neni lízat med , to je neskutečná dobrovolná práce. Takových reformátorů je třeba více a budeme tam, kde jsou v Rakousku, nidko nebude léčit, nikdo nebude mít včely. Budme rádi co naši předkové pro nás vybudovali. Potřebuje to vylepšit přidat nové nápady a vždy je co zlepšovat . Vzájemné pochopení a ne funkcionáře svazu přirovnávat Mengelemu a kritizovat, tak jak to píše ve Včelařství včelař z Jindřichohradecka.Ten je dost "chtrý", možná, že by poradit jak na to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 29. 9. 2010
Re: (47369) (47371) (47379)

když se nad tím zamyslím,K39 je zateplený úl bez síta?pak bych předpokládal ,že se i s výkyvy nočních teplot by se 140 ml mělo odpařit za týden,bylo celkem během posledních 20 dnů převážně pěkně,strýc má zateplený bez síta v boudě klasika39x24 22 rámků ve dvo N,40 ml 85% se odpaří do sucha za 48 hodin!

u vás se odpařilo PRUMĚRNĚ 4-5ML za den,to mi nepřijde účinné,tím spíš pokud jste použily jen 60% KM

nejlepší je když to dva dny dává fest A spálí mu to plice i pod víčkama (a trávu před úlem jak to větraj)následně mi to nabere vlhkost a dobíhá třeba týden,vlhkost mi to nabere brzo na jaře a na podzim,v létě se odpaří i do 24 hodin,takže naleju 85% pokud to na podložce druhej den nevypadá dobře dolívám tak dlouho dokud to padá, většinou po silné snůšce.... ,na dolití už by stačila i 60%

na jaře vám zkrátí životnost zimních včel,prostě je to někdy dorazí,je potřeba počkat(pokud to není akutní) až začnou převažovat letní včely,tím spíš je napodzim šetřím a shodím brouky převážně z letních včel

používám síta...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 29. 9. 2010
Re: Novinky v systému Varroamonitoring (47373) (47389) (47391)

varroáza není předpoklad pro CCD...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 29. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360) (47363) (47366) (47377) (47390)

>Ohledně cukrové řepy, jsme byli ve 20. letech evropskou velmoc ve výrobě cukru, české země určovaly světovou cenu na burze v Anglii.

Upresnil bych to trochu. Hospodarsky rozmach monarchie v 19. stoleti ukoncil jeji zanik. Rozpadly se drivejsi velke trhy. Kazdy zivnostnik v nove vzniklem Ceskoslovensku to pocitil na vlastni kuzi.
Platilo to samozrejme i o vcelareni. Vi dnes nekdo, ze v Brne byvala plodinova burza a obchodoval se zde med?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: Novinky v systému Varroamonitoring (47373) (47389)

jj presne, je pak tezke s nekym vubec o tom problemu diskutovat kdyz
dotycny nema paru o stavu veci... Kdyz clovek pocita tak najednou vidi, ze v
nekterych pripadech neni tisic zas tak moc

Cekam jak to dopadne, mam jedno vcelstvo kde se "otocilo" ci spise bych to
nazval pravym jmenem! - bylo vychovano tolik roztocu, ze dle literatury uz
by davno mely byt ccd :-)

T.H.

Upozorňuji na to z toho důvodu, že mnozí včelaři nemají vůbec představu,
> kolik se ve včelstvech za sezónu může "otočit" roztočů...
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.90) --- 29. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360) (47363) (47366) (47377)

Dobrý večer,

Ohledně cukrové řepy, jsme byli ve 20. letech evropskou velmoc ve výrobě cukru, české země určovaly světovou cenu na burze v Anglii. Cukrovka byla nová výnosná plodina, která se organicky hnojila hnojem a poskytovala velmi vysoké výnosy hmoty z jednotky plochy a v českých zemích byly agrárníci z jejího pěstování nadšeni, protože i naše klimatické poměry jí svědčili.V osevní postupu byla zlepšující plodina pro sladovnický ječmen, který jsme produkovali na výrobu sladu světové kvality.

Cukrovarnický průmysl na nadšení agrárníků reagoval a stavěl nové a moderní cukrovary, které v rámci celé monarchie nikde nestály. O výrobě z třtiny se vědělo, ale byla to hodně otázka politiky, agrární strana byla druhá nejsilnější a agrárníci byly na vesnici považováni za vyšší střední vrstvu. Dostal kačku sedlák, pustil ji dál do regionu a ty kačky tam kolovali a tvořili hodnoty.

Byla zde určitá míra soběstačnosti o které se dnes vůbec nemluví a tak můžeme dojet na hloupost, že nebudeme provádět střídání plodin a pěstovat jen to co se do daných podmínek hodí a pak budeme jeden rok kupovat levný chléb a druhý rok kaši protože zrovna zaprší nebo shoří úroda obilí na obilnici světa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lukáš Matela (89.24.189.86) --- 29. 9. 2010
Re: Novinky v systému Varroamonitoring (47373)

>> Hlavní novinkou je možnost zobrazovat grafy

Ty grafy jsou výborné, na první pohled jsou vidět věci, které z čísel v tabulkách patrné nejsou...

A chtěl bych upozornit ještě na jednu letošní novinku, jejíž užitečnost se ukazuje až nyní. V přehledových tabulkách je ve druhém sloupečku vidět i kumulativní spad za letošek. U těch co poctivě a dlouhodobě monitotují (a pak třeba i zasáhnou proti V.d. v případě nutnosti) jsou nezřídka několikatisícové spady. Přitom z tendence je vidět, že v tuto dobu jsou už včely "čisté" a že péče u takovýchto včelstev byla příkladná.

Upozorňuji na to z toho důvodu, že mnozí včelaři nemají vůbec představu, kolik se ve včelstvech za sezónu může "otočit" roztočů...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 29. 9. 2010
Re: Parafinovane nastavky (47387)

Pavle, parafínové nadstavky čo do priepustnosti stien sa dajú porovnať s vnútornými stenami tvorenými hliníkovým plechom. Ja aj s jedným priateľom ich máme na včelnici už roky a nemáme s nimi absolútne problém. Ja konkrétne každú úľovú zostavu mám z hora (leto, zima) uteplenú koberčekmi (3 ks), na ktoré som využil vyradené koberce( z plyšu či z kovralu), pod nimi mám položené priamo na vrchných latkách rámikov vrecovinu-pytlovinu, ktorá dýcha (npr. sisal,alebo tkané polyvinylchlorid). Včely ich vždy pritmelia propolisom, ale stále sú priedušné. Na koberčeky sa nesmú priamo položiť plechové striešky, vodné pary musia voľne odchádzať z nadrámikového priestoru, inak sa para na plechu zráža a premáča koberčeky..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 29. 9. 2010
Parafinovane nastavky

Dobry den vespolek,

letos jsem zacal pouzivat parafinovane nastavky. Parafinovani slo rychle, ochrana je dokonala. Uspora v cene povrchove upravy v porovnani s lakem (lazurou apod.) cca 70 %.
Problem vsak vidim, ze nastavky nedychaji a tudiz ve vlhkem pocasi je vlhkost v ule prilis velka. Nepomaha ani zasitovane dno,ocka atd. Jak to resite vy,co pouzivate parafinovane nastavky ?. Napadly me jedine vetracky ve strope, co pouzivaji vyrobci polystyrenovych ulu.

Diky za Vase potrehy a nazory.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (109.72.5.23) --- 29. 9. 2010

Nemáte někdo zkušenost s léčením kyselinou štavelovou? Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Mirovský - Včelařské fórum (78.45.1.40) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370) (47375) (47383)

Stačí zajít na veterinu pro předpis a pak do lékárny ;-)

Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370) (47375) (47383)

ČSV SDRUŽUE NEJEN VČELAŘE ALE I PŘÍZNIVCE VČELAŘENÍ. V načí ZO jich máme dokonce 7 a 1 je dokonce jednatelem.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku
> Datum: 29.9.2010 10:46:24
> ----------------------------------------
> Český svaz včelařů se jmenuje proto, že funguje na území České republiky.
> Ne proto, že by nutně musel dávat dohromady jen české včelaře. Ve Svazu se
> nikdo nikoho na národnost neptá. Podmínka členství je jen, že musí mít jen
> nějaká včelstva na území ČR. Nebo snad ani nemusí, pokud je jinak okolo
> včelaření činný, zas tak dobře ty stanovy neznám.
> Pokud chcete něco okolo včelaření, co Svaz nedělá a případně ani z různých
> důvodů dělat nechce, nevidím žádnou překážku v tom dát dohromady nějaké
> lidi, kteří to vidí stejně a něco založit. Třeba občanské sdružení,
> nevýdělečnou organizaci, nějakou výdělečnou firmu... možností je několik,
> jen stáhnout příslušné předpisy a vybrat si tu nejlepší možnost pro daný
> účel.
> Když budu mluvit za sebe, hodil by se mně přístup k léčivům mimo Svaz,
> nedávno jsem se napůl ze zvědavosti ptal v jedné včelařské prodejně na
> možnost zakoupení léčiva k fumigaci a řekli mi, že ho už dva roky nesmí
> prodávat, distribude je jen přes funkcionáře ZO. Takhle budu muset v
> případě potřeby léčivo vydyndávat na funkcionářích ZO, sice teď to vypadá,
> že pravděpodobně budou ochotní, ale přece jen je to zdržovačka. Sice ta
> potřeba není momentálně taková, abych kvůli tomu neco aktivně zakládal, ale
> pokud by byla nabídka příští rok v létě, asi bych jednu lahvičku využil...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370) (47375)

Český svaz včelařů se jmenuje proto, že funguje na území České republiky. Ne proto, že by nutně musel dávat dohromady jen české včelaře. Ve Svazu se nikdo nikoho na národnost neptá. Podmínka členství je jen, že musí mít jen nějaká včelstva na území ČR. Nebo snad ani nemusí, pokud je jinak okolo včelaření činný, zas tak dobře ty stanovy neznám.
Pokud chcete něco okolo včelaření, co Svaz nedělá a případně ani z různých důvodů dělat nechce, nevidím žádnou překážku v tom dát dohromady nějaké lidi, kteří to vidí stejně a něco založit. Třeba občanské sdružení, nevýdělečnou organizaci, nějakou výdělečnou firmu... možností je několik, jen stáhnout příslušné předpisy a vybrat si tu nejlepší možnost pro daný účel.
Když budu mluvit za sebe, hodil by se mně přístup k léčivům mimo Svaz, nedávno jsem se napůl ze zvědavosti ptal v jedné včelařské prodejně na možnost zakoupení léčiva k fumigaci a řekli mi, že ho už dva roky nesmí prodávat, distribude je jen přes funkcionáře ZO. Takhle budu muset v případě potřeby léčivo vydyndávat na funkcionářích ZO, sice teď to vypadá, že pravděpodobně budou ochotní, ale přece jen je to zdržovačka. Sice ta potřeba není momentálně taková, abych kvůli tomu neco aktivně zakládal, ale pokud by byla nabídka příští rok v létě, asi bych jednu lahvičku využil...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 9. 2010
Re: (47350) (47376)

"Kvalita úlů je dobrá, jen bych si příště už nebral zasíťované dno, protože má dost řídké pletivo a včely mi jím prolézají. Nevíte někdo jak to jednoduše a hlavně spolehlivě vyřešit? "

Spolehlivě asi jedině výměnou pletiva. Jednoduše vrácením posunutých drátků pletiva na původní míst a napatláním pletiva spíš hustší než řidší barvou. Pokud těch cca 100 - 200 mikronů barvy, o které se zvětší průměr drátků, bude stačit. Barva asi moc nerozhoduje, pokud je to ve včelách, pletivo bude už stejně navoskované a barva na něm déle než rok držet moc nebude. Nedával bych levné vodouředitelné barvy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370)


Jinak můžete vstoupit a stát se članem PSNV - Pracovní společnost nástavkových včelařů.> --


> ----------------------------------------
> V zemi existuje jeden všeobjímající svaz včelařů. Nikdo jiný si netroufne
> jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny
> ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco
> takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými
> protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech
> profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to
> stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co
> chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn.
> Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl
> včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi
> žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady
> se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého
> státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s
> tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát.
> Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském
> svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu)
> Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace
> evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího
> předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní
> pletichářství?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370)


Nemáte pane informaci, kdo není členem ČSV nemusí a neplatí příspěvky a bere dotace a je na tom lepší než ten který platí příspěvcek- Máte špatné informace. Franta




> jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny
> ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco
> takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými
> protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech
> profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to
> stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co
> chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn.
> Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl
> včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi
> žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady
> se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého
> státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s
> tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát.
> Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském
> svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu)
> Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace
> evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího
> předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní
> pletichářství?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Hazdra (e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: (47369) (47371)

Včera jsem kontroloval množství odpařené kyseliny v odpařovačích
nassenheider v K39 za 20 dnů.
Ve 30 odpařovačích z množství 140 ml zbylo přibližně méně než 1/3 kyseliny.
Ani v jednom případě nebyla odpařena všechna. Opařovače jsem ponechal a
přemístil vedle vznikajícího hnízda.
Haf
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 28, 2010 6:16 PM
Subject: Re:


> >kyselina m. se spolehlivě a učinně odpaří od 10 stupnů
>
> Prave proto nelze v nastavajici dobu jiz zabezpecit jeji rovnomerny odpar
> nebot teploty jiz kolisaji hluboko pod deset stupnu.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5474
> (20100923) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370) (47375)

není duvod cokoliv zakladat,šak ty struktury pomřou, a navic ja osobne svaz vubec nepotrebuju,D1 je mi k smíchu,a v cizině na ostudu,svaz se chová jako nepostradatelná opora,která nic nepodporuje,ale naopak konzervuje nesmyslné nefunkční praktiky....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 29. 9. 2010
RE: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360) (47363) (47366)

Jen nevím, zda je u nás pro pěstování cukrové třtiny vhodné podnebí.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Tuesday, September 28, 2010 10:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Krmeni trtinovym cukrem

"Do dneška jsme se domníval, že většina cukru obchodovaného na svět.
burzách je z cukr. třtiny. "

Taky že je z cukrové třtiny. Cukr je v cukrové třtině ve větším množství a s méně příměsemi, než to je v cukrové řepě. Takže jeho výroba je levnější a ekologičtější než z řepy. Výroba cukru z řepy je jen náhražková. To, že se tady v Evropě dodnes cukr vyrábí z řepy, je dáno obchodní politikou Evropy a lobbováním cukrovarnického průmyslu. Od 70 let Evropa ztížila dovoz třtinového cukru vysokými cly a podpořila dotacemi výrobu vlastního cukru z řepy. Utlumování výroby cukru z řepy je potom jen projev průniku reality do cukrovarnického průmyslu.
Myslím, že snad nikde jinde než v Evropě se cukr z řepy hromadně nevyrábí, protože proti cukru ze třtiny by se obchodně ani nemohl prosadit.
Takzvaný "třtinový cukr mnohem zdravější než řepný" bude nečištěný surový hnědý třtinový cukr. Který je nejspíš v zemích vyrábějících cukr z třtiny pouze odpad z výroby běžného rafinovaného cukru a používá se stejně jako u nás kdysi afinovaný cukr ke krmení zvířat. Nebo se draze prodává zastáncům zdravé výživy v Evropě a jinde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka (217.197.144.226) --- 29. 9. 2010
Re: (47350)

"Prosím mohl by mi někdo přiblížit jak vypadá Nástavkový úl s podporou otevírání,který má ve své nabídce Ing. Pavel Buřinský? Děkuji Jarka"

Je to kapsa pro rozpěrák na zadní straně nástavku, která by měla usnadnit oddělení nástavků rozpěrákem. Není to ale nic mimořádného, když jsou nástavky hodně přitmelené, stejně musím zabrat přes rohy nožem, protože mám strach o palubky u kapsy. Tato kapsa ale chybí u víka, což je dost škoda - je pravda že víko by se nemělo přilepit, ale mě se občas přilepí a pak musím zabrat stejně přes roh. Kvalita úlů je dobrá, jen bych si příště už nebral zasíťované dno, protože má dost řídké pletivo a včely mi jím prolézají. Nevíte někdo jak to jednoduše a hlavně spolehlivě vyřešit?

Pokud chcete nástavky 39x17 podíval bych se i na
http://www.apis-kolomy.cz/uly.php?ID_Podmenu=7
kde mají tuto sestavu v "akci", ale měli bohužel delší dodací termíny (to by ale přes zimu asi nevadilo). Navíc mají i úchopové latě, což je možná dosud nedoceněná věc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 9. 2010
Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku (47370)

Kdo ti brání založit si nějaký ten spolek nespokojených včelařů který bude plný výhod. Cchce to jen trochu práce a tvého času a chechtáků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku
> Datum: 28.9.2010 18:11:59
> ----------------------------------------
> V zemi existuje jeden všeobjímající svaz včelařů. Nikdo jiný si netroufne
> jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny
> ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco
> takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými
> protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech
> profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to
> stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co
> chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn.
> Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl
> včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi
> žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady
> se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého
> státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s
> tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát.
> Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském
> svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu)
> Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace
> evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího
> předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní
> pletichářství?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 28. 9. 2010
Re: Vcely na kukurici (47372)

Zdeňku, jak je to doopravdy s řepkou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 28. 9. 2010
Novinky v systému Varroamonitoring

Před chvílí byla spuštěna nová verze VMS.
Hlavní novinkou je možnost zobrazovat grafy, dále byla upravena a
rozšířena nápověda a byly přidány do nápovědy přímé odkazy z
jednotlivých stránek.
Protože byly úpravy nápovědy většího rozsahu, je možné, že nebudou v
některých místech správně odkazy, za což se předem omlouvám.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 28. 9. 2010
Vcely na kukurici

Setkal jsem se u jednoho agronoma s naivnim tvrzenim, ze vcely na kukurici nikdy neleti. Nasledujici fotky a video dokazuji opak:
http://www.imkerdemo.de/bilder/bienen-im-mais/

Problem je v tom, ze v cesku se na rade mist pestuji geneticky modifikovane kukurice, ktere mohou byt pro vcely fatalni. Pro biovcelarsky provoz fatalni jsou. Bohuzel aktivita CSV v teto oblasti je trestuhodne zanedbatelna. Tento svaz se stara spise o to, aby rozdal clenum penezni dotace na vse mozne i nemozne, ale skutecne problemy vcelarstvi ho nezajimaji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 28. 9. 2010
Re: (47369)

>kyselina m. se spolehlivě a učinně odpaří od 10 stupnů

Prave proto nelze v nastavajici dobu jiz zabezpecit jeji rovnomerny odpar nebot teploty jiz kolisaji hluboko pod deset stupnu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 28. 9. 2010
Pár slov ke stavu organizovaného včelařství v česku

V zemi existuje jeden všeobjímající svaz včelařů. Nikdo jiný si netroufne jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn.
Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát.
Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu)
Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní pletichářství?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 28. 9. 2010

kyselina m. se spolehlivě a učinně odpaří od 10 stupnů

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 28. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360) (47363) (47366) (47367)

Polašek:Jen nesmí kolem toho blbnout hlupáci či vyčůránci se zdravou výživou a prodávat v podstatě odpad z výroby cukru mnoghonásobně dráž než vlastní bílý cukr.

J.B. : myslím se to jmenuje Černý zázrak řekl bych že je to skoro na všechny nemoci, je to z melasy a stojí to více než med.
Vypadá to jako grafitová vazelina nebo černý krém na boty a chuť neumím popsat snad jako nechutná karamelisovaná melasa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360) (47363) (47366)

Jinak, hnědý cukr, pokud se povede, to znamená pokud má dobrou chuť, je docela dobrý pro lidskou spotřebu. Na všelijaké slazení do pití, na zavařeniny, zajímavé by bylo z něho taky dělat kvasné nápoje typu medoviny, dodal by do toho zajímavou příchuť. Ostatně pravý rum se z takových výrobních odpadů dělá. Třeba kdysi za socialismu byla v našich obchodech švestková zavařenina z Albánie a ta podle chuti byla slazena jakýmsi melasovitým cukrem. V kombinaci se švestkami to bylo chuťově docela zajímavé.
Ostatně v kdoví kolika evropských fabrikách na cukrovinky a jiné potraviny se surový hnědý cukr nebo dokonce nějaká tekutá melasa na všelijaké přislazování používá. Jako nějaká větší dodávka přímo z cukrovaru to bude určitě levnější sladidlo než rafinovaný bílý cukr, protože cukrovar minimálně ušetří nějaké výrobní operace nebo rovnou se zbaví odpadu, ze kterého už bílý cukr ekonomickým způsobem nevyrobí, ale který pořád nějaký cukr obsahuje.
Jen nesmí kolem toho blbnout hlupáci či vyčůránci se zdravou výživou a prodávat v podstatě odpad z výroby cukru mnoghonásobně dráž než vlastní bílý cukr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 28. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360) (47363)

"Do dneška jsme se domníval, že většina cukru obchodovaného na svět. burzách je z cukr. třtiny. "

Taky že je z cukrové třtiny. Cukr je v cukrové třtině ve větším množství a s méně příměsemi, než to je v cukrové řepě. Takže jeho výroba je levnější a ekologičtější než z řepy. Výroba cukru z řepy je jen náhražková. To, že se tady v Evropě dodnes cukr vyrábí z řepy, je dáno obchodní politikou Evropy a lobbováním cukrovarnického průmyslu. Od 70 let Evropa ztížila dovoz třtinového cukru vysokými cly a podpořila dotacemi výrobu vlastního cukru z řepy. Utlumování výroby cukru z řepy je potom jen projev průniku reality do cukrovarnického průmyslu.
Myslím, že snad nikde jinde než v Evropě se cukr z řepy hromadně nevyrábí, protože proti cukru ze třtiny by se obchodně ani nemohl prosadit.
Takzvaný "třtinový cukr mnohem zdravější než řepný" bude nečištěný surový hnědý třtinový cukr. Který je nejspíš v zemích vyrábějících cukr z třtiny pouze odpad z výroby běžného rafinovaného cukru a používá se stejně jako u nás kdysi afinovaný cukr ke krmení zvířat. Nebo se draze prodává zastáncům zdravé výživy v Evropě a jinde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro (217.119.115.1) --- 28. 9. 2010
Trstinový cukor

Keď je trstinový cukor kvalitnejší ako repný, bolo by dobre vedieť či sa dá aj niekde kúpiť vo väčšom množstve na zakŕmenie včiel kto to chce risknúť resp. vyskúšať. Pravdaže myslín ten biely cukor, nie hnedý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 27. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360)

Josef K. je najbližšie k pravde,trstinový cukor je ešte lepší ku kŕmeniu ako repný. (Jedného času nám trstinový cukor dodávala Kuba). hnedý cukor je výborný npr. v káve, čaji, cena 1 kg je cca 2 eura, kŕmiť ním včelstvá by bol pre včelára prepych. Niečo som našiel na google, ale či je vhodný aj pre zimné kŕmenie je otázne.
Pôvodná otázka bola, poraďte mi, či je hnedý cukor vhodný na kŕmenie včiel. Ta tento cukor nie je trstinový, ale znečistený cukor trstinový, prípadne znečistený repný. Bolo to dávnejšie, keď som nakúpil pre zimné kŕmenie mierne znečistený hnedo sfarbený cukor. Včely zimovali v pohode, bez akéhokoľvek kalenia.

BIO prírodný cukor trstinový - NATURALA
krajina pôvodu: Kolumbia

BIO Trstinový cukor. Tajomstvo prírodného trstinového cukru NATURALA spočíva v tom, že prirodzenou súčasťou jeho zloženia je trstinová melasa, ktorá obsahuje cenné minerálne látky ako horčík, železo, zinok a pod. Podľa obsahu melasy rozlišujeme rôzne druhy trstinového cukru.

Naturala pochádzajúca z Južnej Ameriky má zlatistú farbu a nevtieravo ľahkú karamelovú chuť s príjemnou ovocno-medovou vôňou. Pôvodom trstinového cukru je India, kde trstinu začali pestovať pred 2500 rokmi.

Účinky:

Trstinový cukor predstavuje zdravšiu a chutnejšiu náhradu bieleho repného cukru. Biely rafinovaný cukor bol opakovanou kryštalizáciou ochudobnený o všetky minerály, stopové prvky, vitamíny a iné hodnotné látky, ktoré napomáhajú jeho lepšiemu spracovaniu v organizme. Keďže nepotrebuje pred svojim prijatím do krvného obehu žiadne tráviace pochody a okamžite, už v dutine ústnej, sa dostáva do krvi, jeho väčšie množstvo predstavuje pre telo šok a záťaž. Naopak cukor, ktorý je obohatený melasou, sa pomalšie vstrebáva a nemá tým na organizmus tak negatívne účinky ako cukor rafinovaný.

V porovnaní s repným cukrom, trstinový cukor má vyšší obsah jednoduchých ovocných cukrov - glukózy a fruktózy, lepšie stráviteľných v tele vďaka prirodzenej podobe.

Veľkou prednosťou nášho trstinového cukru BIO je jeho výroba z cukrovej trstiny vypestovanej v ekologickom poľnohospodárstve a tak je certifikovaná ako biopotravina. BIO trstinový cukor je zdravší i preto, že neprechádza chemickou rafináciou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358) (47360)

Do dneška jsme se domníval, že většina cukru obchodovaného na svět. burzách je z cukr. třtiny.

Povětšinou se cena pohybuje cca 5Kč/kg.
Vysokou cenu dovozovéhu cukru v USA a v EU dělají celní bariéry zastánců volného trhu bez přívlastků. :-)
Pokud nejde o jejich trh. :-)

http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/

Takže je asi jedno jakého původu je cukr v pytlích.

K čistotě cukru a normám bylo psáno ve zpravodaji Cechu.

Ten byl m.j. ke stažení na webu ČSV.


V Bile byl cukr bez omezení za 12,
v pytlích po 50 kile jsme nakoupili za 14,5 cukr bílý v cukrárně, cena včetně dovozu a bylo to bez pytlíkování. Tři pytle do 200l sudu - škoda jen že jsme sud nepřihlásili do soutěže o nejlepší vynález. Mohl dostat taky zlatou medaily:-).

Pokud bych dneska řešil ceny, tak spíše prodejní, tam je prostor k optimalizaci zisku.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Heřmánek (e-mailem) --- 27. 9. 2010
Re: (47350)

Na venkovní palubce nástavku je uprostřed vyfrézované drážka,takže tam jde dobře zasunout rozpěrák.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 24.9.2010 21:36:56
> ----------------------------------------
> Prosím mohl by mi někdo přiblížit jak vypadá Nástavkový úl s podporou
> otevírání,který má ve své nabídce Ing. Pavel Buřinský? Děkuji Jarka
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358)

Otázka jak uděláš bez rafinace ze surového cukru bílý? Jsem zvědavý na tu rafinovanou odpověď.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Krmeni trtinovym cukrem
> Datum: 27.9.2010 13:18:43
> ----------------------------------------
> Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro
> krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.
>
> Diky predem za postrehy.
>
> Tady je jeden!
> Pro krmení včel cukrem je podle současných znalostí nejvhodnější
> cukr nikoliv BÝLÝ ,ale cukr RAFINOVANÝ.
> Ne každý býlý cukr musí být rafinovaný.
> Můj děda říkal:"Když budeš krmit nerafinovaným cukrem,
> tak si rafinovaně zlikviduješ včely" A alespoň u nás na horách s
> dlouhou a pořádnou zimou to bylo 100%!
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Krmeni trtinovym cukrem
> Datum: 21.9.2010 - 12:58:03
>
> > Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze
> > trtinovy cukr je pro krmeni
> > vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic
> > oficialniho nezaznamenal.
> >
> > Diky predem za postrehy.
> >
> > PZ
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 27. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47358)

>Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal. Diky predem za postrehy.<
------------------------------------------------------------
Na našem knižním trhu existuje publikace od Vladimíra Veslého a kolektivu pod názvem Včelařství - nakladatelství Brázda. Včelařství, bylo od dob svého prvého vydání nelkolikrát novelizováno. V současnosti mám v ruce nejnovější vydání z roku 2003. Zde na str. 186 v kapitole "Použití jiných cukrů a přísad do cukru" je uvedeno cituji: Rafinovaný cukr na našem trhu je buď řepný, nebo třtinový. Chemicky se neliší a pro krmení včel jsou vhodné oba druhy. Konec citátu. Je však na úvaze, zda hodlám do nákupu třtinového cukru investovat nepoměrně vyšší sumu peněz, než do nákupu cukru řepného. Pokud mi někdo nabídne lacino hnědý cukr o kterém tvrdí, že se jedná o cukr třtinový, existuje možnost, že se jedná o cukr surový hnědý a ten se ke krmení včel nehodí. Možná jsem nevěřící Tomáš, možná jsem jen příliš opatrný, avšak svá včelstva mám rád. Takový cukr však lze bez nebezpečí použít do kvasu. Bez nebezpečí, jak se to vezme. Ani správce spotřební daně někdy nespí.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.176.70.3) --- 27. 9. 2010
Re: Nezavadnost Ceskeho medu (47302) (47306) (47307) (47357)

Když jsem jel z Nasavrk , stavěli jsme se na zámku ve Slatiňanech. Měli jsme štěstí a průvodce nám dělal starší pán. Ten vyprávěl , že koně převalského byli kromě mongolska vypuštěni také v okolí elektrárny v Černobylu - protože mohli být vypouštěni pouze v neosídlených oblastech. Někteří se divili , že záření bude koním škodit. Jo , ale v okolí Černobylské elektrárny je nyní menší záření než v Gobi a okolí Ulanbataru , kam v poklidu padal spad z čínských pokusů. Takže úroveň radioaktivního pozadí může být překvapující.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338)

Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro
krmeni
vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.

Diky predem za postrehy.

Tady je jeden!
Pro krmení včel cukrem je podle současných znalostí nejvhodnější
cukr nikoliv BÝLÝ ,ale cukr RAFINOVANÝ.
Ne každý býlý cukr musí být rafinovaný.
Můj děda říkal:"Když budeš krmit nerafinovaným cukrem,
tak si rafinovaně zlikviduješ včely" A alespoň u nás na horách s
dlouhou a pořádnou zimou to bylo 100%!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Krmeni trtinovym cukrem
Datum: 21.9.2010 - 12:58:03

> Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze
> trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic
> oficialniho nezaznamenal.
>
> Diky predem za postrehy.
>
> PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 9. 2010
Re: Nezavadnost Ceskeho medu (47302) (47306) (47307)

"Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a
jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.!"
Pokud vím, cesium nemá s mořskými rybami nic společného.

Pokud nepožírají jiné radioaktivní rybky,tak ano.
Jenže tady jde o ten jód!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Nezavadnost Ceskeho medu
Datum: 17.9.2010 - 21:04:30

> "Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také
> Černobylem kontaminované)a
> jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.!"
> Pokud vím, cesium nemá s mořskými rybami nic
> společného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 9. 2010
Re: (47281)

"Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz
okno
bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob"

Vyšší teplota v zimě podporuje plodování a tak zvyšuje spotřebu
zásob....


To je pravda,ale později,když už plodují se teplo hodí.Nebo ne? A
když se teplo zrovna nehodí "do krámu",tak stačí okenicí zastínit.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomá " <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 15.9.2010 - 12:39:59

> "Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod
> nízkým úhlem, skrz okno
> bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak
> spotřebu zásob"
>
> Vyšší teplota v zimě podporuje plodování a tak
> zvyšuje spotřebu zásob....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 26. 9. 2010
Re: Nassenheider (47054) (47354)

Odpařování kyseliny mravenčí v závislosti na teplotě a koncentraci kyseliny v roztoku a vlhkosti je jednoznačný fyzikální děj. Při určité koncentraci kyseliny v roztoku, při stejné teplote a při stejném proudění par od roztoku kyseliny se vždy odpaří stejné množství.
Odpařené množství kyseliny potom klesá s teplotou a prudce klesá s koncentrací. Vlhkost působí tak, že při vyšší relativní vlhkosti je vlhkost do roztoku kyseliny pohlcována, takže roztok zvětšuje svůj objem a kyselina se ředí, odpařované množství kyseliny tím rychle klesá.
V úlu je odpařování kyseliny dynamický děj, na začátku závisí na začáteční teplotě a koncentraci kyseliny a jak se kyselina postupně odpařuje, klesá její koncentrace a odpařování taky klesá, zhruba s druhou mocninou koncentrace. Případně za vlhka klesá ještě rychleji, když se absorbovanou vzdušnou vlhkostí ta kyselina ředí. Potom do toho spadají ještě charakteristiky odpařovače, úspěšně či méně úspěšně tak, aby to odpařování bylo rovnoměrné.
Není taky teď ke konci září úl jako úl, v úlu, kde včelky plodují a který těsní může být teplota blízká letní teplotě, v úlu, který netěsní a kde včelky neplodují, bude teplota dost nízká.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (178.40.96.9) --- 26. 9. 2010
Re: Nassenheider (47054)

KM som celkom úspešne použil vlani na preliečenie silnejších neliečených odložencov v mesiaci november /11/ pri dennej teplote +8°C /48 hod/. V jednom včelstve spadlo 84 VD a po kontrolnej fumigácii na druhý deň 5 VD. Na liečenie som použil utierku zhora 85% KM,50 ml. Nižšia teplota sa dá kompenzovať vyššou koncentráciou a väčšou odparnou plochou. Vplyv vlhkosti neviem posúdiť, pretože ju nemôžem zatiaľ zmerať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 25. 9. 2010
Re: Nassenheider (47054)

Pro odparovani kyseliny mravenci v ule jsou limitujici dve veci. Nizka teplota a prilisna vlhkost v ule. Oboji vede k tomu, ze kyselina se prestane odparovat. Proto nelze kyselinu mravenci od rijna v koncentraci 60% pouzivat. V rijnu lze nanejvys pouzit jeste vylepseny odparovac Nassenheider horizontal s kyselinou o koncentraci 85%. Pozdeji uz pak jen lecbu kyselinou stavelovou popr. mlecnou.

Podle vyzkumu Freie Universität Berlin (Dr. Eva Rademacher) staci pro lecebny ucinek i odpar od 6 gramu kyseliny mravenci denne.

Jen tak na okraj, ceskou veterinarni spravu nezajima, ze bezna kyselina mravenci neni jako veterinarni lecivo povolena? Ta technicka by se dle zakonu pouzivat k leceni nemela.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 24. 9. 2010
úlová váha

Podrobnosti na www.landlive.de imkerei

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 24. 9. 2010

http://www.bienen-schwarz.com/pageID_6319072.html
Mělo by to jet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarka (82.100.28.8) --- 24. 9. 2010

Prosím mohl by mi někdo přiblížit jak vypadá Nástavkový úl s podporou otevírání,který má ve své nabídce Ing. Pavel Buřinský? Děkuji Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 24. 9. 2010
Re: úlová váha (47348)

Nějak to tam nemohu najít.Nebyl by bernarde přesnější odkaz?
Díky Míra.P

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bernard (90.177.59.108) --- 24. 9. 2010
úlová váha

Měl jsem kdysi tři včelstva na osobní váze ,protože jsem pokáždé musel pod úl kleknout a dnes mi to dělá problém, tak jsem to zrušil,dnes to obnovím podle viz;[www.bienen-schwarz.com]

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 23. 9. 2010
třtinový cukr

Třtinový cukr kupuji dosti draze,1kg kolem 60kč,protože má jiné vlastnosti než cukr řepný.Co by na to řekly včely nevím,ale rozhodně bych neriskovala krmení.A netroufnu si s jistotou tvrdit,že bych poznala hnědý cukr od třtinového bez ochutnání.Nechce vás někdo ošidit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 22. 9. 2010
RE: Krmení včel na zimu (47335)

Když si objednáš teplé počasí a prolety na konec ledna - začátek února, tak můžeš krmit hnědým cukrem. Jinak máš smůlu, podle okolností uhynou buď slabší včelstva, nebo všechna. Já mívám první prolety často až koncem dubna a se sv. Petrem nemám žádné ujednání ohledně počasí, tak takové experimenty už nezkouším. Pokud je cukr dvakrát rafinovaný (=bílý), pak je jedno, kde vyrostl, jestli v řepě nebo ve třtině, je to již jen čistá chemikálie sacharóza C12H22O11 (číslice dolní index).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Zdeněk Srb
Sent: Tuesday, September 21, 2010 10:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Krmení včel na zimu

Dobrý den.
Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338) (47341)

"Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal."

Nějaké menší texty byly k tomu někdy tuším okolo roku 1995 ve Včelařství. Tehdy bylo ještě funkční a nerozpadlé Zemědělské zásobování i se sklady, cukr v něm byl levnější než v běžném obchodě a vedle bílého cukru prodávali i ještě levnější afinovaný cukr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 9. 2010
Re: Kříženci alpského a karpatského typu kraňky (47339)

"Dobrý den, četl jsem hrůzné zvěsti o bodavosti těchto kříženců, příští jaro chci osadit nové lesní stanoviště Vigorkami, jednu mám od př. Jindry. Od stávajícího stanoviště, kde se mi nejlíp osvědčila matka od př. Cimaly (podle jeho webu alpský typ, linii nevím) bude cca 2 km."

No, "hrůzná" bodavost u kříženců je tehdy, pokud včelař s nástavky a plásty se včelami zachází jak s dřevem, přehazuje a mlátí s nimi a podobně. Vícenásobní kříženci totiž dosáhnou určitého přirozeného rozvrstvení bodavosti, od těch, se kterým se obrazně ťukne nebo praští třeba 5x a potom začnou bodat až po ty, se kterými by se muselo praštit 50 x , aby se rozdivočily a začly bodat. Chovatelé matek často potom včely vybírají, aby společně s dobrým výnosem byly i málo bodavé, takže včely dcer od jejich chovné matky začínají bodat, když se s nimi ťukne třeba 20 a víc. Toho běžný včelař při běžné manipulaci se včelami od chovatele obvykle nedosáhne, takže potom včelař říká, že včely od toho chovatele nebodají a kříženci bodají, protože včelař ťukne se včelami při manipulaci třeba 10 x.

Já pracuji s kříženci už víc desítek let a takovou bodavost, která by mi bránila v práci, nepozoruji. Některé včely jsou více bodavé, některé méně, ty nejbodavější, pokud mají horší výnos, prostě nerozmnožím. Jednou se mi stalo, že jsem sebral roj ulétlý od kolegy včelaře, který je měl od klidné chovné matky. A opravdu byly mnohem klidnější. Jenže já jsem na jejich klid začal hřešit a povedlo se mi je rozzuřit, bodaly pak stejně jako moji rozzuření kříženci....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 9. 2010
Re: Krmení včel na zimu (47335)

"Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk"

Už toto samotné je nějaké divné. Hnědý třtinový cukr se draze prodává jako "přírodní" a snad i poměrně chutné sladidlo, proč by ho tedy někdo levně nabízel na krmení včelám? Že by nějaká kontaminace, takže je cukr nevhodný pro prodej lidem? Třeba se po cukru promenádovali potkani a vydělali se do něho? Nebo byl skladován delší dobu, nasál vlhkost a silně zvlhnul v mokrou hmotu? Nebo to je obyčejný afinovaný řepný cukr, který někdo jen prohlásil za třtinový?
Jinak rafinovaný bílý třtinový nebo řepný cukr je chemicky totéž a oba se tedy hodí na krmení.
Hnědý cukr obsahuje pro včely nestravitelné příměsi, ale nedá se říct, že by byl pro krmení včel na zimu jednoznačně nevhodný. Zatímco krmení bílým cukrem zajistí, že včely bez proletu vydrží i několik měsíců souvislé zimy a sněhu, při krmení hnědým cukrem vyžadují pročišťovací prolet třeba jednou za měsíc nebo jednou za dva měsíce. V roce s tuhou zimou, tuším 2006, by včely nakrmené hnědým cukrem s jistotou zahynuly na zřejmě celém území republiky, v letech tuším 2007 a 2008, kdy zima byla velmi mírná, by včely nakrmené hnědým cukrem nejspíš na většině území přežily bez problémů, kromě hornatých hodně chladných stanovišť.

Myslím si, že průměr zim je takový, že v teplých oblastech, na jižní Moravě a v Polabí je docela dost velká pravděpodobnost častých proletů a tudíž dobrého přezimování i na hnědém cukru. Na většině zbylého území je ta pravděpodobnost podstatně menší. A na části území je prakticky jistota, že včely zimu na hnědém cukru nepřežijí.
Záleží tedy, kdo kde včelaří a jestli se mu ty ušetřené korunky na kilu vyplatí. Já jsem krmil afinovaným hnědým cukrem dva roky před více než 15 lety a vždycky jsem měl bobky, jestli zima nebude moc tuhá a včelky nepadnou.
Jinak pokud se jedná o přikrmování třeba na jaře nebo oddělků nebo jinak obecně v létě, to je jiná. U afinovaného cukru je taky problém se skladováním. Na rozdíl od bílého cukru velice rychle vlhne a to i na suchších místech, kde bílý cukr vydrží desetiletí. Dá se skladovat tak rok, dva v pytlích, déle jedině v plastových vědrech nebo něčem podobném.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 21. 9. 2010
Re: přezimování (47322) (47327) (47330) (47332) (47334)

Do začátku září mám včely všelijak, podle toho, jak jsem které ošetřoval. Mohou být klidně i na třech patrech 39x24 plus další postavené patro s vytočenými rámky, které mají vyčistit. Na začátku října to sjednocuji na dvě patra 39x24 včetně toho, že na dvě patra rozšiřuji silnější oddělky na jednom patru. V těch nástavcích, ve kterých letos mám včely, budu tedy zimovat v 5 nebo 6 polonástavcích. Ve čtyřech plásty plus horní jako víko plus další šestý spodní jako dno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 21. 9. 2010
Re: Krmeni trtinovym cukrem (47338)

Dne Tuesday 21 of September 2010 12:58:03 Pavel Zajicek napsal(a):
> Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.
>
> Diky predem za postrehy.
>
> PZ

Otazka mozna zni - jedna se o rafinovany trtinovy cukr ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 47341 do č. 47401)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu