Včelařská konference

"pekny den - vie niekto poradit nadobu asi 150-litrovu s cerpadlom na precerpavanie sirupu na vcelnici do krmitok- vyhoda je na 12V nie je podmienka dakujem Stano"

Tady platí fyzikální zákony. Jestliže na rozmíchávání cukerného roztoku je potřeba kvalitní ponorné čerpadlo s výkonem takových 400 - 800 watt a musí se dávat pozor, aby roztok neměl příliš moc cukru, protože by byl hodně viskózní a čerpadlo by se mohlo přetížit a shořet, tak na přečerpávání roztoku, kde je navíc ještě u čerpadla x metrů dlouhá hadice, která má při čerpání další odpor, musí být výkon čerpadla stejný nebo větší. Takže je potřeba výkon čerpadla 400 - 800 - 1500 watt nebo tak nějak. Kdysi po škole jsem to i uměl spočítat, délka hadice, průměr hadice, přepravované množství, viskozita roztoku, z toho vyleze tlaková ztráta na hadici a z toho vyleze potřebný výkon motoru čerpadla. Dneska už jen odhaduji, roztok cukru 1 : 1 s vodou potřebuje proti čisté vodě 2 - 3 x větší výkon čerpadla, cukr 3:2 4 - 6x větší výkon čerpadla. A musí to vydržet mechanicky i čerpadlo, protože úměrně s výkonem tam budou i tlaky vyšší.
Vidím to na dvě možná řešení. Buď sud na dobrém vozíku, se kterým se dá jezdit kolem úlů a hadice dlouhá tak 2 metry, čerpadlo takových 200 - 400 watt, to už by šlo napájet z startovací autobaterie, přijet k úlu a plnit . Nebo motorové čerpadlo 1 - 3 kilowatty přizpůsobené na vyšší viskozitu cukerného roztoku proti vodě a delší hadice spíš většího průměru, aby sud byl na místě a plnilo se nějakou plnicí pistolí. Otázka je, jaký by to mělo přínos a jak moc by to bylo neobratnější ve srovnání s nalévání do kýblů a ručním plněním krmítek.
A musela by se přesně dodržovat koncentrace cukerného roztoku, protože v okolí koncentrace 1 : 1 a 3 : 2 jde viskozita poměrně rychle nahoru, taky teplota cukerného roztoku má docela vliv a roztok starý nějaký den taky docela houstne.

Taky jsem po tom pokukoval, ale představu jsme si udělal až když jsem začal rozpouštět cukr kalovým čerpadlem.
750W. Je to prostě skoro med.
Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové, lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu.

To spíš by byl dobrý pásový dopravník (takový ten trakař) - benzín, elektrika a vozit sud až k úlům a tam už by to něco ten metr vytlačilo.

Karel

Fluvalinat
Fluvalinat je nejznámější varroacid široce používán ve formě pásků Apistan ®, které byly zlepšeny dříve kousky dřeva nebo lepenky ponořené do zemědělského roztoku Mavrik®. Byla to opravdu zázračná chemikálie, která byla bezpečná pro manipulaci a nedostala se do medu a neměl žádný znatelný vliv na včely a zahubila spoustu roztočů (99+ % zabitých).
Kupodivu, když Dr. Mark Goodwin (osobní komunikace) první testoval Apistanové proužky na Novém Zélandu, když zjistil, že pouze 3,1% z celkového ošetřování zajistilo odpovídající kontrolu roztoče! Výrobce prostě začal s poměrně vysokou dávkou, aby se zajistilo zabití prakticky každého jednotlivého roztoče. Včelaři tak očekávali, že produkty zajistí téměř úplnou eradikaci roztočů s každým použitím. Ve zpětném pohledu počáteční nadměrně vysoké dávky fluvalinatu pravděpodobně pomohly urychlit vývoj rezistentních roztočů. V případě Apistanu nebyl dlouho předtím takový silný selektivní tlak který vytvořil skupiny populace roztoče, které začaly útočit dříve, takže včelaři začali používat více proužků, nebo léčili častěji.
Křivka procent roztočů zabitých proti procentu doporučené dávky Apistanu aplikovaného (původní neresistentní roztoči na Novém Zélandu). (Grafy a obrázky jsou ve zdroji článku). Všimněte si, že jen malý zlomek z jednoho pásu byl stejně účinný jako plná dávka (100% - se skládá ze 2 proužků).S laskavým svolením Dr. Mark Goodwina.
Komerční včelaři, ve snaze snížit náklady, namáčeli dřívka z nanuků do Mavriku (a později, různé jiné formy aplikace), a dříve dlouho užívali velmi vysoké dávky. Všichni jsme slyšeli, jak to vedlo k rozsáhlé rezistenci roztoče vůči fluvalinatu a celosvětově kontaminaci vosku.

Dr. Maryann Frasier (2008), po analýze kolonie trpících CCD zjistila, že "Nejvýznamnější rozdíl v hladinách pesticidů ve srovnání se zdravím včel, bylo to, že zbytky fluvalinatu inklinovaly být vyšší v pylu, vosku a plodu slabých, mrtvých a zotavovaných včelstev vzhledem k silným včelstvům. Nejvyšší hladiny pesticidů byly zjištěny ve vosku, následuje pyl a plod, ale hladiny ve vosku jsou mnohem variabilnější než v pylu nebo plodu. Hladiny Fluvalinatu nalezené v plodu jsou v rozmezí smrtícím pro včely. "
Nedávno byl ten názor, že fluvalinat prodávaný dnes je toxičtější než starý, protože obsahuje pouze dvě "aktivní" formy molekuly (pojmenovaný tau-fluvalinat). Nicméně, když jsem se ptal zástupce Wellmark, Doug VanGundy, o tom, vysvětlil že k jediné změně došlo v názvu, protože společnost měla vždy používat tau-fluvalinat ve výrobku.
Apistanové proužky a Mavrik stále včelaři používají, a jejich úspěch závisí na stupni rezistence místních roztočů, a zda je výrobek rotuje s jinými opatřeními kontroly roztočů. Rezistence se snižuje u roztoče - nonresistantní roztoči zvítězí, jestli nejsou trvale ošetřovány chemikáliemi. Bohužel, zbytky v plástech mají podobný účinek jako nonstop léčba.

Zajímavostí je, že autor registrace EPA produktu (EPA 2005) se zdá nepochopil, jak by Apistan pásy měly být použity, jak o tom svědčí následující odstavec:

"Nicméně, je prohlášení v návodu nutné k ochraně včel při hledání potravy LD50 menší než 11μg/včelu. Pro tau-fluvalinat, akutní kontaktní toxicita pro včelu medonosnou ukazuje, že je LD50 0.2μg/včelu.To klasifikuje tau-fluvalinat jako vysoce toxický pro včely.Impregnované pásy formulace [Apistan] se používají ve včelstvech k léčbě varroázy, kdy včely nejsou přítomny. "



Zřejmě si autor nemohl představit, že by včelaři skutečně výrobek vkládali do úlu živých včel! LD50 stranou, realita je, že jsem používal proužky několik let a určitě jsem si nevšiml že škodí včelám. Nicméně, to je drsný na trubce a matky, plus jeho toxicita je zesílena, pokud jsou použity ve včelstvech která již obsahují zbytky coumaphosu (Johnson 2009).

Fluvalinat se těší oblibě dlouhodobě. U mnoha včelařů, Apistanové proužky zajišťovaly účinnou kontrolu roztoče po dobu asi šest let (i když ke konci jsme je potřebovali k léčbě častěji). Výrobek je stále ještě prodává, a nadále funguje v některých oblastech. {Komerční včelaři byli schopni prodloužit životnost fluvalinat zvýšením dávky Mavriku a / nebo střídali ho s dalšími produkty a prodloužili jeho efektivní život téměř dvacet let!
Fluvalinat opravdu mohl být použit s budoucí rotací akaricidu, zejména pokud včelaři praktikují určitý stupeň výměny plástů, aby se zabránilo nahromadění reziduí, což umožňuje návrat nerezistentních roztočů. To je trochu komplikované, protože nerezistentní roztoči, neomezovaní rezistentními mechanismy, mohou být škodlivější než rezistentní roztoči!
Fluvalinat by se měl používat opatrně, pokud vůbec, producenty matek, protože může vést k tiché výměně matky (Currie 1999), brzké mortalitě trubců (Rinderer 1999), a snižuje životaschopnost spermií (Burley 2007).

Amitraz

Amitraz byl jeden z prvních varroacidů registrovaných v USA, a je účinný proti oběma varroa a tracheálním roztočům. Byl vyráběn v plastovém pásku jako Miticur, ale registrace pro použití u včel úlů byla stažena po několika soudních sporech.Nicméně, včelaři na celém světě běžně používají AG produkty Tactik ® a Ovasyn ® mimo návod. V Československu byl (a je) amitraz používán mnoho let jako fumigant, spálením dvou kapek Tactiku ("Varidol") na kousku ošetřeném filtrační papíru.
Na západě USA, Tactik v oleji nebo tuku rychle se stal miláčkem komerčních včelařů kde selhal coumaphos. Nicméně, nebylo žádné překvapení před pár lety, když jsem začala jednání zprávy, že roztoči ukazovaly rezistenci k výrobku, a tento rok by včelaři v některých oblastech se nemohli již spoléhat na amitraz, aby se důsledně zabili roztoči. Apivar ® je francouzský recept s amitrazem široce používán v Evropě, a také registrovaůný na Novém Zélandu a Kanadě (ale bohužel ne v USA).

Kanada v poslední době zaznamenala amitraz strip-Apivar ®-pro použití při mimořádných událostech (Jsem zmatený všemi "API" a "Vars," také!). Tento výrobek má dlouhou úspěšnou historii v Evropě (i když roztoči vyvinuli rezistenci tam kde byl používán po mnoho let).
Amitraz má žádoucí kvalitu tím, že se odbourává poměrně rychle v medu a vosku (i když jeho degradační produkty jsou perzistentní a mohou mít zdravotní problémy). Ze všech syntetických akaricidů je snad nejvíce blahodárný v úlu.

Sečteno podtrženo - syntetické akaricidy

Když varroa poprvé zasáhl severoamerické včelnice, mohli jsme ho kontrolovat jednou za rok ošetřením Apistanem. V současné době jen málo komerčních včelařů přežije bez alespoň dvou ošetření v sezóně proti roztočům (a některé až tucet!), A nejsou si jisti, že léčba bude ještě pracovat z roku na rok. Je jasné, že jsme ztratili bitvu, když se nám roztoč směje do obličeje, a říká: "Je to váš nejlepší střelec?" (Budu mluvit k této otázce v nadcházejícím seriálu o chovu včel pro všeobecnou rezistenci na parazita).

Jsou nyní tři syntetické akaricidy registrovány pro použití v USA: Apistanové pásy, Checkmite + pásy, a Hivastan "placky". Tyto tři, spolu s (nelegálním) amitrazem vybavují komerční včelařě možností chemické "rotace", aby se zabránilo rezistenci roztoče, zvláště když se to střídá s "přírodní léčbou", jako je thymol, kyselina mravenčí, nebo (technicky nelegální) kyseliny šťavelové. Klíčovou myšlenkou je míchat je - pokud budete používat akaricidy, ne jen udržet pomocí stejného do doby, než to nedokáže!

Bohužel, s ošetřením proti roztoči, není oběd zdarma. Všechny akaricidy, ať syntetické nebo přírodní, mají negativní dopady na včelstvo - jako vývojové účinky na chov (coumaphos, amitraz), zjevná plodová toxicity (coumaphos, kyselina mravenčí, thymol), toxicita na dospělé včely (Hivastan), imunosuprese, změny v chování (např. rozdmýchává z fumiganty nebo vysazení matky), nebo účinky na matky a trubce (fluvalinat, coumaphos, mravenčí, thymol).Tyto skutečnosti naznačují tři taktické body:

1.Použijte ošetření tak málo podle potřeby,

2.Zavést málo akaricidu jen co je nezbytné, a

3.Vyhněte se akaricidům, která zanechávají přetrvávající rezidua v plástech.Tento poslední bod se týká především coumaphos a fluvalinat (čas ukáže, jestli je problém Hivastan).

Akaricidy by neměly být vnímány jako jediný prostředek ke kontrole Varroa. Ve skutečnosti by měly v ideálním případě být použity pouze jako poslední možnost. Roztoči mohou být efektivně kontrolováni kombinací rezistentních kmenů matek, oddělky na jaře nebo na podzim, trubčími rámky, podporováno rotací a některými kombinacemi (syntetických a / nebo přírodní) akaricidů podle potřeby.
Vystavil Eman v 9:12 0 komentářů Odkazy na tento příspěvek

Asi tě zklamu, ale dost jsem se s tím zabýval a podobné zařízení chtěl používat, ale.... Původně jsem chtěl napumpovat kovový sud vzduchem a tlakem hnát roztok do hadice. Pepa Křapka to zkoušel dávno přede mnou a nefungovalo to. Používal kompresor od traktoru. Ve včelařství jeden včelař/nevzpomenu si teď jako naschvál na jméno/propagoval použití spalovacího motoru a běžného čerpadla, byl spokojen ale pouze při kratší hadici. Ujistil mě, že při mých potřebných 25 m to fungovat nebude. Takže při roztoku 3: 2 to na 12 v asi fungovat nebude i když jako sen je to víc než lákavé. Zatím to nějak zkouším vyřešit jinou cestou, výsledek je zajímavý, ale chce to čas. Zdraví R. Stonjek

Prikladám tiež niečo o Amitraze:
Jeden z rozkladných produktov amitrazu po jeho použití v úli je aj 2,4-dimethylanilín. Jeho charakteristiku uvádzam na odkaze:

http://translate.google.sk/translate?hl=sk&sl=en&u=http://chemicalland21.com/specialtychem/perchem/2,4-XYLIDINE%2520(2,4-DIMETHYLANILINE).htm&ei=P8daTKipCY6bONGrgZsP&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=3&ved=0CCQQ7gEwAg&prev=/search%3Fq%3D2,4-dimethylanilin%26hl%3Dsk%26sa%3DX%26rlz%3D1R2GZEF_skSK352
Skrátene:
mierne rozpustný vo vode a ľahko rozpustný v éteri a alkohole. To spôsobuje závažné priemyselné otravy. Látka môže mať vplyv na krv, čo vedie k tvorbe methemoglobínu. Opakovaná alebo predĺžená expozícia môže byť karcinogénna.

"""""""- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...? """""""""
Akceptuji amitráz jako záchranou brzdu, a tak bychom se k němu měli chovat, jen toliko, kolik je zapotřebí"

K tomu není třeba žádné poznání. Schopný chemik se podívá na vzorec, amitraz chemicky zas tak moc složitý není a okamžitě může říct, že se ta látka a její rezidua ve vosku moc objevovat nebudou. A pokud se použijí příslušné počítačové stereochemické programy, to už dnes celý jeden obor chemie, vyjde s přesností na nějakou desítku procent jak konkrétně moc za konkrétních podmínek těch reziduí v tom vosku bude. A to bez jakéhokoliv kontaktu s reálnou látkou a bez jakýchkoliv zkoušek, mazání zkumavek a kdovíčeho ještě. Na tyhle věci už dneska není třeba žádné složité, drahé a zdlouhavé zkoušení, to se všechno předpoví předem a zkouškama se to jen potvrzuje.

Omlouvám se za trojí poslání příspěvku. Něco se stalo s oknem prohlížeče na mém počítači a ten vždy při stisknutí tlačítka znovunačtení stránky odeslal můj příspěvek znova.

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

"""""""- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...? """""""""
Akceptuji amitráz jako záchranou brzdu, a tak bychom se k němu měli chovat, jen toliko, kolik je zapotřebí. Nebezpečí rezistence roztoče vůči němu je také a o to větší,o co více bude nadužíván, protože hlavní reziduum je právě ve vosku, je lipofilní. Detekce je prokazatelná viz Využití SPME při stanovení reziduí amitrazu ve včelím vosku Milan Sekyra, Jan Leníček, Eva Vášová ZÚ Ústí nad Labem. Jeho zvýšená koncentrace ve vosku tuto rezistenci roztoče může dlouhodobým vysokým nadužíváním a recyklací vosku do mezistěn vyvolat. Proto bych si mezistěny nikdy nekoupil. S nadsázkou starý vosk neznámého původu nepatří ani do svíček, leda bych chtěl doma hubit blechy :-)

"Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

No, já jsem tam našel, že aceton je pro tvorbu troposférického ozónu považován za nejméně významný, proti jiným složkám ředidel. Ale chtělo by to něco novějšího než zprávu MZP starou 12 let....
Aceton je jinak kvalitní ředidlo, které bez problémů ředí většinu barev, ale do barev se skutečně moc nedává, protože má nízký bod varu, 56 st C a intenzívně se odpařuje. Vrstvu barvy tak intenzívně ochlazuje, takže barva zasychá bez lesku, případně se teplota povrchu barvy dostane pod rosný bod a na barvě se potom přímo sráží vzdušná vlhkost. Nehodí se tedy hlavně na vrchní barvy, kde je důležitý vzhled. Hodí se tedy spíš na rychleschnoucí a základní barvy.
Jinak nevím o tom, že by bylo nějaké ředidlo zakázáno. Dokonce i chlórované uhlovodíky typu perchlóru jsem viděl volně v nabídkách firem. Akorát jejich používání je, co vím omezováno metodou poplatků. Každý výrobce rozpouštědlových barev tak oproti výrobcům vodouředitelných barev odvádí z každého kila barvy poplatky, odstupňované právě podle VOC. Kdo spotřebovává chloŕované uhlovodíky, platí ještě víc.
Akorát nevím, jestli VOC je jen systém Evropské Unie nebo jestli je celosvětový. U REACH, který prodražuje používání všech chemikálií obecně je to jednoznačně výmysl EU.
VOC má jinak ale i určitý význam i pro spotřebitele. Nikdo nekupuje barvu kvůli ředidlům, ale kvůli tomu pevnému filmu, který zůstane na povrchu po natření nebo nastříkání. Čím menší VOC, tím je toho z litru barvy víc. Nákupem jednoho litru klasické rozpouštědlové barvy s nízkým VOC se získá tolik tuhé vrstvy na povrchu jako třeba nákupem zhruba 2 litrů Bisilu na medomety, protože Bisil má to VOC mizerné, hodně velké.

pekny den - vie niekto poradit nadobu asi 150-litrovu s cerpadlom na precerpavanie sirupu na vcelnici do krmitok- vyhoda je na 12V nie je podmienka dakujem Stano

Tento komentár som písal na Konferenci asi pre dvomi rokmi, skúste skonfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" som si vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak Taktik a Mitac je to isté, aj obsah amitrazu je rovnaký 125 g na liter.
Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém. Práve pre tieto vlastnosti, amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby obsah amitrarz bol nulový.
Diskutoval som na Konferenci, kde kde niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný, lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a včely mi žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, je vraj rezistentnosť Vd minimálna. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále je účinný.

Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r. 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé trosky. R.S.

Ruda, v r. 1977 aj na Slovensku časť včelárov prišla o včely a ja som už svoj spôsob použil i vtedy (A taktiež pred týmto r. už 6 krát a stále s dobrým výsledkom. V r. 1977 pri tejto mojej nevhodnej metóde, som mal na včelnici so 75 vč. celkový priemer spadu na včelstvo 86ks Vd.

Roda má pravdu v tom, keby som bol v situácii ako Vy v r. 77, bol som dopadal asi zle, ale moja tretia fumigácia je v čase (1-10.11), keď som Nikdy ! plod vo včelstvách nezaznamenal! a to je alfou a omegou aspoň doteraz dobrých výsledkov.

Samozrejme, že i ja čakám na rezistenciu Vd na amitraz, ale doteraz som to neznamenal. Urobil som raz pokus, keď som fumigoval úplne bez utesnenia letáčov v 6-tich včelstvách, po 20 hod. som urobil zber a zaznamenal, ešte v deň zberu som znovu fumigoval pri utesnených letáčoch, po 24 hod. som objavil 1 ks VD v týchto 6-tich včelstvách, To je dôkaz, že i i minimum fumigantu s obsahom amitrazu na klieštiku silno pôsobí.

A potom je tu ešte jedna neujasnená otázka, že na existenciu klieštika útočí fumigant na Vd cez prieduchy a nervovú sústavu a tak ho zabíja. To je moje vysvetlenie.
Aká je pravda by nám mohol zdôvodniť p. ing. Čermák, ktorý toho vie o Vd oveľa viac ako mi laici.

Spise si myslim, ze u natirani plodu na jare, je toto riziko vetsi.
P.

A ja som to robil 1 krát v živote pred asi 20 rokmi. Pavle ďakujem. Anton
P.S. Ja som o svojej pravde presvedčený. Prečo asi pred 4-3 rokmi sa kanadskí včelári vrátili k amitrazu?

pokud se pamatuji dobře, v rámci přednášky Ing. Titěra v hotelu Pyramida v Praze v roce 2008, Pamatuji se maximum 50 Izrael a Bulharsko 7, ale neručím. Každopádně porovnání metodik léčení v okolních státech by bylo velmi zajímavé téma pro článek do časopisu... Mohly by se jste se mi ozvat na e-mail, kdo máte kamarády v okolních státech? Zeptat se jich jaká je letos u nich situace a čím, jak a kdy léčí? Sám jsem schopen kontaktovat Německo a Maďarsko. Slovensko nám určitě přátelé ze Slovenska popíší, co by se u nich mělo a jaká je realita.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 10:50:09
> ----------------------------------------
> """"stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při
> zachování udržitelnosti včely u nás"""
> Prosím vás o uvedení zdroje této zprávy, to mne velmi zajímá. Děkuji.
>
>
>

Priteli Pavle,

Anton Turcani vcelari na jiznim Slovensku, kde odkvetou akaty a po nich se od pulky cervence krmi, zadna jina snuska tam neni. Posun jeden a pul mesice ode mne, u me je posledni vytaceni na prelomu srpna a zari ( pohanka + louky).
Systematika vcelareni na jihu Slovenska je uplne jina.

P.

Já se samozřejmě nechci hádat a vůbec nechci někoho přesvědčovat jak to má dělat, ale.. Vy si představujete nějakou situaci jste plní optimizmu, ale je ten na místě?? Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r. 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé trosky. Navíc si myslím, že shození foretických roztočů v jednom dni nenadělá nijaké převratné změny v jejich počtu. Vždyť druhý den se otevře 1000 až 1500 nových buněk a pak další a další. Ale jak říkám, proč ne, když to funguje. Chce to si ale dávat hodně majzla. Zdraví R. Stonjek

Příteli Krušino vysvětlim (stručně). Turčány taky léčí jen 3x jako ostatní, ale toto první léčení zasáhne jen malou část roztočů na včelách (Turčány uvádí asi 25%). Roztoči v zavíčkovaných buňkách jsou chráněni a přežijí. V této době je ještě hodně plodu, mnohem více než v obvyklém termínu.

Proto se léčí později (je méně plodu) a v cyklech po 10 dnech, aby se dosáhlo zazažení všech roztočů. Roztoči zavřeni v buňkách jsou zazaženi další dávkou.
V některých částech republiky v srpnu a září je snůška z medovice, vřesu. V případě srpnového léčení (Turčány dělá v polovině srpna) je tato snůška znehodnocena ...

Pro účinnost léčení je nejvhodnější také léčení v dané lokalitě ve stejnou dobu. Pokud včelař udělá léčbu později/dříve než ostatní tak se reinvazí z jiných včelstev dostanou roztoči včelstva, kde by již neměli být.
Turčány tedy léčí také 3x, ale vzhledem k jinému načasování je léčba jinak účinná jak pro něk a i pro okolní včelaře. Proto ho nechci za souseda, pro jeho svéráz.

Včelaři máme štěstí, že se nekontroluje obsah reziduí léčiv (Amitrazu) podle platných norem (např. Vyhláška 44/2004 Sb, dříve vyhláška 106/2002 Sb.).

""""stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při zachování udržitelnosti včely u nás"""
Prosím vás o uvedení zdroje této zprávy, to mne velmi zajímá. Děkuji.

Není to tak docela, poznatky o kleštíkovi jsou už i novější. Sám jsem si udělal odhad podílu foretických samiček a vyšel mi v červenci a srpnu v průměru 60% (od cca 40 do 70%). Nechci ale zobecňovat - platí pro moji včelnici a moji populaci včel, které jsou málo plodné (čím více plodu, tím více je samiček na něm = reprodukčních). Také na jaře může být toto číslo nižší. Ale ukazuje to, že podíl foretických kl. může velmi kolísat a může být mnohem vyšší než se dosud uvádělo! Znamená to zároveň, že zářiová fumigace, jak ji dělá p. Turčáni, může být velmi účinná a tak skoro nahradit Gabony (pokud už v září není pozdě pro zimní generaci včel, když by byl kleštík přemnožený). Jiná je věc, že v české metodice tato možnost není...
Zkracování foretické doby nesouvisí s fitness roztočů, ale výhradně s šancí dostat se na plod, tedy s počtem denně víčkovaných buněk plodu. To je další novější poznatek...

Pavel (81.19.47.93) --- 23. 8. 2010
Re: Odľachčujúce fumigácie včelstiev (46725) (46730) (46732) (46737) (46744)

Mít, souseda, s kterým není domluva a dělá si vše po svém (vlastní postupy, vlastní termíny). Děkuji nechci. Toto jsem napsal proto, že se distancuji od "takyvčelařů", ktří nám včelařům dělají jen ostudu. Jeden léčí brzo, druhý 4x či 5x, třetí zvyšuje dávky léčiva.

Mať za suseda p. Turčániho by mi vôbec nevadilo skôr naopak. Vidno, že p. Turčáni sa príkladne stará o včely, nestará sa o susedov, max. keď im treba pomôcť. Lieči až po vytočení medu, takže niektorí tu píšu dristy. Natieranie amitrazom na jar viečka plodu je oveľa nebezpečnejšie, lebo amitraz sa môže kumulovať vo vosku, pri fumigácii to nehrozí. Ošetruje svoje včely včas, nečaká na nejaké nariadenia ako neznalý veci a tiež nečaká na komisiu, ktorá sa bude naňho dívať ako robí a otravovať a zdržiavať.
Ale naopak takého suseda ako je Pavel by som nechcel, lebo by boli okamžite narušené susedské vzťahy z jeho strany, lebo on by ma chodil dirigovať čím mám liečiť, ako a kedy. Tak taký nech chodí k úplným blbcom a nie ku mne. Na Slovensku nebolo toľko úhynov u včelstiev ako v iných krajinách, ani rezistencia taktiež nebola zistená na žiaden z prípravkov...........

Pavel napsal:

>Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal.
>Co mne k tomu vede? Dělat odlehčující fumigace Varidolem (Amitraz, Formamid) místo kys. mravenčí je největší pitomost co můžete dělat. Amitraz je v řadě zemí zakázaný jako možný karciogen (připouštím, že karciogenita není stejně jako u dalších věcí 100% prokázána).
>Jakékoliv zbytečné používání Amitrazu v této době je riziko se zdravím. Díky vám a podobným se můžeme dočkat také zákazu Amitrazu. Raději použít 2x neškodnou KM, než 1x Amitraz.
................

Možná čtu nějak hodně špatně, ale moc tomu nerozumím.
Jaké větší riziko čeho má Př. Turčány oproti naší metodice?
Aplikuje 3x varidol a to pouze fumigací (necpe do včelstev ceton, což je v naší metodice doporučeno) a pak už nic.
Naše metodika nařizuje totéž (3x varidol) plus další plošné zásahy podle "luštění z koule" (zimního vyšetření měli).
Jinak řečeno, naše metodika nařizuje víc léčení, než to, co dělá už roky př. Turčáni.
Takže při takovém vypjatém přístupu je tu spíš otázka, jestli by raději neměli zákazníci kupovat med od př. Turčániho, než od těch včealřů, kteří v ČR léčí podle metodiky. :)

Dokud nebudou umět včelaři léčit jen tehdy, kdy roztoči ohrožují včelstvo (což je zřejmě velice obtížné a diskutabilní určení stavu včelstva), a veterina tomu nepřizpůsobí vyhlášky, vždy se do včelstev bude dávat víc léčiva, než je nezbytně nutné, a budeme tím všichni, kdo léčení dávají preventivně (což obsahuje nařízení stávajících vyhlášek), přispívat k možnému vzniku rezistence a stresování včelstev.

Radek Krušina

Každý by si mal byť zodpovedný za svoje včelstvá. Nie nejaká komisia alebo veterinár. Každý by mal poznať zdr. stav svojich včelstiev. Takže nejaké nariadenia typu, "vtedy musia všetci a komisia tam musí byť", si len zhoršujete susedské vzťahy ako to tu aj čítam. Ja som nikdy nenadával na susedov, čo sa týka liečenia včiel. Ja musím počítať aj so zalietavaním včiel aj s reinváziou klieštika a nie chodiť buzerovať suseda. Ja so susedmi vychádzam dobre a nikdo sa nestarie do toho druhého v tom zmysle, že by som mu nariaďoval kedy má ošetrovať včely a čím. Na jednom stanovišti sme štyria a na druhom stanovišti traja. Nie každý sa dokáže prispôsobiť danému termínu a nie každý je "otrokom včiel". Lebo sú aj takí, ktorí stále plačú, nadávajú.......Aj veľkovčelárenie má byť aj hobby, lebo ináč je to totálna drina-otročina a môže nám o tom rozprávať a písať a žiadať vyššie dotácie. Je k tomu jednoduchá odpoveď-ty radšej nevčelár a nájdi si niečo inšie.

Ahoj Pavle,

jsi trochu mimo, pokud nemas sve vcely vedene v rezimu EKO, musis povinne minimalne 3x za rok vcely lecit nekterymi z rady leku pyrethroidu. To ze pouzijes kys. mravenci je chvalihodne ( mame cast vcelstev v Eko rezimu).
Nicmeme mit za souseda vcelare typu p. turcani, tak se vubec niceho neobavam. Kdyz si prectes jeho prispevek. Tak zjistis, ze leci stejnym mnozstvim acrynathrinu jako predepisuje nase veterinarni sprava, jen predsouva prvni fumigaci na drivejsi datum ( vysvetleni proto uvedl).
Prvni fumigaci dela az po vytoceni medu, takze nejake zamichani do medu, absolutne nehrozi. Spise si myslim, ze u natirani plodu na jare, je toto riziko vetsi.
P.

>Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal. Co mne k tomu vede?<
------------------------------------------------------------
Nezkušenost mládí Pavle. Ta nezkušenost a horká hlava Vás vede k odsuzování nepoznaného. Zkuste navštívit včelárské stránky sk a pročíst příspěvky př. Turčániho. Pokud to neuděláte, je Vaše ruka na klávesnici a to myslím bez urážky, rychlejší než Vaše myšlení.
JK

Jen vím, že si stěžují autolakýrníci a modeláři. Do barev se už nedává. Může za to viz http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/0A9C69D95AF7CA06C1256FC00043DA38/$file/Z_11orglatky.html

Pane Turčány, máte poněkud svérázné metody včelaření a nechtěl bych vás mít za souseda. Také bych si od vás nikdy nekoupil med, ani bych neochutnal.
Co mne k tomu vede? Dělat odlehčující fumigace Varidolem (Amitraz, Formamid) místo kys. mravenčí je největší pitomost co můžete dělat. Amitraz je v řadě zemí zakázaný jako možný karciogen (připouštím, že karciogenita není stejně jako u dalších věcí 100% prokázána). Jakékoliv zbytečné používání Amitrazu v této době je riziko se zdravím. Díky vám a podobným se můžeme dočkat také zákazu Amitrazu. Raději použít 2x neškodnou KM, než 1x Amitraz.

Mít, souseda, s kterým není domluva a dělá si vše po svém (vlastní postupy, vlastní termíny). Děkuji nechci. Toto jsem napsal proto, že se distancuji od "takyvčelařů", ktří nám včelařům dělají jen ostudu. Jeden léčí brzo, druhý 4x či 5x, třetí zvyšuje dávky léčiva.

Ovšek když se zlikvidují ve foretické fázi nedojde k jejich generační. vznikne tak mezera v jejich dalších generacích.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 08:32:40
> ----------------------------------------
> Ani já bych odlehčovací fumigaci nepoužíval. Ani bych ji nezatracoval,
> protože když to tak funguje tak není co řešit. Logické to ale moc není.
> Foretických roztočů je podstatně méně než těch generačních, kteří škodí
> nepoměrně více. Také je známo, že čím jsou roztoči víc fitnes, tak tím víc
> je u nich zkráceno foretické období na minimum. /Ing Veselý/ Takže
> odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani
> neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R.
> Stonjek
>
>
>

Nečetl jsem všechno kolem časné fumigace, ale samozřejmě, že se u nás dělat nesmí. Takže pokud někde není předepsán Gabon, lze velmi výhodně použít kyselinu mravenčí, ale prosím všechny, aby všichni u nás respektovali rozhodnutí Veterinární správy stran léčení, jinak dopadneme jak jinde po světě, kde si každý dělá co chce a kdy chce a výsledek je dle statistik jasný - stále jsme země prakticky s nejnižším počtem ošetření včelstev při zachování udržitelnosti včely u nás.
Pokud jde o letošní rok, roztoči zatím u nás nepadají! Dělali jsme jarní ošetření, vyskytl se u nás mor, jeden včelař kvůli němu skončil - mimochodem nikdy neléčil včas, čekal s hladovými včelami na pozdní snůšku.... Jsem spokojený, včelky nakrmené, zdravé, překypující silou, už se těším na konec dubna na rozkvetlé třešně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 23.8.2010 08:41:30
> ----------------------------------------
> Stonjek napsal:
> >Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný
> risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví
> R. Stonjek
> ............
>
> On tomu logický základ právě nechybí.
> Ono to fak funguje, a proto, komu to (v zahraničí) funguje, bude to tak
> zřejmě dělat, dokud to bude fungovat.
> Logicky to Př. Turčáni dělá podobně, jako to nařizuje vyhláška veteriny
> JMK, pouze první ošetření dělá dřív než je ve vyhlášce.
> Má ověřeno, že tak nemá poškozenu zimní generaci včel a kontroluje si to
> spadem.
>
> Já také odlehčovací fumigaci dělat nehodlám.
> Pokud budu stíhat počítat roztoče, hodlám léčit pouze KM včelstva, která to
> budou vyžadovat a pokud budu fumigovat, tak až včelstva bez plodu.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Stonjek napsal:
>Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R. Stonjek
.............

On tomu logický základ právě nechybí.
Ono to fak funguje, a proto, komu to (v zahraničí) funguje, bude to tak zřejmě dělat, dokud to bude fungovat.
Logicky to Př. Turčáni dělá podobně, jako to nařizuje vyhláška veteriny JMK, pouze první ošetření dělá dřív než je ve vyhlášce.
Má ověřeno, že tak nemá poškozenu zimní generaci včel a kontroluje si to spadem.

Já také odlehčovací fumigaci dělat nehodlám.
Pokud budu stíhat počítat roztoče, hodlám léčit pouze KM včelstva, která to budou vyžadovat a pokud budu fumigovat, tak až včelstva bez plodu.

Radek Krušina

Ani já bych odlehčovací fumigaci nepoužíval. Ani bych ji nezatracoval, protože když to tak funguje tak není co řešit. Logické to ale moc není. Foretických roztočů je podstatně méně než těch generačních, kteří škodí nepoměrně více. Také je známo, že čím jsou roztoči víc fitnes, tak tím víc je u nich zkráceno foretické období na minimum. /Ing Veselý/ Takže odlehčovací fumigaci nebudu používat já si nemohu dovolit žádný risk, ani neověřené metody, kterým chybí logický základ, ověřovat. Zdraví R. Stonjek

R. POlášek napsal:

>No, já bych odlehčovací fumigaci kvůli možnosti vzniku rezistence nedělal.
.................

Ani u nás se nepředpokládá vznik rezistence při fumigaci se zavíčkovaným plodem, ale pouze neúčinnost.
Jinak by bylo snad nařízeno, že zavíčkovaný plod nesmí být při žádné fumigaci, ne až u těch pozdních. :)
Nešiřme padniku.
Viz citace z nařízení veteriny JMK:

"V období od 10. října do 31. prosince, provedou chovatelé včel trojí opakované ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL (FUM, AER). Ošetření se provede nejlépe komisionálně, a to fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nemá být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. Pokud je ve včelstvech v době 3. ošetření (např. při teplém počasí) zavíčkovaný plod, odstraní se vyřezáním nebo rozdrásáním. Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní. Poslední ošetření v prosinci, kdy jsou včelstva bez plodu, se doporučuje provést aerosolem."

Zrovna před pár dny jsem koupil v drogerii 700 ml plechovku acetonu na ředění barev za 54 Kč.
A Kteréže by to měly být acetonové barvy? Aceton se používá na ředění množství různých typů barev.

Zdravim vespolek,

nechci se zde zastavat pana Turcani, opravdu je takovy lidovy vyzkumnik,ktery si dela peclive zaznamy, ktere nutne podotknou peclive analyzuje, takze kdyz ho tady nekdo osocuje, ze nepouziva zasitovana dna atd, tak mu bohuzel nesaha ani po paty. I ja osobne pouzivam, nektere jeho metody a zpusoby a jsem mu za to zavazan, tak to jen na okraj.

Rezistence na amitraz a Varidol. Fumigace amitrazu- jako leceni vcel proti varroaze se jevi jako nejmensi mozne riziko pro vznik rezistentnich roztocu. Skutecnym problemem jsou leciva s dlouhodobym ucinkem ( Gabon), ktery s postupem casu snizuje mnozstvi lecive latky, tehdy opravdu vznikaji velka nebezpeci pro rezistenci na danou ucinnou latku. Zvlast kdyz nekdo experimentuje a nebo z nedbalosti nedodrzuje predepsane postupy pouziti.

Otazkou je opravdu, zda-li ta fumigace ,, odlehcovaci,, neni zbytecna. Osobne se domnivam, tam kde neni vcelstvo silne zasazeno, pozbyva smyslu, tam kde by bylo silne zasazeni, nebo velky prinos roztocu z napadanych okolnich vcelstev a spad by byl v radu stovek, tak snad. Na druhou stranu, asi by bylo pod vicky takove mnozstvi roztocu, ze by mohla byt narusena dlouhovekost zimich vcel. Tezko rict.
Jestli si dobre vzpominam, tak pan Turcani psal,ze na varoazu mu vcelstvo neodeslo peknych par let- mozna snad vubec. To nam muze prozradit jedine on.

PZ

Měl jsem z toho 3 chalupáře. Každý rok byl obrovský problém je sehnat a alespon doručit léčivo, o komisi jsem si mohl nechat zdát. Jednoho z nich jsem viděl jen jednou a naposled.

Nevím, zkuste koupit acetonovou barvu,asi nepochodíte. Je to jako s vláknovými žárovkami.

U nás mají důvěrníci tak 5 - 8 včelařů s cca 20 - 80 včelstvy, podle mého odhadu. To není problém "komisionálně" udělat.

"Pokud vím, tak aceton není vyloučen z používání z důvodu zdravotní škodlivosti, ale že nám rozpouští ozonovou vrstvu nad hlavami(Národní program omezování emisí VOC)

Aceton nikdy nebyl vyloučen z používání. Ani nemá vliv, pokud vím, na ozónovou vrstvu. Emise VOC jsou emise, které zatěžují přímé okolí vzniků těch emisí, v podstatě všechny organická rozpouštědla, která vyprchají z barvy, zůstanou potom v přízemní vrstvě ovzduší, nebo jsou spláchnuta na zem, a tam se přes všelijaké meziprodukty rozpadu postupně rozloží. Zrovna aceton je poměrně dobře a snadno rozložitelný, třeba v porovnání s lakovými benzíny nebo toluenem.
Ozón má s tím společného pouze to, že v kombinaci s oxidy dusíku a kouřem obvykle z aut a UV zářením z slunce vzniká takzvaný přízemní ozón neboli fotosmog. A když se do toho zamíchají ještě další škodliviny, jako třeba ty výpary z ředidel, vznikne působením reaktivních oxidů dusíku a ozónu všelijakými podivnými reakcemi spousta všelijakých často silně toxických látek, takže výsledná škodlivost takového ovzduší se zmnohonásobí.

"...v té nejvhodnější době odcestovat..."
Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční náhrady) to je vrchol neslušnosti.
"A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za celou ZO?).
-------------------

Příteli Kapoune, přečti si vyhlášku. Ta u nás říklá že ne v některých odůvodněných případech, ale ve všech a u všech. Tedy případně Gabon, a pak 3x na podzim.
Opravdu mi není jasné jak by se takové nařízení opravdu dodržovalo.
Jen aerosolování znamená u nás pro důvěrníka najet desítky kilometrů. A to v podstatě nezáleží na počasí. Jak by to stihl 2x předtím u fumigace je šílená představa. A to i kdyby všichni důvěrníci i včelaři byli nezaměstnaní důchodci kteří nevědí co s časem.

Občas má ale někdo včely při zaměstnání a že by čekal na pořadí u důvěrníka, když se zrovna v listopadu či prosinci udělá na pár dní teplo. :-)

Takové vyhlášky, které vydává SVS ve spolupráci s ČSV jsou na nic, protože když ji očuráváme v bodě 4.4, není důvod to nedělat ani v dalších. Právě je očůrávána v "povinnosti sledovat celoročně zdravotní stav včelstev, hlásit jeho zhoršení, evidovat a ověřovat tato hlášení".
Navidím důvodu proč ji neočůrávat i v jiných bodech, jak rozlišit ty rozumnéí od buzerativních - to je vždy individuální pohled. A osud všech nařízení, co prostě nejdou do 100% dodržovat. Jsou to kusy papírů.

Karel

Pokud vím, tak aceton není vyloučen z používání z důvodu zdravotní škodlivosti, ale že nám rozpouští ozonovou vrstvu nad hlavami(Národní program omezování emisí VOC). Jsem zvědav, kdy to začne zajímat ekology, až zjistí, že se s ním ve velkém aerosolují včely :-) Proto mám schovaný pravý acetonový spray s barvou pro modeláře pro lepení (nastříknu do kalíšku a po mírném zhoustnutí použiji sirku), jinak značím značící tužkou.
Před dvěma roky jsem zkusil fluorescentní spray s nevím jakým ředidlem a spolehlivě matku zabil. Proto je lepší to zkusit nejprve na trubci.

"P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí, že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky."

Já proti vodouředitelné barvě nijak nejsem. Akorát že název vodouředitelná barva je tak trochu podvod. Ta barva totiž není rozpustná ve vodě, ale je to víceméně klasická barva, akorát dispergovatelná ve vodě. To je rozdíl. Z tohoto principu každá vodouředitelná barva taky obsahuje určité množství rozpouštědel, takových 3 - 5 - 10 %. Kromě toho obsahuje další látky, které běžná barva neobsahuje, třeba povrchově aktivní látky, které udržují stabilitu disperze. Pokud se počítá se skladováním třeba v kovovém obalu, tak disperzní barva musí obsahovat i inhibitory koroze, to jsou další chemické látky....
Zkrátka to s tou "ekologičností" proti rozpouštědlovým barvám není tak žhavé, vodouředitelné barvy tolik nesmrdí, ale v některých případech dokonce je rozpouštědlová barva ekologičtější než vodouředitelná.
Podstatné je ovšem to, že to funguje a že dlouhobě statisticky ta barva nijak zápornou reakci včel na matku nevyvolává. Ale to, že se ta barvička jmenuje AQUA, ještě neznamená , že se z toho odpařuje jen aqua a nic jiného.

Zajímalo by mě,jak provádíte uzavření úlu,protože v tyhle letní teplé dny mně včely vyletují velmi brzy ráno a let ukončují také v pozdních hodinách,dá se říct až při setmění.To tu práci provádíte v noční době?To si nedovedu představit.Já jen uvedu,že jestliže brzy ráno jen tak na zkoušku uzavřu otvory,tak během velmi krátké doby je povrch úlu obalen ne desítkama,ale troufám si říct stovkama včel a kde máte zaručeno,že zrovna tyhle včely nenesou na svých tělech roztoče?

Svojich niečo cez 70 včelstiev ošetrím za dva dni a vždy večer (a nehovorím, že by som ich neprefumigoval v jednom dni (zber robím po 18 hod.), predsa len posledné dni u nás boli chladnejšie a včely let ukončili oveľa skôr (končil som 19,30. To za prvé, za druhé je ničím len forézne samičky schopné rozmnožovania, ktorých býva na včelách v jednej chvíli tak od 15 do 25%, čím značne preruším kontinuitu ich rozvoja. Znovu zdôrazňujem, robím 1é rokov a konečné priemerné množstvo výskytu Vd je nízke, čo ma povzbudzuje.

Na samotnú fumigáciu sa dobre pripravím (úle mám prístupné zozadu čo značne zjednodušuje prípravu na FUM. letáče (a mám ich stále otvorené 20x380mm) v čase keď už prilietajú včely len sporadicky (tie čo sú na letáči zaženiem dymom do úľa) a letáče uzavriem molitanom, pretože molitan vyberám po 10 až 15 min. niekoľko včiel vlezie do prostredia, ked ešte je v úli fumigant, ale naozaj to nie je podstatné, ak nejaký Vd nebol zasiahnutý, budú nasledovať ešte dve FUM a posledný zahynie v 11 mes. pri poslednej FUM.
Ja už či je to správne alebo nie so sebou nediskutujem, pretože som vnútorne presvedčený, že svoje včelstvá pred Vd ochránim a o to predsa ide p.Zpěvák.

Taky mne udivuje jak se tady hovoří o acetonu v jedné kapce barvy a následně se do včelstva valí ve velkém v aerosolu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Lepen? opalitov?ch zna?ek
> Datum: 22.8.2010 13:53:58
> ----------------------------------------
> Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se
> poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně
> organický jako třeba kyselina mravenčí.
>
> P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí,
> že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých
> príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom
> netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje
> včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky.
>
>
>

1) Tak ten nespolehlivý včelař o včely přijde a je klid
2) Léčivo si prostě objednám u ZO
3) Nejde ani tak o neslušnost. Ale přečtěte si metodiku k léčení varoázy. najdete v ní všechny již dávno opuštěné způsoby boje, od likvidace včelstev přes klíckování, fumigace až po jarní nátěr plodu. To vše komisionálně. Co je to za komisi v počtu jednoho člena? Nikdo dosud nenašel odvahu celou tuto metodiku zodpovědně přepracovat tak aby se opírala o nejnovější poznatky. To se jednoduše veme stará metodika z PC a připíší se dva řádky. a ty včelaři se v tom vyznej a plácej se v tom jak umíš.
4) Jestli jsi dobře četl, tak u nás to dělá včelař na své včelnici sám.Výhodou tady je , že on může vybrat ten nejvhodnější čas pro aplikaci léčiva. Toto postup za účasti komise prostě neumožňuje protože v říjnu se již nedá nastavit čas ošetření s vhodným počasím a dopředu dohodnout. Jde totiž o rozmezí teplot asi tak 1 - 2°C a s největší pravděpodobností o sobotách a nedělích. Zdravotní referent se stará o dostatečný počet léčiva pro všechny. Důvěrník nováčky náležitě poučí a postup mu řádně předvede. Přesto žádné nadlimitní úhyny u nás nejsou.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 22.8.2010 12:40:01
> ----------------------------------------
> "...v té nejvhodnější době odcestovat..."
> Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho
> zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
> Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční
> náhrady) to je vrchol neslušnosti.
> "A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
> Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet
> včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za
> celou ZO?).
>
>
>

Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně organický jako třeba kyselina mravenčí.

P.Polášek, Vy asi nečítate moje komentáre, už názov korektora AQVA hovorí, že je to nna báze vody a ono to je naozaj tak, lebo ak farb z nejakých príčin zhustne, tak hu rozriedim kvapkou-dvomi na prijateľnú hustotu. Potom netreba špekulovať, či je prilepená značka bezpečná, lebo voda nepoškodzuje včely a voda sa rovnako rýchlo odparí zo značky.

Pane Turčáni,vy jste si ten můj příspěvek vyložil jako útok na společné soužití našich dvou samostatných národů,což z mé strany o to rozhodně nešlo.Myslím si,že jste to musel poznat.To,že tyto dva naše národy se tak rozdělily a nadále spolu celkem ukázkově spolupracují je nanejvýš chválihodné a ukázkové pro zbytek světa a určitě nás to povyšuje do zcela jiné roviny,než např.rozdělování slovanských národů na jihu Evropy.Já osobně nejsem žádný antisemita,rasista či nevím co.S každým člověkem umím vyjít a to i samozřejmě z několika přáteli ze sousedního Slovenska,které je vzdáleno jen několik kilometrů.Pro šíření roztoče je ta vzdálenost opravdu zanedbatelná.Padlo tam z mé strany i něco o stáří,ale tím rozhodně nešlo o urážku či že bych vás obvinil z nemohoucnosti.Jste určitě skvělý včelař s dobrou fyzickou kondicí.Roky koneckonců přibývají každému a tomu neutečeme.To,co jsem chtěl říct jsem vyjádřil ve svém příspěvku a za tím si stojím.Opravdu si myslím,že provádět fumigaci v době,kdy se ve včelstvech nachází značné množství zavíčkovaného plodu (na včelách parazituje tím pádem malé množství v.d.) již zimní generace je zbytečné a snad i ohrožující pro účinek našeho (i vašeho) léčiva zvaý varidol.
Zajímalo by mě,jak provádíte uzavření úlu,protože v tyhle letní teplé dny mně včely vyletují velmi brzy ráno a let ukončují také v pozdních hodinách,dá se říct až při setmění.To tu práci provádíte v noční době?To si nedovedu představit.Já jen uvedu,že jestliže brzy ráno jen tak na zkoušku uzavřu otvory,tak během velmi krátké doby je povrch úlu obalen ne desítkama,ale troufám si říct stovkama včel a kde máte zaručeno,že zrovna tyhle včely nenesou na svých tělech roztoče?
S úctou a pozdravem
P.Zpěvák

"...v té nejvhodnější době odcestovat..."
Přítomnost důvěrníka při léčení není vždy nesmysl. Má léčivo (jak si ho zaobnstaráte?), někteří včelaři nemusí být spolehliví.
Navádění na znemožnění účasti důvěrníka (který to dělá bez finanční náhrady) to je vrchol neslušnosti.
"A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA."
Na velikosti ZO nezáleží, rozhodující je velikost okrsku, resp. počet včelařů a včelstev na jednoho důvěrníka (nebo u vás to dělá jeden člověk za celou ZO?).

Tak musím říci, že mě diskutér Pavel opět pobavil.

Co v diskuzi vysloveně nenávidím je hrubá desinterpretace příspěvků, více či méně účelové podsouvání cizích výroků a názorů, se kterými oponent nemá co dočinění. Proto mi dovolte uvést věci na pravou míru.

Za prvé: Chápu, že onen kontroverzní postup má za cíl likvidaci plně nebo částečně rezistentních roztočů a varroasensitivních (nikoliv varroatolerantních :-) včelstev. Sám jsem psal (cituji):

„Pokud někdo chce řešit příliš varroasensitivní včelstva, stačí vyměnit matku. Pokud někdo chce řešit rezistentní roztoče, stačí začít ošetřovat včelstva alternativně (připomínám, že proti kyselině mravenčí dosud nebyl zaznamenán ani náznak rezistence).“

Za druhé: Nikde jsem nepsal, že je třeba měnit matky již v březnu či dubnu. Pokud se ta případná „varroasensitivní“ včelstva dožijí předjaří, nevidím důvod, proč by se neměla dožít začátku léta, kdy je mladých matek pro účely výměny dostatek. Co se týče otázky vlivu trubců s geny pro sklon k varroasensitivitě, to mi nepřipadá jako natolik významné negativum, abych matky měnil již v předjaří.

Kdo odchovává od kvalitní matky, má záruku alespoň průměrných včelstev (nevím jak ostatní, já si s průměrem bohatě vystačím). Taky lze vyřezávat trubčinu a nahrazovat ji jinou z lepších včelstev. Je sice pracné, ale je to zároveň opatření proti varroáze (varroóze chcete-li :-)

Za třetí: Rezistence (ani významněji zvýšená odolnost) roztočů na amitráz u nás dosud nebyla zaznamenána, tak proč už teď dělat kolem toho takový humbuk? Jediné co selhává, jsou Gabony. Ale ty se dají bez problému plně nahradit dlouhodobými odpařovači (Nassenheider, Mitegone). Za tu práci to stojí. Je to mnohem lepší, než bezhlavá likvidace včelstva na jaře.

Za čtvrté: Máme univerzální léčivo účinné při všech dosud zaznamenaných typů rezistence roztoče: HCOOH (kyselina mravenčí)

Prostě stále nevidím významný důvod, proč včelstva utrácet kvůli roztočům.

Na závěr chci pochválit Pavla za to, že se zdržel hrubších osobních výlevů. Proto si ho jako diskutéra vážím a nepřistupuji k němu s despektem, byť to tak mohlo vypadat. Škoda, že se to netýká všech návštěvníků konference. Rázem by byla diskuze věcnější a smysluplnější.

Přeji hezký den.

//\/\\//

To chce po tom důvěrníkovi požadovat strktní dodržení teplot a všech podmínek pro fumigaci a právě v té nejvhodnější době odcestovat aby to nemohl provést když by to udělali všichni bude raz dva po nesmyslném komisionélním léčení. V naší ZO, která má více jak 100 členů, to již 20 let dělá každý sám a žádné vážnější problémy s varoázou nejsou. Úhyny po zimě se pohybují jen pod hranicí 10 % což je stále považováno za přirozené. A ANI SI NEUMÍM PŘEDSTAVIT JAK BY TO TAK VELKÁ ZO PROVÁDĚLA. Sám jsem loni dělal 3 stanoviště po jednom zemřelém včelaři celkem 40 včelstev a strávil jsem u toho celý půlden Jen dohodnout termín s vdovou byl problém.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 21.8.2010 21:51:12
> ----------------------------------------
> JB:... zodpovídá za konání léčení svých včel.
>
> -------------------
> Sice s tím souhlasím, ale u nás ne, u nás musím s léčením čekat na
> důvěrníka, bez něj je naprosto zakázáno léčit. Ani kapku do včel bez
> důvěrníka ČSV. :-)
>
> DOufám že letos dostanou služební křídla, ale zase jsou ty úspory, asi si
> kluci ušoupou nohy. Nebo budou muset podvádět. Děsivá představa. :-)
>
> Ina, jak psal klasik, bez dispciplíny by jsme lezli jak vopice po stromech.
> Děsivá představa. Předstacte si Karlovo náměstí ......
>
> Dobrou:-)
>
> Karel
>
>
>

Co říkáte kritickým článkům uveřejněným v předsjezdové diskuzi ve Včelařství?

Fixkou,tužkou značím několik let v ruce.Jde mi ale o lepení značek. Třeba za loňský rok mám hodně zelených teček,jenže nevím která je F1, které jsem si sám vychoval,které jsem dostal, kterou jsem našel při prohlížení kde proběhla tichá výměna a jen ji označil aby se lépe hledala,atd. Samozřejmě že si značím úly a mám je očíslované,ale znáteto,tam se prohodí nástavky,tam zas dna při čistění,tam uletí papírek,tam se smaže křída,tam zas ve spěchu zapomenu,atd.Proto chci lepit číslované značky,abych se při nejistotě jen koukl do bločku a věděl co a jak.
Zdraví Pepíno

-------------------------------------------------------

Vojtěch (89.203.176.19) --- 22. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742) (46748) (46750)

Jedna s radostí začínajícího včelaře je možnost označit si svoji první vychovanou matku. Chytit do ruky si netroufají.Tak jsme to vyřešili takhle:

http://www.youtube.com/watch?v=A2_ZLLuek4s

B.V.

Já myslím, že jaká je to barva je vcelku jedno. Aceton či jiná ředidla se poměrně rychle odpaří. Kromě toho čistý aceton je pro včely podobně organický jako třeba kyselina mravenčí. Čistě teoreticky jsou pro včely mnohem horší další látky, které bývají jako příměs v ředidlech, protože na rozdíl od acetonu se v přírodě vyskytují mnohem méně. Třeba toluen, lakové benzíny či dokonce solventní nafta, všelijaké výševroucí složky ředidel určené pro dražší barvy.....
Problém by asi byl, kdyby se do barvy na značení matek dostaly látky, které včely vylučují při rozzuření, jako jsou třeba, jestli si dobře pamatuji pentylalkoholy (vůně rozzuřeného včelstva jakoby po banánu)
Kdo ročně neznačí stovky a tisíce matek, pro toho je v první řadě významné, aby barva v lahvičce vydržela roky beze změny. Když už ne kvůli finančním úsporám, které jsou vzhledem k ceně matek zanedbatelné, tak kvůli tomu, že je člověk zvyklý na jedny lahvičky a jednu stále stejně se chovající barvu, i když různých odstínů.

Acetonová barva? Nahradil jsem ji lakem na nehty. I opalitové značky na něm drží dobře. Navíc má kouzlo jemného štětečku, dobře se dávkuje množství barvy. Jen nevím, zda bude i pro žlutý rok. Zatím jsem ho ve žluté neviděl.
JK

Josef, ale i lak na nechty je vyrobený na báze acetónu?! Acetón pokiaľ nevyvetrá, ohrozuje stále značenú M a zdržovať sa jej vkladaním do IZO je meškanie sa v práci.
Preto stále tvrdím, že najlepšia farba na značenie matiek je stále korektor pod značkou AQVA (je to Český výrobok) bielej farby, ktorá sa dá prifarbiť podľa roku značenia a nalepené opalitové značky sa M z hrude nestrácali. už ich nepožívam, lebo AQVA farba sa z hrudi nestráca (prifarbená) a je dobre viditeľná. AQVA korektor je zároveň lacný.

Já bych řekl, že laky na nehty, jak pozoruji "výkřiky" módy, budou asi ve všech barvách včetně reflexních. Jen je nutno najít ty správně ulítlé výrobce. Plus akceptovat cenu ....

Acetonová barva? Nahradil jsem ji lakem na nehty. I opalitové značky na něm drží dobře. Navíc má kouzlo jemného štětečku, dobře se dávkuje množství barvy. Jen nevím, zda bude i pro žlutý rok. Zatím jsem ho ve žluté neviděl.
JK

Jedna s radostí začínajícího včelaře je možnost označit si svoji první vychovanou matku. Chytit do ruky si netroufají.Tak jsme to vyřešili takhle:

http://www.youtube.com/watch?v=A2_ZLLuek4s

B.V.

No, já bych odlehčovací fumigaci kvůli možnosti vzniku rezistence nedělal.
Na druhé straně, co si pamatuji z loňské diskuze, př Turčáni na říjnovou fumigaci klíckuje matky, takže pokud jednou až třikrát provedl odlehčovací fumigaci, pravděpodobně to na vytvoření nějaké větší rezistence nestačí a začínající rezistentní roztoči jsou v včelstvu bez plodu se zaklíckovanou matkou spolehlivě zničeni.
To klíckování se mně jinak jeví rozhodně lepší než se spoléhat na prosincový aerosol, protože moje zkušenosti jsou takové, že za teplého podzimu můžou včelky mít decimetr čtvereční zavíčkovaného plodu třeba i o vánocích. A odstranění uteplivek sice možnost plodování v zimě sníží, ale nevyloučí ji.
Dokonce bych hádal, že krizové roky s přemnožením varoa nejsou tehdy, kdy je teplá zima, ale spíš tehdy, kdy je teplý podzim. Teplá zima pak ještě k tomu přidá všelijaké neplánované prolety a tím vynesení měli i roztočů, ale hlavní zřejmě bude teplý podzim a plod při aerosolání v prosinci.

"Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte"

Když jsem lepil opalitové značky, dělal jsem to skoro přesně tak. Akorát já mám na matku poklopku, takže matku nedržím v ruce, ale přitlačuji k podložce. A zápalky nijak nepřistříhávám, jejich konce nechávám tak, jak jsou. Barvu míchám pozinkovaným drátkem nebo tenkým šroubovákem, z tohoto "nářadí" ji teprve nanáším na zápalku, takže na zápalce mám přesně správné množství pro označení matky. Zápalky používám vždy tytéž, nespotřebovanou barvu z konců otírám.
Hlavní je natrénovat, jak moc nabrat barvu na sirku a jak moc ji nechat zavadnout, aby byla správně hustá a přesto lepila a jak moc naslinit druhou sirku pro přenášení značky. Dále pak je podstatné zavést nějaký stálý systém, na co a kde na stole odložit jednu sirku, druhou, kde bude poklopka s matkou, kde barva.... Mělo by to být vždy podobné, aby na to člověk nemusel myslet a aby se soustředil vždy jen na vlastní kvalitu toho značkování....

Díky za Váš postup. S tou nasliněnou zápalkou to vyskouším
Pepíno

(93.91.145.206) --- 21. 8. 2010
Re: Lepení opalitových značek (46742)

Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte.Pak jsou různé pomůcky ty ale nepoužívám třeba poradí někdo jiný.

Lepím na acetonovou barvu(mám zásoby nevím jestli jí ještě vyrábějí-rád se poučím na co se dá ještě lepit)použínám zápalky jednu špičatou tou nanáším barvu kapky nejsou tak veliké jako po špendlíkové hlavičce.Druhou tak jak je.Vymáčknu si značku na čistý papír číslem nahoru potm chytím matku v oblastí hrudníčku hlavičkou k dlani abych vyděl dobře na zadeček vyžaduje to jistý cit nanesu kapoku barvy na hrudníček vemu druhou zápalku nasliním konec bez hlavičky a lehce přitisknu na značku ta se přilepí a zápalkou jí přenesu na hrudníček matky kde jí nalepím na barvu která je stejné barvy jako značka,matku dávám pod příklopku až do ůplného zaschnutí barvy(v malém prostoru by si mohla značku posunout nebo sloupnout)Doporučuji nacvičit na trubcích hlavně ůchop,hustotu barvy a množství barvy není to složité a jistě se to velice brzo naučíte.Pak jsou různé pomůcky ty ale nepoužívám třeba poradí někdo jiný.