78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Čermák K . --- 2. 12. 2003
Význam polystyrenu (4500)

>Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
>tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
>problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
>ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
>stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
>že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
>půli cesty.
Jak vidno, jsou dvě odlišná pojetí ošetřování+izolace stěn:
1. Zužování včelstev na zimu jen na obsednutý prostor a na jaře rozšiřování
po 1 rámku - uteplení je potřebné a výhodné. Metoda pro malovčelaře a pro
ty, kdo mají čas hrát si včelama.
2. Ponechání velkého prostoru. Uteplení stěn má malý význam (tím spíš čím
je větší půdorys úlu). Není nutno včelstvo při jeho růstu stále hlídat kvůli
rozšíření.
Chci tím říct, že význam tepelných ztrát závisí na způsobu chovu, u
druhé varianty uteplení nehraje velkou roli, jak ukazuje praxe i naše
pokusy. Úplně postačují dřevěné úly nebo jen mírné uteplení jako pojistka
(vždy je část včelstev slabších, nepříznivé jaro) a nemusí to být
polystyren - dobré řešení má p. Jindra, už se o něm zmiňoval zde v
konferenci.

>>Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
>>nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit
>Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
>proti nasáknutí vodou?
Natřený byl sololit vždy. V uteplených i jednostěnných úlech bývá v zimě v
rozích vlhko, v některých úlech více, jinde méně. Když se takové působení
vlhkosti opakuje několikrát (více let), sololit se poškodí. Dřevo vydrží
mnohem více, přitom nebylo natíráno - včely si ho samy potáhly propolisem.

>> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí
>Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
>zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
>toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
>úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
>které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
>úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
>teplota než venku.
Jenomže - to přihřívání vnitřku úlu v zimě není účelem, jde o tzv. "odpadní"
teplo, jež se projeví ve zúženém úlovém prostoru, ve velkém úle ne (je ho
málo na ohřátí několikanás. většího prostoru). Kdyby včelstvo úl v zimě
potřebovalo vyhřívat, snažilo by se o to i v prostorném a neutepleném úlu,
ale to nečiní (není proč). Je známo, že kousek od včel je v úlu v zimě mráz.

>Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
>v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
>pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
>celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
>níže klesají venkovní teploty.
Neřekl bych, že tu teplotu včelstvo reguluje - viz výše. V případě silného
uteplení a malého česna může být teplo uvnitř
úlu v zimě signálem nedostatečné výměny vzduchu, což může včelám škodit víc
než mráz blízko chomáče.

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mensik Josef --- 2. 12. 2003
Re: ing.Smely (4596)

Základní poučka o statistice.STATISTIKA JE SOUŠET NEPŘESNÝCH ČÍSEL!!!

Pepan


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 28, 2003 11:52 AM
Subject: Re: ing.Smely


> Též můžou být i statistiky, které se tváří průkazně naprosto neprůkazné
> protože jsou nesprávná data nabo matoda, pomocí kreté se data získala,
> nebo je vadná statistická metoda.
>
> Metody tvoří lidi a ti jsou omylní.
>
> Hezký den
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 27, 2003 10:59 PM
> Subject: Re: ing.Smely
>
>
> > Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou.
> > Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do
> > souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout
> > všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).
>
> Jen na okraj. Statistika je věda, která má svá exaktní pravidla, která
> přesně říkají, kdy jsou naměřená statisticky zpracovávaná data
> průkazná, nebo vysoce průkazná či neprůkazná.
>
> Bavíme-li se takto výslovně o neplatné matematické statistice, jako
> např. autor citovaného příspěvku, zdůvodněme přesně v čem byla
> pravidla pro matematickou statistiku porušena.
>
> Jinak lze těžko s takovou námitkou proti nějaké statistice polemizovat
> nebo na ni nějak konkrétně navázat...
>
> J. P. Baudiš
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík --- 2. 12. 2003
víko

Takže to prodyšné víko na strůpek je prostě dřevěný rámeček,dno a víko rámečku by mohlo být zakryto např. silonovou sítí a prostor je vyplněný PS kuličkami?Když projde pára,neuteče mi s ní i teplo?Jak asi silné by takové víko mělo být?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 2. 12. 2003
Re: Re[2]: Uteplené vs. neuteplené (4600) (4663)

> Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je
> přizpůsobení velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly
> celý prostor úlu a tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Ve spravnym ulu vcely NIKDY nevytapej celej ul. Ty vytapej jenom
zimni chumac a zimni chumac musi bejt zakonite mensi nez ul, protoze
kdyby byl zimni chumac objemove velikej jako ul, tak by se tam ty
vcely pred utvorenim chumace nevesly. A paklize by vcely vyhrejvaly
celej ul, tak by se do toho chumace neztahly a behaly by kolem a
spotrebovavaly zimni zasoby.

\vov






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 2. 12. 2003
Re: Re[2]: Uteplené vs. neuteplené (4600)

No nevím,
řekl bych, že včely moc nezajímá, jestli je zimujeme v zadováku nebo
nadstavkovém úlu, ale spíš jaké v tom úlu mají podmínky. A já si nemůžu
pomoct, uteplený zadovák v zimě se mně jeví stejný jako PS úl. Vidím jediné
dva rozdíly, za prvé v PS úlu vlhkost prochází prodyšným stropem, v zadováku
zadem kolem okének a prodyšnou zadní izolací a druhý rozdíl v tom, že
uvnitř zadováku je dřevo a ne natřený PS. Pokud Vám to dřevo uvnitř úlu
vadí, je třeba to napsat.
Co se týká oněch izolací z hoblin, tak to byla záležitost tak 50 let, ale
velice rychle se zjistily nedostatky této izolace a je to tak 40 let mrtvá
záležitost. Ostatně ty úly jsou někdy z této doby a jestli se je rozhodnu
ponechat, tak asi ještě 50 let vydrží.( v dobrém včelíně). Asi část
zlikviduji a pár si jich nechám.

Co se týká oné klasické prostorné dutiny ve starém stromě, mám pocit, že
dutina ve stromě bude buď prostorná nebo bude mít 30 cm silné stěny. ( V
tabulkách jsem si našel, že PS má 4 - 5 x lepší izolační schopnosti než
dřevo) Budiž. Ten troud, který topí ve stromě, si moc představit nedovedu.
Budiž Ale dovedu si představit, že ta dutina bude třeba dvakrát tak velká,
než včelstvo potřebuje. Potom včelstvo v létě obsadí polovinu dutiny, v zimě
to bude polovina až třetina z té poloviny, to je 1/4 až 1/6 objemu. Pokud
dutina bude přiměřená ve smyslu dnešních nadstavkových úlů. Pak bude
včelstvo obsedat v létě celou dutinu, v zimě1/3 - 1/2 objemu dutiny.
Pokud bude dutina malá, včelstvo se přizpůsobí v létě počtem včel a na
základě toho vychová i pro zimu menší počet včel. I v takové dutině včelstvo
neobsadí v zimě více než polovinu objemu dutiny. V přírodní dutině nikdy
včelstvo v zimě neobsazuje celý prostor.
Ale jeden ze základních principů zimování v uteplených úlech je přizpůsobení
velikosti úlu včelstvu tak, aby včely i v zimě zabíraly celý prostor úlu a
tím pádem nevytápěly zbytečně neobsazený prostor.

Takže zimování v dutém starém stromě se mně nezdá jako uteplené zimování.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 1:23 PM
Subject: Re[2]: Uteplené vs. neuteplené


> Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

> Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
> uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
> nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
> spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují.

Důvěřoval bych instinktu včel, že si v úle budou udržovat takovou
teplotu, jaká je pro jejich zimovaní optimální (pokud jim takovou
regulaci tepla umožní izolace úlu).

Mnoho se nemluví o tom, že pokud se docílilo toho, aby včely
spotřebovaly méně cukru přes zimu a v časném jaře, tak je to nejen
úspora cukru pro včelaře, ale mohlo by to být i šetření zimujících
včel. Čím méně včela přes zimu musí strávit cukru a přeměnit to na
teplo - tím méně se opotřebovává, a proto by mohla na jaře déle
vydržet.


> Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve
> dne i v noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech.
> Obvykle je ale sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

> Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
> zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
> skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
> úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů,
mám
> tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
> předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.

Rozlišujme uteplené zadováky a nástavkové PS úly se stěnou pouze z PS.
V Budečáku (i když má ve dvojitých stěnách nějakých pár cm PS)
navlhnou přes zimu vnitřní dřevěné stěny. A pokud jsou ještě ke všemu
ve stěnách místo PS jako izolace - např. hobliny, pak navlhne i tato
izolace - a takový úl se na jaře vůbec nechová jako teplý a izolovaný
ale spíše jako lednička.

Zkušenosti se zimováním v klasických zadovácích asi nelze přenášet na
silnostěnném PS nástavky.

> Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty
> pro zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou
> nadstavené pro zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.


Nu, představme si klasickou prostornou dutinu ve starém stromu -
klasické přírodní obydlí divokých včel. Síla stěny - 30 cm dřeva (a
třeba i více). Do tohoto "úlu" je jako jediný vstup - jediný otvor (a
to dosti malý - pokud je díra do stromu větší, včely ji zalepují). Na
dně dutiny je tlející troud, který tlením vydává teplo. Při zimování
stéká kondenzovaná voda na troud, který tím více "topí".

Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 2. 12. 2003
Re[2]: Uteplené vs. neuteplené (4600) (4651)

> Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

> Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
> uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
> nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
> spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují.

Důvěřoval bych instinktu včel, že si v úle budou udržovat takovou
teplotu, jaká je pro jejich zimovaní optimální (pokud jim takovou
regulaci tepla umožní izolace úlu).

Mnoho se nemluví o tom, že pokud se docílilo toho, aby včely
spotřebovaly méně cukru přes zimu a v časném jaře, tak je to nejen
úspora cukru pro včelaře, ale mohlo by to být i šetření zimujících
včel. Čím méně včela přes zimu musí strávit cukru a přeměnit to na
teplo - tím méně se opotřebovává, a proto by mohla na jaře déle
vydržet.


> Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve
> dne i v noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech.
> Obvykle je ale sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

> Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
> zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
> skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
> úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů, mám
> tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
> předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.

Rozlišujme uteplené zadováky a nástavkové PS úly se stěnou pouze z PS.
V Budečáku (i když má ve dvojitých stěnách nějakých pár cm PS)
navlhnou přes zimu vnitřní dřevěné stěny. A pokud jsou ještě ke všemu
ve stěnách místo PS jako izolace - např. hobliny, pak navlhne i tato
izolace - a takový úl se na jaře vůbec nechová jako teplý a izolovaný
ale spíše jako lednička.

Zkušenosti se zimováním v klasických zadovácích asi nelze přenášet na
silnostěnném PS nástavky.

> Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty
> pro zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou
> nadstavené pro zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.


Nu, představme si klasickou prostornou dutinu ve starém stromu -
klasické přírodní obydlí divokých včel. Síla stěny - 30 cm dřeva (a
třeba i více). Do tohoto "úlu" je jako jediný vstup - jediný otvor (a
to dosti malý - pokud je díra do stromu větší, včely ji zalepují). Na
dně dutiny je tlející troud, který tlením vydává teplo. Při zimování
stéká kondenzovaná voda na troud, který tím více "topí".

Mám dojem, že se silně uteplené úly více přibližují původním podmínkám
přírodního života včel, než tenkostěnné větrané nástavky...

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 2. 12. 2003
Re: Méně známé zajímavosti o dřevě (4656) (4660)

Libor Jarolím napsal(a):

> Asi se utopili. :-)
Taky ze jo. Bez legrace.

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 2. 12. 2003
Re: Méně známé zajímavosti o dřevě (4656)

Můj strýc - tesař vždycky říkal, že nejlepší je dřevo plavené, zbavené tímto
všech parazitů.
Asi se utopili. :-)
Libor Jarolím
Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 2. 12. 2003
Re: Méně známé zajímavosti o dřevě (4656)

Já na vliv měsíce nevěřím, ale vím, že od cca září do listopadu prožívají
stromy období klidu, kdy nerostou, nejsou aktivní a většinu živin a
zásobních látek stahují ze dřeva do kořenů. Konkrétní délka a termín tohoto
období závisí na druhu stromu, asi to je památka na prostředí, kde se ten
který druh stromů vyvinul a na konkrétním dlouhodobém vývoji počasí. Konec
tohoto období se prodlužuje o mrazy, jakmile mrazy v zimě a na jaře skončí,
stromy začnou rašit.
Pokud se pokácí dřevo v době klidu, obsahuje minimum živin a je pro hmyz a
dřevokazné houby dost nezajímavé. Pokud se kácí třeba v dubnu, obsahuje
množství živin a vůní láká hmyz z daleka. Ta atraktivita zůstane i po
vyschnutí dřeva.
Dříve každý, kdo se živil prací s dřevem, toto věděl. V boji o plnění plánu
a dnes v boji o výdělek tyto znalosti vymizely.

Ty usedlosti v Alpách byly podle mne ošetřeny přípravky typu volské žluči
nebo volské krve. Tyto přípravky hmyz pouze odpuzují. V kombinaci se
správnou dobou porážky dřeva, možná výběrem jednotlivých stromů podle
stanoviště atd to ale stačilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 9:22 AM
Subject: Méně známé zajímavosti o dřevě


>Přátelé, pokud jste včera sledovali na ČT1 Cestománii, možná jste si
všimli, že domorodci v Alpách na stavbu svých usedlostí >používají zásadně
neošetřené (nenatřené) dřevo a jejich stavby vydrží staletí. Jako důvod
takové životnosti dřeva uvadějí, že >je důležité porazit strom ve správný
čas.

>S podobnou informací jsem se setkal v knize "Neznámá moc luny", kde jsou
dokonce uvedeny přesné termíny vypozorované >našimi předky.
>Tyto termíny se stále ještě v některých případech dodržují, např. některé
těžařské firmy v Brazílii a v Rakousku.


>Michal






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 2. 12. 2003
Re: Dotace - co s nimi (4653) (4655)

Když jsem tak četl články př. Smělého za posledních 20 let ve včelařství,
jeví se mně jeho metoda intenzívního včelaření ještě pracnější, než
včelaření v zadovácích. Proto si myslím, že včelaření v zadovácích je jedna
z docela dobrých alternativ intenzívního včelaření s menším počtem včelstev.
Už taky proto, že zadovák umožňuje plynulé zmenšování a zvětšování úlového
prostoru po rámcích, př Smělý to provádí vytahováním rámků a vkládáním
uteplivek místo rámků. Podívejte se na první stranu Včelařství 12/03 (
12/2003/293), renomovaný včelař přešel k stáru z nadstavků na zadováky,
protože už nemohl přenášet nadstavky.

Nad podobnou sponkovačkou jsem taky uvažoval, ale já zas tolik úlů nedělám,
takže by se mně nevyplatila. Používám tak dva roky pérovou sponkovačku Novus
z Bauhausu, stála tehdy 1190 a umí sponky třídy A H D G 11 mm do délky 14 a
hřebíky E do délky 16. Sponky, co používám, vyjdou tak od 5 do 15 haléřů za
kus. Používám ji na 3 mm sololit a zdá se, že se bude hodit i na nízké
rámky.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2003 8:59 AM
Subject: Dotace - co s nimi


> Na poslední schůzi jsem do našich "staříků" hřímal aby dotaci použily na
> výměnu starých úlů za nástavkové. Alespoň na několik. Přesvědčoval jsem
je,
> že v těch jejich starých almárkách nikdo z jejich potomků včelařit nebude
a
> nikdo z "mladých" ani nebude sám do výměny tolik investovat. Nevím zdali
se
> mi je podařilo přesvědčit, aby peníze nepoužili na husu k objedu na
neděli.
> Sám jsem se rozhodl jinak. Na loňské výstavě Prago Agro mě nijak zvlášť
> nezaujalo použití sponkovačky pro sbíjení rámků rakouských vystavovatelů,
> ale letos když jsem měl začít sbíjet stovky rámků jsem se rozhodl. V
> Hornbachu jsem nalezl sponkovačku KN 26 od firmy Güde
> (http://www.unicore.cz) za slušných 3990,-Kč. Sponkovačka umí sponky 5x25
> mm a funguje báječně.
> Honza


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 12. 2003
Mor nielen na Preloucsku


... mam obavy ze ak by sa vysetrili glycidove zasoby vsetkych vcelstiev v
republike / CR aj SR / a pozitivne by sa likvidovali tak by asi vela
vcelstiev nezostalo.

Ak sme v minulosti liecili preventivne antibiotikami, tak to bolo podobne
zakryvanie oci ako ked sa tvarime ze teraz ten problem nie je.
Dopovanie vcelstiev antibiotikami je rovnaky nezmysel ako bezhlave palenie,
len preto ze glycidove zasoby obsahuju spory. Aj pri "prichode" kliestika
sa napadnute vcelstva palili a dnes sme sa snim naucili vcelku uspesne
spoluzit.

Myslim ze Mor vcelieho plodu / podobne aj hniloba / su casto strasiakom bez
riesenie, o ktorom mnohy ani nevedia ako vyzera. Ked tvrdime vcelarom ze
jedine riesenie je ohen, potom sa nedivme ze vcelari radsej budu chorobu
roky tajit nez by mali o vsetko prijst. Za dobu zatajenej choroby sa
samozrejme nakazi "vsetko" v okoli.
Tu by sa ziadalo viac osvety pre vcelarov o potrebe dezinfekcie ulov,
ramikov a ostatneho vcelarskeho naradia. Ak by sme dali vcelarom navod ako
moru ci hnilobe uspesne predchadzat, ako osetrovat / rozumej zachranit /
vcelstvo pri prvych priznakoch tak by sme dosiahli ovela lepsie vysledky
ako ked ich dnes drzime v nevedomosti a tvrdime ze jedine riesenie je ohen.
V zahranici su choroby a ich prevencia ci liecenie tema cislo 1, no nase
casopisy akoby poznali len kliestika.

Matej





Emanuel
Vesely An: Vèelaøský mailing list
<eman.v/=/email <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Mor na Pøelouèsku
02.12.2003
06:15
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Promińte mi nepříjemné téma. Nedaleko Přelouče se v září našel mor včelího
plodu. Klinický nález byl ve 2 včelstvech z 15 a měla být nejdřív
likvidována pouze tato 2. Pak ale někdo (moudrý) rozhodl vyšetřit od
každého včelstva rámek glycidových zásob (to se dříve nedělávalo!) a ejhle,
našel se mor ve většině včelstev.
Spálilo se tedy vše. Postižený včelař byl přitom velmi pečlivý, včelstva
měl v zánovních úlech a ve vzorném pořádku a čistotě (i barevně označené
rámky podle stáří). Odkud se to tam vzalo? Určitě by bylo nejlepší
laboratorně vyšetřit na mor vzorky zásob (nebo měli) všech včelstev v
okolí. Ale kdo to zaplatí? Na tyto akce by byla potřeba dotace! Je to
povinnost místních včelařů - komise "neodborníků" - hrabat se v podezřelých
včelstvech, nebo státem placených veterinářů? Bojím se, že to tu budeme mít
za pár roků zpátky.
Eman


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 2. 12. 2003
Méně známé zajímavosti o dřevě

Přátelé, pokud jste včera sledovali na ČT1 Cestománii, možná jste si všimli, že domorodci v Alpách na stavbu svých usedlostí používají zásadně neošetřené (nenatřené) dřevo a jejich stavby vydrží staletí. Jako důvod takové životnosti dřeva uvadějí, že je důležité porazit strom ve správný čas.

S podobnou informací jsem se setkal v knize "Neznámá moc luny", kde jsou dokonce uvedeny přesné termíny vypozorované našimi předky.
Tyto termíny se stále ještě v některých případech dodržují, např. některé těžařské firmy v Brazílii a v Rakousku.

Pro zajímavost některé termíny uvádím-

* Dřevo, aby nehnilo, má být těženo ve dvou posledních dnech v březnu (plovoucí stavby v Benátkách)

* Dřevo, které nehoří (např. na stavbu dřevěných krbů), se má těžit jenom jeden den v měsíci březnu, a to nejlépe po západu slunce 1. března

* Palivové dřevo, které naopak velmi dobře hoří, se má těžit v prvních sedmi dnech po říjnovém novoluní

* Těžit dřevo, aby nebylo rozpraskané a pukající (nábytkářství), se má před novoluním a v listopadu

* Těžit dřevo, aby se nelámalo, se má 24. června mezi 11. a 12. hodinou (topůrka)

* Vánoční stromečky - jedle, podřezaná tři dny před jedenáckým úplňkem roku, si podrží jehličí velmi dlouhou dobu (i 30 let)

* Blesk udeří vždy do levotočivého stromu. Pokud vás zastihne v lese bouřka, postavte se pod strom pravotočivý nebo rovně rostoucí.

-------
Pokud by to fungovalo, znamenalo by to pro včelaře možnost postavit si dřevěné úly s velmi dlouhou životností a nebylo by třeba je ani natírat :))

Michal




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Jindra --- 2. 12. 2003
Dotace - co s nimi (4653)

Na poslední schůzi jsem do našich "staříků" hřímal aby dotaci použily na výměnu starých úlů za nástavkové. Alespoň na několik. Přesvědčoval jsem je, že v těch jejich starých almárkách nikdo z jejich potomků včelařit nebude a nikdo z "mladých" ani nebude sám do výměny tolik investovat. Nevím zdali se mi je podařilo přesvědčit, aby peníze nepoužili na husu k objedu na neděli.
Sám jsem se rozhodl jinak. Na loňské výstavě Prago Agro mě nijak zvlášť nezaujalo použití sponkovačky pro sbíjení rámků rakouských vystavovatelů, ale letos když jsem měl začít sbíjet stovky rámků jsem se rozhodl. V Hornbachu jsem nalezl sponkovačku KN 26 od firmy Güde (http://www.unicore.cz) za slušných 3990,-Kč. Sponkovačka umí sponky 5x25 mm a funguje báječně.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 2. 12. 2003
Re: Mor na Přeloučsku (4653)

V které obci to bylo? Jsme blízko a dva včelaři v našem katastru jsou z Přelouče.
Tonda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 2. 12. 2003
Mor na Přeloučsku

Promińte mi nepříjemné téma. Nedaleko Přelouče se v září našel mor včelího plodu. Klinický nález byl ve 2 včelstvech z 15 a měla být nejdřív likvidována pouze tato 2. Pak ale někdo (moudrý) rozhodl vyšetřit od každého včelstva rámek glycidových zásob (to se dříve nedělávalo!) a ejhle, našel se mor ve většině včelstev.
Spálilo se tedy vše. Postižený včelař byl přitom velmi pečlivý, včelstva měl v zánovních úlech a ve vzorném pořádku a čistotě (i barevně označené rámky podle stáří). Odkud se to tam vzalo? Určitě by bylo nejlepší laboratorně vyšetřit na mor vzorky zásob (nebo měli) všech včelstev v okolí. Ale kdo to zaplatí? Na tyto akce by byla potřeba dotace! Je to povinnost místních včelařů - komise "neodborníků" - hrabat se v podezřelých včelstvech, nebo státem placených veterinářů? Bojím se, že to tu budeme mít za pár roků zpátky.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Tomeš --- 2. 12. 2003
organtýn



Zdravím,
Přítel Čermák se ve své knize o nástavkovém včelaření zmiňuje o výrobě nástavků v kombinaci dřeva, sololitu a polystyrénu ,.o použití tkaniny organtýn.Zajímalo by mne o co se jedná ? Je to běžná perlinka, která se používá na zateplování fasád? Jakou mají životnost takto vyrobené nástavky?.
Za odpovědi děkuji Vašek Tomeš












Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 2. 12. 2003
Re: Uteplené vs. neuteplené (4600)

Ono to asi nebude tak jednoduché s tím uteplením.

Před delší dobou, tak před nejméně 10 lety bylo tuším ve Včelařství
uvedeno, že nejnižší spotřebu při zimování mají včely, které jsou na
nejnižší teplotě, těch 5 - 10 st C. Pokud včely zimují při vyšší teplotě,
spotřebují více zásob, asi protože se více pohybují. Byl to snad výsledek
nějakého výzkumu, snad ve VUVČ v Dole. Přirozeně tehdy ještě nechovají plod.
Pokud plod chovají, je otázka, jaká část včelstva je potřebná k výchově
plodu a jaká část včelstva nadále pouze zimuje. Podotýkám, že včely mohou
svými těly izolovat třeba jen jednu jedinou uličku , kde je plod..

Co se týká těch prvních jarních výletů, myslím si, že u tenkostěnných úlů
včely vyletují tehdy, když je venku více dnů po sobě přes poledne slunce a
teplota 5 - 10 st C. Potom je na přední stěně úlů teplota minimálně 30 st C,
která se dostane přes stěnu úlu dovnitř a "vyžene " včely ven. Nezáleží na
tom, jestli je třeba konec ledna nebo polovina dubna a jestli je v noci
mráz.
U uteplených úlů včely vyletují tehdy, když v noci ani ve dne není příliš
velký mráz a ve dne je světlo - svítí slunce. Vylétají více v dubnu než v
lednu, protože v dubnu svítí slunce déle.
Takže pokud se zima "zlomí" rychle, vyletí spíš včelstva v tenkostěnných
úlech. Sníh už ale obvykle není, takže včely v něm nehynou.
Pokud se zima "láme" pomalu, je delší období, kdy jsou teploty ve dne i v
noci kolem nuly, vyletí dříve včelstva v uteplených úlech. Obvykle je ale
sníh, takže spousta včel skončí ve sněhu.

Pamatuji si, že v dobách, kdy jsme doma zimovali včely výhradně v
zadovácích, ty jsou utepleny ze všech stran několik cm polystyrenu, tak
skoro každý rok byla spousta včel na sněhu. Sypal jsem potom na sníh před
úly popel, uhelný prach atd, ale moc to nepomohlo. Z nadstavkových úlů, mám
tam většinou otevřené zasíťované dno, nepamatuji, že by včely vyletěly
předčasně a skončily ve větším množství na sněhu.
Hodnotím to tak, že včelstvo si milióny let vypracovalo instinkty pro
zimování v dřevěné nebo dokonce kamenné dutině a ty nejsou nadstavené pro
zimování v silně utepleném polystyrenovém úlu.

R.Polášek


----- Original Message -----
From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 8:41 PM
Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené


> Poměr v počtu pokálených úlů byl umne asi tak stejný ale právě u
zateplených
> byly 2 tak pokálené že jsem je spálil.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, November 27, 2003 12:00 PM
> Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené
>
>
> > jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je
> > fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k
> > proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na
> > zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném
> > Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...
>
> Nutnost proletů souvisí s naplněnými výkalovými vaky. Vaky se plní
> nestrávenými zbytky zimní potravy. Z toho vyplývá :
>
> 1.) čím méně neztravitelných zbytků vzniká ze spotřebovávaných zimních
> zásob tím menší nutnost častých proletů. Proto je pro včely lepší
> zimovat na zásobách z čistého cukru než na medovicovém medu (který má
> takový podíl neztravitelných látek, že by se včely zimující na tomto
> medu musely prolétávat tak často, že je to v zimě těžko splnitelný
> požadavek.
>
> 2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
> vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
> Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
> potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
> izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
> že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.
>
> Když jsem měl vedle sebe včelstva v silně uteplených úlech a včelstva
> v dřevěných tenkých nástavcích, pozoroval jsem, že se včelstva druhá
> proletují častěji (osobní zkušenost). Rozdíl byl vidět i na sněhu před
> úly. Každé sluníčko včelstva druhé skupiny vytáhne ven (zvláště
> nebyl-li už delší dobu prolet), kdežto v PS úle se nic ani nehnulo,
> protože tam včely sedí klidně a prolet nepotřebují. (Dokonce jsem si
> zpočátku myslel, že včelstva v PS úlech uhynula, když nelítají, jako
> jiná včelstva; strkal jsem jim tam hadičku, koukal se na dno, jestli
> je tam jsou spadlé včely atd.)
>
> Zastánci tenkostěnných úlů činí v tomto případě "z nouze ctnost". Tj.
> prohlašují časté zimní prolety za něco dobrého a ztráty včel, které
> při každém takovém proletu jsou se označují za ztráty včel, které asi
> stejně byly nemocné nebo staré... Mám pocit, že důkaz tohoto jejich
> tvrzení nějak schází.
>
> Názornou ukázku toho, jak i malá izolace snižuje včelám potřebu
> trávení, jsem viděl minulou zimu. Mám v současnosti vedle sebe úly
> tenkostěnné (25 mm dřevo a nic víc) a úly palubkové (mezi palubkami je
> 2 cm PS, nazývám je "slabě izolované", nejsou tam očka ale je tam
> vysoký podmet). Stačilo se letos na jaře projít kolem těchto úlů, aby
> člověk, který má oči k vidění, viděl. Řada úlů pokálená kvůli pozdní
> melicitozní snůšce na podzim r. 2002 (kterou jsem neměl možnost
> dostatečně eliminovat). Včelstva mám včelnicově a přeházená na
> přeskáčku, náhodně - uteplené, neuteplené. Drtivá většina těchto silně
> pokálených úlů byla ve skupině tenkostěnných (poměr jsem si přibližně
> určil na 3:1) a podobný byl poměr s uhynulými včelstvy - uhynulo v
> tenkostěnném úle : uhynulé ve slabě izolovaném úle = 3:1. Výsledek:
> většina včelstev, která přežila, seděla v izolovaných úlech.
>
> Dodatečná poznámka: jednalo o stanoviště v drsnější části Vysočiny,
> kde byla tato pozdní snůška výrazná. Na mém druhém stanovišti u Prahy,
> tato snůška téměř vůbec nebyla a nebyly ani úhyny (ani v jedné skupině
> včelstev).
>
> Osobní (nevědecký) závěr: pro většinu včelstev zimujících na
> melicitozních zásobách v izolovaných úlech byla perioda oteplení v
> zimě ještě jakž-takž dostatečná k vyprázdnění. Pro včelstva v
> tenkostěnných úlech na tom samém stanovišti byla ta samá perioda již
> zcela nedostatečná (i ta včelstva, která v této skupině přežila, měla
> většinou úly vevnitř pokálené) - a to i když kvůli nepřítomnosti
> izolace mohla tato skupina včelstev využít každé krátkodobé oteplení k
> proletu i tak krátkodobé, že by se o něm včely v izolovaných úlech
> údajně neměly ani dozvědět a tedy nemohly je využít.
>
>
> J. P. Baudiš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mensik Josef --- 1. 12. 2003
Re: Re[3]: O v?ela?sk? ideologii (4500) (4562) (4599)

Já této metodě výzkumu říkám česky metoda pokusů a omylů (jestli tomu dobře
rozumím)

pepan

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 9:10 AM
Subject: Re: Re[3]: O v?ela?sk? ideologii


> > >Když to však otočím. Proč výzkumníci nezkoumají úly uteplené těmi 8
> > >cm polystyrenu? V čem je problém?
>
> > Mohu odpovědět otázkou - proč bychom měli zvolit zrovna 8 cm PS?
>
> Co se na to podivat z tohodle uhlu: co takhle stvorit (pro zacatek
> jednoduchej ) termodynamickej model ulu? Melo by se vedet kolik
> vcelstvo produkuje tepla. A nemel by bejt tak velkej problem spocitat
> tepelny ztraty pruchodem stenami ulu.
>
> Pak by nemel bejt problem prijit na to za jakejch okolnosti (tloustka
> steny & velikost ulu) jsou ztraty v balanci s NORMALNI produkci
> tepla. Tim padem by se melo dat spocitat jaka je optimalni tloustka
> sten.
>
> No a ten jednoduchej model by se dal vylepsovat vlozenim dalsich
> dynamickejch faktoru - ocka, velikost cesna, vitr, velikost vcelsta,
> vnejsi teplota atd.
>
> To by meli vyzkumnici zkoumat. Approach - "vezmeme drevenej ul a
> vezmem polystyrenovej ul" se jen velmi tezko da nazyvat vyzkum. To je
> trial and error metoda. A nazyvat trial and error vyzkumem je
> eufemizmus.
>
> \vov
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mensik Josef --- 1. 12. 2003
Re: Re[5]: O včelařské ideologii (4500) (4562)

Ten se nemusí počítat na to jsou přístroje kteé jej umnějí prostě změřit a
toto by zase měl být námět pro výzkumák aby to změřil a hotová data předal
včelařské veřejnosti. Ale mám takový dojem že jsem to již někde viděl ,
nejspíše vnějakých stavebních tabulkách?

pepan

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 11:46 AM
Subject: Re[5]: O včelařské ideologii


Myslím, že to je dobrý nápad. Ale realizovat jej je asi možno jen v
prostředí Výzkumných ústavů. Třeba si tohoto námětu naši výzkumníci
všimnou a budou-li kapacity na tento výzkum, tak...

Já bych se na výsledky moc těšil (ať už budou jakékoliv).


> Co se na to podivat z tohodle uhlu: co takhle stvorit (pro zacatek
> jednoduchej ) termodynamickej model ulu? Melo by se vedet kolik
> vcelstvo produkuje tepla. A nemel by bejt tak velkej problem spocitat
> tepelny ztraty pruchodem stenami ulu.

> Pak by nemel bejt problem prijit na to za jakejch okolnosti (tloustka
> steny & velikost ulu) jsou ztraty v balanci s NORMALNI produkci
> tepla. Tim padem by se melo dat spocitat jaka je optimalni tloustka
> sten.

> No a ten jednoduchej model by se dal vylepsovat vlozenim dalsich
> dynamickejch faktoru - ocka, velikost cesna, vitr, velikost vcelsta,
> vnejsi teplota atd.

> To by meli vyzkumnici zkoumat. Approach - "vezmeme drevenej ul a
> vezmem polystyrenovej ul" se jen velmi tezko da nazyvat vyzkum. To je
> trial and error metoda. A nazyvat trial and error vyzkumem je
> eufemizmus.

> \vov

J. P. Baudiš



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mensik Josef --- 1. 12. 2003
Re: Uteplené vs. neuteplené (4600)

Poměr v počtu pokálených úlů byl umne asi tak stejný ale právě u zateplených
byly 2 tak pokálené že jsem je spálil.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 12:00 PM
Subject: Re: Uteplené vs. neuteplené


> jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail", jako je
> fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla" k
> proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na
> zdravější "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném
> Langst. možnost se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...

Nutnost proletů souvisí s naplněnými výkalovými vaky. Vaky se plní
nestrávenými zbytky zimní potravy. Z toho vyplývá :

1.) čím méně neztravitelných zbytků vzniká ze spotřebovávaných zimních
zásob tím menší nutnost častých proletů. Proto je pro včely lepší
zimovat na zásobách z čistého cukru než na medovicovém medu (který má
takový podíl neztravitelných látek, že by se včely zimující na tomto
medu musely prolétávat tak často, že je to v zimě těžko splnitelný
požadavek.

2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.

Když jsem měl vedle sebe včelstva v silně uteplených úlech a včelstva
v dřevěných tenkých nástavcích, pozoroval jsem, že se včelstva druhá
proletují častěji (osobní zkušenost). Rozdíl byl vidět i na sněhu před
úly. Každé sluníčko včelstva druhé skupiny vytáhne ven (zvláště
nebyl-li už delší dobu prolet), kdežto v PS úle se nic ani nehnulo,
protože tam včely sedí klidně a prolet nepotřebují. (Dokonce jsem si
zpočátku myslel, že včelstva v PS úlech uhynula, když nelítají, jako
jiná včelstva; strkal jsem jim tam hadičku, koukal se na dno, jestli
je tam jsou spadlé včely atd.)

Zastánci tenkostěnných úlů činí v tomto případě "z nouze ctnost". Tj.
prohlašují časté zimní prolety za něco dobrého a ztráty včel, které
při každém takovém proletu jsou se označují za ztráty včel, které asi
stejně byly nemocné nebo staré... Mám pocit, že důkaz tohoto jejich
tvrzení nějak schází.

Názornou ukázku toho, jak i malá izolace snižuje včelám potřebu
trávení, jsem viděl minulou zimu. Mám v současnosti vedle sebe úly
tenkostěnné (25 mm dřevo a nic víc) a úly palubkové (mezi palubkami je
2 cm PS, nazývám je "slabě izolované", nejsou tam očka ale je tam
vysoký podmet). Stačilo se letos na jaře projít kolem těchto úlů, aby
člověk, který má oči k vidění, viděl. Řada úlů pokálená kvůli pozdní
melicitozní snůšce na podzim r. 2002 (kterou jsem neměl možnost
dostatečně eliminovat). Včelstva mám včelnicově a přeházená na
přeskáčku, náhodně - uteplené, neuteplené. Drtivá většina těchto silně
pokálených úlů byla ve skupině tenkostěnných (poměr jsem si přibližně
určil na 3:1) a podobný byl poměr s uhynulými včelstvy - uhynulo v
tenkostěnném úle : uhynulé ve slabě izolovaném úle = 3:1. Výsledek:
většina včelstev, která přežila, seděla v izolovaných úlech.

Dodatečná poznámka: jednalo o stanoviště v drsnější části Vysočiny,
kde byla tato pozdní snůška výrazná. Na mém druhém stanovišti u Prahy,
tato snůška téměř vůbec nebyla a nebyly ani úhyny (ani v jedné skupině
včelstev).

Osobní (nevědecký) závěr: pro většinu včelstev zimujících na
melicitozních zásobách v izolovaných úlech byla perioda oteplení v
zimě ještě jakž-takž dostatečná k vyprázdnění. Pro včelstva v
tenkostěnných úlech na tom samém stanovišti byla ta samá perioda již
zcela nedostatečná (i ta včelstva, která v této skupině přežila, měla
většinou úly vevnitř pokálené) - a to i když kvůli nepřítomnosti
izolace mohla tato skupina včelstev využít každé krátkodobé oteplení k
proletu i tak krátkodobé, že by se o něm včely v izolovaných úlech
údajně neměly ani dozvědět a tedy nemohly je využít.


J. P. Baudiš



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mensik Josef --- 1. 12. 2003
Re: Uteplen? vs. neuteplen? (4600)

I tento argument se mě nezdá na své smesici úlů to nepozoruji

pepan

----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 11:03 AM
Subject: Uteplen? vs. neuteplen?


> Zdravíčko,
>
> snad ještě jednu věc (pak definitivně tento žabomyší spor ignoruji). Jsem
> zvědav, jestli a jak budou obě strany zohledňovat třeba takový "detail",
> jako je fakt, že neutepleným včelstvům stačí mnohem kratší "období tepla"
k
> proletům. Tedy, neuteplené včelstvo má mnohem větší šanci na zdravější
> "přežití". Podle mého pozorování mají včely v neutepleném Langst. možnost
> se proletět i při oteplení v řádu několika hodin...
> (když výzkum, tak pořádně, ne?)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

V.Hájek --- 1. 12. 2003
Uteplení

Jako zatím nezúčastněný sleduji Vaši diskuzi na téma silně uteplených úlů. Protože včelařím "víkendově" na stanovišti vzdáleném cca 80 km od místa bydliště a ještě takřka přes odpor rodiny, přešel jsem v letošním roce na chov z českých univerzálů na nástavkové tenkostěnné úly (20 mm) na rámkovou míru 39x30 plodiště+ medníky 39*15, s tím že úly mám umístěny ve čelíně. Protože většina popisů technologie včelaření se týká včelnicového včelaření, zajímal by mne Váš názor, na to, jak by se měla lišit technologie nástavkového včelaření ve včelíně. Ja vhodné pro zajistění jarního rozvoje mít uteplené úly, pokud ano, jak silné uteplení stěn nástavků, jak s velikostí česna, silné uteplení stropu, používání fólie? Díky za vaše názory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta Protivínský --- 1. 12. 2003
Distributori MV a obsah ukazkoveho cisla

Na stránkách PSNV-CZ www.n-vcelari.cz najdete seznam distributorů časopisu MODERNÍ VČELAŘ a také obsah ukázkového čísla.

Vojta Protivínský, redakce MV
www.modernivcelar.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 1. 12. 2003
Re: Re[2]: Význam polystyrenu (4500) (4613) (4643)

Jenom pro zajímavost. Léčím včely aerosolem v celé naší ZO Ronov n.D. Náhodou jsem v sobotu narazil na včelaře z Prahy, který má umístěna včelstva v našem katastru a já jsem je léčil. Říkal, že má jeden úl zhotovený přesně podle př. Smělého, ale maximální výnos v něm měl 40 kg. Včelaří v něm již několik let. Celkem má 6 úlů. V ostatních pěti úlech má výnosy stejné. Chtěl na tyto úly přejít, ale po těchto zkušenostech ponechává původní. Má normální uteplené nástavkové úly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 1. 12. 2003
Re[2]: Význam polystyrenu (4500) (4613)

Děkuji př. ing. Čermákovi za jeho slova.

> * Informace na webu PV Zubří "Pokus s uteplenými úly" není dle mě v
> rozporu s jejím obsahem. Pokud mám v provozu 100 úlů jednostěnných a
> potom zařadím 14 úlů uteplených pro srovnání, tak je ten název
> myslím výstižný.

Moje návrhy přejmenování názvu pokusu nebyly míněny jako útok na onen
pokus, ale jako demonstrace toho, jak mohou být z různých stran věci
viděny různě. Tolik věcí je záležitostí úzu nebo interpretace! I v
případě takové věci jako je uteplený úl.

Já vidím věc tak, že součástí ideje dobře utepleného úlu omezení úniku
tepla na minimum - v tom vidím smysl izolace. Podle tohoto vidění
problematiky by měly být všechny možné cesty úniku tepla nějak
ošetřeny, aby se úniku bránilo. Tedy včelstvo obaleno izolací ze všech
stran. Únik vlhkosti řešit paropropustnou izolací stropu. Domnívám se,
že přítomností oček, studeného dna apod. zůstává idea izolace vězet na
půli cesty.

Ale kdokoliv jiný to může vidět jinak... Kombinace uteplení s očky by
snad mohla mít nějaké opodstatnění při silné snůšce.

> Zdůrazňuji, že jde o stručnou informaci, detaily
> budou popsány jindy a jinde.

Těším se, upřímně.

> * Optimaly v pokusu nejsou dřevěné
> nástavky obalené polystyrenem. Uteplené nástavky mají uvnitř sololit

Dotaz: Vlhnul ten vnitřní sololit na jaře, nebo byl něčím napuštěn
proti nasáknutí vodou?

Při 8 cm PS by mělo být vlhnutí vnitřních stěn omezeno na minimum, ale
to neplatí, jsou-li přítomna očka. A jestli na stěnách nějaká voda
kondenzuje, pak při nenasákavé stěně krůpěje vlhkosti stečou dolů.
Jenže jestli stěna nasaje vlhkost, pak ji včelstvo musí svým teplem
zase vysušit - pak taková voda ve stěně při vysychání spolkne
skupenské teplo (na přeměnu vody v páru) - pamatuji si to správně z
fyziky? (Efekt ledničky) A to je citelná tepelná ztráta. (U
tenkostěnného dřevěného nástavku je ještě naděje, že část vody ze
stěny se difúzí vytratí přes stěnu do okolí nebo že ji vysuší to
oblíbené jarní sluníčko. Tím by situace v tenkostěnném úlu mohla být v
tomto ohledu příznivější než situace úlu s vlhkou vnitřní dřevěnou
stěnou pod důkladnou izolací.)

> a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v Pekařově. Dno (v
> Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka stále v
> provozu.

to jsou důležité informace pro interperetaci naměřených výsledků. Díky
za ně!


> V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí

Myslím, že je to trochu složitější. Vámi uvedená teze platí dle
zahraničních výzkumů, kde byly k pokusům použity neizolované úly. Na
toto téma psal někde už Brenner. Včelí chumáč sice nevytápí vnitřek
úlu na nějakou standardní teplotu, ale chová se jako teplé těleso,
které svou přítomností v úlu jeho vnitřek přihřívá - otepluje. Je-li
úl izolovaný (a nemá-li očka), pak je v úle po celou zimu vyšší
teplota než venku.

Podle Smělého měření (viz Včelařství 87/1) pomocí termočlánků teploty
v úle v průběhu zimování je vidět, že umožní-li to silná izolace úlu,
pak včelstvo aktivně reguluje teplotu i v neobsednutých částech úlu po
celou zimu. Rozdíl venkovních teplot a teplot v úle je tím větší, čím
níže klesají venkovní teploty.

> a na jaře si včely
> očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3
> včely.

Ano, ale podívejme se na začátky plodování v brzkém jaru. Včely se k
očku ještě nedostanou. Tím se v úlu stále větrá, efekt uteplení se tím
(částečně) ruší. Bez očka by včely možná už vyhřály vnitřek úlu a
rozvolnily chumáč = obsedly větší objem = zaplodovaly větší plochu.
Otevřené očko tento proces oddálí. Zvláště za větrného počasí. To je
hypotéza.

Budu sledovat příští rok na jaře, kdy včely začnou kontrolovat
procházení vzduchu očky.

> Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj
> začíná v horním nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám
> sotva může vadit.

Úvaha: Když vezmeme v úvahu, jaká je plodovací teplota a jaké teploty
jsou v tu dobu venku, tak včely musejí vytvořit poměrně značnou
izolaci. I když je dno dosti vzdálené, včely musejí izolovat plod od
studeného dna vlastními těly, což může omezovat rozvolnění chumáče,
zmenšovat obsednutou plochu a tím i omezovat plodování. Exaktní
pozorování jsem na toto téma nevedl. Když jsem začal zkoušet 8 cm PS
úly, měl jsem tam původně 10 cm vysoký podmet, pak jsem ho zkusil
zrušit zasunutím laminované vysoké desky PS do prostoru dna (tím se
zároveň vytvořilo lomené česno), což jsem pak zavedl u všech těchto
úlů, protože jsem při jarní prohlídce došel k závěrů, že se tato
včelstva rozvíjejí znatelně rychleji. Smělý pozoroval, že včely při
utepleném a nízkém podmetu kontrolují jen linii oblasti česna, zbytek
utepleného dna nechávají být a uvolněné včely se mohou věnovat něčemu
jinému (např. péči o plod). Kdežto u vysokého studeného dna, včely
izolují zespoda každou meziplástovou uličku.

Ale pravdou je, že moje včely nebyly tak vysoko ode dna jako u Vás ve
třetím nízkém nástavku.

Díky všem za polemiku. Těším se na další příspěvky.


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 1. 12. 2003
Re: Konference (4638) (4641)

Emanuel Vesely napsal(a):

>>Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
>>Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního,
>
>
> Příteli Vodičko, pokud ti některá témata nic neříkají, prostě si jich
> nevšímej. To vzkazuji všem, kterým občas ujedou nervy a začnou tímto stylem
> mentorovat.
> Mě zase vůbec nezajímá problém dotací z EU (stejně jako asi většinu zde
> diskutujících). Já si svůj "včelařský provoz" dokážu dotovat z medu a
> medoviny. Ale otázky účinků a likvidace umělých hmot a životního prostředí
> by měly zajímat každého,... i velkovčelaře.

Měly zajímat každého - to už je podle mne mentorovani a neguje vše výše
uvedené. Odporuješ si na třech větách

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
info/=/dup.cz
-------------------------

       

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 1. 12. 2003
Re: Konference (4638)

> Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
> Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního,

Příteli Vodičko, pokud ti některá témata nic neříkají, prostě si jich nevšímej. To vzkazuji všem, kterým občas ujedou nervy a začnou tímto stylem mentorovat.
Mě zase vůbec nezajímá problém dotací z EU (stejně jako asi většinu zde diskutujících). Já si svůj "včelařský provoz" dokážu dotovat z medu a medoviny. Ale otázky účinků a likvidace umělých hmot a životního prostředí by měly zajímat každého,... i velkovčelaře.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Skála --- 1. 12. 2003
Úly

Zajímám se o jednotlivé typy úlů. Rád bych měl i jejich plánky pro jejich výrobu. Nevím jestli je zpracována historie a vývoj jednotlivých typů úlů.
S pozdravem Květoslav Skála

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Vodička --- 1. 12. 2003
Dotace pro včelaře (4638)

Třeba toto:

zkoušel jsem se zeptat na možnost čerpání dotací pro budování včelařského provozu, zatím to nejde, je třeba vyčkat.

Zveřejňuji odpověď:

Dobrý den,

v souvislosti s Vaším dotazem konstatuji následující:
- v návaznosti na strukturální fond EU Evropský zemědělský záruční a
orientační fond (EAGGF), by bylo možné po schválení jeho implementace v ČR
pod názvem Operační program rozvoje zemědělství čerpat investiční dotace i
na Vámi zmiňovaný projekt.
- V současné době je obsahová stránka tohoto Operačního programu v
připomínkování Evropské komise.
- Doporučuji sledovat internetové stránky Ministerstva zemědělství
www.mze.cz kde naleznete po schválení tohoto operačního programu další
instrukce.

Nevím jesli jsem dokázal správně zodpovědět Váš dotaz, proto mě můžete
samozřejmě znovu kontaktovat.

S pozdravem

Jan Vavřina
MZe ČR
Regionální pracoviště Agentury SAPARD
Kotlářská 53
Brno


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Vodička --- 1. 12. 2003
Konference

Promiňte mi to, ale je to hrůza. Jste chemici nebo včelaři?
Vědci nebo kdo ? O čem je teď konference ? Řešte prosím něco normálního, něco k užitku všem. Z tohoto světa, ať to má smysl.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 30. 11. 2003
Re: Dioxin a dřevo (4635) (4636)

Tady bych spis videl slavne
"Pecunia non olet", Novy Zeland sam to asi nezachrani, ale vlada
potrebuje prachy.

Zdravi PP.

Olda Vancata napsal(a):
> kazda zeme ma neco. na novym zelandu platej sedlaci dane za kravsky a
> ovci prdy protoze to jsou sklenikovy plyny (prevazne metan).


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 30. 11. 2003
Re: Dioxin a dřevo (4635)

> Ať žije přírodní ekologický polystyren a syntetické včely.
> .... blbost kvete v každém věku.

kazda zeme ma neco. na novym zelandu platej sedlaci dane za kravsky a
ovci prdy protoze to jsou sklenikovy plyny (prevazne metan).

\vov





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav Veliký --- 30. 11. 2003
Dioxin a dřevo

Příští týden budeme udit. Už se těším na to dioxinové uzené.Ten dřevný dioxin to musí být něco velice vzácného, když to uzené bývá tak dobré, že? Je pravdou, že na polystyrenu jsem udit ještě nikoho neviděl, ale vidím , že ve Švédsku jsou zřejmě mnohem dál. Možná se ,, švédské uzené ,, prodává i v supermarketech - proto je to takový hnus.

Ať žije přírodní ekologický polystyren a syntetické včely.
.... blbost kvete v každém věku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nezbeda Martin ( alias NezMar ) --- 30. 11. 2003
Re: Polystyren (4628) (4629)

(řešíme tu spoustu "nedůležitých" problémů)

Přesto chci poděkovat př. Poláškovi
je dobré to znát i když úly nepalíme každý den. Včelařina by měla být
šetrná a včelař taky. Topíme a pálíme skoro všichni.
Je z toho zřejmé co každý cítil ( intuitivně i nosem ) - co je přírodě
blízké je většinou k ní i šetrnější.



----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2003 11:45 AM
Subject: Re: Polystyren


> Přátelé,
> nezlobte se na mne, ale tahle debata mi připadne opravdu dost vytržená.
> Vy diskutujete, jakoby hlavní náplní včelaře bylo denně pálit hory
> styrenu, polystyrenu, PVC a jiných "ohavností".
>
> Přitom co okolo nás všechno hoří a emituje - auta, elektrárny všech
> druhů, krávy - metan, vypalované brazilské pralesy... . Co všechno chrlí
> průmysl jakéhokoliv typu. Kdybyste skutečně chtěli chránit životní
> prostředí od "škodlivin", museli byste se už ihned po narození vzdát
> veškeré činnosti a co nejrychleji zemřít. A stejně byste tím to
> prostředí zatížili. Takže já vidím jedinou cestu, odejít ze zeměkoule,
> ale kam a jak. Atd.
>
> Takže ty dva úly, řekněme ročně, natřené zvětralou fermeží s klidným
> svědomím spálím v kuchyni a uvařím si na nich kafe.
> Jen tak mimo, kdopak ví, co se uvolňuje pálením propolisu, vzhledem k
> jeho složení to asi nebude nic moc ekologicky čistého.
>
> Zdraví PP.
>
> > Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi
1000
> > st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC,
měly
> > by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
> > těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo
dřevu
> > přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
> > Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.
> >
> >>
> >>P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
> > 1000°C
> >
> >>i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
> >
> > prodávají
> >
> >>v OBI v akci ..
> >>>pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> >>>aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.544 / Virová báze: 338 - datum vydání: 25.11.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 30. 11. 2003
Re: Polystyren (4628) (4629) (4632)

Přátelé,
nezlobte se na mne, ale tahle debata mi připadne opravdu dost vytržená.
Vy diskutujete, jakoby hlavní náplní včelaře bylo denně pálit hory
styrenu, polystyrenu, PVC a jiných "ohavností".

Přitom co okolo nás všechno hoří a emituje - auta, elektrárny všech
druhů, krávy - metan, vypalované brazilské pralesy... . Co všechno chrlí
průmysl jakéhokoliv typu. Kdybyste skutečně chtěli chránit životní
prostředí od "škodlivin", museli byste se už ihned po narození vzdát
veškeré činnosti a co nejrychleji zemřít. A stejně byste tím to
prostředí zatížili. Takže já vidím jedinou cestu, odejít ze zeměkoule,
ale kam a jak. Atd.

Takže ty dva úly, řekněme ročně, natřené zvětralou fermeží s klidným
svědomím spálím v kuchyni a uvařím si na nich kafe.
Jen tak mimo, kdopak ví, co se uvolňuje pálením propolisu, vzhledem k
jeho složení to asi nebude nic moc ekologicky čistého.

Zdraví PP.

> Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi 1000
> st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC, měly
> by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
> těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo dřevu
> přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
> Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.
>
>>
>>P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
> 1000°C
>
>>i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
>
> prodávají
>
>>v OBI v akci ..
>>>pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
>>>aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 30. 11. 2003
Re: Polystyren (4628) (4629)

Lokální topidlo, pokud se v něm netopí koksem nebo černým uhlím, asi 1000
st. C nedosáhne. Ale pokud plasty apod neobsahují chlór, není to PVC, měly
by jít dobře zlikvidovat ve zplynovacím kotli na tuhá paliva. Jen se tam
těch plastů musí přimíchávat rozumně, jak se těch plastů k uhlí nebo dřevu
přidá hodně, změní se celková charakteristika paliva a kouří to taky.
Ale dioxiny se nezlikvidují v žádném lokálním topidle.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 30, 2003 2:20 AM
Subject: Re: Polystyren


> Honza
>
> P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící
se
> hořáku na zemní plyn) lze po větší část doby hoření dosáznout při cca
1000°C
> i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se
prodávají
> v OBI v akci ..
>
> ----- Original Message -----
> From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: 29. listopadu 2003 22:23
> Subject: Re: Polystyren
>
>
> > > Není uhlovodík jako uhlovodík
> >
> > pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> > aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
> >
> > podivej se na LD 50 dioxinu.
> >
> > \vov
> >
> >
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek --- 30. 11. 2003
Re: polystyren - likvidace (4626) (4627)

Pánové,
než tady vznikne podobná diskuze jako uteplené verzus neuteplené úly. tak
to trochu vyjasním.
Většina plastů obsahuje pouze uhlík, vodík a popřípadně kyslík. Takže při
dokonalém spálení by měla vznikat jen vodní pára a oxid uhličitý. Problém
je v tom, že v plastech je obvykle přebytek uhlíku oproti vodíku, takže při
spalování volně na vzduchu obsah kyslíku ve vzduchu nestačí a plasty hoří
nedokonale. Uhlík se uvolňuje jako saze a oxid uhelnatý a zároveň vzniká
řada různých rozkladných produktů, z nichž je většina zdraví škodlivých,
některé jsou karcinogenní atd. Ty jsou nejvíc naabsorbované v těch sazích.
Jaké látky to jsou, zálěží konkrétně na tom, jaký plast se pálí. Nejméně
škody při pálení nadělá polyetylén a polypropylen, respektive igelit ( ten
se už dávno nedělá z PVC). Ten obsahuje hlavně lineární polyolefinové
řetězce podobné třeba parafínu. Polystyren obsahuje velké množství uhlíku,
proto taky vytváří dost sazí. Monomer polystyrenu styren při spalování může
taky vznikat, ale kdo jednou pracoval s polyesterovými pryskyřicemi, kde se
používá jako rozpouštědlo, nadýchal se ho více, než se kdy nadýchá při
spalování polystyrenu. Při nedokonalém spalování polyuretanu nebo molitanu
vznikají silně páchnoucí látky a silně jedovaté látky na bázi kyanovodíků
atd. Škodlivost těchto látek při volném spalování na vzduchu je víceméně
srovnatelná se spalováním uhlí, asfaltu atd volně na vzduchu. ( nebo v
kouřícím kotli ). Pokud se už mají plasty spalovat volně na vzduchu, tak s
příměsí dřeva atd, tak aspoň na 1 kg polystyrenu 10 kg dřeva, tím by se měla
tvorba sazí omezit.
Něco jiného jsou dioxiny. Jsou to látky silně jedovaté, tuším jedovatější
než kyanovodík a zároveň mají v půdě velice dlouhý poločas rozpadu, tak od
15 do cca 90 let. Vznikají při tepelném rozkladu organických látek za
přítomnosti chloru, v rozmezí tak od 200 do cca 1000 st.C. ( Výroba
herbicidů ve Spolaně, výroba Agent Orange v USA atd )
Velké množství dioxinů vzniká při spalování PVC, to obsahuje jednotky až
desítky hmotnostních procent chlóru. ( z PVC se tuším vyrábí i takzvaný
nehořlavý polystyren ). Protože chlór je ale skoro ve všem, vznikají dioxiny
při spalování skoro všeho, ale v nepoměrně menším množství. V České
republice byly dioxiny objeveny i v prachu v komíně při zkouškách s
peletkami z energetických rostlin.( Ale řádově více vzniká dioxinů při
spalování obyčejného uhlí.)

Myslím si, že plasty bez obsahu chlóru jsou pro výrobu úlů relativně
použitelné. Pokud bude nutné tyto úly spálit, zatíží okolní prostředí
podobně jako třeba týden - měsíc topení uhlím. PVC pro výrobu úlů zásadně
nepoužívat!
U dřevěných úlů vybírat barvy, lepidla atd raději bez obsahu chlóru, protože
dřevěné úly stejně obvykle končí v peci.

R Polášek


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 29, 2003 4:35 PM
Subject: Re: polystyren ve v ela stvĄ


> Polystyrenova molekula se sestava s uhliku a vodiku, cili pri jeho
> spalovani (nehlede na prisady a plnidla) nemohou vznikat ekologicky
> katastrofy.
>
> Naopak pri spalovani dreva vznika dioxin a v mnoha okresech ve
> svedsku je zakazano topit v krbech protoze je to zamorovani zivotniho
> prostredi.
>
> \vov

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 30. 11. 2003
Re: Polystyren (4628) (4629)

Ona by Oldo asi byla lepší argumentace, kolik a jakých splodin dá spálení 1
kg polystyrenu a 1 kg dřeva 'táborákovým' způsobem. A taky kolik kg dřeva a
kolik kg polystyrenu představuje kterej typ úlu.

Když napíšeš, že polystyren je přece taky uhlovodík (jako vláknina ve
dřevě), vyvolává to onu známou pseudoekofobii z plastů, postavenou na
pocitu, že hořící dřevo 'voní', kdežto hořící polystyren 'smrdí'.

Pravda je, že ani dřevo (dokonce natřené kde čím), ani polystyren bychom,
pokud chceme být šetrní k prostředí, neměli spalovat na otevřeném ohni, ale
nějak zrecyklovat nebo odvézt do spalovny (která zaručuje vysokou teplotu,
má nějaký ty filtry a kde se také za likvidaci platí).

Honza

P.S. Relativně slušné 'kvality' emisí ze spalování suchého dřva (blížící se
hořáku na zemní plyn) lze po větší část doby hoření dosáznout při cca 1000°C
i v lokálním topidle, jen to nesmí být zrovna krbová kamna jaká se prodávají
v OBI v akci ..

----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 29. listopadu 2003 22:23
Subject: Re: Polystyren


> > Není uhlovodík jako uhlovodík
>
> pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
> aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.
>
> podivej se na LD 50 dioxinu.
>
> \vov
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 29. 11. 2003
Re: Polystyren (4628)

> Není uhlovodík jako uhlovodík

pravda jenze ty zplodiny ( oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a
aldehydy) vznikaj jako mimo jiny. ne prevazny.

podivej se na LD 50 dioxinu.

\vov




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.Baťa --- 29. 11. 2003
Polystyren

Pořád tu někdo tvrdí, že polystyren hoří za vzniku CO2 a H2O
Doporučuji se podívat do uč. chemie nebo stačí zde na netu - www.mvcr.cz popis jednoho z požárů "při hoření vznikají zejména oxid uhelnatý, styren, kyanovodík a aldehydy." O pár řádek dál "nejnebezpečnější je styren, který působí dráždivě" Jinde je možno se dočíst že může vyvolat vážné neurologické potíže již v množstvích 250 a 500 ppm na m3. Aby shořel na neškodné součásti je třeba teplota 2200 až 2500C?????????

Není uhlovodík jako uhlovodík

Zdraví Richard

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 29. 11. 2003
Re: polystyren ve v ela ství (4626)

> Nedávno (mo ná dva i t i roky) likvidovali mor na Olomoucku spálením
> 456 v elstev. Te si p edstavte tu ekologickou bombu, a budete pálit
> na stanovi ti polystyrénové úly. Proto jsem p ijal zákon - polystyrén
> do v ela ství nepat í ! a dr ím se p írodních materiál .

Polystyrenova molekula se sestava s uhliku a vodiku, cili pri jeho
spalovani (nehlede na prisady a plnidla) nemohou vznikat ekologicky
katastrofy.

Naopak pri spalovani dreva vznika dioxin a v mnoha okresech ve
svedsku je zakazano topit v krbech protoze je to zamorovani zivotniho
prostredi.

\vov






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Nešpor --- 29. 11. 2003
polystyren ve včelařství

Je mi 65 let a už jsem se mnohokrát v životě střetl s nádorovým onemocněním svých přátel a také těch nejbližších. Z této pozice mám k používání polystyrénu ve včelařství velmi negativní stanovisko:
Varoázy se v doohledné době nezbavíme. Je také všeobecně známo, že mor plodu se nejčastěji objevuje u včelstev zeslabených varoázou, čili nebezpečí moru je trvalé a mor může potkat každého. U nás měl mor na včelnici i veterinář. Nedávno (možná dva či tři roky) likvidovali mor na Olomoucku spálením 456 včelstev. Teď si představte tu ekologickou bombu, až budete pálit na stanovišti polystyrénové úly.
Proto jsem přijal zákon - polystyrén do včelařství nepatří ! a držím se přírodních materiálů.
Na závěr ještě jeden slogan - "nejlepší med je med prodaný". Chci tím říct, že při dobré technologii včelaření není problém med vyprodukovat, ale problémem zůstává med prodat za optimální cenu a nerozhoduje nějaký ten kilogram cukru navíc při zimním krmení.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.545 / Virová báze: 339 - datum vydání: 27.11.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 29. 11. 2003
Re: Casopis MODERNI VCELAR (4570)

Vazeny priteli
v minulem mesici jswm na Vas email objednal casopis Moderni vcelar. Vy
jste mi odpovedel, ze jakmile vyjde prvni cislo bude mi zaslano a
zaroven mi sdelite podminky predplatneho. Prve cislo
jiz vyslo, ale bohuzel jsem njej neobdrzel. Proto prosím,povazujte me
za predplatitele a zaslete me prve cislo Moderniho vcelare vcetne podminek predplatneho.

Opakuji moji adresu: Jaroslav Hykel
Mala strana 312
742 01 Suchdol n. O.

mailto:valsora/=/email.cz



VP> Zda se, ze ne vsichni ucastnici konference sleduji aktualni zpravy ve
VP> Vcelarskych novinach. Nekteri ani nemohou, protoze jsou na konferenci
VP> napojeni jen pres mobil.

VP> Pro vsechny tedy jeste jednou: Ukazkove cislo noveho casopisu MODERNI
VP> VCELAR vyslo 20.11.2003 v Brne. Vyzvednout si jej muzete ve sve vcelarske
VP> prodejne, u vykupce medu apod., nebo objednat na adrese MODERNI VCELAR,
VP> P.O.BOX 11, 691 03 Rakvice, casopis/=/n-vcelari.cz, tel.: 519 349 393.
VP> Zapujcit si jej muzete v knihovne CSV, Kremencova 8, Praha.

VP> Kontakt na redakci je uveden take na www.modernivcelar.cz a aktualni zpravy
VP> najdete, diky panu Cejkovi, ve Vcelarskych novinach -
VP> vcelarskenoviny.wz.cz.

VP> Pri teto prilezitosti mi, prosim, dovolte, abych se omluvil za chyby na
VP> titulni strane, vcetne nizke kvality fotografie. Vina je na strane
VP> tiskarny, ktera pri sazbe omylem znizila rozliseni z 200 dpi na 65. Nyni
VP> jedname o opatrenich, ktera by neco podobneho do budoucna vyloucila.

VP> Mgr. V. Protivinsky
VP> sefredaktor MV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta --- 28. 11. 2003
Re: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti (4553) (4595)

MODERNÍ VČELAŘ - zima 2004, str. 13, pochopitelně nepřináší podrobné a úplné výsledky pokusu. To ani nebylo možné, protože první předběžné výsledky jsme získali 11.10.2003, tedy 6 dní po uzávěrce a 4 dny před předáním čísla do tisku.

Informovali jsme proto o hlavním výsledku pokusu: že neuteplené úly včelstva nijak neohrožují a že i v těchto úlech je možné na území ČR včelařit. Tomu totiž mnozí včelaři dosud nevěřili.

Na konci článku odkazujeme na příští číslo (jaro 2004), v němž přineseme informace podrobné a úplné (pokud nám je VÚVč poskytne - věříme, že ano).

Považuji za důležité sdělit, že redakce MODERNÍHO VČELAŘE má k výsledkům všech pokusů prováděných ve VÚVč Dol plnou důvěru. Obecný zájem redakce pak je informovat čtenáře o veškerém včelařském dění co nejobjektivněji.

V. Protivínský
šéfredaktor MV
casopis/=/n-vcelari.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 28. 11. 2003
Re: Úlová otázka. (4576)

> A na závěr opět opakuji svojí radu: Kdo
> si myslí že o hodně přišel ať si tři úly z 8 cm. polystyrenu vyrobí tři
> roky je testuje a s výsledky nás seznámí. Rozhodně to bude zajímavé čtení.
> S pozdravem: Stonjek Rudolf.

Na první pohled je to logické, ale je v tom háček.
Včely v PS úlech 8 cm je asi potřeba ošetřovat jinak (mnohem složitěji), než v klasických úlech. Kdyby to bylo tak prosté, tak to dávno někdo udělá jako ing.Smělý a podá svědectví o fantastických výsledcích. Vše se dá zlepšit! Zatím se jeho teorie ani nepotvrdila (jeho výpověď se u soudu neuznává) ani nevyvrátila. Proč? Myslím, že málokdo bude dělat 8cm úly a složitě ošetřovat supervčelstva, aby něco dokazoval. Nebo to možná zkusil a nestojí mu za to se s výsledky chlubit aby nevypadal jako packal proti svému "vzoru".

>a nad tím jeřáb nebo lépe řečeno kočka
> pevnostně dimenzovaná spíše na zdvihání autobusu.

A také velkovčelaři nemají čas na "nesmysly" a výzkumníci zkoumají to, co uznají za užitečné pro většinu včelařů (to je dobře). A ing.Smělý si osamoceně píše pseudovědecké články s originálním tématem, protože ho to baví, má dost času a polystyrenu a těmi výsledky mnohé z nás dráždí. Sám kdybych to udělal přesně podle jeho rad a měl takové výsledky, určitě bych se pochlubil a to mi tady chybí.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina --- 28. 11. 2003
Re: ing.Smely (4596)

Též můžou být i statistiky, které se tváří průkazně naprosto neprůkazné
protože jsou nesprávná data nabo matoda, pomocí kreté se data získala,
nebo je vadná statistická metoda.

Metody tvoří lidi a ti jsou omylní.

Hezký den
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 27, 2003 10:59 PM
Subject: Re: ing.Smely


> Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou.
> Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do
> souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout
> všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).

Jen na okraj. Statistika je věda, která má svá exaktní pravidla, která
přesně říkají, kdy jsou naměřená statisticky zpracovávaná data
průkazná, nebo vysoce průkazná či neprůkazná.

Bavíme-li se takto výslovně o neplatné matematické statistice, jako
např. autor citovaného příspěvku, zdůvodněme přesně v čem byla
pravidla pro matematickou statistiku porušena.

Jinak lze těžko s takovou námitkou proti nějaké statistice polemizovat
nebo na ni nějak konkrétně navázat...

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re: ing.Smely (4596)

> Připomnělo mi to lidového výzkumníka i když se oháněl statitikou.
> Přátelé - jaká statistika ( myslím matematická statistika) když do
> souboru je zahrnuto několik úlů a dále se dají obtížně zahrnout
> všechny faktory (s matematickým vyjádřením jejich podílu).

Jen na okraj. Statistika je věda, která má svá exaktní pravidla, která
přesně říkají, kdy jsou naměřená statisticky zpracovávaná data
průkazná, nebo vysoce průkazná či neprůkazná.

Bavíme-li se takto výslovně o neplatné matematické statistice, jako
např. autor citovaného příspěvku, zdůvodněme přesně v čem byla
pravidla pro matematickou statistiku porušena.

Jinak lze těžko s takovou námitkou proti nějaké statistice polemizovat
nebo na ni nějak konkrétně navázat...

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re[4]: význam polystyrenu (4594) (4610)

> A pak buď větrání funguje samo = podmetem a očky a nebo musí větrat
> včelky. Asi i proto jsou v PS úlech včely v zimě sraženy tak, aby
> mněly dost blízko k česnu. A včelař to musí hlídat.

Nevím nevím. Nikdy mne nenapadlo, že bych měl hlídat včely, jak a kde
zimují. A také - co by včelař při minus 10 dělal, kdyby zjistil, že se
chomáč odstěhoval někam, kam mu to jejich pán neschvaluje...? :-)
Neumím si představit, že bych v lednu honil zimující chomáč po úle na
vykázané místo :-)

> A z toho pro mně vyplynulo, že než dělat 3x týdně chyby v
> ošetřování, tak je raději budu dělat jen jednou za měsíc. Jsem
> zastáncem teorie, že se mají nechat včely v klidu a nestrkat do nich
> příliš často nos. :-) S čímž souvisí otázka: Kdo je největší škůdce
> včel? No přece včelař. :-))) ale to přece všichni víme :-))

To je jistě pravda. Dal jsem to před časem jako motto konference: "Za
určitých okolností mohou včelstva včelařovu péči přežít."

Zdravím

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re[2]: Uteplené vs. neuteplené (4600) (4605) (4609)

> To by se dalo obratit a merenim CO2 hledat vcely s nizkou spotrebou.

Zajímavá poznámka. Připomněla mi, že jsem kdysi četl ve staré
Včelařské encyklopedii myšlenku, že včelám, zimujícím uteplení a
zúženě, je možno částečně omezit přístup vzduchu, pak se v úlu zvýší
koncentrace vydýchaného CO2, což působí včelám cosi jako částečnou
narkózu. Tím se prý může zvýšit jejich životnost a snížit spotřeba
zimních zásob. Připomíná mi to včelí variantu zimního spánku nebo
jakousi částečnou anabiozu.

Ale nikdy jsem to nezkoušel.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re: a jetě jednou polystyren (4598)


> Minimálně 2* jsem v diskusi narazil na zmínku o strůpkách z polystyrénové
> drti-snad v souvislosti s paropropustnou uteplivkou-kdo o tom co víte?
> Jaký vliv má v mých nástavcích v zimě otevřené horní očko?
> Nástavky mají stěnu 18 mm palubky + 20mm polystyren.Nechci aby mi rámky na
> jaře zplesnivěly.
> Díky,díky,díky.

Krabicové víko. Strůpek např. z prkének nebo z něčeho paropropustného.
Krabice víka má nahoře i dole dírkovaný sololit a víko vyplněné PS
kuličkami (k dostání tam, kde se vyrábějí PS tabule) nebo samovýrobou.
Na tom všem je nějaká střecha (pozor aby vlhkost pronikající víkem
měla kudy unikat do okolí).

Paropropustné víko je vhodné používat tam, kde nejsou očka (tj. u
uteplených úlů. V tenkostěnných nástavcích se na zimu otevírá horní
očko a nahoře na rámcích je igelitová fólie. Pak hned PS tabule jako
víko a střecha.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti (4553) (4595)

Děkuji za tento příspěvek! Myslím, že potěšil obě strany. Je tam dost
námětů k přemýšlení.

Zvláště mne zaujala ta část o šlechtění včel pro tenkonástavkové úly.
To je vynikající myšlenka. Šlechtění by skutečně mohlo eliminovat část
problémů, které mají včely se slabou izolací tenkých nástavků. Bylo by
zajímavé zjistit, kam až se lze šlechtěním dopracovat, a jestli se i u
takto vyšlechtěných včel projeví nějaký rozdíl při srovnání jejich
chovu v tenkostěnném a utepleném úlu (při zachování technologie chovu
náležející každému typu úlu).

> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je
> nekompletní a zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto
> jednoznačně, jak je tam napsáno. Hlavně v Pekařově v drsnějších
> podmínkách byla včelstva v uteplených úlech výrazně lepší po dva
> roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg, uteplené 18,5 kg, r.
> 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999
> plně vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky
> rozvinuly rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském
> roce - oslabená včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky
> vypořádala lépe.

To zcela odpovídá předpokladům.

> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky - v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.

Přesně tak. Připomínám dr. V. Ptáčka, který má část včelstev v nást.
úlech na rámky s 30 cm délkou loučky a pochvaluje rychlý jarní rozvoj
slabších včelstev v těchto úlech.

> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co nejkompletněji.
> Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
> tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
> všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem si,
> že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné dřevěné
> nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.

Není sporu, že dřevo vydrží více než PS. Leč stále bych se přimlouval
za vědecké provedení srovnání spotřeby zásob a výnosu medu mezi
tenkostěnnými nástavky obsluhovanými příslušnou technologií včelochovu
v jedné skupině a na ve skupině druhé silně uteplené (80 mm PS)
obsluhovanými k nim náležející technologií. Já vím, na výzkum nejsou
dnes moc peníze... Ale třeba by zjištění byla opravdu zajímavá.

> Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil
> nástavky pro asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní
> rám nástavku ze dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren,
> vně síťovina a nátěr). Tyto nástavky v posledních letech postupně
> dožívají - dřevěné rámy a sololity nahnívají i navzdory nátěru před
> osazením včelama,

Sololitu bych také nevěřil. Hnije to, táhne to vodu atd. Leda na
průdyšné strůpky (třeba sololit s dírkami) a na to nasypat kuličky PS
(krabicové víko). Dovnitř buď laminování nebo prověřit např. materiál
z rentgenových filmů (zatím neprověřený nápad).

> některé z nich zvenku poničily sýkorky.

Ptáci poničí PS většinou tehdy, když přes tenkou vrstvu PS stěny slyší
vevnitř šumět včely. Situace se může zlepšit, když je PS silnější a
ptáci přes něj nic neslyší. Ale nepomůže to úplně vždy. Na druhé
straně - PS nástavek se velice jednoduše opravuje.

> Dřevěné
> jsou stále vpořádku (občas některý potřebuje jen obnovu nátěru).

Tomu samozřejmě věřím - sám je mám a slouží už přes 20 let (a bez
obnovy nátěru).


> Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem sice jsou zatím
> zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově), což při
> stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).

Pravda pravdoucí. Rozměr PS nástavků je citelně větší. Už proto se
nehodí na větší rámkovou šířku. Já jsem právě na tomto pohořel při
výrobě svých první nástavků s 8 cm PS. Vymýšlel jsem si a to, co jsem
vyrobil, nebyly ani tak nástavky, jako spíše skříně. Ale fungovalo to.

> A
> další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde
> nepsal: My včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit
> či docela potlačit určitou (někdy se projevující) nevýhodu
> jednostěnných nástavků (jde hlavně o jarní rozvoj) a tou je výběr
> geneticky vhodných linií či kmenů včel. Plodné linie, které hodně
> plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků, jsou v nevýhodě
> - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost včelám,
> které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu
> (tlumící teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat
> (mají zdatnější včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové
> těleso, menší nároky na tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem
> našel a chovám, možná i proto jsou rozdíly mezi oběmi pokusnými
> skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta pomalejší, ale s
> trvalejšími výsledky.

Myslím, že v genetice je jeden z pramenů Smělého úspěchu. 30 let
šlechtí matky na chov v silně uteplených úlech.

A je jistě možný i opak - šlechtit je na tenkostěnný nástavek.
Zajímalo by mne, co se stane, když se matka vyšlechtěná na tenký
nástavek přeloží do silně utepleného úlu (možná se to bude rojit?)


> Celkově jsem názoru chovat včelstva
> přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání),
> podobně jako je tomu v přírodě,

Tady bych si dovolil trochu nesouhlasit. Ve Včelařství se to jeden čas
stále opakovalo - že tenké nástavky jsou přirozené. Mě se to moc
nezdá. Vždyť v přírodě naše včelstva tímto způsobem vůbec nežijí
(nestavějí plásty volně ve větvích), ale naopak - hledají dutiny! A
když se podíváme na to, v čem nejčastěji přebývají - a k čemu jsou
tedy dlouhodobě vyšlechtěny - tak to je dutina ve ztrouchnivělém
stromu. Tj. velice silná dřevěná stěna (docela dobrá tepelná izolace),
díra do dutiny = malé česno. To nemá nic společného se zasíťovaným
dnem tenkonástavkového úlu, čili dobře větraným úlem velkým česnem a
očky. Tak mi tak připadá, že až na použitý materiál se přirozenému
životu včel blíží spíše dobře uteplené úly s jediným česnem.


> protože jen tak můžeme vybírat ty
> matky, které jsou s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k
> tomu geneticky podmíněné předpoklady. Jinak řečeno - stále
> diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl včelám, aby byl pro ně co
> nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně - pro naše úly a
> technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!

Skvělá myšlenka!


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re[2]: České včelařství a EU (4601) (4604) (4612)

> jsem velice rád, že jste mi ukázal ten správný konstruktivní přístup
> k polemice, k názoru druhého a ke hledání kompromisu či
> konstruktivního řešení problému.

> Jestliže takto přistupujete ke všem v tomto fóru...


Omlouvám se, nechtěl jsem se Vás dotknout. Nebylo to osobní.
Vyjadřoval jsem jen svůj postoj ke globalismu.

J. P. B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mensik Josef --- 27. 11. 2003
Re: Jen tak d?l... (4581)

To je ono. O tomto je zapotřebí diskutovat. A ještě bych to rozšířil o
pochlubení se kolik jste vysadili ve svém okolí medonosných stromů a keřů.

----- Original Message -----
From: "Bullet" <bullet/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 26, 2003 10:28 AM
Subject: Jen tak d?l...


> Ano přátelé, jen tak dál. Pokračujte v žabomyších sporech o ničem.
Uteplené
> vs. neuteplené, české vs. cizí. Jak znám českou povahu, pokud zvítězí
> uteplené úly, zanedlouho se stejně rozvine souboj o to, zda 3cm nebo 6cm
> nebo 8cm izolace. Maříte čas bojem o blbiny. Pochopil bych to, kdyby se
> jednalo o ustanovení normy a diktát pro všechny, ale copak Vás "uteplené"
> někdo nutí přecházet na holé dřevo? A nebo někdo nutí zničit Langstroty a
> zavést jen Optimaly? NE, NE, NE... Kdo chce, ať včelaří ve slaměných
úlech.
> (nadsázka)
> Jistě, každý má právo na svůj názor, ale poslední dobou to opravdu už není
> o výměně informací a zkušeností.
> Kdyby se raději Vaše snahy ubíraly směrem, jak ochránit "naše" včely před
> dovozy včel ze zahraničí (aktivity směrem k zákonodárcům) a podobně.
> Diskuze o tom jak zlepšit marketing medu by zajisté byla také mnohem
> zajímavější, příspěvky o zlepšení podmínek včelí pastvy, zkušenosti s
> chovem matek...
> Prosím, zamyslete se trochu nad sebou.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mensik Josef --- 27. 11. 2003
Re: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti (4553)

K tomutu názoru se připojuji neboť u svých včelstev které jsou z části v
moravanech a sčásti v tenkostěných úlech již druhou sezonu tak pozoruji stav
včelstev ze změnou úlu nijak nezhoršil ani nezlepšil. Melicitózní snůškou
však byli postiženy nejvíce roje s nejvyššími výnosy, ale také vykazovali
rrychlý rozvoj na jaře. Proto si rovněž myslím, že problém není v typu úlu,
ale v genetice včelstva pro daná stanoviště. V letošním roce jsm k tomu
ještě přidal úly se zasítovaním dnem ale ne po celé ploše. Jsem zvědav?

Pepan

. ----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 26, 2003 6:01 PM
Subject: Pokusy s vlivem uteplení a další souvislosti


> Neodpovídám na příspěvek podrobně, chci jen doplnit k dosud probíhajícícm
> pokusům (PS nástavky : jednostěnné), že u obou skupin včelstev je těch
> informací víc než jen výsledné výnosy medu.Tak během jarního rozvoje se u
> nich měřila síla včelstev, množství zásob a rozloha plodu. Proto další
> analýzy a vývody budou moci být přesnější - konkrétnější po zveřejnění
> dalších údajů v chystaném článku.
> Upozorňuji, že informace v Moderním včelaři na str. 13 je nekompletní a
> zjednodušená - ne vše vychází tak naprosto jednoznačně, jak je tam
napsáno.
> Hlavně v Pekařově v drsnějších podmínkách byla včelstva v uteplených úlech
> výrazně lepší po dva roky (ze 4 měřených): r. 2000 drevěné 11,0 kg,
uteplené
> 18,5 kg, r. 2003 dřevěné 9,3 kg, uteplené 17,1 kg. Lze vysvětlit i
> pravděpodobnou příčinu - r. 2000 nebyla včelstva z oddělků r. 1999 plně
> vybudovaná, znamená to ovšem, že v uteplených úlech se oddělky rozvinuly
> rychleji, r. 2003 je důsledkem silné melecitózy v loňském roce - oslabená
> včelstva se uteplených úlech v Jeseníkách s důsledky vypořádala lépe.
> Dodávám ale také, že v Pekařově ze 3 pracovišť, kde pokus probíhá, jsou
> použity úly s nejmenším vnitřím půdorysem - jsou to 9 rámkové Tachováky -
v
> menších úlech má uteplení větší význam, v drsnějších (Pekařov je cca 600 m
> n.m.) zrovna tak.
> Tolik jen ukázka toho, že celou otázku je nutno posuzovat co
nejkompletněji.
> Z téhož důvodu bych zde rád uvedl ještě další poznatky a souvislosti k
> tématu zde v minulých dnech diskutovanému. Již před více lety jsem zvážil
> všechna pro a proti nástavkovým úlům utepleným a jednostěnným. Řekl jsem
si,
> že rozdíl 1-3 kg ve prospěch uteplených oželím proto, že jednostěnné
dřevěné
> nástaky jsou mnohem jednodušší na výrobu, mnohem pevnější a déle vydrží.
> Znovu se mi to potvrzuje - kolem r. 1990 jsem si doma zhotovil nástavky
pro
> asi 50 úlů Optimal s 21 mm polystyrenem (horní a dolní rám nástavku ze
> dřeva, vnitřní stěna sololit a do toho polystyren, vně síťovina a nátěr).
> Tyto nástavky v posledních letech postupně dožívají - dřevěné rámy a
> sololity nahnívají i navzdory nátěru před osazením včelama, některé z nich
> zvenku poničily sýkorky. Dřevěné jsou stále vpořádku (občas některý
> potřebuje jen obnovu nátěru). Podobně v Zubří nástavky s 6 cm polystyrenem
> sice jsou zatím zachovalé, ale nevyhovují mi větším rozměrem (šířkově),
což
> při stavu 100 včelstev vadí (manipulace, převážení, skladování aj.).
> A další aspekt celé složité otázky, o němž jsem tuším dosud nikde nepsal:
My
> včelaři máme ve svých rukou i další možnost, jak zmenšit či docela
potlačit
> určitou (někdy se projevující) nevýhodu jednostěnných nástavků (jde hlavně
o
> jarní rozvoj) a tou je výběr geneticky vhodných linií či kmenů včel.
Plodné
> linie, které hodně plodují a plod mají často až k bočním loučkám ránků,
jsou
> v nevýhodě - na jaře potřebují více tepla na rozvoj. Dávám přednost
včelám,
> které co nejvíce využívají zásoby kolem plodu jako ochrannou vrstvu
(tlumící
> teplotní výkyvy) a které celkově nemusí tolik plodovat (mají zdatnější
> včely - průměrně víc dlouhověké) - je menší plodové těleso, menší nároky
na
> tvorbu a udržení tepla. Takové včely jsem našel a chovám, možná i proto
jsou
> rozdíly mezi oběmi pokusnými skupinami úlů v Zubří malé. Je to sice cesta
> pomalejší, ale s trvalejšími výsledky. Celkově jsem názoru chovat včelstva

> přirozenějším způsobem (větší prostor, dřevěné úly, dobré větrání),
podobně
> jako je tomu v přírodě, protože jen tak můžeme vybírat ty matky, které
jsou
> s to si i s těmito podmínkami poradit - mají k tomu geneticky podmíněné
> předpoklady. Jinak řečeno - stále diskutujeme o tom, jak přizpůsobit úl
> včelám, aby byl pro ně co nejlepší, ale ono se dá něco udělat i opačně -
pro
> naše úly a technologii chovu vybírat (selektovat) vhodné včely!
>
> K. Čermák
>
>
> Original Message -----
> From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, November 24, 2003 1:06 PM
>
>
> >O výsledcích vědeckého výzkumu o významu úlové izolace
> .
> .
> > J. P. B.
>
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K . --- 27. 11. 2003
Re: Význam polystyrenu (4500)

Je zde řada výzev a dotazů k mým formulacím, takže se musím vyjádřit.
Nemyslím ale, že by pro ostatní účastníky konference bylo přínosem podrobně
odpovídat na jednotlivosti. Proto jen k pár věcem krátce:

* Já výsledkům (výnosům) ing. Smělého věřím, i proto, že se s ním znám víc
než 15 let, vyměňujeme si názory, v mnohém se neshodneme... Nevěřím ale
tomu, že jeho dobré výsledky jsou dány polystyrenovou izolací; bohužel to v
jeho článcích tak vyznívá a potvrzují to i vyjádření některých diskutujících
zde.
* Pokud ve článku ve Včelařství č. 10 ing. Smělý použil strukturu velmi
podobnou vědeckému sdělení, měl dodržet i návaznost mezi uvedenými
výsledky a závěry - to jsem měl na mysli.
* Informace na webu PV Zubří "Pokus s uteplenými úly" není dle mě v rozporu
s jejím obsahem. Pokud mám v provozu 100 úlů jednostěnných a potom zařadím
14 úlů uteplených pro srovnání, tak je ten název myslím výstižný.
Zdůrazňuji, že jde o stručnou informaci, detaily budou popsány jindy a
jinde.
* Optimaly v pokusu nejsou dřevěné nástavky obalené polystyrenem. Uteplené
nástavky mají uvnitř sololit a hned na něm je 6 cm polystyren, zrovna tak v
Pekařově. Dno (v Zubří) má vysoký podmet, síto celoročně uzavřeno, očka
stále v provozu. V zimně včely vnitřek úlu přece nevytápí a na jaře si včely
očko uzavřou svými těly, pokud to potřebují - stačí k tomu cca 3 včely.
Včelstva se zimují i rozvíjejí ve 3 nízkých nást. a rozvoj začíná v horním
nástavku, takže v takové podobě vysoké dno včelám sotva může vadit.
* Všechna včelstva byla nakrmena stejně a to 20 kg cukru. Mohu říci, že
spotřeba zásob byla podobná v obou variantách.
* Chyb se dopouštíme všichni. Pokud jde o články, např. jsem i p. Boháčovi
sdělil svoje výhrady k některým tvrzením, jež většinou převzal od jiných
autorů z němčiny a jež mi připadaly dost závažné.

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bullet --- 27. 11. 2003
Re: České včelařství a EU (4601) (4604)

Pro Baudys Jan P.
Vážený pane skeptiku,

jsem velice rád, že jste mi ukázal ten správný konstruktivní přístup k polemice, k názoru druhého a ke hledání kompromisu či konstruktivního řešení problému.

Jestliže takto přistupujete ke všem v tomto fóru...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re[2]: význam polystyrenu (4594)

> Že má Ing. Smělý údajně vysoce nadprůměrné medné výnosy? (Nezlob se
> že píšu &#8222;údajně&#8220; &#8211; já u jeho medobraní fakt nikdy
> nebyl a nevím o nikom třetím nezávislém, kdo by mi to mohl
> potvrdit.)

Jen na okraj ještě připomenu článek M. Kubína předsedy ZO ČSV o ing.
Smělém. Viz Včelařství 4/95.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 27. 11. 2003
Re: Re[2]: význam polystyrenu (4594)

A v tom tepelném modelu úlu se nesmí zapomenout na chemii. :-))
Spálení cukru potřebuje kyslík a s tím souvisí výměna vzduchu a se vzduchem
odchází i teplo a vlhko-páry a kyslíčník uhličitý a přichází zvenku chladný
vzduch a td.
A pak buď větrání funguje samo = podmetem a očky a nebo musí větrat včelky.
Asi i proto jsou v PS úlech včely v zimě sraženy tak, aby mněly dost blízko
k česnu. A včelař to musí hlídat.

A nakonec je to o tom co se mi líbí a nebo nelíbí.
Když nechci chodit každý druhý den na kontrolu pořídím si to co mám =
nástavky.
Když si chci hrát, pořídím si uteplený PS úl a budu v něm včelařit každý
druhý den.
A z toho pro mně vyplynulo, že než dělat 3x týdně chyby v ošetřování, tak je
raději budu dělat jen jednou za měsíc.
Jsem zastáncem teorie, že se mají nechat včely v klidu a nestrkat do nich
příliš často nos.
:-) S čímž souvisí otázka: Kdo je největší škůdce včel? No přece včelař.
:-))) ale to přece všichni víme :-))
Libor Jarolím
Stará Bělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Olda Vancata --- 27. 11. 2003
Re: Uteplené vs. neuteplené (4600) (4605)

> A co takhle vztáhnout množsví spotřebovaných zásob na množství včel ?
> A nebo se bavíme o stejně velkých včelstvech ?

Vono by se dalo delat mnohem vic na tomto poli. Cet jsem nekde v
nejakym ruskym materialu, ze baskirska vcela (A. mellifera mellifera)
ma velmi nizkou spotrebu cukru v zime diky tom ze maji velmi vysokej
obsah (jestli si vzpominam spravne 4-5%) kyslicniku uhlicityho v ule.

To by se dalo obratit a merenim CO2 hledat vcely s nizkou spotrebou.

nebo?

\vov





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 27. 11. 2003
Re[2]: Uteplené vs. neuteplené (4600) (4605)

Čím větší včelstvo tím menší zimní spotřeba v přepočtu na jednu včelu
v porovnání s přepočtem na jednu včelu ve slabším včelstvem zimovaném
ve stejném úlu za stejných podmínek. Tak se to traduje.

Jaké je však porovnání zimní spotřeby v přepočtu na jednu včelu, když
srovnáváme silné včelstvo zimované studeně se včelstvem zimovaném v
PS? To je otázka pro výpočty výzkumníků.

Ježe zajímá včelaře, kolik v zimně spotřebuje jedna jeho včela?
Myslím, že nás spíše zajímá kolik spotřebuje celé včelstvo zimované v
takové síle, aby dalo při jarní snůšce maximální užitek. A tady se
setkáme s reálnou zkušeností, že máme-li mít užitek z jarní snůšky,
pak v tenkostěnné úle musíme zazimovat silnější včelstvo než v úle
dobře utepleném.


> A co takhle vztáhnout množsví spotřebovaných zásob na množství včel ?
> A nebo se bavíme o stejně velkých včelstvech ?
> Libor Jarolím
> Stará Bělá

>> 2.) čím více potravy včelstvo při zimování musí spotřebovat, tím více
>> vzniká neztravitelných zbytků a tím rychleji se plní výkalové vaky.
>> Takže čím nižší mají včelstva v zimě spotřebu, tím méně často
>> potřebují prolet. V případě, že platí předpoklad, že včelstva v
>> izolovaném úle mají menší spotřebu zimních zásob, pak z toho vyplývá,
>> že taková včelstva budou potřebovat prolet méně často.

Co se týče mého konkrétního případu, tak vhledem k tomu, že úly s 2 cm
PS považuji za velice slabě uteplené úly (a navíc mají vysoký podmet),
takže v tomto případě nečiním v síle zimování žádný rozdíl a zimuji
obě skupiny včelstev ve dvou nástavcích (10 x 39*24), bez omezení síly
včelstev, jen s tím rozdílem, že do studených úlů dávám cca 20 kg
cukru, kdežto do slabě uteplených cca 15 kg (někdy i méně). V praxi
pak ve slabě uteplených úlech dost zásob na jaře ještě zbude (také
mají při krmení v plodových nástavcích větší zbytky ze snůšky); kdežto
ve studených nástavcích to vychází do jarní snůšky jen tak tak (pokud
je studené jaro, doplňuji jim zásoby zpracovanými zásobními plásty).
Takže do tenkých nástavků by chtělo raději dávat více cukru (mají také
daleko menší zbytky ze snůšky).


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Šamalík --- 27. 11. 2003
Langstroth vs. zbytek, polystyren vs. dřevo, včelaři vs. včelaři

Přátelé včelaři,

přeji vám všem krásný den. Dovolte mi, abych po několikadenním sledování
zajímavé konference i já přispěl svojí troškou do mlýna. Podle mého názoru
úspěch ve včelařství záleží na těchto faktorech:

1- včelař
2-3- včela (včelstvo, matka)
2-3- stanoviště (snůškové podmínky)
4- úl
5- včelař

a to v pořadí, jak jsem napsal. Proč?

1- včelař
Na tomhle záleží ze všeho nejvíc. Včelař je ten, který může ovlivňovat níže
uvedené faktory a také může včelám nejvíce škodit. Může ovlivnit
stanoviště, může ovlivnit to, co na včelnici chová, na něm záleží zda
zvládne technologii toho kterého systému.

2-3 Včela a stanoviště.
Zde jsem váhal, který faktor uvést výše, ale myslím, že navzájem velmi úzce
souvisí a nelze jeden upřednostnit před druhým.
Pro dobrý výsledek ve včelaření je důležité mít vynikající včely (matku),
které vytvoří kvalitní včelstvo. Zcela záměrně nepíši silné včelstvo! Např.
kmeny od př. Čermáka nevytváří extrémně velká včelstva, jejich kvalita je,
myslím, někde jinde. Co bude platné mít kvalitní úly, kvalitní stanoviště,
když po včelách "nic nebude" a budou se "motat" po jednom nástavku?
Rovněž velmi důležité je stanoviště. Opět by nebyl výsledek v kvalitních
úlech, s kvalitními včelami, pokud stanoviště umístím zcela mimo snůškovou
oblast.

4- úly.
Při vší úctě, přátelé, úl medu nepotí (a teď jsem vás spoustu rozčílil, že
je to pravda?). Myslím, že tento faktor ovlivňuje výsledky ze všeho nejméně.
Podle mého názoru, jsou pro úspěch důležitější výše uvedené faktory, než
samotný úl. Ano, úl je to, co vytváří komfort chovu, to co nám více či méně
umožňuje omezovat jednotlivé zásahy do včelstev, to co nám umožňuje chovat
více či méně včelstev. Kdo začíná od nuly, klidně ať si pořídí takový úl,
který mu přijde do daných podmínek vhodný. Třeba Langstroth. Ale kdo již
včelaří, musel by k přezbrojení na jiný typ úlu mít velmi silnou motivaci.
Pro někoho (třeba komerčního včelaře) může touto motivací být obchodování se
včelami, nebo rozšíření chovu. Ale přezbrojit jen proto, abych šel s
dobou, to asi ne...
Uteplený, neuteplený úl. Zase - tři předešlé body, dle mého názoru!, ovlivní
výsledek více, něž samotné zateplení či nezateplení úlu. Mám za to, že kdyby
ing. Smělý včelařil s tenkostěnnými, a třeba i nízkonástavkovými úly, dosáhl
by obdobných výsledků (předpokládám, že jeho výsledky jsou ponejvíce dílem
vynikajících snůškových podmínek a kvalitních včelstev) . Samozřejmě za
předpokladu, že by danou technologii zvládal. Nelze tvrdit, že třeba i měl
tyto úly, ale bez výsledků. Každé srovnávání by totiž mělo být provedeno za
stejných podmínek. Aby bylo možno objektivně srovnat dané technologie, měly
by srovnávané úly stát vedle sebe, měly by mít stejná včelstva (třeba by
matky měly být dcerami od jedné matky), ale hlavně by každý typ úlů měl
obhospodařovat odborník na daný typ chovu. Potom by šlo říci, ano - v
takových a takových technologiích je možno za SROVNATELNÝCH podmínek
dosáhnout takové a takové výsledky. (Pokud celý život včelařím v
tachovácích, mám v nich dobré výsledky a pak si pořídím dva NN úly, je
samozřejmé, že nebudu mít ihned srovnatelné výsledky, ale dá spoustu práce
(a přečtené literatury) než dosáhnu srovnatelných výsledků. Jenže mnozí se
budou považovat za odborníky a po dvou neúspěšných rocích napíšou do celého
světa, že NN úly stojí za ..nic.).
No, a přestože úly medu nepotí, mohou ovlivňovat kolik potu vypotí včelař,
tedy ovlivňují včelaře:

5- včelař.

Přátelé, diskuze tohoto typu jsou velmi zajímavé, mohou člověka obohatit o
jiné názory, mohou také vyvolat vzájemnou nevraživost.
Je to jako s mnoha dalšími lidskými činnostmi. Stejných výsledků může
dosáhnout mnoha postupy s mnoha variantami, s různým nářadím.
A když zde kdosi přirovnával unifikaci a globalizaci k McDonaldovi: Pokud
budu chtít, dám si "Mekáče" stejnýho v Praze, stejně jako v Tokiu či Moskvě.
Kdo bude chtít, dá si v Praze vepřo -knedlo -zelo, v Moskvě pirožky a v
Tokiu suši. Každému co jeho jest...

Hezký den

j. šamalík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 4607 do č. 4667)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu