Včelařská konference

Ma s tou to metodou nekdo zkusenosti a praxi?

Názor:
Nejlépe jest o výši příspěvků rozhodnouti podle toho, zda jsem platící
člen, nebo placenej vejbor.

Praxe:
Jak kdo koho přetlačí a na jak dlouho mu to vydrží.

Omlouvám se těm, jimž se moje odpověď jeví neomalená.
Bude to tím, že nevím, zda je Bývalý jméno a Profesionál příjmení, nebo
naopak, zda se např. pokouší založit novou ZO ( a proto sbírá informace ) a
neví kolik za co bude muset platit, či kolik za to bude mít Nic takového z
příspěvku nevyplynulo.

Nicméně mne v souvislosti s tématem spontálně napadlo:
Pokud je to v rámci dobrovolnosti, jde o demokratické nastolení rovnováhy
mezi tím, co jsou členové organizace ochotni utratit za to, co je pro ně
ochoten výbor organizace udělat. A kolik by je to stálo, kdyby si to
zajišťovali sami.
Každé překročení této rovnováhy je nezbytně fatální ( pozbytím členů pozbývá
organizace smysl ).
Je nepochybné, že ten kdo má 50 včelstev bude chtít platit na člena. Kdo má
jedno včelstvo bude chtít platit za počet včelstev.
Organizace má nezbytné náklady ( cestovní náhrady, poštovné, léčiva, odměny
....), jejichž výši členové na návrh výboru mají právo neodsouhlasit,
přehlasovaný nesouhlasící člen má právo vystoupit a ponechat organizaci
svému osudu.....

pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: bývalý profesionál <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 10, 2003 8:26 PM
Subject: výe příspěvku členů.na činnost organizace-na člena nebo podle počtu
včelstev


> prosím o názor a praxi
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

Avartinové pásky jsou sice tenší než dolské, ale snadno "hoří" a to i
vodorovně, asi proto, že jsou více napuštěny dusičnanem. Dolské řešení -
tedy doutnání svisle - je jistě lepší, protože při pásku vodorovně část
účinné látky shoří, protože se nestihne odpařit, žhavá zóna k léčivu přijde
moc rychle. Ale u Avartinu je i jiné a vážnější nebezpečí - uvedu příklad
jak se stal v jedné organizaci na východním Slovensku nedávno: Funkcionář ZO
chtěl ušetřit za nákup léčiva, tak části včelařů rozdal Avartin zbylý mu z
minulého roku, ten ale už byl neúčinný a ti včelaři na to doplatili v
následujícím roce - přemnožení roztočů a úhyny včelstev!!

K. Čermák

> Nevíte někdo?:
> - Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří
> rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?

prosím o názor a praxi

Zajímalo by mě jak kolega Veselý řeší fumigaci když při třech nástavcích je
většinou včelstvo ve spodním a prostředním nástavku a nahoře jsou spíše
zásoby. To rozebírá komínek nástavků ?Dělal jsem kdysi dúvěrníka a protože
většinou měli úly zadem přístupné,nebyl problém dát fumigační pásek za
okénko.U jiných při zimování v jednom nástavku nebyl také problém dát pásek
shora. Ohledně teploty. ...Vedu si záznamy o počasí a za posledních deset
let prakticky při druhé a třetí fumigaci nebyly teploty 9 -10 st .Při první
to většinou nebyl ještě problém. Jsme podhůří.

Jinak si práce výzkumníků vážím ..i když možná Udělali v minulosti velký
kus práce i když teď už asi mají jiné problémy t.j. aby podnikali tak,aby
nebyli v mínusu.

S pozdravem Jarka

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 7:09 AM
Subject: Re: fumigace zkuenosti


> Já jen aby řeč nestála a nebralo se to jako "kdo mlčí souhlasí".
> Příspěvek J.Sedláka je další důkaz kohosi tvrzení: "Každý včelař
samostatný
> vynálezce a badatel". Snad by se to mohlo rovnou celé natisknout na zadní
> stranu dolského návodu k Varidolu :-)). To aby nepůsobil tak přísně a
> zbytečně včelaře nestresoval svými konkrétními pokyny. Nač dělat věci
> složitě? Ať nám prostě ústav dodá chemikálie (ty bohužel ještě neumíme
> vyrobit, ale co není může být ..) a my už si poradíme sami. Jsme přeci
> šikulové a hlavně máme nápady. Teplota nás nezajímá, stačí zabouchat na
> bednu a je to! Co tam v tom Dolu dělají, když je taková maličkost
> nenapadne? Spadli roztoči? Spadli a kolik! To je jasný důkaz!
> Eman

Omlouvám se ,nátěr plodu byl skutečně něco 1 AER,takže asi M1 AER.Doufám,že jsem někoho neuvedl v omyl.

vyrobca BARES Nitra moze vysvetlit technické veci. Cena je 50,- Sk za
balenie, ktore obsahuje 10 pasikov. Pre drobnych vcelarov je to
jednoduchsie a lacnejsie ako Varidol, ktory je na 50 pasikov / vcelstiev /.

Osobne pouzivam Varidol - liecivo si kvapkam sam, takze viem ze tam je ...
Navod na Varidol je jasny.

Matej




Emanuel
Vesely An: Vèelaøský mailing list
<eman.v/=/email <vcely/=/v.or.cz>
.cz> Kopie:
Thema: Re: fumigace zkuenosti
10.11.2003
15:34
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






:>Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
:>zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letaÄŤ (v
:>starsom uli ).

Nevíte někdo?:
- Je někde na webu popis a návod k Avartinovým páskům?
- Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří
rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?
- Kolik ten pásek stojí?

Určité riziko menší účinnosti vlivem netěsnosti podmetu a síť. dna a
odvětrání kouře včelami tu asi je.
DĂ­ky
Eman

:>Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
:>zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letač (v
:>starsom uli ).

Nevíte někdo?:
- Je někde na webu popis a návod k Avartinovým páskům?
- Jak se dociluje toho, že Avart.pásek může hořet vodorovně, i když hoří rychleji než náš fumigační knot, a léčivo se nespálí?
- Kolik ten pásek stojí?

Určité riziko menší účinnosti vlivem netěsnosti podmetu a síť. dna a odvětrání kouře včelami tu asi je.
Díky
Eman

Malo by sa jednat o liecivo Magus MC 200. Blizsie informacie mozno ziskat v
vyskumnom ustave vcelarskom v Liptovskom Hradku.
Informácia bola podana na konferencii 18.10.2003 v Liptovskom Hradku.
Uvedene liecivo ma inu ucinnu latku ako dnes pouzivane lieciva a teda by
mohlo byt nahradou pri ziskani rezistencie sucasnych lieciv. Klinicke
zkusky prebehli v rokoch 2000 - 2002.

Matej




<nezmart/=/quic
k.cz> An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
10.11.2003 Thema: Re: fumigace zku enosti
10:19
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






v tom pripade zustanu u "prazdnych planych kecu" ...
a rád

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
Datum: neděle, 9. listopadu 2003 v 10:18 odp
Předmět: Re: fumigace zku enosti

> > > > Nova leciva v podstate uz existuj
>
> > > Jaka?
>
> > je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu
> nechci rozebirat detailn
>
> kdyz se rekne A, ma se rict i B. Jinak to
> rikani nesplnuje podminky
> vecny diskuze, ale jsou to jen prazdny a
> plany kecy.
>
> \vov
>
>
>
>

Kedze pouzivam pasiky s liecivom Avartin (ucinna latka tiez amitraz),
zasuniem pasik na podlozke do podmetu al. spredu cez letač (v starsom uli ).
A utesnim letac.
Ziadne otvaranie ula a manipulacie s ramikmi.
Anmi
----------

> Na Slovensku niesu take moznosti, osetrenie aerosolom, pouzivame Gabon a
> Avartin .
> Ja zadimujem cez vrchne ocko pomocou dymaka s ventilatorom, zadimujeme
> viackrat az neni nulovy spad.
>
> Stefan.

Na Slovensku niesu take moznosti, osetrenie aerosolom, pouzivame Gabon a Avartin .
Ja zadimujem cez vrchne ocko pomocou dymaka s ventilatorom, zadimujeme viackrat az neni nulovy spad.

Stefan.

Ze školení v Nasavrkách:
Oba přípravky jsou opravdu stejné a zaměnitelné. Jiný název je proto, že norma musela odlišit jiný přípravek na jinou aplikaci léčení. Fumigaci a aerosol.
Tonda

>Co já vím, a výslovně jsem se na to ptal, tak Varidol FUM je totéž co Varidol AER. Různé názvy prý jsou kvůli nějaké normě, už jsem zapomněl přesně proč. Nátěr plodu se dělá přípravkyem M-1 AER. A zaměňovat se to nesmí. Jestli jsi dělal nátěr plodu Varidolem AER, tak jsi to nejspíš neudělal dobře.

> Rozdíl mezi Varidol-FUM a AER asi bude ...

Není. Je to jen dvojí označení kvůli atestaci výrobku pro dvojí použití - pro fumigaci (FUM) a pro použití v aerosolových vyvíječích (AER). Ale obsah je identický a v případě potřeby zaměnitelný.
Pavel

v tom pripade zustanu u "prazdnych planych kecu" ...
a rád

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Olda Vancata <olda.vancata/=/quicknet.se>
Datum: neděle, 9. listopadu 2003 v 10:18 odp
Předmět: Re: fumigace zku enosti

> > > > Nova leciva v podstate uz existuj
>
> > > Jaka?
>
> > je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu
> nechci rozebirat detailn
>
> kdyz se rekne A, ma se rict i B. Jinak to
> rikani nesplnuje podminky
> vecny diskuze, ale jsou to jen prazdny a
> plany kecy.
>
> \vov
>
>
>
>

:>FUMem jsem
:>dělal klasickou fumigaci knotem a roztokem AER jsem měl natřít plod.

Co já vím, a výslovně jsem se na to ptal, tak Varidol FUM je totéž co Varidol AER. Různé názvy prý jsou kvůli nějaké normě, už jsem zapomněl přesně proč. Nátěr plodu se dělá přípravkyem M-1 AER. A zaměňovat se to nesmí. Jestli jsi dělal nátěr plodu Varidolem AER, tak jsi to nejspíš neudělal dobře.

Rozdíl mezi Varidol-FUM a AER asi bude,protože když jsem byl nucen na jaře provést ošetření na jednom stanovišti-měl jsem průměr 2,5,tak FUMem jsem dělal klasickou fumigaci knotem a roztokem AER jsem měl natřít plod.

Spíše napište přímo odkaz na stránku např.
http://pepasrollu.tripod.com/schema.html jinak to asi nikdo z nás
neodborníků přes elektro nenajde.

       Díky
              Marek M.

-----Original Message-----
From: josef.sroll/=/post.cz [mailto:josef.sroll/=/post.cz]
Sent: Monday, November 10, 2003 8:41 AM
To: vcelarska konfera
Subject: schema neproslo


Bohuzel priloha do teto konfery neprosla, tak zbyva pouze web
http://pepasrollu.tripod.com .
Pepa


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

Bohuzel priloha do teto konfery neprosla, tak zbyva pouze web
http://pepasrollu.tripod.com .
Pepa


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

Nevim,proc by to neslo, pro jistotu to davam jako prilohu.
Ostatnim se omlouvam za nadbytecny mail. Pepa


>> schema regulatoru jsem pred casem ulozil na >web:
>> http://pepasrollu.tripod.com
>> Funguje to perfektne.
>
>Zkousel jsem odkaz, ale schema jsem nenasel. >Bylo by mozne,
schema >umistit na server konference, do casti download.
>
>Pekne dekuji, Ales Horak
>


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

Jde hlavně o změnu účinné látky Amitraz-Fluvalinat.


:>acetonu a Varidolu fum. Slyšel jsem, že Varidol fum není k
:>tomuto účelu
:>vhodný.

Nic takového jsem neslyšel a Varidol FUM = Varidol AER je vhodný a uveden v
návodu.
Eman

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.537 / Virová báze: 332 - datum vydání: 6.11.2003

Tak jsem poslal ty bohaté zkušenosti př.J.Sedláka do Dolu, aby se taky poučili a zde je reakce:

Vážený příteli,

fumigace v podmetu je možná. V podstatě splňuje základní
požadavky, a to hoření pásku ve svislé poloze a umístění uvnitř úlového prostoru.
Přesto, na základě praktických zkušeností tento způsob nemůžeme obecně doporučovat. Dna nebývají těsná, kryty větracích sít bývají zkroucené nebo chybí a včelstva se sklonem k silnému větrání mají lepší možnost bránit se průniku dýmu k plodovým plástům.

S pozdravem
Veselý, VÚVč Dol

:>horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený
:>knot zapálím ve 1
:>litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím
:>přemýšled jsou
:>li
:>včely nahoře nebo dole .

Že je tohle blbost, to už se tady před časem řádně prodiskutovalo. Buď si najdi v archivu vysvětlení př.Lněničky, nebo tomu prostě věř a taky věř návodům z Dolu.
Eman

:>acetonu a Varidolu fum. Slyšel jsem, že Varidol fum není k
:>tomuto účelu
:>vhodný.

Nic takového jsem neslyšel a Varidol FUM = Varidol AER je vhodný a uveden v návodu.
Eman

Je to stejné, jako kapat si nosní kapky na čepici ( a pak případně nadávat,
ľe dutiny neuvolní ).

Z hygienických ( a řady daląích ) důvodů se v Česku pouľívají velmi nízké
dávky účinné látky Amitraz. Proto je třeba pro zachování
účinnosti nezbytné přesně dodrľovat metodiku - spalovat pásky ve svislé
poloze přímo
v prostoru úlu. Při spalování mimo úl (např. v kuřáku, přídavné sklenici a
pod.) dochází ke
ztrátám kondenzací účinné látky na studenějąích stěnách.
Obsah účinné látky a způsob aplikace jsou vzájemně velmi úzce provázány tak,
aby se do včelstva dostalo právě jen postačující mnoľství účinné látky.

Výrobci aut také hledají způsob, jak při nejniľąí moľné spotřebě paliva
najezdit co nejvíc kilometrů a nepročoudit ho bez uľitku. Způsob léčení,
který navrhujeą je stejný, jako bys radil navrtat dírku do dna nádrľe.

pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Jaromír Častulík <cjaromir/=/razdva>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 09, 2003 9:20 PM
Subject: varoáza


> Čtu a divím se jak se mohou včelaři trápí s fumigací já používám způsob
> horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený knot zapálím ve
1
> litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím přemýšled
jsou
> li
> včely nahoře nebo dole .
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.535 / Virová báze: 330 - datum vydání: 1.11.2003

> > > Nova leciva v podstate uz existuj

> > Jaka?

> je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu nechci rozebirat detailn

kdyz se rekne A, ma se rict i B. Jinak to rikani nesplnuje podminky
vecny diskuze, ale jsou to jen prazdny a plany kecy.

\vov

a "mastný" Varidol ulpí na stěnách studené sklenice a ta takto
"naimpregnována" je potenciálním obalem pro med ....




----- Original Message -----
From: "Jaromír Častulík" <cjaromir/=/razdva.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 09, 2003 9:20 PM
Subject: varoáza


> Čtu a divím se jak se mohou včelaři trápí s fumigací já používám způsob
> horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený knot zapálím ve
1
> litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím přemýšled
jsou
> li
> včely nahoře nebo dole .


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

je to vec kterou jsem nakousl a kterou tu nechci rozebirat detailně - proč ?
protože se bojím experimentů.
Ve zkratce - jsou to novější chemikálie se stejnou jedovatostí na čmeláka -
tj. i současný Varidol ( jeho účinná látka ) byl ve stejné skupině. Lze
předpokládat, s určitou pravděpodobností, že budou použitelné.


----- Original Message -----
From: "Olda Vancata" <olda.vancata/=/quicknet.se>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 09, 2003 10:07 AM
Subject: Re: fumigace zku enosti


> > Nova leciva v podstate uz existujĄ - cetl jsem metodiku chovu cmel k
> > a tam v kategorii akaricidy ( proti roztocum ) uz jsou ( vedle nami
> > pouzivanych ucinnych latek )
>
> Jaka?
>
> \vov
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

Chci provést třetí ošetření proti varroáze aerosolem při použití roztoku acetonu a Varidolu fum. Slyšel jsem, že Varidol fum není k tomuto účelu vhodný. Můžete někdo poradit? Děkuji Zdeněk.

Tím je opravdu zle je míněno, že někde se stala chyba
1 špatně provedená fimigace
2 špatné léčivo
3 rychle zopakovat s jiným léčivem

Pepan

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 08, 2003 5:31 PM
Subject: Re: fumigace zkušenosti


> Právě naopak !
> Jakmile roztoči padají, je čas diskutovat. Jakmile přestanou při prvni
> fumigaci padat, je čas na nákup nových včelstev, protože ty původní
> nepřežijí zimu.
>
> R Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, November 07, 2003 8:50 PM
> Subject: Re: fumigace zkušenosti
>
>
> > Nic se nemá přehánět. Vám taky nechodí váš lékař sypat prášhy do huby.
> Nebo
> > jo? Dokud vám rostoči padají na dno není přece o čem diskutovat. Jakmile
> > budete mít po prvním léčení prázdné podložky tak je opravdu zle!!!
> >
> > Pepan
> >
>
>
>

Čtu a divím se jak se mohou včelaři trápí s fumigací já používám způsob horem tak jak krmím se sklenicemi tak i fumiguji.Zavěšený knot zapálím ve 1 litrové sklenici a položím na nástavek včeli neruším.Nemusím přemýšled jsou li
včely nahoře nebo dole .

> schema regulatoru jsem pred casem ulozil na web:
> http://pepasrollu.tripod.com
> Funguje to perfektne.

Zkousel jsem odkaz, ale schema jsem nenasel. Bylo by mozne, schema
umistit na server konference, do casti download.

Pekne dekuji, Ales Horak

> Nova leciva v podstate uz existujĚ - cetl jsem metodiku chovu cmelák
> a tam v kategorii akaricidy ( proti roztocum ) uz jsou ( vedle nami
> pouzivanych ucinnych latek )

Jaka?

\vov

Nevím, kdo si to tady ještě pamatuje, ale v začátcích varaózy se včelstva
ošetřovala tak, že se rozebrala, plod, pokud byl, se vyřezal a každý rámek
se včelstvy se postříkal vodným roztokem prostředku proti varoatóze. Na
včelstvo se spotřebovalo tak půl litru až litr. To všechno se dělalo v
listopadu nebo v prosinci, pokud byly teploty nad nulou. Dělalo se to tuším
dva roky, než se potom objevila fumigace a značně toto ošetření urychlila a
zmenšila zatížení včelstev. A aerorosol toto zatížení včelstva zmenšil na
úplné minimum.

R Polášek.

----- Original Message -----
From: "jan jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 08, 2003 7:05 PM
Subject: Aerosol - vliv na včelstva


> Tento týden jsem se studenty zjišťoval míru rozrušení včelstva při
studeném
> aerosolování. Použili jsme digitální teploměry ve třech včelstvech. Čidla
> jsme umístily týden předem asi 1 cm nad zimní hrozen. Průměrná teplota v
> úlech před začátkem aerosolování byla 10,2°C při venkovní teplotě 8°C. V
> průběhu aplikace (2 minuty) teplota v úlech klesla na 7,7°C. Po 5 min.
> stoupla na 8,9°C a po 15 min. na 10,8°C. Provedený pokus dokázal, že
> včelstva se během aerosolování rozhodně nerozrušili tak, že by měly snahu
> aerosol z úlu vyvětrat. Nárůst teploty po aplikaci je možno přikládat
spíše
> vyrušování (pouhý pohyb osob v okolí úlů), jehož vliv jsme ověřovali letos
> v zimě. Pokus měl studentům ukázat, že použití aerosolu je pro včelstvo
> mnohem méně stresujícím zákrokem než použití fumigace, při které je nutno
> úl otevřít a zadýmením rozrušit, ale v případě včelnicového umístění úlů i
> manipulovat se střechami, kterými jsou úly během zimy zakryty - další
> rozrušení.
> Za 14 dní provedeme pokus s teplým aerosolem.
> Zdravím Honza (www.sweb.cz/jjvcela)

Tento týden jsem se studenty zjišťoval míru rozrušení včelstva při studeném aerosolování. Použili jsme digitální teploměry ve třech včelstvech. Čidla jsme umístily týden předem asi 1 cm nad zimní hrozen. Průměrná teplota v úlech před začátkem aerosolování byla 10,2°C při venkovní teplotě 8°C. V průběhu aplikace (2 minuty) teplota v úlech klesla na 7,7°C. Po 5 min. stoupla na 8,9°C a po 15 min. na 10,8°C. Provedený pokus dokázal, že včelstva se během aerosolování rozhodně nerozrušili tak, že by měly snahu aerosol z úlu vyvětrat. Nárůst teploty po aplikaci je možno přikládat spíše vyrušování (pouhý pohyb osob v okolí úlů), jehož vliv jsme ověřovali letos v zimě. Pokus měl studentům ukázat, že použití aerosolu je pro včelstvo mnohem méně stresujícím zákrokem než použití fumigace, při které je nutno úl otevřít a zadýmením rozrušit, ale v případě včelnicového umístění úlů i manipulovat se střechami, kterými jsou úly během zimy zakryty - další rozrušení.
Za 14 dní provedeme pokus s teplým aerosolem.
Zdravím Honza (www.sweb.cz/jjvcela)

Pratele, nema prosim nekdo doma aerosolovy vyvijec a je z okr. PV. Budu vdecny i za kontakt na osobu, ktera ho ma. Odpoved nejlip SMS na 604113959. Predem dekuji. Ales

Právě naopak !
Jakmile roztoči padají, je čas diskutovat. Jakmile přestanou při prvni
fumigaci padat, je čas na nákup nových včelstev, protože ty původní
nepřežijí zimu.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 8:50 PM
Subject: Re: fumigace zkušenosti


> Nic se nemá přehánět. Vám taky nechodí váš lékař sypat prášhy do huby.
Nebo
> jo? Dokud vám rostoči padají na dno není přece o čem diskutovat. Jakmile
> budete mít po prvním léčení prázdné podložky tak je opravdu zle!!!
>
> Pepan
>

Nic se nemá přehánět. Vám taky nechodí váš lékař sypat prášhy do huby. Nebo
jo? Dokud vám rostoči padají na dno není přece o čem diskutovat. Jakmile
budete mít po prvním léčení prázdné podložky tak je opravdu zle!!!

Pepan

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 9:33 AM
Subject: Re: fumigace zkušenosti


> ZCumc> A představte si tu věc, že na organizaci přišel dopis ve smyslu,
> ZCumc> že uvedení včelaři provedli uspokojivě léčení.
>
> Faktický stav tedy je, že ne všichni majitelé úlů s hmyzem řádně léčí.
> Což asi povede k rezistentním roztočům a spolu s tlakem těchto ze
> zahraničí k tomu, že Dolská metodika (která nás asi jako jedinou zemi
> na světě po několik desetiletí uchránila rozsáhlých úhynů a koňských
> dávek chemie, upřímně tleskám výzkumáku) přestane fungovat.
> A potom? Napadají mě dva scénáře:
> - Buď jako v okolních zemích, každý sám za sebe. To má konečný důsledek,
že
> majitelé úlů přijdou o hmyz a včelařům to dá víc práce a bude to
> dražší.
> - Nebo se objeví nová chemie (třeba letošní americká naděje -
> sacharózo-oktanáza-ester se ukáže jako cesta), Dol vymyslí dobrou
> metodiku, a začne nové kolo.
>
> Zdravím Ivan
>
>
>

EV> co to je? sacharózo-oktanáza-ester ?
EV> kdyz to ani google nezna. Jak je to spravne?

Nejsem chemik, správně to asi bude trochu jinak. Takhle je to v
angličtině, s tím už si snad Google poradí:
--------

AVACHEM SUCROSE OCTANOATE [40.0%] Biochemical Miticide For Varroa Mite
Control on Honey Bees

ACTIVE INGREDIENT
Sucrose Octanoate Esters
(a-D-Glucopyranosyl - b-D-fructofuranosyl - octanoate),
mono-, di-, and triesters of sucrose octanoate 40.0%

OTHER INGREDIENT 60.0%
TOTAL 100.0%

EPA Reg. No. 70950-2-2205
EPA Est. No. 075197-CA-001
---------

Pokud vím, tak se zatím se musí každý rámek vyjmout a postříkat. Teď
se vyhodnocují letošní zkušenosti, jestli to vůbec stojí za to.
Taky doufám, že kys. mravenčí a tepelné ošetření bude fungovat stále.
Ivan

jde ... a blbe !


----- Original Message -----
From: "E.V." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2003 3:09 PM
Subject: Re: fumigace zkuenosti


> co to je? sacharózo-oktanáza-ester ?
> kdyz to ani google nezna. Jak je to spravne?
>
> Formidol snad bude fungovat vzdycky. Kyselina stavelova nebo co to bylo v
> krystalkach s odparovacem taky. Svet vcelari bez leku z Dolu a taky to
jde.
> Eman


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.536 / Virová báze: 331 - datum vydání: 3.11.2003

..svět funguje i bez google a taky to jde...


jose


>...kdyz to ani google nezna.
>Formidol snad bude fungovat vzdycky. Kyselina stavelova nebo co to bylo v
>krystalkach s odparovacem taky. Svet vcelari bez leku z Dolu a taky to jde.
>Eman
____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - tradiční místo pro Vaše vánoční nákupy. Navštivte www.obchodni-dum.cz http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=64890%26url=http://www.obchodni-dum.cz/index.phtml?prov=59

co to je? sacharózo-oktanáza-ester ?
kdyz to ani google nezna. Jak je to spravne?

Formidol snad bude fungovat vzdycky. Kyselina stavelova nebo co to bylo v krystalkach s odparovacem taky. Svet vcelari bez leku z Dolu a taky to jde.
Eman

U nas je komunikace s veterinou výborná.
Na vsem se dohodneme a hrisnici nemaji sanci a ti nenapravitelni vetsinou dostanou 5000,-Kc pokuty.
Nova leciva v podstate uz existují - cetl jsem metodiku chovu cmeláků a tam v kategorii akaricidy ( proti roztocum ) uz jsou ( vedle nami pouzivanych ucinnych latek ) dalsi nove pripravky - jen je otestovat !!!
samozrejme dokud funguji tyto tak bych to neresil a licence taky nebude zadarmo ...

Nezbeda Martin
(alias nezmar)




----- Původní zpráva -----
Od: Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz>
Datum: pátek, 7. listopadu 2003 v 9:33 dop
Předmět: Re: fumigace zkušenosti

> ZCumc> A představte si tu věc, že na
> organizaci přišel dopis ve smyslu,
> ZCumc> že uvedení včelaři provedli
> uspokojivě léčení.
>
> Faktický stav tedy je, že ne všichni
> majitelé úlů s hmyzem řádně léčí.
> Což asi povede k rezistentním roztočům a
> spolu s tlakem těchto ze
> zahraničí k tomu, že Dolská metodika (která
> nás asi jako jedinou zemi
> na světě po několik desetiletí uchránila
> rozsáhlých úhynů a koňských
> dávek chemie, upřímně tleskám výzkumáku)
> přestane fungovat.
> A potom? Napadají mě dva scénáře:
> - Buď jako v okolních zemích, každý sám za
> sebe. To má konečný důsledek, že
> majitelé úlů přijdou o hmyz a včelařům to
> dá víc práce a bude to
> dražší.
> - Nebo se objeví nová chemie (třeba letošní
> americká naděje -
> sacharózo-oktanáza-ester se ukáže jako
> cesta), Dol vymyslí dobrou
> metodiku, a začne nové kolo.
>
> Zdravím Ivan
>
>
>

Chci vyzkoušet jako pohon na medomed vrtačku s měnitelnými otačkami, ale nevím si rady s jejím upnutím.Prosím poradil by mi někdo

Předsevzetí našich kandidátů

Zajistit všestranou státní podporu včelařství,jako zajmové činnosti přisoívající k ekologické rovnováze v přírodě.
Ekologický přínos včelařství nevyjadřovat pouze finančně,ale hlavně celospočenským významem,při udržování krajiny a životního prostředí.
Vybudovat moderní včelařství,které přinese zájemcům ušlechtilou nápln pro voný čas,profesionálum zdroj obživy a celé společnosti přínos v podobě opylení,kvalitních včelích produktů,léčebných potravin a biostimulátorů.

Při volbách nepodařilo se naše kandidáty dostat do zákonodárných sborů.Kandidáti VSZS dostali:
do české národní rady 0,84%
do sněmovny lidu 0,66%
do sněmovny národů 0,76% hlasů

Náklady spojené s předvolební agitací:
Na volební prohlášení a plakáty s číslem 9.činili 50000 Kčs
Vysílací čas v hromadných sdělovacích prostředcách byl zdarma,ten jsme využili k propagaci včelařských a včelích produktů.
Největší položkou bylo natočení pořadu Krátký film Praha.
Celý natočený pořad bude předán čSV k úhradě.Bude sloužit jako ostatní propagační material.Tak se náklady ,vložené do volební kampaně,urychleně vrátí členům čSV.

Pretižní výzva:
Osobně jsem nenašel žádné informace o činnosti a hospodaření čSV v roce 1990 a tím celkové náklady na volební kampan.
Krátký film Praha rovněž ve filmotéce čSV je k nenalezení.
Tento pořad mohl /měl/sloužit členům čSV 13 let.
???????
Důvěra vyslovená a vyžádaná předsedem čSV J.Soukupem 24.2.1990 byla schválením činnosti sněřující k Volebnímu seskupení zájmových svazů ?
Inciativním včelařúm přípravného výboru produktivních včelařů z brněnska bylo nabídnuto kandidovat v VSZV...ještě před prvním setkání včelařů ustavujícím MSSP.

v dobrém franta

ZCumc> A představte si tu věc, že na organizaci přišel dopis ve smyslu,
ZCumc> že uvedení včelaři provedli uspokojivě léčení.

Faktický stav tedy je, že ne všichni majitelé úlů s hmyzem řádně léčí.
Což asi povede k rezistentním roztočům a spolu s tlakem těchto ze
zahraničí k tomu, že Dolská metodika (která nás asi jako jedinou zemi
na světě po několik desetiletí uchránila rozsáhlých úhynů a koňských
dávek chemie, upřímně tleskám výzkumáku) přestane fungovat.
A potom? Napadají mě dva scénáře:
- Buď jako v okolních zemích, každý sám za sebe. To má konečný důsledek, že
majitelé úlů přijdou o hmyz a včelařům to dá víc práce a bude to
dražší.
- Nebo se objeví nová chemie (třeba letošní americká naděje -
sacharózo-oktanáza-ester se ukáže jako cesta), Dol vymyslí dobrou
metodiku, a začne nové kolo.

Zdravím Ivan

Zdravím včelaře,

na webu www.vcely.or.cz jsem otevřel novou stránku, která by se měla
zabývat periodicky (i neperiodicky) se opakujícími otázkami a
problémy. Zatím se to jmenuje:

Často kladené otázky, často řešené problémy: FAQ

V tuto chvíli je tam jen pár (doslova) témat.

Prosím všechny včelaře o spolupráci na spoluvytváření této stránky.


J. P. B.

Beru, ale co říci k tomu, když někteří chytráci z naší organizace po
předloňském léčení aerosolem odmítli loňské léčení s tím, že jim onen
dobrovolník, co jezdí vlastním autem, tahá s důvěrníky vyvíječ a léčí včely,
tak že jim "zničil" včelstva. Dobrá, řekli jsme na výboru, ať se domluví s
veterinou na nějakém řádném ošetření a nám předloží papír. Napsali jsme na
veterinu, kteří to byli a čekali jsme. A představte si tu věc, že na
organizaci přišel dopis ve smyslu, že uvedení včelaři provedli uspokojivě
léčení.
Co na to pak říct. Kde je zákon? Jak může toto veterina napsat? Jaké je
uspokojivé léčení jiné než komisionální nebo od veterináře? Tak pak mi
přátelé něco povídejte o sankcích. Houbelec a ne sankce !!!

A jako dovršení ti studovaní na veterině poslali letos pro okres Blansko, že
se má léčit v říjnu Varidolem ... To bych chtěl vidět, jak to máme v říjnu
dělat aerosolem (když ho máme)! Připadá mi, že oni vůbec nevědí, která bije.
A když se tam jednatel s předsedou ptali, jestli můžem použít aerosol v
jiném termínu (pro aerosol příznivějším), tak jim bylo sděleno - dělejte si
to jak chcete - no kde to jsme? Kde mám na to papír? Co si mám dělat jak
chci?
FUJ, HNUS a BLIVAJS.
... Tak bylo potlačeno letošní plošné léčení aerosolem v naší organizaci.
(Naštěstí se najdou takoví, kteří jsou ochotni ze své kapsy uhradit léčení
aerosolem, když je takový přístroj zakoupen. To jsou VČELAŘI a ne majitelé
úlů s hmyzem ...)

S pozdravem

Zdeněk Čejka

>
> Ano ,pánové , včela je hospodářské zvíře.
> Ve druhém a třetím čísle Včelařství r. 2000 je v přílohách veterinární
> zákon týkající se také včel. Doporučuji ku přečtení. Vyplývá z něho i
> to ,že za řádné léčení odpovídá chovatel , též za řádnou péči o včely
> a to i pod hrozbou sankcí peněžitých jdoucích až do desetitisíců. Ne
> tedy žádný důvěrník.
> Potom je otázka,zda ono vysypání mnoha včelstev na sníh ...v rozčílení-
> viz dopis ve Včelařství... by nebylo na trestní oznámení pro týrání
> zvířat.
> S přáním mnoho dobrého Jarka

Já jen aby řeč nestála a nebralo se to jako "kdo mlčí souhlasí".
Příspěvek J.Sedláka je další důkaz kohosi tvrzení: "Každý včelař samostatný vynálezce a badatel". Snad by se to mohlo rovnou celé natisknout na zadní stranu dolského návodu k Varidolu :-)). To aby nepůsobil tak přísně a zbytečně včelaře nestresoval svými konkrétními pokyny. Nač dělat věci složitě? Ať nám prostě ústav dodá chemikálie (ty bohužel ještě neumíme vyrobit, ale co není může být ..) a my už si poradíme sami. Jsme přeci šikulové a hlavně máme nápady. Teplota nás nezajímá, stačí zabouchat na bednu a je to! Co tam v tom Dolu dělají, když je taková maličkost nenapadne? Spadli roztoči? Spadli a kolik! To je jasný důkaz!
Eman

>Potom je otázka,zda ono vysypání mnoha včelstev na sníh ...v rozčílení- viz dopis ve Včelařství... by nebylo na trestní oznámení pro týrání zvířat.

Trestného činu týrání zvířat, se lze dopustit pouze na obratlovcích. Ale, s prominutím, na pár facek je to určitě...

jose
____________________________________________________________
PC DEXX za 16.990 s DPH! Athlon XP 2200+, CDRW, 80G, 17" monitor. Poslední
levný nákup před Vánoci! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=64957%26url=http://www.dexx.cz/frame_Narsil_16a.htm

Myslim ze priamo na konferencnom serveri je lieceni dostatocne popisane.

http://www.vcely.or.cz/files/fumigace.htm

Anmi

Asi 15 let včelařím. Až do loňska jsem měl jen nízké nástavky, zimování ve třech. Fumigaci jsem vždy dělal v podmetu. Chce to ale vysoký podmet 9 - 10 cm. Papírek jsem umisťoval na takovou šibeničku ohnutou z drátu od kola, Na bílé podložce v podmetu je kousek plechu pod touto šibeničkou, aby podložka nechytla. Davám 3 kapky léčiva. Vše je dobře utěsněno.Čas předepsaný 60 min. Na bílé podložce mám načmáráno rozdělení na 4 x 4 čtverce pro snadnější počítání roztočů po každé fumigaci. Spad počítám asi za 2-3 dny. Po první fumigaci bývá spad ve stovkách- počítám asi po 50, někdy spad i kolem tisíce. A to i vloni u nových včelstev -( po požáru-) koupených ze šlechtěného chovu i se značkovými matkami-.
Letos jsem dostal léčivo od důvěrníka až 23. října a tak jsem léčil s obavami po řadě chladných dnů a mrazech v noci --až 24.října.Byly ve 13 hodin dva stupně nad nulou. Na každý úl jsem po zapálení pásku zabouchal,abych včely rozrušil. Druhou fumigaci jsem dělal 31. října za podstatně lepších tepelných podmínek. Spady jsou následující - prvním číslo spad po první fumigaci, druhé číslo po druhé.
úl č. 2.......asi 700 , 40
úl.č. 3.......1170 , 35
úl č.4..........220 , 20
úl č. 5........ asi 150, 80
Snad to pro ilustraci o účinnosti léčení trochu něco napovídá. Třetí fumigaci budu dělat asi za týden. Spad býval jen několik roztočů.

Čtvrtá ? Samozřejmě bych rád přešel na aerosol, ale nepodařilo se mi přesvědčit organizaci k zakoupení kompresoru.

Ano ,pánové , včela je hospodářské zvíře.
Ve druhém a třetím čísle Včelařství r. 2000 je v přílohách veterinární zákon týkající se také včel. Doporučuji ku přečtení. Vyplývá z něho i to ,že za řádné léčení odpovídá chovatel , též za řádnou péči o včely a to i pod hrozbou sankcí peněžitých jdoucích až do desetitisíců. Ne tedy žádný důvěrník.
Potom je otázka,zda ono vysypání mnoha včelstev na sníh ...v rozčílení- viz dopis ve Včelařství... by nebylo na trestní oznámení pro týrání zvířat.
S přáním mnoho dobrého Jarka

Chtěl jsem se zeptat na metodou EZI queen systems, byl bych rád pokuď by se mi ozval někdo kdo se tou to metodou zabývá a poskytl mně bližší informace.
Děkuju

Dnešním tématem dne je zřejmě na ČRo- Radiožurnál včelaření. Právě domluvil p. Peroutka o škůdcích včel a za hodinu se příspěvek má týkat kontroly dovozového medu.

Jestli můžu přispět do diskuze, mně připadá návod jasný. Ten rámek se může
vyndat po nakrmení na konci září, možná už od poloviny září, včely volné
místo už nezastaví a protože díky vyndanému rámku je na tom místě chladněji,
tak na dalším rámku nesedí a nevadí při fumigaci. Rámek se tam vůbec nemusí
vracet, může se hned při odebrání vložit třeba do spodního nadstavku.
Pokud se knot zapálí v podmetu v úlu o dvou nadstavcích, nikdy není možné
říct, přes kolik chladných rámků kouř musí projít, aby se dostal ke včelám a
kolik léčiva se tedy na rámcích zbytečně srazí. Fumigace včelstev je vždycky
kompromis mezi venkovní teplotou, výskytem plodu v úlu, manipulací v
blízkosti včel a cenou. Pokud tuto metodu znehodnotíme různými "zlepšováky"
zůstane jen ošetřování aerosolem a všechny základní včelařské organizace
budou muset sehnat nebo domluvit zapůjčení přístroje na aerorosol. A pokud
se nas...ou včelařští důvěrníci, kterí toto ošetření provádějí ( jeví se mně
každý rok jako čím dál naštvanější) budou ošetřování dělat profesionálové a
pak budeme platit za ošetřování včelstev ne 20 korun, ale skutečně plnou
cenu, třeba 200 za včelstvo.


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 1:26 PM
Subject: Re: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.


> Pokud zimuju v Tachovácích, tak mi při dodržení těchto podmínek zbyde
> v nástavku 7 rámků a pokud náhodou sedí včely nahoře (což v hodně
případech
> sedí a o tom co píše literatura,
> že budou dole u česna je pouhá teorie) tak nevím, jakým způsobem tohle
budu
> provádět.
>
> Možná by se měl někdo z teoretiků zamyslet a prověřit jiné možnosti než
ty,
> které byly před dvaceti lety napsány pro úl MÚ, kde se tento způsob
provede
> velice výhodně!
>
> Nikde nebyl popsán žádný experimentem ověřený důkaz o tom, že teorie které
> tu rozvíjíte,
> že se z podmetu po hodině uzavření úlu nedostane látka do celého prostoru
> úlu.
> To se včely seřadí do ulíček a ucpou celý podmet?
> Pokud já mám zkušenosti, tak je úl vždycky někde nětěsný a po zapálení je
> vidět
> i pod deklem úlu nad druhým nástavkem proužek dýmu.
>
> Myslím, že po tak dlouhé době používání nástavkových úlů už mohl uvedený
> výzkumák zapracovat
> a vymyslet lepší způsob jak to dělat, aniž bych musel vyházet čtvrtinu
> zimníh zásob do skladu!
> K čemu potom tenhle výzkumák máme, pokud se stará jen o to co nám ze své
> přidružené výroby prodat.
> Ani vyvíječ aerosolu neumí vyrobit za rozumné peníze!
> Možná je to opět slovo do pranice, ale dost mě to irituje, že se tady tři
> roky bavíme jen o názorech
> jestli do podmetu jo nebo ne a nikdo nikdy k tomu neprovedl nějaký rozumný
> důkaz!
>
> Podle mě ja ta metodika z roku 1970 čili z minulého století!
> (Aby se někdo nepletl, mluvím jen o umístění pásku, nikoli o jeho poloze)
>
> Druhá věc by mě zajímala a to je otázka termínu fumagace.
> Před 14 dny jsem měl otevřený úl a bylo tam ještě dost plodu, po 14 dnech
je
> počasí takové,
> že se těžko hledá den, kdy je nad 10 stupňů, natož aby bylo splněno jak tu
> někdo uvedl,
> že by mělo být i v noci nad deset a ještě musíte fumigovat v bezleté části
> dne, čili až po cca čtvrté odpolední.
> Tak to jsem vskutku zvědav, jak letos každý z nás aniž by měl drahé
zařízení
> bude dodržovat literu metodiky :o)!
>
> Příjemnou fumigaci.
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 04, 2003 12:47 PM
> Subject: RE: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.
>
>
> > Aplikuje se ve dvou nástavcích nahoře asi 1/3 od vrchu rámku. Mezi
stěnou
> > a rámkem má být mezera asi 4 cm .Nabodne se aplikační podložka asi 1 cm
> pod
> > horním okrajem. Nakapou se čtyři kapky přípravku 1 cm pod hřebík /
dlouhý
> > asi 5 cm /
> > Podložka se zapálí / doutná / a zapíchne se do plástu, je asi 2 cm od
> > plástu.Před tím se utěsní česna. Úl se zavře. po jedné hodině se
odstraní
> > těsnění česen. Kontrola proti požáru a pod.
> > Na každý obsednutý nástavek se dávají dvě kapky.U nás to všechno provede
> > nákazový referent za úhradu pro spolek.
> > Doporučuji dodržovat postup VÚV Dol u Libčic.
>

Bohužel Vám nemohu potvrdit ani vyvrátit Vaše myšlenky, ale v mém provozu se nacházejí mezistěny ze 4 výroben - každý včelař chce od někoho jiného.
Já je používám, jak mi přijdou do ruky a včely staví na základě toho:
1) jaká je snůška
2) jaká je síla
3) v jaké fázi se včelstvo nachází
4) jak tlusté jsou mezistěny

A teď je otázkou, kvůli čemu tam mezistěny dávám.
Když bych chtěl rozšiřovat počty včelstev - potřebuji dílo, mám radiální medomet, apod ........ použiji tlusté mezistěny

když chci bojovat s rojovou náladou ...... použiji mezistěny tenké, aby jim to trvalo a byly závislé více na svém vosku a ne na tom, který použijí z mezistěny.

Pěkný den a zimující včely

Váš dodavatel českých včelích produktů

Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

603-499 746

Nejdřív k hořlavosti.
Včelí vosk je hořlavina čtvrté třídy, to znamená, že hoří, pokud se vystaví
teplotě nad cca 200 st C (Přesnou hodnotu si nepamatuji, dá se najít v
požárních předpisech a tabulkách). V praxi to znamená, že pokud vosk
zpracováváte správně, vyvařováním ve vodě, nepřepalujete ho, tak
nebezpečí požáru není. Pokud ale vosk vylijete nebo vykypí na rozžhavenou
plotnu, pak hoří téměr stejně "dobře" jako kdybyste na tu plotnu vylili
aceton. Kyselina by přispívala k hoření vosku, pokud by nějak reagovala s
voskem a při tom by se uvolňovaly hořlavé plyny a páry. To se ale neděje.
Každopádně, pokud vykypí vosk s kyselinou při čištění vosku, i když vosk
nevzplane, horká kyselina "prská" po okolí. Je snadné při takové
příležitosti přijít k popálenině od kyseliny nebo dokonce k poškození zraku.

Hlavní složkou vosku jsou estery mastných kyselin a volné tyto kyseliny.
Tyto kyseliny jsou velice slabé, projeví se až v roztaveném stavu za vyšší
teploty kromě jiného tak, že reagují s reaktivnějšími kovy, železem a zinkem
za vzniku kovových solí, které se v tomto případě nazývají mýdla. Mýdlo
zinečnaté je bílé, mýdlo železnaté je tmavé, to způsobuje ono zčernání
poškozeného vosku. Náprava vosku se provádí stykem takto poškozeného vosku
se silnou kyselinou, Funguje to tak, že silná kyselina ve vodném roztoku
"vytáhne" z mýdla z vosku železo nebo zinek, ve vosku zůstane původní volná
mastná kyselina jako přirozená součást vosku a ve vodném roztoku bude
zinečnatá nebo železnatá sůl silné kyseliny. Nejlepší na to je kyselina
fosforečná, protože železnaté soli této kyseliny jsou nerozpustné, tudíž
pokud není kyseliny příliš velký nadbytek, objeví se po vychladnutí vosku v
nečistotách na spodku voskového koláče. U jiných kyselin jsou železnaté soli
rozpustné, tudíž zůstávají ve vodném roztoku a část železa se z něho může
dostat zpět do vosku.
Kyselina sírová se používá spíše, pokud se mají ve vosku zničit spóry moru
plodu. Tyto jsou velice odolné, pouhým vařením vosku v čisté vodě při 100
st. C
by se tyto spóry spolehlivě zničily až za několik desítek hodin. Proto se ve
výrobnách mezistěn vosk vaří v autoklávu za zvýšeného tlaku okolo 120 st C,
vyšší teplota by zřejmě poškodila vosk a za přídavku kyseliny sírové.
Kyselina fosforečná se podle mne dá nahradit výluhem ze superfosfátu, ten se
dá na rozdíl od kyseliny fosforečné koupit v každé drogerii. Už jsem o tom
do konference psal a uvedl jsem i postup, zatím jsem nevyzkoušel.

Pěna při vaření vosku.
Píše se všude vařit vosk s vodou, vařit vosk s kyselinou atd. Podle mne by
se ale při tom vařit vosk, respektive voda pod ním moc neměla. Zjistil jsem
totiž, že při takovém varu se část vosku dostane do emulze do vody, takže se
rozptýlí ve vodě ve formě miniaturních kuliček a ty se zpět neslijí do
voskového koláče ani při velmi pomalém chladnutí vosku. Nejviditelněji se to
projeví tehdy, když včelař pečlivě oškrábe nečistoty ze spodku voskového
koláče, potom vosk znovu vaří s vodou nebo kyselinou a případně vosk ještě
míchá. Na spodku voskového koláče se potom objeví zase větší množství
něčeho, co vypadá jako nečistoty, ale ve skutečnosti je to většinou ztuhlý
emulgovaný vosk. Pokud se tyto "nečistoty" nechají uschnout a opatrně se
zasucha roztaví, je to skoro čistý vosk. Otázkou je, jestli takový vosk má
shodné vlastnosti jako vosk ve voskovém koláči, nebo se nějak odlišuje.
Já takový vosk už nevracím zpátky pro výrobu mezistěn, používám ho třeba k
impregnaci a podobně.

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 29, 2003 8:25 AM
Subject: Vyčitění vosku


> Prosím o radu. Víte kde sehnat kyselinu sírovou a kyselinu fosforečnou na
> čistění vosku? V drogérii je nemají. Dá se čistit současně kys. sírovou na
> odstranění mýdel a kys. fosforečnou na barvu vosku při jednom rozvaření?
> Nemůžou roztoky lehce vzplanout díky obsahu kyselin? Nedělá se pěna při
> tomto delším vaření?
> Díky za odpověď.
> Tonda

unsuskribe

Nesmí zmrznout.

> Nevite nekdo, jakou nejnizsi teplotu snese varidol ?
> zapomel jem ho na zahrade a bylo asi -2°C
> Nebude uz kaput ?

No tak jsem fumigoval :-)
A výsledek? U všech mých včelstev ani v jednom případě neseděly včely ve
spodním nástavku. U některých jsem se dost zapotil.

Sice jsem jim "zakouřil", ale pochybuju o účinnosti (teplota).
Po týdnu se to má zopakovat, doufejme, že bude příznivější počasí.

S pozdravem

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Tuesday, November 04, 2003 1:26 PM
> To: Vcelarska konference
>
> Pokud zimuju v Tachovácích, tak mi při dodržení těchto podmínek zbyde
> v nástavku 7 rámků a pokud náhodou sedí včely nahoře (což v hodně
> případech
> sedí a o tom co píše literatura,
> že budou dole u česna je pouhá teorie) tak nevím, jakým způsobem tohle
> budu
> provádět.
>

On Tue, 4 Nov 2003 jiri.cupl/=/zdas.cz wrote:

> poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U
> nás v lékárně není.

Řekl bych, že si ho každá lékárna může objednat. U nás mi ho sehnali asi
za tři dny. Pokud to v jedné lékárně nejde, zkusil bych jinou, je jich
dost ;-)

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Roztoci.
Uz nekolik let sleduji spad roztocu po kazdé fumigaci.Mam jen nekolik
vcelstev. Malý spad by se mi zdal podezrelý. Mam 3 NNna úl. . I kdyz jsem
koupil nová vcelstva - po pozáru- spad byval nekolik set po prvním
osetrení. Dávám 3 kapky a vcelstva nesetrím nechávám uzavrena prakticky
hodinu. Letos je spad nekolik set, v jednom prípade i pres tisíc (spojená
vcelstva).-
Po kyseline mravencí byl spad jen nekolik kusu- letos. Ted budu pocitat
spad po druhé fumigaci- bývá to nekolik desitek. Po tretí jen nekolik kusu.
Mam obavy s tech teplých dní...plodování. Ve dvou úlech nosily dost pyl.
S pozdravem Jarka


--- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 8:33 AM
Subject: Kliestik


> Ahojte
>
> Aký ste mali tohto roku spad roztočov. Na Slovensku
> som pouzil avartin a pri druhom dymení som uz nemal
> skoro ziaden spad, pri prvom tak okolo 20. Len pri
> jednej rodine, ktorá bola dlhé roky najlepsia a
> poslednú sezónu nie a nie sa dostať do sily ich bolo
> asi 200 - no mám ponaučenie, ze aj kliestik môze aj
> keď rodinu nezničí výrazne zníziť medné výnosy.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Protect your identity with Yahoo! Mail AddressGuard
> http://antispam.yahoo.com/whatsnewfree