Včelařská konference

No já si myslím, že tady došlo k základnímu nedorozumění, správným pojmenováním počínaje. To co popisuje př. Steit ve Včelařství to má k ori. norskému zimování asi tak daleko, jako Budečák k Optimalu. Tím ovšem nechci říct že popisovaná metoda je špatná, naopak autor chytře dost jejich nedostatků odstranil a k včelstvům se chová daleko ohleduplněji a není důvod nevěřit, že to nefunguje. Řekl bych i že je tento způsob ideální jak udržet včelstva v perfektním zdravotním stavu tam, kde se objevily v měli spory moru a jsm obklopen bordeláři u kterých je velký předpoklad objevení klin. příznaků. Žel nejsem přesvědčen o velkých výnosech a místo vzájemného přesvědčování doporučuji provést jednoduchý pokus jak jsem naznačil dříve. U jarní snůšky jsou rozdíly značné. Dále pracnost a náklady. Př. mám 70 včelstev a brzy na jaře se v měli objevil nález spor a já chci svoje včelstva uvedeným způsobem chránit, to zn, že musím nechat minimálně nechat postavit 1 740 nových plástů, někde sehnat cca 124 kg mezistěn, sťuknout i 1740 nových rámků a ta hromada dřeva k tomu atd atd. To ještě nepíšu, že jako zvětšující se včelař počtem včelstev nemusím mít vosk, tudíž mezistěny kupuji draze a přitom ještě musím připustit, že to vůbec nemusí fungovat protože jestli je to spolehlivá ochrana proti moru není vůbec dokázáno, spíš se to pohybuje v oblasti tajných přání! Neumím si představit, že by toto prováděl větší včelař pravidelně, když rozbor měli dopadl dobře, nosema se udržuje v téměř neškodné koncentraci a ruku na srdce klíckování matek např podle Antona ja jednodušší, méně pracnější a hlavně zadarmo a provádí se v době, kdy se ta trocha plodu dá oželet a pak se skutečně jedná o likvidaci roztoče téměř na 100%. ¨Proto z důvodů vysoké pracnosti bude drtivá většina včelařů používat asi i nadále pouze chemii. Zdraví R. Stonjek