78080

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (83.208.54.27) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (61) (40079) (40085) (40089) (40097) (40112) (40120)

Je v Norsku opravdu tmavá včela? Z jakéhosi článku o návštěvě u norských včelařů 5 - 10 let starém mám jakési nejasné ponětí o tom, že tam byla včelaři rozšířena včela vlašská. Koneckonců vlašské včele by mohla dobře vyhovovat norská zima v blízkosti pobřeží, kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás, i když delší. Ve vnitrozemí Skandinávie, stačí nějaká stovka kilometrů od moře už to bude přirozeně jinak, tam je zima severská vnitrozemská s velkými mrazy.
Norský způsob včelaření potom může být šitý na míru pro severské země s krátkým a horkým létem a dlouhou zimou. Během krátkého léta s intenzívní snůškou nemusí být čas zdržovat včely vkládáním mezistěn a jejich stavěním, musí se vkládat přez zimu skladované hotové plásty, aby je včely co nejrychleji zanesly medem. Pro obnovu plástů vystavěním mezistěn a pro nakrmení se potom využije posledních cca 14 dnů tepla, staré odebrané plásty se uskladní pro snůšku medu v dalším roce. Díky zimování na studených mezistěnách potom včely uprostřed dlouhé zimy méně plodují než na zakladených teplejších plástech, zimní plodování může být uprostřed norské zimy mnohem jistější poukázka na úhyn včelstva než v naší zimě....
Je to ale jen teoretická fabulace bez jakéhokoliv informačního podkladu .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 22. 1. 2010
Taxonomicke urovne nazvoslovi

V odbornem textu se v nazvoslovi pisi jednotlive taxonomicke urovne taxonu. je to stejne pro biologii,zoologii i botaniku:
druh=specie
poddruh=subspecie
varieta=varieta
podvarieta=subvarieta)
forma=forma
podforma=subforma)
je to tak dobre? Prosim doplnte to pojmy plemeno, ek otyp
Protoze se tyto urovne nepisi a casto se nazev zkracuje vynikaji tyto chyby
My laici to nezname a proto to tak casto pleteme.
A.melifera subsp.carnika=kranka a A. mellifera subsp. mellifera=tmava jsou poddruhy=subspecie druhu A.mellifera .
Alpsky,karpatsky typ jsou variety nebo formy?
d2kuji
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (61) (40079) (40085) (40089) (40097) (40112)

Je to chyba na chybě.
Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
tmavé plemeno (včely medonosné).
V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
K. Čermák


Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> Mají rozdílné plodování.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
>> včelaření, rozvedení
>> Datum: 21.1.2010 18:38:43
>> ----------------------------------------
>> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
>> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
>> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
>> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
>> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
>> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
>> činí. Děkuji.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
>>
>>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
>>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
>>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
>>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
>>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
>>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
>>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
>>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
>>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
>>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
>>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
>>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
>>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
>>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
>>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
>>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
>>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
>>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
>>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
>>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
>>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
>>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
>>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
>>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
>>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
>>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
>>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
>>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
>>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
>>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
>>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
>>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
>>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
>>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
>>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
>>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>>>
>>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.159.105) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (61) (40079) (40085) (40089) (40097) (40112) (40116)

S tím s vámi souhlaím.O pylovou snůžku strach a její kvalitu nemám, jsem na stanovištích, kde nors.zimování funguje.Pylu je zde přebytek.Budu rozjíždět třetí stanoviště, tám ten systém mohu vyzkoušet, zda i tam to bude fungovat, každé stanovistě je něčím jiné.O varoa se nebojím,u mích včel pro něj není místo.používal jsem tento systém,a to i včetně léčení a vždy se musel poroučet pryč.Že by mi včely padaly pod varoa, to se nestane.Právě při silných reinvazích mi tento systém hodně pomohl,viz kolega níže.Zaléčím a nikdy jsem s varoa problémy neměl.Za více jak deset let včelaření a aplikace tohotu systému, a to i ve zlých dobách, se nestalo, že by měla včelstva roblémy s nemocemi, kolabovala, nebo bych je snad pozbyl.Ten časový úsek je toho důkazek.Také nemohu přemlouvat někoho, kdo tomu nevěří.Jistě jste včelař s větším provozem, tak to na jedno včelstvo vyzkoušejte.a uvidíte.Tento způsob nemusí fungovat v závislosti na stanovišti všude, ale u mě to funguje.Jen je třeba to vyzkoušet a včelař uvidí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40111) (40113)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 08:39:32
> ----------------------------------------
> Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
> ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
> vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
> není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
> Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
> přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
> kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
> klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
> kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.
>
> Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
> úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
> jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
> postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
> navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
> to moc proměných a snad to pochopíte.
>
> Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
> stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
> Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
> Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
> včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
> klimatu a vztazích mezi lidmy.
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Tedy p.Pazderka,
> > Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> > km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> > hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> > úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> > ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> > cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> > na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> > roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> > beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> > včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> > systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> > zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> > pozdravem Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109)

Já nějak nemohu zase strávit u tohoto spůsobu likvidaci těh velkých pylových zásob které včely z velké části spotřebují právě při výchově zimní generace. Tyto zásoby pak mají vliv na tvorbu tukových tělísek tak důležitých pro jarní rozvoj v našich podmínkách. Dále si myslím že aplikace severských metod chovu nebude asi to pravé ořechové. Jako vyučený zahradník vám uvedu příklad . Mnohem snadněji a s větším úspěchem se u nás venku pěstují některé středomořské rostliny než velmi zajímavé rostliny ze severních oblastí a tunder Ty u nás spolehlivě zmrzají po pár letech A je to způsobeno průběhem našeho jara kdy se střídají poměrně vysoké teploty s mrazy kdešto v tundře je nástup jara bouřlivý bez těchto výkyvů a zastaví to až další zima

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 22:37:50
> ----------------------------------------
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
> probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
> že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
> Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
> pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
> Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
> potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.
>
> Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
> "čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
> taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.
>
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> > DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> > ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> > stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> > nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> > budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> > nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> > jako medník. dále &nbsp;znát techniku rozšiřování atd.
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (61) (40079) (40085) (40089) (40097) (40112)

Plodování u nás v ČR, hlavně v podletních měsících je silně závislé na
klimatu a potažmo na kvalitě pylu. Potom teprve jde o geny a kladení
matek a výchově plodu. Obráceněně to nemůže z logické podstaty nikdy
fungovat. Z ničeho (z mizerné potravinové základny) plodové plochy
nevzniknou a když jsou vhodné jisté podmínky, tak včelstva přeci
plodují a plodují nehledě na období. Otázkou je vždy kvalita zimních
dělnic.

Loňský rok to ukázal snad jasně. Kvalitní pyl a velmi mírná udržovací
snůška po celou sezonu způsobila nyní v úlech často kvalitní zimní
generace včel, ale přežívá také mnoho VD. Tento kalendářní rok 2010 a
s touto včelařskou sezonou se bude uzavírat opět nad včelaři mračno s
počtem roztočů VD a množství úhynů v 7-10 měsíci/2010. Sezona podletí
2010 a 2011 bude opět jako každoročně na JM kritický bod. Zvítězí jen
zdravý rozum a prozřetelnost po medobraní. Jde oto nezaspat na
medových vavřínech.



2010/1/22 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>  Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová  A. milifera carnica - Včela karpatská
> Mají rozdílné plodování.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
>> včelaření, rozvedení
>> Datum: 21.1.2010 18:38:43
>> ----------------------------------------
>> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
>> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
>> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
>> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
>> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
>> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
>> činí. Děkuji.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
>> > P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
>> > velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
>> > dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
>> > apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
>> > je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
>> > a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
>> > po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
>> > poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
>> > zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
>> > jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
>> > včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
>> > to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
>> > generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
>> > do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
>> > překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
>> > zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
>> > staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
>> > singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
>> > bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
>> > spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
>> > to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
>> > zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
>> > prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
>> > perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
>> > jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
>> > stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
>> > někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
>> > funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
>> > předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
>> > potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
>> > týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
>> > usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
>> > teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
>> > je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
>> > všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
>> > Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40102) (40105)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 21:53:15
> ----------------------------------------
> Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám
> třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a
> nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek
> s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se
> ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak
> nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva,
> zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené
> míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do
> vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od
> vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely
> zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává
> povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od
> konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
> Pavel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: ? (61) (40079) (40085) (40098) (40099) (40101)

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: ?
> Datum: 21.1.2010 20:46:29
> ----------------------------------------
> Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak
> můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné
> třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře
> bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný
> význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to
> někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál
> jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
> Dr. Radek Hubač
> učitel včelařství
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> > Datum: 21.1.2010 20:32:51
> > ----------------------------------------
> > To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> > všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> > systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> > prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> > části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> > pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> > singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> > a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> > princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> > hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> > r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> > nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> > když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> > příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> > nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> > neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> > kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> > léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> > sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> > včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> > než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> > proto to sem píšů.Pavel
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40111)

Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.

Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
to moc proměných a snad to pochopíte.

Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
klimatu a vztazích mezi lidmy.

_gp_

2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> Tedy p.Pazderka,
> Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> pozdravem Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (61) (40079) (40085) (40089) (40097)

Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
Mají rozdílné plodování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> ----------------------------------------
> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> činí. Děkuji.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> > P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> > velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> > dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> > apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> > je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> > a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> > po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> > poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> > zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> > jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> > včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> > to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> > generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> > do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> > překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> > zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> > staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> > singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> > bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> > spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> > to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> > zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> > prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> > perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> > jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> > stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> > někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> > funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> > předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> > potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> > týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> > usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> > teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> > je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> > všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> > Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.190.109) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109)

Tedy p.Pazderka,
Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí, hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade, ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte, na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná, zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S pozdravem Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: Testovaci mail (40092)

On Thu, Jan 21, 2010 at 03:38:10PM +0100, Petr Baudis wrote:
> Test presunu konference na novy server.

Jeste jeden testovaci mail, omlouvam se za sum.

                            Petr "Pasky" Baudis

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106)

Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.

Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
"čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.

Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> jako medník. dále  znát techniku rozšiřování atd.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.156.213) --- 21. 1. 2010
Re: Norské zimování (40107)

Děkuji p. Kovář, konečně někdo, kdo to alespoň zkusil, ví o čem to je a proto si jej vážím, ikdyž už tak nevčelaří, je to přece jen nákladné.Potěšil jste mě Jiří. Sbírám totiž kontakty na přátele, co tak včelaří, nebo včelařili na výměnu zkušeností.Divil byste se,kdo tímto systémem všechno všechno včelaří.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovar . 33 (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Norské zimování

Vážení
Včelařim řadu let tak zvané norské zimování běželo asi v 80 letech minulého století. Jako mladý člen jsem to zkusil.Ten způsob lze provádět,ale má to podmínku :Musí být odstraněny všechny souše t.z.osadit jen na mezistěny.Pak to funguje. Ale při rychlém nakrmení v září se u některých mezistěn stávalo,že se sesuly. Včelařim na míře 39x30.Jinak včely další rok se vyrovnaly ostatním včelstvu.Zkusit to může každý .
Jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098)

NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva jako medník. dále znát techniku rozšiřování atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40102)

Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva, zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40102)

Ale dělnice umí vystavět úl plný mezistěn, ale to chce předpoklady a
ne že je přesypu v kritickém období do škatule, lít sirup a škatule
hejbejte se. Také Tě p. Stonjeku nemusím protože jsme zkrátka každý z
jiného těsta, ale hodnotit včelaře je těžké. Kdyby nebyla nutná
politika a byl navrchu jeden fond, který by spravoval papírově včelaře
by stačilo. Je jedno jestli je někdo neorganizovaný, když potřebuje
seriózní informace. Toto o tom hloubání o norování je jen smítko. Celý
systém je podle mne nutné přestavět na míru pro včelu a její produkty
a ne na dotační blahobyt pro amatéry s efektem nula nic. Nakonec to
dopadne jak GustaSybila že budeme nesoběstační s produkcí medu pro náš
trh a až se někdo zeptá z vrchu co se dělá, a pochopí jaká je to
pakárna, tak bude utrum sevším.

_gp_

2010/1/21 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> A jsme u toho
> jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických
> letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně
> postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a
> už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na
> jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: Norské zimování (61) (40079) (40085) (40086) (40087) (40088) (40090) (40091) (40100)

Konečně někdo rozumný,Radku,můžu ti tak říkat.Děkuji.Vidíš, to je ta celá věda.Je to tak, postavíš včely na mezistěny a zbavíš se varoa,navíc vytvoříš sterilitu a tím radikálně potlačíš spory nosema, zvápenatění...Nic na tom není.To je celá věda. Následující rok musí jít včely do síly daleko rychleji. Jinak jsi buď dělal něco špatně ty,nebo je to v genofonu matky. P. Turčánimu se opět omlouvám, ale zatímto systémem si stojím. Vyplatí se to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098)

Gustave, občas tě nemusím, ale teď s tebou naprosto souhlasím, ale dá se souboj s lidskou blbostí vyhrát? Asi těžko a tak se úvahy o skvělém norském zimování budou stále opakovat a budou přicházet další a další.Není to zas tak dávno co se k tomu vyjadřovali i naši výzkumníci a přinejmenším se musí počítat s citelným poklesem výnosů a v tomhle bych jim věřil. I jiné prameny podstatně věrohodnější než př. Streit tvrdí to samé. A jsme u toho jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku. Vyzval jsem k jednoduchému pokusu, rozdělit přibližně stejná včelstva na 3 skupiny a jedněm dát do medníku pouze mezistěny, druhým pouze panenské plásty a třetím pouze zaplodované, samozřejmě co nejsvětlejší dílo. Výsledky jsou neobyčejně přesvědčivé. No a pak už stačí př. Streita a jemu podobné zařadit do té odpovídající škatulky. Samozřejmě k dobrým výnosům hygyena díla patří o tom není pochyb ale dá se to provést k včelám daleko ohleduplněji a šetrněji. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 21. 1. 2010
? (61) (40079) (40085) (40098) (40099)

Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
Dr. Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 20:32:51
> ----------------------------------------
> To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> proto to sem píšů.Pavel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Norské zimování (61) (40079) (40085) (40086) (40087) (40088) (40090) (40091)

Byl bych všem vděčný, kdyby se upět upustilo od různých invektivů. Vypadá to, že někteří již neumí pořádně ani slovensky a tak nepochopili Antona. Než začnete někoho napadat, řekněte si, že to myslel dobře a nereagujte.
Sám Norské zimování nepoužívám, ale čas od času smetám včely na mezistěny ihned po snůšce, což je na Pardubicku pomalu již na konci června. Např. když potřebuji změnit rámkovou míru, nebo když jsem potřeboval rychle vystavět větší množství souší. Také jsem to aplikoval u souseda, který měl silně napadená včelstva varoázou, nechat líhnout plod byl nesmysl, byl vemi poškozený. Dosáhl jsem toho, že jsem mohl rychle zasáhnout proti Varoáze fumigací a hlavně jsem ve finále velmi rychle zredukoval množství roztočů, kteří by po líhnutí pldu jistě způsobily kolaps včelstva a výsledky byly překvapivě dobré. Jestli hrálo roli i zvýšení hygienické úrovně odstraněním staršího díla nevím, souše nebyly příliš staré, ale pokud se zamýšlím nad pozorováními a analýzou přirozené obnovy díla v divoce žijících včelstvech, které byly nedávno publikované, něco na tom bude. Stejně tak jsem byl překvapený dobrými výnosy z jarní snůšky... ale zdůrazňuji termín konec června-začátek července,kdy je ještě hojně pylu.
radek hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?r Vranov nad Dyj?.
> Datum: 21.1.2010 15:53:20
> ----------------------------------------
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.168.189) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098)

To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede, když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused, kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje, proto to sem píšů.Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085)

Připojuji se, nemám rád 30-ti letý dokola omáíílaný Kocourkov. 30 let
je škoda jen tak zahodit kvůli nějakému pisálkovi a dalším chorobně
nakaženým. Osobně zatím mám vyrovnané skóre mezi počtem včelstev a
příspěvcích zde. Tak bych se rád připojil a věděl také dlouhodobé
fakta o přemetání včel na mezistěny v podletí.

_gp_

2010/1/21 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
>> Datum: 20.1.2010 23:08:43
>> ----------------------------------------
>> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (61) (40079) (40085) (40089)

Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
činí. Děkuji.

_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření (61) (40079) (40085) (40086)

Existují prokazatelné a hmatatelné důkazy nebo je to jen domněnka.
Taková tvrzení o teplotách totiž mohu ihned zpochybnit, pokud nejsou
brány vpotaz jiné vlivy. Co když má na populaci kleštíka vliv obsah
dezinfekčních látek v mezistěnách? Co když mezistěny s kyselinama
působí jako repelent a roztoži emigrují ze včelstva právě proto. Kde
je opravdu seriozní výzkum o těch teplotách. CO mi na to řeknete.
Normální mezistěny obsahují zbytky kyselin a včely mezistěny
přestavují, nejen nadstavují vlastním voskem. No a to by mohl být ten
pravý důvod malého počtu roztočů při totální výměně mezitěn za dílo.
Základy buněk obsahují něco co statší dílo nemá.


_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v
> devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám
> zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při
> správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu
> roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu,
> kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom
> mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na
> Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to
> zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to
> horší
> Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí. (61) (40079) (40085) (40086) (40087) (40088) (40090) (40091)

P. Streite, nepostřehl jsem nikdy v žádném praktickém závěru, žeby
zimování na přemetených včelách bylo nebo je to pravé ořechové. Je to
dle mého názoru pouhá náhražka za lenost a neprovedenou jednoduchou
profylaxi, a v Česku se samozřejmě u takových shnilotin samozřejmě
ujalo jak když pivne na úrodnou půdu. Pár amatérských článků na české
půdě "prý o Norském zimování" plné výmyslů a domněnek mne nikdy
nepřesvědčilo, stejně jako Váš výkřik. Buďte konkrétní v číslech a
statistikách a hlavně originálních Norských zdojích informací.

Rád bych znal odpověď tu Vaši ověřenou cestu praktikovanou alespoň na
150 včelstvech po 4 zazimování, rád bych věděl co víte o silných a
zdravých včelách, protože proč přemetat natvrdo včely v podletí, proč
valit do nich cukr aby si vystavěly mnoho nevyhovujícího prostoru k
zimování... atd.když vkládám mezistěny při rozvoji v naprosto
dostatečném množtví aby mé včely nežily u mne v hnoji.

A víte proč to chci vědět? Protože tu plácáte nesmysly a projevujete
asi jakousi svou nenávist a blok. Anton si pročítá diskuzi velmi
pozorně a opovídá regulérně a měl by jste se vůči němu kolegiálně
mírnit. Určitě si to zaslouží. Děkuji.

Mluvte tedy za sebe a konkrétně. Ještě jednou děkuji.
_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí. (61) (40079) (40085) (40086) (40087) (40088) (40090) (40091)

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí. (61) (40079) (40085) (40086) (40087) (40088) (40090) (40091)

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Baudis (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Testovaci mail

Test presunu konference na novy server.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.84.132) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí. (61) (40079) (40085) (40086) (40087) (40088) (40090)

p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí. (61) (40079) (40085) (40086) (40087) (40088)

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

Áno, to je pravda, ale preto nemusím robiť komplikované nórske zimovanie, máme aj dostatok aj iných a jednoduchších svojich spôsobov, npr. uzavrieť M do Anti izolátora, M sa ponechá v úli npr. na max. 2-3 týždne a k tomu sa ošetrí fumigáciou, ale i bez, vždy záleží či je niečo v medníku na vytáčanie alebo nie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (78.136.191.31) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (61) (40079) (40085)

P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu, zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu, funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí. (61) (40079) (40085) (40086) (40087)

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 21. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjí. (61) (40079) (40085) (40086)

Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne. Pavel
------------------------------------------------------------
Vážení, o nórskom zimovaní bolo pred 30-timi rokmi publikované obsiahle články v Včelárskych zahraničných prekladoch, tak so si ho dobre preštudoval a zobral som si z neho toľko čo mi vyhovovalo. Každý rok som vo všetkých dal vo včelstvách stavať 10 Ms v miere B, ale žeby bolo klieštika vo včelstvách menej, sa nikdy nepotvrdilo!

Teplotu 35,6°C pri stavbe MS včely nikdy neprekročia, tá je vždy max. 35,6°C a nižšia. Aby klieštik bol teplom likvidovaný, je potrebná teplota nad 40°C a viac, aspoň 1/2 hod., aby na parazita pôsobila, čo je nemožné, pretože vtedy hynú včely a plod. Na ošetrenie včelstiev proti Vd sú robené osobitné zariadenia, kde sa včely zmetú, uzavrú a vháňa sa teplota nad 40°C.

Nôrsky spôsob zimovania na novopostavených Ms v podmienkach európskeho severu, bol špeciálne zvolený na odstránenie starších plástov zo včelstva, zamorených spórami NA. Tento technologický postup sa dá vždy zvládnuť u polovici včelstiev na stanovišti, pretože plod zo včelstiev (vtedy už nie ho je veľa - IX. mes) sa z ošetrovaných včelstiev aj s plástami sa preložený do druhej polovici včelstiev a prebytočné staršie plásty sa sa vyradia na a spracujú na vosk.
Len tak na margo likvidácii Vd, správy ktoré prenikli na náš kontinent z JV Ázie, včely ohrozované nad mieru, jednoducho odletia z hniezda aj keď si na telách odnesú niekoľko jedincov, ale po vystavaní plástov môžu ďalej existovať.

Preto nevymýšľajme len preto, aby sme niečo vymysleli a výsledok aj tak bude nulový.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (94.241.66.77) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření (61) (40079) (40085)

Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to horší
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079)

Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 20.1.2010 23:08:43
> ----------------------------------------
> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (78.136.189.239) --- 21. 1. 2010

Zdravím vás, podložku pod zasíťovaným dnem po celý rok nemám dopřávám tím včelám tak důležitý vzduch.Jen ji nasazuji na dobu léčení a pokud je potřeba tak na samovolný spad roztočů, abych věděl jak si včely stojí.Výhody otevřeného zasítovaného dna jsem poznal hlavně v létě, včely s podmetem nezasítovaným mi za horkých dnů vyléhaly z úlu, oddělky v srpnu na dvou nástavcích, jakmile jsem nasadil podmety se síty a nechal je otevřeny, bylo po problému.Dále mám vyzkoušeno, že včely s otevřenými síty mají dříve první prolety, než ty buď se síty uzavřenými, nebo bez nich.

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 1. 2010
Re: zasitovan? dno v zim? (40082)

> Napišme kdo má jen sít a kdo sít přikrývá ( mimo jiné podložkou pro spad
> měli)Myslím že by to bylo zajímavě.

Ja mam ve dnech zasuvky ale jen kuli spadu ktery me zajima.

Vim ze p. Cermak delal pokus na velkem vzorku vcelstev kdy pulce vcelstev podlozku zdrejme po odebrani meli v lednu odstranil a pulce ji nechal az do sezony. Zadne rozdily nepozoroval. Treba to okomentuje presneji.

Takze asi neni treba se niceho obavat a kazde rozhodnuti bude dobre...

Voda na podlozce je docela normalni, trochu nenormalni je snih nafoukany cesnem na podlozku ale klidne si na nej rad zvyknu :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 21. 1. 2010
zasitované dno v zimě

Napišme kdo má jen sít a kdo sít přikrývá ( mimo jiné podložkou pro spad měli)Myslím že by to bylo zajímavě.
Na co by se ta podložka vyráběla kdyby v úle cely rok nemusela být.
Já v zimě podložku nad sítové dno dávám a na stropě mám 5 až 8cm polysterénu.Stěny 25mm smrk.
Mám zkušenost že s česnem 7 x 100mm a mezerami kolem podložky a víka (tam se po zatmelení leze s fumigaci a jsou tam mezery mezi folii a stěnami celou zimu protože to již včely nezatmelí ) mají včely v úle dost vzduchu.
Momentálně na podložce vodu nemám ale také ji tam mívám v březnu když včely začnou plodovat a plasty plesnivé vetšinou nemám, někdy v nejnižším nástavku zplesniví pyl.
Porovnávání tepelné prostupnosti polysterenu a zdi nemá smysl protože včely si úl nestavějí z cihel.
Sám se domnívám že chladná zima a chladné zimování 25cm prkno pro stěny je pro včely lepší než tepla zima a teplé zimování 350m n.m.
Teplý strop bude úl potřebovat hlavně na jaře, v zimě leden, únor by teplý strop mohl trochu ušetřit zásoby a tim i opotřebování včel.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 21. 1. 2010
Re: Zasítované dno (40071)

Menší louže vody na podložce jsou v zimě normální. Za mrazu je na chladnějších místech uvnitř úlu teplota pod nulou a tak se tam sráží jinovatka z vlhkosti vydýchané včelami. Jak mráz povolí, jinovatka roztaje a dávka vody steče dolů. Plesnivění nehrozí, protože na to je uvnitř úlu moc zima.
Plesnivění rámků a stěn úlů bude hrozit až v předjaří, kdy se včely více rozplodují. Včely budou produkovat podstatně více vlhkosti a teplota uvnitř úlu bude taky vyšší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 20. 1. 2010
Re: ?dost o dotaci (40053) (40057) (40064) (40065) (40068)

"Jelikož 3 rámek má menší průměr tak nevyvážení má menší význam a snadno se řeší přidáním nevytočenáho plástu
Také se sporradicky na našem trhu objevují medomety na 2 rámky a existuje i na 1."
Měl jsem možnost za ty roky vytáčet v 6, 4 i 3 rámkovém medometu. Vytáčet, ne třeba jen vyzkoušet vytočení jedněch vybraných rámků. Rozdíly jsou velké, 6 rámkový medomet vyžaduje jen zběžný výběr stejně těžkých dvojic rámků, 4 rámkový medomet je na to citlivější a u třírámkového je třeba počítat i při nejpečlivějším výběru s velkým omezením otáček. U třírámkového medometu je třeba probrat aspoň tak 20 rámků a vytvořit z nich váhově co nejpodobnější trojice a pak teprve vytáčet, jinak je vytáčení utrpení, u ostatních se dá vytáčet rovnou. Vytáčet v třírámkovém medometu jen jeden nebo dva rámky a zbytek doplnit prázdnými se přirozeně dá, rychlost otáčení je pak ale zoufale omezena vibracemi až poskakováním medometu. Pokud není třírámkový medomet doplněn nějakým stabilizátorem vibrací nebo takovým 30 - 50 kilo těžkým závažím, vytáčí se s ním strašně pomalu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (94.241.75.131) --- 20. 1. 2010
Re: seminář Vranov nad Dyjí-P.Vojtěch (61)

Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 20. 1. 2010
Re: zasítované dno v zime (40072)

Za prvé 3cm polysterenu na stropě v zimě (kdy ing Smělý preferuje 8cm polystyrenu celý rok je podle mne málo.
pokud je to možné přidejte ještě asi 5 cm J.B.

Ak to napísal ing.Smělý, nemusí to byť ešte pravda. Na jednej strane zasieťované dná, na druhej strane doporučujete až 8 cm PS. Voda v úli sa vždy bude zážať, či úľ má 22 mm drevené steny alebo 80 cm PS, pretože rosný bod v úli je vždy nižší v okolí zimujúceho včelieho chumáča - hroznu, dôležitejšie mať povalu-strop úľa uteplené priedušne, aby vodné pary z chumáča odchádzali z úľa bez prekážok.
Ešte sa vrátim k utepleniu, smrekové dosky majú izoločnú schopnosť 1 cm = 7 cm múra z plných tehál, teda 22 mm stena z dreva ma izolačnú schopnosť 22x7=15,4 cm, PS 1 cm = 22 cm, potom 8x22= 174 cm. zimovanie včelstva nie je závislé do hrúbky stien, pretože úľ je celý rok otvorený cez letáč po celý rok a vnikajúci vzduch ovplyvňuje teplotu v úli bez vplyvu akýchkoľvek hrubých stien.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (94.241.75.131) --- 20. 1. 2010
Re: Zasítované dno (40071)

Zdravím vás příteli,
Pokud máte mezi polystyrenem a úlem folii, je to jen dobře, kondenzuje na ni voda a včely v předjaří nemusejí lítat pro vodu, ale mohou ji odebírat z folie na stropu v úlu. Včelařím též na stejné r.m a mám též uteplené palubkové úly, i neuteplené,pět cm polystyrenu a folii na kondenzaci vody. Očka mám ze zásady otevřená, protože včely ve více nástavcích nerady scházejí z vrchního prohřátého do spodního chladného nástavku z hlavního česna ven na prolet, navíc jim ulehčíte prolety. Česno mám zúžené proti hlodavcům, dno celozasíťované. Včely při odběru měli nevyrušuji.Jinak po celý rok mám zasíťované dno otevřené, kvůli proudění vzduchu.Výhody celozasíťovaného dna poznáte v sezóně za horkých dnů, Já jsem si tím také prošel. Jsou i kolegové, kteří zarytě brání nezasíťované podmety, já je měl také, po vyzkoušní zasíťovaných podmetů bych se k nezasíťovaným již nevrátil.Ovšem jejich jejich názor na zbytečnost zasíťování kvituji, mají na svůj názor právo. S loužemi vody nemám problémy. Nemějte strach, že by vaše drobné přítelkyně trpěly zimou, ony si teplotu dokážou velmi dobře regulovat.Ať je v zimě nula, nebo mínus třicet, mají v chumáči kvůli matce stálou teplotu přes dvacet stupňů, takže žádný strach.Nyní jim pomůžete otevřením oček. U nás v Rosicích u Brna mám prolety už koncem ledna. Dále není zřejmé, kdy jste zakoupil oddělky.Matky mají dle vás různé výkony. Pokud jste zakoupil oddělky do konce června, max do první dekády července, musíte je mít při správném podněcování do září ve dvou nástavcích, to je už hotové včelstvo, které dokáže letos zesílit na pět nástavků i více a tak využít max. snůšku. Ty ostatní se do takové síly většinou nedostanou, většinou max. do čtyřech nástavků, a to bude trvat déle.Dostanou se do síle třeba až po řepce a to je pozdě,budete mít tedy méně medu, do řepky,musí být včelstva v síle už na medníkách.Včelstva chováme v sezoně tak, že minimálně dva nástavky musí být jako plodíště oddělené mříškou a alespoň dva nástavky jako medník.Jen tři nástavky je málo, věřte mi, vím to, jinak hrozí rojová nálada.
S pozdravem Pavel Streit
Více info. na emailu streit.p/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 1. 2010
Re: Zas?tovan? dno (40071)

Ahoj, vůbec se neděs, včel přežijí i hrubé zacházení. Voda tam může být z více důvodů, netřeba panikařit. I kdyby souše zplesnivěly, včely je umí vyčistit, pokud je potřebují. Odstranněit podložky po odběru měli nevidím za špatné, nepozoroval jsem nikdy rozdíl mezi úly, kde podložka byla, a kde ne. Hlavně nechat včely v klidu.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Cerny <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Zas?tovan? dno
> Datum: 20.1.2010 18:45:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den, prosím o radu.
> Jako začátečník zimuji nyní čtyři oddělky. R.m. 39x24, úl palubkový,
> uteplený 3 cm polystyrenem, víko plechové taky 3 cm PS, nerez síto po celé
> ploše dna. Troje včelstva jsou v jednom nástavku, jedno ve dvou. Po odběru
> měly teď v neděli byly na podložce louže vody z úlu (podložka vcelku slušně
> úl uzavře, má lišty), tak už jsem tam ty podložky zpět nedal, kromě jednoho
> včelstva, které je nejslabší a kde ani ta voda nebyla. Udělal jsem dobře?
> Obával jsem se plesnivění plástů, protože víko je zespodu kryto ještě
> kartonplastem, aby mravenci nežrali ten PS, a pak strůpková fólie. Očka
> jsou uzavřená. Nerad bych včely trápil zimou, ale zase nechci plíseň v úlu.
> Zatím jsem to vrchem nekontroloval, je to hezky přikryté sněhem, ale ta
> vlhkost nemá podle mě kam jít. Doporučili byste mi tam dát ty podložky
> zpátky a třeba pootevřít očko, nebo mám počkat až po proletu? Moc děkuju za
> rady! Pavel Č.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Cerny (78.110.208.166) --- 20. 1. 2010
Re: zasítované dno v zime (40072)

Ano, dno je momentálně otevřené, je tam jen to síto. V česně je vložka, otvor je cca 7x100 mm. Takže vrátit podložky pod síto a uzavřít tak dno, udělám to zítra. Děkuji za radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 20. 1. 2010
Re: zasítované dno v zime (40072)

No, tak byla na podložce voda. A co?

To je fyzika plynů.
Jediné co můžeš ovlivnit je větrání, aby se kondenzace odehrála mimo úl, ale za cenu větrání.

K izolaci stropu je možné přistoupit od 10cm až po jen plastkarton či karton, nebo jen dřevo a vzduch.

Pro každé řešení je spousta důvodů, jen ty včely k tomu neřeknou nic a jen tupě hučí a mlčí. Asi je jim to nakonec jedno.

Jinak Moderní včelař, poslední dvě čísla.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 20. 1. 2010
SOUČASNÝ STAV ZIMOVÁNÍ

20. ledna 2010, shazoval a odhazoval jsem sníh a nahlédl na podložky.
Stav podložek: malý spad mrtvolek a malý spad měli odpovídá normálnímu příznivému průběhu této zimy.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 20. 1. 2010
zasítované dno v zime

Za prvé 3cm polysterenu na stropě v zimě (kdy ing Smělý preferuje 8cm polystyrenu celý rok je podle mne málo.
pokud je to možné přidejte ještě asi 5 cm.
Za druhé jsem nepochopil zda je otevřeno česno a jak je velké a zda jste vyjmul podlozku a nechal otevřené zasít. dno
pro 1 i 2 nástavky 39x24 bych navrhl : česno 7x100mm, očka zavřená ( otevřít je až koncem března před proletem)a zasítované dno zavřít.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Cerny (78.110.208.166) --- 20. 1. 2010
Zasítované dno

Dobrý den, prosím o radu.
Jako začátečník zimuji nyní čtyři oddělky. R.m. 39x24, úl palubkový, uteplený 3 cm polystyrenem, víko plechové taky 3 cm PS, nerez síto po celé ploše dna. Troje včelstva jsou v jednom nástavku, jedno ve dvou. Po odběru měly teď v neděli byly na podložce louže vody z úlu (podložka vcelku slušně úl uzavře, má lišty), tak už jsem tam ty podložky zpět nedal, kromě jednoho včelstva, které je nejslabší a kde ani ta voda nebyla. Udělal jsem dobře? Obával jsem se plesnivění plástů, protože víko je zespodu kryto ještě kartonplastem, aby mravenci nežrali ten PS, a pak strůpková fólie. Očka jsou uzavřená. Nerad bych včely trápil zimou, ale zase nechci plíseň v úlu. Zatím jsem to vrchem nekontroloval, je to hezky přikryté sněhem, ale ta vlhkost nemá podle mě kam jít. Doporučili byste mi tam dát ty podložky zpátky a třeba pootevřít očko, nebo mám počkat až po proletu? Moc děkuju za rady! Pavel Č.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2010
dotaz zvědavého začátečníka

Zdravím přátelé!
Tak jsem slyšel ty zvěsti!Čínská sršeň je už v podunají!
Mám se už začít bát,anebo můžu v klidu začít letos včelařit
s těmi objedbanými oddělky?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2010
Re: Tich? v?m?na (39963) (40030) (40048) (40062) (40066)

Pokud jde o tichou výměnu tak včelstvo i pro ni připraví samo dostatek trubců Podstatně horší je to u umělého odchovu matek v tak pozdní době
AVŠAK U OBOU JE JEDNA NEVÝHODA . tak pozdě líhnutá matka příliš dlouho klade bez ohledu na stav počasí a v mnoha případech včelstvo pak uhyne hladem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tich? v?m?na
> Datum: 20.1.2010 13:39:14
> ----------------------------------------
> Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že matky z říjnových tichých
> výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám naprosto odlišný poznatek,že
> právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a nejvýkonější a je nutné je i
> více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo že by si ji včely
> následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte také takovou zkušenost?
> PZ.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2010
Re: ?dost o dotaci (40053) (40057) (40064) (40065)

Jelikož 3 rámek má menší průměr tak nevyvážení má menší význam a snadno se řeší přidáním nevytočenáho plástu
Také se sporradicky na našem trhu objevují medomety na 2 rámky a existuje i na 1.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?dost o dotaci
> Datum: 20.1.2010 11:51:55
> ----------------------------------------
> "3 rámkový do 10 včelstev
> 4 rámkový do 30 včelstev"
> Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro
> vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se
> dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je
> možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy
> obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba
> váhově shodné.
> Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti
> třírámkovému vyplatí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (85.71.46.60) --- 20. 1. 2010
Re: ?dost o dotaci (40053) (40057) (40064) (40065)

"3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev"
Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba váhově shodné.
Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti třírámkovému vyplatí.
--------------------------------------
ale zase zvažte, že na třírámkových medometech lze vytáčet 6 nižších rámků, nebo naopak vysoký rámek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 20. 1. 2010
Tichá výměna (39963) (40030) (40048) (40062)

Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že matky z říjnových tichých výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám naprosto odlišný poznatek,že právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a nejvýkonější a je nutné je i více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo že by si ji včely následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte také takovou zkušenost?
PZ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 20. 1. 2010
Re: ?dost o dotaci (40053) (40057) (40064)

"3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev"
Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba váhově shodné.
Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti třírámkovému vyplatí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 1. 2010
Re: ?dost o dotaci (40053) (40057)

Za ekonomiské se považuje
3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev
6 rámkový s pohonem do 100 včelstev
Samozřejmě ke všem seženete i elektro pohony jak na 12 V, tak i na 230V. Výhodné je to již od 15 včelstev
Rozhodně bych však nepořizoval pohon na různé vrtačky.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?dost o dotaci
> Datum: 19.1.2010 21:18:46
> ----------------------------------------
> Paní Černá,
> napište dotaz na stránkách OV ČVSV Litoměřice. Věřte, že Vám někdo odpoví.
> http://vcelari-ov-litomerice.webnode.cz/
> Jindra
>
>
> černá (88.100.240.35) --- 19. 1. 2010
> žádost o dotaci
> Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si
> koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám
> 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste > doporučovali?děkuji černá
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 20. 1. 2010
Re: vigor (40036) (40043) (40052) (40055) (40056)

"Cílem je zamezení zimního plodování a oddálení začátku plodování do poloviny předjaří (jívy). Účelem tohoto hazardu je dosažení větší vitality vyzimovaných včelstev, oddálení nástupu rojové nálady, eliminace varroázy a prevence všech infekčních chorob. "
Pylové plásty včelstva se dají víceméně považovat jen za určitý přebytek bílkovinných zásob včelstva. Vlastní bílkovinné zásoby včelstva jsou obsaženy v tukovém tělísku zimních včel. A včely začínají předjarní plodování právě z tohoto tukového tělíska, teprve později při větším rozsahu plodování a při vyšších teplotách používají pyl z plástů vedle pylu, který donesou zvenku. A začátek předjarního plodování je určen teplotou a délkou dne, ne dostatkem či nedostatkem pylu To jsou všeobecně známé informace staré už pár desítek let.
Začátek zimního plodování tedy nedostatek pylu neoddálí. jako zpoždovač plodování ale budou fungovat ty panenské plásty, protože jsou chladnější než zakladené tmavé plásty. Následně po začátku plodování pak bude záležet na více věcech. V první řadě na tom, když mně nosily včely pyl ještě v teplých dnech prosince, jestli za podzimní měsíce byl na stanovišti pyl a včely si stihly nanosit další zásobu nebo naopak jestli nebyl vůbec pyl a včely potřebné "úpravy" po výměně jejich původních plástů "dotovaly" ze svých tukových tělísek a šly už do zimy oslabené. Dále bude záležet na tom, až po rozplodování na jaře spotřebují své zásoby bílkovin, jaká bude nabídka pylu v předjarní přírodě. V krajním případě, když spotřebují všechny bílkovinné zásoby a v přírodě nebude dostatečná nabídka pylu, budou stagnovat nebo se i zmenšovat. Pokud bude zima trvat dlouho a přechodné období, kdy včely začínají plodovat, ale počasí je chladné a přínos z pylu malý, bude krátké a hned bude teplo a všechno pokvete, může být rozvoj na panenských plástech i rychlejší než rozvoj ostatních včelstev....
Skutečnost spíše tipuji blíž k první možnosti....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 20. 1. 2010
Re: Ztrata matky (39963) (40030) (40048)

Neblázněte s zimní tichou výměnou matky. Zkusil jste někdo odchovat matku v říjnu nebo později? Proběhla u někoho na 100 % taková výměna? Už v září je velký problém aby byla kvalitně oplodněná a neprodukovala mezerovitý plod či z poloviny vylíhlých včel trubce. Možná je sice spousta věcí, ale nějaká přirozená pozdní výměna v říjnu nebo listopadu je velice málo pravděpodobná. Mnohem pravděpodobnější je nějaká nákaza či poškození matky, které způsobilo smrt matky při zimních nízkých teplotách. Nebo když už nová matka, tak došlo při nějaqké manipulaci, třeba při aerosolu na začátku prosince ke ztrátě staré matky a včely si ze zbytku plodu pořídily novou, bohužel neoplozenou matku, která proto teď uhynula nebo tak nějak. Jediná rozumná možnost, jak by v tomto včelstvu byla kvalitní matka mě napadá jedině spojení včelstev pozdě na podzim, kdy ve včelstvu jsou potom hodně dlouho vedle sebe dvě matky a nyní holt došlo k výběru a jedna z nich byla nějak vytlačena na okraj zimního chumáče.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78080 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40062 do č. 40122)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu