78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n?

Tak přece mi to uteklo, klepnul jsem tam, kde jsem nechtěl. Omlouvám se.
Jinak jedna snůška vždy musí být poslední. Já jen vím, že co jsem měl
zkušenosti s pozdními medy, tak ty byly vždycky od jiných medů odlišné a
jejich chuť obvykle zajímavá. Takže medy, které by měly být teoreticky pro
zákazníka hodně zajímavé a mohly by se prodávat za podstatně vyšší cenu než
třeba řepkový. Případně jejich odlišná chuť se ještě zvýraznila přidáním
právě řepkového medu. Otázka je jen s množstvím. Třeba teď, jak mám na
zahradě jen troje včely, zaznamenávám v druhé polovině července a teď v
srpnu skoro každý den střední až slabou snůšku. Nevím, z čeho to je. Jestli
z květů na těch trávnících, které tady v oklí ještě nejsou každý týden
hoblovány sekačkou nebo jestli ze skalniček balkónových a květináčových
okrasných kytek či kytek z blízkého hřbitova nebo prostě posbíraná šťáva z
potlučených zralých rynglí, mirabelek a hrušek. Nebo přece jen jakási
medovice. Každopádně snůška je taková, že včely donášejí více než spotřebují
a za nějaký týden by zbylo i dost na vytáčení. Otázka je, kolik by toho
včelstva donesla, kdyby jsem jich na stanovišti místo 3 měl třeba 8 nebo 15.
Nejspíš nic a musel bych krmit, zatímco dneska krmit jen můžu.
Zdá se, že se v praxi potvrzuje moje teorie, že i na včelařsky málo
příznivém stanovišti, pokud na tom stanovišti a v blízkém okolí je jen
příslušně malý počet včelstev, tak je potom pro ty včelstva dobrá,
pravidelná a dlouhodobá snůška až do podletí, případně až časného podzimu.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 7:35 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


>
> Radim Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
> Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?
>
>
> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic)
tak
> čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
> třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
> včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN,
což
> na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
> stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to
osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
> vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
> plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
> vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě
i
> 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
> Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HR (85.248.21.79) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389) (37393) (37395) (37407)

J.Kala napsal:Do "vany jsem vyklopil kýbl mače...
Pane Kala, všemu rozumím, jen nevím, co je "mač". Prosím vysvětlete mi to. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 17. 8. 2009
Re: Kde je problém? 77,26 - 53,35 = 23,91 Kč (37392)

Pane, s medem se vyváží zisk za lepším zdanění. U nás ztráta, venku zisk a úředníkům a finančáku to stále nedochází. Ti raději budou penalizovat za ptákoviny, než aby postihovali velké ryby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389) (37393) (37395)

Nejsem žádný přeborník ve zkušenostech s přemetením včelstva
na mezistěny. Praktikuji to pravidelně nejméně cca 10 roků a z
rozličných důvodů. Vše, o čem se domnívám, že je podstatné
jsem již napsal. Nikdy se mi nestalo, že by přemetené včelstvo
následující rok nějak zaostávalo za ostatními. A letos jsem vyzkoušel
i hodně velký "drasťák": na rámky včelstva jsem položil "vanu"
ze silného igelitu, na zadní straně napříč přes všechny loučky
udělal ze sololitu a kousků bočních louček "hráz", aby včely
měly na mač přístup. Do "vany jsem vyklopil kýbl mače ( podle
receptu p. Stonjeka) z asi 17kg cukru a 1kg medu. Druhý den jsem jen
nahlédl - mač byl pokryt kobercem včel. Po týdnu mač zmizel. Z
22 ks mezistěn bylo 18 plně postavených, 4 s plodem. Přidal jsem
další nástavek mezistěn, dalších asi 10kg mače. Na výsledek
se dojedu podívat asi ve středu. Dám zprávu. Možná by se ta zkušenost
hodila těm, kteří preferují minimalizaci času spotřebovaného
na obsluhu včeltva.
Ale nic není bez chyb. I k přenosu nemocí teoreticky může dojít
- všechny původní rámky smeteného včelstva je třeba totiž rozdělit
do ostatních včelstev. To je zatím ( kromě již dříve popsaných
rizik ) jediné, mnou dosud nepublikované.
Ale kdo by přemetal např. nosemou silně stižené včelstvo? To přece
nepostaví ani mezistěnu i kdyby mělo zhynout. S morem naštěstí
nemám zkušenost. Ale s kleštíkem metoda funguje skvěle a bez chemie.

Zvaž každý všechny argumenty pro i proti, jak jsem je dosud popsal,
odpovědně se rozhodni, případně vyzkoušej a zjisti i další nectnosti.
Pokud se o ně podělíš s ostatními, zas může být o krok blíž
k poznání života včelek.
J.Kala


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
Komu: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: norsk? zimov?n?
Datum: 17.8.2009 - 13:53:35

> Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině
> (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku
> je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
> by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená,
> že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce
> června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze
> části včelstev, je dost pylu a do půlky července
> jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu
> na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
> vyřadit více souší, změna rámkové míry apod.
> třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém
> včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
> v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou
> napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl
> poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat
> všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned
> fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a
> to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
> Obávám se, že v případě vylíhnutí takového
> plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v
> buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů
> zkolabovat.
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> > Datum: 17.8.2009 13:26:45
> > ----------------------------------------
> > Já myslím, že problémy kolem norského zimování
> > se časem vyřeší a dojde se ke
> > > způsobu, jak norské zimování provádět a přitom
> > nemít na jaře slabá včelstva.
> > > Mně připadá potenciál norského zimování k
> > potlačování varaózy při zároveň
> > > minimálním použití chemie i k zpomalení šíření
> > moru plodu a vůbec obecně k
> > > urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva
> > velký. Jen to vykoumat a
> > > dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale
> > pojede tvrdě po medném
> > > výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 17. 8. 2009
Re: Vosy (37362) (37375)

Dal jsem jim tuším nealko z Kauflandu a lezou tam holky jak šváby na pivo. Díky za rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír (85.207.123.92) --- 17. 8. 2009
Re: Zimní generace. (37379)

Také mám čtvercové nádoby z globusu. Vylepšil jsem to pytlovinou přichycenou po obvodu horního nástavku. Takže přijedu s 50 l konvou roztoku, napustím do 8 l konvvice a přes pytlovinu naliji. Žádná kukla - žádné bodnutí u 10 včelstev. Mojmír.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389) (37393) (37395)


Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 1:53 PM
Subject: Re: Re: norsk? zimov?n?


Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak
čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která
by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je
třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části
včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což
na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval
vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval
stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo
v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve
vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny
plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále
vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i
10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se
ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá
včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně
k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: krmeni (37400)

V Kauflandu je taky něco podobného, v oddělené kýblů, plastových misek atd.
Jmenuje se to čtverhranné plastové vědro nebo dřez nebo něco takového.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 4:46 PM
Subject: re: krmeni


>
> To Radek Hubač: o těch nádobách jste se již někdy zmiňoval a chtěl bych je
> příští sezónu také použít. Mají nějaký konkrétní název, resp. v kterým
> chlivku se v tom Globusu dají najít? (-: Abych je tam nemusel hledat
> kdovíkde......Děkuji.
>
> ---------------------------------------------------------------------
> .......čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15
> cm.........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí (89) (91) (93) (677) (719) (37396)

V tuto dobu mě napadají tři příčiny. Za prvé dlouhodobý nedostatek zásob. Za
druhé varaóza a za třetí loupež. Příčinu je třeba zjistit.
Za prvé včely musí mít od posledního medobraní neustále 5 - 10 kilo zásob.
Tam je pomoc nejsnažší a tam bych ani neradil je spojovat, pokud nejsou
slabší než na polovinu nástavku 39x24. Pokud se hned začne krmit, matky by
se měly rozplodovat. Vyžaduje to potom postupné krmení do nástavků
uteplených ideálně jako na zimu, aby plodování probíhalo i v září i přes už
nízké noční teploty co nejvíc, na plný stav včel to už nebude, ale včely by
měly znatelně zesílit. Přes den má být podle dlouhodobé předpovědi ještě
dlouho poměrně dost teplo. Dokud jsou včely slabé, je taky třeba
přizpůsobit - zmenšít velikost česen, aby do úlu nepronikaly zlodějky a
vosy.
Za druhé pokud jsou zeslabené varaózou, nejspíš je už většina živých včel
poškozena a hrozí kolaps včelstva. Včely by se měly okamžitě začít léčit a i
spojování asi bude na místě, případně už bude i pozdě i na spojování.
Varaóza by měla jít poznat podle množství roztočů v zavíčkovaném plodu a
podle velkého spadu. Nemám s tím praktické zkušenosti.
Za třetí loupež obvykle likviduje včelstva postupně, takže na stanovišti
jsou úplně vyloupená včelstva, maximálně s hrstkou mlaďušek uvnitř a potom
normální včelstva. Mezi tím obvykle nic. Postupné zeslábnutí současně 4
včelstev není obvyklé, ale může se stát, když všechny 4 úly měly příliš moc
otevřená česna atd. Životaschopná v této době a v běžném nástavku nejsou
včelstva, když obsazují méně než 3 - 6rámků 39x24 anebo když nemají matku,
takovéhle zbytky včelstev je vhodné ihned spojit nebo zrušit. Ostatní by
měly přežít, pokud se jim zmenší prostor úlu o neobsazené nástavky a zůží
česna natolik, že se budou schopny úspěšně bránit zlodějkám, klidně až na
průchod jedné včely. Je na uvážení včelaře, jestli do těch včel bude dávat
cukr na zimní zásoby, protože včelstva budou na jaře slabá a ty nejslabší
zesílí až na pozdnější červnovou snůšku. Nebo jestli do nich bude dávat jen
zásoby, aby se rozplodovaly a pak je spojí někdy pozdě na podzim v
listopadu, protože dvě matky, při dostatku cukru, i když ve slabých
včelstvech mohou do listopadu odchovat více včel než jedna matka spojeného
včelstva, nebo je spojí teď. Získá se už teď silnější včelstvo a později se
do toho nemusí šťourat. Každopádně jestli je problém v loupeži, zlodějky
jsou zalítané a tak je zúžení a zmenšení česna věnovat velkou pozornost.
Cose týká vlastního spojování, je ještě poměrně teplo a v úlech bývá ještě
hodně letních létavek a strážkyň ulů, které jsou k včelám z jiného včelstva
málo snášenlivé. Je tedy třeba spojovat přes noviny. Já jsem vždycky noviny
napajcoval hustým medem nebo cukerným roztokem, aby se včelky likvidující
noviny trochu nasály a byly vstřícnější. Matka ze slabšího horšího včelstva
jsem odebíral tak 15 - 30 minut před spojováním, aby včely pocítily
osiřelost.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Rudolf ." <ZakRuda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 17, 2009 3:18 PM
Subject: Spjování včelstev v podletí


> Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu
> máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi
> nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci
> spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes
> noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při
okamžitém
> kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl
bych
> z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 17. 8. 2009
Re: Kde je problém? 77,26 - 53,35 = 23,91 Kč (37392)

Vážení přátelé,
letošní rok jsme svědky opravdu bouřlivé diskuse o dostatku/ nebo nedostatku medu a ještě větší, ohledně ceny.
--------------------
Jiří, ozvěte se mi prosím na mail.

Děkuji.
karel.jirus /=/ seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 17. 8. 2009
re: krmeni


To Radek Hubač: o těch nádobách jste se již někdy zmiňoval a chtěl bych je příští sezónu také použít. Mají nějaký konkrétní název, resp. v kterým chlivku se v tom Globusu dají najít? (-: Abych je tam nemusel hledat kdovíkde......Děkuji.

---------------------------------------------------------------------
........čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm.........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí (89) (91) (93) (677) (719) (37396)

že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?
------
Já bych chtěl podotknouti, nebo se spíše zeptat - zeslábla - proti čemu, 4 z kolika? ... včely v tuto dobu slábnou, takže bych se neunáhlil a nespěchal a přemýšlel.

POkud se má spojovat tak aby včely byly silné, tak spojení v tuto dobu nemá na početní sílu v zimě moc efekt.

Se zimním a jarním spojováním nemám zkušenosti , tak ať se k tomu vyjádří jiní.

Pokud je příčinou zeslábnutí matka - spojení 4 špatných matek nic neřeší, možná je příčina v tom, že včely neměly dost zásob atd.

Takže bych počkal a přemýšlel, vyptával se a vyzvídal:-))

Pokud mají sílu aby přežily zimu, tak bych je spojil na jaře, možná ty dnes silné budou na jaře slabé jako ty dnes slabé.
Nevím jak kdo, ale já bych si dnes nesázel na předpovědí, které včely budou na jaře silnější a které slabší. Na to mám své peníze dost rád. Jestli někdo jo, rád se přiučím.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (62.24.89.192) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí (89) (91) (93) (677) (719) (37396)

... je samozřejmě dobré noviny jemně proděravět v místě, kde chceme, aby se včely prokousaly nejdříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (62.24.89.192) --- 17. 8. 2009
Re: Spjování včelstev v podletí (89) (91) (93) (677) (719) (37396)

Právě, že v tomto období je nanejvýš vhodné noviny použít. Určitě bych se nebál, že by se včelstva přes noviny nespojila, alespoň jsem se s tím tedy nikdy nesetkal...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Rudolf Ž. (88.101.38.238) --- 17. 8. 2009
Spjování včelstev v podletí (89) (91) (93) (677) (719)

Všechny vás tu zdravím a žádám o radu.Možná že už to tu někde v archivu máte ale nenalezl jsem.Včelařím krátce a chtěl bych se zeptat,když mi nastala situace,že čtvery včelstva mi ted v podletí zeslábla a já je chci spojit...mám to učinit na ostro ?někde jsem vyčetl,že se ted už včely přes noviny nespojí ale zase se mi zdá v době loupeží jestli se mi při okamžitém kontaktu všechny nesemelou.Včelařím v nástavkových úlech 39*24 a chtěl bych z těch 4 udělat2.Děkuji za cenné rady.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389) (37393)

Podle mě není co koumat. Pokud budeme mluvit o nížině (jsem od Pardubic) tak čekat na poslední snůšku je hladovost včelaře, nic jiného (medovici, která by vadila včelám nemáme). V praxi to znamená, že norské zimování u nás je třeba dělat v půlce června, kdy nehrozí loupeže při krmení pouze části včelstev, je dost pylu a do půlky července jsou v pohodě včely na 3 NN, což na slušnou přípravu na jaro stačí. Dělával jsem to když jsem potřeboval vyřadit více souší, změna rámkové míry apod. třeba, když jsem likvidoval stanoviště po zemřelém včelaři. Zkušenost dobrá. Stejně se mi to osvědčilo v případě, kdy jsem objevil extrémně varoázou napadené stanoviště vedle ve vsi, plod se líhl poškozený, tak jsem donutil včelaře zlikvidovat všechny plásty a smést včely na mezistěny, hned fumigovat a včely ve finále vyzimovali pěkné a to jsem to dělal předloni na Husa 6.července.
Obávám se, že v případě vylíhnutí takového plodu (napočítal jsem v pohodě i 10 roztočů v buňce plodu) by včelstvo muselo do pár týdnů zkolabovat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 17.8.2009 13:26:45
> ----------------------------------------
> Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
> způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
> Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
> minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
> urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
> dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
> výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 17. 8. 2009
krmení (37379)

Ahoj všichni, jen taková poznámka k Petrovu příspěvku. Přecházím na krmení čtvercovými nádobami na 15 l z Globusu rozměr cca 48 x48 x 15 cm a při posledním vytáčení včelstev jsem všem dal15 l a k mému překvapení včely odebraly celou dávku za 24 hod. K tomuto krmení jsem byl donucen kvůli práci v zahraničí, takže i když budu méně doma -stačí 2 dávky krmení a to velice rychle a jednoduše. Kýble se mi nelíbí, jsou sice levné, ale malé a moc vysoké, tyhle n ádoby se v pohodě vejdou do 1 nízkého nástavku.
Jinak plný souhlas s Petrem nechte včelám dost medu po prvním točení, již více let je dlouhá snůšková mezera po první snůšce.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zimn? generace.
> Datum: 16.8.2009 18:44:49
> ----------------------------------------
> Slyšel jsem od několika včelařů v okolí nářek,že mají úly skoro bez
> jakéhokoliv plodu.Nedalo mě to a dnes jsem nahlédl do jednoho svého
> včelstva o kterém jsem usoudil,že by mohlo být tak relativně nejslabší.Na
> dvanácti rámečcích(NN)jsem spočítal tak hrubým odhadem kolem kolem třiceti
> pěti tisíc buněk plodu jakéhokoliv stáří.Vycházel jsem zhruba tak asi kolem
> tří tisíc zakladených a zavíčkovaných buněk na jednom rámečku, krát dvanáct
> a myslím,že odhad je správný.Jsem přesvědčen,že tohle je již budoucí počet
> zimujících včel.Čtyřkilová včelstva zimuji naprosto normálně.Do dalších úlů
> jsem se nedíval,protože se mě to jevilo jako bezpředmětné.Bylo by dobré se
> zamyslet nad chybou kolemvčelařících,kteří mají úly prázdné.Hlavní
> nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a
> včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu
> po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten
> den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti
> hodin je včelky vyberou.Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly
> částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun
> a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše
> vrátí.Další chybu vidím v nevhodných úlových soustavách,jesli-že vůbec se
> dá o boudičkách 30-40let starých mluvit jako o soustavách.Zde nelze
> kontrolovat spad roztočů a tak se chemie valí do všech včelstev ostošest.O
> chemii nechci polemizovat,ale i v ní vidím jednu z příčin nedorostených
> včelstvíček.Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl
> již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už
> náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval
> heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389)

Já myslím, že problémy kolem norského zimování se časem vyřeší a dojde se ke
způsobu, jak norské zimování provádět a přitom nemít na jaře slabá včelstva.
Mně připadá potenciál norského zimování k potlačování varaózy při zároveň
minimálním použití chemie i k zpomalení šíření moru plodu a vůbec obecně k
urychlení výměny plástů a k ozdravení včelstva velký. Jen to vykoumat a
dotáhnout do nějaké použitelnosti..... Kdo ale pojede tvrdě po medném
výnosu, tak asi do norského zimování nepůjde.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (89.235.0.90) --- 17. 8. 2009
Kde je problém? 77,26 - 53,35 = 23,91 Kč

Vážení přátelé,
letošní rok jsme svědky opravdu bouřlivé diskuse o dostatku/ nebo nedostatku medu a ještě větší, ohledně ceny.

Pokud se podíváte na http://www.vcelarstvi.cz/cz/NOVINKY/CSV-NOVINKY_DovozVyvozMedu_Klikanec_Statistika.pdf

jsou tam celní statistiky, které hovoří o následovném, vývoz za leden - červen 2009 je s 330 tis. kg v přebytku, ale finanční hodnota je s dovozem, šul nul, z čehož vyplívá, že vyvážíme za podstatně míň peněz než dovážíme a to konkrétně průměrný dovoz je za 77,26 Kč a průměrný vývoz za 53,35. Z čehož vyplívá, že rozdíl dělá hrozných 24 korun!!!

Docela síla.

Medy za průměrných 53 Korun, co to je? méně poptávaný řepkový med? Musíme ho vyvážet? Nemůžeme ho zde taky prodat? Alternativa pastování
nebo výroba kvalitní medoviny?

Stále se všichni prsí, jak máme kvalitní med, ale ptoč taková čísla, umíme ho prodávat? Nebo ho neupravníme do parádního balení, které zákazník chce, které je praktické a reprezentativní, té kvalitě?
Někdy mám opravdu pocit, že včelaři mají stále už 150 let, dva problémy. První, když je snůška shání konve, druhý, když není tak řeší úlovou otázku.

Každý středoškolák vám řekne marketingové pravidlo 4P, To říká, že všechny P musí být v souladu, aby byla činnost úspěšná.
4P Produkt Cena Distribuce a Propagace

Produkt, med, všichni říkáme že náš český je nejkvalitnější - úhel pohledu

Cena, kámen úraz :-) jediné co se dá snadno upravit z 4P podle nabídky a poptávky a u včelařů vetšinou nízká, protože si do svého zabaleného a finálního výrobku nezapočítají díl zpracovatele a 20 % marže obchodníka.

Distribuce, většinou bezproblémová

Propagace, katastrofa,,, i když poslední dobou mediální kampaň některé nepravdy napravuje, ale bude to ještě dlouho dobu trvat.

My včelaři v ČR o včelách víme hodně, fakt bez hecu, ale zákazník má většinou jen hrubý náčtrt, tohoto celkem obsáhlého oboru lidské činosti a to je potřeba změnit, více propagovat než shánět konve.

Kvalitní med, v nové sklenici s novým víčkem a k tomu nějaký informační leták, o přínosu konzumace medu, by měl být základ uspěšného prodeje.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že informovat zákazníka stojí mraky úsilí, ale brutálně se to vyplatí.

Při cestě na stanoviště jsme se dali s jedním chatařem do řeči a začali se bavit o včelách a přírodě, zemědělství a tak celkově, řekl jsem mu, že se chystám na výrobu pastovaného medu a on na to, že to vůbec nezná, prodal jsem mu 1 kg, další rok vzal 4 kg a dneska si jezdí 2x po 20 kg, a je s ním náramně spokojen. Takže nabízet, a propagovat....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387) (37389)

Opravuji a dodám, že právě buňky, které obsahují po larvách jisté látky ze zbytků po svlékání a výkalů larev pomáhají ke kvalitnější fermentaci pylových perg a tak tyto látky napomáhají k lepší vitalitě zimní generace. Proto pro nedostatek takových podmínek (mnoho pozdě dodaných mezistěn včelstvu a krmení) potom záleží na té které modelové situaci s množstvím fermentů v koloběhu šťáv, které se používají k zalití pylové rousky v pergu, vzdušné vlhkosti, množství a druhu pylu a hlavně jeho kvality, teplotě a době, po kterou pyl v buňce zraje do doby, než jej mlaďuška po vyběhnutí spotřebuje. Samozřejmě, že takovou situaci optimalizuje přísun glycidů coby krmiva, ale dost důležitá jsou aditiva, které přijme mlaďuška ke svému dospění v zimní včelu.

_gp_

_gp_
.........
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387)

>Zimování přemeteného včelstva na mezistěny naráží na jeden závažný problém a ten se víceméně objeví. Mlaďuška aby dokončila svůj vývoj v dlohověkou včelu nutně potřebuje ke své zimní vitalitě pylové plásty s nepřestárlým pylem, které po vyběhnutí vyhledává obsazuje. Vývoj zimní včely a dělnice vůbec záleží právě na tomto ... mimo jiné. Důsledkem a jevem při nedostatku takových míst ve hnízdu - včelstvu má za následek tzv. nadměrné padání zimních včel na podložku při zimování a ve specifickém případě i náchylnost z nosemóze na jaře atp.

Z mého hlediska většího chovatele je to zásadně nepoužitelné.<

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Voprálek (88.101.64.23) --- 17. 8. 2009
Norové a také agresivita včel

Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37359) (37376) (37382)
To se může dělat s větším počtem včelstev. Navíc je to zbytečná složitá operace, kterou zkušení včelaři zvládnou, ale je lépe ji nechat pro ty, co rádi pořád se včelami manipulují, protože je to baví.Co nejméně zásahů do včel mi vyšlo ve Včelaři 2004/1.
---------------------------------
(e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37359) (37376)

> Taktéž jsem to několik let prováděl a upustil jsem od toho. V žádném případě to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělají sílu včelstva v předjaří. V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a efekt ozdravění není zrovna nejlepší.
-------------------------------------------------
K těmto dvěma příspěvkům se vracím,protože musím.Nechejte norské zazimování Norům,kteří asi nějak na ně přišli a asi to bylo nutno když se to u nich ujalo.Kdy asi v Norsku začíná první snůška pro včelaře ? Kde je však Norsko a kde my? Nebo si snad někdo myslí,že v naší oblasti by v minulosti nikdo na to nepřišel ? A to jsme měli mnoho zdatných včelařů v minulosti,kteří také napomohli svými postřehy k tomu,jak se nám včelaří dnes.
--------------------------------------

Stonjek (213.151.87.2) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37373)
Občas se prostě vyskytne, s tím nic nenaděláme. Chce to tak 3 měsíce vydržet abychom měli jistotu, že tahle vada není ze strany nějakého divokého trubce a když pokračuje tak to chce radikální zásah. Já bych takové včely v noci navoněl párami z benzinu a bylo by to. Rozhodně bych je s ničím nespojoval, navíc není neobvyklé, že bodavost se vrací i po výměně matky. Když jsem teď dal dohromady výnosy, musím konstatovat že na med nejlepší včelstvo má několik poznámek o nepříjemné bodavosti. Před 2 lety jsem mu měnil matku, abych likvidoval ty samé problémy. Před tím byly vždy v pohodě. To je výhoda přehledných tabulek místo přiblblých románů o každém včelstvu. Navíc je pravděpodobné, že takovéto potvory nechají matku naklást pár vajíček zabijí ji a vychovají si svojí. No to ale bude už pozdě v září, slabé včely a mizerný výnos. Prostě dneska včelařit se slušnými výsledky znamená mít v zásobě tak cca 1/2 oddělků a od září všechny chcípáčky bodavky a přestárlé matky vylepšovat a ty nejhorší případy bez milosti likvidovat. On zdravý a rozjetý oddělek ve kterém už je min 3 generace včel to je jiný fofr! Zdraví R. Stonjek
--------------------------------------
K tomuto nelze nic zásadního přidat,naopak jenom pochválit,hlavně aby si to vzali ti začínající k srdci a vyvarují se zbytečných chyb ve svém včelaření a bude dobře…

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37387)

Zimování přemeteného včelstva na mezistěny naráží na jeden závažný problém a ten se víceméně objeví. Mlaďušky aby dokončily svůj vývoj v dlohověkou včelu nutně potřebuje ke své zimní vitalitě pylové plásty s nepřestárlým pylem, které po vyběhnutí vyhledává obsazuje. Vývoj zimní včely a dělnice vůbec záleží právě na tomto ... mimo jiné. Důsledkem a jevem nedostatku takových míst v hnízdu včelstva má za následek tzv. nadměrné padání zimních včel na podložku a ve specifickém případě i náchylnost z nosemóze atp.

Z mého hlediska většího chovatele je to zásadně nepoužitelné.

_gp_
.........


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342)

>> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?<<

>V cervenci jsem psal ze jsem jedno vcelstvo premetl - me prvni. Menil jsem tim ramkovou miru, vymenit pri tom matku jsem se nakonec neodvazil, bal jsem se aby nezustal prazdny ul.

vcely zatim dostaly cca 25kg, postaveno je 20MZ, uz se lihnou vcely, mely by zacit lehce silit. Myslim ze uz ted by se zasobama vystacily. Cekal jsem ze zeslabnou vice, zatim se mi tak nezdalo.

Mam pro ne pripraven oddelek takze verim ze pripadnou ztratu sily dozenu lehko oddelkem - cervencovym - neveril jsem uplne, ze ze tri ramku plodu pred lihnutim a asi tri ramku smetenych vcel se da jeste zac. cervence udelat vcelstvo - je to samozrejme slabsi ale slo by je zazimovat jako rezervu.

Jelikoz stale bojuju s nedostatkem dila tak je pro me 20 sousi paradni zalezitost. Dalsi velmi prekvapujici vec bylo maximalni zklidneni vcel - asi jak jsou sedrene tak nemaj chut bodat.

Vic budu vedet az na jare

T.H.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 17. 8. 2009
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1921

ZUSV Brno komise ohledala misto v Boleticich pro vcelarskou skolu a jednala i s majitelkou.Misto je idealni,ale úprava zamecku vyzaduje vetsiho vydani. Upusteno od dalsiho vyjednavani a obracen zretel na velkostaek B.Habsburskeho,ktery bude v nejblizsi dobe vyvlastnen. Misto vcelarske skoly bude zrizen Vyzkumny ustav pro Moravu a Slezsko.Jedna se o pozemky v Zidlochovicich,kde je mozno ziskati tez budovu a cast parku.Reditel Fiala prednasi o vceli pastve:Hlavni veci bude zaloziti velike pastviste kam by chom se vcelami kocovali.Farmou v Zidlochovicich bude zacato a pak za pomoci statu pokracovano do celel zeme.

SDURZENI vcelarskych spolku valna hromada v Prerove. Zastoupeno 15 spolku. Jednatelska zprava pro nepritomnost tajemnika nepodana.
Statni vyzkumny Ustav vcelarsky dr.Schonfeld zada o predani pozorovacich stanic a darovani vsech rocniku spolkoveho casopisu.

15.5. Prvni sjezd ceskoslovenskych ucitelu vcelarstvi v Obecnim dome na Zizkove.
Pri vstupu do salu prekvapilo ucastniky vydani prvniho cisla-Vcelarske Rvue-s bohatym obsahem.Od ucastniku kursu pod vedenim odbor.rady Dr.A.Schonfelda odeslan dekovny dopis Min.zemedelstvi. Vecer pratelsky vecirek u Zlate husy kde projednano rozdeleni funkci ve vedeni Svazu.
(bez ohledu na jeho dlouholete pusobeni bylo podryvano postaveni redaktora,az konecne mu redakci vzali a odhlsovali introkami zakulisnimi redaktora noveho.Spech byl takovy,ze necekali ani na konec rocniku- rozdil byl ten,ze drive za dnu Kebrlovych redakce nestala nic,nyni vsak 5tisic.

16.5. SVAZ Valna hromada predseda J.Kebrle. Jsou schvaleny -Stanovy-.Volby provedeny aklamaci: predseda Kebrle,mistopredsedove: Dolezal,Gasperik,tajemnik Smidlik,redaktor Schonfeld. Navrh:darovati vcelin panu presidentovi. prispevek Svazu rozpocita se zemskym ustredi dle poctu clenu 20haleru/na clena. Celkovy pocet clenu: 31.600, Cechy21.000, Morava 7000, sdruzeni 1500, Slezsko 600, Slovensko 1500 clenu.

Prvni Sjezd a vystava v Turcanskem sv.Martine, Vypraven zvlastni vlak z Prahy.Sjezd zahajen v Narodnim domu.Dr.Gasperik vylicil utrapy slovaku za vlady madarske,jimz nepodarilo zalozeni ani jedineho nepatrneho spolecku. Nebylo mozno hospodarsky narodne se vyvijet,vse bylo duseno,kazdy volny cin v zarodku potlacen.A co vidime dnes?.:V kratke dobe vyrostla nam pusobenim vcelarskych expertu cela rada org. spolku s tisici cleny,se silnym ZU.Cechove jdou nam ve vsem pratelsky vstric,praci podporujou a rozvoj nas usnadnuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342)

> Dobrý den přátelé včelaři,ma někdo z vás zkušenosti z norským zimováním?

V cervenci jsem psal ze jsem jedno vcelstvo premetl - me prvni. Menil jsem tim ramkovou miru, vymenit pri tom matku jsem se nakonec neodvazil, bal jsem se aby nezustal prazdny ul.

vcely zatim dostaly cca 25kg, postaveno je 20MZ, uz se lihnou vcely, mely by zacit lehce silit. Myslim ze uz ted by se zasobama vystacily. Cekal jsem ze zeslabnou vice, zatim se mi tak nezdalo.

Mam pro ne pripraven oddelek takze verim ze pripadnou ztratu sily dozenu lehko oddelkem - cervencovym - neveril jsem uplne, ze ze tri ramku plodu pred lihnutim a asi tri ramku smetenych vcel se da jeste zac. cervence udelat vcelstvo - je to samozrejme slabsi ale slo by je zazimovat jako rezervu.

Jelikoz stale bojuju s nedostatkem dila tak je pro me 20 sousi paradni zalezitost. Dalsi velmi prekvapujici vec bylo maximalni zklidneni vcel - asi jak jsou sedrene tak nemaj chut bodat.

Vic budu vedet az na jare

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 17. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37359) (37376) (37382)

To se může dělat s větším počtem včelstev. Navíc je to zbytečná složitá operace, kterou zkušení včelaři zvládnou, ale je lépe ji nechat pro ty, co rádi pořád se včelami manipulují, protože je to baví.Co nejméně zásahů do včel mi vyšlo ve Včelaři 2004/1. Zase při posledním vytáčení jsem dodal mezistěny a už do včel nezasahuji mimo léčení. Obrázky řeknou více ,než to složitě popisovat, ale i tento jednoduchý způsob potřebuje zkušenost, kolik mezistěn vložit aby je při krmení vystavěly.Rozhoduje množství plodu. Slabá včelstva by to nedokázala. Na obrázku je vidět poslední zavíčkovaný rámek nahoře, dole staví. Druhé jsou trochu pomalejší, ale do konce krmení vystavění mezistěn snad zvládnou , protože začaly teprve pořádně brát. Nevyužijeme-li tvorbu vosku, tak padá na podložku, nebo je vosk vynášen z úlu. Pokud bych udělal takový zásah Norského zimování,tj. jako kdyby se vyrojily, v žádném případě bych nedosáhl takového výsledku v obnově díla a připravení silných včel na jaro. Ve stavění trubčiny je neomezuji, ale vysilovat je záměrně trubčinou proti rojení je zase na úkor dělničího díla. Rojení taky ovlivňuje tvar rámků. Nová varianta rámku vyšla ve Včelařství 20/2006/1. Cílem bylo taky aby včely neměly dílo přerušeno širokou horní loučkou, a byl rámek racionální. V posledním Včelaři je obrázek s rámkem, který má taky zastavěnou horní loučku.Viz obrázek. Tím se taky dosáhne na rámku větší plochy. Na rojení mají vliv rovněž změny v krmení matky.Jak se včely starají o mladou matku je na odkazu. Nemají to včely jednoduché. Team matky musí v určitém tempu pracovat, aby nedošlo ke změnám. http://leteckaposta.cz/875326652

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivn? v?elstvo (37322) (37367) (37371) (37372) (37378) (37380) (37383)

No, co se jednomu může zdát jako velice agresívní včely, můžou být pro
druhého normální obyčejné včely. Když potom kupující ví, že prodávající
označuje tyto včely za agresívní, není problém a navíc to může být výhodná
koupě, s úlem za 100 - 200, zatímco nový oddělek s 5 - 6 rámky 39x24 se v
dobách větších úhynů včelstev nemusí dostat pod tisícovku. A když nákazová
situace je v pořádku. Prodej, respektive putování dvou včelstev během
několika let od jednoho včelaře k druhému a potom ke třetímu, které mohlo
mít takový charakter, jsem před nějakým časem zaznamenal. Jeden místo
vysedávání u včeliček čím dál více vysedával v hospodě, ale ještě se jich
stihl zbavit, druhý si chtěl, jak mi naznačil, vyzkoušet v rodině léčení
včelími produkty a třetí potom ty včely a úly přidal do své sbírky včelstev
a úlů.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 16, 2009 7:05 PM
Subject: Re: Agresivn? v?elstvo


Toto je nejdnoduší způsob, ale také nejhloupější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HR <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 16.8.2009 18:52:40
> ----------------------------------------
> Máte agresívní včely? Nic není jednodušší. Prodejte je.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pala Jiří (193.179.175.210) --- 16. 8. 2009
Re: obnova rámků (37331)

jarko, kdyby všichni dělali tak jako Míra, tak už by tu dávno byla pustá poušť. Vlastní dřevěné rámky se obměňují až skončí jejich životnost a použitelnost. Sama si musíte říct co se dá, nebo nedá použít. Záleží jen na materiálu použitého k vyrobení přířezů. Když to bude samý suk a křívé léta, tak to moc nevydrží. Sám mám v provozu jěště několik rámků, které mají kovové úhlové mezerníky, možná 30 let. K vytavení používám suchou cestu. To znaméná, že vše tavím v slunečním tavidle. Mám dvě. Jedno je z roku asi1950. Je pouze na jeden rámek míry 39*24. Zadní stranu má vyšší, odklápěcí zrcadlo, dvojité skleněné víko. Je pravda, že samotý tavicí plech, vanička a zrcadlo jsou nové v provedení nerez. Zrcadlo bylo skeněné, plechy pouze pocín. Taví se v něm velmi dobře. Košilky jsou jak papír. To druhé je postkomunistické provenience, tudíž pěkně odfláknuté, z dřevotřísky a sololitu, zasklení v širokém rámu - hodně zastiňuje, plechy titanzinek - stojí za prd, vanička má okraje zahnuté dovnitř, takže vyklopit špalek vosku je nad lidské síly. Hlavně, že stálo 2500Kč!!! Šmejd!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivn? v?elstvo (37322) (37367) (37371) (37372) (37378) (37380)

Toto je nejdnoduší způsob, ale také nejhloupější

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HR <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 16.8.2009 18:52:40
> ----------------------------------------
> Máte agresívní včely? Nic není jednodušší. Prodejte je.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: norsk? zimov?n? (37342) (37359) (37376)


60 Kč ušetříš když PET láhev rozřízneš lámacím nožem a odříznutou část zasuneš hrdlem napřed do spodní části. Z této pasti s trochou piva neunikne ani jedna vosa > ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: norsk? zimov?n?
> Datum: 16.8.2009 17:43:13
> ----------------------------------------
> Tktéž jsem to několi let prováděl a upustil jsem od toho. V ždném případě
> to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a
> chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělaji sílu včelstva v přejaří.
> V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a
> efekt ozdreavění neni zrovna nejlepší. Ch ce to správně obnovovat dílo a
> ten efekt je postačující. Pokud si myslíte, že vyhrajete a zlikvidujete tím
> mor, tak se mýlíte. Jiný efekt to nemá.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37373)

TAKOVÁ VČELSTVA JSOU ZRALÁ NA VÝMĚNU MATKY. TATO VLASTNOST SE PROJEVUJE NĚKDY U STARŠÍCH MATEK SÁM OSOBNĚ NA NĚJAKÉ ZÓNY NEVĚŘÍM.Na mém stanovišti se nijak toto neprojevuje Dokonce jsem tam pozval rádoby odborníka na proměření zón pod úly 30 včelstev samozřejmě jsem mu neřekl stav jejich chování I když pod celou řadou úlú byly naměřené podmínky rozdílná včelstva se chovala naprosto standardně.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Agresivní včelstvo
> Datum: 16.8.2009 13:25:12
> ----------------------------------------
> Zdravim,
> na včelíně mám místa, kde mám vždy agresivní včely (ať děláme co děláme,
> bludné proudy či co).
> Používám skafandr a oblečení s vyšším poštem vrstev.
> Používám ocet na přehlušení feromonových signálů včel.
> Používám větráček či větrák, kterým mi odfukuje rozlobené létavky.
> Samozřejmně používám dýmák.
>
> Přítel Pavel.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4338 (20090815)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HR (85.248.21.79) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivn? v?elstvo (37322) (37367) (37371) (37372) (37378)

Máte agresívní včely? Nic není jednodušší. Prodejte je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 16. 8. 2009
Zimní generace.

Slyšel jsem od několika včelařů v okolí nářek,že mají úly skoro bez jakéhokoliv plodu.Nedalo mě to a dnes jsem nahlédl do jednoho svého včelstva o kterém jsem usoudil,že by mohlo být tak relativně nejslabší.Na dvanácti rámečcích(NN)jsem spočítal tak hrubým odhadem kolem kolem třiceti pěti tisíc buněk plodu jakéhokoliv stáří.Vycházel jsem zhruba tak asi kolem tří tisíc zakladených a zavíčkovaných buněk na jednom rámečku, krát dvanáct a myslím,že odhad je správný.Jsem přesvědčen,že tohle je již budoucí počet zimujících včel.Čtyřkilová včelstva zimuji naprosto normálně.Do dalších úlů jsem se nedíval,protože se mě to jevilo jako bezpředmětné.Bylo by dobré se zamyslet nad chybou kolemvčelařících,kteří mají úly prázdné.Hlavní nedostatek já vidím v tom,že po snůšce se vše vybere do poslední kapky a včelstvo je dva-tři týdny ve stresu a hladu.Vždy alespoň nechávám včelstvu po vytáčení alespoň 8-10kg vlast.zásob a při posledním vytáčení IHNED ten den doplním k těmto zásobám postupně dvě klenice(8l) roztoku.Do čtyřiceti hodin je včelky vyberou.Zkušenosti s jarním rozvojem včel,které zimovaly částečně na medu jsou výborné a každému včelaři doporučuji,aby nebyl hamoun a včelám alespoň polovinu vlastních zásob nechal.Následující rok se vše vrátí.Další chybu vidím v nevhodných úlových soustavách,jesli-že vůbec se dá o boudičkách 30-40let starých mluvit jako o soustavách.Zde nelze kontrolovat spad roztočů a tak se chemie valí do všech včelstev ostošest.O chemii nechci polemizovat,ale i v ní vidím jednu z příčin nedorostených včelstvíček.Nechci zde dělat nějakého spasitěla včelstev,jak jsem zde byl již jednou nazván,ale o svých praktikách a zkušenostech se rád podělím.Už náš učitěl češtiny na základce nám při výuce ke každé nové poučce vštěpoval heslo- "Hloupého trkni,chytrému napověz"S pozdravemP.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivn? v?elstvo (37322) (37367) (37371) (37372)

Radime jelikož se tato situace občas objeví a´T již děláš co chces täk ten můj způsob funguje naprosto spolehlivě. je několikrát ověřený a není z mé hlavy takže ho ověřili jiní již přede mnou.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 16.8.2009 09:22:14
> ----------------------------------------
> Včelstvo, ze kterého ihned po otevření vyletí stovka útočících včel je něco
> jako rozzuřený člověk. Nedá se s ním mluvit, nedá se s ním jednat, musí se
> počkat, až vychladne a teprve potom je přístupný argumentům. Podobně
> včelstvo v takovém stavu s velkou pravděpodobností matku zlikviduje, plod
> oddělku k výchově buď nepoužije nebo rovnou taky zlikviduje, i za cenu toho,
> že tím ztratí možnost odchovat novou matku a samo uhynout....Dokonce mám
> takový pocit, že takové včelstvo, pokud už z přidaného plodu narazí
> matečníky a odchová matky, že dá z několika matečníků přednost matce, která
> zase bude produkovat agresívní včely. Aspoň v dobách, kdy jsem se takhle
> nadšeně pokoušel takovéhle zásahy v takhle agresívních včelách provádět,
> jsem se s těmito věcmi setkal. Ovšem teď v podletí odchovat aspoň průměrnou
> oplozenou matku je dost vzácné.
> Pokud už se má do takových agresívních včel ihned zasahovat a měnit matka,
> což je teď v podletí úplně zbytečné, jako jedinou rozumnou možnost pro
> výměnu matky vidím přes umělý roj. Odchytit starou matku, všechny ostatní
> včely setřepat do rojáku, nechat nějakou půlhodinku podusit ve vlastní
> šťávě, až pořádně pocítí osiřelost a potom přidat novou matku. Pořádně
> nechat zcelit ve tmě a chladu a potom usadit na mezistěny, aby je vystavily.
> Jenže to znamená takovou hodinku práce s takovými včelami, důkladné oblečení
> z několika vrstev a důkladné utěsnění rukávů a podobně gumičkami. A nejspíš
> několik stovek žihadel v takovém "skafandru". Takže silně adrenalinová
> akce.... V podstatě úplně zbytečná.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 16, 2009 8:57 AM
> Subject: Re: Agresivn? v?elstvo
>
>
> Takové včelstvo lze napravovat jen Oddělkem Pokud matku züsmrtí Tak jim pak
> nezbude než s nově dodaného materiáloü vychovat novou Je to rozhodně lepší
> než to skoušet vícekrát
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> > Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> > Datum: 15.8.2009 22:14:14
> > ----------------------------------------
> > Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> > od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> > ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> > oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> > včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> > usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak
> je
> > chovatelská chyba.
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37373)

Občas se prostě vyskytne, s tím nic nenaděláme. Chce to tak 3 měsíce vydržet abychom měli jistotu, že tahle vada není ze strany nějakého divokého trubce a když pokračuje tak to chce radikální zásah. Já bych takové včely v noci navoněl párami z benzinu a bylo by to. Rozhodně bych je s ničím nespojoval, navíc není neobvyklé, že bodavost se vrací i po výměně matky. Když jsem teď dal dohromady výnosy, musím konstatovat že na med nejlepší včelstvo má několik poznámek o nepříjemné bodavosti. Před 2 lety jsem mu měnil matku, abych likvidoval ty samé problémy. Před tím byly vždy v pohodě. To je výhoda přehledných tabulek místo přiblblých románů o každém včelstvu. Navíc je pravděpodobné, že takovéto potvory nechají matku naklást pár vajíček zabijí ji a vychovají si svojí. No to ale bude už pozdě v září, slabé včely a mizerný výnos. Prostě dneska včelařit se slušnými výsledky znamená mít v zásobě tak cca 1/2 oddělků a od září všechny chcípáčky bodavky a přestárlé matky vylepšovat a ty nejhorší případy bez milosti likvidovat. On zdravý a rozjetý oddělek ve kterém už je min 3 generace včel to je jiný fofr! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 16. 8. 2009
Re: norské zimování (37342) (37359)

Tktéž jsem to několi let prováděl a upustil jsem od toho. V ždném případě to nejde dělat během měsíce července a srpna, kdy omezíme matku v kladení a chybí nám generace dlouhověkých včel, které dělaji sílu včelstva v přejaří. V příštím roce máme slabochy. Nedají na květové snůšce ty správné výnosy a efekt ozdreavění neni zrovna nejlepší. Ch ce to správně obnovovat dílo a ten efekt je postačující. Pokud si myslíte, že vyhrajete a zlikvidujete tím mor, tak se mýlíte. Jiný efekt to nemá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 16. 8. 2009
Re: Vosy (37362)

www.vastoil.cz nabízí pasti na vosy a na sršně. Stojí to každé 60,- Kč objednací číslo - vosy 3101, sršně 3103. Nejlepší lákadlo je mírně oslazené pivo s jablečným moštem. Do toho lezou houfně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37373)

Agresivitu včelstev může zvyšovat větrák, který včelstva rozrušuje a i když nefouká přímo do nich vlivem nepřirozeného proudění vzduchu si mohou včelstva předat signál o jejich rušení a tím jsou i agresivnější. , stačí jedno včelstvo rozrušit a ostatní sousední včelstva i když nejsou rušená jsou ve střehu a hned útočí. \zkuste pmazat Vaše pomůcky rozdrceným ořechovým lisstím vlašského ořechu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo

Zdravim,
na včelíně mám místa, kde mám vždy agresivní včely (ať děláme co děláme,
bludné proudy či co).
Používám skafandr a oblečení s vyšším poštem vrstev.
Používám ocet na přehlušení feromonových signálů včel.
Používám větráček či větrák, kterým mi odfukuje rozlobené létavky.
Samozřejmně používám dýmák.

Přítel Pavel.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4338 (20090815) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivn? v?elstvo (37322) (37367) (37371)

Včelstvo, ze kterého ihned po otevření vyletí stovka útočících včel je něco
jako rozzuřený člověk. Nedá se s ním mluvit, nedá se s ním jednat, musí se
počkat, až vychladne a teprve potom je přístupný argumentům. Podobně
včelstvo v takovém stavu s velkou pravděpodobností matku zlikviduje, plod
oddělku k výchově buď nepoužije nebo rovnou taky zlikviduje, i za cenu toho,
že tím ztratí možnost odchovat novou matku a samo uhynout....Dokonce mám
takový pocit, že takové včelstvo, pokud už z přidaného plodu narazí
matečníky a odchová matky, že dá z několika matečníků přednost matce, která
zase bude produkovat agresívní včely. Aspoň v dobách, kdy jsem se takhle
nadšeně pokoušel takovéhle zásahy v takhle agresívních včelách provádět,
jsem se s těmito věcmi setkal. Ovšem teď v podletí odchovat aspoň průměrnou
oplozenou matku je dost vzácné.
Pokud už se má do takových agresívních včel ihned zasahovat a měnit matka,
což je teď v podletí úplně zbytečné, jako jedinou rozumnou možnost pro
výměnu matky vidím přes umělý roj. Odchytit starou matku, všechny ostatní
včely setřepat do rojáku, nechat nějakou půlhodinku podusit ve vlastní
šťávě, až pořádně pocítí osiřelost a potom přidat novou matku. Pořádně
nechat zcelit ve tmě a chladu a potom usadit na mezistěny, aby je vystavily.
Jenže to znamená takovou hodinku práce s takovými včelami, důkladné oblečení
z několika vrstev a důkladné utěsnění rukávů a podobně gumičkami. A nejspíš
několik stovek žihadel v takovém "skafandru". Takže silně adrenalinová
akce.... V podstatě úplně zbytečná.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 16, 2009 8:57 AM
Subject: Re: Agresivn? v?elstvo


Takové včelstvo lze napravovat jen Oddělkem Pokud matku züsmrtí Tak jim pak
nezbude než s nově dodaného materiáloü vychovat novou Je to rozhodně lepší
než to skoušet vícekrát

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 15.8.2009 22:14:14
> ----------------------------------------
> Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak
je
> chovatelská chyba.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2009
Re: Agresivn? v?elstvo (37322) (37367)

Takové včelstvo lze napravovat jen Oddělkem Pokud matku züsmrtí Tak jim pak nezbude než s nově dodaného materiáloü vychovat novou Je to rozhodně lepší než to skoušet vícekrát

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz>
> Předmět: Re: Agresivn? v?elstvo
> Datum: 15.8.2009 22:14:14
> ----------------------------------------
> Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak je
> chovatelská chyba.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 16. 8. 2009
Re: Vosy

To Paprna Paprna: Sršni se mi usadili ve starým stromě 6m hned za úlama. Neřeším je, včely je zatím asi zas až tak nezajímaj, akorát ty slídivý výjimky mezi nima holt pijou portugala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 15. 8. 2009
Re: Vosy (37366)

2009/8/15 Libor <e-mail/=/nezadan>

> Já do nich leju modrýho portugala z místní vinotéky....pít se to nedá, ale
> vosám i sršňům to evidentně chutná....
>
Tak, ale srsni je skoda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37322) (37367)

Hm, to je pravda, napsal, že ta agresivita je dlouhodobě. Přesto však nyní
je čas se rozmyslet do jara, dokud včelstvo neodchová první jarní trubce.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 15, 2009 10:14 PM
Subject: Re: Agresivní včelstvo


> Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní
> od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka
> ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/,
> oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších
> včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši
> usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak
je
> chovatelská chyba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (80.188.56.170) --- 15. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37322)

Já jsem četl správně a také jsem tak odpovídal. Pan Ferda píše: Agresivní od jara,..při vytáčení odnášel za dům,.. při každém nadzvednutí víka ubodat....takže žádný hlad,špatné zacházení /vždyť je to zkušený včelař/, oblečení a další. Je to v genech, trubci je budou roznášet do dalších včelstev .. -takže vyměnit matku a pokud se to nepodaří, zrušit /nepíši usmrtit/ Jak to provést, bylo správně raděno. Ponechat a čekat na zázrak je chovatelská chyba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 15. 8. 2009
Re: Vosy

Já do nich leju modrýho portugala z místní vinotéky....pít se to nedá, ale vosám i sršňům to evidentně chutná....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 8. 2009
Re: Vosy (37362)

Do petlahvi naleji trochu piva a rozestavím kolem úlů

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vosy
> Datum: 15.8.2009 21:00:15
> ----------------------------------------
> Letos jsou nějak extrémně přemnožené vosy, dnes při krmení jich kolem úlu
> létalo nejméně 20 vos to jsem v životě tolik voas pohromadě neviděl. Co
> proti nim mám udělat, jak Vy ojujete s tímto hmyzem. Díky za odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 8. 2009
Re: norske zimovani (37361)

Ano, oba názvy popisují v podstatě totéž. Sám již delší dobu
také používám název smetení ( nebo přemetení ) včelstva na
mezistěny. Jen bych rád upozornil, že nejvhodnější doba už skončila
někdy kolem začátku srpna. Vše ovšem záleží na tom, jak je včelař
schopen odhadnout, zda v lokalitě přemetených včelstev bude po dobu
následujících cca 4 týdnů dostatek pylu. Pokud ano a jsou nějaké
vážné důvody přemetení provést tak to mohou včely zvládnout.
Josef Kala



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Libor" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: norske zimovani
Datum: 15.8.2009 - 19:05:48

> Ještě na tomto webu je zajímavé počtení ohledně
> přemetení na mezistěny:
> sice tomu pán neříká norské ani finské zimování,
> ale téma se moc neliší:
>
> http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202488008

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 15. 8. 2009
RE: Vosy (37362)

Vosy se dají nalákat do lahve s pivem a v ní se utopí.

-----Original Message-----
From: flakatos
Sent: Saturday, August 15, 2009 9:00 PM
Subject: Vosy

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 15. 8. 2009
Vosy

Letos jsou nějak extrémně přemnožené vosy, dnes při krmení jich kolem úlu létalo nejméně 20 vos to jsem v životě tolik voas pohromadě neviděl. Co proti nim mám udělat, jak Vy ojujete s tímto hmyzem. Díky za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 15. 8. 2009
Re: norské zimování

Ještě na tomto webu je zajímavé počtení ohledně přemetení na mezistěny: sice tomu pán neříká norské ani finské zimování, ale téma se moc neliší:

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202488008

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa z depa (81.19.34.130) --- 15. 8. 2009

Díky pomohlo mi to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Futera (82.202.20.173) --- 15. 8. 2009
Re: norské zimování (37342)

Zkušenosti s norským zimováním mám nevelké (třetím rokem u dvou až třech včelstvech). Včelařím v nadm. výšce 300m, hlavní a vlastně jedinou význačnou snůšku mám z ovocných stromů a řepky. Norské zimování provádím kolem 20. července současně se začátkem krmení. Klady: obnova díla, případná léčba gabonem či kys. mravenčí v době bez plodu, včelstva se mi zdají "vitálnější". Zápory: Včelstvo zeslábne (tři týdny bez vybíhajícího plodu), nestačí stavět dostatečné množství buněk pro dodávané zásoby a současně pro plod - matka je tím omezována v kladení. Do zimy jdou slabší. Na jaře to sice rychle doženou (je to vlivem metody nebo to je jen náhoda malého pokusného vzorku? nevím..), ale začátek řepky nestihnou v dostatečné síle. Pro mne zatím mírně převažují zápory, ale budu zkoušet dál
M. Futera

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37322) (37340) (37354)

Po dýchnutí , nebo fouknutí do včelstva se žádný ústup včel nekoná. To si každý může lehce vyzkoušet. Asi máte nějaké jiné tvory . I moje žena konstatuje , že je to bl..st.

Blbosť je to nevyužiť, ak Ste pozorne čítali, tak do dymu je potrebné pridať aj fúknutie vzduchu ústami a vtedy to na 100% účinkuje. Zrovna pred hodinou som pridával M do agresívneho včelstva a využil som tento spôsob ukľudnenia včiel. Naskôr vyskúšať potom písať. Fúkať do včiel len tak bez dymu môže dokázať len hlupák po vašom blb.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 15. 8. 2009
Re: AgresivnĂ­ vÄ?elstvo

No, pokud včelaři toto včelstvo do jeho systému práce nepasuje, pořád je
podle mně nejlepší řešení nyní včely nechat tak. Jak odejdou krátkověké
letní včely, většina takových včelstev se zklidní. Včelstvo v říjnu
listopadu za pěkného slunečného poledne se potom likviduje nebo se v něm
mění matka za podstatně příjemnějších podmínek.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim PolĂĄĹĄek (e-mailem) --- 15. 8. 2009
Re: AgresivnĂ­ vÄ?elstvo (37353)

Včelstvo je apatické, pokud nemá téměř vůbec žádné zásoby, řekl bych běžné
včelstvo pod cca 1 -2 kila. Asi je to i způsobené tím, že bez zásob matka
neklade a vůbec je nedostatečně krmena, takže včelstvo má uvnitř slabou
hladinu feromonů a ty nejživější létavky utíkají, vžebrávají do okolních
lepších včelstev. K tomu se přidává v tuto dobu loupež.....
Včelstvo, které má minimální množství zásob nebo mírně nad minimální
množství, 5 - 10 kilo, bych řekl, že bude asi nejživější. Pokud si včely
rovnou neuvědomují, že na zimu mají málo zásob, tak je bude k živosti a ke
shánění zásob pudit spousta prázdných buněk kolem podletního plodu.
Ovšem pozorováním zvlášť tady toho se nezabývám, takže to je teorie
podpořená kousky náhodných zjištění.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 15, 2009 10:42 AM
Subject: Agresivní včelstvo


Neberte to jako mentorování,ale jako příspěvek do této diskuze,nabytý z
praxe.Každý můžeme mít jiný názor,což je v naší společnosti normální ,
jedni hot ,druzí čehy. Takže někdo se může poučit,druhý zásadně odmítá,ke
své škodě...

kozlík (90.177.14.87) --- 14. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37333)
Jenom bych dodal , že pokud včelstvu klesnou zásoby na minimum , jsou včely
také náchylnější k tomu, aby po otevření včelstva se holky hned vyřítily
ven. Kouř samozřejmě nezabírá , protože včelky nemají zásoby , na které by
se vrhly a zachraňovaly.

Není to tak,včelstvo kterému došly zásoby je většinou apatické,není
agresivní ,jen třepe křidélkama a naopak vítá,že si jej někdo všiml,jsou
jako beránci.Kdo má s tímto zkušenosti,ozvěte se.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 15. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37353)

Nemluvím o umírajícím včelstvu , to je možná apatické . Když není snůška a včelstvo nemá co dělat a je s minimem zásob , kouř nefunguje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.177.14.87) --- 15. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37322) (37340)

Po dýchnutí , nebo fouknutí do včelstva se žádný ústup včel nekoná. To si každý může lehce vyzkoušet. Asi máte nějaké jiné tvory . I moje žena konstatuje , že je to bl..st.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 8. 2009
Agresivní včelstvo

Neberte to jako mentorování,ale jako příspěvek do této diskuze,nabytý z praxe.Každý můžeme mít jiný názor,což je v naší společnosti normální , jedni hot ,druzí čehy. Takže někdo se může poučit,druhý zásadně odmítá,ke své škodě...

kozlík (90.177.14.87) --- 14. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37333)
Jenom bych dodal , že pokud včelstvu klesnou zásoby na minimum , jsou včely také náchylnější k tomu, aby po otevření včelstva se holky hned vyřítily ven. Kouř samozřejmě nezabírá , protože včelky nemají zásoby , na které by se vrhly a zachraňovaly.

Není to tak,včelstvo kterému došly zásoby je většinou apatické,není agresivní ,jen třepe křidélkama a naopak vítá,že si jej někdo všiml,jsou jako beránci.Kdo má s tímto zkušenosti,ozvěte se.
------------------------------------------------------------------------------
Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo
Zkrátka jak se včelař chová ke včelám, tak se včelky chovají k němu.
R. Polášek

Ano,je tomu tak,Radimovi gratuluji ke krátkému a výstižnému projevu. Akorát bych podotknul,že včely se dají díky nešetrným a častým zásahům včelaře zkazit,že jsou nevrlejší, ale mírné které jsou již ze své podstaty - nikoliv.
------------------------------------------------------------------------------------

jezek.obecny (e-mailem) --- 15. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37322)
Vysíření včelstva se mi zdá jako úplně to nejhorší řešení, to už je radši zrušte jako se ruší bezmatečné včelstvo, tj, úl zrušit a včely z plástů omést před česny ostatních včelstev.

Ano,Ježek má pravdu,pokud včelař má 3 – 5 včely,tak to tak dělá,protože je mu líto těch včel.Ale že to mnohdy takhle dělá i s trubčicemi na které přišel dost pozdě,může se dožít i toho,že mu zamordují i matky v sousedních úlech.Ale na to musí každý přijít sám svojí praxí.
------------------------------------------------------------------------------

B.Tichý (80.188.56.170) --- 14. 8. 2009
Re: Agresivní včelstvo (37336) (37337)
Jedná se o agresivní včelstvo, ne nějakým způsobem vydrážděné. Z chovatelského zájmu je jediné řešení - likvidace matky, někdy dokonce i celého včelstva / není třeba vysířit/.Novou matku i matečníky těžko přijímají, značně obtěžují okolí, bývají předmětem občanských sporů.Obtížná práce s nimi i s výměnou matky se navyplatí. Ztracený čas je mi milejší a mohu ho věnovat potřebnějším věcem. Výchova nového včelstva je účelnější a jednodušší.Ponecháním agresivního včelstva se kazí i oplodňování nových matek, tedy zhošuje se celková úroveň
včelstev v okolí. Šlechtěním včelstev k mírnosti by mělo být základní povinností naprosto všech včelařů a nemám na mysli jen agresivitu, ale i mírnou bodavost či jiné obtěžování.

Doporučuji , abyste si pečlivě přečetli tento příspěvek přítele Tichého a neuděláte chybu a uděláte pro sebe jenom dobře...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2009
Re: norské zimování (37342) (37345) (37346)

Včelařské noviny virus-
Co se stalo, když Google tuto stránku navštívil?
---
co se stalo googlu nevím, ale mě se tam již pár let objevuje hláška, že je tam trojský kůň.
To mi hláasí AVAST HOME - zadarmo pro doma i Profi verze za peníze.
S mým počítačem to neudělalo, nic jen jsme byl varován, že to tam je.
Záleží na druhu zabezpečení PC, ale já tam občas chodil, když tam bylo něco nového i s tou hláškou. Bez následků. Ale to je otázka pro odborníky na antiviry atd.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 15. 8. 2009
Re: obnova r?mk? (37331) (37348) (37349) (37350)

To záleží na konstrukci rámků.

Když je to nějaký rámek jen z rovných latěk, tak asi moc nevydrží a rozhodně než pak držet nad úlem rámek plný sladiny, který se rozloží a nějak to řešit a doufat, že nezačne loupež, to nestojí za to.
Takže tyhle co dají minimum práce bych přísně posoudil, jestli se vyplatí je čistit.

Pokud je to klasická kostrukce jako třba Langstroth, silné dřevo, tak tam se to vyplatí určitě.


Desinfekce a čištění, zatím mi dávala nejlepší výsledky pára ve vaně. Obdoba toho jak to dělal J.Jindra - viz jeho web. Rámky jsem vyndaval i s rozpuštěným propolisem. Úplně hladké.

A šetření dřevem. Teď pily neví kam s ním, dřív za konjuktury byla o dřevo nouze. Přírůstky v lese potřebují lesáci někomu prodat, navíc rámky kde se zpracuje kratina, olše, lípa atd.
Paradoxně by jsme mohli přejít na umělohmotné rámky, tam stromy nespotřebováváme.

Já to mám jednoduché. Vysoké Langstroty kupuji, nejlépe komplet i s drátky, NN jen s latěk sesponkuji z latěk co zbývají při výrobě úlů. Na rámky stačí odřezky 0,5m.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (62.240.171.74) --- 15. 8. 2009
Re: obnova r?mk? (37331) (37348) (37349)

No Pepane představ si že nevadí.
Když kácí zdravé stromy aby z nich dělali palety na jedno použití.Navíc ty lidi kteří to dřevo zpracují budou rádi že si ho koupím aby měli i příští měsíc co do huby!
Tak co-kdo si neváží práce a přírody?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 37350 do č. 37410)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu