Včelařská konference

Prostě to jsou rámky ze zadováků, kde přesnost na milimetr vůbec nebyla potřeba, stačilo těch půl centimetru. Tak vznikl prostor zkoušet dělat různé verze rámků podomácky a co nejsnadněji bez frézování oušek, jen cirkulárkou a nožem nebo ručním hoblíkem. V tehdejší době sehnat speciální frézky domů za rozumný peníz v podstatě ani nešlo a běžné kruhové pily do cirkulárky měly ocelové zuby, vidiové pily byly tehdy bílé vrány. Frézovat ty ouška na přípravku na cirkuli bylo tedy poměrně pomalé a taky nebezpečné. Časem asi ty rámky roztřídím, extrémy dám dohromady s nastavky s extrémními rozměry a něco s tím udělám.