Včelařská konference

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi nádstavky 9 mm.
......
Tak to má podle mě být u Eurolangstrotha.
Nástavek 241mm minus 232mm rámek= 9mm.
9mm je norma.
Je zbytečné podle mě z toho dělat vědu. Včely nemají šupléru, ale jen instinkt. A taky staví divočinu ne 35, nebo 38, ale v dost velkém (relativním) rozpětí. Podle všech pokusů o kterých jsem slyšel.
S rámky (loučkami)jsem před dvaceti lety dělal různá kouzla, protože tehdy v NN nebyly okolo mě zkušenosti a většina včelařů se kterými jsem to konzultoval v tom viděla problém - v zimě.
Dělal jsem napřed pokusně - z obavy o zimní ztráty i dolní laťky jen 10mm. Nedoporučuji. Nakonec jsem zjistil, že včelám nevadí ani dolní a horní loučky 30mm. To jsem tehdy zkoušel spec. rámky - medníkové - do kterých teoreticky matka neměla klást. Jednak kladla, a postupně jsem je tam přes zimu běžně nechával.
Důležité je, aby je včely vystavěly až dolů k loučce. A tady je spousta faktorů, nejen rozměr loučky. Místo a čas stavby,.., ale i genetika.
Nepovažuji za nutné vymýšlet vlastní úl, 9mm mezery Lanstrotha i s 3cm dřeva včely všetšinou přejdou. Obdivuhodné.
Ale v tehdejších počátcích jsem modifikoval z opatrnosti mezeru na minimum cca 5mm abych nemačkal včely mezi rámky a to bylo podle mě optimální. V minulých MV byl o tom článek, a tam vyšlo něco podobného. Menší mezeru včely méně prostavují.
Z délky loučky bych taky nedělal vědu, i když mám teď Langstr. Šel jsem na něj protože jsem si chtěl po jedné z nejkratších louček (Brenner) ověřit ten izolační efekt dlouhé loučky.
Podle mě to je včelám ukradené.
Co podle mě hraje roli (pravděpodobně), je možnost vytvoření co největší plochy plodu do šíře.
Ale to většinou zajímá spíše slabší včelstva (co obsedají jednotlivé plásty, ne celý nástavek), silnější už se chovají různorodě.

Praskliny atd, mezery mezi nástavky - pokud se jedná o omezené množství skulin velikosti asi tak 1mm - spíše snad zlepšují klima v úle. Jedná se o úzkou, většinou křivolakou skulinu dlouhou většinou +-2cm. Tam tření brání rychlému proudění - tedy průvanu.

Karel