78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.1.251) --- 18. 3. 2007
Re: Zavlečení nemocí (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21633) (21634) (21639)

Intenzívně loupit začnou včely tehdy, když se objeví včelstvo, které dostatečně neovládá vstupy do úlu. Zlodějky se nejdřív musí na včelstvo zalétat ale potom musí slabá obrana umožnit těm zlodějkám dále loupit. S rychlostí krmení nebo s příliš velkým prostorem pro krmení to moc nesouvisí. A neovládat vstupy do úlu může včelstvo z více důvodu. Třeba nevhodným zásahem včelaře, když se octne nějaký vstup do úlu příliš daleko od jádra včelstva - plodu. Nebo zeslabením včelstva třeba Varoa nebo otravou nebo jinak, kdy včelstvo už nemá nárok uchránit před zlodějkami třeba příliš velké česno daleko od plodu. Nebo ztrátou matky, kdy následuje prudký pokles ochoty včel bránit úl, který sice po založení matečníků během dne zase stoupne, ale než se nová matka vylíhne, oplodní a než se začnou líhnout mladé dělnice, včelstvo značně zeslábne a zase neuhájí česna.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 3. 2007
Zavlečení nemocí (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21633) (21634)

Tohle je ten důvod jak dochází k invazi nákaz do silných včelstev Nedávno se tady probírala reinvaze varoázy a zmoření morem a to je přesně ono. Právě příliš velký prostor před krmením může být tím důvodem proč začnou intenzivně loupit když jsou příliš pomalu zakrmovány Tady může platit rčení méně bývá někdy více. Mám na mysli počet nástavků na zimu podle mne dva je víc něž dost Za optimum považuji 1 a 1/2 ,nebo tři polonástavky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: oddelky
> Datum: 18.3.2007 09:57:50
> ----------------------------------------
> Pud sebezáchovy včelstva jistě také hraje roli.
> Podle mého subjektivního názoru mají větší význam feromony než pud
> sebezáchovy včelstva.
> Uvedu příklad z praxe některých včelařů:
> Slabá bezmatečná včelstva jsou snadným cílem pro lupičky. Nejen že se
> nemohou dobře bránit ( zvláště když mají nevhodně velké špatně hlídané
> česno ), ale nejsou stmelovány mateří látkou ( mateří feromon ). Pokud-li
> je takové včelstvo vylupováno, často se stává že včely ,,zradí,, osiřelec,
> začnou ho vylupovat a opustí ho. Takže pud sebezáchovy včelstva zanikne.
> Pokud by včelstvo mělo matku, tak by se nerozpadlo ( lupičky, je-li jich
> více, stejně většinou matku zabijí )
> Shrnutí:
> Včelstvo je stmelováno shromažďovacými feromony, jež tvoří matka, plod,
> dělnice i trubci.
> Rozdělení významu (1/ nejvýznamnější...4/ nejméně významné )
> 1/matka....mateří látka
> 2/plod...feromony plodu
> 3/dělnice...povrchový feromon ( specifická ,,vůně včelstva,, )
> 4/trubci...trubčí látka
> Doprovodným stmelovacím prvkem je pud sebezáchovy včelstva.
>
> Více najdete v encyklopedii ,,Včelařství,, Vladimír Veselý a kol., z roku
> 2003 + další prameny ( Odborné včelařské překlady ).
>
> zdravím.........M. Václavek
> RACIONALIZACI ZDAR!!!
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 18. 3. 2007
Re: BarvenA­ nastavkA Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkA1m parafA­nem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430) (21433) (21444) (21452) (21462) (21464) (21475) (21485) (21636) (21637)

Omlouvám se: parafin.maceni/"at"/seznam.cz
z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek (e-mailem) --- 18. 3. 2007
Re: BarvenA­ nastavkA Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkA1m parafA­nem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430) (21433) (21444) (21452) (21462) (21464) (21475) (21485) (21636)

Zdenku, zkouším tu adresu, ale hlásí mi "Server nenalezen". Jura
----- Original Message -----
From: zdenek
To: Včelařský mailing list
Sent: Sunday, March 18, 2007 10:56 AM
Subject: Re: BarvenA­ nastavkA Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkA1m parafA­nem


Diskuse o parafinu sice už skončila, přesto jem si dal trochu práce a
přeložil jsem podstatnou část zprávy z výzkumu máčení dílů úlů v parafinu,
který proběhl v Austrálii. Kdo si napíše na adresu
parafin.maceni.seznam.cz tomu ZDARMA obratem pošlu. Je to cca 30 stránek
jednoduchého textu ve Wordu.

Zdenek



JiĹ?Ă­ VĂĄvra (e-mailem) --- 10. 3. 2007
Re: Barvení nastavkÚ Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým
parafĂ­nem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430) (21433)
(21444) (21452) (21462) (21464) (21475)
A o tom to je. Kde je stoprocentní záruka odstranění spor MVP. To snad
opravdu obměna nástavků je podstatně účelnější. Jirka
----- Original Message -----
From:
To:
Sent: Saturday, March 10, 2007 10:18 AM
Subject: Re: Barvení nastavk? Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým
parafínem


Nevím nevím Když vemu jeden čtvercový nástavek na míru adamcovu tak má
objem
přibližně 33 litrů aby jsi ho namočil celý musíš mít nejméně 33 kg to je
asi
2000 kč, aby jsi se dostal na cenu 3 kč musíš namočit 660 nástavků. To
představuje 16o úlů Při potřebě desíti minut na nástavek Je to hodina na úl
cekem tedy jeden měsíc práce při normální pracovním dnů. Navýš musí zbýt
těch 33 kg vosku to jsou další 2000 korun za měsíc práce je to dalších 10
000 Kč + otop a zařízení a dopravu. No nevím to je tak metoda pro
velkoprovozy ještě o větším počtu včelstev. Nemusím v každém případě jít s
dobou, i když bych to zkusit chtěl. Nebyla by pak lepší horká pára kde se
rozmrazují vagony nebo podobné zařízení na přehřátou páru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa
> Předmět: Re: Barvení nastavk? Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým
> parafínem
> Datum: 09.3.2007 21:09:24
> ----------------------------------------
> Nástavek se musí pravidelně čistit a dezinfikovat (např. plamenem). Že ho
> jednou natřete a pak za život nemusíte nátěr opakovat je pěkné. Ale
ukažte
> mi jak nástavek co tři roky škrabete od propolisu a alespoň zevnitř
> opalujete.
> S tímto vybavením nejí třeba nic škrabat a 160 st. C. udělá mnohem víc
než
> plamen při kterém se nic neprohřeje.
> A o časové náročnosti ani nemluvě.........
>
> daleko spolehlivější!!!!!!!!!!!!!!!,míň nákladné a pracné je si udělat
> nový
> nástavky-aspoň pro mne......vyřazoval sem i dva roky staré-mám mor za
> barákem na dvou místech.....a rozhodně bych to neopaloval ani
> nenamáčel,sám
> musíš vědět co stojí úl a co parafín.....
>
> Podniková prodejna Parama v Kolíně.
> Ovčárecká ulice 314/V
> Kolín 5
> 321750217, 606614838
>
> Před měsícem stál 1 kg 32 Kč
>
> Promiňte, ale já nástavek za ať nežeru za 3 Kč vyrobit neumím.
>
>
>


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG.
Verze: 7.1.394 / Virová báze: 268.18.11/721 - datum vydání: 13.3.2007

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 18. 3. 2007
Re: Barvení nastavkÚ Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430) (21433) (21444) (21452) (21462) (21464) (21475) (21485)

Diskuse o parafinu sice už skončila, přesto jem si dal trochu práce a přeložil jsem podstatnou část zprávy z výzkumu máčení dílů úlů v parafinu, který proběhl v Austrálii. Kdo si napíše na adresu parafin.maceni.seznam.cz tomu ZDARMA obratem pošlu. Je to cca 30 stránek jednoduchého textu ve Wordu.

Zdenek



JiĹ?Ă­ VĂĄvra (e-mailem) --- 10. 3. 2007
Re: Barvení nastavkÚ Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým parafínem (21366) (21372) (21374) (21375) (21409) (21412) (21430) (21433) (21444) (21452) (21462) (21464) (21475)
A o tom to je. Kde je stoprocentní záruka odstranění spor MVP. To snad
opravdu obměna nástavků je podstatně účelnější. Jirka
----- Original Message -----
From:
To:
Sent: Saturday, March 10, 2007 10:18 AM
Subject: Re: Barvení nastavk? Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým
parafínem


Nevím nevím Když vemu jeden čtvercový nástavek na míru adamcovu tak má objem
přibližně 33 litrů aby jsi ho namočil celý musíš mít nejméně 33 kg to je asi
2000 kč, aby jsi se dostal na cenu 3 kč musíš namočit 660 nástavků. To
představuje 16o úlů Při potřebě desíti minut na nástavek Je to hodina na úl
cekem tedy jeden měsíc práce při normální pracovním dnů. Navýš musí zbýt
těch 33 kg vosku to jsou další 2000 korun za měsíc práce je to dalších 10
000 Kč + otop a zařízení a dopravu. No nevím to je tak metoda pro
velkoprovozy ještě o větším počtu včelstev. Nemusím v každém případě jít s
dobou, i když bych to zkusit chtěl. Nebyla by pak lepší horká pára kde se
rozmrazují vagony nebo podobné zařízení na přehřátou páru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? Jaa
> Předmět: Re: Barvení nastavk? Re: Kde se bere mor? - D esinfekce horkým
> parafínem
> Datum: 09.3.2007 21:09:24
> ----------------------------------------
> Nástavek se musí pravidelně čistit a dezinfikovat (např. plamenem). Že ho
> jednou natřete a pak za život nemusíte nátěr opakovat je pěkné. Ale ukažte
> mi jak nástavek co tři roky škrabete od propolisu a alespoň zevnitř
> opalujete.
> S tímto vybavením nejí třeba nic škrabat a 160 st. C. udělá mnohem víc než
> plamen při kterém se nic neprohřeje.
> A o časové náročnosti ani nemluvě.........
>
> daleko spolehlivější!!!!!!!!!!!!!!!,míň nákladné a pracné je si udělat
> nový
> nástavky-aspoň pro mne......vyřazoval sem i dva roky staré-mám mor za
> barákem na dvou místech.....a rozhodně bych to neopaloval ani
> nenamáčel,sám
> musíš vědět co stojí úl a co parafín.....
>
> Podniková prodejna Parama v Kolíně.
> Ovčárecká ulice 314/V
> Kolín 5
> 321750217, 606614838
>
> Před měsícem stál 1 kg 32 Kč
>
> Promiňte, ale já nástavek za ať nežeru za 3 Kč vyrobit neumím.
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 18. 3. 2007
Re: agresivní veely (21615) (21616) (21617) (21631)

Možná, že je blbost, co teď napíšu já, tak mne za to, prosím, nekamenujte.
Několikrát tu už ale poslední dobou byla zmínka o tom, že včelám jejich
krátký život brání naučit se reagovat na některé podněty. Nebyl bych si tím
tak jistý. Moji vrstevníci si jistě budou pamatovat, že například slepice v
době našich klukovských let zásadně utíkaly před bicyklem nebo jiným
"vozítkem" tak, že skončily pod jeho koly, protože křížily jeho trať (snad
proto, aby měly zdroj nebezpečí stále v dohledu). Dnes již utíkají správným
směrem. Jak se to najednou naučily i ty mladé , když slípky také nežijí zas
až tak příliš dlouho? Nehledě na to. že život včel zásadním způsobem
ovlivňuje matka, která žije podstatně déle, než zmiňované 4 týdny ... A
proto se domnívám, že nevhodné zacházení se včelami je skutečně může naučit
útočnosti vůči nešikovnému včelaři (nebo pak i kterémukoliv, který by
otevíral úl).
S pozdravem a přáním mírných milušek
Petr

----- Original Message -----
From: "Antonin Foltyn" <Tonda001/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 18, 2007 9:06 AM
Subject: Re: agresivní veely


Teoreticky je možné si ke včelám vytvořit vztah (pokud k nim přistupujete s
tím že jste se včelami přítel, tak se chováte jinak, než když se jich
bojíte) ale prakticky je blbost, vzhledem k délce života jednotlivých včel,
aby si na vás nějak zvykly.

Foltýn


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 18. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21633)

Pud sebezáchovy včelstva jistě také hraje roli.
Podle mého subjektivního názoru mají větší význam feromony než pud sebezáchovy včelstva.
Uvedu příklad z praxe některých včelařů:
Slabá bezmatečná včelstva jsou snadným cílem pro lupičky. Nejen že se nemohou dobře bránit ( zvláště když mají nevhodně velké špatně hlídané česno ), ale nejsou stmelovány mateří látkou ( mateří feromon ). Pokud-li je takové včelstvo vylupováno, často se stává že včely ,,zradí,, osiřelec, začnou ho vylupovat a opustí ho. Takže pud sebezáchovy včelstva zanikne. Pokud by včelstvo mělo matku, tak by se nerozpadlo ( lupičky, je-li jich více, stejně většinou matku zabijí )
Shrnutí:
Včelstvo je stmelováno shromažďovacými feromony, jež tvoří matka, plod, dělnice i trubci.
Rozdělení významu (1/ nejvýznamnější...4/ nejméně významné )
1/matka....mateří látka
2/plod...feromony plodu
3/dělnice...povrchový feromon ( specifická ,,vůně včelstva,, )
4/trubci...trubčí látka
Doprovodným stmelovacím prvkem je pud sebezáchovy včelstva.

Více najdete v encyklopedii ,,Včelařství,, Vladimír Veselý a kol., z roku 2003 + další prameny ( Odborné včelařské překlady ).

zdravím.........M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 18. 3. 2007
RE: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621)

Sice není ve včelstvu mataka (feromon) ale pud sebezáchovy včelstva je větší, takže včelstvo drží pohromadě.

Foltýn

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 18. 3. 2007
Re: Testy (21627) (21628)

Milan Krokavec (195.91.64.52) --- 17. 3. 2007
Re: Testy (21627)
Tie otázky som dostal spolu s pozvánkou na výročnú členskú schôdzu ZO. Neviem či to má byť celoplošné preskúšanie, alebo ako si to vysvetľovať....

Podmínkou vyplácení dotací má být podle EU přezkoušení. Asi už se na to začínáte připravovat.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 18. 3. 2007
Re: agresivní vèely (21615) (21616) (21617)

Teoreticky je možné si ke včelám vytvořit vztah (pokud k nim přistupujete s tím že jste se včelami přítel, tak se chováte jinak, než když se jich bojíte) ale prakticky je blbost, vzhledem k délce života jednotlivých včel, aby si na vás nějak zvykly.

Foltýn

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kouba Josef (e-mailem) --- 18. 3. 2007
Re: Radar (21629)

Radar bude na kopci a výkon bude směrován v malém úhlu cca 16 stupňů nad
horizont. Takže pokut se tvoje včely pohybovat ve výšce několika km tak se
nemusí bát. To samé platí pro lidi!

S přáním hezkého dne Josef


----- Original Message -----
From: "Knopf" <knopf/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 18, 2007 12:37 AM
Subject: Radar


>V poslední době se hodně diskutuje o umístění US radaru ve vojenském
> výcvikovém prostoru Jince u obce Trokavec u Rožmitálu pod Třemšínem. Radar
> má mít pulzní výkon 1000MW, jeho negativní dopady se mají projevovat v
> okruhu desítek km. Mám včelstva v obci Kozičín, vzdušnou vzdáleností cca
> 16
> km od této základny. Rožmitál je vzdálen 11km, Mirošov 7km,Příbram 22km.
> Jak radar působí na člověka je celkem známo. Nevíte jak záření působí na
> živé organizmy specielně na včelstva?
> E.K.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Knopf (83.148.43.46) --- 18. 3. 2007
Radar

V poslední době se hodně diskutuje o umístění US radaru ve vojenském výcvikovém prostoru Jince u obce Trokavec u Rožmitálu pod Třemšínem. Radar má mít pulzní výkon 1000MW, jeho negativní dopady se mají projevovat v okruhu desítek km. Mám včelstva v obci Kozičín, vzdušnou vzdáleností cca 16 km od této základny. Rožmitál je vzdálen 11km, Mirošov 7km,Příbram 22km. Jak radar působí na člověka je celkem známo. Nevíte jak záření působí na živé organizmy specielně na včelstva?
E.K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (195.91.64.52) --- 17. 3. 2007
Re: Testy (21627)

Tie otázky som dostal spolu s pozvánkou na výročnú členskú schôdzu ZO. Neviem či to má byť celoplošné preskúšanie, alebo ako si to vysvetľovať....
Chcel som len vedieť reakcie... :-)))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaro KE (217.119.114.42) --- 17. 3. 2007
Testy

Zdravim, potreboval by som pomoct s odpovedami na nasledujuce otazky:
1, Aké druhy medu produkujú včely a koľko % H2O je povolené?
2, Akú hodnotu vodivosti min. látok musí mať medovicový med?
3, Ktoré choroby včiel podliehajú nahláseniu ma RVaPS
4, Aké písomnosti musí včelár viesť na včelnici?
Ďakujem za odpovede :-)

Milan tie otázky si v ktorých testoch vyčítal? Ty si včelár alebo len výrobca úľov?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 17. 3. 2007
Re: Otazky z testov (21625)

Ďakujem za odpovede :-)
,,,,,
Neděkuj, studuj!!! :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Krokavec (195.91.64.52) --- 17. 3. 2007
Otazky z testov

Zdravim, potreboval by som pomoct s odpovedami na nasledujuce otazky:
1, Aké druhy medu produkujú včely a koľko % H2O je povolené?
2, Akú hodnotu vodivosti min. látok musí mať medovicový med?
3, Ktoré choroby včiel podliehajú nahláseniu ma RVaPS
4, Aké písomnosti musí včelár viesť na včelnici?
Ďakujem za odpovede :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 17. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621) (21623)

Je zajímavé,že plod podporuje činnost létavek ( zvláště otevřený plod ). Mají to na svědomí již zmíněné feromony plodu.
Pro zajímavost...četl jsem,že fyziologické trubčice produkují mateří látku.

Zdravím.......M. Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 17. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621)

I včelí plod má feromon a udržuje včelstvo pohromadě. Vědecký důkaz jeho
existence a fyziologických funkcí patří prof. S. Kubišové.
K. Čermák


Matej Ladislav napsal(a):

>Mám otázku. Čo drží včelstvo po kope, ak v oddielku nie je matka - nie
>je ani feromón ??
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21623


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 17. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611) (21621)

,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Matej Ladislav (e-mailem) --- 17. 3. 2007
RE: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611)
Mám otázku. Čo drží včelstvo po kope, ak v oddielku nie je matka - nie
je ani feromón ??
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Dobrá otázka,
paradoxně jsou to sami dělnice. Povrchový feromon včelstva ( ,,specifická vůně včelstva,, )a další včelí feromony drží včely ve společenstvu i po smrti matky a také je nutí pracovat. Avšak včely bez matky nejsou tak pracovití jako s matkou. Rovněž přítomnost trubců má pozitivní vliv na pracovitost včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21622


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Matej Ladislav (e-mailem) --- 17. 3. 2007
RE: oddelky (21599) (21601) (21609) (21611)



Doporučuji opatrnost. To co nasypu do bedny není ještě včelstvo, včelstvo
se z toho za nějakou dobu teprve stane. Až se to zcelí, narazí matečník,
předá si to feromony od přidané matky atd.

Mám otázku. Čo drží včelstvo po kope, ak v oddielku nie je matka - nie
je ani feromón ??

LM

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21621


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 17. 3. 2007
Re: agresivní vèely (21615) (21616) (21617)

Já myslím, že včela si prostě umí zapamatovat pachy. Jimi se přece dorozumívají. Párkrát se mi stalo, že když jsem šel s někým cizím nevčelařem před včely, on dostal prompně žihadla a já nic. Řekl bych, že když včelař třeba dělá pumpaře na benzínce s obsluhou a smrdí tím benzínem, že možná na začátku na něho včely útočí víc, ale potom úplně stejně jako na jiné včelaře. Na druhé straně jsem kdysi kdesi četl, že lidi často bodaní od včel mají v těle měsíce buď nějakou součást jedu nebo protilátky na jed, včely to cítí a na takového člověka útočí méně. Přišlo se na to v souvislosti s léčením alergie na včelí jed formou injekčního vpravování malých dávek včelího jedu do krve, když takle léčení alergici konstatovali, že na ně včely útočí méně než dřív.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21620


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2007
Re:Bronislav 15.3.2007 (21618)

a řekni kdo sem zavlekl ty škůdce včel? Kdo je koncentruje na jedno místo a tak porušuje přenosové bariéry pro choroby? Kdo sem zavlekl Varoa destruktor? Kdo převáží včelstva po celých kontinentech? NO PŘECE VČELAŘ! A je to pak zase on Kdo se musí pokusit tyto chyby sám napravovat a myslí si ve své nadutosti ,že on je ten kdo je chrání!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kom?rek <kolize/=/seznam.cz>
> Předmět: Bronislav 15.3.2007
> Datum: 17.3.2007 12:53:01
> ----------------------------------------
> Dovolte příteli,abych trochu opravil ten Váš názor že největší nepřítel
> včel podle Vás je člověk-včelař.
> Tento mediální způsob presentace včelařství je poněkud
> nešťastný...atd...zavání trochu Vančurou.Předpokládat se dá,že tento
> příspěvek nenapsal asi včelař,možná jen konzument medu,který poukazuje na
> př.na jarní únavu a pod.
>
> Bohužel včely v dnešní době by nedokázaly přežít bez toho svého
> včelaře,který je každoročním pravidelným léčením převádí přes toto jejich
> úskalí,které zde před desítkami let neexistovalo.Dobří včelaři dávají
> naději,že včely postupem času se samy dokáží účinně bránit tomuto sem před
> lety zavlečenému roztoči,aby evolucí již toho svého včelaře pro své přežití
> nepotřebovaly.Včela je stará několik milionů let,tedy o mnoho milionů let
> je člověk mladší.Těžko odhadnout dnes,kolik desítek či stovek let to bude
> trvat než se s tím včely vyrovnají.Možná už tu člověk
> bude jen pořídku,neboť jej technika bude ničit a včely asi možná člověka i
> přežijí.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21619


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Komárek (88.100.95.205) --- 17. 3. 2007
Bronislav 15.3.2007

Dovolte příteli,abych trochu opravil ten Váš názor že největší nepřítel včel podle Vás je člověk-včelař.
Tento mediální způsob presentace včelařství je poněkud nešťastný...atd...zavání trochu Vančurou.Předpokládat se dá,že tento příspěvek nenapsal asi včelař,možná jen konzument medu,který poukazuje na př.na jarní únavu a pod.

Bohužel včely v dnešní době by nedokázaly přežít bez toho svého včelaře,který je každoročním pravidelným léčením převádí přes toto jejich úskalí,které zde před desítkami let neexistovalo.Dobří včelaři dávají naději,že včely postupem času se samy dokáží účinně bránit tomuto sem před lety zavlečenému roztoči,aby evolucí již toho svého včelaře pro své přežití nepotřebovaly.Včela je stará několik milionů let,tedy o mnoho milionů let je člověk mladší.Těžko odhadnout dnes,kolik desítek či stovek let to bude trvat než se s tím včely vyrovnají.Možná už tu člověk
bude jen pořídku,neboť jej technika bude ničit a včely asi možná člověka i přežijí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21618


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 3. 2007
Re: agresivní vèely (21615) (21616)

No? Já bych si nebyl tak jistý! Když i rostliny poznají toho kdo je ošetřuje a kdo jim ubližuje. Tak nevím? Ale spíš bych se přikláněl k názoru, že se ve včelách již naučil pohybovat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: agresivní v?ely
> Datum: 17.3.2007 08:33:29
> ----------------------------------------
> Jardo. Včely si nikdy na Vás nezvyknou. Je to jenom názor starých včelařů
> a naprosto zcestný.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21617


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 17. 3. 2007
Re: agresivní včely (21615)

Jardo. Včely si nikdy na Vás nezvyknou. Je to jenom názor starých včelařů a naprosto zcestný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21616


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jarda (64.59.144.21) --- 17. 3. 2007
agresivní včely

Vzpomínám si na moje první včely. Ty byly taky bestie, ale za pár měsíců se uklidnili. Když si včely na včelaře zvyknou, tak je to s nimi jednodušší. Moje mě vidí každý den na dvoře a tak si mě ani nevšimnou, ale když otevřeme včely ve spolku ( v zahrádkářské kolonii), tak nás odhánějí jak o život. Včely jsou prostě náladové. Nejak jím nevoníte a už jdou. Nedoporučuji tankovat benzín před kontrolou včel. Benzín ten cítí z rukou ještě hodiny a to jsou pak v ráži.:o)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21615


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (195.39.10.34) --- 16. 3. 2007
Re: kvetení (21612)

ochladí se,nespěchejte s rozšiřováním než vám vystaví stavební rámek v druhém nástavku........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21614


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (91.127.158.123) --- 16. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601)

Zdravím přátele včel,
tvorba oddělků je nepostradatelnou součástí racionálního včelaření. Je to podstatně výhodnější než rojaření( ,,oddělkaření,, = nulová ztráta výnosu, ovládnutý proces,...).
Velmi výhodné je tvořit dva až čtyři ,,startovací,, oddělky ( se zralým matečníkem ) v jednom nástavku opatřený drátěným dnem a rozdělený přepážkami.
,,Startovací,, oddělek je tvořen např. zavíčkovaným matečníkem + plodový plást + zásobní plást + souše s vodou + včely ze tří plodových rámků bez matky.
Velmi dobré je, když oddělky necháme 2-3 dny věznit, a pak teprve otevřeme. Zabráníme tím případnému zeslábnutí oddělku a případné loupeže ze strany vracejících se včel do hlavního včelstva.Je však potřeba dát pozor na přehřátí ( oddělky umístíme do stínu, opatříme souší naplněnou vodou a drátěná dna necháme plně otevřená ).
Nepodařené oddělky ( bez matky nebo se špatnou matkou...nekladoucí, trubcokladnou, zakrslou nebo s velkou mezerovitostí plodu ) spojíme se sousedním ( stačí oddělat přepážku..sousední matku je dobré dát pro jistotu do klícky uzavřené medocukrovým těstem ).
Oddělky s kvalitními oplozenými matkami můžeme zužitkovat ( výměna matek v produkčních včelstev nebo je můžeme posilovat plodovými plástvemi do potřebné síly...vzniknou tak nová produkční včelstva či manipulační včelstva ).
V oddělku bych nikdy nenechal odchovat matečník, nebot slabé včelstvíčko oddělku těžko poskytne plodu matky ideální podmínky pro neomezený vývoj ( nadbytek stravy ( mateří kašičky ), stálá vlhkost vzduchu( cca 100% ) a teplota vzduchu ( cca 35°C ))...v oddělku vznikají většinou nepatrně nebo patrně podvyživené matky, jež těžko nakladou přes 2000 vajíček za den a feromonově neovládnou celé neomezené včelstvo v nástavkovém úlu...takové matky při intenzivním včelaření jsou na nic.
Matečníky lze jednoduše odchovat při matce v medníku ( pro začátečníky doporučuji zkusit použít sádku )

zdravím..........M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21613


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 16. 3. 2007
kvetení

Tady v Praze kvetou naplno trnky.to znamená, že cca za týden by měly kvést i Brdech.Nekvetou již? Budu teď dost vytížený a letos to bude dost posunuté, takže hádám, kdy bude třeba rozšiřovat.Kdybych to posuzoval podle síly, tak bych musel rozšířit již minulý týden.To se mi ale nezdálo, že by již začaly stavět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21612


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 16. 3. 2007
Re: oddelky (21599) (21601) (21609)

> + dát na včelstvo sklenici s cukerným roztokem ( nový oddělek nebude mít ze
> začátku létavky )
.......
Doporučuji opatrnost. To co nasypu do bedny není ještě včelstvo, včelstvo se z toho za nějakou dobu teprve stane. Až se to zcelí, narazí matečník, předá si to feromony od přidané matky atd.
Já raději nacákám do jedné souše vodu a dávám jen zásobní plásty. Později případně rámkové krmítko s cukrem, nebo raději stále plásty pokud je to nutné.
Oddělky dávám do stínu a bych je mohl den a noc věznit.
S loupením v oddělcích pak nemám problém. Chovám raději v květnu až červnu.
To o čem mluvím se týká doby než začne matka klást. Pak se dá již krmit roztokem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21611


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan Cerny (88.100.170.119) --- 16. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574) (21581) (21603) (21605)

E> Co dělají v USA, z toho si nemusíme brát tady příklad. Zatáhli si tam tumidu, nezvládli to, převezli nám ji do Portugalska, léčí mor antibiotiky...

Emane,
jenom detail - toho lesknáčka jsme si přivezli do Evropy sami, bereš-li nás jako jedno EU a antibiotika do včel EU zakázala jen velmi nedávno. Jinak naprostý souhlas, přebírat cizí zkušenosti je třeba hlavou a kriticky.
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21610


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 3. 2007
Re:oddelky (21599) (21601)

Název oddělek je od slova oddělit a proto stačí jeden rámek s čerstvě nakladeným plodem + jeden se zavíčkovaným plodem . přidáme jeden ze zásobami z medníku a jednu souš kterou naplníme vodou Včely z čerstvého plodu vytvoří matečníky samy TAKOVÝ ODDĚLEK MŮŽEME POUŽÍT JAKO ZÁKLAD VČELSTVA NEBO K ODCHOVÁVÁNÍ MATEK PRO POZDĚJŠÍ VYTVÁŘENÍ SMETENCŮ Oděleky obvykle vytváříme před nebo při při prvním medobraní a smetence př posledním a do nich pak vkládáme matky vychované v odělku a rozplodované v oplodňáčku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:oddelky
> Datum: 15.3.2007 21:57:19
> ----------------------------------------
> Pro oddělek je základ matka (kterou si včelař odchová, nebou koupí a přidá mezi
> včely, u smetence jsem četl ve včelařství článek kde matku včelař přidával na
> "ostro" ale doporučil bych přidat klasicky klíckou ).
> Včely se odebeou buď při medobraní z více včelstev (smetenec), nebo se jednoduše
> včelstvo rozdělí (vždy se musí počítat s tím, že létakvy se navrátí do původního
> úlu... )
> + dva rámky vybíhajícího plodu
> + dva rámky se zásobami
> + zbytek souše, popř. mezistěny ( roji se dávají mezistěny ale u smetence včely
> tak dobře nestaví )
> + dát na včelstvo sklenici s cukerným roztokem ( nový oddělek nebude mít ze
> začátku létavky )
> + zábrana loupeže ( zužit česno na jednu včelu, pokud nemáte zasíťované dno
> musíte domyslet větrání úlu )
> Foltýn
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21609


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 3. 2007
Re:výkluzy (21598)

A pamatujete si kolikatkou vrtakem, abych nemusel hledat jaky prumer ma trubec nebo jit na trubce se suplerou :-))
diky moc Lenoch :-)



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Lada Trubac <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: výkluzy
> Datum: 15.3.2007 20:44:08
> ----------------------------------------
> Dvoucestné výkluzy jsem převrtal na průměr trubce a prodlém s ucpáváním tak
> odstranil.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21608


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 16. 3. 2007
Re: výkluzy (21598)

Dvoucestné výkluzy jsem převrtal na průměr trubce a prodlém s ucpáváním tak odstranil.
...myslel jsem na to, měl jsem ale obavy aby se nesnížila účinnost výkluzu.
Pochopil jsem, že jsi převrtal původní dírku, tedy trubci se zůženým kanálkem protáhnou ?
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 16. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21602) (21604)

Jen my včelaři se s novináři bavíme o léčení, nemocech a navíc v televizi vystupuje včelař o tom jak přišel k včelímu moru (bylo to tento týden na ČT).
.....
Jestli to není tím, že o nákazové situaci s MVP se dozvídáme leda tak z televize.
A neinformovanost nahrává nákaze. Šíří se fámy o tisících spálených včelstvech, že to nepomáhá, že proti moru není obrany, nedá se nic dělat a je zbytečné se zabývat prevencí když se nemůže MVP léčit a další bludy.
Kam jde každoročně těch 20 miliónů na vzdělávací činnost?
Dozvíme se letos, co snimi vloni ČSV udělala?
A nebo to jako každoročně skončí pod položkou Různé 20 milionů vedle detailních položek: na úklidové prostředky 12 235,50Kč :-)
A na okrese kde shořela včelstva co by dala na dvě až tři průměrné ZO se dodnes neupořádalo o moru ani jedno školení.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 16. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574) (21581) (21603)

Co dělají v USA, z toho si nemusíme brát tady příklad. Zatáhli si tam tumidu, nezvládli to, převezli nám ji do Portugalska, léčí mor antibiotiky atd. Já například, ačkoli neodborník na prasata, si rád přečtu pravdivý článek o chorobách těchto milých zvířátek a nejsem zvědavý na nějakou lživou reklamu. I včelaři by měli říkat pravdu a nedělat z lidí blbce. Máme (já a ty) asi rozdílný pohled na svět a víc bych to nerozmazával.

----------------------------------------------
Pavel:
>V USA včelaři (většinou profíci) do veřejných médií hovoří,
>že je vše super a dělá kladnou reklamu. O nemocích, léčení,
>úhynech do veřejných médií zásadně NEhovoří, protože VÍ, že to patří jen do odborných médií.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (83.240.1.252) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21602)

Čárlí, máš plnou pravdu, ale můžeme si za to sami a nejen funkcionáři.
Takoví chovatelé skotu se s novináři nebaví o tom jak dávají kravám antibiotika, jak bojují s virózama, rakovinama a jinýma nemocema. Je jim jasné, že v novinách a jiných médiiích jim to v očích spotřebitelů vůbec nepomůže, naopak uškodí.

Jen my včelaři se s novináři bavíme o léčení, nemocech a navíc v televizi vystupuje včelař o tom jak přišel k včelímu moru (bylo to tento týden na ČT).

I kdyby mě něco takového potkalo, tak reportéry z novin nebo televize ani nevpustím na pozemek. A co jim budu vykládat? No přece že máme nejlepší včelařství v Evropě a vynikající med.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (83.240.1.252) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574) (21581)

Pro Emana:
Ten článek je bludařský a neprospívá včelařům. O VD jsem toho přečetl hodně (jen o nemocech mám 4 knihy -přečtené).
Ale nepochopil jsi můj příspěvek. Jeden odstavec byl pokus o vtip (ukončeno smajlíkem pro nechápavé) a druhý odstavec byl pro nevčelaře (uvedeno na začátku), aby nevěřili bludu v článku MF Dnes, že VD vysaje včelu. Včelaře tady nechci poučovat. Když jseš tak chytrej, zkus do jedné věty pro nevčelaře popsat VD a zároveň ho nepoplašit.

Příspěvek byl reakce na tisk (uvedeno v tématu) a nejednalo se o odbornou diskusi. Emane, odborná diskuse na VD je v jiném vlákně!!!

Je tragické, že redaktor osloví několik zkušených včelařů a od každého cituje jednu větu vytrženou ze souvislostí. Redaktora zajímá jen to tragické. V USA včelaři (většinou profíci) do veřejných médií hovoří, že je vše super a dělá kladnou reklamu. O nemocích, léčení, úhynech do veřejných médií zásadně NEhovoří, protože VÍ, že to patří jen do odborných médií.

Jinak letošní zima byla vyjímečně krátká a teplá, ale naše "kraňka" je ve své původní domovině přesně na takovéto zimy zvyklá. Čeští včelaři se naučili každou zimu fňukat, že je hodně zima, hodně teplo, melecitóza nebo levný dovoz. Přitom poslední roky byly snůškově průměrné nebo nadprůměrné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566)

Za takové články by měl včelařský pánbůch trestat,pokud nějaký je.Takové bludy jsem už dlouho neslyšel.Bohužel se na těch bludech podílejí i okresní funkcionáři.Což je velice na pováženou.Jen jestli si ta jména ten písále nevymyslel aby dal svému výtvoru punc pravdivosti.Jsem zvědav,jak v na začátku května omluví nadměrné rojení včelstev.Já to rozhodně v tomto období nemám žádné slabochy.Jinak doporučuji tomu Pánovi více o včelách,buď číst,nebo se spojit s nějakým dobrým včelařem aby získal jakýs-takýs přehled.Všem dobrým a pracovitým včelařům přeji hodně úspěchů a silné nervy proti takovým to zpávám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 15. 3. 2007
Re:oddelky (21599)

Pro oddělek je základ matka (kterou si včelař odchová, nebou koupí a přidá mezi včely, u smetence jsem četl ve včelařství článek kde matku včelař přidával na "ostro" ale doporučil bych přidat klasicky klíckou ).
Včely se odebeou buď při medobraní z více včelstev (smetenec), nebo se jednoduše včelstvo rozdělí (vždy se musí počítat s tím, že létakvy se navrátí do původního úlu... )
+ dva rámky vybíhajícího plodu
+ dva rámky se zásobami
+ zbytek souše, popř. mezistěny ( roji se dávají mezistěny ale u smetence včely tak dobře nestaví )
+ dát na včelstvo sklenici s cukerným roztokem ( nový oddělek nebude mít ze začátku létavky )
+ zábrana loupeže ( zužit česno na jednu včelu, pokud nemáte zasíťované dno musíte domyslet větrání úlu )
Foltýn

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin Foltyn (e-mailem) --- 15. 3. 2007
Re:Jarní lÊèení. (21597)

Jasně že přežije, jinak bychom mohli včely "léčit" sírou....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek (82.18.166.57) --- 15. 3. 2007
oddelky

Zdravim -potrebovalbych poradit jak delat nejefektivneji odelky ,nejak se mi to nedari.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lada Trubac (80.78.146.242) --- 15. 3. 2007
výkluzy

Dvoucestné výkluzy jsem převrtal na průměr trubce a prodlém s ucpáváním tak odstranil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (85.135.97.142) --- 15. 3. 2007
Jarní léčení.

Jak dopadne plod po natření víček.Přežije??
Milan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír Večerka (85.207.123.92) --- 15. 3. 2007

Mám zajem o uvedenou tabulku.
Mojmír

MojmirVecerka/=/seznam.cz

Oprava E-Mailu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mojmír Večerka (85.207.123.92) --- 15. 3. 2007

Mám zájem o uvedenou tabulku v Excelu. Díky Mojmír.
MojmirVečerka/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra (e-mailem) --- 15. 3. 2007
Re: (no subject) (21589)

Ty dvoucestné mají tendenci se ucpávat, stačí aby bylo v medníku pár
trubců.
Osmicestné jsou výborné, stačí je položit na rámky a přikrýt fólií s
kruhovým otvorem.
Vita

On 3/15/07, Milo <e-mail/=/nezadan> wrote:
>
> Mám prosbu - letos budu poprvé používat výkluzy, v Křemencové mají jen
> labyrint (2 výkluzy), zatím se mi nejvíc líbí 8cestný hvězdicový. Pokud
> máte někdo zkušenost a tip, jaký použít, pomůžete mi. R.m. 39x17 - díky.
> Miloš
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 15. 3. 2007
Re: (21589) (21590) (21591) (21592)

Díky za návod, zkusím to. Je mi jasné, že když to celé neudělám hned, o případných dalších vylepšeních si můžu nechat jen zdát.
Mloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 15. 3. 2007
Re: (21589) (21590) (21591)

A mate v jedne prepazce dva vykluzy nebo staci jen jeden??
......
Já měl jen jeden otvor uprostřed.

Pokud mohu radit, až tu vložku budete dělat, udělejte si jí jako univerzální mezidno. Já jsem sololit olaťkoval z obou stran. Z jední strany asi 8-10mm, z druhé dvojitě (asi 15-20). Vy si tam udělejte rovnou rámeček na krmnou mřížku - aby byla nad otvorem fixována a nejezdila do strany.
Já to hned neudělal a už se k tomu nemohu dostat, ale pak bych to s výhodou používal jako mezidno pro oddělek, mezidno při chovu matek - dával bych tam do rámečku kousek mateří mřížky z plastu, nebo kus plného materiálu a bylo by to i dno, či kus síta a bylo to dno i s větráním. A taky se pod tím dá krmit těstem, na těsto dát igelit, víko vyšším rantlem dolů a koukat dírou jak berou.
Já si takhle chci udělat příští séerii. Dvojitou vrstvu latěk na jedné straně chci nahradit trojitou a na čele bych udělal v prostřední vrstvě česno. Latičku nechám asi 10cm, na jednom konci provrtám, trošku osmirkuji a bude ze kolem hřebíku otáčet. BUde tam možné otevřít česno - když to vysunu ven, a v zimě budu dno dávat pod dřevěné víko místo polystyrénu. A pokud bych dával prodyšný strop - jutu, tak bych to otevřel dovnitř, aby mohl meziprostor odvětrávat vlhkost.
Ať se daří.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 3. 2007
Re: (21589) (21590)

A mate v jedne prepazce dva vykluzy nebo staci jen jeden??

Diky



> Já jsem použil jednu sezonu ty klasické 2cestné a přes skeptické informace
> jsem byl velmi spokojen.
> Vloni jsem to nestíhal.
> Dával jsem je pod Langstrothy 24cm a nástavky byly skoro prázdné.
> Je třeba ale pečlivě dbát, hlavně na konci snůšky, nebo mimo snůšku, aby
> oddělené nástavky byly opravdu těsné. I proti vosám. Netěsný nástavek
> včely/vosy začnou vylupovat a mohlo by se to za bezsnůškového období pěkně
> rozšířit.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 15. 3. 2007
Re: (21589)

Mám prosbu - letos budu poprvé používat výkluzy, v Křemencové mají jen labyrint (2 výkluzy), zatím se mi nejvíc líbí 8cestný hvězdicový. Pokud máte někdo zkušenost a tip, jaký použít, pomůžete mi. R.m. 39x17 - díky.
Miloš
.........
Já jsem použil jednu sezonu ty klasické 2cestné a přes skeptické informace jsem byl velmi spokojen.
Vloni jsem to nestíhal.
Dával jsem je pod Langstrothy 24cm a nástavky byly skoro prázdné.
Je třeba ale pečlivě dbát, hlavně na konci snůšky, nebo mimo snůšku, aby oddělené nástavky byly opravdu těsné. I proti vosám. Netěsný nástavek včely/vosy začnou vylupovat a mohlo by se to za bezsnůškového období pěkně rozšířit.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 15. 3. 2007

Mám prosbu - letos budu poprvé používat výkluzy, v Křemencové mají jen labyrint (2 výkluzy), zatím se mi nejvíc líbí 8cestný hvězdicový. Pokud máte někdo zkušenost a tip, jaký použít, pomůžete mi. R.m. 39x17 - díky.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574) (21581) (21585) (21586)

Dělal jsi i fumigaci?
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574)

Není to tak - roztoč opravdu i z dospělé včely saje hemolymfu, při tom
právě vznikají ty drobné ranky pro vstup infekcí. Roztoč V.d. zaleze
skoro celý mezi zadečkové články včely z břišní strany, tam je měká tkáň
a tam včelu snadno "napíchne". Mimochodem - možná takto část roztočů
přežívá fumigace či aerosol a snižují tak účinnost léčby. Není ovšemže
pravda, že roztoč včelu vysaje, jak psali v tom článku, to by musel být
hodně velký - dobrá ukázka, jak malé pozměnění formulací může úplně
převrátit věcný význam informace...
K. Čermák

Pavel napsal(a):

>Opravdu, hodně nepovedený článek a nyní budeme bojovat i proti bludům:
>Citace z MF Dnes "mladší matky kladly i v době, kdy probíhalo léčení proti
>raztoči varoa." Mladé matky vždy v zimě více plodují než starší. Souvislost
>s mírnou zimou je zavádějící.
>
>Citace z MF Dnes "Roztoč původem z východní Asie se přisaje na včelu a
>vysaje z ní tělní tekutinu." Asi se jedná o místní mutaci roztoče Varoa
>Savec nebo Varoa Liberec:).
>Pro neznalé čitatele (nevčelaře) uvedu, že roztoč varoa destruktor nesaje
>tělní tekutiny, ale způsobuje drobná pozanění a otevírá cestu virovým a
>bakteriálním onemocněním pro poraněné včely. U plodu (larev) narušuje vývoj
>včel.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574) (21581) (21585)

Včera jsem natíral plod, dnes se podívám a spočítám. Mám to pod sítí.
Některá včelstva jsou ve 3 nástavcích 39x24 a mám podezření, že došlo k padání zimních roztočů na rámky a pak během ledna na podložku.

-----------
... jak u tebe po léčení vypadal spad roztočů.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš (213.195.230.1) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574) (21581)

Emane, zajímalo by mě, jak u tebe po léčení vypadal spad roztočů.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 15. 3. 2007
Re: Letošní jaro,A.Podhájecký 15.3.2007 (21576)

jinak 10-20 % úhynů včelstev je každoročně běžné.
......
Když tuhle větu slyším tak mě popudí. Opravte mě jestli se mýlím, ale kdyby mi z deseti včelstev pravidelně uhynulo jedno, či dvě, tak budu intenzívně hledat kde dělám chybu.
Podle mě je to nebývale vysoké procento. Možná nějaké velkochovy, ale pro včelaře který má čas každé včelstvo individuálně kontrolovat by to nemělo být pravidlem.
Podle mě slouží k zastírání něčeho vadného - technologie, úlu, .. nevím.
Neznám důvod, proč by mělo každé páté až desáté včelstvo v zimě hynout!

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2007
nerezová vědra

V Prostějově na Pertýnském nám. v železářství mají nerez vědra 12l za 199Kč Mají potravinářskou značku. Lukrativní cena. Původní 500

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574) (21581)

Když pro novináře jsou katastrofické náplně článků zajimavšjší kdešto psaní o prospěšnosti medu řadí více do reklamy, a co kdyby je někdo napadl za skrytou reklamu?


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z tisku
> Datum: 15.3.2007 12:01:33
> ----------------------------------------
> Ten článek nejsou bludy, ale poměrně pravdivý popis situace. Pavlovi bych
> doporučoval, aby si o roztoči VD něco přečetl, než bude kritizovat a "šířit
> bludy" - roztoči nekoušou včely pro legraci, ale z hladu. Kéž by byli vždy
> tak informovaní všichni novináři jako v Liberci.
>
> Souhlasím ale s předchozím názorem, že mnohem více by se mělo psát o
> prospěšnosti medu, českého zvláště. S varroázou nám veřejnost nepomůže, s
> ní musíme bojovat sami. Já po 12 letech včelaření měl poprvé na 1
> stanovišti (ze 2) přeslimitní počet roztočů a přitom jsem vše dělal stejně
> a včas včetně aerosolu. Včera jsem to ale těm roztočům natřel na víčka.
> Jinak včely jsou po zimě silné, bez ztrát a zimní zásoby zbývají (v
> plástech byla už nová snůška) - pyl se v minulých dnech hrnul česnem pod
> tlakem.
>
> ------------------
> Pavel:
> >Opravdu, hodně nepovedený článek a nyní budeme bojovat i proti bludům
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.254) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21571) (21574)

Ten článek nejsou bludy, ale poměrně pravdivý popis situace. Pavlovi bych doporučoval, aby si o roztoči VD něco přečetl, než bude kritizovat a "šířit bludy" - roztoči nekoušou včely pro legraci, ale z hladu. Kéž by byli vždy tak informovaní všichni novináři jako v Liberci.

Souhlasím ale s předchozím názorem, že mnohem více by se mělo psát o prospěšnosti medu, českého zvláště. S varroázou nám veřejnost nepomůže, s ní musíme bojovat sami. Já po 12 letech včelaření měl poprvé na 1 stanovišti (ze 2) přeslimitní počet roztočů a přitom jsem vše dělal stejně a včas včetně aerosolu. Včera jsem to ale těm roztočům natřel na víčka. Jinak včely jsou po zimě silné, bez ztrát a zimní zásoby zbývají (v plástech byla už nová snůška) - pyl se v minulých dnech hrnul česnem pod tlakem.

------------------
Pavel:
>Opravdu, hodně nepovedený článek a nyní budeme bojovat i proti bludům

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2007
Re: Z tisku (21566) (21568) (21573)

Zrovna tak na Hané

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z tisku
> Datum: 15.3.2007 10:19:45
> ----------------------------------------
> Přesně to samé mám já na Chrudimsku.
> Tonda
>
> >Nevím jak vy ostatní, ale u nás (Polabí) včely vyzimovaly skvěle v plné
> síle, roztoči jako minulý rok. Na rozdíl od minulého roku jsou včely
> silnější.
> Miloš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 21580 do č. 21640)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu