Včelařská konference

Malovčelař nemá motivaci jinou, než držet včelstva jako hobby
.......
Jako HOBBY fotím, včelařím a znám mnoho zapálených amatérů, kteří mají nějaké hobby, nelitují investic ve formě peněz, času a úsilí a jsou ve svých schopnostech, znalostech atd na tom lépe jak mnozí profesionálové. Logicky, protože to mají jako HOBY, nejsou svázáni žádnými ekonomickými a.j. omezeními.

Včelařství jako HOBBY není dle mně problém.
Včelař hobbysta se vzdělává, dělí o zkušenosti, investuje do včel i inventáře. Včelám se věnuje. Je to pro něj věc prestiže dosáhnout úspěchu - kvality.

Jiný problém jsou včelaři, kteří mají včely jen ze setrvačnosti. Kdysi to pro ně byl dobrý byznys, dnes jim to nesype. Na profesionálůní práci nejsou zvyklí z dob nedostatkového hospodářství, kdy nebzl problém prodat.
Dnes neivestují, nedávají tomu čas. Ani včelám, ani sobě. Včelařství otevřou jen aby vyplnili dotaci.

Druhý problém jsou takzvaně zděděná včelstva atd.
Děda včelařil, nástuopce si nevychoval, ale ty úly tady jsou a včely v nich vydrží vše. když ne, nastěhují se tam další.

Třetí smutnou kategorií jsou včelaři, kteří ještě včelaří sami, ale dělají to nejlépe a nikdo jim nemá co radit a do toho mluvit. V takových případech je dvojitá tragédie, když jsou ještě funkcionáři. A tak slyšíme o knotech, které důvěrník rozdává již pokapané, strká zapálené do česna, léčí již v září všechny 3 cykly, aby se to stihlo atd. a hlavně své názory (o těch nařízených pitomostech od ouřadů) prodává jako oficální názor zkušeného praktika. Je snad někdo, kdo by o někom takovém neslyšel:-)
Bohužel, jsou i velmi hlasití.
Karel