78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Malindzak Peter --- 16. 9. 2002
RE: Antwort: Zprávy a dotazy z Pardubicka

Zdravím

Tu kolega včelár spomenul, že vresový med je rovnako nevhodný na zimovanie
ako medovicový.
Mňa by zaujímalo ako môže byť medovicový alebo vresový med škodlivý pri
zimovaní včiel. Ja som tohto roku zakŕmil iba 4 kg cukru a pri predvčerajšej
prehliadke som zistil, že včely majú skoro plné úle asi po 12 kg, pričom sa
jedná asi o medovicu (čierny med) a že niektoré už evidentne nemajú kam
uložiť prípadnú ďalšiu dávku cukrového roztoku. Keď som začínal kŕmiť (asi
16 augusta) včely nemali skoro nič.
Obávam sa, že keby som tento med vytočil už by som nestihol včelstvá zakŕmiť
a aj by som mohol veľmi vysiliť včely. Už viackrát som zimoval s veľkým
podielom slnečicového medu na zásobách a včelstvá prezimovali v dobrej
kondícii.

Peter Malindžák

-----Pôvodná správa-----
Od: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
Pre: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Dátum: 16. september 2002 9:35
Predmet: Antwort: Zprávy a dotazy z Pardubicka


>
>Nemam vlastnu skusenost, ale v knihe " Včelarstvo " od prof.Čavojskeho sa
>uvadza, že vresovy med je na zimovanie rovnako nevhodny ako medovica.
>
>Matej
>
>
><První moje otazka je, zda jste nekdo zimoval na vřesovem medu. U me
><na stanovisti totiz nebylo az tolik melecitozy, bylo toho mnohem vic
><z vresu, zatimco o par set metru vedle uz byla jen melecitoza hlavne
><z modrinu - kolega po zakrmeni 10kg cukru ma plne 2 nastavky. Jinak
><osobne si myslim a doufam, ze vres je kvetovy med a nemel by delat
>,problemy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec --- 16. 9. 2002
prosím připojit

Prosím o připojení na jméno
votrubec/=/spsul.cz

Dva měsíce jsem byl bez připojení. A teď mi nic nechodí ani na starou adresu.
Předem děkuji.

Ing. Pavel Votrubec
votrubec/=/spsul.cz
ICQ: 66295086

učitel elektro a předseda předmětové komise automatizace

adresa:
SPŠ (Střední průmyslová škola, příspěvková organizace)
Resslova 5, Ústí nad Labem, 400 01
Česká republika

tel./fax.:420-47-5211212
http://www.spsul.cz

address:

Dipl. Ing. Pavel Votrubec
SPS
High school of machine and elektronics
Resslova 5, Usti nad Labem, 400 01
Czech republic




---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.386 / Virová báze: 218 - datum vydání: 9.9.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 16. 9. 2002
Antwort: Zprávy a dotazy z Pardubicka


Nemam vlastnu skusenost, ale v knihe " Včelarstvo " od prof.Čavojskeho sa
uvadza, že vresovy med je na zimovanie rovnako nevhodny ako medovica.

Matej


<První moje otazka je, zda jste nekdo zimoval na vřesovem medu. U me
<na stanovisti totiz nebylo az tolik melecitozy, bylo toho mnohem vic
<z vresu, zatimco o par set metru vedle uz byla jen melecitoza hlavne
<z modrinu - kolega po zakrmeni 10kg cukru ma plne 2 nastavky. Jinak
<osobne si myslim a doufam, ze vres je kvetovy med a nemel by delat
,problemy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 16. 9. 2002
Farba úµov-vplyv na teplotu v úli

Nazdar

Mňa by zaujímalo nakoľko ovplyvňuje farba úľov teplotu vo vnútri úľov. Mám včelstvá orientované letáčom na juh a asi 2/3 dňa na nich svieti priame slnko. Pri výrobe úľov v tomto roku som natrel jednu stranu úľov na bielo (ostatné 3 na hnedo) a cez leto som ich otočil bielov stranov k slnku.
Zistil som, že v týchto úľoch oveľa menej vetrali ako v ostatných. Zaujímalo by ma či to zasa na jar môže ovplyvniť jarné plodovanie a prípadne aj celkovú silu prezimovaného včelstva.

Peter Malindžák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 16. 9. 2002
Zprávy a dotazy z Pardubicka (1688)

První moje otazka je, zda jste nekdo zimoval na vřesovem medu. U me
na stanovisti totiz nebylo az tolik melecitozy, bylo toho mnohem vic
z vresu, zatimco o par set metru vedle uz byla jen melecitoza hlavne
z modrinu - kolega po zakrmeni 10kg cukru ma plne 2 nastavky. Jinak
osobne si myslim a doufam, ze vres je kvetovy med a nemel by delat
problemy.
Dalsi informace je ohledne uhynu 240 vcelstev Petra Šediveho, Podle
slov naseho predsedy ZO Bachora, ktery s nim mluvil mu Vyzkumak
poslal negativni vysledek po 3 mesicich!!! Je nekdo kvalifikovany,
kdo muze k tomuhle zlocinu neco rict?
Zemedelci rekli, ze postrik pouzili a ze neni problem skodu nahradit,
ze jsou pojisteni, jen ze jim to musi dokazat, meteorologove
potvrdili vitr od pole. Diky pozdnimu vysetreni dukazu neni
samozrejme schopen a tak prisel minimalne o vsechno + 1.5 milionu.
Nechci nikomu krivdit, zajimala by me pravda, protoze jestli Vyzkumak
udelal chybu v pripade 240 vcelstev na mojich 60 se vykasle s
prehledem. Chybou chovatele samozrejme bylo ze nechal tolik vcelstev
na miste, kdyby je mel po celem okresu, minimalizoval by riziko, ale
Polaci taky zimuji 300 vcelstev na miste.
S pozdravem Radek
Hubac

______________________________________________________________________
Reklama:
E-mail zdarma na cely zivot: http://email.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 15. 9. 2002
Re: Antwort: Re: Antwort: gabon - rezistence

Rezistence se v ČR sleduje velmi usilovně, dobrovolníkům výzkumák uhradí
léčiva a výsledky jsou publikovány i ve Včelařství. Spolupracuje s
jednoztlivými OVS a zaměňují se léčiva - to opravdu mnohde funguje !!!! (ale
někde i ne)

Zejména z tohoto tvrzení podloženého výzkumákem je v ČR povoleno začít
fumigovat po 10 říjnu, kdy je tam toho zavíčkovaného plodu minimum až mnohdy
žádný, když prší v září. Ten datum není kvůli medu - ten je od srpna pryč,
ale kvůli rezistenci pod víčky a minimalizaci množství jedu, který do
včelstva ale i DO roztočů jde -

Princip proti rezistenci je - málokdy - pořádně a nejvyšší účinnost a pokud
možno zničit do nuly - ti co přežili mají odolnější děti !!!!. A pak jenom
Gabon nestačí, pak nestačí po 10. říjnu, pak .....

až nejsou včely. Proto prosím ještě jednou - dodržujte metodický pokyn u
každého léčiva a výzkum přenechme odborníkům a své nápady realizujme v jiné
oblasti včelařiny - nejlépe v obchodě, protože až sem povolí Čínu
bezproblémově, tak budem muset otáčet každou korunu - i tu na to léčení.

Díky Mirek


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 12, 2002 11:22 AM
Subject: Antwort: Re: Antwort: gabon - rezistence



Kdo tu rezistenciu dokazal? Ten jeden amatersky pokus co bol publikovany na
konferencii?

Matej


<Máme strach - obranou je jen dodržování metodik - ty myslí na rezistence,
<atd. ..... fumigace po 4 dnech rovná se tvorba rezistentních roztočů,
<neboť Ti pod víčky jsou zasaženi, ale ne smrtelnou dávkou a na jejich
<usmrcení je třeba pak více a více a kolotoč se roztáčí.







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 13. 9. 2002
Dostal jsem pozvanku na pardubicke dny medu

Pozvánka na včelařskou výstavu spojenou s oslavou 95.výročí vzniku ZO ČSV v Pardubicích a soutěží o nejlepší med Pardubicka.
Vážený příteli,
jménem naší ZO Vás srdečně zvu na pardubické, festivalové, včelařské oslavy pod názvem „Dny medu“, které se uskuteční ve dnech 12.10. –13.10.2002 od 9,00 do 18,00 hod ve velkém sále divadelní scény v Hronovické ulici v Pardubicích.
Báchor Evžen, Předseda ZO ČSV Pardubice

------------
Program oslav pošlu příště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 13. 9. 2002
RE: Antwort: Re: gabon

> ... nas Pista ziadal o radu.
> Namiesto toho 2/3 odpovedi boli len poucovanim a vysmechom!

Diskuzi jsem sledoval a neprislo mi, ze by se nekdo nekomu vysmival. Mam spise pocit, ze dost odpovedi ukazovalo na nutnost dodrzet spravnou metodiku pouzivani leciv. Ja sam si taky myslim, ze pokusniceni v tomto opboru se nam muze jedine vymstit. My, kdyz trpime nejakou nemocí, taky postupujeme podle navodu lekare a myslim, ze je jen velice malo samolecitelu, kteri by hazardovali se svym zdravim.
Podle mne je problem pouze v tom, ze ne kazdy se umi vyjadrit presne a srozumitelne, ale neznamena to, ze by jeho odpoved nebyla rada. Ja kdyz diskutuji a chci obhajit svuj nazor, taky kolikrat pouzivam vyrazy a obraty, kvuli kterym bych si mnohdy radsi ukousl jazyk :)

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 13. 9. 2002
RE: Antwort: Re: gabon (1684)

Matej, dakujem.


Naozaj som netusil, ze moja "amatercina" rozputa taku horlivu diskusiu.
No co. Vsetko zle je na nieco dobre.
Pasik GABONu som dal do podmetu len ako nudzove riesenie, preto, ze kamarad
viac nemal a v Ziline je len jedna predajna v ktorej maju lieciva len
zriedka. Bolo to len nudzove riesenie situacie, pokial som nezohnal AVARTIN.
Myslim, ze to bolo lepsie riesenie ako nechat padnut aj dalsie vcely. Zo
spolku som dostal TAKTIK ,ale ten hlupy knot stale zhasinal. Tak som zhanal
iny liek, pri ktorom by ma netrafal slak.

Dakujem za vsetky Vase nazory.

P.S. Gabon som koli nebespecenstvu rezistencie uz vybral.

Pista




> Priatelia, v povodnom maily, ktory tuto diskusiu odstartoval nas Pista
> ziadal o radu.
>
> Namiesto toho 2/3 odpovedi boli len poucovanim a vysmechom! Myslim, ze
> keby sme sedeli pri jednom stole vase odpovede by asi boli ine.
>
> Niektory z nas maju viac skusenosti, niektory menej. Myslim,ze by bolo
> spravnejsie ak nas niekto ziada o radu / a vieme mu poradit / tak mu
> odpovedat na to co sa pytal.
>
> P.S. Nechcel som sa nikoho doknut, ale posledny mail pana "NezMar", ktory
> sa nedokazal ani podpisat, ma primel k tomuto prispevku.
>
> Matej
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 13. 9. 2002
Antwort: Re: gabon


Zdravim vsetkych,

Priatelia, v povodnom maily, ktory tuto diskusiu odstartoval nas Pista
ziadal o radu.

Namiesto toho 2/3 odpovedi boli len poucovanim a vysmechom! Myslim, ze
keby sme sedeli pri jednom stole vase odpovede by asi boli ine.

Niektory z nas maju viac skusenosti, niektory menej. Myslim,ze by bolo
spravnejsie ak nas niekto ziada o radu / a vieme mu poradit / tak mu
odpovedat na to co sa pytal.

P.S. Nechcel som sa nikoho doknut, ale posledny mail pana "NezMar", ktory
sa nedokazal ani podpisat, ma primel k tomuto prispevku.

Matej


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NezMar --- 12. 9. 2002
Re: gabon (1650)

gabon do podmetu ....
nestačím se divit
pokud se nepletu je účinná látka v tomto případě vázána na jakýsi "nosič"
(cosi mi říká že by to mělo být na bázi kaučuku nebo tak něco ) , ale co vím
jistě, že je distribuována v prostoru "roznášením" včelami a je nezbytně
nutné aby pásek byl v přímém kontaktu se včelami a to nejlépe v místě plodu
kde je pohyb nejintenzivnější. gabon v podmetu. Než aplikaci do podmetu, tak
raději doporučuji levnější variantu - zkusit třeba zaříkávání.Nic s tím
nezkazíte, nic to nestojí a výsledek bych očekával stejný.
neberte to jako zesměšňování, ale po pravdě když neznám detailní principy
tak neexperimentuju ! Pak se snadno může stát, že jen plýtvám penězi časem a
navíc pěstuju resistentního roztoče. Tak to prostě je

----- Original Message -----
From: "Janura Stefan" <janura/=/minv.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 11, 2002 11:53 AM
Subject: gabon


> Zdravim Vas priatelia
>
>
>
> Urobil som hrubu chybu ! No co uz. Jedny vcely padli koli
> kliestikovy. Dal som do podmetu po jednom pasiku gabonu.
> Kamarad podal avartin a mal velmy silny spad kliestov. Chcem ho podat za
> rana aj ja.
>
> Otazka: Moze uskodit avartin podany naraz z gabonom? Je mozna kombinacia?
>
> Dakujem
>
>
> Pista
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 12. 9. 2002
Re: Antwort: gabon (1652) (1659) (1660) (1672) (1673)

Po gabonu mají chodit včely, které krmí plod. Tím látku roznesou na plod.
Podhájecký.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman Veselý --- 12. 9. 2002
Re: melecitozní med (1658)

>jsem vybrané 4 plásty (starší pevné dílo)namočit na 10 >minut do vody 48st.C, nechat 2 min. odkapat
Na adrese http://www.beedol.cz/files/Cement.htm je od dr.Kammlera uveden postup co s cementovým medem. Namočit se mají na 2-3 dny a před tím pokropit. Rád ty vaše zkušenosti čtu a ještě jsem radši, že s tím nemám problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 12. 9. 2002
Re: Antwort: gabon (1652) (1659) (1660) (1672)

Na myslím , že hlavně ten typ aktivity je v česně a na plástech s plodem
naprosto jiný.
A pokud by ses podíval shora do uliček, tak musíš už pohhedem zjistět kde
nejspíš plod je a kde není.
V uličkách s plodem je prostě nacpáno a tím je roznášení léčiva velice
intenzívní. Myslím, že brzy přijde čas, kdy od podvečera do pozdního jitra
neprojde česnem ani noha.

Arnošt

> Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
> po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 12. 9. 2002
Re: gabon - rezistence (1669)

VUVČ v Dole, Ing.Veselý organizuje, provádí a vyhodnocuje minimálně 2 roky
(co si pamatuju, a spíše déle) křížové léčení s vyhodnocováním právě na
rezistenci. Dobrovolníkům, kteří se přihlásí rozešle léčivo - dva druhy
VARIDOL (účinná látka Amitraz) a MP-10. Včelstva na stanovišti se rozdělí na
liché a sudé. Liché se ve stanoveném termínu fumiguje Varidolem a sudé
MP-10. Počítá se spad po 24hodinách u každého včelstva zvlášť. Za týden se
vše opakuje s tím, že přípravky jsou prohozeny. Liché se ošetří MP-10 a sudé
Varidolem. Opět se počítá spad roztočů po 24hodinách. Pak lze vyhodnotit jak
je který přípravek účinný.

Rezistencí nás v časopise "straší" taky už několik let a podle článků v
časopise Včelařství (nedokážu si představit, že by lhali. Nemůžou si to
dovolit.) byla rezistence na Amitraz v Rakousku prokázána. A na některých
místech v ČR taky.

Rovněž na Gabon byla asi podobným způsobem prokázána rezistence. A stejné
křížové pokusy se provádějí s Gabonem u dobrovolníků.

Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

PS: kdo jde na školení použití aerosolových technik 21.9.2002 do VÚVČ v Dole
? Třeba bychom se mohli seznámit ?
odpověď soukromě na jarolim/=/misel.cz

> Kdo tu rezistenciu dokazal? Ten jeden amatersky pokus co bol publikovany
na
> konferencii?
>
> Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 12. 9. 2002
Re: Antwort: gabon (1652) (1659) (1660) (1672)

Mladušky po něm nepřejdou. A pokud máš očka tak létavky tamtudy chodící taky
ne.
A viděl jsem na svých úlech létavky, které šly do česna po stěně zhora a
česnem prolezly vzhůru nohama.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
> po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 12. 9. 2002
Re: Antwort: gabon (1652) (1659) (1660) (1672)

> Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
> po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?
>
> Pista
Vy na Slovensku nedostáváte ke Gabonu návod? :-)
Vypadá to, že zastrčíš pásek do česna a hotovo. Pásek má dvě strany.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 12. 9. 2002
RE: Antwort: gabon (1652) (1659) (1660) (1672) (1673) (1674)

Bolo pisane nieco aj o otierani, nie?

Pista

> Ale ne všechny - mladušky jsou na plástech.
>
> Zdeněk Čejka
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 12. 9. 2002
Re: Antwort: Re: Antwort: RE: Antwort: gabon (1670)

Pravda, pásky 35/50=0,70 x2 = 1,4 Kč ale Varidol vystačí snad na 50
včelstev, Formidol jsem si nechal v rezervě, ten není povinný. Suma sumárum
jsem letos vrazil asi 350 Kč (i za cukr) do 1 včelstva. Když mě padne, jsou
pryč a budu smutný.
Aerosol by byl nejlepší, ale je to investice, školení, údržba, opravy a pak
to chce obětavce, který s tím objede včelstva.
Zadarmo to dělat a ještě se vnucovat?
Až bude aerosol povinný, tak se bude muset vyřešit i finanční stránka a
nějak spolehlivě zajistit přístup k úlům.. Nebylo by lepší tu naši hříšnou
dotaci a příspěvek povinně věnovat (část) na náklady na léčení? (Slováci ji
prý ani nemají) Pořád se setkávám s tendencí šetřit na léčení. Snad je to
tím průměrným věkem včelařů.

Eman


<Ceny léků u nás proti výnosům z medu jsou tak zanedbatelné...(Gabon pásek
8
<Kč, lahvička varidolu 25,.-),
a nezabudol si na pasky 35,-? ... a odparna doska Formidol 15,- :-)

...ale ak chces ositrit aerosolom, kolko je cena za osetrenie jedneho
vcelstva?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Čejka --- 12. 9. 2002
Re: Antwort: gabon (1652) (1659) (1660) (1672) (1673)

Ale ne všechny - mladušky jsou na plástech.

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 12. 9. 2002
RE: Antwort: gabon (1652) (1659) (1660) (1672)


Preto som hovoril dost vysokom ucinku. Ked je pri letacovom otvore a vcely
po nom vchadzaju a vychadzaju tak kazda po nom prejde, nie?

Pista

> Gabon ma ucinnost len ked sa on vcielky otieraju ako lezu a potom si tu
> latku navzajom medzi sebou otieraju ako chodia po plastoch.
>
> Marek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Farkas --- 12. 9. 2002
RE: Antwort: gabon (1652) (1659) (1660)


Gabon ma ucinnost len ked sa on vcielky otieraju ako lezu a potom si tu
latku navzajom medzi sebou otieraju ako chodia po plastoch.

Marek


-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, September 12, 2002 9:48 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Antwort: gabon


zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista



> Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
> byla celkem užitečná informace.
>
> Zdeněk Čejka
>
---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Farkas --- 12. 9. 2002
RE: Antwort: gabon (1652) (1659)

Gabon sa podaval vzdy medzi ramiky s plodom a to v pocte 2ks na jedno
vcelstvo
po dobu 30 dni. Bohuzial jeho ucinnost resp.neucinnost som pocitil uz pred
3-4 rokmi. Tazkze mi neostava nic ine ako dymit avartinom.

Marek



-----Original Message-----
From: Zdeněk Čejka [mailto:cejka/=/upbk.cz]
Sent: Thursday, September 12, 2002 7:09 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Antwort: gabon


Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme
včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se
davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ...
Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a
takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.

Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
byla celkem užitečná informace.

Zdeněk Čejka
---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.386 / Vírusová databáza: 218 - dátum vydania: 9. 9. 2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 9. 2002
Antwort: Re: Antwort: RE: Antwort: gabon


<Ceny léků u nás proti výnosům z medu jsou tak zanedbatelné...(Gabon pásek
8
<Kč, lahvička varidolu 25,.-),
a nezabudol si na pasky 35,-? ... a odparna doska Formidol 15,- :-)

...ale ak chces ositrit aerosolom, kolko je cena za osetrenie jedneho
vcelstva?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 9. 2002
Antwort: Re: Antwort: gabon - rezistence


Kdo tu rezistenciu dokazal? Ten jeden amatersky pokus co bol publikovany na
konferencii?

Matej


<Máme strach - obranou je jen dodržování metodik - ty myslí na rezistence,
<atd. ..... fumigace po 4 dnech rovná se tvorba rezistentních roztočů,
<neboť Ti pod víčky jsou zasaženi, ale ne smrtelnou dávkou a na jejich
<usmrcení je třeba pak více a více a kolotoč se roztáčí.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 12. 9. 2002
Re: Antwort: RE: Antwort: gabon (1654)

Ceny léků u nás proti výnosům z medu jsou tak zanedbatelné...(Gabon pásek 8
Kč, lahvička varidolu 25,.-),
a výnos ze včelstva je asi 1000.-. Má cenu se o tom bavit?
Asi to všude nefunguje, nebo to veterináři nemají v ruce. Správně by měl
veterinář určit čím a jak se bude léčit.
Nápady jsou dobrá věc, ale tady nejsme schopni ověřit účinnost experimentů.
Nejhorší na tom je, že můžu dělat všechno tak jak se má ale soused mi
vyšlechtí svými "metodami" odolné roztoče proti kterým už nic nebude
účinkovat.
Eman

> Chlapi, nešetřete na nesprávných místech... Vždyť nám to včelky
mnohonásobně
> vrátí...
> Hezký den! :))
> JOse

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 9. 2002
Antwort: Re: Antwort: RE: Antwort: gabon


To nie je setrenie! To je len iny postup s rovnakym vysledkom, za nizsie
naklady.
To je svetovy trend.
Ked sa vrati cinsky med na europsky trh, uz nepredame repku za 50 Kc ale po
bide
za 30 Kc.
Ale jestli naklady na jeho vyrobu budu 45 Kc ...
A tona cinskeho medu stoji v Hamburgu 750 USD ...

P.S. A v tej Juhoslavii, je to oficialny liecebny postup.

>Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
>1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
> alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
>2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk

>A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
>To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.


Chlapi, nešetřete na nesprávných místech... Vždyť nám to včelky
mnohonásobně
vrátí...
Hezký den! :))
JOse



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef ©amalík --- 12. 9. 2002
Re: Antwort: RE: Antwort: gabon (1654)






>Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
>1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
> alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
>2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk

>A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
>To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.


Chlapi, nešetřete na nesprávných místech... Vždyť nám to včelky mnohonásobně
vrátí...
Hezký den! :))
JOse


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 9. 2002
Antwort: Re: Gabon - 70%


Tych 70% plati v zasade pre oba Gabony / "90" aj "92" /. Vychadzam z
pokusov pana Jokaiho v Novych zamkoch z rokov 2000 a 2001 publikovane v
Vcelarovi. Z mojich vlastných pozorovaní, ako aj z pozorovaní dvoch
velkovcelarov v nasom okrese, ktrory robili presnu statistiku na vacsom
pocte vcelstiev.

P.S. Netrufnem si tvrdit, ze v cechach je to rovnake, ale tie vzdialenosti
nie su zas take velke ...

Matej



<>problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
<Odkud tu informaci mas? Jedna se o Gabon PA90 nebo 92?
<Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 12. 9. 2002
Re: Gabon - 70% (1663)

>problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
Odkud tu informaci mas? Jedna se o Gabon PA90 nebo 92?
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 9. 2002
Gabon - 70%


Zdarvim vsetkych,

problem Gabonu je v tom, ze jeho ucinnost je len okolo 70 % / pri pouziti
presne podla navodu /. V minulosti mal Gabon deklarovanu ucinnost 98%. V
tejto dobe sme si zvykli dat Gabon, po mesiaci vybrat a vcely sme mali
preliecene. Bolo to pohodlnejsie ako v komplikovanych zimnych podmienkach
zadymovat. Tym ze mnohi z nas tento pokles ucinnosti nezaregistrovali
dochadza k vypadku vcelstiev ked su liecene len Gabonom.
V cechach zacali tento nedostatok nahradzovat zimnym osetrenim aerosolom.
Na Slovensku vedenie SZV nevenovalo dostatocnu pozornost zdravotnej
situacii a stalo len pri Gabone a Avartine. Kto chcel ine liecivo musel si
ho zhanat sam. O osetrovani aerosolom sa na Slovensku pise sotva rok aj to
hlavne v akademickej podobe. V cechach narozdiel od nas nezaspali dobu /
nakup aerosolu bol tusim aj dotovany, nielen propagovany /

P.S. V roku 2001 bolo u mna / Malacky /dostatocne osetrenie kombinacia 1x
odparna doska na zac juna, potom hned po slnecnici Gabon / alebo a je to
lepsie ozeliet slnecnicivy med a dat Gabon 10 jula / a v zime November
December 2x zadymit. Pripominam, ze vsetky osetrenia presne podla navodu
vyrobcov.
Je to ucinne, aj ked komplikovane. Samotny Gabon uz proste nestaci.
Ani kombinacia Gabon a zadymenie v zime nestacila. Takto osetrene vcely
boli na jar slabe, hoci prezili.
Aj Gabon vkladať po 1. auguste nema zmysel - je neskoro.

Matej


<Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme
<včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se
<davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ...
<Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a
<takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.<

<Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
<byla celkem užitečná informace.

<Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec --- 12. 9. 2002
info

info


---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 9. 2002
Antwort: RE: Antwort: gabon


Ahoj Pista,

Spad po 1 hodime / po otvoreni letaca / je dolezity, ale je len
informativny. Dolezitejsi je spad po 24 hodinach. Tento pocet byva casto
krat 5 - 10 krat vyssi ako po 1 hodine. Preto ak mozes spocitaj aj tento
spad.

Matej

zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 12. 9. 2002
RE: Antwort: gabon (1652) (1659)

zdravim


Pokracovanie : Vcera som kupil AVARTIN a dnes rano som ho siel
aplikovat. Pri beznej kontrole letacov som nasiel kliestiky aj na letacoch.
Spad z GABONu bol asi 150 (jeden pasik vlozeny cez letac), vcely su
momentalne na 14 ramkoch 39*24. Po podani AVARTINu a hodinovom zatvoreni,
bol spad asi 50 ks.
Ja viem ako sa ma podavat GABON, ale ucinok bol dost silny. Mozno preto ze
pasik bol pri letaci odkial prudi vzduch do celeho ula ?!


Pista



> Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by
> byla celkem užitečná informace.
>
> Zdeněk Čejka
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Čejka --- 12. 9. 2002
Re: Antwort: gabon (1652)

Nemá cenu se dohadovat o tom, jestli slováci nebo češi ... Všichni chceme včelařit. Ale nevím, nevím, jestli nebyla chyba v aplikaci Gabonu - má se davat mezi rámky s plodem, ne do podmetu, jak je uvedeno v příspěvku ... Navíc, pokud včelstvo padlo, no tak bylo asi silně napadeno roztočem a takové včelstvo by včelaři určitě radost nepřineslo.

Zajímalo by mne, jak na tom byla ostatní včelstva po podání Gabonu. To by byla celkem užitečná informace.

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 12. 9. 2002
melecitozní med

Chci jenom podat zprávu viz můj příspěvek 1645, jak jsem dopadl s vytáčením melecitozních zásob. Zkoušel jsem vybrané 4 plásty (starší pevné dílo)namočit na 10 minut do vody 48st.C, nechat 2 min. odkapat a vytočit. Mám starší typ 4 rámkového medometu a el.pohon 12V s regulací, která umožnuje cca 500ot/min. Nejvyšší otáčky se nedají použít ani u prázdného medometu, není vyvážený koš.Vytáčel jsem maximálními možnými otáčkami, odhadem 350/min.
Z plástů jsem vytočil cca 30% "špuntíků", ostatní zůstaly v plástech. Z plástů se ale vytočilo obrovské množství vody, takže jsem celý vytočený obsah nakonec zlikvidoval.
Dalšího pokusu s ohřátím plástů a následným vytočením se vzdávám, nevím totiž, jak ev.produkt uchovávat do jarního použití.
Což je další problém, který byl částečně v konferenci nastíněn. Co dál s melecitozními zásobami ? Zředit a podat znovu do zimních zásob? Pokud zředíme vodou, tu včelstvo odpaří a zůstanou melecitozní,které jsou pro zimní zásoby škodlivé. Zředit cukerným roztokem? Pořád zůstáva původní melecitozní složka. Takže zůstává k použití metoda našich dědů, odebrat plásty s mel. zásobami, nějak je uschovat do jara a na jaře podat včelstvům. K uschování máme oproti našim dědům výhodu snad jen v použití mrazících zařízení, ovšem kdo z nás má k dispozici tolik prostoru v chladničce, nebo mrazícím boxu.
Zdraví Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 11. 9. 2002
Re: Antwort: gabon - rezistence

Ahoj Laco,

bohužel již od letošního jara víme i tu na Moravě, že na Gabon je na mnohých
místech Slovenska rezistence.
Přednesl nám to zástupce VÚVč. Dol p. Ing. Janoušek z Kývalky - na okresním
aktivu.

Máme strach - obranou je jen dodržování metodik - ty myslí na rezistence,
atd. ..... fumigace po 4 dnech rovná se tvorba rezistentních roztočů,
neboť Ti pod víčky jsou zasaženi, ale ne smrtelnou dávkou a na jejich
usmrcení je třeba pak více a více a kolotoč se roztáčí.

Zásada pro Gabon a jiná léčení je - PLOŠNĚ, ZARÁZ - to nám závidí celý svět
!!!!!

Léčení je jedna z věcí, kdy se ta diktarura v rozumné míře - promyšlená
spolupráce veteriny s okresním výborem - a ten se základními
organizacemi ------ vyplatí.

Ahoj Mirek

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 11. 9. 2002
Antwort: gabon (1652) (1653)

Osvedcene metody (czeh) ,sa rozhadzaju s praxou (slovak)!!!.
Na Gabon am na Slovensku padlo XYZ vcelstiev takze NO GABON !!!

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 11, 2002 2:30 PM
Subject: RE: Antwort: gabon


> Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
> veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6
krát
> léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
> třeba ještě dojíždí.
> Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
> 15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
> poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
> úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.
>
> s pozdravem Martin Kupka
> Novohradská 21,370 01 České Budějovice
> tel: 0603 462 921
>
> -----Original Message-----
> From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
> Sent: Wednesday, September 11, 2002 11:52 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Antwort: gabon
>
>
>
> Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol
neucinny,
> tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
> zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.
>
> V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
> zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je
na
> vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
> zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
> zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
> by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie
hovori
> fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
> rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.
>
> Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
> mal nasledovne spady:
> v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
> bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
> 3. 240 ks
> 4. 150 ks
> 5. 30 ks
> kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.
>
>
> Matej
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 11. 9. 2002
Re: Antwort: RE: Antwort: gabon (1654)

A je to na Slovensku veterinou schválený postup ? Máte asi jiné předpisy než
v ČR? že?
Rozdíl už tu je mezi Avartinovým páskem, který se pálí libovolně v úle a v
libovolné poloze, a mezi v ČR prováděnou fumigací, kdy je stanoveno kde má
být pásek umístěn, a v jaké poloze.
Fumigace provedená v ČR :-)) zanechává po sobě stopy. A s odvoláním na
e-mail z 5.9.2002 s názvem AEROSOL se roztoči stávají při styku s
podprahovými množstvími rezistentní na léčivo.
Tak jen doufám, že Jugoslávskou metodiku nikdo v ČR nepoužije.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
> 1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
> alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
> 2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk
>
> A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
> To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 11. 9. 2002
Antwort: RE: Antwort: gabon


Ono to bude o cena liecenia na jedno vcelstvo:
1. 5x zadymiť Avartinom ˇje 30 Sk
alebo 5x Varidolom FUM je 10 Sk
2. 2x Formidol / alebo 3 pasky Gabonu / + 3x zadymiť aerosolom je 80 Sk

A pomer 1:8 je určite velmi zaujimavy, aj ked ma vcelar vcelstiev len 10.
To nehovorim o tom, ze aerosol nie je na Slovensku bezne dostupny.

Matej


<Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
<veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6
krát
<léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
<třeba ještě dojíždí.
<Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
<15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
<poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
<úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 11. 9. 2002
RE: Antwort: gabon (1652)

Přátelé proč neprovádíte léčení podle osvědčených metod a nařízených dle
veterinářů. Je mi jasné že 1 pásek gabonu na včelstvo nestačí a zase 6 krát
léčit po 4 dnech je možná účinné ale ta pracnost pro toho kdo ke včelám
třeba ještě dojíždí.
Podle mne je dostačující uznávaná metodika léčení Formidol nebo Gabon od
15.7. po medobraní a potom 3 léčení při použití aerosolu pro 1-2
poslední léčení podle teploty. Dokladem správnosti tohoto postupu je
úspěšné přežití včelstev i v rámci České republiky.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
Sent: Wednesday, September 11, 2002 11:52 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: gabon



Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol neucinny,
tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.

V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je na
vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie hovori
fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.

Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
mal nasledovne spady:
v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
3. 240 ks
4. 150 ks
5. 30 ks
kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.


Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 11. 9. 2002
Antwort: gabon


Uskodit nemože, kludne ho mozes podat. Ak mas pocit, ze Gabon bol neucinny,
tak zadym Avartinom. Ak po zadymeni bude spad vyšši ako 100 kliestov,
zadymenie zopakuj este 4x, vzdy po 4 dnoch.

V Juhoslávii osetruju tymto sposobom / ovsem bez gabonu /, t.j. v auguste
zadymia vcely 5x po 4 dnoch. Osetrenie vychadza z teorie, ze kliestik je na
vcele 5 dni a potom sa zase zavrta do zav. plodu na rozmnozovanie. Teda
zadymenim sa odstrania kliestiky na vcelach a do plodu sa uz nema co nove
zavrtat. Za dobu liecenia - 20dni sa vyliahne vsetok plod a teda kliestik
by uz nemal byt ani v plode ani na vcelach. V prospech tejto teorie hovori
fakt, ze Avartin posobi kratkodobo - 1 hodinu a neukladaju sa z neho
rezidua do vosku ako z dlhodobo posobiaceho Gabonu.

Kolega vcelar z nasej organizacie, ktory touto metodou tento rok osetroval
mal nasledovne spady:
v priemere / z 20 vcelstiev /: 1. 70 ks
bez pouzitia gabonu 2. 150 ks
3. 240 ks
4. 150 ks
5. 30 ks
kontrolne 6. zadymenie do 10 ks.


Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 11. 9. 2002
gabon (1650)

Zdravim Vas priatelia



Urobil som hrubu chybu ! No co uz. Jedny vcely padli koli
kliestikovy. Dal som do podmetu po jednom pasiku gabonu.
Kamarad podal avartin a mal velmy silny spad kliestov. Chcem ho podat za
rana aj ja.

Otazka: Moze uskodit avartin podany naraz z gabonom? Je mozna kombinacia?

Dakujem


Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuą --- 10. 9. 2002
Dotace a příspěvky

Zdravím Vás.

Právě byl mezi soubory ke stažení této konference přidán soubor uctenka.jpg,
který obsahuje nascanouvanou účtenku ZO ČSV Doksy, jako doklad o přijetí
dotace včelařem a zároveň jako doklad o přijetí členských příspěvků
organizací. Myslím si, že se jedná o dobrou inspiraci pro ostatní organizace
a vývojáře jejich software. Výplaty dotací a přijímání členských příspěvků
se blíží a proto si myslím, že je to celkem aktuální téma. Z potvrzení lze i
vyčíst jaké byly výše členských příspěvků v roce 2000 u ZO ČSV Doksy, která
je známá velmi vysokými členskými příspěvky oproti jiným organizacím. Lze
říci, že mimo jiného nastolení této výše členských příspěvků organizace
dosáhla díky tomu, že právě tyto potvrzení vystavuje. Takovéto potvrzení
totiž "příznivě" (pro organizaci) ovlivňuje včelařovo myšlení, neboť má
přehled kdy, na co a kolik věnoval.

Účtenku si můžete prohlédnout zde: http://www.vcely.or.cz/files/uctenka.jpg

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0605/238709, 0425/870617
www:         http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Sedláček --- 9. 9. 2002
Re: Melecitóza

Nevčelařím dlouho - asi tak 15 let - samostatně, ale melecitózy přibývá.
Děda včelařil 60 let a znal ho tak po 10 letech a v červnu červenci společně
se smrkem. A pak jednou za 20 let - později. Jinak později šla jen jedle ,
ale ta šla točit , včely pak nakrmit. ALE I TAK BYLO JARO vždy po lesní
snůšce v srpnu špatné - tedy včely byly špatné. Kraňka na toto není zvyklá a
zima rozhodne.

U mne se vyskytuje již třetím rokem pravidelně (smíšený porost - jižní
Morava) a letos to vyvrcholilo. Přínos byl cca 10 kg a více !!! Už to jim
dalo zabrat. Ujel jsem s vozy,ale pozdě a 5 km od lesa je v létě málo. Velmi
je to láká.

Je tedy výborné, že se tento med učíme točit. Způsobů proběhlo několik.

Důležité také je jej prodat. Samotný není lahodný, ale jak již zde někdo
psal - ve směsce je výborný.

Proto jej nedoporučuji prodávat za směšné ceny pod 45 Kč (což byla minimální
cena letošního květového medu).

Koneckonců - medovina je z ní vynikající a přikrmit příští rok v snůškové
pauze medem není také k zahození. Pak přijde snůška a mohu v klidu bez obav
vytočit s jistotou, že nemám v medu cukr.

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 603 - 499 746


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Rataj --- 9. 9. 2002
Re: Antwort: Re:Co do kočovného vozu (1647)


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 09, 2002 8:38 AM
Subject: Antwort: Re:Co do kočovného vozu



Zdravim vsetkych,
Jeden vcelar u nas v organizacii ma dobre vyrieseny kocovny voz. Ule
pouziva bezfalcove Optimaly. Na prednej stene ma navarene zelezne "T". Ul
je vzdy vlozeny presne medzi dve "T". V kazdom "T" ma uchytene dve gulatiny
priemeru 8 mm, ktore maju na konci zavit. Gulatina je cca o 5 cm dlhsia ako
ul. Na tuto gulatinu pri prevoze našroubuje pasovinu, ktora drzi vzdy dva
susedne ule. Po prekocovani pasovinu odsrobuje a ulozi pod ule a gulatinu
spusti medzi dva susedne ule. V kocovnom voze ma dvadsat vcelstiev a cele
upevnenie ulov pred prevozom netrva viac ako 10 minut a co je hlavne moze
vyuzivat pri praci vyhodu bezfalcovych ulov.

Matej

<Ahoj přátelé!
<Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé,
někdo
<doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
<být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
<zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by
byly
<úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde
asi
<narazím u zastánců bezfalcových úlů.
<Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
<se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 9. 9. 2002
Antwort: Re:Co do kočovného vozu


Zdravim vsetkych,
Jeden vcelar u nas v organizacii ma dobre vyrieseny kocovny voz. Ule
pouziva bezfalcove Optimaly. Na prednej stene ma navarene zelezne "T". Ul
je vzdy vlozeny presne medzi dve "T". V kazdom "T" ma uchytene dve gulatiny
priemeru 8 mm, ktore maju na konci zavit. Gulatina je cca o 5 cm dlhsia ako
ul. Na tuto gulatinu pri prevoze našroubuje pasovinu, ktora drzi vzdy dva
susedne ule. Po prekocovani pasovinu odsrobuje a ulozi pod ule a gulatinu
spusti medzi dva susedne ule. V kocovnom voze ma dvadsat vcelstiev a cele
upevnenie ulov pred prevozom netrva viac ako 10 minut a co je hlavne moze
vyuzivat pri praci vyhodu bezfalcovych ulov.

Matej

<Ahoj přátelé!
<Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé,
někdo
<doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
<být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
<zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by
byly
<úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde
asi
<narazím u zastánců bezfalcových úlů.
<Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
<se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef ©amalík --- 8. 9. 2002
Re:Co do kočovného vozu (1595)

Ahoj přátelé!
Ptal jsem se jaké úly do kočovného vozu. Názory jsou samozřejmě různé, někdo
doporučuje úly s falcy, jiný bez nich. Myslím, že bezfalcové úly by měly
být, kvůli přepravě, přiraženy k sobě, aby byly při převozu pevnější, ale
zde by mě vadilo, že nemají mezeru pro lepší uchopení nástavků. Poku by byly
úly s ofalcovynými nástavky, pak je možno je umístit s mezerama, ale zde asi
narazím u zastánců bezfalcových úlů.
Tak nevím... Budu si muset domluvit návštěvu u nějakého kočovníka a zřejmě
se jím nechat umluvit, že právě jeho systém je ten nejlepší... :))


>Kočovný vůz mám tři roky, hospodařím v polonástavcích bez falce. Úly
>upevňuji na převoz kurtama po třech...

>S těmi je jediná komplikace, při přesunech je nutné je nějakým způsobem
>upevnit. To lze za pomocí rozepření, ale ani v takovém případě bych
>nevolil bezfalcové úly jako jsou Langstroth nebo Dadant, které by v
>takovém případě mohly zvýšit riziko vzájemného posunu...


Mějte se prima a ať nám to bzučí...

JOse


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.385 / Virová báze: 217 - datum vydání: 4.9.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Vodička --- 6. 9. 2002
Vytáčení melecitozy (1631) (1644)

Vážení přátelé,

je mi líto, ale zdá se, že příroda vítězí. Vyjel jsem do terénu abych otestoval zvratný profi A medomet na včelařské farmě. Jednoznačně bez diskuse je radiální medomet mimo, zvratným medometem jsme vytočili alespoň něco.
V tomhle jsem měl pravdu. Bez vody se ale bohužel nehneme a voda znehodnocuje med. Šli jsme na nepředstavitelně vysoké otáčky, ale čeho jsme jen dosáhli,tak borcení plástů. Rámky byly v hrozném stavu, celobetonové a mladé dílo.

Vytočili jsme průměrem ze šesti rámečků 3-3,5Kg. medu. Čas 5-7 min. Můžu jen říct, že se dá tomu pomoci mechanickým rozrušením plástu.
Je na to takový ostnatý váleček, který pronikne do buňky a i vytáhne ten humus ven. Doma lze vyrobit ze slabých vrutů do dřeva takového ježka, kterým pícháte do plástu. Závit na šroubu zpětně vytahuje med. Vzdálenost asi jako buňky. Ne velkou plochu. Bohužel se ale tímto ničí plást a to ještě než jde do medometu. Protože je to jednostranně. Když jsem vystavoval v rakouském Grazu, tak jsem si všiml podobného principu, ale- a to je důležité - oboustranného. Kdybych toto použil, a ve spojení s velkými otáčkami, asi bychom byli podstatně dále a to i bez vody. Nemám na to ale čas a ani rámky. A nevím, pro koho bych to dělal, včelaři výrobky
kopírují , pomáhají si svépomocí .Nejsou finance. Med byl tak hustý, že sotva vytékal z medometu. Nic podobného jsem ještě neviděl.

V tomto období se voda použít nedá. Proč- je zima, včely jsou udřené, odmítají zpracovat při krmení i studený cukr. Natož vodu s melecitozou. Kdyby to bylo dříve- zkrmit a znovu vytočit, ale není na to čas. Jak uchovat vodu přes zimu - nevím. Tak jen změnit na alkohol a stát se alkoholikem.
Nebo nějak sterilizovat. Ztráta medu, je lépe vytočit co se dá, rámky vyměnit, zakrmit včely teplým cukerným roztokem.Nevytočené rámky dát příští rok do medníku, namočené do sladkého roztoku , včely to zpracují a smíchají s medem ve snůšce. Pak to vytočit, uchová se tak med. Melecitozní vodu možná smíchat s cukrem a zkrmit, ale není to vyzkoušené, nevím, jak na tom včely přežijí zimu.

Závěrem:

Myslel jsem si, že máme řešení, ale bohužel. Když se nedá použít voda, tak jsme v koncích, nepomůže vám ani nový medomet, ale určitě vytočíte více medu, než na tom starém.
V každém případě si promyslete při pořizování nového medometu typ. Radiální - není špatný, ale jen na řídké medy nebo univerzální zvratný- šetří maximálně plást a dostanete z plástu maximum co vůbec jde. Rychlost vícerámkového radiálního nebo šestirámkového je už teď vyrovnaná. Nastává
období, které s sebou přináší nové klima, životní prostředí je narušeno a co dřív nebylo obvyklé, tak je dnes šokujícím faktem.

vodička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emil Knopf --- 6. 9. 2002
Re: Radiální medomet- téma pro všechny (1631)

Chtěl bych se znovu připojit do diskuze o cementovém medu z modřínů a podobných starostí s jeho zpracováním. Zaregistroval jsem návod přítele včelaře s namáčením v studené a následně teplé vodě. Před tím jsem někde zaregistroval návod, (který bohužel nemohu najít) rozehřát plásty pomocí 100W žárovky někde v podmetu, následně je nechat vystydnout a pak vytočit. Byl bych rád, kdyby se někdo v konferenci ozval, zda to vyzkoušel, event. s jakým výsledkem. Dál prosím účastníky konference, jaký je váš názor, co s tímto roztokem, tj. melicitozním medem dál. Je pro včelstva nadále nebezpečný, i když zředěný pro zimní uložení jako potravu pro včely není asi nadále vhodný. Pokud jej nebudeme dále nutit včelstvám k ukládání do zimních zásob, jak jej dále ukládat event. sterilizovat. Sám osobně zkouším vytočit modřínový med obojím způsobem, tj nahřát a vytočit ,a ponořit do 50 st. vody a vytočit .Každopádně jsou to nějaké nápady, které jsou dobré vyzkoušet. Máte li nějaké zkušenosti, prosím o poslání do konference. Dále čekám o nové názory na fumigaci, která nás čeká. Ale to už určitě bude další tema, které nás nemine.
Emil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 5. 9. 2002
Re: Kočovný vůz (1595) (1612) (1629)

Ano. Já jsem vąak dospěl k názoru, ľe výměna vzduchu ve včelíně pomocí 18
"okének" v mém včelíně není průvan ( neohne to ani plamen svíčky) ale ve
včelíně je sucho. A potvrzuji, ľe to opravdu funguje. Podrobněji na
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

např. obr. č. 4 v kapitole úvod.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz

eS Pepanem souhl
----- Original Message -----
From: tata <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 04, 2002 8:40 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> Výkluz včel ze včelína je podle mého názoru velmi jednoduchá věc.
> Stačí se je pozorně dívat na chování včel u okenní tabule. Uvidíte jak
včela
> přilétne k horní části okna a pokouąí se proletět ven. To se děje postuně
> od shora dolů aľ narazí na spodní okraj rámu znova nabere výąku a pokus
> znova opakuje Na tomto princupu nám zaloľeno svoje okno. Jeho světelná

Okno které
> je ale děleno na výąku musí mít toto provedení v kaľdé tobulce. Funguje
nám
> to tak jiľ desítky let. Překrití jednotlivých dílů pak zabraňuje vzniku
> průvanu.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 03, 2002 10:00 PM
> Subject: Re: Kočovný vůz
>
>
> > Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
> > který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
> > nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního
> otvoru
> > ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla
> vně
> > včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> > http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků).
Myslím,
> ľe
> > by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
> > Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven,
nebo
> > si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.
> >
> > A jěątě něco:
> > Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
> > bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční
> stěny.
> > Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na
> třechu.
> > Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva.
> Určitě
> > byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.
> >
> > Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz
> > http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
> >
> >
> > > V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
> > udělal
> > > jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To
> je
> > > také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
> > létat
> > > dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
> > nevidím
> > > musím ven.
> >
> >
> > ---
> > Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> > Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> > Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002
> >
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tata --- 5. 9. 2002
Re: Kočovný vůz (1595) (1612) (1629)

Výkluz včel ze včelína je podle mého názoru velmi jednoduchá věc.
Stačí se je pozorně dívat na chování včel u okenní tabule. Uvidíte jak včela
přilétne k horní části okna a pokouąí se proletět ven. To se děje postuně
od shora dolů aľ narazí na spodní okraj rámu znova nabere výąku a pokus
znova opakuje Na tomto princupu nám zaloľeno svoje okno. Jeho světelná
výąka je 80 cm a je rozdělena na va díly spodní díl skla je cirka 10cm
vysoký a horní díl ho střechovitě překrývá asi o 3 - 4 cm a je spodním
okrajem vzdálen od spodního na vzdálenost délky včelího těla. S tohoto
řeąení pak jsně výplívá jak včela opouątí úlový prostor. Pozor!! Okno které
je ale děleno na výąku musí mít toto provedení v kaľdé tobulce. Funguje nám
to tak jiľ desítky let. Překrití jednotlivých dílů pak zabraňuje vzniku
průvanu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 03, 2002 10:00 PM
Subject: Re: Kočovný vůz


> Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
> který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
> nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního
otvoru
> ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla
vně
> včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím,
ľe
> by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
> Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven, nebo
> si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.
>
> A jěątě něco:
> Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
> bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční
stěny.
> Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na
třechu.
> Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva.
Určitě
> byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.
>
> Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html
>
>
> > V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
> udělal
> > jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To
je
> > také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
> létat
> > dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
> nevidím
> > musím ven.
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 5. 9. 2002
aerosol

Před časem zde proběhla diskuse zda ošetřovat aerosolem či ne. Nyní se pokusím ukázat na příkladu, který použili při školení v Dole (mimochodem další kurz je koncem září a mohu ho jenom doporučit).
Pokud budeme mít před prvním ošetřením 1000 roztočů tak při 95% účinnosti první fumigace nám jich zůstane 50, druhá fumigace je už pouze z 50% učinná (roztoči se stávají rezistentní) takže nám zůstává 25 roztočů a pokud použijeme pásky i do třetice tak už mají pouze 25% učinnost a tak nám zůstalo 20 roztočů, kteří získávají rezistenci na varidol. Pokud jako třetí ošetření zvolíme aerosol (a tím hlavně změníme učinnou látku) tak zde je už opět 95% učinnost a zůstne nám 1 roztoč.
Příklad byl počítán za předpokladu, že je více jak 10°C, jinak je účinnost pouze 30% (tj. 28% při první, 15% při druhé a 7% při třetí fumigaci) a že jsou pásky správně zavěšeny; od spodu odhořívají, aby se léčivo odpařilo a na pásky je nakapáno těsně před použitím, aby léčivo nevyprchalo dříve než ho dáme do včelstva.Ošetření by mělo být taky rovnoměrně rozloženo na říjen, listopad a prosinec (a kolikrát je v prosinci nad 10°C ?)
Abych zde nechválil jen aerosol, tak těch 95% u aerosolu je za předpokladu že je zcela funkční (může zamrznout nebo se jinak ucpat).


                                                        Míra Fišar / Buček

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.384 / Virová báze: 216 - datum vydání: 21.8.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 5. 9. 2002
Re: Kočovný vůz (1595) (1612) (1629)

> včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
> http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím,
že

Odkazy na obrázky mi na té stránce nefungují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 4. 9. 2002
Tvorba oddelku - ztráty matek v kočováku (1577) (1578) (1616)

Letos jsem si se 100% úspěchem ověřil fungování následující metody: V
kočováku mám pár kamenů, klacků a žlutých tvrdých folií cca 10*10cm.
Když vím, že některé včelstvo mění matku, opřu klacek, připíchnu
cedulku, nebo položím kámen přímo na česno, že přímo překáží včelám v
letové dráze, jako orintační předmět a zatímco bez tohoto triviálního
opatření se mi matky prakticky nikdy nevrátily, letos to bylo u 6
matek bez problémů.
S pozdravem Radek

Dne 30. srpen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zaujala me uvedena metoda tvorby oddelku pomoci preletaku. Zajima
> me,ve kterem obdobi vyvoje vcelstev metodu pouzivas a jestli mlada
> matka v pridavaci klicce v praznem ulu je oplodnena nebo neoplodnena.
> Vcelarim v kocovnem vozu a preletak vytvorm zpravidla pro tlumeni
> rojivosti v dobe, kdy nemam jeste k dispozici mlade oplodnene matky.
> Preletak utvorim tak, ze kmenove vcelstvo premistim na nove stanoviste a
> na jeho misto dam prazdny ul se zralym matecnikem. Vylihle matky v
> techto ulech se mi oplodni asi tak v pomeru dve na deset takto
> vytvorenych vcelstev. Tim se tato metoda u mne stava nespolehliva
> pro vymenu matky.
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> MC> Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
> MC> prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
> MC> Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
> MC> mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
> MC> premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
> MC> prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
> MC> premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
> MC> par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
> MC> nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
> MC> vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
> MC> ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
> MC> s vybihajicimi mladuskami.
>
> MC> Marek
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Vidíme do budoucnosti. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=32182%26url=http://www.nokia.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Potužník --- 4. 9. 2002
Re: Radiální medomet- téma pro vechny (1631)

Dovolim si prispet jak vytocit melicitozu jinym zpusobem, tak jak jsem to
delal loni ja:

1. vytocit co se da
2. nevytocene zbytky navlhcit, umerne mnozstvi zbyleho medu. Malo medu -
rosit, stredne medu - pokropit a plny plast namocit na par vterin do vody.
(Vody s citem, melo by to byt asi jen tolik, co nasaje zkrystalizovany med.
Tedy jako namocit a prebytek odstriknout.)
3. dat dostatecne silnemu vcelstvu zpet jako mednik. Prakticky vetsinou
zpet, pouze pokud je vcelstvo slabe, tak sousednimu.
4. cca za tyden pohodlne vytocit jako normalni med.

Vodu v medu jsem presne nemeril, nemam cim, vaha sklenice byla zhruba stejna
a med se nekazil.

Neni to z moji hlavy, timto bych chtel RNDr Vaclavu Svamberkovi jeste jednou
podekovat.

A jeste neco o mem starem 3-ramkovem medometu na kliku.
U sveho stareho kose jsem z vnejsi strany na puvodni vystuhy pripevnil latky
2x2 cm z tvrdeho dreva. Pletivo a s nim plast se nemuze prohnout a tedy ani
potrhat. Pouze 6 klacku a kus dratu. Byl to nesrovnatelny rozdil. Doporucuji
tem kdo maji "vytahany" kos a nemaji prachy (volne penezni prostredky) na
novy medomet.
Ted mam jeste v planu vyvazit kliku protizavazim, abych mohl roztocit,
nechat setrvacnosti dobihat a nevyvazena klika nezpusobovala vibrace a
skubani v prevodovce.

PROC? Nemam 220V ani cestu po ktere bych prijel s autobaterii.

Vasek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 4. 9. 2002
Antwort: Re: medomet- vytacanie melocitozy


Zdravim vsetkych,

vyskusal som postup pana Vodičku, je to super - funguje to. Za to by
zasluzil od zvazu "metal".

Co sa tyka pouziteho medometu, mam 6 ramkovy zvratny a v zalohe 3 ramkovy
tangencialny ( stary pocinovany na rucny pohon ) . Aj v tomto starom
medomete na rucny pohon postup fungoval. Len ked mate tocit 2x2 minuty
rucne na 500 obratok kosa tak je to fuska.
Z toho vychádza moj záver.
Ak mate do 20 vcelstiev posluzi aj starsi tangencialny medomet.
Elektricky pohon je vsak dobra investicia. Ak sa rozhodnete investovat do
novoho medometu - potom je lepsie par tisic priplatit a kupit si nerezovy.
Inak 3 ramkovy nerezovy s elektrickym pohonom nestoji 50.000, ale je
podstatne lacnejsi.
Pri vyssich poctoch vcelstiev su zvratne medomety bezkonkurencne,
najlepsie v spojeni s automatickym ovladanim. ( nalozite plasty, zapnete,
ked sa vytacanie skonci medomet vyda zvukovy signal )

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 4. 9. 2002
Tvorba oddelku - ztráty matek v kočováku (1577) (1578) (1616)

Letos jsem si se 100% úspěchem ověřil fungování následující metody: V
kočováku mám pár kamenů, klacků a žlutých tvrdých folií cca 10*10cm.
Když vím, že některé včelstvo mění matku, opřu klacek, připíchnu
cedulku, nebo položím kámen přímo na česno, že přímo překáží včelám v
letové dráze, jako orintační předmět a zatímco bez tohoto triviálního
opatření se mi matky prakticky nikdy nevrátily, letos to bylo u 6
matek bez problémů.
S pozdravem Radek

Dne 30. srpen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zaujala me uvedena metoda tvorby oddelku pomoci preletaku. Zajima
> me,ve kterem obdobi vyvoje vcelstev metodu pouzivas a jestli mlada
> matka v pridavaci klicce v praznem ulu je oplodnena nebo neoplodnena.
> Vcelarim v kocovnem vozu a preletak vytvorm zpravidla pro tlumeni
> rojivosti v dobe, kdy nemam jeste k dispozici mlade oplodnene matky.
> Preletak utvorim tak, ze kmenove vcelstvo premistim na nove stanoviste a
> na jeho misto dam prazdny ul se zralym matecnikem. Vylihle matky v
> techto ulech se mi oplodni asi tak v pomeru dve na deset takto
> vytvorenych vcelstev. Tim se tato metoda u mne stava nespolehliva
> pro vymenu matky.
>
> Jarda mailto:valsora/=/email.cz
>
>
> MC> Ja pouzivam s uspechem preletaky, je s tim nejmene
> MC> prace, uspesnost a spokojenost 100% :)
> MC> Postup je jednoduchy - do prazneho ulu umistim
> MC> mladou matku v pridavaci klicce. Kmenove vcelstvo
> MC> premistim na nove stanoviste a na jeho misto dam
> MC> prazdny ul s matkou. Kdyz je prilis horko, dam do podmetu
> MC> premisteneho vcelstva mokry hadr - vcelstvo prijde na
> MC> par dnu temer o vsechny letavky. Po tydnu provedu kontrolu -
> MC> nejdrive prohlidnu premistena vcelstva a z kazdeho
> MC> vyberu 1 ramek s plodem pred lihnutim. Pak prohlidnu
> MC> ty s pridanymi matkami a pridam po jednom ty ramky
> MC> s vybihajicimi mladuskami.
>
> MC> Marek
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Vidíme do budoucnosti. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=32182%26url=http://www.nokia.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 4. 9. 2002
Re: Radiální medomet- téma pro vechny (1631)

Dovoluji si zaslat své první postřehy -směs pro a proti:
1. mám průměrně kolem 15 včelstev.
2. hrubou kalkulací ( po odečtení nákladů) jsem odhadl, ľe na medomet A za
50 000 by si mé včely nevydělaly dříve, neľ za asi 10 aľ 15let.
3. Nerez medomet by vąak měl vydrľet několikanásobně déle, neľ z
pocínovaného plechu, který slouľí uľ více neľ 20 let. Vydľí tak dlouho i
pohon? Jak je to se servisem? S nahraditelností dílů?
4. S výsledky pokusu se ztotoľňují i mé ( ale vetąinou pouze teoretické )
úvahy ( zejména otáčky aľ někam k 600 ot/min při koąi 90 cm, rozhodně
tangenciální poloha...). Hodlal jsem se do výroby medometu pustit sám. Jeątě
uvidím, mne totiľ baví se občas vlastní výrobou vąelijakých věcí zabývat.
Doba vąak přeje profíkům. Dřív jsem si po nocích stavěl např. stereofonní
tuner-dnes se mi spíą vyplatí si na něj vlastní profesí vydělat. Ten medomet
je vąak ( moľná jen zatím ) přecejen darda.
5. Nápad s vyčiątěním jiľ vymetených plástů s pomocí teplé vody se mi velmi
líbí, myslím, ľe by se dala práce zorganizovat tak, aby vytočená včelstva
dostala tento roztok nejpozději druhý den, jako součást podnícení plodování
a naučení včel do krmítka. Takový roztok bude mít sice nestandartní hustotu
a obsah glycidů, ale včely medový roztok odebírají zvláątě pilně. Domnívám
se také, ľe tento výplach by se snáze kazil ( podobné roztoky kvasí, nebo
octovatí jiľ třetí den ). Také z veterinárních důvodů bych ho krmil jen na
stanoviąti původu plástů.
6. Jsem přesvědčen, ľe melencitózní snůąky se opakují stále častěji jiľ
téměř kaľdý rok a dokonce i tam, kde dříve byly méně časté. Moľná ľe se
přísluąní producenti ( ani nevím kteří, kdo to ví napiąte) namnoľí
kaľdoročně tak, ľe se taková snůąka můľe stát do budoucna významná.
Čistý melencitózní med mi ale vůbec nechutná, ve směsi s jinými medy je vąak
dost přijatelné chuti.
7. ®e bych neukotvil svůj třírámkový medomet k podlaze - to si ani neumím
představit - to snad je překlep? Asi bych preventivně kotvil i ten
ąestirámkový.
8. Teď kdyľ to po sobě čtu, vypadá to, ľe jsem propagační agent př. Vodičky.
Nejsem. Bude to tím, ľe jsem z vnitřní podstaty pozitivně naladěn a tím, ľe
jeho snaľení nabízí řeąení aktuálního problému.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


----- Original Message -----
From: Jaroslav Vodička <jar.vod/=/volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 03, 2002 12:56 AM
Subject: Radiální medomet- téma pro vechny


> Vážení přátelé !
>
> jde to !!! Nevím jak vytáčíte betonový med, ale snad mám na to řešení.
Vím,
> že ve starých medometech to neuděláte, tak tuším vytočíte co se dá, na co
> vám stačí síly a necháte to obrat venku včelám, převěšujete rámky a nebo
> už prostě rezignujete... Nevím.. Vím ale, že je to problém a velká škoda
> pro včelaře. Radiálním medometem to nejde už vůbec.
>
> Důvod proč to nejde :
>
> 1/ Máte malé otáčky na medometu a ani zvýšit nemůžete, nevydrží vám to
> konstrukce medometu.
>
> Cena nového medometu je cca 50 000 Kč , uveďte prosím v diskusi i váš
počet
> včelstev. Děkuji.
>
> vodička
>
> www.apidomia.cz
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 4. 9. 2002
Re: Kočovný vůz (1595) (1612) (1629)

Nemám sice kočovný vůz, ale výkluzy včel ze včelína mám řeąeny způsobem,
který opravdu zaručuje, ľe ľádná včela nezůstane vevnitř. Je to skleněná
nebo plexi ) tabulka o asi 4 cm deląí a ąirąí, neľ rozměry okenního otvoru
ve stěně. Tabulka je posazena do čtyř ąpalíčků s dráľkou tak, aby byla vně
včelína cca 7mm od stěny. Podrobněji viz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html úvod ( včetně obrázků). Myslím, ľe
by se to dalo vyuľít jako inspirace i v kočovném voze.
Ale pokud chci vidět vajíčka a zejména jednodenní larvičky musím ven, nebo
si nasadit " horníka" tedy malou svítilnu na pruhu látky na čelo.

A jěątě něco:
Tuąím, ľe ve ©vihově jsem kdysi viděl pěkný kočovný vůz, který měl místo
bočních oken pruh drátěného pletiva ąíře asi 0,5m po celé délce boční stěny.
Nad ním byla sklopná stříąka, která v otevřené poloze navazovala na třechu.
Na zimu a pro transport se sklopila dolů a tím uzavřela pruh pletiva. Určitě
byly ve voze tachováky, ale to je tak vąe, co k tomu mohu říci.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


> V druhém příspěvku je o bočních oknech, s těmi jsem se dost natrápil,
udělal
> jsem vespod výkluzy, ale stejně zůstane dost včel uvnitř a zkřehne. To je
> také dáno tím , že mám mezi úly mezery pro pohodlí a včely mohou volně
létat
> dovnitř. To stešní okno je pro světlo asi ideální, v tom mém vajíčka
nevidím
> musím ven.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.375 / Virová báze: 210 - datum vydání: 10.7.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Čejka --- 4. 9. 2002
Re: Radiální medomet- téma pro všechny (1631)

Tento pokus je, řekl bych, velmi přínosný, ale jde o to, jestli se vyplatí kvůli jednomu roku za cca 10 let kupovat medomet za 50 tisíc! Snad pro velkovčelaře a podnikatele. Já mám 7 včelstev (zatím) a nedovedu si představit takovouhle investici. Nehledě na to, že o této investici obecně nerozhoduje pouze počet včelstev včelaře a jeho časové úspory, ale především také ekonomická situace rodiny a celková sociální situace. Je rozdíl, když má rodina příjem pouze od jednoho člena (manžel) a manželka je na mateřské. A je také rozdíl, když oba dva pracují. Také je rozdíl mezi ekonomicky aktivními a důchodci. A v neposlední řadě je rozdíl mezi normálním platem a platem manažerů, ředitelů a jiných vysoce postavených zaměstnanců (event. politiků - ale ti asi nevčelaří ...).

Toto si je potřeba všechno promítnout, nezáleží tedy pouze na počtu včelstev.

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 1633 do č. 1693)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu