78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



164410 (193.165.75.141) --- 25. 2. 2006
Re: Vrby (14958) (14995)

Zrovna dneska jsem prohlizel vcelarstvi z roku 1979 a tam je reva popsana. Uvadi se, ze nazory se lisi, prilis vyznamna snad neni, i kdyz poskytuje nektar a pyl. Byly pozorovany vcely rouskujici revovy pyl, ale ne v nejak vyznamnem mnozstvi.
---------
Prodavam, jak jsem koupil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 25. 2. 2006
med

přečtěte si
http://zena.centrum.cz/utf/zdravi/clanek.phtml?id=5228

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.184.105) --- 25. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970) (14980) (14982)

Havlík:
Ono to asi souvisí i s místními podmínkami.U mne v létě převažuje vítr západní a tak mám včelstva v řadě na západní straně nejslabší a na východě nejsilnější.
......
Pokud je to tak, tak se nic neděje.
Ale je možné, že ty na návětrné straně jsou na "ničeny" větrem.
Hlavně na jaře sráží studený vítr při přistávání včely na zem a ty hynou.
Já jsem jednou učinil smutnou a draze (časem -roky)zaplacenou zkušenost. Než jsem si "všiml" (vzal v úvahu), že na severním hřebeni ode mě vykáceli pruh lesa, následně vichr pročesal zbytek lesa a pak byl úplně dotěžen. A severáku z hor byl ke včelám otevřen koridor. Na jaře úplně slábly. (Napřed jsem hledal chybu u sebe, nosema, atd. Po přestěhování o pár metrů níž do závětří (ale i stínu) to bylo pak lepší. Včelám vadí vítr v podtstatě jen při přistávání, ale asi víc jak stín po většinu dne. A nejmíň vítr fouká u země, proto je teď mám jen na paletách. Provizorák, který se osvědčil.
Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Václav Holec (e-mailem) --- 25. 2. 2006
Re: Vrby (14958)

Prosím Vás, může mi někdo říci, jaký význam má pro včelaření vinná réva a
naopak?
Děkuji: V.Holec

From: "Radim Pol??ek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 10:06 PM
Subject: Re: Vrby


> No, pokud si dobře pamatuji, tak sice některé klony vrb se nalezly u nás

> hotové, ale jiné se vytvářely na stanici křížením našich ale taky
dovezených
> druhů. A jednotlivé druhy vrb mezi sebou se snad kříží velice ochotně,
stačí
> jen, když kvetou ve stejnou dobu a fouká ten správný vítr, co donese pyl.
> Jinak vrby se tehdy šlechtily tuším někde u Uherského Hradiště v nějakém
> výzkumném lesnickém ústavu a hlavní cíl bylo najít vhodné vrby třeba pro
> zpevnění břehů řek nebo pro rekultivace výsypek a hald. Ta řada
včelařských
> vrb byl snad jen nějaký vedlejší produkt. Dneska se šlechtí vrby a topoly
> hlavně pro výrobu biomasy, možná ještě další vrby pro košíkáře a to ve
> výzkumném ústavu v Praze Průhonicích.
> Je to už nějak 15 let, co jsem na břehu řeky na jaře hledal mezi vrbami
> zpevňujícími břehy ty správné samčí vrby, značil jednotlivé správné keře a
> fotil je a druhý rok pak s fotkami v ruce řezal v lednu řízky a strkal
kolem
> vody tam, kde jsem potřeboval.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
> Subject: Vrby
>
>
> > Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> > příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku
,
> > Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> > jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> > počítat "původnost".
> > Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> > Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
> >
> > Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku,
dadant
> > - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
> Př.
> > Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden.
To
> > co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku,
je
> > dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat
jen
> > za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> > nevýhody převažují:
> > 1. dvě rámkové míry v provozu
> > 2. těžšší obměna díla v plodišti
> > 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i
při
> > vytáčení.
> >
> > Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> > jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
> >
> > Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
> popř.
> > za celou sezónu mezistěn.
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1417 (20060223) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (213.81.173.14) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14973)

Pre Tondu odpovedá Anton

Zalietavanie včiel do krajných, prípadne do iných včelstiev a preto sú silnejšie! Naozaj? Podľa mňa nič také neexistuje, je to len fáma pretrvávajúca od nepamäti a udržiavaná včelármi, aby ospravedlnili svoje nedostatky v chove včiel. Ani moderná doba s modernými poznatkami nedokáže vykoreniť rozprávky starých včelárov. Ako kolorit je to vhodná téma pri poháriku s dobrým vínkom, ale moja prax je iná.

Farebné označenie úľov a strácanie sa matiek pri oplodňovacom lete. Znovu máme tému na diskusiu. Je pravda, že matka sa nevráti do úľa, oplodniačika, materinca a iných pomôcok na chov matiek, len preto, že nie je farebne označený?. Včele a matke je jedno do akého obydlia sa vracia, lebo ona sa tam vždy dokáže vrátiť (pravda ak na ceste domov nezahynie). Ak sa nevráti, je v tom celkom iná príčina ako poskribovavá príčina- farebne neodlíšený úľ, oplodniačik, aj to len v tom prípade, že matka na oplodňovací let skutočne vyletela. Chovateľ to nedokáže jednoducho identifikovať, môže len konštatovať, že matka nie je v úliku a sa stratila. Za roky chovu matiek, môžem napísať, že stratené matky sa nestratili pri výlete, ale v čase po osadení do oplodniačika, prípadne v čase čakania na oplodnenie,choroba, zabitie včelami a pod. Prečo sa tak stáva by bola potrebná hlbšia anylýza a to v Konferencii nie je taký priestor.Z praxe o strate matiek sa prezentuje len jeden názor, že najväčšou príčinou straty matiek (mimo iných príčin), sú len jednofarebe označené oplod.jednotky, čo znemožňuje dobrú orientáciu matiek alebo samotných včiel. Že to tak nemusí byť, uvediem nasledujúci príklad.
Pomôžem si príkladom ako je to v prírode. Chovateľ včiel po celé stáročia pri domnelom domestikavní včiel do blízkosti svojich obydlí, vždy si bral príklad z prírody. Poznala snáď príroda farebne označené svoje príbytky v dutinách stromov či skalných trhlín a previsov? Rozhodne nie! A predsa včela ako taká nikdy v prírode nezanikla. Preto sa naučila vnímať len jednu farbu a tou bol vo všetkých prípadoch tmavá a šedá, teda nevýrazná. Môžete oponovať, že príroda pozná rastlinnú ríšu a tá má farieb neúrekom. Ale aký to má súvis s farbou prírodných príbytkov? Farebnosť v prírode je krátkodobá a stále sa mení. V tomto prípade je farba pre včely dôležitá, včela sa ľahšie orientuje a farebný porast rýchlejšie a ľahšie nájde.
Nie som taký krátkozraký, aby som nevidel prínos pekne nafarbeného úľa (ľudia majú radi pestrofarebné domčeky s bzučiacimi včelami), ale ich život nezávisí len od toho či je úľ nafarbený alebo nie. V zahraničí to už dávno pochopili a tisícky úľov na včelích farmách majú jednotný náter a nič sa nedeje, včely veselo lietajú aj do týchto jednofarebných úľov. Môj vstup nepovažujte, že odrazu máte svoje úle prestať ošetrovať. To vžiadnom prípade nie, len chcem poukázať na fakt, včela, trúd a matka svoje obydlie nájde aj bez toho, aby boli pestro pomaľované.

To, že to ide aj bez farebného rozlíšenia, svedčia kladne moje dlhoročné skúsenosti v chove včiel a v chove matiek.
Moje úle sú od roku 1980 natierané len jednou farbou- trávovo zelenou s menšími odtieňmi. A práve týchto posledných 25 rokov môjho včelárenia bolo mimomriadne úspešné, nielen vo výnosoch medu, ale i zberu peľu a hlavne v chove matiek. Dovtedy som úle poctivo natieral a farebne rozlišoval.

Ešte príklad z tejto etapy chovu matiek.
Pred 15 rokmi som si vyhotovil netypickú pomôcku (na základe predchádzajúcich skúseností) oplodňovaciu jednotku s komôrkami na dva rámiky 420x275mm (používanie na chov matiek rámikov používaných vo svojom chove má nespornú výhodu), v ktorej 14 komôrok s vyberateľnými priehradkami - prepážkami (slolit), so 7-mi komôrkami s letáčmi na jednej strane a tak isto na druhej strane, V jednom rade sú položené tri takéto jednotky spolu 42 komôrok. Letáčiky sú od seba vzdialené 18 cm (čertovsky blízko). Oplodňvacie jednotky sú vyhotovené zo stien typického kúpeľného jadra (známe králikárny), 2cm hrubé a farby mramorovo šedej. Bez akejkoľvek farebnej značky a priehradky medzi nimi, možno by bola potrebná lebo po odobratí oplod.M, osirotené včely neraz využili možnosť odoberania mater. látky vo vedľajšom letáči a v prípade pridania novej matky túto odstránia.
Úspešnosť oplodňovania je 60-70%, niekedy až 90%, teda možno aj lepšie ako na renomovaných oplodňovacích staniciach s farebnými oplodniačikmi, vzdialené od seba minim. 1m. Mám dlhoročné skúsenosti keď matka (mladá ale i oplodnená) náhodne vyletela z úľa či oplod.jednotky, prípadne z ruky pri značení, vždy sa dokázala vrátiť na miesto odkiaľ vyletela. A my chceme sami seba presvedčiť, ža matka sa stratí len preto, že nemá farebne označený oplodniačik lebo jej orientácia na okolie zlé. Naopak, matka má úžasné oči pre okamžitú orientáciu pri aj náhodnom odlete do priestoru. Ak by som opísal (aj s pokecom ako to prebehlo) svoje skúsenosti s odletenými a vrátenými sa matkami, bolo by to na niekoľko strán. Sú to krásne pocity, keď vám matka odletí a vy po "zúfalstve" ju získate pod svoju kontrolu. Anton

Otázka: strácajú matky len preto, že chovatelia nedodržujú rady odborníkov, umiestňujte farebne odlíšiteľné oplodňovacie jednotky vo značnej vzdielenosti do seba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938) (14948) (14951) (14975) (14981)

Od: Löffelmann:
> Ano a dotaz zni: kolik je v Kremencove najemniku platcu a neplatcu. Vy to
> vite? ja te tedy ne.
.......

7 subjektů, podle všeho nic nemající společného s včelařstvím. Z toho 2 odvádějící DPH.

Potom dva okresní výbory ČSV, potom Včelařská prodejna ČSV, potom vedle toho další Včelařská prodejna a bistro ČSV s.r.o.- plátce DPH, , jako další subjekt ČSV - zájmové sdružení, potom, Včelařské výrobní a obchodní družstvo v Praze a nakonec VČELPO - HOSPODÁŘSKÉ ZAŘÍZENÍ ČS. SVAZU VČELAŘŮ.

Informativní a internetový zdroj informací ARES.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.130.209) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970) (14980) (14983) (14987) (14988) (14989)

A.Podhájecký
>Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm.

.....
1664: (nevadí, když to zkrátím na křestní část čísla:-)
Zajímavé je, jak jsou zalétané nejen stranově, ale i - nevím jak to vyjádřit - předozadně. Loni v létě jsem posouval dva ůly asi o 3 metry dozadu od původního stanoviště. Stranově ne.
.....

To sedí. Orientují se podle význačnějších a vzdálenějších bodů než je úl. Stromy atd. Složené oko jim v tom asi dost pomáhá - v určování úhlů.
Já jsem stejnou zkušenost učinil i na rovině - louce, kde nebyly v blízkosti orientační body. Přesnost orientace - možnost posuvu byla větší.
U kočovných vozů na otevřeném prostranství to prý umožňuje i poměrně rychlý přesun. (Viz snad Kočování se včelstvy - Drašar)
Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.130.209) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970) (14980) (14983) (14987) (14988) (14989)

A.Podhájecký
>Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm.

.....
1664: (nevadí, když to zkrátím na křestní část čísla:-)
Zajímavé je, jak jsou zalétané nejen stranově, ale i - nevím jak to vyjádřit - předozadně. Loni v létě jsem posouval dva ůly asi o 3 metry dozadu od původního stanoviště. Stranově ne.
.....

To sedí. Orientují se podle význačnějších a vzdálenějších bodů než je úl. Stromy atd. Složené oko jim v tom asi dost pomáhá - v určování úhlů.
Já jsem stejnou zkušenost učinil i na rovině - louce, kde nebyly v blízkosti orientační body. Přesnost orientace - možnost posuvu byla větší.
U kočovných vozů na otevřeném prostranství to prý umožňuje i poměrně rychlý přesun. (Viz snad Kočování se včelstvy - Drašar)
Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.130.209) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970) (14980) (14983) (14986)

Tomu nerozumím. Pokud byly myšleny šablony, tak po nich voda přece stéká
tak, teče rovně dolů na okraj šablony, poté kopíruje dolní okraj šablony
a po něm se stéká doprostřed na dolní cíp šablony. Odtud již teče rovně
na další, nižší šablonu. Nevidím v tom ten pohyb ke krajům střechy.

Milan Čáp
........
Je to možné v podstatě pozorovat na každé "rovné" ale "hrbolaté" střeše. Tím myslím ne na vlnité atd.

Na úplně (ideálně) hladké střeše teče voda teoreticky laminárně svisle dolů.
Jakmile jí dáte do cesty překážku, vytvoří obrácené "V" a dojte k distribuci do strany. Pokud ty překážky budou souvislé a rovnoměrné tak se uprostřed dostatečně široké střechy nic neděje. Vody pojede rovnoměrně dolů, jen každá bude řezat zatáčky různým směrem.
Dětská hra (pinball) hřebíčky na desce + kulička (fibonaciho síto) je případ (Model) pro jednu hadici nahoře na hřebenu. Pod hadicí poteče vody nejvíc, ke kraji méně.
Rozmístěním hadic nahoře v pravidelných VELKÝCH intervalech dostanete dole vlnovku tvořenou z oblouků nahoru.
Dalšími hadicemi (v polovině, čtvrtině) nahoře dostanete další vlnovky, a jejich součet se začne uprostřed vyrovnávat jen do mírně vlnité čáry. Dostaečně hustými hadicemi se blížíme rovnoměrnému dešti.

Co se stane na kraji těchto sít? V případě střechy, na jejíž okraje nebude pršet, nerozmístíme na hřebenu hadice, bude vody z okapu ubývat do ztracena.
Pokud nahoře od poslední hadice položíme návětrnou lištu (jak tomo říkají snad klempíři) tak tato část která teče do strany je odražena zpět. To znamená že na kraji by měla být dvojnásobná intenzita proudu a ke středu střechz bud epostupně ubývat. teoreticky stejně rychle, jako by přesahovala nad zastřešenou střechou - tedy nad krajním pásem, který by byl chráněn před deštěm.

Ve výš uvedeném je náhodný stranový (ale většinou symetrický ) pohyb způsobován Hřebíčky = překážkami které rozrážejí vodu do strany. Můžou být až úplně malé (písek na pískované lepence) až jen po nerovnosti a drsnost.

V případě šablon na koso je rozhazování způsobeno dolními hranami šablon. pro změnu je to vrstva obrácených "V" neboli trychtýřů. Pod každým vyůstěním jsou dva jiné, které se dělí o vodu z toho horního. Ale vyjde to stejně. Jako hřebíčky a kulička dělí pravděpodobnost 1/2 na 1/2. teoreticky.

U včel to je jednodušší. pokud se 10% zalétává nalevo a 10% na pravo, a jen o jediný úl, tak si to spočtěte sami. o kolik je krajní silnější. A na čí úkor. kdo se na ně skládá.

Karel
Končím polední siestu a jdu řezat loučky. Ať je co pálit.:-)




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970) (14980) (14983) (14987) (14988)

To posunutí platí ve všech směrech. I nahoru a dolů. Proto která se zalétne do jiného úlu letí asi z máku:-).
Tonda.
>Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.77.29) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970) (14980) (14983) (14987)

******
Včely jsou zalétané přesně na místo. Stačí posunout úl kousek stranou a včely nalétávají přesně na místo bývalého česna, nebo očka. Pak třeba sedají na úl nebo stojan a teprve hledají kudy do úlu. To jsem četl už dávno a taky vyzkoušel. Proto jsem taky uvěřil a na nových úlech čena nebarvil.
******
Zajímavé je, jak jsou zalétané nejen stranově, ale i - nevím jak to vyjádřit - předozadně. Loni v létě jsem posouval dva ůly asi o 3 metry dozadu od původního stanoviště. Stranově ne.
Ctěl jsem to trošku urychlit a těch doporučovaných 10 cm za den jsem zvětšil. Zajímavé bylo pozorovat přilétající včely, jak se zastavují přesně v místě bývalého česna. Posunutí bylo asi 40 cm. V tu chvíli už musely mít feromony domovského včelstva a vědět kde je česno. Stejně pátraly a sedaly kolem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970) (14980) (14983)

Včely jsou zalétané přesně na místo. Stačí posunout úl kousek stranou a včely nalétávají přesně na místo bývalého česna, nebo očka. Pak třeba sedají na úl nebo stojan a teprve hledají kudy do úlu. To jsem četl už dávno a taky vyzkoušel. Proto jsem taky uvěřil a na nových úlech čena nebarvil.
S matkama je to asi horší. Ta na snubním letu asi hodně zapomene:-).
Tonda.
>Včela si (a zřejmě souhlasím s přítelem Turčanim) ukládá svůj "Obraz" když se orientuje a létá kolem česna ve stejné poloze, jako kdyby letěla zpět. Fixuje si pohled na svůj úl, aby jej dokázala poznat až poletí zpět. (odborně by pro to snad bylo slovo, že se trigonometricky zaměřuje - určuje polohu)
Pokud má v zorném poli dost výrazných orientačních bodů, a to třeba i za úly (stromy atd.) což v případě včelína, včelníku nemá, tak se dokáže dobře orientovat a nezalétává se.
Je to stejný princip, jako když se piloti na maketách a fotografiích učí nalétávat na cíle. Ve chvíli útoku musí reagovat podvědomě - tedy na nižší intelekuální rovině = zvířecím instinktu, atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970) (14980) (14983)



Karel napsal:

>Když jsem měl včely ještě ve včelníku vedle sebe, bývaly krajní většinou
>silnější. Stejný princip, jako když na eternitové střeše teče nejsilnější
>proud na krajích.
>
Tomu nerozumím. Pokud byly myšleny šablony, tak po nich voda přece stéká
tak, teče rovně dolů na okraj šablony, poté kopíruje dolní okraj šablony
a po něm se stéká doprostřed na dolní cíp šablony. Odtud již teče rovně
na další, nižší šablonu. Nevidím v tom ten pohyb ke krajům střechy.

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Löffelmann (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938) (14948) (14951) (14975) (14981) (14984)

No ja si zase pamatuji ze o kumbaly neslo (uz jen z vyse najmu) ale uz toho
nechme stejne to nema reseni to uz rozhodli jini
jan
----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 24, 2006 11:45 AM
Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY


spíš to předpokládám PLÁTCI JSOU OBVYKLE VĚTŠÍ FIRMY A TY NĚJAKÝ KUMBÁL ASI
MOC NEZAJÍMÁ

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Löffelmann <info/=/honey-well.com>
> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
> Datum: 24.2.2006 10:54:10
> ----------------------------------------
> Ano a dotaz zni: kolik je v Kremencove najemniku platcu a neplatcu. Vy to
> vite? ja te tedy ne.
> jan
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 24, 2006 9:01 AM
> Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
>
>
> > všichni jste vedle , skutečným plátce DPH je až uživatel produktu to
> > je
> > zákazník obhodník je jen výběrčí daně a te ji odevzdává buď sám nebo
> > prostřednictvím dodavatelů státu a to závisí na tom zda je nebo není
> > plátcem DPH rozdíl je jen v tom, že plátci neradi zboží dodaňují A
> > neplátci daň ZASE Nedostanou spět což je případ PRÁVĚ U PRONÁJMŮ PRO
> > NEPLÁTCE V křemencové
> >
> > PEPAN
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> >> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
> >> Datum: 23.2.2006 11:39:59
> >> ----------------------------------------
> >> Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na
> >> výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce
> >> zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce,
> >> zaplatíte
> >> DPH plných 22,36.
> >> A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo
> >> ne?
> >>
> >> ...
> >> U plátce DPH se do výsledku - zisku - ztráty DPH nepromítá (jednině v
> >> případě že berňák napaří pokutu :-(()
> >>
> >> Otázka je, kdy komu musím zaplatit.
> >> Při nákupu platím DPH dodavateli hned, berŇáku až na konci období, tedy
> >> měsíce či čtvrtletí + 25 dnů.
> >> V případě, že mám nadměrný odpočet, tedy nakupuji v daném období
> >> například
> >> "na sklad" a nefakturuji, nebo mám rozpracovanou zakázku, atd, tak pak
> >> při
> >> nákupu od plátců může dojít k tzv nadměrnému odpočtu. To znamená, že
> >> jsem
> >> zaplatil víc DPH než vyúčtoval. A v takovém případě pak velmi dlouho
> >> trvá
> >> (více než mých 25 dní) než to od berňáku dostanu zpět.
> >> .....
> >> Za těch 14 let jsem si navykl, nebrat DPH při hodnocení účetnictví do
> >> úvahy. Tedy při hodnocení nákladů, zisku, atd. DPH jsou peníze státu,
> >> kterému na své vlastní náklady obhospodařujeme a odvádíme.
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938) (14948) (14951) (14975) (14981)

spíš to předpokládám PLÁTCI JSOU OBVYKLE VĚTŠÍ FIRMY A TY NĚJAKÝ KUMBÁL ASI MOC NEZAJÍMÁ

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Löffelmann <info/=/honey-well.com>
> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
> Datum: 24.2.2006 10:54:10
> ----------------------------------------
> Ano a dotaz zni: kolik je v Kremencove najemniku platcu a neplatcu. Vy to
> vite? ja te tedy ne.
> jan
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, February 24, 2006 9:01 AM
> Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
>
>
> > všichni jste vedle , skutečným plátce DPH je až uživatel produktu to je
> > zákazník obhodník je jen výběrčí daně a te ji odevzdává buď sám nebo
> > prostřednictvím dodavatelů státu a to závisí na tom zda je nebo není
> > plátcem DPH rozdíl je jen v tom, že plátci neradi zboží dodaňují A
> > neplátci daň ZASE Nedostanou spět což je případ PRÁVĚ U PRONÁJMŮ PRO
> > NEPLÁTCE V křemencové
> >
> > PEPAN
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> >> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
> >> Datum: 23.2.2006 11:39:59
> >> ----------------------------------------
> >> Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na
> >> výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce
> >> zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce, zaplatíte
> >> DPH plných 22,36.
> >> A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo
> >> ne?
> >>
> >> ...
> >> U plátce DPH se do výsledku - zisku - ztráty DPH nepromítá (jednině v
> >> případě že berňák napaří pokutu :-(()
> >>
> >> Otázka je, kdy komu musím zaplatit.
> >> Při nákupu platím DPH dodavateli hned, berŇáku až na konci období, tedy
> >> měsíce či čtvrtletí + 25 dnů.
> >> V případě, že mám nadměrný odpočet, tedy nakupuji v daném období
> >> například
> >> "na sklad" a nefakturuji, nebo mám rozpracovanou zakázku, atd, tak pak
> >> při
> >> nákupu od plátců může dojít k tzv nadměrnému odpočtu. To znamená, že jsem
> >> zaplatil víc DPH než vyúčtoval. A v takovém případě pak velmi dlouho trvá
> >> (více než mých 25 dní) než to od berňáku dostanu zpět.
> >> .....
> >> Za těch 14 let jsem si navykl, nebrat DPH při hodnocení účetnictví do
> >> úvahy. Tedy při hodnocení nákladů, zisku, atd. DPH jsou peníze státu,
> >> kterému na své vlastní náklady obhospodařujeme a odvádíme.
> >> Karel
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.130.209) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970) (14980)

Když jsem měl včely ještě ve včelníku vedle sebe, bývaly krajní většinou silnější. Stejný princip, jako když na eternitové střeše teče nejsilnější proud na krajích.
Teď když je mám venku, byť někdy v řadě, tak to nepozoruji.
Domnívám se, že zde je dostatek orientačních bodů aby se včely nezalétávaly.
Včela si (a zřejmě souhlasím s přítelem Turčanim) ukládá svůj "Obraz" když se orientuje a létá kolem česna ve stejné poloze, jako kdyby letěla zpět. Fixuje si pohled na svůj úl, aby jej dokázala poznat až poletí zpět. (odborně by pro to snad bylo slovo, že se trigonometricky zaměřuje - určuje polohu)
Pokud má v zorném poli dost výrazných orientačních bodů, a to třeba i za úly (stromy atd.) což v případě včelína, včelníku nemá, tak se dokáže dobře orientovat a nezalétává se.

Je to stejný princip, jako když se piloti na maketách a fotografiích učí nalétávat na cíle. Ve chvíli útoku musí reagovat podvědomě - tedy na nižší intelekuální rovině = zvířecím instinktu, atd.

I turisté atd. když opouštějí základnu se orientují ohlížením atd. Pokud cesta vede od základny po nějaké stěně údolí a kroutí, tím líp, zanjí scenérii z různých úhlů a dokáži se i líp orientovat. Pokud nejsou již deformováni GPS atd.

K té mnohovrstevné fixaci prý existuje i pozorování, že i když se včely zalétaly na nové stanoviště, a později začala intenzívní snůška, na původním místě se začšaly hromadit včely. I když to před tím nedělaly. Ale to jsem jen slyšel.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970) (14980)

Ono to asi souvisí i s místními podmínkami.U mne v létě převažuje vítr západní a tak mám včelstva v řadě na západní straně nejslabší a na východě nejsilnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Löffelmann (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938) (14948) (14951) (14975)

Ano a dotaz zni: kolik je v Kremencove najemniku platcu a neplatcu. Vy to
vite? ja te tedy ne.
jan
----- Original Message -----
From: "Pepan" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 24, 2006 9:01 AM
Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY


> všichni jste vedle , skutečným plátce DPH je až uživatel produktu to je
> zákazník obhodník je jen výběrčí daně a te ji odevzdává buď sám nebo
> prostřednictvím dodavatelů státu a to závisí na tom zda je nebo není
> plátcem DPH rozdíl je jen v tom, že plátci neradi zboží dodaňují A
> neplátci daň ZASE Nedostanou spět což je případ PRÁVĚ U PRONÁJMŮ PRO
> NEPLÁTCE V křemencové
>
> PEPAN
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
>> Datum: 23.2.2006 11:39:59
>> ----------------------------------------
>> Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na
>> výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce
>> zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce, zaplatíte
>> DPH plných 22,36.
>> A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo
>> ne?
>>
>> ...
>> U plátce DPH se do výsledku - zisku - ztráty DPH nepromítá (jednině v
>> případě že berňák napaří pokutu :-(()
>>
>> Otázka je, kdy komu musím zaplatit.
>> Při nákupu platím DPH dodavateli hned, berŇáku až na konci období, tedy
>> měsíce či čtvrtletí + 25 dnů.
>> V případě, že mám nadměrný odpočet, tedy nakupuji v daném období
>> například
>> "na sklad" a nefakturuji, nebo mám rozpracovanou zakázku, atd, tak pak
>> při
>> nákupu od plátců může dojít k tzv nadměrnému odpočtu. To znamená, že jsem
>> zaplatil víc DPH než vyúčtoval. A v takovém případě pak velmi dlouho trvá
>> (více než mých 25 dní) než to od berňáku dostanu zpět.
>> .....
>> Za těch 14 let jsem si navykl, nebrat DPH při hodnocení účetnictví do
>> úvahy. Tedy při hodnocení nákladů, zisku, atd. DPH jsou peníze státu,
>> kterému na své vlastní náklady obhospodařujeme a odvádíme.
>> Karel
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967) (14970)

Radim Polášek napsal:

>K jednotlivému rozmístění úlů. Pokud je víc úlů umístěných v souvislé řadě
>vedle sebe, k zalétávání taky dochází. Projevuje se to tím, že krajní
>včelstva jsou vždy o něco silnější, potom protože klid včelstev je stále
>mírně rozrušovány včelami s cizí vůní, tak jsou o něco divočejší a potom v
>období krmení je větší nebezpečí vzniku loupeže.
>
Proč jsou silnější právě krajní včelstva? Prostřední včelstva se mohou
zalétávat na obě strany, kdežto krajní jen na jednu. Je to tedy
způsobené tím, že se tam díky nemožnosti zalétávání dál hromadí? Nebo je
princip silnějších krajních včelstev v něčem jiném?

Milan Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Re: Materská mrieka na langstrothove nástavky (14918) (14931) (14965) (14972)

http://www.matela.wz.cz/index.php?clanek=sestnast

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Přepechal <prepechal.j/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Materská mrieka na langstrothove nástavky
> Datum: 24.2.2006 06:58:54
> ----------------------------------------
> Líbí se mi ty stránky - tedy konkrétně popis a fotografie výroby nástavku.
> Jen tak dál ...
> JP
>
>
> >
> > Ohľadom "náhradných dielov" na Langstroth skús :
> > http://www.n-vcelari.sk
> >
>
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 24. 2. 2006
Re. Zimovani vcel v rozporu s praxi

Moderni vcelar/Corkins-Kvetoslav Cermak CSc

...Ze sediska vcel odchazejici vlhky,teply vzduch je vyvetravan v rozvolnenem spodni casti hroznu.
V pripade ze hrozen presahuje spodni okraje ramku,tento vzduch ma moznost smerovat na vsechny strany.
V pripade ze nepresahuje,vyvetrava v jednotlivych ulickach mezi ramky a smeruje k predni nebo zadni stene ulu/studena stavba/
Prevladne smer ktery prochazi ve spodni casti ulu,tj.prichazejici nebo odchazejici vzduchu z vnejsku.
Proudeni vzduchu v ule ovlivnuje: umistneni cesna /dolni nebo horni/.Vnitrni oteplujici nebo ochlazujici vliv predni a zadni steny na prochazejici proudici vzduch.Vyssi a nizsi teplota vnejsiho vzduchu k teplote v ulu a jeho opozdovani ve zmenach/vyrovnavani/ /ve dne ohrivani v noci ochlazovani/

Podle zkusenosti a dedukce,vcela potrebuje k odebirani a traveni vetsi procento vody nez ma 18%v ulozenych zasobach.Tuto vodu budto sama recikluje jiz z traveneho obsahu,nebo si ji vzajemne predava,nebo ji nachazi vysrazenou na zasobach/rosny bod/

....vlhky teply vzduch vyvetrany ze spodni casti hroznu je strhavan proudem vzduchu prichazejiciho z vnejsku od cesna.V cas se oddeli/je teplejsi/a vblizkosti sediska na zasobach ochlazovanim-rosnym bodem preda vodu.
Nahore,mezi sediskem a stropem je dana vcelstvu moznost jejiho vlastiho rozhodnuti v pruhodnosti tj.rychlosti odchodu vzduchu z ulu.

Evropa prijala sirokonizky ramek pro vlastnost jistejsi prezimovani.Nynejsi teorie prevzate z uspesneho nastavkoveho vcelareni:Teorie o vysokem biologicky vyhodnem prostoru je intelektualni omyl.Vysoky prostor,sestava nastavkoveho ulu je vyhodnejsi i pro vcely ze jim zajistuje podminky k vetsi produktivite a to ukladani zasob i kladeni matky.

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Klony

Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
počítat "původnost".
Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.

Neplest si sistémové řazení to je příkladně
druh = jabloň, odrůda př. Rubín a přihodilo se, že na jedné větvi rostla jablka jiné barvy a naroubováním na podnož se získal jeho klon Bohémia.
A zavlékání ?? Podívejte se do svých zahrádek - samá cizina !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Re: trideni informaci (14964)

>>Jako každý i já mám spoustu informací a nápadů o včelách a včelaření
>>posbíraných z internetu, časopisů, knih a dalších zdrojů. A tak jsem
>>přemýšlel o jejich třídění, které by usnadnilo následné vyhledávání. Není
>>nic horšího, než když vím, že na dané téma jsem četl zajímavý postřeh,
>>dokonce jej mám někde uložený, ale nemohu jej dohledat...


Osobně třídění včelařských informací v počítači neřeším podle kategorií, ale
jen podle zdroje. Tzn. na počítači ve složce Včely mám podsložky Včelařství,
OVP, Knihy .... Pokud něco hledám, projedu složku Včely fulltextem (např.
Google desktop) a je to.

Samozřejmě to předpokládá mít informace v digitální podobě, zajímavá
inspirace je např. zde -

http://www.dtpstudio.cz/obchod/dtpprod/Norman/

mp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938) (14948) (14951)

všichni jste vedle , skutečným plátce DPH je až uživatel produktu to je zákazník obhodník je jen výběrčí daně a te ji odevzdává buď sám nebo prostřednictvím dodavatelů státu a to závisí na tom zda je nebo není plátcem DPH rozdíl je jen v tom, že plátci neradi zboží dodaňují A neplátci daň ZASE Nedostanou spět což je případ PRÁVĚ U PRONÁJMŮ PRO NEPLÁTCE V křemencové

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY
> Datum: 23.2.2006 11:39:59
> ----------------------------------------
> Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na
> výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce
> zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce, zaplatíte
> DPH plných 22,36.
> A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo ne?
>
> ...
> U plátce DPH se do výsledku - zisku - ztráty DPH nepromítá (jednině v
> případě že berňák napaří pokutu :-(()
>
> Otázka je, kdy komu musím zaplatit.
> Při nákupu platím DPH dodavateli hned, berŇáku až na konci období, tedy
> měsíce či čtvrtletí + 25 dnů.
> V případě, že mám nadměrný odpočet, tedy nakupuji v daném období například
> "na sklad" a nefakturuji, nebo mám rozpracovanou zakázku, atd, tak pak při
> nákupu od plátců může dojít k tzv nadměrnému odpočtu. To znamená, že jsem
> zaplatil víc DPH než vyúčtoval. A v takovém případě pak velmi dlouho trvá
> (více než mých 25 dní) než to od berňáku dostanu zpět.
> .....
> Za těch 14 let jsem si navykl, nebrat DPH při hodnocení účetnictví do
> úvahy. Tedy při hodnocení nákladů, zisku, atd. DPH jsou peníze státu,
> kterému na své vlastní náklady obhospodařujeme a odvádíme.
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čihák (213.220.249.187) --- 24. 2. 2006

Koupím medomet na 4 rámky, starší - začínající včelař. NABÍDNĚTE

email : facihak/=/volny.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Podhájecký (82.99.163.242) --- 24. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937)

Podívej se na letošní kalendář ČSV, nebo na nově vydanou knížku "KOMERČNÍ VČELAŘENÍ V ČESKÉ REPUBLICE". Mám tam 50 včelstev ve třech řadách, vzdálených od sebe do 4 metrů, česna zhruba k jihu. Nemám vůbec problém s nějakým obtěžováním včelami. Do té vzdálenosti jsou už nahoře. Mohly být i blíž, ale nechal jsem si tam místo pro vjezd VARI, kdybych krmil pumpou ze sudů. Měl jsem strach pouze ze slídivosti při posledním vytáčení a přípravě na zimu, ale ani tam není po několik let problém. Udělám několik včelstev v jedné řadě a přejdu zase do jiné řady. Mám ale pouze mírné včely. Rozchovávám si sám matky od inseminovaných, nebo kupuju pouze F1 a mám nástavkové úly, takže práce je v nich rychlá.
Možná některé včely zalétnou jinam, ale létají zase do mých :-). Rozhodně to ale není znát na včelstvech. Nevidím vůbec rozdíl v síle včelstev a medných výnosech podle řad, ani v krajních úlech. Např. v krajním úlu byly z celé řady nejslabší. Není vůbec pravidlem, kde jsou silná, slabší, nebo i slabá včelstva .
Problém mám trochu se ztrácením matek při snubním letu. Mám všechny úly natřeny stejnou barvou. U starých úlů jsem měl česna rozlišené barevně a neměl jsem problém. U nových jsem uvěřil, že je to zbytečné, ale není. Když dám na úly oddělky s barevným letáčkem, tak se matky vrátí. Na jaře chci česna barevně rozlišit. Dobré je asi taky přibližně každých pět úlů nějak orientačně oddělit. Vysadím tam asi keříky.
Tonda.


>Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady umístit. Za případné rady děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Přepechal (e-mailem) --- 24. 2. 2006
Re: Materská mrieka na langstrothove nástavky (14918) (14931) (14965)

Líbí se mi ty stránky - tedy konkrétně popis a fotografie výroby nástavku.
Jen tak dál ...
JP


>
> Ohľadom "náhradných dielov" na Langstroth skús :
> http://www.n-vcelari.sk
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Vcelar je v pdf na webu (14742)

Dne čtvrtek 16 února 2006 16:00 Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Brouzdáním po internetu jsem narazil na zásadní odkaz. Jde o možnost
> stáhnout si v pdf souboru časopis slovenského Včelára. Přidal jsem jej
> samozřejmě do odkazů na Vindex.
>
> Neusnulo ČSV na vavřínech?

Zdravim,

toto mne take zajima, uz jen z duvodu, ze prave (mimojine) proto jsem byl
delegatem na okresni konferenci , kde jsem pozadal o projednani na sjezdu
moznosti zpristupnit casopis na internetu. Bohuzel na sjezdu jsem nebyl a s
nasim delegatem jsem od te doby nemluvil (mel prijit na cl. schuzi) , takze
nevim, pokud se to tam resilo, ci ne a s jakym vysledkem.Urcite jen vim, ze
se o tom nepsalo ve Vcelarstvi :) . Uprime receno ti ostatni ucastnici ani
netusili, co se jim snazim rici. Holt jsem svou navstevou srazil o dost
vekovy prumer .

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937) (14967)

K tomu pamatování, možná si to včela pamatuje celý život. Podstatné je to,
že když se úl opatrně přemístí v zimě během 14 denní nebo delší doby, kdy je
mráz a včely nelétají, po oteplení a výletu se včely zorientují na nové
umístění ulů a na staré místo se už nevracejí nebo tam maximálně proletí.
Občas jsem takhle v zimě na stanovišti z různých důvodů jednotlivé úly se
včelstvy přehazoval. Jenom se to má dít v době, kdy jsou výkalové váčky včel
málo zaplněné, pokud jsou zaplněné hodně, někdy na konci zimy před prvním
proletem, včely se po rozrušení přenosem úlu mnohem déle uklidňují nebo
dokonce může dojít k hromadnému kálení uvnitř úlu, tím k permanentnímu
rozrušení včelstva a pokud počasí včelám nedovolí vyletět ven, k jeho
kolapsu. Vlastně to i odpovídá dalšímu poznatku, včely na jaře převážím na
letní stanoviště, a to je vzdálené přímou čarou něco přes jeden kilometr.
Asi týden po převozu je možné na původním stanovišti vidět jednotlivé včely,
jak hledají úl na původním místě, později už ne.
K tomu zalétávání, kdysi jsem jako důvěrník měl dva včelaře vedle sebe, oba
dva měli na zahradě po jedné řadě včelstev obrácené česny k jihu a vzdálené
od sebe cca 25 metrů a částečně viditelné pod korunami, byla to zahrada s
vysokokmeny. "Zadní" včelař měl ty včely vždy slabší. Domnívám se, že jednou
z příčin bylo to zalétávání.
K tomu obtěžování včelami, faktem je, že jak se dlouhodobě pracuje, někdy
stačí jen několik minut, v letové dráze včel před česny, dochází k docela
intenzívnímu obtěžování včelami. Pokud se let včel zvedne nějakou překážkou,
třeba tím živým plotem nahoru, je to vyřešeno, včely létají jinde a na
člověka neútočí. Považuji to ale za trochu nevýhodné řešení, protože ta
zadní řada úlů je zase tím živým plotem cloněna od slunce. Jinak se už
dlouho uvádí, že je výhodné mít úly pod listnáči, protože na jaře jsou
osluněny a je tam teplo, v létě, kdy by je slunce přehřívalo, jsou ve stínu.
Ale taky se někdy uvádí, že včely se kromě jiného řídí světlem. Takže když
do česna časně ráno svítí sluníčko, včely vylétají dříve.
K jednotlivému rozmístění úlů. Pokud je víc úlů umístěných v souvislé řadě
vedle sebe, k zalétávání taky dochází. Projevuje se to tím, že krajní
včelstva jsou vždy o něco silnější, potom protože klid včelstev je stále
mírně rozrušovány včelami s cizí vůní, tak jsou o něco divočejší a potom v
období krmení je větší nebezpečí vzniku loupeže. V praxi jsou obvykle
včelstva vedle sebe po dvou až 4, podle toho, jaké stojany byly použity. Je
vhodné, aby v řadě stojanů s úly byl tak co 5 - 10 úlů nějaký orientační
bod, třeba keř nebo strom. Několik desítek úlů na jednom místě si ani moc
dobře nedovedu představit. Tady v našich podmínkách by to nejspíš dopadlo
tak, že mimo hlavní snůšku by sladina posbírána okolo nejspíš těm včelstvům
nestačila ani na základní přežití a včely by uhynuly hladem.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:49 PM
Subject: Re: Rozmístnění úlů


> Na Váš mail Ste dostali obšírnu odpoveď od p.Poláška, ale nie nie je v
> skutočnosti všetko tak, ako to on napísal.
>
> 1. Keďže rozmiestnenie úľov na stanovišti je vždy spojené so zmenou miesta
> (ak úle premiestnite o niekoľko km, je to bez problému) a s novou
> orientáciou včiel, vzdialenosť môže byť niekoľko metrov, ale i 100 m.
> Pre priemiestnenie včelstiev je niekoľko "istých" rád, ale máloktorá je
> pravdivá a pritom v skutočnosti je to tak jednoduché ak dokážeme správne
> interpretovať biológiu včely medonosnej v praxi. Jednou s chýb (za krátku
> dobu som ju aspoň dvakrát čítal v komentároch Konferencii) je odporúčanie
"
> včelstvá je dobré premiestňovať po zime ešte pred prvým preletom, pretože
> včela cez zimu ZABUDNE odkiaľ pred zimou vyletovala! Je to nepravdivé,
> pretože včela si pri svojich orientačných preletoch "fotograficky" uloží
> všetky potrebné údaje na celý svoj krátky život. A tak je to aj po
prežitej
> zime akokoľvek dlhej. Mám zaznamenaných X údajov, keď sa premiestnená
> prezimovaná včela pri prvých jarných výletoch sa vracia na pôvodné miesto,
> ale keďže tam svoj pôvodný úľ nenájde, vracia sa bez problémov na svoje
> nové stanovište.
>
> Ako je to vlastne s pamäťou včely. Včela, trúd a matka pri svojom prvom
> orientačnom výlete z úľa sa VŽDY otočí hlavou-očami tam odkiaľ vyletela a
> prijíma svetelné podnety odrazené od tvaru, umiestenia, farby predmetov,
> výška letáča nad zemou, ďalšie úle, kríky, stromy, kruhmi sa vzďaľuje od
> úľa a zbiera do svojej fotografickej pamäti potrebné vnemy. Ešte pred
> výletom z úľa si zakóduje cestu vo vnútri úľa, a túto vždy dodržuje, npr.
> ak včela vyletí z letáča obrátená dolu hruďou, tak to vždy robí a takisto
> aj prílet do úľa si nezľahčuje, ale sa snaží vojsť do úľa takisto. Neraz
> som pozoroval včelu, ktorá si sadla na rovnú plochu, vošla do letáča čo
> bolo proti jej naučenému spôsobu, vrátila sa, vyletela pre úľ, vrátila sa
a
> sadla nad letáč a v polohe hruďou dolu vošla bez problému do úľa. Je to
> trošku zoširoka, ale nie tak aby každý tomu porozumel a zároveň aj uveril.
> Práve spôsob orientácie sa včiel je dokonalým prípadom ako nevojsť do
> každého letáča, ale len do svojho. Ak svoj letáč nenájde, samozrejme
> využije možnosť iného včelstva a vžobre sa doňho, ale tu už prevláda pud
> sebazáchovy.
> Pri premiestňovaní včelstiev znova využívam vlastnosti včely, že pri
každom
> premiestnení a prvom výlete z úľa sa včela znova orientuje!, lebo ihneď
> zistí,že jej úľ je na inom mieste a prostredie je iné. Do pamäti si uloží
> nový údaj, ktorý bude v ďalších dňoch využívať.
>
> Rada: na novom stanovišti treba pripraviť stojany, na ktoré uložíme úle a
> je jedno do akej vzdialenosti od pôvodného miesta!
> Premiestnenie robíme len vo večerných hodinách keď prestanú včely lietať.
Z
> bezpečnostných dôvodov letáče je dobré uzavrieť a úle prenášame v rukách,
> na vozíkoch s veľkými kolesami, autách, traktoroch, to všetko záleží koľko
> úľov a na akú vzdialenosť. Letáče otvárame po zotmení, lebo vyletené včely
> sa budú vracať na pôvodné miesto. Na pôvodnom mieste nesmie nič ostať čo
by
> včelám pripomínalo pôvodné miesto! Nesmiete spanikáriť, včely sa istotne
> vrátia na nové stanovište.
> Ráno všetky vyletujúce včely sa budú znovu orientovať, kým odletia za
> svojimi bežnými povinnosťami. Vracajúce včely istotne sa vrátia na svoje
> pôvodné miesto, pretože pamäť im to káže, ale ak tam nenájdu to čo majú
> zafixované v predchádzajúcej pamäti, prejdú na nové informácie a preletia
> na nové stanovište, kde istotne trafia do svojho letáča. Pri svojich
> pokusoch, som zisťoval čas kedy sa prvé včely npr. s peľom vrátia do
svojho
> úľa na novom stanovišti. Min. čas, ktorý potrebovali na svoj návrat s
peľom
> bo 25 minut.
>
> 2./ Uloženie úľov na stanovišti vždy záleží od počtu včelstiev a rozmerov
> plochy, ktorú máme k dispozícii a je jedno či volnejšie, v radoch, blízko
> seba, či s väčšími medzerami. Obhospodarovanie včelstiev je pre včelára
> výhodnejšie keď sú v radoch s medzerami medzi jednotlivými úľmi a
skupinami
> úľov, včelám to vôbec neprekáža. Predstavte si 100 úľov v záhrade voľne
> uložené npr. 10m od seba, koľko km prechodíte a tá únava v nohách. Pred
> rokom som bol na návšteve včelárov v Poľsku. U jedného ma prekvapil
moderný
> dom, záhrada plná kvetov, čistota, udržovaný trávnik a na ňom 50 včelstiev
> hneď za domom. Všade dokonalý poriadok a na trávniku jednotlivo úle (s
> odstupom do dvoch metrov), každý s letáčom na inú stranu a žiadne
> zalietavanie, prirodzený rozvoj.
>
> Ja som pred 5-timi rokmi premiestňoval včelnicu na nové miesto (asi 500m
> vzdušná čiara) v októbri (X) asi 75 včelstiev. Včely ešte dlho lietali,
> nemal som žiaden problém, jednotlivé včely zaleteli na pôvodné stanovište,
> ale všetky sa vrátili domov. Pre včelstvá som pripravil miesto pre dva
rady
> podstavcov po 5 včelstiev (medzi úľmi 10cm), s manipulačnou medzerou medzi
> skupinami úľov širokou 60 cm, aby som nemusel obchádzať celé rady pri
> kontrole letáčov alebo opačne. Medzi dvomi radmi je vzdialenosť len 6 m, s
> tým, že vo vzdialenosti prvého radu je 2m priestor na manipuláciu (aj za
> druhým radom), prístup pre vozík (odvoz plástov do medárne). Aby včely z
> radu za chrbtom neobťažovali (nestáva sa to), vo vzdialenosti 2m postupne
> budujem zelenú stenu vysokú 2m, z viniča samorodáka (npr. Otelo, ktorý
> nemrzne, prináša úrodu). Včelnicu mám ohradenú, letáče úľov sú orientované
> na JJZ, keby bol svah orientovaný na V, tak úle uložím letáčmi na V. Ja v
> tom problém nevidím, keď už tak na V, lebo slnko majú od rána a poobede sú
> predné steny úľov v tieni, jednoduché steny úľov nie sú prehrievané.
> Takto uložené úle v radoch, letáče blízo seba, by mali byť príčinou
> zalietavania. NIč také som nezaznamenal a včelárim skoro 50 rokov. Vidíte,
> pohľady včelárov sa rôznia a pritom ide o ten istý problém. Ako to
spravíte
> Vy, záleží len od Vás. Mnoho úspechov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Vrby (14958)

No, pokud si dobře pamatuji, tak sice některé klony vrb se nalezly u nás už
hotové, ale jiné se vytvářely na stanici křížením našich ale taky dovezených
druhů. A jednotlivé druhy vrb mezi sebou se snad kříží velice ochotně, stačí
jen, když kvetou ve stejnou dobu a fouká ten správný vítr, co donese pyl.
Jinak vrby se tehdy šlechtily tuším někde u Uherského Hradiště v nějakém
výzkumném lesnickém ústavu a hlavní cíl bylo najít vhodné vrby třeba pro
zpevnění břehů řek nebo pro rekultivace výsypek a hald. Ta řada včelařských
vrb byl snad jen nějaký vedlejší produkt. Dneska se šlechtí vrby a topoly
hlavně pro výrobu biomasy, možná ještě další vrby pro košíkáře a to ve
výzkumném ústavu v Praze Průhonicích.
Je to už nějak 15 let, co jsem na břehu řeky na jaře hledal mezi vrbami
zpevňujícími břehy ty správné samčí vrby, značil jednotlivé správné keře a
fotil je a druhý rok pak s fotkami v ruce řezal v lednu řízky a strkal kolem
vody tam, kde jsem potřeboval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
Subject: Vrby


> Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku ,
> Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> počítat "původnost".
> Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
>
> Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant
> - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
Př.
> Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To
> co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je
> dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen
> za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> nevýhody převažují:
> 1. dvě rámkové míry v provozu
> 2. těžšší obměna díla v plodišti
> 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při
> vytáčení.
>
> Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
>
> Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
popř.
> za celou sezónu mezistěn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Vrby (14958)


----- Original Message -----
From: "Jiří" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 1:27 PM
Subject: Vrby


> Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak
> příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku ,
> Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno
> jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme
> počítat "původnost".
> Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z
> Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.
>
> Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant
> - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník.
Př.
> Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To
> co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je
> dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen
> za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel
> nevýhody převažují:
> 1. dvě rámkové míry v provozu
> 2. těžšší obměna díla v plodišti
> 3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při
> vytáčení.
>
> Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu
> jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.
>
> Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a
popř.
> za celou sezónu mezistěn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (213.81.173.213) --- 23. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937)

Na Váš mail Ste dostali obšírnu odpoveď od p.Poláška, ale nie nie je v skutočnosti všetko tak, ako to on napísal.

1. Keďže rozmiestnenie úľov na stanovišti je vždy spojené so zmenou miesta (ak úle premiestnite o niekoľko km, je to bez problému) a s novou orientáciou včiel, vzdialenosť môže byť niekoľko metrov, ale i 100 m.
Pre priemiestnenie včelstiev je niekoľko "istých" rád, ale máloktorá je pravdivá a pritom v skutočnosti je to tak jednoduché ak dokážeme správne interpretovať biológiu včely medonosnej v praxi. Jednou s chýb (za krátku dobu som ju aspoň dvakrát čítal v komentároch Konferencii) je odporúčanie " včelstvá je dobré premiestňovať po zime ešte pred prvým preletom, pretože včela cez zimu ZABUDNE odkiaľ pred zimou vyletovala! Je to nepravdivé, pretože včela si pri svojich orientačných preletoch "fotograficky" uloží všetky potrebné údaje na celý svoj krátky život. A tak je to aj po prežitej zime akokoľvek dlhej. Mám zaznamenaných X údajov, keď sa premiestnená prezimovaná včela pri prvých jarných výletoch sa vracia na pôvodné miesto, ale keďže tam svoj pôvodný úľ nenájde, vracia sa bez problémov na svoje nové stanovište.

Ako je to vlastne s pamäťou včely. Včela, trúd a matka pri svojom prvom orientačnom výlete z úľa sa VŽDY otočí hlavou-očami tam odkiaľ vyletela a prijíma svetelné podnety odrazené od tvaru, umiestenia, farby predmetov, výška letáča nad zemou, ďalšie úle, kríky, stromy, kruhmi sa vzďaľuje od úľa a zbiera do svojej fotografickej pamäti potrebné vnemy. Ešte pred výletom z úľa si zakóduje cestu vo vnútri úľa, a túto vždy dodržuje, npr. ak včela vyletí z letáča obrátená dolu hruďou, tak to vždy robí a takisto aj prílet do úľa si nezľahčuje, ale sa snaží vojsť do úľa takisto. Neraz som pozoroval včelu, ktorá si sadla na rovnú plochu, vošla do letáča čo bolo proti jej naučenému spôsobu, vrátila sa, vyletela pre úľ, vrátila sa a sadla nad letáč a v polohe hruďou dolu vošla bez problému do úľa. Je to trošku zoširoka, ale nie tak aby každý tomu porozumel a zároveň aj uveril. Práve spôsob orientácie sa včiel je dokonalým prípadom ako nevojsť do každého letáča, ale len do svojho. Ak svoj letáč nenájde, samozrejme využije možnosť iného včelstva a vžobre sa doňho, ale tu už prevláda pud sebazáchovy.
Pri premiestňovaní včelstiev znova využívam vlastnosti včely, že pri každom premiestnení a prvom výlete z úľa sa včela znova orientuje!, lebo ihneď zistí,že jej úľ je na inom mieste a prostredie je iné. Do pamäti si uloží nový údaj, ktorý bude v ďalších dňoch využívať.

Rada: na novom stanovišti treba pripraviť stojany, na ktoré uložíme úle a je jedno do akej vzdialenosti od pôvodného miesta!
Premiestnenie robíme len vo večerných hodinách keď prestanú včely lietať. Z bezpečnostných dôvodov letáče je dobré uzavrieť a úle prenášame v rukách, na vozíkoch s veľkými kolesami, autách, traktoroch, to všetko záleží koľko úľov a na akú vzdialenosť. Letáče otvárame po zotmení, lebo vyletené včely sa budú vracať na pôvodné miesto. Na pôvodnom mieste nesmie nič ostať čo by včelám pripomínalo pôvodné miesto! Nesmiete spanikáriť, včely sa istotne vrátia na nové stanovište.
Ráno všetky vyletujúce včely sa budú znovu orientovať, kým odletia za svojimi bežnými povinnosťami. Vracajúce včely istotne sa vrátia na svoje pôvodné miesto, pretože pamäť im to káže, ale ak tam nenájdu to čo majú zafixované v predchádzajúcej pamäti, prejdú na nové informácie a preletia na nové stanovište, kde istotne trafia do svojho letáča. Pri svojich pokusoch, som zisťoval čas kedy sa prvé včely npr. s peľom vrátia do svojho úľa na novom stanovišti. Min. čas, ktorý potrebovali na svoj návrat s peľom bo 25 minut.

2./ Uloženie úľov na stanovišti vždy záleží od počtu včelstiev a rozmerov plochy, ktorú máme k dispozícii a je jedno či volnejšie, v radoch, blízko seba, či s väčšími medzerami. Obhospodarovanie včelstiev je pre včelára výhodnejšie keď sú v radoch s medzerami medzi jednotlivými úľmi a skupinami úľov, včelám to vôbec neprekáža. Predstavte si 100 úľov v záhrade voľne uložené npr. 10m od seba, koľko km prechodíte a tá únava v nohách. Pred rokom som bol na návšteve včelárov v Poľsku. U jedného ma prekvapil moderný dom, záhrada plná kvetov, čistota, udržovaný trávnik a na ňom 50 včelstiev hneď za domom. Všade dokonalý poriadok a na trávniku jednotlivo úle (s odstupom do dvoch metrov), každý s letáčom na inú stranu a žiadne zalietavanie, prirodzený rozvoj.

Ja som pred 5-timi rokmi premiestňoval včelnicu na nové miesto (asi 500m vzdušná čiara) v októbri (X) asi 75 včelstiev. Včely ešte dlho lietali, nemal som žiaden problém, jednotlivé včely zaleteli na pôvodné stanovište, ale všetky sa vrátili domov. Pre včelstvá som pripravil miesto pre dva rady podstavcov po 5 včelstiev (medzi úľmi 10cm), s manipulačnou medzerou medzi skupinami úľov širokou 60 cm, aby som nemusel obchádzať celé rady pri kontrole letáčov alebo opačne. Medzi dvomi radmi je vzdialenosť len 6 m, s tým, že vo vzdialenosti prvého radu je 2m priestor na manipuláciu (aj za druhým radom), prístup pre vozík (odvoz plástov do medárne). Aby včely z radu za chrbtom neobťažovali (nestáva sa to), vo vzdialenosti 2m postupne budujem zelenú stenu vysokú 2m, z viniča samorodáka (npr. Otelo, ktorý nemrzne, prináša úrodu). Včelnicu mám ohradenú, letáče úľov sú orientované na JJZ, keby bol svah orientovaný na V, tak úle uložím letáčmi na V. Ja v tom problém nevidím, keď už tak na V, lebo slnko majú od rána a poobede sú predné steny úľov v tieni, jednoduché steny úľov nie sú prehrievané.
Takto uložené úle v radoch, letáče blízo seba, by mali byť príčinou zalietavania. NIč také som nezaznamenal a včelárim skoro 50 rokov. Vidíte, pohľady včelárov sa rôznia a pritom ide o ten istý problém. Ako to spravíte Vy, záleží len od Vás. Mnoho úspechov. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 23. 2. 2006
Dadant

Moje adresa je stonjek/=/seznam.cz. S přechodem na vyšší plásty je problém. Nejjednodušší je to rojem. Trochu přikrmit a pak nová matka, nejpohodlnější a nejrychlejší způsob. Smetenec jde také, ale není v tom už to nadšení a rychlost a ten rok už žádný med také nebude. Převážnou část 24 jsem upravil tak, že jsem k nim přidrátoval malý plást loučku na loučku. V podstatě to jde, připadal jsem si jak hadrník no a pak se jich co nejrychleji zbavit. Aby včelky velký plást dostavěly, musí být pod ním polonástavek. Je to výborné protirojové preventivní opatření a bez něj jsou plodištní plásty dostavěny nic moc. Myslím si, že kdo se chce Dadanty zabývat a jsem rád, že naše řady rostou, výborně o tom napsal ing Řeháček metodiku a tu asi zájemcům pošle. Tel. je v každém včelařství. Na výtku, že neumím drátkovat, odpovídám, že mě svislé drátkování vyhovuje a je nás naprostá většina. Plásty drátkované vodorovně jsem měl také , ale můj rad. medonmet si s nimi příliš nerozuměl.Prostě v Dadantech je většina plástů pouze vytažená mezistěna Zdraví R. Stonjek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Krokavec (195.91.125.70) --- 23. 2. 2006
Re: Materská mriežka na langstrothove nástavky (14918) (14931)

Ohľadom "náhradných dielov" na Langstroth skús :
http://www.n-vcelari.sk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
trideni informaci

Jako každý i já mám spoustu informací a nápadů o včelách a včelaření posbíraných z internetu, časopisů, knih a dalších zdrojů. A tak jsem přemýšlel o jejich třídění, které by usnadnilo následné vyhledávání. Není nic horšího, než když vím, že na dané téma jsem četl zajímavý postřeh, dokonce jej mám někde uložený, ale nemohu jej dohledat...

Se zvyšující se frekvencí těchto okamžiků mi docházela trpělivost a začal jsem přemýšlet nad systémem rubrik, který by byl aplikovatelný jak pro složky v počítači tak i desky v šanonu. Nakonec jsem dospěl k výsledku, který (po dalším případném členění na ještě podrobnější části) umožní zařadit jakoukoliv informaci zcela jednoznačně a následně tak usnadní její zpětné vyhledání. A to i bez použití elektronických vyhledávačů v případě archivace dat v počítači.

Protože však nemám patent na rozum, rád bych jej podrobil „veřejnému slyšení“. Jak si třídíte informace vy? A jak je zpětně vyhledáváte? Je něco, na co jsem zapomněl? ...
______________________________-
01 včelnice (umístění, zabezpečení, včelíny, vybavení, ...)
02 úly („úlová otázka“, prvky úlů, ...)
03 včelí produkty (informace, složení, způsoby produkce, konzervace a využití, ...)
04 provozní metoda (rozšiřování, spojování, chov matek, ...)
05 kočování (systémy, vybavení, ...)
06 biologie včel (vše o včele a včelstvu jako živočišném druhu)
07 nemoci a léčení (u nás, v zahraničí, hrozby, metodiky, ...)
08 zdroje snůšky (nektaru, medovice, pylu, propolisu; možnosti rozšíření, ...)
09 legislativa (zákony, vyhlášky, stanovy, nařízení, ...)
10 marketing (propagace, ceny, rozpočty, přidaná hodnota, etikety, ...)
11 dotace a granty (další zdroje financí)
12 dodavatelé (včelařské potřeby, obaly, výrobci úlů, ...)
13 SW+HW (software a hardware - programy a počítače, zlepšováky, ...)
14 zdroje informací (literatura, internet, ...)
15 formuláře (žádosti, hlášení, ...)
16 zábava (včelařské vtípky, aforismy, murphyho zákony, ...)
______________________________-


Díky a zdravím.


Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Löffelmann (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISPĚVKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934)

A Vy vážený příteli nechcete nebo neumite pochopit podstatu veci. Muj
argument se netykal vynosu - ikdyz i ten muze byt sporny z hlediska cekani
na vratku DPH. Ve vynosu mate pravdu!!! Ale ja jsem nepsal o vynosu. Danovy
zaklad je porad stejny. 100 jako 100. A jestli jsem platce a muj
pronajimatel mi k najmu pricte 19% je mi to jedno. PROTO jsem se v min.
zprave ptal, kdo vi kolik najemcu na CSV jsou platci. Ale zasadni byla
argumentace jestli v pripade ze by se CSV stal platcem DPH by najemnici
byli poskozeni. A jeste zasadnejsi je to, ze za zrusenim plosne reklamy
jsou uplne dva rozdilne duvody CSV.
A na to jsem se hlavne ptal.
PS. Ma argumentace byla ve VYDAJICH ne ve VYNOSECH a predevsim coz uznavam
za moji chybu jsem nemel pouzit prikladu zbozi ale najmu a o ten tady
HLAVNE SLO nebo NE?
jan
----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:25 AM
Subject: Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISPĚVKY


> příteli Löffelmanne, buďto neumíte počítat, nebo blafujete. Trochu rozvedu
> Váš příklad, navíc jsem se dopočítal k maličko jiné částce DPH (dle §37,
> odst.b je koef=0,1597), ale to není tak podstatné takže :
>
> příklad 1- nákup od plátce:
>
> nákupní cena bez DPH =100,-Kč,DPH19%=19,-Kč, nákupní cena s DPH=119,-Kč.
> základ DPH=117,64,DPH19%=22,36, prodejní cena s DPH=140,-
> Daňová povinnost(odvod DPH)=22,36-19=3,39
> Výnosy po zdanění = prodejní cena-nákupní cena-odvedená DPH
> povinnost=140,-100,-3,36=36,64
>
> Příklad 2 nákup od neplátce
>
> Nákupní cena=100,-
> prodejní cena s DPH=140,- DPH= 22,36, základ DPH=117,64
>
> Daňová povinnost(odvod DPH)=22,36
> Výnosy po zdanění=140-100-22,36=17,64
>
> Porovnání:
> Výnosy dle př.1=36,64
> výnosy dle př.2=17,64
>
> Tak mi nějak uniká,kde je to Vaše nula od nuly pojde????
>
> S pozdravem
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Dolínek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Apidomia (14961)

funguje - vcera i dnes

jar.vod(zavinac)volny.cz

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Havl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Apidomia
> Datum: 23.2.2006 14:39:07
> ----------------------------------------
> Nevíte někdo, jestli příteli Vodičkovi funguje mail?Objednávka štouchadla
> se mi vrátila jako nedoručitelná.
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-





















Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (195.146.122.170) --- 23. 2. 2006
Apidomia

Nevíte někdo, jestli příteli Vodičkovi funguje mail?Objednávka štouchadla se mi vrátila jako nedoručitelná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Jiří o Dadantu (14958)

> dadant je jenom jeden.

znám nejmíň 3
originál Dadant dneska nikdo na světě nepoužvá


> Počet chovaných včelstev musí být malý.

proč? velkovelaři v Itálii používají Dadanty

> Nevýhody převažují
> 1. dvě rámkové míry v provozu

čemu to tak vadí?

> 2. těžšší obměna díla v plodišti

nenní to tak hrozné

> 3. velký rámek v medníku ..

kde? opravdu v medníku? to snad ne ..

J. Čáp


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.113.217.214) --- 23. 2. 2006
Re: Re:P?ezimov?n?, pod?v?n? vody. (14921) (14946) (14956)

Proč jste neuvažoval o OPTIMÁLU??? Dadant v provedení Lanstroth co je to za blbost ??? viz můj předchozí příspěvek. Co se týká osazování nových úlu je nejlepší systém oddělků nebo roje. Je sice hezké mít včelstvo z kupy bedniček, ale množství vynaložené je hrozné. "Síla" mladé matky v oddělku je nedozírná a nové dílo ten start ještě více podtrhne. Po pravdě řečeno, do Lanstrothu bych nikdy nešel, protože Optimál je lepší, Při jeho konstrukci se částečně z lanstrothu vycházelo, ale hlavně se dali "na stůl" potřeby včelstva a včelaře ---- a vyšel OPTIMÁL.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.113.217.214) --- 23. 2. 2006
Vrby

Vážení, pokud se chceme zcela v naší diskusi utopit ohledně vrb tak příspěvek př. Poláška je trošku zavádějící. Pokud si odpovíme na otázku , Co je původní ??? Papriky, rajčata, okurky, višně ....... sskoro všechno jsou to nepůvodní druhy. Takže je jen otázka, od jakého letopoštu můžeme počítat "původnost".
Tyto klony nejsou žádné GMO, př. klon s označením S-008 je původně z Brna-Bystrce, jinak velmi hodnotný klon.

Nakonec svého příspěvku, bych upozornil na velkou včelařskou mílku, dadant - jako úl,a dadant systém -styl velké plodiště a polorámky jako medník. Př. Řeháček "svůj " Dadant označuje jako dadant, ale dadant je jenom jeden. To co on prosazuje, velké plodiště na "národní" míře a poloráky v medníku, je dadant systém příp. Kombík. Jinak tento styl včelaření lze provozovat jen za určitých okolností. Počet chovaných včelstev musí být malý. Bohužel nevýhody převažují:
1. dvě rámkové míry v provozu
2. těžšší obměna díla v plodišti
3. velký rámek v medníku a s tím spojená i vyšší fyzická námaha před i při vytáčení.

Ale je pravda, že každá liška si chválí svůj ocas, ale tyto nevýhody tu jsou a je jen na včelaři, do jaké míry mu vadí.

Na konec bych se chtěl zeptat, kolik tak dáváte do včelstev na jaře a popř. za celou sezónu mezistěn.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu (14869) (14872) (14881) (14910) (14944) (14952) (14953)

někdy před 20 lety bylo ve Včelařství, že to jsou kříženci různých vrb,
nejen těch našich původních.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 11:54 AM
Subject: Re: Krmitko na vodu


> RP:
> Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
> geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
> může se dostat na velkou vzdálenost
> .....
> To mě překvapuje, myslel jsem že jsou vedlejším produktem nějakého
> melioračního výzkumu a výběrem z tuzemských druhů.
> Nějaký včelař, který ten výzkum dělal je při tom snad vybral.
>
> Ví někdo víc.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Re:P?ezimov?n?, pod?v?n? vody. (14921) (14946)

Proč soukromně :)?
Já bych prosil "na sklo" jak se říká v chatu :)!
Já mám od loňska též Dadanty - ale v provedené Langstrothu.
Též bych se rád dozvěděl o tom, jek to dělá někdo jiný a též o radosti i
problémy s tímto systémem.
Jsem ve výšce 320m n.m. v severním extravilánu Brna. Jsou tam zahrady a na
jaře pár hektarů rozkvetlých sadů v zahradách kolem.
Docela mě to zlobilo, že to v Tachovácích (9r./nást.), které ruším, včely
nějak nestihají.
Mimochodem letos se mi do jednoho včelstva naboural datel, či žluva, takže
mi staré nástavky ničí i příroda.

O co bych se ale rád podělil, tak o problém přechodu na tento systém,
protože jsem zjistil, že mi loni včely dost neochotně stavěly vysoký
nástavek.
Čili bych rád vyřešil, kdy začít přecházet ... zvolil jsem metodu postupného
rozšiřování 2x Tachov nástavek v kterém včely zimovaly a nad to přidávat v
průběhu rozvoje (duben květen) nástavky Langstrothu.

Uvažuji, že kdybych jim dal nejdřív ten vysoký nástavek, tak je rozšířím
příliš moc a musel bych s tím dost čekat a nevím, jestli bych nenastartoval
rojovou náladu a následně by se jim do toho prostoru nemuselo chtít jít
ještě víc.
Nebo jim dát nízký jako první, ale pak bych tam musel dát mřížku, aby mi tam
nešla matky abych jim při přidání vysokého neroztrhnul plodiště ...
Loni se mi to moc nedařilo a letos budu převádět další včelstva.

Má s tím někdo zkušenost?

Letos jsem zaznamenal z Dadantů opravdu silný prolet, kdežto z Tachováků
(uteplené) to nebylo moc přesvědčivé.

Díky!
Arnošt
----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <b.acek/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 10:50 AM
Subject: Re:P?ezimov?n?, pod?v?n? vody.


Vážený příteli Stonjeku, (doufám, že správně skloňuji), pošlete mě prosím
Vaši e-mailovou adresu, rád bych se Vás zeptal na zkušenosti s Dadanty.
Děkuji předem. Vondráček
b.acek/=/seznam.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.77.29) --- 23. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISPĚVKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938) (14954)

***
A to samé je i pro případ nákupu od neplátce
prodejní bez DPH 117,64 minus nákupní bez odpočtu i DPH 100,00 = 17,64
***
Nevim, jestli tomu dobre rozumim, ale v tomhle pripade tu odvadenou dan (23) musite CELOU zaplatit "ze sveho". Nemate zadny vstup, ktery byste odecetl.
***
Omlouvam, se ne "ze sveho" ale ze zdanitelneho plneni, plati to zakaznik.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

164410 (193.165.77.29) --- 23. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISPĚVKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938)

***
A to samé je i pro případ nákupu od neplátce
prodejní bez DPH 117,64 minus nákupní bez odpočtu i DPH 100,00 = 17,64
***
Nevim, jestli tomu dobre rozumim, ale v tomhle pripade tu odvadenou dan (23) musite CELOU zaplatit "ze sveho". Nemate zadny vstup, ktery byste odecetl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.138.188) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu (14869) (14872) (14881) (14910) (14944) (14952)

RP:
Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
může se dostat na velkou vzdálenost
......
To mě překvapuje, myslel jsem že jsou vedlejším produktem nějakého melioračního výzkumu a výběrem z tuzemských druhů.
Nějaký včelař, který ten výzkum dělal je při tom snad vybral.

Ví někdo víc.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu (14869) (14872) (14881) (14910) (14944)

Asi 20 let mám doma 4 klony, první je S021, který kvete před prvními jívami,
kdyby to oteplení bylo ještě do konce tohoto týdne, možná by rozkvetl, pak
další dva, které kvetou o cca 14 dní později a čtvrtý, který kvete zase o
dalších cca 14 dní později a na něho už navazují petrklíče a další jarní
rostliny a dřeviny. Letos dostaly dost zabrat od těžkého sněhu, hlavně ten
čtvrtý a S021, budu muset hodně seřezávat.

Nejsem si ale jistý, jestli ty klony rozšiřovat všude, jsou přece jen
geneticky cizokrajné a vzhledem k tomu, že jejich pyl se přenáší větrem,
může se dostat na velkou vzdálenost a zkřížit se s místními vrbami jívami.
Pro nějakou méně dotčenou oblast, třeba chráněné oblasti by snad bylo lepší
získat sazenice ze semen místních vrb jív a po pár letech těch 50 % samičích
stromů buď vyhodit nebo přeroubovat samčími rouby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 10:36 AM
Subject: Re: Krmitko na vodu


> Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv. Včelí linky,
> kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem překrývali a
> 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped rozkvětem
> ovocných stromů.
> ......
> Část těchto klonů jsem vysadil u silnice.
> Pro ty co si chtějí odebrat řízky a jsou z Podkrkonoší.
> Tak v Debrném (mezi Dvorem Králové a Hostinném) vede silnice kolem malé
> vodní elektrárny na Labi. Zde si s citem a ohleduplností můžete nějaké
> řízky odebrat. Děkovat nemusíte, stačí kdž je opět dáte u ssbe ostatním k
> dispozici.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.228.138.188) --- 23. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISPĚVKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938) (14948)

Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce, zaplatíte DPH plných 22,36.
A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo ne?

....
U plátce DPH se do výsledku - zisku - ztráty DPH nepromítá (jednině v případě že berňák napaří pokutu :-(()

Otázka je, kdy komu musím zaplatit.
Při nákupu platím DPH dodavateli hned, berŇáku až na konci období, tedy měsíce či čtvrtletí + 25 dnů.
V případě, že mám nadměrný odpočet, tedy nakupuji v daném období například "na sklad" a nefakturuji, nebo mám rozpracovanou zakázku, atd, tak pak při nákupu od plátců může dojít k tzv nadměrnému odpočtu. To znamená, že jsem zaplatil víc DPH než vyúčtoval. A v takovém případě pak velmi dlouho trvá (více než mých 25 dní) než to od berňáku dostanu zpět.
......
Za těch 14 let jsem si navykl, nebrat DPH při hodnocení účetnictví do úvahy. Tedy při hodnocení nákladů, zisku, atd. DPH jsou peníze státu, kterému na své vlastní náklady obhospodařujeme a odvádíme.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re:Ceny ve vykupu medu (14949)

Opravuji link na zdroj:
> fa. Moraviaprodukt http://www.moraviaprodukt.cz/moraviaprodukt/aktuality.htm

> Výkup medu od 1.7.2005 - cena 30,-Kč/1kg. Samozřejmě za kvalitní český med s
> přiměřeným obsahem vody a veterinárním osvědčením bude vyplacena i vyšší
> odpovídající cena dohodou.
> Při platbách na odklad se cena navyšuje - prosinec 2005/35,-Kč, květen
> 2006/40,-Kč.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Ceny ve vykupu medu

fa. Moraviaprodukt (moraviaproduk.cz)
Výkup medu od 1.7.2005 - cena 30,-Kč/1kg. Samozřejmě za kvalitní český med s přiměřeným obsahem vody a veterinárním osvědčením bude vyplacena i vyšší odpovídající cena dohodou.
Při platbách na odklad se cena navyšuje - prosinec 2005/35,-Kč, květen 2006/40,-Kč.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (81.19.46.66) --- 23. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISPĚVKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938)

Ale jako plátce DPH je vaše daňová povinnost zjednodušeně suma DPH na výstupu- suma DPH na vstupu. Takže v případě, že nakoupíte od plátce zaplatíde DPH pouhých 3,39, kdežto když nakoupíte od neplátce, zaplatíte DPH plných 22,36.
A to se Vám snad také ve finále promítne do hospodářského výsledku nebo ne?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937)

Omlouvám se za předchozí odpověď, ulikl jsem se.

Pokud mají mít úly česna na stejnou stranu, rozteč do cca 10 metrů není moc
praktická, při ošetřování přední řady vylétavájící včely ze zadní řady budou
silně obtěžovat. Pokud bude rozteč do 30 40 metrů, včely z úlů ze zadní
řady budou při návratu hodně zalétávat do úlů do přední řady, hlavně pokud
mezi nimi bude přímá viditelnost. Odpomohlo by tomu, kdyby mezi řadami úlů
byl nějaký souvislejší hustší vyšší porost, aby vracející včely už z dálky
musely na každou řadu úlů nalétávat úplně jinde.
Pokud mají být česna na opačné straně, stačí mezi řadami ulů ulička nezbytná
k manipulaci. Jenže pokud budou řady východozápadním směrem, tak řada úlů
obrácená česny k severu bude snad kromě nejteplejších letních dnů v
nevýhodě. Pokud budou řady úlů severojižním směrem, budou obě řady úlů
otočené česny k východu i k západu oproti úlům otočeným česny k jihu v
nevýhodě během předjaří a jarního rozvoje až do cca poloviny května, protože
nechytnou přímý sluneční svit na čelní stěnu úlů, který jinak urychluje
jarní rozvoj a přispívá k návratu včel při proletech v předjaří. Toto
potvrzují moje staré zkušenosti z kočovného včelína, kdy bylo po 10
včelstvech na každé straně a proto to bylo vždy určité dilema, jak tento
včelín vzhledem ke světovým stranám postavit.
Nejvýhodnější je jednoznačně umístění česen úlů k jihu +- 30st a pokud mají
být dvě stanoviště, tak jedno na východním cípu zahrady a druhé na západním.

Jinak teď je velice vhodní doba pro přemísťování včelstev na krátkou
vzdálenost, včely jsou po oteplení vyprášené, takže případné rozrušení na ně
nebude tolik působit, mráz má být nejméně 14 dní, takže včely zapomenou
pozici úlu a budou se při dalším oteplení znovu zalétávat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vlasta" <v.>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:45 AM
Subject: Rozmístnění úlů


> Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po
> zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že
> při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo
> kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady
> umístit. Za případné rady děkuji.
> Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re:P?ezimov?n?, pod?v?n? vody. (14921)

Vážený příteli Stonjeku, (doufám, že správně skloňuji), pošlete mě prosím Vaši e-mailovou adresu, rád bych se Vás zeptal na zkušenosti s Dadanty. Děkuji předem. Vondráček
b.acek/=/seznam.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?ezimov?n?, pod?v?n? vody.
> Datum: 22.2.2006 20:58:46
> ----------------------------------------
> Když jsem četl příspěvky ze včerejška, došlo mi jak velké štěstí jsem měl
> při volbě nového úlu a jak dobře jsem udělal, že jsem se všech 24 zbavil a
> začal znovu z Dadanty 39 x 35, 39 x 17. Kdybych byl věřící, každý den bych
> poslal nahoru sv Ambrožovi motlitbičku, že na mě seslal spoustu štastných
> náhod, které mě přesvědčily, vše od základu přebudovat. Ale jsem nevděčný
> hajzlík. Také jsem rychle zapoměl jak se zimovalo na 24. Ono to není jen o
> včelích mezerách ale i o prohnutí rámku vlivem svislého drátkování zvl. u
> zúžených spodních louček a o dostavování plástů k nim. Když se vše sečte,
> přidají se silné mrazy, může být dost problémů. Co se týče
> dostavování,velký propagátor zúžených spodních louček jsou přednášející z
> Dolu. Když jsem tam byl před lety na ukázkách racionalizace ve včelařství,
> tak jsem se u tavení starých plástů nestačil divit. I když měly úzké spodní
> loučky, víc jak polovina jich byla dostavěna špatně nebo vůbec. A jedno k
> druhému a na jaře se nestačíme divit.
> Co se týče podávání vody na jaře, nic proti němu. Vyzkoušel jsem ho.
> Vyrobil jsem si 8 Brněnských krmítek zboku silně uteplených polystyrénem,
> voda musela být dost sladká. Výsledky - nepřesvědčivé. Musím dodat, že na
> všech včelnicích mám do 150 m přírodní vodu. Kdo by ona krmítka chtěl na
> vyzkoušení, venkovní rozměry 50 x 50 cm rád mu je věnuji. Ale opět nic
> nového. Pokusy s podněcováním a podáváním vody v úle vykonaly německé
> výzkumné ústavy a došly prakticky k tomu samému /dávno přede mnou/ Stačí si
> půjčit OVP cca kolem r. 1980. Největší chybou včelařů je, že považují
> včelky za naprosto dementní hmyz, který by bez jejich geniální pomoci nebyl
> schopen existence. Tak se z pera geniova dovídáme, že včelky se zásadně
> neumějí proletět ve správný čas, ale stačí odstranit izolaci a vše je
> jinak. A což teprve věda s přehazováním nástavků, chovem matek a pod. A s
> vědou kolem krmení a podáváním vody je to podobné. To ovšem nemá nic
> společného s tím, že bych čl. dr Kamlera odsuzoval. Naopak. Dr. Kamler je
> kočovník a to je úplně o něčem jiném. Na stabilních včelnicích, zvl. není
> li za plotem řepka považuji podávání vody na jaře v úlech za zbytečnou a
> pracnou komplikaci. Já za návod, jak nemít problémy považuji: zač 8 vložit
> formidolové desky,potom hned zakrmit na celkové množství 15 - 18 kg. a pak
> se včelkami zaobírat až při léčení a na jaře se nedivit, že je vše OK. U
> vysokých plod. plástů to tak funguje. Zdraví R. Stonjek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (80.188.151.132) --- 23. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938) (14940)

gp:
Proč se vůbec platí za inzerci tolik, když to pro členy může být třeba za minimum nebo i zadarmo a komerční inzerce by byla vlastně i samoplatící plošnou reklamou pro včelařství do limitu toho součtu 1 mil. kvůli DPH. Proto . Když je podle p. Peroutky problém z výší výnosu z inzerce, tak proč ten výnos nesnížit ve spojitosti s výhodou pro členy a jejich časopis.
....
a až ty trřby dosáhnou onoho milionu, inzerovat zadarmo, za podmínky že inzerent zasponzoruje v přiměřené výši (pokud možno ještě vyšší než by byla cena inzerce) třeba některý kroužek či nějakou jinou včelám libou činnost.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (80.188.151.132) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu (14869) (14872) (14881) (14910)

Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv. Včelí linky, kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem překrývali a 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped rozkvětem ovocných stromů.
.......
Část těchto klonů jsem vysadil u silnice.
Pro ty co si chtějí odebrat řízky a jsou z Podkrkonoší.
Tak v Debrném (mezi Dvorem Králové a Hostinném) vede silnice kolem malé vodní elektrárny na Labi. Zde si s citem a ohleduplností můžete nějaké řízky odebrat. Děkovat nemusíte, stačí kdž je opět dáte u ssbe ostatním k dispozici.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu (14869) (14872) (14881) (14910)

K těm vrbám. Existuje vrba trojmužná, ta kvete celý rok. S.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <jhsms/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Krmitko na vodu
> Datum: 22.2.2006 15:57:32
> ----------------------------------------
> Vážený příteli, rád bych reagoval na tvůj příspěvek, stále se včelaři
> zaobírají jak co přehodit, podsadit a nadsadit, aby měli vyšší výnosy a
> potažmo "možná " lepší ekonomiku provozu. Je pravdou, že voda v předjaří
> tomu dosti přispívá, ale je to hlavně pyl. Pokud včelstvo nemá dostatek
> pylu poblíž je to průšvih. Nejsem moc velkým příznivcem drastických zásahů
> do včelstva a proto bych radši viděl výsadbu včelařských rostlin. Například
> různé druhy vrb. Již před mnoha desetiletími včelaři iniciovali vznik trv.
> Včelí linky, kterou tvořilo 13 klonů včelařských vrb. Vrby se s rozkvětem
> překrývali a 1. klon začal kvést před vrbou jívou a poslední zkončil ped
> rozkvětem ovocných stromů. Cílem včelařů by mělo opravdu být přirozené
> vedení silnějších včelstev s minimem zásahů. V mých začátcí jsem taky
> podsouval a přesouval truhlíky, ale nakonec to bylo zcela zbytečný,
> protože jsem včelstva "nastartoval", ono se ochladilo, včely se ale líhli
> stále, venku žádné upracováním neumírali a sběr rojů byl na spadnutí. Takže
> vše musí být hlavně v návaznosti na jednotlivé fáze v přírodě a úmyslu
> včelaře, i když zde je včelař posunut na druhou kolej. Na první koleji jede
> genetika. A v tomto ohledu stále včelaři nepochopili kvalitu matek z
> vyšších chovů.       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Rozmístnění úlů (14937)


----- Original Message -----
From: "vlasta" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 23, 2006 9:45 AM
Subject: Rozmístnění úlů


> Přátelé potřeboval bych radu. V současné době nám úly rozmístněné po
> zahradě "všelijak". Rád bych je letos umístil do dvou řad za sebou, tak že
> při práci je ta druhá za zády včelaře. Byl bych rád, kdyby se našel někdo
> kdo by mi sdělil zkušenosti nebo poradil jak daleko od sebe je dobré řady
> umístit. Za případné rady děkuji.
> Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohuslav xxxx (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Krmitko na vodu (14869) (14872) (14874)

b.acek/=/seznam.cz děkuji


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantiek Kapar st. <kasparvcely/=/iol.cz>
> Předmět: Re: Krmitko na vodu
> Datum: 21.2.2006 20:40:07
> ----------------------------------------
> Sdělte,prosím,Vaši emailovou adresu a zašlu Vám nákres našeho utepleného
> krmítka na vodu,které úspěšně používáme u nástavkového úlu a u více jak
> šedesáti včelstev přes 25 let. Nákres byl publikovám ve Včelařství/97 nebo
> 98/ spolu s popisem naší tehdejší obsluhy nástavkového úlu,která je však
> již nyní překonaná racionálnějším postupem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISP?VKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934) (14938)

Od: Karel :
> To je skvělé vzdělávání včelařů v byznisu. Za chvíli, co účastník
> konference, to dyňový specialista.:-)
........

To je, ale nitka v příspěvcích se přetrhla v případě, kdy jsem začal toto téma s myšlenkou :

Proč se vůbec platí za inzerci tolik, když to pro členy může být třeba za minimum nebo i zadarmo a komerční inzerce by byla vlastně i samoplatící plošnou reklamou pro včelařství do limitu toho součtu 1 mil. kvůli DPH. Proto . Když je podle p. Peroutky problém z výší výnosu z inzerce, tak proč ten výnos nesnížit ve spojitosti s výhodou pro členy a jejich časopis. A v časopisu, kde není plošná inzerce ... to se namě nezlobte, ale to je doopravdy chudý časopis.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Arnošt Hrdina (e-mailem) --- 23. 2. 2006
Re: Materská mrieka na langstrothove nástavky (14918)

Pokud bys je chtěl i s rámem L,
určitě je vyrábí př.Zelený (kontakt je na www.n-vcelari.cz) .Mám je od něho.
Kdo je vyrábí nevím, ale přeba by ses s ním dohodl, odkud je bere on.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Dr.Frantiek Čitbaj" <fcitbaj/=/iol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 22, 2006 5:52 PM
Subject: Materská mrieka na langstrothove nástavky


Vedel by mi niekto povedať kde sa dá na dobierku zakúpiť materská mriežka
na rozmer langstrothových nástavkov? Fero

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (80.188.151.132) --- 23. 2. 2006
Re: Miloslav Peroutka: REAKCE NA DISKUZNI PRISPĚVKY (14834) (14836) (14862) (14867) (14870) (14873) (14884) (14934)

To je skvělé vzdělávání včelařů v byznisu. Za chvíli, co účastník konference, to dyňový specialista.:-)

příklad 1- nákup od plátce:

nákupní cena bez DPH =100,-Kč,DPH19%=19,-Kč, nákupní cena s DPH=119,-Kč.
základ DPH=117,64,DPH19%=22,36, prodejní cena s DPH=140,-
Daňová povinnost(odvod DPH)=22,36-19=3,39
Výnosy po zdanění = prodejní cena-nákupní cena-odvedená DPH povinnost=140,-100,-3,36=36,64
CHYBA Hrušky a jabka
Dle mě je správně 140-119-3,36=17,64
a jednodušeji přímo jen základy, pro plátce je podstatná jen cena bez daně:
prodejní bez DPH 117,64 minus nákupní bez DPH 100,00 = 17,64
..........
A to samé je i pro případ nákupu od neplátce
prodejní bez DPH 117,64 minus nákupní bez odpočtu i DPH 100,00 = 17,64

Z hlediska výdělku stejné, jen v pokladně nechybí 119,- ale jen 100Kč.



Samozřejmě existují daňoví kouzelníci, některým to ztěžují nové paragrafy, například o investičním zlatě. viz předchozí obsáhlé vstupy.
Karel



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 14938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 14938 do č. 14998)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu