Včelařská konference

Kdy do včel dávat zimní cukrové zásoby, to je o možnostech snůšky v podletí
a rozhodnutí včelaře. V kvalitní dostatečně členité krajině kvete leccos
ještě na konci srpna, v září potom ještě kvetou "cizinci", celík zlatobýl,
křídlatka a taky ještě trochu netýkavka žláznatá. Když se kdysi kočovalo na
červený jetel, tak jsme točili naposledy v druhé polovině srpna. Ale už je
to riziko, když nevyjde počasí, tak se stejně musí pokrmovat. Co se týká
opotřebování zimních včel, jeví se mně to tak, že po zpracování zásob
zimnímu včelami určitě měřeno přísně vědeckými metodami budou tyto zimní
včely určitě v horším stavu. Jenže si myslím, že podobně jako třeba
uteplování úlů několika cm polystyrenu se i v tomto případě v případě
potřeby objevují další regulační mechanismy, takže i když budou takové zimní
včely třeba ve znatelně horším stavu, včelstvo s těmito včelami na jaře bude
jen o málo horší než včelstvo, kde byly zásoby zpracovány letními včelami.
Podle mých zkušeností potřebují zimní včely po zpracování zásob minimálně
tak 14 dní teplého počasí v říjnu nebo v listopadu, sem tam s nějakou
květinkou, kde ještě můžou nabrat pyl a do určité míry se zregenerují.

39 x 24 ještě není tak vysoký rámek. V případě dostatečného přínosu mně ho
zavíčkují odzhora až dolů. Jedná se spíše o dlouhodobost než nárazový
přínos, v případě nárazového přínosu sice ze začátku nejspíš umístí sladinu
do všech buněk, ale jak ji koncentrují, objem se zmenšuje, až nakonec ji
umístí jen do horní části rámku.

Někdo má třeba 6 včelstev a všechna se chovají stejně. Druhý má tak 6 a ty
se taky chovají stejně. třetí jich má třeba 12 a z toho se 10 chová stejně a
jedno, dvě se občas zachová jinak. Je to asi určitý obranný mechanismus pro
přežití včelstev v přírodě, kdy za normálního stavu ty včelstva, co se
chovala jinak, dostávala zabrat a případně nepřežila, jenomže jednou za čas
třeba příroda, počasí, požár, umístění včelstva v atypické dutině atd se
zachovala nestandartně a potom ty včelstva, co se chovala většinově, třeba
uhynula a přežily jen ty menšinové. Konkrétně u těch mnou popsaných dvou
rodů byly včelí matky u toho včelstva, co přednostně zaplodovávalo celé
rámky, větší, mohutnější a pomalejší a šedší. U toho druhého zas naopak byly
matky menší, štíhlejší, pohyblivější a se žlutým barevným nádechem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 21, 2006 12:18 PM
Subject: Re: Zimov?n?


> Dík za pěkný příspěvek, Já si to dovolím okomentovat.
> ..
> R.Polášek:
> Na rámcích 39 x 24 to vypadá takhle, že
> plodové hnízdo umístím nahoru a potom krmím tak 3 - 5 týdnů. Za tuto dobu
> včely ustoupí s plodem do spodní poloviny rámků, horní polovinu až
čtvrtinu
> zaberou zásoby. Mluvím o konci srpna, září až říjnu. Na začátku krmení je
> plodové hnízdo z cca 4 - 8 plástů plodu, v každém je několik dm2, na konci
> krmení je plod v 1 - 3 plástech po 1 - 1,5 dm plodu.
> ......K.J.:
> To je rozdíl. Já za normálního průběhu počasí vytočím a na konci srpna do
> včel jednorázově naperu 2/3 zásob. Asi 10kg.
> Zpracujou to letní včely, a za normální situace potlačí plodování.
Zpočátku
> jsem se při prohlídce 8/9 až děsil, že jsou některé bezmatečné, protože
tam
> nebyl žádný plod. Ale včely byly v klidu. Používám to, protože jsem měl
> pocit že lépe zimují a lépe se rozvíjejí (nejsou upracované), jednak i
> Varoa a omezení plodování působí proti.
> .....
>
> Plánuji alternativu pro
> pozdní výběr medu, kdy budu vybírat v druhé polovině září, zakrmovat do
cca
> 5 kg na včelstvo a zbytek zásob dodávat v polorámcích zpracovaných během
> léta.
> Kdybych je umístil dole, tak možná by si dokázaly nad sebou uložit nějaké
> pravidelné pole zásob, možná ne. Ve velkých mrazech stačí pás prázdných
> buněk o šířce pár centimetrů, včely se přes něho nedostanou a pokud během
> cca 3 týdnů nenastane oteplení, které by včelám přechod přes prázdné buňky
> umožnilo, včely spotřebují obsah medných váčků a je to.
> ...KJ:
> Ano. Nad určitou výšku rámků už včely nechtějí ukládat zásoby do spodní
> části rámku, i když je dobře vystvěný až dolů. Prostě to berou jako dvě
> prostory. A je to napínavé, protže ani jedna situace není bezpečná, pokud
> se nedoplňují zásoby až do pozdního podzimu, kdy končí s plodováním.
> .....
> Jinak co se týká velikosti plodového tělesa na jednotlivých plástech,
mohou
> být mezi včelstvy dost velké rozdíly dané genetikou. Kdysi, když jsem měl
> osazený kočovný včelín 20 včelstvy, se mi po cca 3 - 4 generace matek
> objevovaly dva výrazně odlišné včelí rody. Jeden se na jaře rozvíjel tak,
> že matka zásadně zaplodovala prakticky celý rámek a teprve potom
přecházela
> na další. Druhý o pár úlů dál naopak, na jaře bylo z 12 - 14 rámků v
> plodišti zaplodován každý, snad i krycí plásty z vnitřní strany, ale na
> každém rámku bylo tak 1- 1,5 dm plodu, více ne. Přitom součet plochy plodu
> u
> obou dvou včelstev byl vždy zhruba stejný. Když bylo jaro teplé,
> prosperovalo více druhé včelstvo, když studené, tak první, evidentně bylo
> snadnější uhlídat teplo na 4 rámcích plných plodu než na plodu roztahaném
> na 12 rámků. Zajímavé je, že na podzim při krmení už rozdíly nebyly, aspoň
> si na ně nepamatuji.
> .......
> To koresponduje s mými pozorováními.
> Plást je výborný izolant, ale přece jen je tam ta ulička, kudy to utíká, a
> tak je dobré to teplo využít a tu plochu zaklást.
> Já jsem své včely na Brennerech /32*30,32*15/ litovával, že musí plodovat
> až k loučce a dostávají se tak ke kontaktu se studenou stěnou.
> Zvlášte, když se začaly objevovat v článcích př.Boháče informace o
> izolačních schopnostech plástu a zdůvodnění délky 45cm. (mimo jiné jsem
> proto dělal pokus s těmi 9cm polystyrénu). A tak jsem byl v šoku,když
> oddělky na nových dlouhých Langstrothech opět plodovaly až ke dřevu.
> To se chystám více pozorovat, a případně napsat někdy článek pro
př.Boháče.
> Doufám že ve včelařském nebi nadále sleduje literaturu:-). Napsal totiž
> článek Moje největší chyba = 39cm, či tak nějak, kde se dovolával izolační
> schopnosti plástu napříč.
> Myslím,že z tohoto hlediska to včely jako chybu nevidí. něco jiného je
> množství zásob v uličce, a to už má snad význam.
> Mimo jiné, když jsem po melicitóze pospojoval přeživší slabá včelstva, a
> dal jim do péče všechny nástavky, tak jsem měl několik divů.
> 1. Jedno včelstvo zůstalo dole a nešlo na horu za teplem, jako většina.
> 2. Asi dvě se rozvinula jen v jedné polovině úlu od shora dolů a plodovala
> asi jen na třech rámcích v každém nástavku. Plodové těleso bylo kolem
metru
> vysoké. Z hlediska tepelné bilance to bylo to nejlepší, co mohli udělat.
> ...Karel jiruš