Včelařská konference

Já zatím používám na zimování rámky 39 x 24. Na nízkých jsem to ještě
nezkoušel, možná vyzkouším letos. Na rámcích 39 x 24 to vypadá takhle, že
plodové hnízdo umístím nahoru a potom krmím tak 3 - 5 týdnů. Za tuto dobu
včely ustoupí s plodem do spodní poloviny rámků, horní polovinu až čtvrtinu
zaberou zásoby. Mluvím o konci srpna, září až říjnu. Na začátku krmení je
plodové hnízdo z cca 4 - 8 plástů plodu, v každém je několik dm2, na konci
krmení je plod v 1 - 3 plástech po 1 - 1,5 dm plodu. Plánuji alternativu pro
pozdní výběr medu, kdy budu vybírat v druhé polovině září, zakrmovat do cca
5 kg na včelstvo a zbytek zásob dodávat v polorámcích zpracovaných během
léta.
Kdybych je umístil dole, tak možná by si dokázaly nad sebou uložit nějaké
pravidelné pole zásob, možná ne. Ve velkých mrazech stačí pás prázdných
buněk o šířce pár centimetrů, včely se přes něho nedostanou a pokud během
cca 3 týdnů nenastane oteplení, které by včelám přechod přes prázdné buňky
umožnilo, včely spotřebují obsah medných váčků a je to.

Jinak co se týká velikosti plodového tělesa na jednotlivých plástech, mohou
být mezi včelstvy dost velké rozdíly dané genetikou. Kdysi, když jsem měl
osazený kočovný včelín 20 včelstvy, se mi po cca 3 - 4 generace matek
objevovaly dva výrazně odlišné včelí rody. Jeden se na jaře rozvíjel tak,
že matka zásadně zaplodovala prakticky celý rámek a teprve potom přecházela
na další. Druhý o pár úlů dál naopak, na jaře bylo z 12 - 14 rámků v
plodišti zaplodován každý, snad i krycí plásty z vnitřní strany, ale na
každém rámku bylo tak 1- 1,5 dm plodu, více ne. Přitom součet plochy plodu u
obou dvou včelstev byl vždy zhruba stejný. Když bylo jaro teplé,
prosperovalo více druhé včelstvo, když studené, tak první, evidentně bylo
snadnější uhlídat teplo na 4 rámcích plných plodu než na plodu roztahaném
na 12 rámků. Zajímavé je, že na podzim při krmení už rozdíly nebyly, aspoň
si na ně nepamatuji.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 21, 2006 10:46 AM
Subject: Re: Zimov?n?


> No, kdybych před krmením umístil plodiště do nějakého spodního nastavku a
> ne
> do nejhořejšího, asi bych pak v zimě strávil nějaké bezesné noci
přemítáním
> , které včelky asi zrovna hynou hlady odtržené od medných zásob.
>
> R. Polášek
> ..........
> To je asi otázka především výšky rámků a technologie.
> U nízkých se to snad dělá běžně. Já jsem začinal hned s nízkými a byl jsem
> kdekým varován. Tak jsem vyráběl rámky se suprúzkými spodmími loučkami,
jen
> 4mm mezi rámky atd, dokud jsem neviděl klasické úly a jejich 3-5cm mezeru
> mezi plodištěm a medníkem. To jsem pochopil jejich argumentaci, ale že je
> to i o voze a koze.
> Když mě nebavilo tlouct "milion" maalých rámků, vybral jsem si dle tabulek
> Langstroth - měl nejdelší loučku a výška byla ta nejlepší :-) Adamcova.
> Dnes k té nejlepší výšce dodávám NEJLEPŠÍ :-(( .
> Ale rozhodl jsem se, tak jsem to zkoušel. I s těmi silnými loučkami a
> silným včelstvem není problém, když je chomáč dole, jde přes loučky
nahoru.
> Problémem je spíše slabé včelstvo, a tady nepomůžou ani slabé loučky. To
má
> za mrazu problém se "překulit" přes dřevo.
>
> Problém plodu v horním nástavku je problém nedostatečné výšky rámku
> (23/24cm) pro plod i zásoby.
> Bohužel, především slabší včelstav preferují plodování do plochy - po celé
> ploše plástu. A to je pak v zimě konec.
> Jak se mi stalo letos, i přes to že jsem je dal dolů.
> Karel