78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Eman (e-mailem) --- 26. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411) (12417)

>Dále neschopnost rozpoznat příznaky moru v předklinickém stádiu.

Myslíš tím "rozpoznáním" něco jiného, než laboratorní test (zásob, plodu)?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 26. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411) (12417)

Včelař před x lety skončí se včelařením, když jeho 2 - 4 včelstva uhynou a
uloží úly na půdu. Nyní on nebo jeho dědic ty úly najde na půdě a prodá je
nebo daruje někomu třeba i se starými plásty. Klidně mohly ty včely kdysi
uhynout na mor, nikdo to tehdy nezaznamenal a další ohnisko moru je na
světě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "emil" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 11:12 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> Jednou z příčin šíření moru v.p.je darování rojů a oddělků mezi příbuznými
> a známými a to i na větší vzdálenosti.Dále neschopnost rozpoznat příznaky
> moru v předklinickém stádiu.Další příčinou jsou divce žijící včelstva v
> dutinách stromů,budov apod.Mluvím z vlastních velmi bohatých
> zkušeností.Také zdlouhavá administrativa ze strany SVS nepřispívá k
> rychlému zabránění šíření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emil (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411)

Jednou z příčin šíření moru v.p.je darování rojů a oddělků mezi příbuznými
a známými a to i na větší vzdálenosti.Dále neschopnost rozpoznat příznaky
moru v předklinickém stádiu.Další příčinou jsou divce žijící včelstva v
dutinách stromů,budov apod.Mluvím z vlastních velmi bohatých
zkušeností.Také zdlouhavá administrativa ze strany SVS nepřispívá k
rychlému zabránění šíření.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar (e-mailem) --- 25. 9. 2005
RE: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - možnosti kontroly a tlumení (12408)

Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom plástu a to ještě jen cca 4 na každé straně. Plást šel ven a po
zabalení do novin a kartonu rovnou do Výzkumného ústavu včelařského. V
dalších 6 včelstvech jsem po pracné prohlídce a rozšťourání každého víčka
podezřele vypadající buňky nic nenašel. Dodávám, že moje stanoviště je dost
daleko od ochranného pásma, vyhlášeného kolem původního ohniska. Ortel z
Dolu byl nemilosrdný-mor. KVS nařídila utracení včelstva, vyhlásila ohnisko
a úl s medníkem i medem šel do ohně. Před spálením jsem ještě včelstvo
prohlížel. Očekával jsem, že včasným vyjmutím jediného plástu s nakaženým
plodem jsem včelstvo zachránil a budu je asi pálit klinicky zdravé. Omyl,po
cca 20 dnech jsem nalezl další dva plásty s výraznějšími znaky-mezerovitost,
propadlá víčka i s dírkami a tekutý obsah poněkud ztmavl. Bylo vyhlášeno
nové ohnisko a v něm se začalo prohlížet. Zachyceno 7! dalších stanovišť ve
vzájemných vzdálenostech cca 500m a 4 stanoviště vzdálenější. Laboratoř
klinické nálezy dost výrazně zredukovala co do počtu na stanovišti a 2
stanoviště nepotvrdila. Nicméně mor máme a lámeme si hlavu kde se tu
najednou vzal a ještě v takovém rozsahu.
Dosavadní poznatky:
Při běžné prohlídce včelař počátek klinického onemocnění nezaznamená.
Prvních několik buněk přehlédne, pokud je vědomě nehledá.
Výrazným signálem k zbystření pozornosti je mezerovitost plodu a nezakladení
uvolněných buněk. Pokud byl mor nalezen, vždy byl plod mezerovitý, ale
mezerovitý plod neznamená jednoznačně mor. Zdá se, že nové zakladení plástu
s napadenými buňkami je včelami odkládáno a je vesměs jen sporadické.
V začátku, při malém počtu nakažených larev nejsou příznaky tak jasné, jak
se popisují. Zejména téměř chybí výrazně propadlá a děravá víčka. Včely asi
stačí čistit a tak prvé příznaky zastřou.
Na světlém plástu se hledá hůř, ale je jedna zkouška. Klepnutím plástem
kolmo k jeho ploše se tekutina z rozkládající larvy vyroní jako kapička z
neznatelného otvůrku ve víčku. Klepnout se musí na obě strany.
Laboratoře VS asi nemají metodiku plně zvládnutou. Pokud v devíti úlech z
deseti najdu zcela identické příznaky ve zhruba stejném rozsahu, pošlu celé
plásty k vyšetření a z laboratoře je výsledek jedno pozitivní, ostatní
negativní, musím mít pochybnosti.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Richard imko (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411) (12412) (12413) (12414)

Jo dáte včely do nového úlu a za pár let máte nákazu zpět. Spory mohou
vydržet až 30 let. Dáte do včelstva starý plást, vezmete starý rozpěrák a
máte bakterie ve včelstvu. A léčení antibiotikama má také sporné výsledky +
rezidua ve vosku a medu. Takže likvidace je bolestivá, ale nejúčinnějčí
způsob boje. Možná jsme v tomto směru "zaostalí", podívejte se na ztráty
včelstev třeba v Německu nebo Rakousku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

koffr (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411) (12412) (12413)

>dospělým včelám ta bakterie Paenibacillus larvae larvae neškodí.

Teoreticky by tedy mělo stačit smést včely do nového úlu?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411) (12412)

>Někde snad ve Včelařských překladech jsem četl, že spóry
>moru plodu byly nalezeny ve většině včelstev

Taky jsem to četl, ale vůbec tomu nevěřím. Vloni u nás po výskytu moru v
jednom ohnisku následně vyšetřovali přes 30 vzorků měli od asi 300 včelstev
z okruhu 5 km a nenašli ani jednu sporu. Stálo to kolem 15000 Kč a výsledek
0. Sem tam se mohou spory vyskytnout, ale není to určitě ve většině. Je to
infekční nemoc jako každá jiná. V přírodě takové bakterie byly, jsou a
budou.

Z toho zmíněného filmu jsem se dověděl, že dospělým včelám ta bakterie
Paenibacillus larvae larvae neškodí. Pokud projde jejich trávícím traktem,
tak se bakt. zneškodní. Bakterie "žere" jen zavíčkovanou larvu. Na tomto
principu se provádí ozdravění včelstva. To, že tento postup neprovádíme
tady, si vysvětluji naší zaostalostí a nechutí veterinářů se včelami
podrobněji zabývat. Vždyť škrtnout sirkou je tak prosté a stát to zaplatí.
Tak o co jde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Poláek (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409) (12411)

Někde snad ve Včelařských překladech jsem četl, že spóry moru plodu byly
nalezeny ve většině včelstev. Ale pokud se jejich počet drží pod určitou
hodnotu, mor nepropukne. Pravděpodobně pokud jsou spóry v nadbytku
propolisu a vosku atd, jsou tam zakonzervovány? To by odpovídalo tomu, že v
některých případech dokáží některá včelstva s dobrým čisticím pudem 1 - 2
napadené buňky vyčistit dříve, než nakazí další. Možná, že mor plodu
probíhá ve včelstvech relativně běžně v rozsahu pár buněk a ohnisko vznikne
tehdy, když je zrovna v té době včelstvo nějak stresováno nebo oslabeno a
nedokáže včas napadené buňky vyčistit.       
Zase od nějakého zkušeného včelaře kdysi na sjezdu kočovníků jsem slyšel,
že mor plodu se rozvíjí spíše na vlhkých stanovištích v blízkosti rybníků a
mokřin. Nevím. V té době, někdy před 15 lety, bylo v okolí dlouhodobé
ohnisku moru plodu ve vesnici ležící mezi rybníky u Odry.

Každopádně, kdo nakupuje nějaké staré včelařské zařízení, měl by na to
dávat pozor. Souše z nějakého zrušeného neznámého stanoviště ležící x roků
na půdě nebrat, úly a ostatní věci z takového podezřelého zdroje, když už
je někdo koupil, důkladně oškrábat, smetí spálit, vyčistit,
vydenzifikovat, natřít znovu atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Sunday, September 25, 2005 2:05 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> >Lze se proti včelímu moru bránit?
>
> Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
> Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
> čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
> vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na
další
> včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
> Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou
moderní
> metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už Gustimilán
> ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).
>
> Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p.
na
> jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409)

>Lze se proti včelímu moru bránit?

Velmi dobrý námět k diskuzi! Víc hlav víc ví.
Jsou včelstva, která si dokážou s morem poradit sama. Mají vynikající
čistící pud. Pokud včelstva vyklidí napadené larvy dřív, než bakterie
vytvoří spory, pak se rozšiřování moru může ve včelstvu zastavit. Na další
včelstva se mor zpravidla rozšíří přes infikovanou potravu - loupežemi.
Lék na mor je antibiotikum s to se nesmí používat. Velmi zajímavou moderní
metodu boje s morem aplikují němci, ale na tuto metodu tady už Gustimilán
ukázal (na webu vědeckých filmů IWF).

Někdo informovaný by tu mohl vysvětlit, proč se tolik rozšířil mor v.p. na
jižní moravě. Já sice slyšel vysvětlení, ale je to jedna paní povídala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408) (12409)

Teoreticky ano, dokonce snadno. Prakticky ale u nás nejsou antibiotika
povolená. Což je ale nakonec dobře - ona by vyléčila pouze klinické příznaky
...
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "koffr" <koffr/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 25, 2005 12:12 PM
Subject: Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti
kontroly a tlumení


> Lze se proti včelímu moru bránit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

koffr (e-mailem) --- 25. 9. 2005
Re: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení (12408)

Lze se proti včelímu moru bránit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MVDr. Bohumil Pantůček (e-mailem) --- 24. 9. 2005
mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - monosti kontroly a tlumení

Mor včelího plodu se v posledních letech stává stále větší hrozbou pro
včelaře i v České republice.
Na rozdíl od mnoha zemí a to i evropských , je u nás u Mor včelího plodu
zařazen podle zákona 166/99 Sb., v platném znění, mezi t.zv. "nebezpečné
nákazy" ,které podléhají povinnosti ohlášení příslušné krajské veterinární
správě.
Ta v případě laboratorního i klinického potvrzení nákazy nařizuje t.zv.
ochranná a zdolávací nařízení,která spočívají spočívají v utracení a
následném neškodném odstranění nemocných včelstev ,úlů, zařízení a pomůcek
spálením a následnou účinnou dazinfekcí a asanací.
V případě vyššího zamoření včelsev na stanovišti nebo výskytu dalších
prognosticky nepříznivých faktorů, se tato opatření týkají všech včelstev
na stanovišti.





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (e-mailem) --- 24. 9. 2005
Re: barevné mezistěny (4653) (12403)

Zkuste zavolat na telefon 603865402 p. Radvan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 9. 2005
Re: barevné mezistěny (4653) (12403)

Výrobňa medzistienok, 991 06 Želovce, SR. P. FURÁK mobil00421905316430.
Majú aj vebové stránky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 9. 2005
Re: barevn? mezist?ny (4653) (12403)

Dana Rollerova:
> nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
> mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
............

Zdravim. Barveni vceliho vosku neni moc bezne ve vcelarske praxi. Jde-li vam o zdroj mezisten, tak samozrejme jde o mnozstvi. Chcelte-li par kousku, tak je rozumne vyhledat vcelarskou prodejnu, nebo inet obchod (napr.seznam.cz : "vcelarske" s diakritikou) nebo velke mnozstvi primo vyroba (napr. seznam.cz "vyroba mezisten" diakritika taktez.

Pro barveni parafinu (a tedy mozna i vceliho vosku) a take lakovani a ruzne upravy svicek je vhodnejsi nez zde spise navstivit web napr:
http://gar.cz/svicky/ , nebo opet nejakej vyhledavac.

Peknej den

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 22. 9. 2005
Re: barevné mezistěny (4653) (12403)

Barvené mezistěny vyrábí slovenský NAWAX - viz
http://www.nawax.sk/page.asp?prg=produkty&lang=svk&status=medzistienky

J. Čáp

----- Original Message -----
From: "Dana Rollerová" <rollerova.dana/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 21. září 2005 20:25
Subject: Re: barevné mezistěny


Dobrý den,
nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
Dana Rollerová

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dana Rollerová (e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: barevné mezistěny (4653)

Dobrý den,
nejsem včelař,ale moje hledání mě zavedlo až sem. Hledám výrobce barevných
mezistěn na výrobu svíček. Pokud někoho znáte, prosím, napište.
                            Dana Rollerová

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 24. 9. 2005
Re: Re: (12386)

Já jsem převzal základní metodu, rozměry jsem si upravil podle sebe. K
cirkulárce a elektrickému hoblíku navíc ještě potřebuji vrtačku a kolovrátek
s bitem pro vruty a potom už jen takové nářadí jako kladívko atd. Praktický
je stojan na vrtačku, dá se koupit už za pár stovek a v některých případech
se hodí - zajišťuje kolmost a přesnost vrtů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 7:12 PM
Subject: Re: Re:


> Já podle toho dělám celé úly a stačí je n cilkulárka a hoblovka zešroubuji
> vruty na tubo a basta. Je to jednoduché levné a bez problémů
> pepan
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:13 AM
> Subject: Re:
>
>
> > Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"
> >
> > Honza Čáp
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pavel Samojlovič" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: 23. září 2005 11:07
> >
> >
> > Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> > zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych
potřeboval
> > něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
> >
> > Díky
> > Pavel
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 23. 9. 2005
RE: medovina (12330) (12331) (12333) (12336) (12338)

www.schimansky.cz omlouvam se za chybejici pismeno Radek

-----Original Message-----
From: pan Josef Menšík [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:49 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: medovina

podle mých skušeností, běžně ve včelařských potřebách
----- Original Message -----
From: "ll" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 20, 2005 7:30 AM
Subject: Re: medovina


> Kde se dají sehnat kvasinky od firmy Shimansky. Na www kterou uvádíne
nic
> néní nebo spíš je stránka nenalezena. Chtěl bych vyzkoušet tyto
kvasinky


__________ Informace od NOD32 1.1230 (20050922) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: očka (12383) (12385) (12395)

Já jsem to popsal tady:

http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005021401

Fotky jsou z testovaného potenciálního stanoviště, které je větrné.
Prohlubeň na kopci 500mnm, s výhledem na Krkonoše.
Sněhu zde bylo nafoukáno > 70 cm, a byl až do dubna.
Dobré je, že mám úly na zemi na paletách. Vzniklo to kdysi provizorně a už
to výš dávat nebudu. U země nikdy tolik nefouká, v zimě úly chrání závěje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pan Josef Menšík (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: Re: (12386)

Já podle toho dělám celé úly a stačí je n cilkulárka a hoblovka zešroubuji
vruty na tubo a basta. Je to jednoduché levné a bez problémů
pepan
----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:13 AM
Subject: Re:


> Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"
>
> Honza Čáp
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: 23. září 2005 11:07
>
>
> Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
> něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
>
> Díky
> Pavel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: očka (12383) (12385) (12395)

Podložky patří do úlů od 1. října. Po každém ošetření je dobře podložky
sesypat a porovnat výsledky ošetření. Já je vyndavám po odebrání měli v
lednu pro zvýšení odvětrání chladnoucího vlhkého vydýchaného vzduchu, který
se shromažďuje v podmetu. Při nedostatečném odvětrání pak dochází ke
kondenzaci a provlhnutí dna úlu a ev. plesnivění souší ve spodním nástavku.
U větrného stanoviště je dobré se zamyslet na možnými zábranami proti větru
ev. výsadbou větrolamu.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: Re: (12386)

Falcy na dvířkách taky nedělám, nemám čím. Normálně tam připevním rovnou
destičku. Pokud se se dnem nekočuje, přiťuknu ji dvěma hřebíky tak do půl cm
dřeva a to úplně stačí, pokud spodek destičky leží na přečnívajícím spodku
dna. Pokud se se dnem kočuje, tak nouzově přitluču tenkými hřebíčky. Pokud
tam dávám panty, tak ty klavírové na spodek, jako dvířka rovnou destičku a
nahoru obrtlík nebo klidně ohnutý hřebík. Jedině pokud se destička kroutí a
utíkaly by tam včely, tak časem zevnitř přibiju na obvod dvířek latičky cca
1x1 cm jako náhrada falcu. Ale taky mám udělaná dvě dna, kde jsem ve stěnách
udělal dva závity v epoxidu pro obyčejné šrouby a potom zadní destičku coby
dvířka ke dnu prostě přišroubuju těmi dvěma šrouby . Funguje to dobře, jen
jsem měl použít hrubší závit než běžné šrouby do kovu M6, třeba v mrazu v
zimě při vytahování podložek se musí dávat dost pozor, aby se šrouby nedaly
přes závit a chce to dost cit. Dneska bych nejspíš použil hrubší závit -
vruty do dřeva M6 nebo M7. Taky to bylo dno určené pro kočovné úly,
hlavičky šroubů jsou zapuštěny do destičky dvířek a bez křížového šroubováku
je nikdo neodšroubuje, takže případný náhodný zvědavec v lese by bez násilí
neměl šanci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:55 AM
Subject: Re: Re:


> Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to
chápal
> tak po stopníky.
> Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
> falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím
jak.
> Jinak už to celkem v hlavě mám.
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
> Subject: Re: Re:
>
>
> > Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu.
Plánek
> > pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> > nad
> > ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> > technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> > plánku.
> > Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> > Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> > zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> > protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> > Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> > budu ukládat polorámky.
> >
> > R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: Podobnost s medem. (12380) (12382)

vhajek :
> Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
> obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
> mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
> tom praktický rozdíl nevidím.
..........

Kdy se konecne nekdo probere z poslancu a konecne nekdo utne tipec ne obchodnikum, ale retezcum, kteri urcuji svym kapitalem uz skoro vse. I co se tyka zejmena zemedelstvi. Politici maj starost dnes jen o sve hlasy a etika jednani (viz. kanal 24cz) jsou katastrofou ceskeho naroda a i jeji inteligence. Nic nez hadani a jak vidno, vse v CR pada na hubu, jen kecum urednickym se dari. (maj z ceho)

A s hrozny vinne revy je to to same jakbysmet.Tz. Stejne schema jak p. Ceska, ci SVOZM verejne upozornuji. Ja jim zato dekuji, protoze vyroba zem. produktu asi dlouho (podle politiky CR) nic noveho krome zmarenych investici neprinese. A to mluvim i o prekvapeni po novem roce (neschvaleno) s SVS a podminkami prodeje medu na trznicich a malych obchodech - presne jak ve stredoveku. Cest systemum s vykupem medem. (ktere u nas jeste funguji) Amen.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Kirschner (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: očka (12383) (12385)

Stanoviště mám hodně větrné, tak že bych měl asi vložit už teď podložky.
Původně jsem se je tam chystal dát jen na krátkou dobu v lednu pro sběr
měli. PK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 23. 9. 2005
RE: Podobnost s medem. (12380) (12381)

Jenže včelař může prodávat ze dvora a vinař takovou možnost asi nemá,
protože se začínají prát o to, aby mohli prodávat tzv. "Pod víchem" jako v
Rakousku a i jinde.
Honza

-----Original Message-----
From: 9732597286/=/gmx.net [mailto:9732597286/=/gmx.net]
Sent: Friday, September 23, 2005 7:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Podobnost s medem.

Ano, pripomina mi to jak jeste nedavno ceske firmy ba i cela zeme se
holedbala jak porazi svet levnymi cenami a levnou pracovni silou.
Inu kdyz je neco levne, vzdycky je neco jeste levnejsi.
Nevidim na tom nic divneho, proste obchodnici vsude po svete maji svoji
strategii a podminky jsou rovne pro vsechny.
Kazdy prece muze produkovat stejne levne, nakonec zvitezi ale ten
nejsilnejsi.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: R. Poláek
Datum: 23.09.2005 00:15

>Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
>http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
> Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
>Španělska a Itálie obchodními řetězci ...
>
> Nepřipomíná vám to něco?
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt (e-mailem) --- 23. 9. 2005
RE: Re: (12386) (12391)

Nedělej falci ale naklepni mezerníky do bočních stěn v hloubce jak silné máš
prkénko dvířek. Opře se dobře a zajisti obrtlíky a není co řešit.
Honza

-----Original Message-----
From: Pavel Samojlovič [mailto:samojlovic/=/comtrade.cz]
Sent: Friday, September 23, 2005 11:56 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Re:

Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal

tak po stopníky.
Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.

Jinak už to celkem v hlavě mám.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
Subject: Re: Re:


> Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> nad
> ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> plánku.
> Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> budu ukládat polorámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> Subject: Re:
>
>
>> Oboje .
>>
>> Pavel
>> ----- Original Message -----
>> From: "Radim Polášek" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
>> Subject: Re:
>>
>>
>> > Složité plánky nebo složité dno?
>> >
>> > R. Polášek
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: Re: (12386) (12391)

Je to jednoduchý koupíš klavírový pant (je v každém železářství) , a na každé dvířka dva kusy (děda tomu říkával) rýgl , zadní dvířka uděláš s malým přesahem ) asi 5mm klavírový pant si ustřihneš na šířku dna a dvířek dvířek , jednu stranu přiděláš k dvířkům a druhou k spodní hraně dna z boku v horní části dvířek zašroubuješ ty rýgly a je to. Vláďa
> ------------ Puvodni zprava ------------
> Od: Pavel Samojlovič <samojlovic/=/comtrade.cz>
> Predmet: Re: Re:
> Datum: 23.9.2005 13:02:17
> ----------------------------------------
> Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal
> tak po stopníky.
> Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
> falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.
> Jinak už to celkem v hlavě mám.
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
> Subject: Re: Re:
>
>
> > Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> > pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> > nad
> > ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> > technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> > plánku.
> > Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> > Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> > zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> > protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> > Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> > budu ukládat polorámky.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pavel Samojlovič" <>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> > Subject: Re:
> >
> >
> >> Oboje .
> >>
> >> Pavel
> >> ----- Original Message -----
> >> From: "Radim Polášek" <>
> >> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> >> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
> >> Subject: Re:
> >>
> >>
> >> > Složité plánky nebo složité dno?
> >> >
> >> > R. Polášek
> >
> >
> >
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: Re: (12386)

Já jsem dost velkej debil na výkresy, na gymplu v deskriptivě jsem to chápal
tak po stopníky.
Hlavně nevím jak jednoduše udělat ty zadní dvířka. Nechcou se mi dělat ty
falcy, aby to tam zapadlo. Potřeboval bych něco jednoduššího, ale nevím jak.
Jinak už to celkem v hlavě mám.

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:47 AM
Subject: Re: Re:


> Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
> pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat
> nad
> ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
> technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez
> plánku.
> Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
> Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
> zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
> protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
> Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
> budu ukládat polorámky.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
> Subject: Re:
>
>
>> Oboje .
>>
>> Pavel
>> ----- Original Message -----
>> From: "Radim Polášek" <>
>> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
>> Subject: Re:
>>
>>
>> > Složité plánky nebo složité dno?
>> >
>> > R. Polášek
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: Re: (12386)

Doporučuji k nějakému výkresu dna se podívat na totéž dno v reálu. Plánek
pak rázem bude jasnější. Chce to cvik, posadit se nad plánek a uvažovat nad
ním. Takhle jsem kdysi v podstatě jako samouk musel začít číst v práci
technické výkresy. Jinak je přirozeně možné dělat takové věci i bez plánku.
Jenže potom bude hodně materiálu nařezáno špatně a tudíž vyhozeno.
Jinak nejjednodušší dno je v podstatě plochá dřevěná krabice bez víka se
zasíťovaným dnem a otvorem v jedné stěně na česno a druhým otvorem v
protější stěně na dvířka pro vkládání a vyjímání podložky.
Jinak uvažuji o možnosti, že vysoké dno ještě zvýším a přes léto do něho
budu ukládat polorámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:31 AM
Subject: Re:


> Oboje .
>
> Pavel
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
> Subject: Re:
>
>
> > Složité plánky nebo složité dno?
> >
> > R. Polášek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: (12386)

Oboje .

Pavel
----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:20 AM
Subject: Re:


> Složité plánky nebo složité dno?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Samojlovič" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, September 23, 2005 11:07 AM
>
>
> Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
> zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
> něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.
>
> Díky
> Pavel
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: (12386)

Složité plánky nebo složité dno?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 11:07 AM


Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: (12386)

Zkus dno podle knihy "G. Liebig: Včelaříme jednoduše"

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Pavel Samojlovič" <samojlovic/=/comtrade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 23. září 2005 11:07


Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu
zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval
něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Samojlovič (e-mailem) --- 23. 9. 2005

Chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá plánek nebo návod na výrobu zasíťovaného dna. Vím, že nějaké na internetu jsou, ale já bych potřeboval něco jednoduchého, ty plánky jsou na mě příliš složité.

Díky
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan.jindra (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: očka (12383)

Očka je dobré nechat otevřená, průvan v nich nevzniká. Za velkých mrazů se
sama uzavřou námrazou. Důležitější informací je ale "větrnost" stanoviště.
Otevřené zasíťování může při nevhodném stanovišti průvan způsobit, ale
předpokládám, že budeš mít vloženou podložku pro sběr měli a ta vliv větru
utlumí. Podobný negativní vliv má i hlavní česno. Vlastně tedy o tom
rozhoduje hlavně STANOVIŠTĚ.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: Podobnost s medem. (12380) (12382)

Spíše myslím, že tu situaci u vinařů by bylo dobré po očku sledovat a pokud
by udělali něco, co by se hodilo i pro včelaře, tak to udělat taky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 23, 2005 8:06 AM
Subject: Re: Podobnost s medem.


> Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
> obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
> mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
> tom praktický rozdíl nevidím.
>
> S pozdravem V.Hájek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Kirschner (e-mailem) --- 23. 9. 2005
očka

Letos budu zimovat na otevřeném zasíťovaném dně. Mám dotaz jestli můžu
nechat také naplno otevřená všechna očka, jestli tam nebude vznikat průvan.
Mám langstrothy, zimuji na 3 nástavkách, rámková míra 15.9 cm (včely jsou
jen v horních dvou), stanoviště v polabí, nadmořská výška asi 200m.
Děkuji PK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vhájek (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: Podobnost s medem. (12380)

Ale jen vzdáleně, u nás nakupují levný med z ciziny už přímo naši výkupci,
obchodní řetězce jsou až na druhém místě. A ješě k tomu s pokřikem jakou
mají starost o osud českých včelařů. V konečném efektu pro prvovýrobce v
tom praktický rozdíl nevidím.

S pozdravem V.Hájek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 9. 2005
Re: Podobnost s medem. (12380)

Ano, pripomina mi to jak jeste nedavno ceske firmy ba i cela zeme se
holedbala jak porazi svet levnymi cenami a levnou pracovni silou.
Inu kdyz je neco levne, vzdycky je neco jeste levnejsi.
Nevidim na tom nic divneho, proste obchodnici vsude po svete maji svoji
strategii a podminky jsou rovne pro vsechny.
Kazdy prece muze produkovat stejne levne, nakonec zvitezi ale ten
nejsilnejsi.

D. Helmut

--- Original Nachricht ---
Absender: R. Poláek
Datum: 23.09.2005 00:15

>Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
>http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
> Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
>Španělska a Itálie obchodními řetězci ...
>
> Nepřipomíná vám to něco?
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Poláek (e-mailem) --- 23. 9. 2005
Podobnost s medem.

Pěstitele révy zaskočil výrazný pokles výkupní ceny hroznů
http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=22006
Pokles výkupních cen má na svědomí především přímý nákup levných vín ze
Španělska a Itálie obchodními řetězci ...

Nepřipomíná vám to něco?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 22. 9. 2005
Re: Hádání o přírodě (12359) (12374) (12377)

http://www.czech-tv.cz/vysilani/prog6712.html?porad=1128807728

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 22. září 2005 8:44
Subject: Re: Hádání o přírodě


Na ČT

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Poláek (e-mailem) --- 22. 9. 2005
Re: Reklama na domácí potraviny (12342) (12352) (12361) (12362) (12373)

Ty kvasinky do 18 % jsem asi skutečně trochu přehnal. Likéry jsou právě od
těch 18 % a víno doplňované alkoholem typu vermut má 16,5 %
Hlavně ale vinaři umí zastavit kvašení na takovém procentu alkoholu a
zbytkového cukru, jaký potřebují. A umí spolehlivě zařídit, že to v těch
lahvích nekvasí. Teprve když se víno otevře a nechá nějaký den stát,
napadají do něho kvasinky ze vzduchu a oxid siřičitý vyprchá, začne znovu
kvasit. Vinaři dělají takhle stovky a tisíce litrů vína už po generace. Já
myslím, že pro stovky litrů medoviny, je na místě tyhle metody okopírovat
od vinařů.
Myslím, že nejrozšířenější u vinařů je právě kombinace filtrace kvasinek a
síření. Jinak oxid siřičitý ze síření vín je právě hlavní příčina
"bolehlavu" po vypití většího množství levnějších vín.

R. Polášek

----- Original Message -----
From:
To: "Vcelarska konference"
Sent: Thursday, September 22, 2005 8:20 AM
Subject: Re: Reklama na domácí potraviny


> Dovolil bych si nektere udaje opravit.
> Vina maji obvykle obj. 10%, 11.5%, 12%, 12.5%, 13% alkoholu.
> Vice uz byva spise vyjimecne.
> Nad 14% kvasinky vesmes hynou, rada z nich hyne jiz driv.
> Ukazte mi vyrobce kvasinek, ktery nabizi kvaseni na 18% ? To si zadny na
> obal ani letak netroufne napsat.
>
> Likery jsou z lihu, protoze to pijakum chutna.
> Sireni vin je zcela bezne a povolene, ale pozor, je to jed!
> Filtrace vsechny kvasinky neodstrani, jenom ty usazene jako sediment na
> dne (mrtve kvasinky), kvasinky jsou male a jsou i ve vzduchu.
>
> D. Helmut
>
>
> R. Poláek schrieb am 21.9.2005 23:20
>
> >Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15
-
> >18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
> >vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
> >alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
> >Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek
čistého
> >alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici
destilační
> >přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
> >dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
> >Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
> >vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
> >medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
> >lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a vinný nápoj s
> >minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
> >A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
> >brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
> >pasterizací       - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu
uhličitého
> >- živé kvasinky jsou neaktivní.
> >Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina
před
> >kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
> >nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
> >medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
> >průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a
ta
> >šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
> >varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký
filtr
> >na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.
> >
> >R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

havlík (e-mailem) --- 22. 9. 2005
Re: Hádání o přírodě (12359) (12374)

Na ČT

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 9. 2005
Re: Reklama na domĂĄcĂ­ potraviny (12342) (12352) (12361) (12362) (12373)

Dovolil bych si nektere udaje opravit.
Vina maji obvykle obj. 10%, 11.5%, 12%, 12.5%, 13% alkoholu.
Vice uz byva spise vyjimecne.
Nad 14% kvasinky vesmes hynou, rada z nich hyne jiz driv.
Ukazte mi vyrobce kvasinek, ktery nabizi kvaseni na 18% ? To si zadny na
obal ani letak netroufne napsat.

Likery jsou z lihu, protoze to pijakum chutna.
Sireni vin je zcela bezne a povolene, ale pozor, je to jed!
Filtrace vsechny kvasinky neodstrani, jenom ty usazene jako sediment na
dne (mrtve kvasinky), kvasinky jsou male a jsou i ve vzduchu.

D. Helmut


R. Poláek schrieb am 21.9.2005 23:20

>Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15 -
>18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
>vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
>alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
>Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek čistého
>alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici destilační
>přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
>dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
>Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
>vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
>medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
>lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a       vinný nápoj s
>minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
>A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
>brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
>pasterizací - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu uhličitého
>- živé kvasinky jsou neaktivní.
>Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina před
>kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
>nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
>medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
>průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a ta
>šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
>varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký filtr
>na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.
>
>R. Polášek
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 22. 9. 2005
RE: medovina

To dělají výrobci naprosto záměrně dolitím čistého lihu. Tím zároveň spolehlivě ukončí kvasení. Kvasinky už nemají při tomto % šanci.
Pavel

> Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
> jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ducháč (e-mailem) --- 22. 9. 2005
Re: Hádání o přírodě (12359)

kde byl ten pořad ?? děkuji Ducháč

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Poláek (e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: Reklama na domácí potraviny (12342) (12352) (12361) (12362)

To už tady bylo probírané v předešlých diskuzích, naposledy snad někdy v
červnu.
Obecně z jednoho kg cukrů vznikne asi půl kg etanolu plus nějaké další
látky, které medovinu dochucují, třeba glycerol. Záleží to na kmeni
kvasinek a asi i čistotě.
Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15 -
18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek čistého
alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici destilační
přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a       vinný nápoj s
minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
pasterizací - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu uhličitého
- živé kvasinky jsou neaktivní.
Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina před
kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a ta
šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký filtr
na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.

R. Polášek

----- Original Message -----
From:
To: "Vcelarska konference"
Sent: Wednesday, September 21, 2005 8:30 PM
Subject: Re: medovina


> Na mnozstvi medu v roztoku zavisi mnozstvi alkoholu. Je na to nekde
> jakasi rovnice.
> Merit mnozstvi alkoholu v medovine je problematicke, protoze je to
> roztok vody, cukru a alkoholu a lihomery meri pouze lih ve vodnem
> roztoku, cukry v roztoku vysledek silne zkresluji.
>
> Pokud nechate veskery cukr zkvasit na alkohol, dostanete naprosto suche
> vino a v roztoku uz pak nema co kvasit. Jenze kvasinky pri urcitem
> mnozstvi alkoholu sami ve svych vykalech (alkohol je jejich odpadni
> latka) odemrou a nejaky cukr zustane nezkvasen. Teoreticky by pak jiz
> roztok kvasit nemel nebo jen malo.
> Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
> jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.
>
> Pokud do medoviny pro doslazeni a upravu chuti nakonec opet pridate med,
> muze se kvaseni rozjet znovu, potrebujete ale kvasinky osmoticky velmi
> odolne.
>
> D. Helmut

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludvík Vlcek (e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: Problém z vosama (12332) (12341) (12348)

> Děkuji za odpověď,byly použity dost silné postřiky ale efekt byl
> nulový.Biolit se vůbec neosvětčil,zkusím ještě postřiky na dřevo proti
> škůdcům.Přesto Vám mnohokrát děkuji.

Doporučuji zapálit sirné knoty ve večerních hodinách po skončení letu vos,
včelaři mají sirné lampy a nebo stačí
nějaká plechovice, počet sirných páskú vyskoušet.
Ludvik.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Kruina (e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: Reklama na domácí potraviny (12342) (12352) (12361) (12362)

Havlík napsal:
>Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali
>na stránky ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.
>Asi před měsícem.

Nejde o kažení nálady z objevů. Jen aby ta internetová adresa šla nějak
dobře vyhledat pro ty, kdo chtějí koupit med. A aby se pokryla ČR pro
prodej ze dvora. Když tam někdo kdo hledá med klikne, aby našel včelaře ve
svém okolí. Třeba by to stálo za diskusi.
Seznam ČSV je na této adrese:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med
popř:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky

Zdravím
Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: medovina (12330) (12356)

Na mnozstvi medu v roztoku zavisi mnozstvi alkoholu. Je na to nekde
jakasi rovnice.
Merit mnozstvi alkoholu v medovine je problematicke, protoze je to
roztok vody, cukru a alkoholu a lihomery meri pouze lih ve vodnem
roztoku, cukry v roztoku vysledek silne zkresluji.

Pokud nechate veskery cukr zkvasit na alkohol, dostanete naprosto suche
vino a v roztoku uz pak nema co kvasit. Jenze kvasinky pri urcitem
mnozstvi alkoholu sami ve svych vykalech (alkohol je jejich odpadni
latka) odemrou a nejaky cukr zustane nezkvasen. Teoreticky by pak jiz
roztok kvasit nemel nebo jen malo.
Zajimave, ze kdesi jsem videl medovinu s 18% alkoholu. Rad bych vedel
jak se tohoto da dosahnout. To uz hranici s lihovinou.

Pokud do medoviny pro doslazeni a upravu chuti nakonec opet pridate med,
muze se kvaseni rozjet znovu, potrebujete ale kvasinky osmoticky velmi
odolne.

D. Helmut

Bzuk schrieb am 21.9.2005 13:32

>Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.
>Kupte si moštoměr na kontrolu cukrů v medovém roztoku,potom budete
>spokojeni.A nešetřete medem,dělejte medový roztok na horní hranici hustoty
>- nejlépe 26-28.
>Zdraví Bzuk.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: Reklama na dom?c? potraviny (12342) (12352) (12361) (12362) (12363)

Stranky by musely byt jednoduche, aby zakaznika neodradilo slozite hledani.
Jenze jak rikam mnohem slozitejsi je ziskat dostatecny pocet adres aby
to vubec k necemu bylo.

D. Helmut

Gustimilián Pazderka schrieb am 21.9.2005 17:21

>Havlik:
>
>
>>Nechci Vám kazit náladu z objevu*, ale když byste se podívali na stránky
>>C(SV, tak ten nápad už ne(koho napadl.Asi pr(ed me(sícem.
>>
>>
>.....
>
>Tak takova evidence se mi jeví v takove podobe jako nedostatecna z duvodu tech 100, 200, 1000 kontaktu. A to nemluve o zatizeni sefredaktora Vcelarstvi Sorry.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: Reklama na domácí potraviny (12342) (12352) (12361)

Takova akce vyzaduje inzerci v tisku nebo spolupraci pres svaz vcelaru,
protoze vetsina vcelaru nema internet.
Tvorba stranek je uz pak oproti tomu jednoducha.

D. Helmut

Radek Kruina schrieb am 21.9.2005 15:41

>Radim Polášek napsal:
>
>
>>Zdá se, že ted( je vhodná doba pro rozvoj takových aktivit,
>>stránky http://www.mie.cz/ urc(ite( c(asem nebudou jediné.
>>
>>
>
>Pr(emýšlím, jak je zajímavé, že ne(kdo, kdo se medem v podstate( moc nezabývá,
>je schopen zprovoznit takové stránky
>http://www.mie.cz/potraviny.html
>Pokud by se podar(ilo opravdu po celé C(R ude(lat seznam vc(elar(u*, kter(í mají
>medu víc než pro svou potr(ebu, byl by to velmi záslužný c(in pro propagaci
>prodeje medu pr(ímo od vc(elar(e.
>Jen si myslím, že by to mohlo jít i pr(es svaz. Jsem moc naivní?
>Tr(eba do zac(átku na výroc(ní schu*zi každé ZO by se nahlásili Ti vc(elar(i,
>kter(í by chte(li být zar(azeni v této databázi (kter(í pr(edpokládají, že jsou
>schopni nabídnout med po celý rok). Stac(ilo by udat pr(esnou adresu vc(elar(e,
>telefon, popr(. email.
>Tyto údaje by se centrálne( shromáždily na C(SV v Praze k ne(jakému datu. Svaz
>by nechal vytvor(it WWW stránku s názvem tr(eba: "Med pr(ímo od vc(elar(e". V
>ne(jakých úvodních informacích by mohly být napsány výhody koupe( medu pr(ímo
>od vc(elar(e oproti anonymnímu medu pr(ímo z obchodu. Informace o tom, že
>zodpove(dnost za kvalitu medu má každý vc(elar( za sebe. Ne(jaké základní
>informace o medu. A hlavne( seznam vc(elar(u* z celé C(R v c(lene(ní tr(eba - kraj
>- ZO - vc(elar(.
>Když by ne(kdo chte(l koupit med pr(ímo od vc(elar(e, našel by si kraj,
>nejbližší ZO, nejbližší vc(elar(e ve svém okolí s kontaktem.
>Aktualizace by mohla být jednou roc(ne(, zase po výroc(ní schu*zi.
>
>Me(lo by to smysl?
>Když to umí jiní, proc( by to nemohl ude(lat svaz?
>
>Radek Krušina
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: Hádání o přírodě (12359)

Nasleduji broucci a pohadka na dobrou noc.

D. Helmut

Havlík schrieb am 21.9.2005 15:17

>Před chvílí byl pořad o včelkách a čmelácích.Na příště slibují pokračování.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: medovina (12357)

Je treba sirit, jinak vyrabite granaty!

D. Helmur


Havel/=/pds.pce.cd.cz schrieb am 21.9.2005 13:54

>Zdravím.
>I já souhlasím a jsem nad polovinou hustoty. Ale mám jiný problém.
>Chte(l jsem tzv. archivovat lon(skou medovinu, dvakrát stoc(enou a podle
>Mého názoru uleženou v lahvích a už mám vytlac(en špunt ze tr(etí láhve.
>Vím, že je asi lepší jí hned vypít :-)) ale tahle se mi zdála tak podar(ená,
>Že jsem jí chte(l otevírat jen na vánoce. Je ne(jaká rada?
>
>De(kuji mirek
>
>
>
>
>>Dolské kvasinky za to nemohou,používám je léta.
>>
>>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 9. 2005
Povoleni k prevozu vcelstev

Jeste za dob, kdy CSV - odborne oddeleni nejen cetlo, ale i reagovalo na prispevky do teto konference byl dan dotaz na povolovaci masinerii pro prevoz (kocovani) vcelstev.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=2261&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=2250&type=brief

Takze by me zajimalo, jestli funkcionar ZO CSV - zajmove sdruzeni ma pravomoc, nebo vubec pravo (kde jaka platna smernice nebo vyhlaska) pri prevozu vcestev povoleni SVS vyzadovat. Pokud ano jaky je postup po prevozu, ktery byl povolen ustne urcenym pracovnikem SVS v pripade, kdy s funkcionarem (jednatelem ZO kam byly presunuty vcelstva na trv. stanoviste) se neda mluvit a v rozcileni a v urazkach vuci me takovy pozadavek po me pozaduje zpetne.(3/4 roku) A take jaky ma vyznam v takovych pripadech Svaz jako svaz. Mozna jako svazek, ktery v lecemz nefunguje jak by mohl.(Jde o znalost vyhlasek o moru vceliho plodu tim danym jednatelem ZO v ramci okresu)

Take:
Jsem vcelku klidna povaha, ale osloveni "pritel" me jako v organizaci obcas nedochazi, proc se vubec pouziva.

Dekuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel (e-mailem) --- 21. 9. 2005
RE: medovina

Počet stočení není to nejhlavnější kritérium. Měl jsem případy, že medovina pracovala dva roky, než se usadila a vyčistila. Stáčel jsem ji vždy tak po třech měsících. Po stočení do láhví jsem ji měl beze změn dalšího půl roku ve sklepě cca 11-15 st.C.
Pavel

> Chtěl jsem tzv. archivovat loňskou medovinu, dvakrát stočenou a podle
> Mého názoru uleženou v lahvích a už mám vytlačen špunt ze třetí láhve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: Reklama na dom?c? potraviny (12342) (12352) (12361) (12362)

Havlik:
> Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali na stránky
> ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.Asi před měsícem.
.....

Tak takova evidence se mi jeví v takove podobe jako nedostatecna z duvodu tech 100, 200, 1000 kontaktu. A to nemluve o zatizeni sefredaktora Vcelarstvi Sorry.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: Reklama na domácí potraviny (12342) (12352) (12361)

Nechci Vám kazit náladu z objevů, ale když byste se podívali na stránky
ČSV, tak ten nápad už někoho napadl.Asi před měsícem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Kruina (e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: Reklama na domácí potraviny (12342) (12352)

Radim Polášek napsal:
>Zdá se, že teď je vhodná doba pro rozvoj takových aktivit,
>stránky http://www.mie.cz/ určitě časem nebudou jediné.

Přemýšlím, jak je zajímavé, že někdo, kdo se medem v podstatě moc nezabývá,
je schopen zprovoznit takové stránky
http://www.mie.cz/potraviny.html
Pokud by se podařilo opravdu po celé ČR udělat seznam včelařů, kteří mají
medu víc než pro svou potřebu, byl by to velmi záslužný čin pro propagaci
prodeje medu přímo od včelaře.
Jen si myslím, že by to mohlo jít i přes svaz. Jsem moc naivní?
Třeba do začátku na výroční schůzi každé ZO by se nahlásili Ti včelaři,
kteří by chtěli být zařazeni v této databázi (kteří předpokládají, že jsou
schopni nabídnout med po celý rok). Stačilo by udat přesnou adresu včelaře,
telefon, popř. email.
Tyto údaje by se centrálně shromáždily na ČSV v Praze k nějakému datu. Svaz
by nechal vytvořit WWW stránku s názvem třeba: „Med přímo od včelaře“. V
nějakých úvodních informacích by mohly být napsány výhody koupě medu přímo
od včelaře oproti anonymnímu medu přímo z obchodu. Informace o tom, že
zodpovědnost za kvalitu medu má každý včelař za sebe. Nějaké základní
informace o medu. A hlavně seznam včelařů z celé ČR v členění třeba – kraj
– ZO – včelař.
Když by někdo chtěl koupit med přímo od včelaře, našel by si kraj,
nejbližší ZO, nejbližší včelaře ve svém okolí s kontaktem.
Aktualizace by mohla být jednou ročně, zase po výroční schůzi.

Mělo by to smysl?
Když to umí jiní, proč by to nemohl udělat svaz?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (e-mailem) --- 21. 9. 2005
Re: medovina (12330) (12356)

Přesně tak. Používám také dolské kvasinky a fungují perfektně.Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík (e-mailem) --- 21. 9. 2005
Hádání o přírodě

Před chvílí byl pořad o včelkách a čmelácích.Na příště slibují pokračování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 12359 do č. 12419)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu