Archiv Včelařské konference

Výkluz je výborná pomůcka. Platí zásada, že pod i nad výkluzem by měla být
aspoň včelí mezera, to je 6 mm, aby vchod a východ nebyl uzavřen nějakým
voskovým můstkem, loučkou rámku apod. Měl by být vsazen do nějaké pevné
tenké desky, např. sololitu. který svým rozměrem zakryje celý nástavek Po
obvodu může být ještě olištován zdola nebo shora, podle konstrukce úlu, aby
se dodržely ty mezery.(Jinak ho můžeš použít jako krmící víko, přepážku při
spojování, mezidno při rozdělování apod.- samozřejmě jen ten sololit, bez
vlastního výkluzu.) Mateří mřížka už může být odebrána, přestala plnit svoji
funkci. S větráním si nedělej starosti, vzduch se tam dostane větracími
otvory ve výkluzu. Hlavně dej pozor, aby se dovnitř nějakou skulinou
nedostaly slídilky zvenčí. Odvčelení trvá 1-3 dny. Těch několik zbylých včel
už lehce ometu nebo přenesu do pracovny. Záleží na tom, koho mám jako
pomocníka v pracovně u medometu. Pracuji li sám, nechám včely ať se nasají,
v pracovně skončí na okně a čas od času odstraním zástrčku na skle a vymetu
je ven.
Při vkládání výkluzu do úlu nesmí být nahoře žádný plod, jinak včely
neodejdou dolů. Nejlepší je mít v sololitu výkluzy 2.
Odlišný typ výkluzu je oválný, má protisměrně orientovaná ocelová pérka,
takže včela přes něj už nemůže zpět.Má ale nevýhodu vtom, že včely ta pérka
přistavují k tělesu výkluzu a přestanou pružit.

Ahoj. Josef

----- Original Message -----
From: "Pavel Dvooáeek" <padvoza/=/email.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 2:51 PM
Subject: vykluz


>
> Vazeni,
> mam nasledujici dotaz,
>
> Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
> umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku
a
> medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
> mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
> Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
> vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
> vzduchu. Proto, mam dotaz – jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
> medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak
zabezpecit,
> aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?
>
> Pavel Dvořáček
>
>

Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
včelstva silná. Ta mají menší spotřebu v propočtu na jednu včelu ale v
součtu to udělá víc, než u včelstev slabších. Důležitější je tady ten
výkalový vak, než nějaké to kilo cukru. Silné včelstvo s poloprázdnými
výkalovými vaky včel se v klidu dočká 1. jarního proletu.

Ahoj. Josef

----- Original Message -----
From: "havlik petr" <e-mail/=/nezadan>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 5:00 PM
Subject: SPOTREBA ZASOB


> V jednom zpříspěvků na téma přihřívání úlu jsem se dočetl,
> že středně silnému včelstvu stačí menší zásoby cukru na zimu,než
> silnému.Domníval jsem se,že slabší včely mají větší
> spotřebu zásob,včely se musí častěji měnit na okraji chomáče a častěji
> "natankovat".Jsem začátečník a toto by mne
> zajímalo i vzhledem k neustále probíranému tématu-slabostěnné úly.
>
>

Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit? Úly mám na dřevěných kozách. Zatím jsem nohy oblepil mucholapkou - mravenci tam nejdou (čuchnou k mucholapce a jdou pryč). Ale nevím, jak dlouho jim to vydrží. Přemýšlel jsem, že když bude nejhůře, tak udělám pod úly stojan ze železa a nohy nějak postavím do vody.

Martin.

Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???


Martin.

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 10:30 PM
Subject: Re: Přechod na jinou rámkovou míru (začátečník)


>
> > Rámky jsou přendány do 39x27,5 (ke starým ulům-jakýsi odnož univerzálu-
> > nemám medníky).
> > Mám možnost získat staré souše vždy do jednoho nástavku. Moje představa
> > byla, že je nandám bez mřížky do medníku a nechám zaklást. Pak i s
matkou
> > přendám do plodiště pod mřížku a rámky 24 pak budu postupně měnit za
27,5
> mezistěny.
>
> Když chceš opustit rámkovou míru 24, tak jim přece nebudeš dávat další
souše
> míry 24!!!
> Na včelstvo postav nástavek 27,5 vybavený mezistěnami a, jak říká Matěj,
> můžeš tam dát i stavební rámek ale ne až ke zdi. Asi tak třetí od stěny na
> té straně, kde je v plodišti více plodu. Až už budou stavět a zakládat
> dělničinu, může přijít více na stranu.Tak jako tak budou stavět
> divočinu-trubčinu pod plodištěm. Až bude mezistěnový nástavek dostatečně
> obsazen včelami a matka v něm začne klást, můžeš ho oddělit mat. mřížkou.
> Matka samozřelmě nahoře.V žádném případě ho ale nepřehazuj na dno, tam by
> mezistěny nestavěly
>
> > (V podmínkám kde mám včelstva (lesy a louky + ovocné stromy a lípy) si
> > nedělám moc naději na nějakou bohatou snůšku.)
> > Včelstva chci převést na novou R.M. i za cenu přikrmování a žádného
medu.
> > Je to tak prosím alespoň trochu možné ???
>
> V zásadě je možné všechno. Včela si ale někdy postaví hlavu a nedbá na to
> jak jsi jí to naplánoval. Má-li vedle sebe 2 plásty - starý a panenský - a
> může si vybrat, zaklade ten starý. Jestli jim necháš mezeru mezi patry
větší
> než 8 mm, zastaví ji, zakladou a zamedují a ta práce potom...
>
> Přeji mnoho zdaru. Josef
>
>

Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
Ahoj
Libor

> Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?

Mednik ocko nepotrebuje. Ak ho aj ma treba ho pri pouziti vyklzu uzavriet.
Vklz treba osadit tak aby mali vcely dost miesta hlavne zospodu / kam
vychádzajú /. Ja mam vyklzy osadene do drevotieskovych dosak hrubky 20 mm /
staci aj 10 mm /. Cast mam opravenu na dva vyklzy a cast len na jeden. Aj
doska s jednym vyklzom staci na vyprazdnenie mednika od vciel za 12 - 18
hodin / zostane max 50 vciel /. Pozor nesmie byt v medniku plod - vtedy
vcely neodidu.

Matej



Vazeni,
mam nasledujici dotaz,

Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku a
medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
vzduchu. Proto, mam dotaz ? jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak zabezpecit,
aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?

Pavel Dvořáček

> Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
> rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
> včelstva silná.
> Ahoj. Josef
>

I o tom bych si dovolil pochybovat. Když jsem teď na jaře kontroloval stav
zásob nadzvednutím horního nástavku (Optimal), připadalo mi, že včely měly
během zimy několik vydatných snůšek :-)
Přibližně polovina z 20 kg cukru dodaných v létě tam ještě stále je. Což
znamená zhruba stejnou spotřebu jako má slabé včelstvo a poloviční spotřebu
na jednu včelu.

V těchto diskusích bychom zřejmě měli odlišit dva rozdílné pojmy:
- množství dodaných zásob na zimu
- spotřeba zásob

Silná včelstva se skutečně zakrmují větším množstvím cukru, ale to vyplývá
spíš z jiné chovné filosofie: silná včelstva chovají většinou včelaři, kteří
mají více včelstev a čas má pro ně větší cenu, než cukr. Proto počítají s
dostatečnou rezervou pro extrémně dlouhé zimy a chladné (bezletové) počasí
na jaře, aby včelstva nepadla hladem za žádných okolností. Naopak ti, kdo
chovají slabší a slabá včelstva jsou většinou včelaři, kteří už na konci
zimy důkladně včelstva prohlížejí a mají čas i prostředky na případné jarní
pokrmování / podněcování včelstev.

Větší glycidová rezerva v úlu má však celkový pozitivní vliv na včelstvo,
které pak netrpí stresem z nedostatku zásob.

vojta

Tvoje rozhodnutí opustit rámkovou míru 39x24 cm je chvályhodné. Tato míra
nemá nic společného ani s biologií včelstva ani s praktickým včelařením.

Přesto bych viděl jako zcela zbytečnou námahu přecházet na míru 39x27,5 (byť
je tato míra již o něco výhodnější). Když už změnu, tak něco pokrokového -
rozhodně delší (širší) plást. Třeba nízkonástavkový systém 42x17, nebo
kombinovaný 42x27,5 + 42x17, nebo rovnou světovou délu rámku 44,8 s výškou
15,9 - 18,5 - 23,2 nebo 28,5 podle zvolené technologie.

(Vím, žes psal, že Tvoje rozhodnutí je neměnné. Tento příspěvek jsem napsal
kvůli sobě: abys, až přijdeš na to, že přecházet z 39x24 na 39x27,5 byl
nesmysl, mi nevyčítal, že jsem Tě nevaroval
:-)

Hezký den!

vojta



> Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
> Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
> tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
> Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???
>
>
> Martin.
>

Zdravim vsechny v konferenci.
Vcelarenim se zabyvam jen kratce a proto by me zajimaly vase
skusenosti s pridavanim mezisten (nastavku). Mam nastavky s 11 ramky
39x24. Myslim, ze se ma pridavat nastavek v okamziku rozkvetu tresne
ptaci. Je lepe dat nastavek s mezistenami pod,nebo nad stavajici
nastavek (nastavky)?
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz

> V jednom zpříspěvků na téma přihřívání úlu jsem se dočetl,
> že středně silnému včelstvu stačí menší zásoby cukru na zimu,než
> silnému.Domníval jsem se,že slabší včely mají větší
> spotřebu zásob,včely se musí častěji měnit na okraji chomáče a častěji
> "natankovat".Jsem začátečník a toto by mne
> zajímalo i vzhledem k neustále probíranému tématu-slabostěnné úly.

Slabší včely mají větší relativní spotřebu zásob, tj. připadající na jednu
včelu (či na 1 kg včel). Absolutní spotřeba může být menší nebo i přibližně
stejná, podle toho, jaký je rozdíl mezi slabým a středním včelstvem.

Květoslav Čermák

Nad plodisko - stavaju tu rychlejsie a ochotnejsie.

Matej

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>

Malá perlička,také jsem míval problém s velkými lesními,
po postavení nohou do nádob s olejem-měl jsem je ve stodole
takže do plechovek nepršelo,tak potom na chvíli zmizeli.
Po určité době jsem je ale zase pozoroval jak štrádují po
stojanu.Zkontroluji plechovky-dobrý.Na nohách stojanu už
také dobrý.Kde jen mohou být?Po úporném sledování jsem
zjistil pilinky kolem jednoho úlu.Stěnu úlu jsem rozebral
a zjistil jsem,že ferdové vybrali piliny,které tam byly jako izolace a v tomto bezpečném prostoru se usídlili.

Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem, maso s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy vysledek. Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte prosim vedet.

Mirek M.

To bych měl vyzkoušet - teď jsem při prohlídce našel ve 2 úlech myši,
potvory. Jedna již byla mrtvá, druha žila. Prokousala plastove pletivo ve
dnu úlu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mravenci okolo úlu

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>

Jenom plechovky s olejem na myši asi nepomůžou. Doporučuji všechno bytelně
zatarasit na "včelí mezeru" (rejsek se protáhne i mini dírkou).
J.

-----Original Message-----
From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:46 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: mravenci okolo úlu


To bych měl vyzkoušet - teď jsem při prohlídce našel ve 2 úlech myši,
potvory. Jedna již byla mrtvá, druha žila. Prokousala plastove pletivo ve
dnu úlu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Janura Stefan [mailto:janura/=/minv.sk]
Sent: Thursday, April 04, 2002 11:12 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: mravenci okolo úlu

Kamarad ma velky vcelin, domce, oplodnacky na zeleznych nohach ktore maju
"prstence" so starym olejom, uz peknych par rokov a este nemal ani jedneho
mravca. Pritom je priamo pod horou. Do toho iste nepojde ani ziadny
hlodavec. Ja osobne mam vazelinu ktoru raz za rok pretriem stetcom.


Pista

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:30 AM
Subject: Re: mravenci okolo úlu


> Mám tentýž problém na zahradě. Loni jsem mazal nohy vazelínou. Pomohlo to.
> A ve včelařství byl článek o sypání prášku do pečiva na mravenčí cestičky,
> prý je to vypudí. Chci to letos vyzkoušet. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
> > Mám ještě jeden problém. Ve vzdálenosti cca 100 m od včelstev mám
> > lesní mravence. Začali hledat potravu a navštěvovat úly. Máte nějakou
> > zkušenost s tím, jak jim to rozmluvit?
>
>


**********************************************************************
The information in this email is confidential and may be
legally privileged. It is intended solely for the addressee.
Access to this email by anyone else is unauthorised.
If you are not the intended recipient, any disclosure,
copying, distribution or any action taken or omitted to be
taken in reliance on it, is prohibited and may be unlawful.
When addressed to our clients any opinions or advice
contained in this email are subject to the terms and
conditions expressed in the governing KPMG client
engagement letter.
**********************************************************************

Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox" zabera aj
na rejsky. Ale tuto zimu ich bolo velmi vela. Zozrali 500 g Ratexu a jedno
vcelstvo. / menej ako 1% vsetkych zimovanych a to je dobre / Ratex - otrava
ma na zimu stála 110 Sk.

Matej


Jenom plechovky s olejem na myši asi nepomůžou. Doporučuji všechno bytelně
zatarasit na "včelí mezeru" (rejsek se protáhne i mini dírkou).
J.

Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo to.
Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu nešli,
vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
nic nevytočíš. Jaromír Marek.
----- Original Message -----
From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
Subject: Mravenci


> Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
> nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
maso
> s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
vysledek.
> Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
> Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
> (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
> prosim vedet.
>
> Mirek M.
>
>

>Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox".....
>Matej

Mam problem s hryzcem (mys s kratkym ocaskem) na sadu. Vcely sice ochranim
plechovymi vlozkami do cesen a kovovymi sitemi ve dnech. Jejich mnozstvi je
po letosni zime ale neunosne. Vim ze se jed musi davat v malych davkach a
volne nepristupny. To bych resil prikrytim cesticky prkenkem. Prosim o radu
co pouzit na hubeni. Nikdy jsem jed nepouzival, protoze se obavam, ze pokud
priotravenou mys sezere kocka (kuna, lasicka, apod) tak to s ni asi
nedopadne dobre. Ted jsem slysel, ze existuji prostredky, ktere zpusobi, ze
predatori tyto opriotravene mysi nezerou, pri jim "smrdi". Zoologove poradte
prosim. Nez otravit lasicku, to radsi budu trpet ty mysi.

Predem dik za radu, Vasek

PS. zakopavat velke 5 litrove okurcaky s vodou jsem uz take zkousel, ale
vysledek byl nula.

>Jinak se chci jeste zeptat, zda muzete ovlivnit ci objasnit pouzivani
>Fumagilinu v Dole, kdyz registrace skoncila v roce 2000 a tedy jeho
>pouzivani u nas je teoreticky mozne pouze s povolenim ÚSKVBL v Brně.
>Ma Dol toto povoleni, nebo od lonska pouziva Fumagilin nezakonne?

Zjistil jsem: Dosud ústav využil před tím nakoupený Fumagillin. Letos žádá o povolení i kvůli tomu, že zkoušíme nové preparáty proti nosemě a s Fumagillinem se jejich účinnost porovnává.

Květoslav Čermák

Tyhle teorie třady již byly. Najdete je v literatuře z dvacátých a z konce
padesátých let. Nic z toho nebylo
Pepan
----- Original Message -----
From: "Petr Novak" <petanovak/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 6:27 PM
Subject: Re : na 670 - prihrivani ulu


> Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
> levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho
> cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno,
> by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich
> cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).
>
> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi
> pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
> Mejte se Petr
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Tyhle teorie třady již byly. Najdete je v literatuře z dvacátých a z konce
padesátých let. Nic z toho nebylo
Pepan
----- Original Message -----
From: "Petr Novak" <petanovak/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 6:27 PM
Subject: Re : na 670 - prihrivani ulu


> Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
> levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá mnoho
> cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak pomáháno,
> by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což je při našich
> cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo).
>
> Pokud vezmu ze kg medu prodam za 40Kc, tak mi vychazi 200:40=5 kg medu.
> Silne vcelstvo urcite o tech 5 kg medu donese vice z vyuzite jarni snusky,
> bez zadneho litani, konstruovani, hlidani topnych teles. Nektere teorie mi
> pripadaji ve smyslu "porucime vetru, desti".
> Mejte se Petr
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

>Zastánci tenkostěnného včelaření namítnou, že silná včelstva žádné
>přihřívání nepotřebují. Jenže je otázka, jaký je nejvýhodnější způsob
>k dosažení požadované mohutnosti včelstva v době snůšky: a) jestli
>zazimováním co nejsilnějších včelstev, nebo b) včelstev středně
>silných, kterým pak na jaře včelař nějak pomůže (tepelnou izolací nebo
>třeba přihříváním). Která z těch dvou variant je pro malovčelaře
>levnější? Zimování a jarní rozvoj velice silných včelstev si žádá
>mnoho cukru. Zimovat středně silná včelstva, kterým bude na jaře nějak
>pomáháno, by umožnilo snížit podávání zimních zásob možná o 10 kg (což
>je při našich cenách cukru úspora asi 200 Kč na včelstvo). Nejspíše by
>bylo potřebné v praxi vyzkoušet, na kolik by přišla instalace vytápění
>do včelína či na včelnici (tj. za kolik let by se investice mohla
>vrátit), a kolik elektriky by spotřebovalo jedno včelstvo na noční
>přihřívání v měsících březnu a dubnu.

Celá otázka je dost složitá. Dejme tomu, že by někdo udělal takové porovnání
variant a) a b). Ale asi by se z toho nedal dělat obecný závěr, protože
záleží na hodně podmínkách (tak jako ostatně u mnohých diskutovaných otázek
u včel) - průběh jara, chovaný kmen, klimatické podmínky stanoviště, průběh
daného jara aj. Já sám nejsem zastáncem přihřívání včelám, zdá se mi to dost
komplikované s nejistým výsledkem.

Ale k těm dvěma možnostem bych přidal ještě jednu - genetickou cestu:
c) Nějaký ten rok pozoruji u různých linií a kmenů včel rozdíly v
dlouhověkosti dělnic. Bez nějakého složitého měření se dají poznat tak, že
některá včelstva (linie) plodují méně, ale jsou přitom tak silná a donesou
tolik medu, jako včelstva hodně plodující. Ta méně plodná mají i menší
spotřebu zásob, navíc ztrácejí méně létavek v chladných jarních dnech,
protože nemusí tolik nosit vodu a pyl (jako nedávno při 5-7 °C, když vylezlo
slunce, už včely nosily vodu!). Vlastnost se dá vylepšovat výběrem, snažím
se o to. Je to ale cesta pomalá a pro ty, kdo dělají chov matek.
Zajímá mě, jestli si někdo takových rozdílů všímáte?
Pro úplnost - jsou i málo plodná včelstva s krátkověkkýma včelama - to
bývají ta nejslabší na včelíně, jimž musíme měnit matky.

Květoslav Čermák

ahoj,
mravenci prece nejsou zadny problem, naopak velke pozehnani. jdou predevsim po
drobnem hmyzu, nebot jsou masozravi. sem tam uzmou drobek cukru nebo medu, ale
ze by se na nej hromadne vrhali, to jsem nepozoroval. zato jsou schopni
uklidit skrin se zasobnimi plasty od larvicek zavijecky a postarat se o
celkovou cistotu vytaceci mistnosti (alespon u mne v maringotce).
zdravim, pavel

subscribe vcelari <burdikk/=/quick.cz>

Při rozkvětu třešně ptačí je ještě brzy na přidání mezistěnového nástavku.
Vlož zatím stavební rámek. Zpočátku budou stavět béžové dílo (uštipují i ze
sousedních plástů). Až začnou stavět bílé dílo, potom přidej mezistěny. Ale
v žádném případě na dno, pod plod.
Jinak pro přidávání mezistěnového nástavku a je ho výšce platí to, co jsem
psal př. Martinovi.

Josef.

----- Original Message -----
From: "Ludvik Kochanicek" <LudSoft/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 10:19 AM
Subject: Podstavovani mezisten


> Zdravim vsechny v konferenci.
> Vcelarenim se zabyvam jen kratce a proto by me zajimaly vase
> skusenosti s pridavanim mezisten (nastavku). Mam nastavky s 11 ramky
> 39x24. Myslim, ze se ma pridavat nastavek v okamziku rozkvetu tresne
> ptaci. Je lepe dat nastavek s mezistenami pod,nebo nad stavajici
> nastavek (nastavky)?
> Ludvik
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz
>
>

>Silná včelstva se skutečně zakrmují větším množstvím cukru, ale to vyplývá
>spíš z jiné chovné filosofie: silná včelstva chovají většinou včelaři, kteří
>mají více včelstev a čas má pro ně větší cenu, než cukr.


Stačí se podívat např. do American Bee Journalu nebo do Gleenings in Bee Culture, aby bylo
zřejmé, kdo "šetrný" způsob včelaření s nízkou spotřebou cukru používá a propaguje v
zemi, kde vznikl Langstroth. Za všechny jmenuju např. článek Dona Jacksona v ABJ Vol.134,
No.11 (1994): Wintering inside (zimování "uvnitř", tedy ve speciální zateplené hale pro
400 včelstev, uložených na paletách v pěti vrstvách nad sebou). Ekonomika, kterou uvádí je
poměrně přesvědčivá: spotřeba zásob na včelstvo o cca 12 az 23kg mensi, mensi ztraty
vcelstev, vcelstva na jare v lepsi kondici. Vybudování hangáru oproti tomu stálo jen 3000
dolarů. Zimuje v jediném 9-rámkovém (!) Langs. nástavku. Včely vystavuje zpět na venkovní
stanoviště 1. dubna. Je to ve střední Minnesotě, tamní podmínky jsou asi o trochu
drsnější, než u nás, nevím přesně jaké. Předpokládám, že kontinentálnější. Pro naše
podmínky - domnívám se - je vhodnější zateplený úl s dobře řešenou ventilací, nebo včelín,
protože i jaro bývá studené...


Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vlastimil Protivínský <protivinsky/=/quick.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 8:21 AM
Subject: Re: SPOTREBA ZASOB


> Ano, slabší včelstva mají větší spotřebu zásob v propočtu na jednu včelu,
> rychleji se jim zaplní výkalový vak. Celkově však mají spotřebu menší, než
> včelstva silná.
> Ahoj. Josef
>

I o tom bych si dovolil pochybovat. Když jsem teď na jaře kontroloval stav
zásob nadzvednutím horního nástavku (Optimal), připadalo mi, že včely měly
během zimy několik vydatných snůšek :-)
Přibližně polovina z 20 kg cukru dodaných v létě tam ještě stále je. Což
znamená zhruba stejnou spotřebu jako má slabé včelstvo a poloviční spotřebu
na jednu včelu.

V těchto diskusích bychom zřejmě měli odlišit dva rozdílné pojmy:
- množství dodaných zásob na zimu
- spotřeba zásob

Silná včelstva se skutečně zakrmují větším množstvím cukru, ale to vyplývá
spíš z jiné chovné filosofie: silná včelstva chovají většinou včelaři, kteří
mají více včelstev a čas má pro ně větší cenu, než cukr. Proto počítají s
dostatečnou rezervou pro extrémně dlouhé zimy a chladné (bezletové) počasí
na jaře, aby včelstva nepadla hladem za žádných okolností. Naopak ti, kdo
chovají slabší a slabá včelstva jsou většinou včelaři, kteří už na konci
zimy důkladně včelstva prohlížejí a mají čas i prostředky na případné jarní
pokrmování / podněcování včelstev.

Větší glycidová rezerva v úlu má však celkový pozitivní vliv na včelstvo,
které pak netrpí stresem z nedostatku zásob.

vojta

Pokud jsi zimoval v jednom nastavku, tak bych nastavek spis
podstavil(mensi riziko zachlazeni plodu) a do nej bych dal radeji
vice sousi, pokud jsou k dispozici a az treti nastavek dat pak treba
i doprostred, kde stavi nejrychleji, pokud je pocasi a silne
vcelstvo. A ev. 4. nastavek uz davam jako druhy shora.
Daleko dulezitejsi ohledne stavby povazuji cas nez polohu. Od
rozkvetu tresni a behem kvetu repky stavi kdekoliv dobre, po odkvetu
repky je to horsi mimo oddelku, ktere i na stavebnich ramcich stavi
az do podleti delnicinu.
Pokud jsi zimoval na 2 nastavcich, asi bych pockal nez budou vcely
viset v podmetu, coz vloni bylo cca mezi 26.4. - 10.5. podle sily.
Radek
PS: pouzivam stejne uly

> Zdravim vsechny v konferenci.
> Vcelarenim se zabyvam jen kratce a proto by me zajimaly vase
> skusenosti s pridavanim mezisten (nastavku). Mam nastavky s 11 ramky
> 39x24. Myslim, ze se ma pridavat nastavek v okamziku rozkvetu tresne
> ptaci. Je lepe dat nastavek s mezistenami pod,nebo nad stavajici
> nastavek (nastavky)?
> Ludvik
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Halina Pawlowska a televizni rybicky na internetu http://www.rybicky.com

subscribe vcelari <jiri.sitner/=/omega-optix.cz

Provokativní otázka:
Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a předjarního plodu
vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není to přesně
naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně klidněji a nejsou tudíž
ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době kdy je pylu
dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V zahraniční
literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v časném jaru, které
faktory jsou nejdůležitější?
Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu (jívy) je u mne
55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve včelstvech hojně
zásobených čerstvým pylem...
Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce - mě se to moc
nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě snižuje nároky na
regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na jaře pak naopak
plodování podporuje.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Květoslav Čermák <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 9:54 PM
Subject: Re: Re : na 237


Malý příspěvek k otázce vytápění úlů (245):

Před lety jsem slyšel zkušenost jednoho významného včelaře (pan J.
Farkašovský z Levoče). Jednou zkusil pomáhat včelám na jaře přihříváním v
úlu. Včely opravdu více plodovaly. Jenže - z jejich plodu se potom líhly
znatelně menší včely!
Vysvětelní je prosté - reagovaly na okolní teplo, ale toto "oteplení"
nebylo doprovázeno možností donést také potravu zvenčí. Včely tedy byly
"oklamané, popletené". Bylo to něco nepřirozeného.
Jinak řečeno - není tepo jako teplo. To venkovní nebo včelami vytvořené je
přirozené a včely na ně odpovídajícím způsobem dovedou reagovat, navíc je
spojeno s letovými dny s možností přínosu vody, pylu, příp. nektaru. Na
umělé teplo uvnitř instinktivně také reagují, ale včela neuvažuje, neví, že
z venku nemůže za studených dnů donést potravu, chovaný plod je potom
podvyživený.

A ještě jedna zkušenost - ve vsi, kde jsem začal včelařit, byl mj. jeden
starý včelař. Ve včelíně s Budečáky měl el. topení, úly byly propojeny
dráty - viděl jsem. Ovšem - to byl jeho novější včelín, protože ten
předchozí mu díky el. vytápění shořel! Je to sice taková perlička, ale i to
se může stát.

Květoslav Čermák

Podľa toho v akých prírodných podmienkach včeláriš ,resp.nadmor.výške ,ak
je to niekde,kde
sa včelstvá prvý krát v týchto dňoch robia prelety ,popr. začína kvitnúť
lieska ,tak smelo do toho.
Ovocné stromy už začínajú kvitnúť( u nás marhula ,okolo Blavy to budú už aj
čerešne ) .
Sám to musíš zvážiť ,čo a ako ,ja by som to riskol ,ale to skutočne záleží
od podmienok ,kotré
máš .Pred 4 rokmi tiež som sa sťahoval (zo včelami) .Príklad : máš 10
včelstiev , z toho je 7 silných ,tie
presťahuješ ,ostatné 3 rozmiestniš ,v šírke akej bolo pôvodných 10 , a tieto
3 posilníš lietavkami a tých
7 príde so sily neskôr ,aj za cenu že nevyužiješ znášku z ovocných stromov
,popr. repky .

S pozdravom Laco S.

----- Original Message -----
From: "Karel Dlabač" <Dlabac/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 02, 2002 7:49 AM
Subject: Stěhování včel


Coby značný začátečník bych se chtěl zeptat, zda mohu přesunout
včely ještě v této době asi tak o 250 m vzdušnou čarou od původního
stanoviště.
Děkuji za
odpověď

______________________________________________________________________
Halina Pawlowska a televizni rybicky na internetu http://www.rybicky.com

Pý jim nevoní Kypřící prášek do pečiva
Pepan
----- Original Message -----
From: "Jaromir Marek" <marek/=/boxit.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 3:25 PM
Subject: Re: Mravenci


> Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
> zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo
to.
> Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu
nešli,
> vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
> vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
> nic nevytočíš. Jaromír Marek.
> ----- Original Message -----
> From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
> Subject: Mravenci
>
>
> > Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
> > nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
> maso
> > s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
> vysledek.
> > Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
> > Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
> > (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
> > prosim vedet.
> >
> > Mirek M.
> >
> >
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

> Omlouvám se, potřebuju poradit a píšu tak hloupě, že to nejde pochopit.
> Samozřejmě jsem myslel, že do medníku dám souše 39x27,5.(Psal jsem staré,
> tím jsem myslel takové, které má kamarád připravené k vytavení).
> Nebo bude lepší dát do medníku rovnou mezistěny jak radíte???


No, to už je lepší. Necháš-li obsadit celý nástavek souší 27,5, tím vlastně
přejdeš na "novou" rámkovou míru. Pak už můžeš dělat různá obvyklá kouzla,
třeba přidat po 1 mezistěně z každé strany plodu, vyřezávat stavební rámek
atd. Je-li včelstvo dostatečně silné aby zvládlo přidání celého nástavku
mezistěn a je-li snůška, posaď ho nahoru nad plod. Vždy platí zásada, že
nástavek mezistěn se přidává nad plod a pod med. Máš-li souše, dej ke stěnám
po 1 souši, do středu nad plodové hnízdo můžeš převěsit mezi mezistěny plást
s nejmladším plodem zespodu,(raději světlý) pro nalákání včel i matky.
Stavební rámek je samozřejmostí v každém plodiskovém nástavku, kromě prvního
ode dna při nízkonástavkovém způsobu. Při nástavku na 9-10 plástů stačí 1,
při 12 plástech dávám 2 st.r. Místo vytaženého zakladeného plástu z plodiště
vlož znovu mezistěnu. Jestli na okraj plodu
nebo do středu, to musíš vyzkoušet přímo na konkrétních včelách. Nepřijímají
ji vždy stejně. Měl bys počítat s tím že rozšíření včelstva o celý nástavek
této vysoké míry bude pro ně vždy stresové. Ten původní nástavek 24 zůstane
na dně, v podmetu ať si dělají co chtějí. Jen je potřeba zamezit do něho
vstup matce mat. mřížkou, protože by tam pořád kladla. Necháš jim ho tam co
nejdéle, třeba i do zimy, protože bude plný pylu a musí mít možnost ho
zkonzumovat pro tvorbu tukového tělíska.

Už jsi dostal další varování, kromě mého i od př. Vojty. Tak se nad tím
zamysli. Ony i naše děti si musí jednou natlouci, aby zjistily, že ti staří
jim radí ze svých draze nabytých zkušeností. Jde jen o to, aby to jejich
natlučení moc nebolelo.

Mnoho zdaru. Josef.

subscribe vcelari jiri.spinka/=/quick.cz

K teto problematice bylo nekolik prispevku nekdo nekdo rika, ze
mednikové nastavky odvceli za 3 dny nekdo je odvceli za 12 hodin.
Neni vsak uvedeno o jakou ramkovou miru se jedna a kolik nastavku
predstavuje mednik. Pouzivam vykluzy jiz deset let a musim potvrdit,
ze po odvceleni medniku v nem zbude jen nekolik vcel. Vecer pred
medobranim, kolem 19 hod., plodiste prekryji krmnym vikem sily 50 mm s otvorem shodnym
s prumerem vykluzu. Na viko pestavim mednikove nastavky, 11 ramku 390 x
275 mm. Rano zacinam vytacet v 6 hod. a dva mednikove nastavky jsou
bez vcel. Samozrejme v mednikovem nastavku nesmi byt matka, nastavek
zustava plne zavcelen, nebo plod i zavickovany na kterem zustanou vcely.
Pri clsdnych nocich, zejmena u vytaceni medu z repky se mi nekolikrat
stalo, ze med v plastech byl tuhsi a hur se vytacel. To svedci o
tom, ze vcely opustily mednikove nastavky za katkou dobu po
vlozeni vykluzu.
Jarda


MOfgd> Mednik ocko nepotrebuje. Ak ho aj ma treba ho pri pouziti vyklzu uzavriet.
MOfgd> Vklz treba osadit tak aby mali vcely dost miesta hlavne zospodu / kam
MOfgd> vychádzajú /. Ja mam vyklzy osadene do drevotieskovych dosak hrubky 20 mm /
MOfgd> staci aj 10 mm /. Cast mam opravenu na dva vyklzy a cast len na jeden. Aj
MOfgd> doska s jednym vyklzom staci na vyprazdnenie mednika od vciel za 12 - 18
MOfgd> hodin / zostane max 50 vciel /. Pozor nesmie byt v medniku plod - vtedy
MOfgd> vcely neodidu.

MOfgd> Matej



MOfgd> Vazeni,
MOfgd> mam nasledujici dotaz,

MOfgd> Chci spravne pouzit vykluz při medobrani. V loni jsem si zakoupil vykluz z
MOfgd> umele hmoty o prumeru asi 10 cm. Vykluz jsem vložil mezi materskou mrizku a
MOfgd> medovy nastavec. Vykluz jsem posadil do folie. Která prikryvala celou
MOfgd> mrizku, aby vcely nemohli lezt zpet do medniku.
MOfgd> Toto jsem umistil do ulu vecer před medobranim. Rano bylo podstatne méně
MOfgd> vcel v medniku. Pozdeji jsem se docetl, ze vcely potrebuji dostatek
MOfgd> vzduchu. Proto, mam dotaz ? jestli folie nevadi v pristupu vzduchu do
MOfgd> medniku (mednik nemá ocko). Jak spravne pouzit vykluz, nebo jak zabezpecit,
MOfgd> aby v době odebirani medu bylo malo vcel v medniku ?

MOfgd> Pavel Dvořáček




mailto:valsora/=/email.cz

Mam stejne problem s mravenci. Muj vcelarsky vuz stoji u lesa a kazdy
rok mam v nem navstevu velkych lesnich mrevencu. Vyzkousel jsem vsechny rady, ktere byly
zverejnene ve Vcelarstvi k jejich odstraneni. Bohu zel zadna se neosvedcila. V lonskem
roce jsem ve vozu likvidival zadem pristupne baterie a menil jsem je
za nastavky. Polystyrenovem utepleni baterii bylo zlikvidovano
mravenci, kteri si tam udelali velke mraveniste. K memu prekvapeni to
vsak byli mali cerveni mravenci o kterych jsem do te doby nevedel,ze
ve vozu sidli. Mraveniste velkych lesnich mrevencu jsem vsak nenasel.

Jarda

JM> Měl jsem tentýž problém, dokud jsem jednou týdně neožehl plynovým hořákem
JM> zvenku všechny otvory a škvíry. Není to pěkné ani bezpečné, ale zabralo to.
JM> Obsypal jsem včelín popelem a uhelným mourem, přes to taky delší dobu nešli,
JM> vpodstatě dokud to prášilo. Učebnice tvrdí, že potřebují pro vodu, ale
JM> vydrží i dva měsíce bez přístupu ven. Při snůšce jsou tak výkonní, že taky
JM> nic nevytočíš. Jaromír Marek.
JM> ----- Original Message -----
JM> From: "Miroslav Matysek" <matysek/=/ft.utb.cz>
JM> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
JM> Sent: Thursday, April 04, 2002 1:05 PM
JM> Subject: Mravenci


>> Mam v ulech v utepleni(vynesly hobliny) male cerno-cervene mravence jiz
>> nekolik let. Vyzkousel jsem zabku, ocet do hoblin, sirup s Formitoxem,
JM> maso
>> s Formitoxem, cisty Formitox, Biolit L, borax, ... - temer nulovy
JM> vysledek.
>> Nejenom ze vynaseji hobliny, ale take vrtaji diry do desek ulu.
>> Pokud nekdo uspejete s kypricim praskem nebo necim co tu nebylo uvedeno
>> (olej ani vyzelinu nemohu pouzit, to bych musel prestavet vcelin) dejte
>> prosim vedet.
>>
>> Mirek M.
>>
>>




mailto:valsora/=/email.cz

Pokud jde opravdu ohryzce tak láhev z vodou je nesmysl hryzec je svojí
povahou vodní živočich který je schopen žít i v místech z malým množstvím
vody, tím mu neublížíte Je to býložravec takže ovčely se bát nemusíte.
Z jedů nelze použít dostupný KUMATOX rozkládá ho totiž vitamín A který je
osažen vkaždé rostlinné potravě
Žije v norách podobných jaké si vyhrabává krtek. Jsou oválné na stojato
krtek je má ležaté Ty musíte najít. jeho podzemní síť je velká 12 -20 m
čtverečních. do jedné vložíte vakuřovací patronu a dbáte aby kouř neunikal
z jiných děr Lze použít i výfukové plyny ze spalovacího motoru. Pasti se
kladou do obydlených nor Osvědčený je způsob kladení pastí do brázdy,.
jelikož vylézá v noci na povrch a spadneli do ní nesnaží se zní vylézt ale
běhá po jejím dně. Past musí mít tvar kužele asi 30-40 cm vysokého o průměru
asi 15 cm dole musí mít zajištěn odtok případné dešťové vody hrdlo se
umísťuje v rovině dna brázdy
Je možno si z Německa dovést POLYTANOL Tam se vkládají dvě kuličky do
nory a zalijí se 2 litry vody nora se zasype. Vyvíjí se Kijanovodík!!!!!

Pepan

----- Original Message -----
From: "Václav Potužník" <potuznik/=/unicos.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 04, 2002 4:12 PM
Subject: Re: Antwort: RE: mravenci okolo úlu


> >Ekologovia prosim necitajte. Otrava na myši " Ratex" al. "Bitox".....
> >Matej
>
> Mam problem s hryzcem (mys s kratkym ocaskem) na sadu. Vcely sice ochranim
> plechovymi vlozkami do cesen a kovovymi sitemi ve dnech. Jejich mnozstvi
je
> po letosni zime ale neunosne. Vim ze se jed musi davat v malych davkach a
> volne nepristupny. To bych resil prikrytim cesticky prkenkem. Prosim o
radu
> co pouzit na hubeni. Nikdy jsem jed nepouzival, protoze se obavam, ze
pokud
> priotravenou mys sezere kocka (kuna, lasicka, apod) tak to s ni asi
> nedopadne dobre. Ted jsem slysel, ze existuji prostredky, ktere zpusobi,
ze
> predatori tyto opriotravene mysi nezerou, pri jim "smrdi". Zoologove
poradte
> prosim. Nez otravit lasicku, to radsi budu trpet ty mysi.
>
> Predem dik za radu, Vasek
>
> PS. zakopavat velke 5 litrove okurcaky s vodou jsem uz take zkousel, ale
> vysledek byl nula.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.338 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 15, 2002 11:32 AM
Subject: RE: Antwort: RE: zacatecnici


> 39x24 a Radek taky.
> Eman
>
> ->-----Original Message-----
> ->From: Ing. Cupl Jiri [mailto:j_cupl/=/zdas.cz]
> ->Sent: Friday, March 15, 2002 9:12 AM
> ->To: Vcelarska konference
> ->Subject: Re: Antwort: RE: zacatecnici
> ->
> ->
> ->
> ->----- Original Message -----
> ->From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> ->To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> ->Sent: Friday, March 15, 2002 7:58 AM
> ->Subject: Re: Antwort: RE: zacatecnici
> ->
> ->
> ->> Ahoj Emane,
> ->> jinak jsem to ani loni nedelal. Kdyz vcely obsazovali 2 nastavky ve
> ->> kterych zimovali a viseli i do podmetu (loni to bylo 26.4.-15.5. jak
> ->> ktere vcelstvo, pocasi loni pralo)dal jsem cele nastavky mezisten.
> ->> maringotku jsem rozdelil na pomyslne tretiny a dal jsem nastevek s
> ->> mezistenami bud dolu, doprostred a nebo nahoru a vysledek nic noveho
> ->> pod sluncem - nejlepe a nejrychleji bylo vystaveno uprostred, ale
> ->> znovu upozornuji kvetla repka a bylo hezky a jak jsem uz psal,
> ->> puvodni horni nastavek s vetsinou plodu jsem dal dolu a puvodni
> ->> spodni, v te dobe prazdny nahoru ne med. Pritom jsem rovnou do
> ->> spodniho nastavku dal 2 stavebni ramky a toto mimo kontroly zasob
> ->> bude i letos prvni a jediny zasah do vcel do vytaceni nebo nutnosti
> ->> pridani 4. nastavku.
> ->> RAdek
> ->
> ->jakou mas ramkovou miru?
> ->Jirka
> ->

----- Original Message -----
From: "KvitoslavEermák" <beestn.zubri/=/quick.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 03, 2002 10:48 PM
Subject: Re: Re[2]: pylochyt


> >Máte někdo zkušenosti s pylem samokonzervujícím se po uzavření do
> >omnia sklenic? A pak, jak ho na jaře podávat? Pylovou placku na rámky?
> >Nebo pylovou pastu namačkat do buněk?
>
> Odpověď (pylová pasta):
> Myslím že na to nikdo nereagoval. Trochu zkušeností s tím z minulosti mám.
> Onu metodu konzervace pylu vyvinul ing. Titěra. Její předností je, že k
> tomu potřebujeme jen sklenici s vzduchotěsným uzávěrem, není třeba žádná
> energie jako např. u mražení. Pyl se sám sebe konzervuje tím, že vydýchá
> takřka všechen kyslík v uzavřeném prostoru.

Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

> Podávání na jaře včelstvům znatelně pomůže. Pastu lze dát i do buněk
> plástu. Lepší se mi jeví dát ji na rámky, ale ne jen tak položit, část by
> ho spadla dolů. Na horní loučky se dá kus igelitové folie asi 20x15 cm s
> výřezem uprostřed cca 10x2 cm, aby včely měly k pylu lepší přístup. Na
> folii uložíme pastu a zakryjeme strůpkem. Samozřejmě je k tomu třeba mít
> nad rámky aspoň 1 cm prostoru (zbaveného voskových můstků). Pylovou pastu
> je ale nutno dát vždy co nejblíže k plodu, jinak ji krmičky nemusí brát.

Při přechodu na jinou rámkovou míru nebo při rozšiřování počtu včelstev, kdy
jste nechali hodně stavět mezistěny a zimujete na hodně světlém díle, bývá v
předjaří v úlech pylu málo, protože včely pyl do světlého díla nerady
ukládají. V tom případě příjdou pylové placky vhod. Nachystal jsem si je už
doma. Do mikrotenového sáčku jsem vložil asi 0,3 kg pylového těsta,
rozplácal na stole na sílu asi 1 cm, okraj podehnul dospod a naskládal
několik na sebe. Tak mohou zůstat několik dní a pyl mezitím dozraje ke
konzumaci. Až těsně před vložením na horní loučky nad plod udělám nožem
několit řezů do mikrotenu a položím tak, aby řezy byly dolů a napříč k
loučkám. Je-li těsto správně husté, nebude vytékat a včely si v řezech
mikroten rozkoušou.

> Místo strůpku lze dát průhlednou folii, pak se dá snadno sledovat průběh
> odběru pylu; v tom případě ale musí být mezi oběma foliemi dřevěný
hranolek
> nebo dva, umožňující včelám stálý přístup k pylu. U nástavkových úlů se
> pasta dá výhodně dát i mezi nástavky - ovšem zase co nejblíže k plodu!
> Pastu má smysl včelám dávat na jaře (březen, duben) ve dnech, kdy nemohou
> nosit pyl zvenku. Podle množství daného pylu a potřeby včelstvem ho
> odebírají tak 5-10 dnů.
> A kdo neví jak připravit pastu z konzervy, tak stručně: Pyl vysypeme do
> nějakého hrnce apod., přidáme k jeho váze asi 40 % vody, promícháme a za
> pár minut se rousky rozmělní, pak lze příp. upravit konzistenci přidáním
> trochy vody či pylu. Pasta nesmí téci, ale nemá být ani moc suchá.

Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
samotné včely při pěchování rousků do buněk.
Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
kvasit.
Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme (válíme na
stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
nahoře) anebo moučkovým cukrem.

> Doporučení - na pastu (konzervy) používejte jen pyl z vašich vlastních
> zdravých včelstev, mohou se jí rozšiřovat choroby jako zvápenatění, ale i
> ty nebezpečnější.
>
> Květoslav Čermák
>
Pánové! Konzumujte pyl! 1-2 kávové lžičky denně. Víte do jakých kategoríí se
dělí muži?
Před operací prostaty a po operaci prostaty. Je potřeba začít už preventivně
co nejdříve. Až se začne ozývat, může už být pozdě.
A vůbec - vždyť jsou to rostlinné samčí pohlavní buňky!
:--)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

Hezké sny přeje Josef Blinka

Fumagilin coby antibiotikum může mít na včely i nežádoucí vedlejší účinky?
Jako některá antibiotika na jednotlivé lidi?
Zničí fumagilin kromě prvoka nosema apis i ostatní užitečnou střevní
mikrofloru?
V případě že ano, jak se potom znovu obnovuje?
Snad konzumací pylu? Nebo předáváním už bezfumagilinové potravy mezi
přeléčenými včelami a mladuškami?
Mají mladušky potřebnou střevní mikrofloru už při vylíhnutí?
V medném váčku snad nemůže být stejná mikroflora jako v žaludku, docházelo
by ke trávení?
Není nejlepším lékem proti nosematóze chovat silná včelstva? (Viz předchozí
diskuse o síle zazimovaných včelstvech, spotřebě zásob a plnění výkalového
vaku.)

Josef Blinka

Mravenci - válčím s nimi mnoho let. Kolem úlů problém není. Vnitřek si
ohlídají včely samy, venek ohlídám sám. Jediné místo kde se usazují je
vnitřek víka nad PVC folíí a tam mám možnost je zlikvidovat, když jdu do
úlu. Když vidím, že začínají některé místo obsazovat (mají dálnici a nosí
kukly), nasypu jim trošku formitoxu ke vstupu pod víko a příští dem je klid.
Je dobré, aby formitox měl nasáklou vlhkost a nebyl sypký. Pak stačí nabrat
na špičku dřívka minimální množství (asi půl hrášku) a vetřít do skuliny
kudy vnikají pod víko.
Horší je to s boudou-pracovnou. Počítám, že mi jednoho krásného dne spadne
na hlavu. Mravenci se usadili v jejich dutých stěnách z dřevotřískových
ploten s dutinami. A odtud už vypadávají jen piliny a prach. Jedná se o
velice malé černé-asi 1mm a velké hnědé-až 2 cm. Ti velcí žíjí volně v
přírodě v různých škvírách, v zemi, pod kameny, ve ztrouchnivělém dřevě
apod. Jakmile se rozrmnoží tak, že je jim prostor malý, rojí se. To se
opakuje několikrát v roce. Použiji na ně biolit ale jen když fouká od úlů.
Konzultoval jsem s odborníkem lesním inženýrem a ten mě ujistil, že se
nejedná o lesní mravence (ti stavějí kupy z jehličí a nerozhryzávají dřevo)
ale o určitý druh dřevokazných termitů. Víte o nich někdo něco bližšího?

Josef Blinka

Včelařství 2002/4 stránka 92 vpravo dole-Mravencům vadí kypřící
prášek.(neověřeno)

Miloš

->Včelařství 2002/4 stránka 92 vpravo dole-Mravencům vadí kypřící
->prášek.(neověřeno)
->
->Miloš
Taky jsem slyšel o kuch. soli. To prý taky neradi a je to levnější.
Co jsou ale ti naši Ferdové proti termitům?
Eman

Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl dostatecny zajem mohl bych se zeptat.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
zaráží a myslím, že to není ignorace.

S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)

-----Original Message-----
From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
Sent: Monday, April 08, 2002 1:27 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Přířezy langstroth




Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl
dostatecny zajem mohl bych se zeptat.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz
Zdravím,
mám dotaz. Kdepak scháníte přířezy na Hoffmanovi rámky pro 3/4 Langstroth?

Informoval jsem se u firmy Němec, s.r.o., zaslal objednávku, čekal, volal,
nechával vzkazy .... a stále nic. Nevím, jestli to je ignorace, nebo
neschopnost. Proto bych rád uvítal nějaký kontakt (nechci kupovat v
prodejně,
protože se mi ceny přes 20 Kč za rámek zdají pro mne dost vysoké).

Díky
Pepa Přepechal

Co je to dostatečný zájem? Potřeboval bych zhruba 300 ks.
Pepa P.
>
> Pred casem jsem u znameho truhlare nechaval tyto prirezy delat. Pokud by byl
dostatecny zajem mohl bych se zeptat.
>
> František Rousek
> frantisek.rousek/=/b-d.cz

Jo, mě řekl cenu 9 Kč za rámek. Což pokládám za solidní, jak jsem již psal,
přes dvacku za rámek to nabízí kdekdo. Vyžádal si nákres rámku s rozměry, což
jsem mu zaslal, včetně své adresy, počtu ks, telefonu a smluvené ceny.
Měsíc je pryč, před týdnem jsem nechával na záznamníku vzkaz a dnes jsem si to
zopakoval. Doufám, že se to nějak vyřeší.

Tak jako další inzerát ve včelařství, kde se inzeruje výroba nástavků 39x24,
Optimal, Langstroth ...
Když jsem tam volal, za kolik dělají Langstroth, tak mi bylo sděleno, že to
dělá syn a že zatím dělají jen palubkové nástavky na rámkovou míru 39x24. O
Lang. že zatím neuvažují. To mě připadá, jako kdybych inzeroval, že prodám 30
včelstev s kočovným vozem a přitom nemám ani těch 30 včelstev ani vůz, ale do
budoucna uvažuji o pořízení ...

Pepa Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Zkoušeli jste poslední dobou stránku
www.apidomia.cz?

Nějak mě to nefunguje ani v práci ani doma.

Pepa. P.

Neni nahodou kypřící prášek do pečiva v podstatě stejná
látka jako jedlá soda?

Pokud bych měl zájem si některé delší pasáže,například
některé návody,stáhnout na svůj počítač-co mám udělat?

Pokud jste jen trochu zručný a ovládáte práci se stolovou
kotoučovou pilou (cirkulkou), je myslím zbytečné vyhazovat
peníze za přířezy a je lepší si je udělat sám. Návod popisuji ve Včelřské encyklopedii (www.sweb.cz/jjvcela).
Další informace mohu podat na požádání.
Jindra

Pan Vodička se stal, jako mnozí jiní obětí doménových pirátů, v jeho
případě firmy SENET. Zařizuje si novou doménu a ž ji bude znát a
poskytne nám ji, tak ji rozešlu.

Radil jsem mu, aby zkusil podat na www.apidomia.cz speciální žádost u
NIC.CZ, no uvidíme.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Prepechal [mailto:prepechal/=/iol.cz]
> Sent: Monday, April 08, 2002 2:35 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Medomety
>
>
> Zkoušeli jste poslední dobou stránku
> www.apidomia.cz?
>
> Nějak mě to nefunguje ani v práci ani doma.
>
> Pepa. P.
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002
>
>

Zdravim pritomne.

Pri listovani archivem jsem otevrel prispevek pritele Vydry. Protoze
jsem nenasel na prispevek dalsi reakci, oteviram znovu otazku
zimovani na medu. Rad bych se dovedel o dobrych i spatnych
zkusenostech s timto zimovanim. Sam jsem v minulem roce pro zkousku zimoval
vcelstva na tretine medovych a dvou tretinach cukernych zasob.Zimuji
ve dvou nastavcich ramkove miry 390 x 275 s 11 ramky v nastavku a
krmim na 18 kg zasob.
Pri jarni prohlidce byla vsechna takto zakrmena vcelstva v poradku.

Jarda

VV> V loni se tu diskutovalo o zimovani na medu: mam bohuzel prvni negativni zkusenost.

VV> Vloni v zari jsem spojoval dvě slabsi vcelstva, dal jsem jim na zimu asi 16 kg repkového
VV> medu, zavickovaneho, v plastech. Plasty jsem dal po stranach nastavku, plod jsem ponechal
VV> uprostred a to i v hornim nastavku (CHYBA!). Po spojení jsem dokrmil 4 kg cukru 3:2.
VV> Koncem prosince bylo jiz vcelstvo mrtve hlady, sedelo presne v te oblasti, kde byl pri
VV> spojovani plod (4 prostredni plasty), chumac byl odshora dolu pres tri polonastavky,
VV> prakticky veskery med po stranach byl NETKNUTY!!

VV> Muj zaver: vcely si nedokazi prenest zavickovane zasoby, takze pri "krmeni" zasobnimi
VV> zavickovanymi plasty jarniho medu musi vcelar mnohem vice davat pozor na to aby je dobre
VV> usporadal. Pri krmeni roztokem to vcely zvladnou sami a zvykl jsem si na to spolehat a
VV> nemichat se jim do toho.

VV> Ostatni vcelstva "krmena" medem vypadaji dobre (mozna i proto, ze na rozdil od predesleho
VV> jsou v uteplenych ulech a maji tudiz o neco mensi spotrebu), a na podlozkach je opravdu
VV> jen par krystalku medu, prestoze to je repka jak beton.
VV> Vita Vydra
VV> http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra/index.htm






--
Best regards,
Hykel mailto:valsora/=/email.cz

Ahojte

Este by som mal dotaz ku spojovaniu, lebo mi to nie je celkom jasne, ak
spojujem dve vcelstva teraz na jar musim jednu matku odstranit alebo ich
mozem nechat obe a vcely si vyberu, ked ich necham obe musim davat matersku
mriezku alebo nie, doteraz co som cital mi vychadza ze teraz na jar ich
mozem spojit bez nejakych pomocok ako je mriezka, noviny a ine, a vcely si
vyberu tu pravu dokonca niekde som sa docital ze rozkladene matky si
neublizia ze to skor tu nepravu odstrania vcely, nemam s tym skusenosti a
chcel by som teraz dve vcelstva spojit. Pocul som ze az v neskorsich
mesiacoch treba pri spojovani vcelstiev jednu z matiek odstranit zaujimal by
ma aspon priblizny termin od ked to asi je, a ked je to pavda preco teraz na
jar netreba odstranit matku a neskor ano.
dakujem

Peter

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 01, 2002 11:12 PM
Subject: Re: Spojovani


Spojuji-li včelstvo, kde jsem teď
> zrušil nevyhovující matku, dám mezi ně noviny, protože osiřelé vč. si
ještě
> chvíli zachovává vůni původní matky. Noviny zpomalí jejich spojení. Když
> nechci hledat matku nebo chci nechat na včelách ať si vyberou, dám mateří
> mřížku a noviny. Matky se nesmějí dostat k sobě, zlikvidovaly by se
> navzájem. Asi za týden je doré provést kontrolu (u "naostro" i dřív) a
> uspořádat nástavky: zásobní nahoru plod pod zásoby, souše až dolů,
> eventuelně neobsazené souše odebrat.
>
> Ahoj. Josef
> ----- Original Message -----
> From: "Martin Hromádko" <martin.vcela/=/worldmail.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 28, 2002 7:38 PM
> Subject: Re: Spojovani
>
>

chsel by som si urobit oplodniaciky ale nie z dreva. Pred casom som videl
stvoroplodniaciky z materialu podobneho nieco ako tvrdeny polystyren. Neviem
aky to bol material a kde by sa dal zohnat. myslim si ze vyroba
oplodniacikov z takehoto materialu bude jednoduchsia. Nemate s tym niekto
skusenosti.

Peter

Medomet na míru podle mých představ (nerez, 12 voltů, zvratný, až 12 plástů
NN nebo 6 plástů 45x35....) mi vyrobil pan

Antonín Vrána
U hřiště 373
683 35 Letonice

Snad se na mne nebude zlobit, že jsem zveřejnil jeho adresu.

Josef Blinka

Například je možné kliknout na odkaz, který vede na požadovaný soubor, pravým(!) tlačítkem myši a v menu, které se u kursoru myši rozbalí, vybrat volbu: "save target as" (v českém I. Exploreru to bude asi cosi jako "uložit cíl jako").

Nebo si otevřete soubor, který Vás zujal, pak kliknete na menu "File" (soubor), vyberete volbu "save as" (ulož jako) a v následujícím dialogovém panelu si vyberete místo na disku, kam si to chcete uložit.

Pokud byste měl nějaké problémy, napište mi konkrétní případ na moji adresu: baudis/=/or.cz

> Provokativní otázka:
> Je to opravdu tak, že při "teplém" držení včelstev je množství zimního a
předjarního plodu
> vychovávaného v době bez přísunu pylu vyšší než v jiných včelstvech? Není
to přesně
> naopak?? Že totiž díky stálejším podmínkám včely zimují podstatně
klidněji a nejsou tudíž
> ničím drážděny k plodování? A mají potom více sil pro jarní rozvoj v době
kdy je pylu
> dostatek? Zjišťoval to u nás někdo? Určitě ano, jenom ho objevit... V
zahraniční
> literatuře takové informace existují. Co vlastně spouští plodování v
časném jaru, které
> faktory jsou nejdůležitější?

Jde také o to, jak moc by se včelám přihřívalo. Příhřívání v zimě kvůli
zmírnění silných mrazů bude jistě užitečné (viz zimování v halách/stébnícíh
v Rusku a Kanadě). Příliš velké teplo proti venkovní teplotě v zimně a
hlavně na jaře může včely oklamat, jak jsem uvedl v příspěvku 667.
Plodování na jaře je reakcí nejen na oteplení, ale i na prodlužování délky
světelného dne.
K tomu jedna zkušenost: Všiml jsem si, že po více velmi chladných dnech na
jaře (březen, duben) s teplotama okolo 0 °C přes den, když se pak naráz
oteplí natolik, že včely mohou létat (teplota nad 12 °C) a hned první či
druhý den oteplení se podívám do včelstev, tak mají dost (i stovky) malých
larviček, starší larvy skoro žádné. Znamená to, že i za chladných dnů matka
dost klade, aby po oteplení včelstvo "neztrácelo" čas (ty 3 dny na vývoj
vajíčka v larvu). Když je zima, vajíčka nebo larvičky likvidují (což není
nic zvláštního - ví se, že jen asi 3/4 vajíček se vyvinou v dospělé včely a
to i ve zdravých včelstvech). To dokresluje vliv prodlužujícího se dne -
světelné fáze na plodování.

> Mezi rozkvětem řepky a prvním vcelku spolehlivým a vydatným zdrojem pylu
(jívy) je u mne
> 55 - 70 dní. To podle mne stačí na dobrý rozvoj do snůšky, a to již ve
včelstvech hojně
> zásobených čerstvým pylem...
> Význam tepla (izolace úlů, stébníky, včelíny nebo, když už to někdo chce -
mě se to moc
> nezamlouvá - elektrické přitápění) je asi jiný v různém období. V zimě
snižuje nároky na
> regulaci teploty, zklidňuje chomáč a omezuje také předčasné plodování, na
jaře pak naopak
> plodování podporuje.
> Vita Vydra

V podstatě lze souhlasit. Jen dodávám, že v zimě jde o to, jestli bychom
pomáhali ohřevem včelám před obvyklým "středoevropským" mrazem do cca -20 °C
anebo před větším mrazem (-30 a více). Ty menší mrazy naše včely musí
zvládnout bez problému! Kdyby ne, za nic by nestály.


Květoslav Čermák

Dne 5. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Pokud jsi zimoval v jednom nastavku, tak bych nastavek spis
> podstavil(mensi riziko zachlazeni plodu) a do nej bych dal radeji
> vice sousi, pokud jsou k dispozici a az treti nastavek dat pak treba
> i doprostred, kde stavi nejrychleji, pokud je pocasi a silne
> vcelstvo. A ev. 4. nastavek uz davam jako druhy shora.
> Daleko dulezitejsi ohledne stavby povazuji cas nez polohu. Od
> rozkvetu tresni a behem kvetu repky stavi kdekoliv dobre, po odkvetu
> repky je to horsi mimo oddelku, ktere i na stavebnich ramcich stavi
> az do podleti delnicinu.
> Pokud jsi zimoval na 2 nastavcich, asi bych pockal nez budou vcely
> viset v podmetu, coz vloni bylo cca mezi 26.4. - 10.5. podle sily.
> Radek
> PS: pouzivam stejne uly
>




Jak se to potom resi v pripade, ze pouzivam m.mrizku? Jak matku
prinutim, aby byla ve spodnich nastavcich?
Loni jsem pri spojovani uz matku vyhledaval a bylo to teda dost
problematicke.(Matky neznačím)
Ludvik

______________________________________________________________________
Reklama:
Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Myslim, ze matky je treba znacit. Neni to takova prace a spoustu prace to
usetri. pa.

> (Matky neznačím)
> Ludvik
>
> ______________________________________________________________________
> Reklama:
> Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Teraz na jar nemusis hladat ziadnu matku. Jednoducho poloz nastavky na seba
a je to vybavené. Ak je jedna matka starsia ako druha nemusis ju hladat
nikdy. Ak su rovnako stare je vhodnejsie po letnom slnovrate / 21.6. /
nevhodnu matku odstranit.
Matej



Este by som mal dotaz ku spojovaniu, lebo mi to nie je celkom jasne, ak
spojujem dve vcelstva teraz na jar musim jednu matku odstranit alebo ich
mozem nechat obe a vcely si vyberu, ked ich necham obe musim davat matersku
mriezku alebo nie, doteraz co som cital mi vychadza ze teraz na jar ich
mozem spojit bez nejakych pomocok ako je mriezka, noviny a ine, a vcely si
vyberu tu pravu dokonca niekde som sa docital ze rozkladene matky si
neublizia ze to skor tu nepravu odstrania vcely, nemam s tym skusenosti a
chcel by som teraz dve vcelstva spojit. Pocul som ze az v neskorsich
mesiacoch treba pri spojovani vcelstiev jednu z matiek odstranit zaujimal
by
ma aspon priblizny termin od ked to asi je, a ked je to pavda preco teraz
na
jar netreba odstranit matku a neskor ano.
dakujem

... asi myslis styropor, ale neviem ako to budes v domacich podmienkach
spájat.
A drevo je predsa prirodny material ...

Matej


chsel by som si urobit oplodniaciky ale nie z dreva. Pred casom som videl
stvoroplodniaciky z materialu podobneho nieco ako tvrdeny polystyren.
Neviem
aky to bol material a kde by sa dal zohnat. myslim si ze vyroba
oplodniacikov z takehoto materialu bude jednoduchsia. Nemate s tym niekto
skusenosti.

Peter

Za aku cenu? Ovladanie automatika, alebo rucne?
Matej

Medomet na míru podle mých představ (nerez, 12 voltů, zvratný, až 12 plástů
NN nebo 6 plástů 45x35....) mi vyrobil pan

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20 příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

Napiš(te) e-mail - já ti(vám) to pošlu

P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???

Zdeněk Čejka




-----Original Message-----
From: Havlik Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, April 09, 2002 11:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: správce konference

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

/// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?

subscribe vcelari mailto:neruda/=/pmfhk.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

Je to tak: vyhledá se příspěvek, vpravo od něj se klikne na zobrazit
odpovědi a až najede nová stránky tak úplně na konci dole je odkaz "Všechny
správně vytvořené příspěvky na toto téma" a na tento odkaz když se klikne
pravým tlačítkem myši a dá se "Uložit cíl jako" a v následujícím okně se
vybere místo na disku, kam se to má uložt a dá se Uložit. No a na disku se
vytvoří soubor HTM, na který když se dvakrát klikne, tak se otevře v
Internet Exploreru.
Jestli to tak stačí, OK, jestli ne, můžu to poslat na soukromou adresu.

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Havlik Petr [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, April 09, 2002 11:41 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: správce konference

Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
pylochyt-Dík

Možná by v případě, že si chci uložit na disk text jednoho příspěvku,
bylo nejvýhodnější požadovaný text "natáhnout" myší do bloku, pak
klávesami "ctrl C" text uložit do clipboardu (schránky), a následně v
libovolném textovém editoru text uložit (kliknout myší do okna
textového editoru, pak klávesami "ctrl V" vložit obsah schránky
(clipboardu) a uložit na disk jako textový soubor).

Přimlouval bych se řešit případné další problémy v soukromé
korespondenci, abychom tím neobtěžovali ostatní debatéry...

Zdravím

J. P. B.

> Je to tak: vyhledá se příspěvek, vpravo od něj se klikne na zobrazit
> odpovědi a až najede nová stránky tak úplně na konci dole je odkaz "Všechny
> správně vytvořené příspěvky na toto téma" a na tento odkaz když se klikne
> pravým tlačítkem myši a dá se "Uložit cíl jako" a v následujícím okně se
> vybere místo na disku, kam se to má uložt a dá se Uložit. No a na disku se
> vytvoří soubor HTM, na který když se dvakrát klikne, tak se otevře v
> Internet Exploreru.
> Jestli to tak stačí, OK, jestli ne, můžu to poslat na soukromou adresu.

> Zdeněk Čejka

> Já se v tom moc nevyznám,co je odkaz v tomto případě já jsem
> kliknul pravou myší na odpověď na příspěvek,ale zkopírovalo se mi asi 20
> příspěvků a já bych chtěl jen ten jeden.
> Takže kde mám hledat odkaz například na příspěvek 720-
> pylochyt-Dík

> /// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
> A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?


Tykání - vykání... Doposavad zde tato otázka nepřišla na přetřes a
tedy není to nijak upraveno. Tj. je ponecháno na každém přispěvateli,
jak mu to vyhovuje (svoboda). Kdyby to záleželo na mně, tak bych to
tak nechal. Přiznám se, že když oslovuji neznámou osobu neznámého
stáří, tak cítím (jako výraz zdvořilosti - nikoliv odstupu) jakousi
potřebu vykat.

Ale pokud se rozhodnete jinak, budu to samozřejmě respektovat.

Máte-li tedy pocit, že by to mělo být pravidly konference výslovně
upraveno, můžeme třeba vymyslet nějaké hlasování...

J. P. Baudiš

Jsme predsi pratele ne. Hlasuji pro tykani.

Frantisek Rousek
> /// P.S. V minulé konferenci si všichni tykali. Co tady ???
> A v čem je tahle konference jiná, než že má lepší komfort a služby?


Tykání - vykání... Doposavad zde tato otázka nepřišla na přetřes a
tedy není to nijak upraveno. Tj. je ponecháno na každém přispěvateli,
jak mu to vyhovuje (svoboda). Kdyby to záleželo na mně, tak bych to
tak nechal. Přiznám se, že když oslovuji neznámou osobu neznámého
stáří, tak cítím (jako výraz zdvořilosti - nikoliv odstupu) jakousi
potřebu vykat.

Ale pokud se rozhodnete jinak, budu to samozřejmě respektovat.

Máte-li tedy pocit, že by to mělo být pravidly konference výslovně
upraveno, můžeme třeba vymyslet nějaké hlasování...

J. P. Baudiš

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Myslel jsem si, že to bude nějak zamotané, protože p. Němec se snaží
vyřizovat opravdu každou zakázku.


Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Josef Prepechal [mailto:prepechal/=/iol.cz]
Sent: Wednesday, April 10, 2002 10:57 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Přířezy langstroth

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré kvalitě
a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost
mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Michal Pol

> Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
> Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
> let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
> konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

Ale sušené pylové rousky se nehodí na konzervaci metodou, o které jsem psal
(678), protože po usušení už nedýchají a nemohou proto spotřebovat kyslík.
Zřejmě je zde na mysli jiný způsob konzervace dle textu níže?

> Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
> kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
> ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
> bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
> samotné včely při pěchování rousků do buněk.

Zde si dovolím opravit. O tom mléčném kvašení pylu se píše v literatuře, ale
je to jinak (podle zjištění ing. Titěry). V plástovém pylu se kvasinky
mléčného kvašení totiž nenacházejí (pouze v troškách, jež nemohou souviset s
kvašením). Mléčná kyselina tam ovšem je, a i proto se ve starší literatuře
píše, že je to důsledek mléčného kvašení. Je tam ovšem v důsledku
anaerobního dýchání pylu, neboli biochemických procesů bez přítomnosti
kyslíku.

> Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
> vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
> Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
> ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
> pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
> pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
> škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
> co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
> pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
> konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
> kvasit. Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme
(válíme na
> stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
> nahoře) anebo moučkovým cukrem.

Takováto pylová konzerva je pro lidský konzum vynikající. Pro podávání
včelám ale není to nejlepší. Lépe je dávat jim pyl samostatně bez příměsí
medu nebo cukru. Protože včely ani v úlu tyto dvě potravy nemíchají, je to
pro nepřirozené. To by samo o sobě nevadilo, ale smíchaná glycido-pylová
potrava podporuje i rozvoj nosemy. Totéž platí pro medocukrová těsta s
přísadou pylových bilkovinných náhražek (sojová mouka, odtučněné mléko,
kvasnice apod.), která se dříve dost doporučovala - kdysi jsem to zkoušel, a
už nikdy více!

Květoslav Čermák

Viz adresa: http://www.n-vcelari.cz/

A něco (jenže v němčině) je i
tady: http://www.vcely.or.cz/files/system_langstroth/index.html


> Vážení přátelé,


> rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
> Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
> Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
> nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
> úlu, který se vyrábí velkosériově.

> Michal Pol


J. P. B.

...tak tomuto sa u nás hovorí nadhodenie na smeč. Ešte že zastanci "
jednotnej europskej ( svetovej? )miery " maju dobrych nadhadzovacov.

Jeden znamy / dnes uz nebohy / vcelar na Slovensku hovoril pri stretnutiach
vcelarov
" ak sa chcete pohadat podme sa bavit o najvhodnejsej ramikovej miere ".

... Langstroth je europsky ul a Hitler bol nemec ...




Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Micha

... a ceny rostou ...

Takže dneska se pan Němec ozval, točil špatné číslo, jelikož to fax nějak
rozmazal, proto se nemohl dovolat.

Přířezy na rámky bude odesílat tento týden za 9 Kč/ks.
P.Přepechal

> S panem Němcem mám dobré zkušenosti a to nejen já. Právě nedávno jsem od
> něho obdržel objednané rámky a podotýkám, že oproti jiným, v dobré
kvalitě a
> za slušnou cenu á 5.-Kč. Po objednání na záznamníku mi sám zavolal,
> upřesnili jsme detaily a za týden jsem je měl doma. Takže Vaše zkušenost
mě
> zaráží a myslím, že to není ignorace.
>
> S pozdravem Jiří Šitner (jiri.sitner/=/omega-optix.cz)
>

Pro kombinovaný systém se nejčastěji používá velký rámek 44,8 x 28,5 a nízký
44,8 x 15,9. Za podpory fondů EU se nyní např. v Rakousku zavádí tisíce
takových úlů (většinou vyráběných v ČR, včetně medometů na 6 vysokých nebo
12 nízkých rámků).

Pro plodiště by nemusel být špatný ani rámek 44,8 x 32,7 (15,9 + 15,9 +
0,9). Pak nejsou potřeba zvláštní truhlíky pro plodiště, protože takový
rámek se vloží do dvou nízkých.

Tyto dva nízké nást. s velkými rámky je ale třeba nějak označit, abys je
náhodou nezačal rozpěrákem páčit od sebe.

Vojta

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 10, 2002 6:01 PM
Subject: Rámková míra


> Vážení přátelé,
>
>
> rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
> Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v
medníku.
> Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
> nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
> úlu, který se vyrábí velkosériově.
>
> Michal Pol
>
>

... pre uplnost a vylucenie zvadzajuceho omylu - za podpory fondov EU sa v
rakusku zavadzaju aj nove ule. Podpora NIE JE obmedzena na urcity typ ulu
ci ramikovu mieru.

Matej

Pro kombinovaný systém se nejčastěji používá velký rámek 44,8 x 28,5 a
nízký
44,8 x 15,9. Za podpory fondů EU se nyní např. v Rakousku zavádí tisíce
takových úlů (většinou vyráběných v ČR, včetně medometů na 6 vysokých nebo
12 nízkých rámků).

Pro plodiště by nemusel být špatný ani rámek 44,8 x 32,7 (15,9 + 15,9 +
0,9). Pak nejsou potřeba zvláštní truhlíky pro plodiště, protože takový
rámek se vloží do dvou nízkých.

Tyto dva nízké nást. s velkými rámky je ale třeba nějak označit, abys je
náhodou nezačal rozpěrákem páčit od sebe.

Vojta

Na Langstroth jsou nákresy v posledních dvou číslech včelařství

Zdeněk Čejka

-----Original Message-----
From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
Sent: Wednesday, April 10, 2002 6:01 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Rámková míra

Vážení přátelé,


rád bych přešel z r.m. 39*24 na "jednotný evropský úl", tzn. asi
Langstroth. Představoval bych si vysoké rámky v plodišti a nízké v medníku.
Můžete mi poradit, jaký úl a jaká rámková míra je podle vašeho názoru
nejvhodnější a kde získat výkresy na jeho výrobu? Nejlépe výkresy takového
úlu, který se vyrábí velkosériově.

Michal Pol

Zdravím včelaře

Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy
konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé.
Organizátorům touto cestou děkuji.

Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých
poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.

Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly
mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o
které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle
lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale
pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle,
avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského
včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující
(myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské
včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již
publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.

Úlová otázka.

Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys
nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil
přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace
obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla".
U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné
izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace
výnos medu o 50 - 80 procent.

Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).

Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je
výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější
ruku než my).

Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V
Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.

Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových
délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný
výrazný rozdíl ve výnosu medu není.

Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39
cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou
délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější
než na domestikované rámkové délky).

Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené
rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky
(kompatibilita).

Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové
včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou
spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v
jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).

Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek
nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci
plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody
nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými
nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu
nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na
jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední
horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu
následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a
horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této
mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby
plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým
prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej
k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z
hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v
nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit
nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní
rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v
nízkonástavkovém úle větším problémem.)

------------------------

Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré
tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční
proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60
procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od
medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na
jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.

Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování
(doporučeno je používání nerezového drátku).

Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s
vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení
na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby
to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.

-----------------------

Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.


J. P. B.

subscribe vcelari
<alster/=/seznam.cz>

______________________________________________________________________
Reklama:
Co vidite? - Odpovezte a vyhrajte Nokia 8310. Vice na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=25745%26url=http://www.covidite.cz

> Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).

Příteli Baudiši,
nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této zemi
nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové dali
hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně, než
se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti stříbro,
mlčeti zlato".

Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.

PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
PS2: Dobrá snůška všechno spraví.

Ahoj pratele!

Muj dotaz by byl smerovan ke kolegum, kteri maji vcelky na stanovisti, ktere
je ponekud "z ruky". Je mozne ke krmeni vcel pouzit napr. destovou vodu??
Pokud je stanoviste nekde u lesa a neni az k nemu pristup vozidlem....

Jose

Na semináři jsem nebyl, ale má vlastní zkušennost mi potvrdila, že r.m.
39x24 není sice pro nástavkové včelaření ideální ani z hlediska uložení
potřebných zásob na zimu jako příprava na kvalitní jarní rozvoj včelstva ani
pro včelařovu manipulaci během sezony. Ale převod svých již existujících
včelstev na jiné obvyklé míry nemůže přinést neprofesionálnímu včelaři
nějakou významnou výhodu. ( A profíkům do toho nemluvím ). Takže kdo 39x24
má a umí to v nich, proč ne. Jiná, než kraňská včelstva neznám. Začít však
budovat své včelaření na 39x24, bych už váhal. Mou představu o úlu, který
umožňuje včelstvu s kraňskou matkou optimálně zvládnout přípravu na zimování
a současně dokonale na jarní rozvoj je např. mnou používaný Čejkův úl. Pokud
se najde jiný úl, který umožní, aby úl patřil

včelám na zimu
a včelaři na léto
pak to dle mého názoru bude ten pravý.

Pokud se opravdu dokážeme shodnout, že nějaký úl je ideální pro všechny
včely a všechny včelaře - pak o ničem víc není třeba přemýšlet a můžeme jen
opisovat. Mně se líbí na všech těch diskuzích především to, jak si mohu
doplňovat, třídit a užívat stále nové informace a argumenty.

PS. Myslím, že př. Boháček publikoval především o včelí pastvě a pod., př.
Boháč je jedním z nejvýznamnějších propagátorů nejrozšířenějšího ulu, nebo
se jedná o někoho jiného?

Podrobnější informace o Čejkově úlu ( občas mnou doplňované ) může zájemce
shlédnout na http://gw.dup.cz/vcelam/cejka
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
> Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".
>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.
>
> PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
> PS2: Dobrá snůška všechno spraví.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 14, 2002 9:14 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace

> PS. Myslím, že př. Boháček publikoval především o včelí pastvě a pod., př.
> Boháč je jedním z nejvýznamnějších propagátorů nejrozšířenějšího ulu, nebo
> se jedná o někoho jiného?

Omlouvám se, v zápalu psaní jsem nechtěně překřtil př. Boháče.

Josef Blinka

Nešlo by při přidávání nástavku s vysokými rámky použít nad rozšiřované včelstvo např. desku s otvorem uprostřed (deska pro výkluz), kterým by se včely mohly dostat nahoru a plod by se také tolik nezchladil.Možná by se musela použít stavební uzávěra do podmetu,aby včely nestavěly dole. Zkoušel to někdo z vás? Děkuji.
Jirka

Vážený příteli Blinko!
Je mi Vás upřímně líto.Musíte se jistě hodně trápit,že společně s př.Boháčem nejste všemi opěvováni za nové reformní tažení za vámi propagované úly.Připadáte mi jako církev. Já jsem nevěřící,ale věřící mi vůbec nevadí.Některých si velmi vážím,byť by to byla jen církev která z nich dělá slušné lidi.Fanatiky kteří ve jménu čehokoliv jsou schopni i nejhorších věcí odsuzuji.Zajímavé je,že mě a to snad nejen mě věřící odsuzují,jsem pro ně něco méně,leč se ze všech sil snažím být celý život slušný člověk.Že se na mmě .... A tak nějak to bude s těmí mírami rámků. Vaše propagace a zesměšňování ostatních,kteří nejsou stejného názoru,je tak protivná,že se nedivím,že se vám váš reformátorský tah zdá zbytečný. Dokonce z Vašeho příspěvku mám pocit,že Vám není jedno,že př. Klamer je vůbec ředitelem VÚVč a co př.Baudiš? jek si mohl dovolit něco takového napsat do konference? Já vidím za bezmeznou propagací některých úlů jen komerční zájmy a rozsáhlé projevy př.Boháče ve Včelařství za dobrý zdroj příjmů za honotáře. Nejhorší je,že si také myslím,že pro nesmyslné hádání se o rámkové míře v případě podpory některého úlu EU,se zbytečně vyhodí peníze ,které by bylo možno využít účelněji ato třeba na vybudování hygienických stáčíren medu,kde by si malovčelaři mohli pod dozorem med stáčet a mít tak možnost dostat se přímo do prodejní sítě. Jedna myšlenka se mi ale v příspěvku př.Blinky velmi líbila a to : mlčeti zlato. Vážený př.Baudiši. Děkuji Vám za Váš příspěvek do konference ze semináře v Dole.Moc jsem se ho chtěl zůčastnit ale nevyšloto. Myslím,že řed. VÚVč je skutečně člověk nad věcí. Doporučoval bych Váš příspěvek otisknout ve Včelařství,ale to bude asi těžké.V redakční radě myslím sedí také př.Boháč. Ještě jednou děkuji a hodně úspěchů ve včelařství přeje!!

V I.

Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost? Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

Slabším včelstvam to pomaha /ak su v oddelenom nastovku aj plasty so
zasobami /- je to urcity spôsob komorovania zásob, ktory sa pouziva na
dosiahnutie vcasnej znaskovej sily u slabsich vcelstiev.

Matej


Nešlo by při přidávání nástavku s vysokými rámky použít nad rozšiřované
včelstvo např. desku s otvorem uprostřed (deska pro výkluz), kterým by se
včely mohly dostat nahoru a plod by se také tolik nezchladil.Možná by se
musela použít stavební uzávěra do podmetu,aby včely nestavěly dole. Zkoušel
to někdo z vás? Děkuji.
Jirka

Preji pekny den,
posilam svuj nazor do ankety.

ad 1)
Rozhodne ne. Myslim, ze i my malovcelari, kteri vcelarime protoze nas to bavi, napomahame (nebo lepe receno, nase vcely napomahaji) zemedelstvi - opylovani. Zruseni prispevku by znamenalo zruseni rady malovcelaru. Podle statisktik se jedna o dost vyznamne procento celkoveho poctu ceskych vcelstev.

ad 2)
Naprosto souhlasim.

ad 3)
Nemam predstavu, nezabyval jsem se nikdy touto myslenkou, vcelarim pro svou potrebu a to co mam navic vicemene rozdam po pribuznych a znamych.

Nicmene jednoducha minimalizovana kalkulace:
300 vcelstev s prumernym vynosem 25 kg, pri cene v prumeru 50 kc/kg, asi by to melo stacit. Nezahrnuji do toho prodej oddelku, matek, propolisu,...
Rotschildovi by to asi nestacilo :-) , ale zit se z toho urcite da. Ale je to jen jednostranny pohled.

Zdravi
Pavel Kristl, Letohrad





-----Original Message-----
From: Fraňková [mailto:propolis/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 15, 2002 8:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Zruení dotací


Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz       
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5

Pardon, tim jsem nechtel zatezovat konferenci, ale ruce jsou casto rychlejsi nez hlava.
Pavel

>
> Příteli Baudiši,
> nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
> včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?

Ustav dle meho nazoru ma pomahat laikum s chovem vcel. (leceni, ruzne
technologie osetrovani, genetika ...) a ne delat reklamu truhlarum.

> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.

Na mem stanovisti maji vcelstva v tech univerzalech lepsi jarni rozvoj, nez
v nastavcich na propagovanou studenou stavbu. Jen pro ilustraci :
vcera, 14.4.2002, jeste trnka nema mizu, kvest zacne nedrive za 14 dnu.
Poloha 650 mnm, pamatuji rok kdy, listopad-duben nebyl ani 1 prolet.
To je pul roku, je-li nekdo presvedcen, ze v techto podminkach je lepsi
neutepleny ul, at me da vedet v cem.
V sezone (malina, cervan) maji moje vcelstva cca 40 - 60 ramku 39x24.

> Chtělo by se napsat několikastránkivý příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".

Doufam, ze tento prispevek nebude chapan jako neco proti nekomu. Jen chci
rici, ze klidne mohu delat veci spatne, pokud tim neskodim jinym (napr.
nelecit).
Tak jsem asi par lidi trochu nasval. Vim, ze kdyz huba mlci, na cele telo
pokoj.
Nejak se tim ale porad neridim. Asi nezmenim sebe, ani 39x24, zatim ... .

>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.
>
> PS: Co na to racionalizační komise při ÚV ČSV?
> PS2: Dobrá snůška všechno spraví.

Hodne vcely a hodne medu preje Vasek.

váľená paní Fraňková,
Nemohu souhlasit ani s jedním Vámi prezentovanými body. Zřejmě jsem
nezachytil informaci, kde pracujete, nebo účel pro který sbíráte naąe
názory a chtěl bych Vás poprosit o více informací z této zajímavé
oblasti.
K Vaąim názorům:
Ad 1) Je prokázáno, ľe přínos 1 včelstva pro přírodu, společnost a
stát je asi 43 000 kč a pro včelaře cca 1000 - 2000 kč, pokud jde vąe
dobře. Dříve stát de facto podporoval včelaře přes zemědělství
placenou opylovací sluľbou atd. domnívám se, ľe význam včelařství
není u nás doceněn a 150 kč na včelstvo není prakticky nic neľ
psychologické ocenění, ľe si nás stás vąiml a uznává důleľitost naąí
práce pro společnost.
Ad 2) s tímto výrokem také nemohu souhlasit, protoľe z důvodů
veterinárních a daląích nespecifikovaných (nepřítomnost včelaře v
daném místě, naopak blízkost učiliątě v Nasavrkách) nikdy nedosáhneme
rovnoměrného zavčelení a ze zkuąeností historických (viz např starąí
ročníky včelařství)i ze zahraničních zpráv není problémem aby 300
včelstev bylo v katastru obce jak udávají kroniky a zahraniční údaje,
kde chovali řadu let 200 -400 včelstev na jedné včelnici bez známek
převčelení. Ptám se tedy, co je to podle Vás převčelení?
Ad 3) Toto záleľí na konkrétní oblasti kde včelaříme a pouľité
technologii... např. Jiľní Morava a Praha mají výnosy několikrát
větąí neľ podhorské oblasti, protoľe tam není taková snůąka a je
kratąí celá sezona i o několik týdnů!!!
Jinak si myslím, ľe by Vámi zmiňovaných 300 včelstev by mělo stačit.
Soudím tak podle osobních kontaktů s několika komerčními včelaři.
Celkově bych chtěl vyzvat k pohledu na podporu i z toho pohledu, ľe
komerčních včelařů je u nás několik desítek a moc nás nevytrhnou z
hlediska zavčelení a ostatních je 55 000 a přebírat slepě zahraniční
zkuąenosti, zvlaątě ze včelaření, kdyľ vąude jinde je úroveň
včelaření horąí neľ u nás a měli by se ostatní učit lecos od nás.
S pozdravem MUDr. Radek Hubač
Hradec Králové


Dne 15. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Vážení včelaři,
> 1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
> dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
> 2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
> krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
> úseku krajiny?
> 3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
> Musíte chovat méně nebo více včelstev?
>
> žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
> Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
> Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.
>
> Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz       
> nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Ziskejte pocitac! Je to GEnialne jednoduche!
http://www.genius.cz

Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
pardubicích přednášel Dr. Kamler
Radek

Dne 11. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zdravím včelaře
>
> Minulou sobotu se ve Výzkumném včelařském ústavu v Dole u Prahy
> konal seminář "racionalizace ve včelařství". Bylo to zajímavé.
> Organizátorům touto cestou děkuji.
>
> Přednášel př. ing. Kamler. Vybral bych z jeho přednášky (dle svých
> poznámek) pár bodů pro zdejší besedníky.
>
> Hovořilo se např. o síle zazimovaného včelstva s ohledem na rozdíly
> mezi kraňkou a vlaškou. Uvedl, že síla zimovaného včelstva 3 kg, o
> které bájí někteří, je pro kraňskou včelu pohádkou. V takovéto síle
> lze zimovat vlašku, která má geneticky dánu větší zimovací sílu ale
> pomalejší jarní rozvoj. Naproti tomu kraňka zimuje v poloviční síle,
> avšak vyznačuje se strmým rozvojem na jaře. 1 - 1,5 kg váha kraňského
> včelstva po vyzimování se považuje za dobré a zcela vyhovující
> (myslím, že je to jeden plně obsedlý nástavek 39*24). Takovéto kraňské
> včelstvo do rozkvětu řepky stihne dostatečně zesílit. Jsou to již
> publikovaná fakta, ale je vhodné je občas znovu připomenout.
>
> Úlová otázka.
>
> Předpokládá se nástavkové včelaření. Výhodou je čtvercový půdorys
> nástavku. Problém, zda nástavky uteplené či neuteplené, prohlásil
> přednášející za "akademickou otázku"; silná včelstva se bez izolace
> obejdou. Nicméně je pravdou, že u včel "se všechno točí kolem tepla".
> U silných včelstev není výnos medu podmíněn přítomností dobré tepelné
> izolace nástavků. U slabých včelstev zvyšuje dobrá tepelná izolace
> výnos medu o 50 - 80 procent.
>
> Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).
>
> Rámková délka 42 cm (slovenská a evropská délka): pro včely je
> výhodnější než 39 cm (Slovensko mělo ve výběru rámkové míry šťastnější
> ruku než my).
>
> Rámková délka 45 cm: zavedena v Americe a roztroušena po světě. V
> Evropě byla modifikována na 42 a 43 cm.
>
> Přednášející uvedl, že pokusně chová včelstva na všech třech rámkových
> délkách (39 cm, 42 cm, 45 cm) a dle vlastní zkušenosti uvádí, že žádný
> výrazný rozdíl ve výnosu medu není.
>
> Na závěr srovnání rámkových měr přednášející pravil: Rámkové délky 39
> cm a 42 cm nám úplně stačí. Jestli chce někdo prosazovat rámkovou
> délku Langstrothu, ať zajistí včelařům levné nástavky (tedy levnější
> než na domestikované rámkové délky).
>
> Podotkl i to, že když zachováme dvě u nás v současnosti rozšířené
> rámkové míry (délky 39 a 42 cm), můžeme na sebe stavět nástavky
> (kompatibilita).
>
> Ohledně vysokých nástavků na míru 39*24 prohlásil, že pro nástavkové
> včelaření nejsou špatné (předpokladem je však používání rámku s úzkou
> spodní loučkou). Zimovat je nutno buď ve dvou nástavcích, nebo v
> jednom vysokém a jednom nízkém (39*17).
>
> Pak byly zmíněny výhody a nevýhody nízkonástavkového včelaření. Rámek
> nižší než 17 cm není vhodný pro plodování (ale spíše pro produkci
> plástečkového medu). Dále zmínil obecně známé a propagované výhody
> nízkonástavkového včelaření (jednodruhový a zralý med, práce s celými
> nástavky atd.). Uvedl i jednu méně zmiňovanou nevýhodu
> nízkonástavkového včelaření a tou jsou mezery v plodovém tělese na
> jaře, které vznikají mezi nástavky. Taková mezera se měří od poslední
> horní buňky plástu ve spodním nástavku k první dolní buňce plástu
> následujícího vyššího nástavku. Tedy mezera je dána výškou spodní a
> horní loučky a mezi nástavkovou mezerou (kvůli minimalizaci této
> mezery je velice důležité používat rámky z užší spodní loučkou, aby
> plást byl dostavěn až dolů k loučce). Tyto mezery jsou mrtvým
> prostorem, který včelstvo musí při plodování vyhřívat, ale nemůže jej
> k plodování použít. Přednášející pravil, že v tom vidí jeden z
> hlavních důvodů pomalejšího jarního rozvoje včelstev v
> nízkonástavkových úlech. (Dodávám k tomu: u vlašky by to tak vadit
> nemuselo, ale u kraňky, která zimuje slabší a potřebuje rychlý jarní
> rozvoj, může být poměrně značné procento "mrtvého prostoru" v
> nízkonástavkovém úle větším problémem.)
>
> ------------------------
>
> Dále byl prakticky předváděn chlazený sklad na souše a med (při dobré
> tepelné izolaci běží kompresor chlazení jen chvíli - v noci - na noční
> proud. Chlazení vysouší vzduch (relativní vlhkost musí být pod 60
> procent - pak med vysychá), a tak je možno skladovat souše mokré od
> medu, aniž by zkvasily; zároveň jsou tím chráněny proti zavíječi. Na
> jaře jimi lze rychle rozšiřovat včelstvo a neuniká snůška.
>
> Pak bylo předváděno vyvařování starých souší bez porušení drátkování
> (doporučeno je používání nerezového drátku).
>
> Nakonce byla předvedena medárna: zařízení pro ohřívání konví s
> vytočeným medem, vyhřívané stáčecí zařízení medu do sklenic a zařízení
> na pastování medu (ohřívané i chlazené). Vše v takovém provedení, aby
> to bylo dostupné pro malovčelaře a případně i podomácku zhotovitelné.
>
> -----------------------
>
> Návštěvu kursu (bude se opakovat zase za rok) mohu všem doporučit.
>
>
> J. P. B.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nejenom anglicko-cesky slovnik: http://slovnik.seznam.cz

Já jsem rád, že mám míru rámků 39x24 a už ji jistě nezměním. Takových nás je
asi víc.
K čemu se drásat úvahami nad tím, že jiné míry jsou lepší. Možná jo, možná
ne.
Možná by bylo lepší, kdybych byl bílý američan, nebo němec študovaný v
Oxfordu? Taky to nezměním, tak proč to rozebírat. Abych si pochvaloval, že
mám nejlepší úl na světě? To mě nebaví.
Proto považuji tyhle polemiky za ztrátu času. Beru své úly jako věc danou,
tak jako své kraňky a zajímají mě jen zkušenosti jak to dělat v těchto
danostech co nejlépe. A to Dr. Kamler dělá.
Tak ho poslouchám.
A třešně už nám kvetou. Jen to počasí není pro květ ideální.
Eman

Josef Blinka ->včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
->Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších
->racionalizátorů v této zemi
->nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend,
->započatý ve
->2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři
->volat po změně
->rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří
->strejcové dali
->hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30!
->Úplně opačně, než
->se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru -

> Zajímalo by mě, kdo byl přednášejícím, prakticky totéž nám v
> pardubicích přednášel Dr. Kamler
> Radek
Nehnal bych to tak na ostri, mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
jeho odbornosti.

Jinak se mi libi Tvuj prispevek, reakce na dopis pi. Frankove zrejme pro
to, ze z tech vyzev citim cosi umeleho, je to nejak podivne, cely ten
vyzkum. Souhlasim s Tebou zcela. Ptal bych se "Cui Prodest" ?

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Včera než začalo pršet,jsem pozoroval krásně žluťoučkého
trubce,jak zmateně kroužil pod úly,až přistál v trávě,což
byl asi jeho konec.Je normální,že ho asi dělnice z úlu
v tuto dobu vyhnaly?Není to znamení,že v úle docházejí
zásoby?Dovnitř jsem nešel,protože si myslím,že je ještě
zima.

Zdravím všechny!

Pokusím se zareagovat na některé připomínky k mým poznámkám z kurzu
racionalizace. Podotýkám, že se v tomto a předchozím příspěvku snažím
(možná nedokonale) prezentovat to, co zaznělo na kurzu racionalizace,
a nikoliv své názory. Pokud na kurzu byl ještě někdo z besedníků, tak
mne případně, prosím, opravte či doplňte, pokud bych se vyjádřil
nepřesně.

> mam takovy dojem za pan Kamler ma oba
> tituly, a pr. Baudis pouzil jen jeden. Ale tim Kamlerovi urcite neubral na
> jeho odbornosti.

Omlouvám se, jestli jsem nevědomky zamlčel jeden z titulů př. F.
Kamlera (v knize "Nástavkové včelaření" je uveden s titulem "ing").
Mimochodem - na kurzu uvedl, že se chystá k vydání inovovaná verze
této knížky, ve které bude mnohé z toho, co zaznělo na kurzu,
otištěno.

> Jiná, než kraňská včelstva neznám.

Ano, chov kraňské včely je na našem území už chráněn zákonem. Tj. chov
např. vlašské včely je u nás dnes už protizákonný. Důvody jsou,
myslím, jasné (trubci létají všude a jeden chovatel vlašky bude
ovlivňovat chovy včelařů široko daleko; a tyto chovy se zavlečenými
geny vlašky budou pak produkovat další trubce atd.)


> Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý.

Když se řekne o nějakém rámku, že je malý, je potřeba dodat - k čemu
je malý. Rámek 39*24 je bezesporu poněkud malý při dvouprostorovém
včelaření a pro zimování včelstva v plodišti (tak to zaznělo na kurzu
a přítel ing. Kamler to doprovázel kresbami jednoprostorově zimujícího
včelstva). Při nástavkovém včelaření je situace jiná. Místa je dost -
zimující hrozen není "splácnutý" na výšku 24 cm, ale může pod zásobami
zaujmou přibližný kulový tvar, a tím neztrácet na síle.

Rámek výšky 24 cm se považuje (dle slov přednášejícího) za rámek,
který už patří do kategorie vysokých. To má výhodu pro plodování a
nevýhodu těžkého zamedovaného nástavku. Nad touto nevýhodou však
přednášející - obrazně řečeno - mávnul rukou, s tím, že se tato
nevýhoda dá eliminovat různými způsoby: mladým pomocníkem, zdvihacími
zařízeními anebo ručním odebráním třetiny až poloviny medných plástů
do nástavku připraveného na kárce (nebo do rojáku), a následným
odebráním už poloprázdného nástavku... apod.

Je však nutno rozlišovat následující dva fenomény: "rámek 39*24" a
"rámková délka 39 cm". První je jasné. Druhé znamená nejen vysoký
rámek, ale i různé polorámky apod. Kdo chce požívat výhody lehkých
medníkových nástavků, nemusí kvůli tomu opouštět rámkovou délku 39 cm,
ale na půdorysu kvadratických nástavků pro rámkovou délku 39 cm si
může vybudovat jakýkoliv úlový systém - např. vysoké rámky pro
plodiště a nízké pro medník, anebo celý nízkonástavkový systém (v
takovém případě je důležité, aby výška polorámků nebyla nižší než 17
cm). Tak nějak to bylo načrtnuto na kurzu racionalizace.


> Moudří strejcové dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30!

Ing. Kamler pravil, že tato rámková míra je pro dvouprostorové
včelaření vhodnější než 39*24.

Sám za sebe bych si dovolil dopsat tuto osobní poznámku:

Nu, nepřipadá mi nejvhodnější vyjadřovat tak opovržlivě o předcích
("moudří strejcové")... Snažili se vypořádat se zadaným úkolem, jak
bylo v jejich možnostech. Je potřeba vědět, že v té době bylo součástí
zadání, že se má jednat o míru pro dvouprostorové včelaření, a proto
celkem správně zvolili výšku 30 cm. Rámková délka 37 cm byla zvolena
nešťastně (prý ty dva centimetry ubrané na délce měly pomoci vytlačit
med z plodiště do medníku); její hlavní nevýhodou je to, že úlový
půdorys nemůže být kompatibilní s úly pro nejrozšířenější rámkovou
délku 39 cm (to je podobná situace jako dnes při zavádění
langstrothovy rámkové délky, která je zcela nekompatibilní s místním
zavedeným úlovým systémem). A proto se nerozšířila tak, jak bylo
zamýšleno. Kdyby konstruktéři "jednotného úlu" zvolili rámkovou míru
39*30, mělo by jejich snažení asi daleko větší úspěch (myslím, že
analogie platí i pro dnešek: kdyby se propagátoři nástavkového a
nízkonástavkového včelaření drželi rámkové délky 39 cm, mělo by jejich
snažení daleko větší ohlas).


Vše v dobrém


J. P. Baudiš

> > Dále uvedl, že rámková míra délka 39 cm je pro nástavkové včelaření
> > vyhovující (pravil: rámková míra 39 cm vyhovuje chovu silných včelstev
> > s dobrým výnosem; není důvod, proč ji rušit).
>
> Příteli Baudiši,
> nespletl jste si semináře? Opravdu jste byl na semináři o racionalizaci ve
> včelařství? A opravdu tyto věty pronesl ředitel VÚVč?
> Pak veškeré snahy př. Boháčka a desítek dalších racionalizátorů v této
zemi
> nezbývá hodnotit jinak, než jako marnost nad marnost. Trend, započatý ve
> 2.polovině minulého století pokračuje. Tehdy začali včelaři volat po změně
> rámkové míry, protože poznali, že rámek 39x24 je malý. Moudří strejcové
dali
> hlavy dohromady a ejhle - vypotili zázračnou r. m. 37x30! Úplně opačně,
než
> se ubíral téměř celý tehdejší svět, včetně velkého vzoru - SSSR. Ještě že
> aspoň zastavili výrobu budečáku a univerzálu.
> Chtělo by se napsat několikastránkový příspěvek ale . . . "mluviti
stříbro,
> mlčeti zlato".
>
> Hodně radosti se včelkama přeje Josef Blinka.

Jestliže Dr. Kamler hovořil o tom, že rámek 39 cm vyhovuje, hovořil o délce
rámku, nikoliv o rámkové míře 39x24. Tím měl jistě na mysli, že včelám je to
jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další věcí je ale výška
rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler hovoří ve Včelařství č.4,
str. 78-79. Dá se na této r.m. včelařit a hodně včelařů to nesporně umí. Jen
s sebou nese rizika, jež by např. při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba
právě uplynulou zimu, když byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři
zachraňovali včelstva zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku 39x24
se nevejde dost zásob!

Navržení "jednotné" míry 37x30 byla jistěže velká chyba (proč nenavrhli
39x30, že?). Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je skoro
stejná jako česká 39x24. Jeden nástavek pro plodiště je málo a dva už jsou
většinou zase moc (kolem plodu v tomtéž rámku bývá moc medu). U nás přece
chováme kraňku a ne velmi plodnou vlašku jako v USA.
A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření Langstrothova
úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
kompatibilní? Pan Boháč, s nímž jsem v písemném kontaktu, mi k tomu sdělil
nějaké argumenty, z nich jen jediný považuji za skutečně oprávněný - pokud
bych prodával do zahraničí včelstva (oddělky), aby kupujícímu naše rámky
pasovaly do jeho úlů. Zaváděním další délky rámků (45, abych byl přesný 44,8
cm) se rozšiřuje sortiment rámkových měr a rozměrů nástavků, to nepovažuji
za racionalizaci našeho včelaření! Ovšemže kdo chce, ať si takové úly pořídí
(ale raději vyšší a/nebo nižší rámky než klasické Langstr. 23 cm !), nic v
tom nebrání. Jen nevím, proč je to doprovázeno takovou masívní propagací??
Jsou zajímavější a důležitější věci kolem chovu včel než jen úly a na ně pak
v časopisu není dost místa...

Květoslav Čermák

Prosím třeba i o soukromou ekonomickou kalkulaci na chov 300 včelstev ?
nemohu počítat s cenou 50 Kč/kg , započítat odpisy, cukr a ostatní náklady
. Kdo se do toho pustí tak mu držím palce nebo musí mít ještě nějakého
mecenáše.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Radek Hubač [mailto:drh/=/seznam.cz]
Sent: Monday, April 15, 2002 9:24 AM
To: propolis/=/quick.cz; vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Zruenídotací


vážená paní Fraňková,
Nemohu souhlasit ani s jedním Vámi prezentovanými body. Zřejmě jsem
nezachytil informaci, kde pracujete, nebo účel pro který sbíráte naše
názory a chtěl bych Vás poprosit o více informací z této zajímavé
oblasti.
K Vašim názorům:
Ad 1) Je prokázáno, že přínos 1 včelstva pro přírodu, společnost a
stát je asi 43 000 kč a pro včelaře cca 1000 - 2000 kč, pokud jde vše
dobře. Dříve stát de facto podporoval včelaře přes zemědělství
placenou opylovací službou atd. domnívám se, že význam včelařství
není u nás doceněn a 150 kč na včelstvo není prakticky nic než
psychologické ocenění, že si nás stás všiml a uznává důležitost naší
práce pro společnost.
Ad 2) s tímto výrokem také nemohu souhlasit, protože z důvodů
veterinárních a dalších nespecifikovaných (nepřítomnost včelaře v
daném místě, naopak blízkost učiliště v Nasavrkách) nikdy nedosáhneme
rovnoměrného zavčelení a ze zkušeností historických (viz např starší
ročníky včelařství)i ze zahraničních zpráv není problémem aby 300
včelstev bylo v katastru obce jak udávají kroniky a zahraniční údaje,
kde chovali řadu let 200 -400 včelstev na jedné včelnici bez známek
převčelení. Ptám se tedy, co je to podle Vás převčelení?
Ad 3) Toto záleží na konkrétní oblasti kde včelaříme a použité
technologii... např. Jižní Morava a Praha mají výnosy několikrát
větší než podhorské oblasti, protože tam není taková snůška a je
kratší celá sezona i o několik týdnů!!!
Jinak si myslím, že by Vámi zmiňovaných 300 včelstev by mělo stačit.
Soudím tak podle osobních kontaktů s několika komerčními včelaři.
Celkově bych chtěl vyzvat k pohledu na podporu i z toho pohledu, že
komerčních včelařů je u nás několik desítek a moc nás nevytrhnou z
hlediska zavčelení a ostatních je 55 000 a přebírat slepě zahraniční
zkušenosti, zvlaště ze včelaření, když všude jinde je úroveň
včelaření horší než u nás a měli by se ostatní učit lecos od nás.
S pozdravem MUDr. Radek Hubač
Hradec Králové


Dne 15. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Vá?ení včelaři,
> 1. Souhlasíte s názorem, ?e by v budoucnu měly být zru?eny drobné přímé
> dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
> 2. Souhlasíte s názorem, ?e v české krajině jsou velkochovy nemo?né z
> krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
> úseku krajiny?
> 3. 300 včelstev má stačit pro u?ivení včelaře, jaká je va?e zku?enost?
> Musíte chovat méně nebo více včelstev?
>
> ?ádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
> Nyní máte jedinečnou mo?nost vyjádřit své názory!
> Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.
>
> Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
> nebo na adresu: Rů?ena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Ziskejte pocitac! Je to GEnialne jednoduche!
http://www.genius.cz

Nieco na tom bude. Zimoval som vačšinu vcelstiev v dvoch az štyroch
neuteplenych nastavkoch 42x17 cm na zasietovanom dne. Mensiu cast som mal v
uteplenych starsich uloch typu B a 5 vcelstiev som pokusne zazimoval na
ramikoch 42x35 cm / ramik je cez dva nastavky /. Jeden rok / zima / a 5
vcelstiev nie dost na to aby som mohol robit závery, ale cim vyssi ramik
tym lepsie vcely prezimovali. V NN 17 cm vyska cast vcelstiev / hl.
priemerne /dost zoslabla a bolo potrebne aj spajat. V uteplenych B9 a B10
prezimovali prakticky bez strat. Na 35 cm vyske v neuteplenych nastavoch
prezimovali podobne ako v B uloch.

Matej



Dr. Kamler hovoří ve Včelařství č.4,
str. 78-79. Dá se na této r.m. včelařit a hodně včelařů to nesporně umí.
Jen
s sebou nese rizika, jež by např. při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba
právě uplynulou zimu, když byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři
zachraňovali včelstva zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku
39x24
se nevejde dost zásob!

JIŽ OD STŘEDOVĚKU SI PANONÍCI I VRCHNOST VÁŽILY PRÁCE VČELAŘŮ A UDĚLOVALY
JIM JI RŮZNÁ PRIVILÉGIA Jak to tak vidím jsou snahy včelařům dokonce
odebrat těch symbolicých 150 korun. Opravdu si tito rádoby hospodáři myslí
že to zachrání státní kasu. Jako by už nestačilo, že tato dotace se musí
zdaňovat,což už samo o sobě je postaveno na hlavu. Podle mne by se mělo od
zdaňování do 50 včelstev ustoupit.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 15, 2002 9:01 AM
Subject: RE: Zruení dotací


Preji pekny den,
posilam svuj nazor do ankety.

ad 1)
Rozhodne ne. Myslim, ze i my malovcelari, kteri vcelarime protoze nas to
bavi, napomahame (nebo lepe receno, nase vcely napomahaji) zemedelstvi -
opylovani. Zruseni prispevku by znamenalo zruseni rady malovcelaru. Podle
statisktik se jedna o dost vyznamne procento celkoveho poctu ceskych
vcelstev.

ad 2)
Naprosto souhlasim.

ad 3)
Nemam predstavu, nezabyval jsem se nikdy touto myslenkou, vcelarim pro svou
potrebu a to co mam navic vicemene rozdam po pribuznych a znamych.

Nicmene jednoducha minimalizovana kalkulace:
300 vcelstev s prumernym vynosem 25 kg, pri cene v prumeru 50 kc/kg, asi by
to melo stacit. Nezahrnuji do toho prodej oddelku, matek, propolisu,...
Rotschildovi by to asi nestacilo :-) , ale zit se z toho urcite da. Ale je
to jen jednostranny pohled.

Zdravi
Pavel Kristl, Letohrad





-----Original Message-----
From: Fraňková [mailto:propolis/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 15, 2002 8:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Zruení dotací


Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.346 / Virová báze: 194 - datum vydání: 10.4.2002

JIŽ OD STŘEDOVĚKU SI PANONÍCI I VRCHNOST VÁŽILY PRÁCE VČELAŘŮ A UDĚLOVALY
JIM JI RŮZNÁ PRIVILÉGIA Jak to tak vidím jsou snahy včelařům dokonce
odebrat těch symbolicých 150 korun. Opravdu si tito rádoby hospodáři myslí
že to zachrání státní kasu. Jako by už nestačilo, že tato dotace se musí
zdaňovat,což už samo o sobě je postaveno na hlavu. Podle mne by se mělo od
zdaňování do 50 včelstev ustoupit.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 15, 2002 9:01 AM
Subject: RE: Zruení dotací


Preji pekny den,
posilam svuj nazor do ankety.

ad 1)
Rozhodne ne. Myslim, ze i my malovcelari, kteri vcelarime protoze nas to
bavi, napomahame (nebo lepe receno, nase vcely napomahaji) zemedelstvi -
opylovani. Zruseni prispevku by znamenalo zruseni rady malovcelaru. Podle
statisktik se jedna o dost vyznamne procento celkoveho poctu ceskych
vcelstev.

ad 2)
Naprosto souhlasim.

ad 3)
Nemam predstavu, nezabyval jsem se nikdy touto myslenkou, vcelarim pro svou
potrebu a to co mam navic vicemene rozdam po pribuznych a znamych.

Nicmene jednoducha minimalizovana kalkulace:
300 vcelstev s prumernym vynosem 25 kg, pri cene v prumeru 50 kc/kg, asi by
to melo stacit. Nezahrnuji do toho prodej oddelku, matek, propolisu,...
Rotschildovi by to asi nestacilo :-) , ale zit se z toho urcite da. Ale je
to jen jednostranny pohled.

Zdravi
Pavel Kristl, Letohrad





-----Original Message-----
From: Fraňková [mailto:propolis/=/quick.cz]
Sent: Monday, April 15, 2002 8:40 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Zruení dotací


Vážení včelaři,
1. Souhlasíte s názorem, že by v budoucnu měly být zrušeny drobné přímé
dotace (150Kč) a podporovány včelařské farmy?
2. Souhlasíte s názorem, že v české krajině jsou velkochovy nemožné z
krajinných důvodů? Zůstávaly by prý oblasti bez včel oproti převčelenému
úseku krajiny?
3. 300 včelstev má stačit pro uživení včelaře, jaká je vaše zkušenost?
Musíte chovat méně nebo více včelstev?

žádám Vás o spolupráci při vypracování studie o včelařství.
Nyní máte jedinečnou možnost vyjádřit své názory!
Ve studii musí být popsán současný stav a návrh budoucnosti.

Názory prosím zasílejte e-mailem: propolis/=/quick.cz
nebo na adresu: Růžena Fraňková, Na Stárce 7, 15000 Praha 5


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.346 / Virová báze: 194 - datum vydání: 10.4.2002

Pokud jde o zimování, u mě se nejeví rozdíly takové, že by na nízkých
nástavcích 42x17 byla včelstva viditelně slabší proti těm na vysokých
rámcích (mám 42x36 cm). Ale podle zkušeností minulých tří let se během jara
lépe rozvíjely včely ve vysokých nástavcích a projevilo se to i ve vyšším
výnosu medu - myslím, že to mnohé v konferenci bude zajímat, tak zde
výsledky uvádím s předstihem před časopisem, kde budou koncem roku (v
kalendáriu) včetně letošních.
Rok 2000:
jen nízkonástavkové (95 včelstev), med průměrně 20,7 kg
kombinované = 1 vysoký, + v sezoně nízké (10 vč.), med 23,4 kg
Rok 2001:
jen nízkonástavkové (84 včelstev), med průměrně 14,0 kg
kombinované = 1 vysoký + v sezoně nízké (24 vč.), med 17,1 kg
Šlo jen o jednostěnné úly stejné v půdorysu (Optimal). I vše ostatní bylo
srovnatelné, rozdíl jen v celistvosti plástu. Myslím, že to je zajímavý
výsledek.
Kdo máte nějaké zkušenosti s kombinovaným (Dadant) systémem, napište!

Květoslav Čermák


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 16, 2002 1:51 PM
Subject: Antwort: Re: Kurs racionalizace

Nieco na tom bude. Zimoval som vačšinu vcelstiev v dvoch az štyroch
neuteplenych nastavkoch 42x17 cm na zasietovanom dne. Mensiu cast som mal v
uteplenych starsich uloch typu B a 5 vcelstiev som pokusne zazimoval na
ramikoch 42x35 cm / ramik je cez dva nastavky /. Jeden rok / zima / a 5
vcelstiev nie dost na to aby som mohol robit závery, ale cim vyssi ramik
tym lepsie vcely prezimovali. V NN 17 cm vyska cast vcelstiev / hl.
priemerne /dost zoslabla a bolo potrebne aj spajat. V uteplenych B9 a B10
prezimovali prakticky bez strat. Na 35 cm vyske v neuteplenych nastavoch
prezimovali podobne ako v B uloch.

Matej

Ospravedlnujem sa zabudol som dopisat poslednu vetu.
" Na 35 cm ramikoch je jarný rozvoj najrýchlej?í "

Matej

Zima si myslim, ze neni. Lepsi nahlidnout, nez nechat vcely ppadnout,
ale z napsaneho mi neni situace jasna. Pokud hrozi padnuti hladem, v
podmetu jsou zive vcely, ktere melou z posledniho. Pokud behem
lepsiho pocasi vcely nosi pyl... je nejspise vse v poradku.Vetsi
obavy bych mel z pripadne osirelosti, tedy pokud by z daneho vcelstva
vylitavalo vice trubcu nez jen jeden, bude vcelstvo nejspise osirelea
podle mych zkusenosti je potom jedinou moznosti za pekneho pocasi
smest vcelstvo opodal do travy a ul zrusit.
Radek

15. duben 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Včera než začalo pršet,jsem pozoroval krásně žluťoučkého
> trubce,jak zmateně kroužil pod úly,až přistál v trávě,což
> byl asi jeho konec.Je normální,že ho asi dělnice z úlu
> v tuto dobu vyhnaly?Není to znamení,že v úle docházejí
> zásoby?Dovnitř jsem nešel,protože si myslím,že je ještě
> zima.
>

______________________________________________________________________
Reklama:
E-mail zdarma na cely zivot: http://email.seznam.cz

V priloze posilam navod na masticku, jestli budes mit chut, vem to
taky ukazat brtnikum na schuzi.
O Polsku zatim nic nevim, nepodarilo se mi zjistit cislo na Duchace,
pocitam, ze spis jo. Takze v sobotu radeji kolem sedme, musim se
stavit jeste doma, abych netahl do Polska 50kg medu.
Radek


______________________________________________________________________
Reklama:
Oskar GPRS> okamzity a neustaly pristup k internetu prostrednictvím
mobilního telefonu. http://www.gprsforum.cz

V priloze posilam navod na masticku, jestli budes mit chut, vem to
taky ukazat brtnikum na schuzi.
O Polsku zatim nic nevim, nepodarilo se mi zjistit cislo na Duchace,
pocitam, ze spis jo. Takze v sobotu radeji kolem sedme, musim se
stavit jeste doma, abych netahl do Polska 50kg medu.
Radek


______________________________________________________________________
Reklama:
Oskar GPRS> okamzity a neustaly pristup k internetu prostrednictvím
mobilního telefonu. http://www.gprsforum.cz

omlouvam se, poslal jsem omylem do konference soukr. mail a mozna i
2x. V priloze najdete strucny popis vcelich produktu, treba bude
nekomu uzitecny.

Radek

______________________________________________________________________
Reklama:
Se sluzbou Oskar GPRS> jste vzdy pripojeni k internetu nebo Wapu, pokud
prave neprenasite data nic neplatite. http://www.gprsforum.cz

> omlouvam se, poslal jsem omylem do konference soukr. mail a mozna i
> 2x. V priloze najdete strucny popis vcelich produktu, treba bude
> nekomu uzitecny.

Přílohy připojené k e-mailu do konference neprojdou. Rád dám "stručný
popis včelích produktů" besedníkům k dispozici. V konferenci se to
dělá prostřednictvím webové stránky na www.vcely.or.cz/files K tomu je
však potřeba e-mail s připojeným souborem zaslat nikoliv do konference
ale na moji adresu (nebo ještě lépe na adresu vcely-files/=/v.or.cz )

Díky a zdravím


J. P. Baudiš

> Jestliže Dr. Kamler hovořil o tom, že rámek 39 cm vyhovuje, hovořil
> o délce rámku, nikoliv o rámkové míře 39x24.

Na kurzu se hovořilo zvlášť o rámkové délce 39 cm a zvlášť o rámku
39*24. Přednášející sice prohlásil rámek 39*24 za vyhovující, ale v
tom kontextu, že se jedná o použití tohoto rámku v nástavkovém úle, že
rámek bude mít zúženou spodní loučku a že zimovat se nebude v jednom
nástavku nýbrž buď:

a) ve dvou nástavcích na míru 39*24

nebo

b) v jednom nástavku na míru 39*24 plus polonástavek se zásobami.


> Tím měl jistě na mysli,
> že včelám je to jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další
> věcí je ale výška rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler
> hovoří ve Včelařství č.4, str. 78-79.

Pokud to správně chápu, tak má na mysli zimování v jednom patře
dvouprostorového úlu (nebo v jednom nástavku této míry).

> Dá se na této r.m. včelařit a
> hodně včelařů to nesporně umí. Jen s sebou nese rizika, jež by např.
> při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba právě uplynulou zimu, když
> byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři zachraňovali včelstva
> zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku 39x24 se nevejde
> dost zásob!

Ano, je-li zimováno v jednom patře, pak je na této rámkové míře
zimující chumáč splácnutý, v úle jsou mrtvé prostory a při tom všem se
tam ani nevejde dostatek dobře přístupných zásob.


Slabá včelstva radí pospojovat, protože ze slabocha není žádný výrazný
užitek, jediné, co se podaří, že ho zazimujeme. Tedy pospojovat a
úbytek počtu včelstev nahradit květnovými oddělky, které do podzimu
zesílí.


> Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku
> je skoro stejná jako česká 39x24. Jeden nástavek pro plodiště je
> málo a dva už jsou většinou zase moc (kolem plodu v tomtéž rámku
> bývá moc medu). U nás přece chováme kraňku a ne velmi plodnou vlašku
> jako v USA.

Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
je nutno vztahovat k vlašce.

> A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
> Langstrothova úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také
> abychom s ním byli kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč
> s nimi mám být kompatibilní?

> Pan Boháč, s nímž jsem v písemném kontaktu, mi k tomu sdělil nějaké
> argumenty, z nich jen jediný považuji za skutečně oprávněný - pokud
> bych prodával do zahraničí včelstva (oddělky), aby kupujícímu naše
> rámky pasovaly do jeho úlů.

Obchod se včelstvy bude skutečně asi jediným vážným argumentem pro
celosvětovou kompatibilitu... Jenže jsme na začátku 21. století a měli
bychom být poučeni, k čemu to vede - včelí nemoci! V poslední době je
novou hrozbou - úlový brouk - proti němu je Varroa destruktor docela
milý společník.

Nejen, že žere veškerý plod, ale prý nakonec i kompletně celé plásty a
navíc má tak smradlavé výkaly, že to, co zbude, je naprosto
nepoužitelné. Zimuje v zemi zavrtán až 50 cm pod povrchem. Je to
zavlečeno z J. Afriky (s banány?) Ta globalizace - ta nám dává
zabrat...


> Zaváděním další délky rámků (45, abych
> byl přesný 44,8 cm) se rozšiřuje sortiment rámkových měr a rozměrů
> nástavků, to nepovažuji za racionalizaci našeho včelaření!


> Květoslav Čermák


Minulou sobotu proběhl v Dole další seminář - o medu (senzorika,
marketing). Jakmile budu mít trošku času, tak sem z jeho obsahu také
něco napíši.


J. P. Baudiš

Zdravím!

> Ale podle zkušeností minulých tří let se během jara lépe rozvíjely
> včely ve vysokých nástavcích a projevilo se to i ve vyšším výnosu
> medu - myslím, že to mnohé v konferenci bude zajímat, tak zde
> výsledky uvádím s předstihem před časopisem, kde budou koncem roku
> (v kalendáriu) včetně letošních.

Potvrzuje se tím, že rychlejší jarní rozvoj na velkém plástu vysokého
nástavku se prostě musí projevit. Zvláště v naší místní středoevropské
kombinaci: kraňská včela a řepka (resp. jarní snůška).

Cokoliv, co nějak urychlí jarní rozvoj, má při této naší kombinaci
význam a mělo by se projevit na medném výnosu.

J. P. B.

> Rok 2000: jen nízkonástavkové (95 včelstev), med průměrně 20,7 kg
> kombinované = 1 vysoký, + v sezoně nízké (10 vč.), med 23,4 kg Rok

> 2001: jen nízkonástavkové (84 včelstev), med průměrně 14,0 kg
> kombinované = 1 vysoký + v sezoně nízké (24 vč.), med 17,1 kg

> Šlo jen o jednostěnné úly stejné v půdorysu (Optimal). I vše ostatní
> bylo srovnatelné, rozdíl jen v celistvosti plástu. Myslím, že to je
> zajímavý výsledek.

>> Tím měl jistě na mysli,
>> že včelám je to jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další
>> věcí je ale výška rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler
>> hovoří ve Včelařství č.4, str. 78-79.

>Pokud to správně chápu, tak má na mysli zimování v jednom patře
>dvouprostorového úlu (nebo v jednom nástavku této míry).

Ano, přesně tak. Myslím, že totiž většina včelstev na rámcích 39x24 je u nás
zimována v jednom prostoru, v úlech jako Budečáky, Univerzály a podobné
typy. V některých z nich se ve dvou prostorách ani nedá bezpečně zimovat
kvůli velké mezeře od spodního rámku k rámku nad ním. Ta bývá 2-3 cm a to je
pro zimu moc - některá včelstva zůstanou dole a zásoby nahoře, v zimě mezeru
chomáč nepřejde. Navíc - takový prostor je malý, včelstvo se mu přizpůsobí
tak, že vytvoří menší včelstvo, než by bylo schopno. Dále je problém v
jednom prostoru s r.m. 39x24 včas zakrmit, když chceme, aby v srpnu včelstvo
plodovalo i uložilo do budoucího zimního hnízda dost zásob. Jsou to známé
věci, jen je připomínám...

>Slabá včelstva radí pospojovat, protože ze slabocha není žádný výrazný
>užitek, jediné, co se podaří, že ho zazimujeme. Tedy pospojovat a
>úbytek počtu včelstev nahradit květnovými oddělky, které do podzimu
>zesílí.

... jen bych dodal - v pospojovaných včelstvech potom raději vyměnit i
matku, protože malá síla je do značné míry dána geneticky.

Květoslav Čermák

Už dlouho jsem se v konferenci neozval, pečlivě čtu příspěvky a z některých se i poučuji. Baví mě diskuse o typech úlů, rámkové míře,zimování v těch či oněch nástavcích. Pro mě je největší problém stanoviště. Mám včelstva na svém pozemku, blízko lesa (200 m) a přesto mám v posledních letech potíže s výnosy a následně i s chovem. Prostě podle pravidla kde nic není, ani smt nebere, jsem dopadl v minulem roce. Moje včely prostě nenašly v okolí dostatek potravy nejen pro medný směr, ale ani dostatek pylu pro rozvoj a zimování. Louky, na kterých se před roky pěstoval bob a řepka byly vráceny v restitucích a přeměněny na stavební parcely, na kterých roste divoká tráva a šťovík. A les, moje poslední neděje už několik let nemeduje. Přičítám to leteckému koridoru, pod kterým jsem se ocitl po r.1989 a ve kterém na nás denně padají zbytky paliva z několika desítek mezinárodních spojů. Našel jsem na plechových stříškách úlů bílé mikrohrudky, jak mi někdo potřísnil zezhora úly. Do leteckého paliva se míchají všelijaké přísady podobně jako olovo do benzinu. Další příčinou může být zvýšená činnost závodu Kovohutě, který zpracovává olověný sběr (baterie) a v posledních letech pro snížení exhalací zdvihli komín, aby se tyto rozmístili na větší plochu a tím se snížila koncetrace zamoření.
Takže mě politujte, ale nikdo mi neporadí. Stěhovat se nemám kam, zamořeno bude celé okolí.
Přesto mám dotaz, pokud se někdo s podobnou situací setkal, aby mi dal zprávu: může spad z leteckého provozu (cesium z paliva, havarijní vypouštění) ev zvýšená koncentace olova ve spadu mít vliv na výskyt nosičů medovice ?
Emil

Emile nejsi na Příbramsku?

> Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
je nutno vztahovat k vlašce.

Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.

Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.

vojta

> Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
skoro
> stejná jako česká 39x24.

Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška rámků
má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)

> A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
Langstrothova
> úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
> kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
> kompatibilní?

Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových měr
je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby). Všichni
už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku a
na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.

vojta

Omlovám se za překlep. Samozřejmě jsem měl na mysli míru 44,8 x 23,2 cm

vojta

> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm.