78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



lokvenc.petr (e-mailem) --- 24. 4. 2013
Re: Snůka (61152) (61154) (61159) (61168)

No tak to nevím. Loňský cukr už přece dávno není tekutý. Spíš si myslím, že
někde něco kvete, o čemž ten včelař neví...
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Pajo
Sent: Wednesday, April 24, 2013 10:27 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Snůka

No tak když ti přeci nic nekvete a z rámků ti něco teče,tak to musí být
zákonitě cukr,který jsi loni dodal.Ne?Nebo jestli jsi nekrmil a včely
zůstaly na svých zásobách,tak to je pak něco jiného.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pajo (80.251.248.134) --- 24. 4. 2013
Re: Snůška (61152) (61154) (61159)

No tak když ti přeci nic nekvete a z rámků ti něco teče,tak to musí být zákonitě cukr,který jsi loni dodal.Ne?Nebo jestli jsi nekrmil a včely zůstaly na svých zásobách,tak to je pak něco jiného.
P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 24. 4. 2013
Re: přemísování nástavků (61157)

Podle staré včelařské encyklopedie Veselého a spol. se u devítirámkových
tachováků přehazovaly ty dva nástavky hlavně proto, že při pozdějším dodání
třetího doprostřed se dosáhlo toho, že každé tři roky se dostal každý rámek
do medometu a mohl být vyřezán a obnoven novou mezistěnou nebo vyřazen,
pokud již byl špatný. Při dnešní tendenci chovat co nejsilnější včelstva,
kterým již prostor 3 x 9 rámků nestačí, je již tento důvod poněkud mimo ...
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: dedavcelar
Sent: Wednesday, April 24, 2013 1:02 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: přemísování nástavků

Prosím o radu.Zda přemísťovat nástavky. Stav: přezimováno na dvou nást
/tachováky 24x39/.Ještě nerozabíráno,matky asi jsou všechny úly nosí kvanta
pylu.Tedy: má smysl zaměňovat horní se spodním nástavkem a kdy,příp. co
přidat či vyměnit,.Názory asi budou různé,podržím se toho většinového.Jsem
už starý dědek a se včelami teprve začínám,takže prosím o toleranci mých
asi základních neznalostí. Předem moc děkuji snad ještě nebude pozdě.
pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 4. 2013
Re: pĹ?emĂ­sovĂĄnĂ­ nĂĄstavkĹŻ

Já dávám ty souše jen 2 a to jako krajní. Tím se vyhnu jejich  pozdějšímu
překládaní do středu

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 24. 4. 2013
Předmět: Re: přemísování nástavků

"Osobně jsem proti zaměňování, je to zbytečná práce. Jakmile včely začnou
sílit (objeví se v na spodních loučkách v podmetu), tak je nutné začít
rozšiřovat. Pokud máte v zásobě souše, dáte do nástavku minimálně 3, zbytek
klidně mezistěny a nástavek dáte nahoru, netrháte tím plodové těleso a
pořádek, který včely v úlu mají. Načasovat po rozkvětu třešně až začátkem
řepky. Pokud souše nemáte, vezmete 2-3 rámky plodu, nebo prázdných souší bez
zbylých zásob ze spodního nástavku, nahradíte je mezistěnami a postupujete
dále stejně. Zazimujete na 3 nástavcích a na jaře 2014 spodní vyvaříte na
vosk. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: dedavcelar <ptaich/=/gmail.com>

Datum: 24. 4. 2013

Předmět: přemísování nástavků


"Prosím o radu.Zda přemísťovat nástavky. Stav: přezimováno na dvou nást

/tachováky 24x39/.Ještě nerozabíráno,matky asi jsou všechny úly nosí kvanta

pylu.Tedy: má smysl zaměňovat horní se spodním nástavkem a kdy,příp. co

přidat či vyměnit,.Názory asi budou různé,podržím se toho většinového.Jsem

už starý dědek a se včelami teprve začínám,takže prosím o toleranci mých

asi základních neznalostí. Předem moc děkuji snad ještě nebude pozdě.

pavel""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 4. 2013
Re: pÄš?emÄ?­sovÄ?Ä˝nÄ?­ nĂĽstavkĹŻ

Pod plod. A ten co je v něm plod se stane atomaticky medníkem matka bude
postupvat dole. Později jakmile matka přejde dole je možno vložit mřížku.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
Datum: 24. 4. 2013
Předmět: Re: pĹ?emĂ­sovĂĽnĂ­ n?stavků

"Teď jsem z toho trošku zmaten. Kam tedy doporučujete přidávat nástavek
(39x24)? Pod včelstvo, nebo nad jako medník?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 24. 4. 2013
Re: přemísťování nástavků (61157)

Mně se jeví přehazování nástavků jako náhradní technologie ke skutečným protirojovým opatřením. A to v případě, že včelař má hodně včelstev a málo času. Pokud má včelař dost času , tak stačí imitovat přirozený posun včelstva z horního nástavku do spodnějšího. Neboli pokud je v úlu dostatek včel a plodu, se najde matka, ta se přendá s 1 - 2 - 3 rámky plodu, podle toho, jak chladné má být počasí, do spodnějšího nástavku, na to mřížka a zbylé rámky s plodem se nechají pro ukládání medu. Prostě klasika, medník, plodiště.

Přirozeně se musí zajistit za prvé odstranění zbylých cukerných zásob, aby se nedostaly do medu, třeba přesunutím do spodních nástavků nebo jejich vybráním a použitím v oddělcích.
A za druhé se musí zajistit potlačení rojové nálady například oddělkem.

Pokud nyní včely plodují ve spodním nástavku a nad sebou mají prázdná nástavek nebo nástavek se zásobami a ty nástavky se přehodí, tak taková akce by se spíš měla hodnotit jako zužování včelstva. A už se kvůli udržení tepla měla dávno udělat, hned na začátku jara, letos během toho jednoho dvou teplých dnů na začátku března, než přišlo to měsíční prudké ochlazení.
Anebo se to mělo udělat minulý rok tak v září, aby včelky neseděly ve spodním nástavku a zásoby pro zimu nebyly mimo jejich dosah v horní nástavku. A odstranilo se tak nebezpečí úhynu včelstva v zimě za dlouhých mrazů kvůli nedosažitelným zásobám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (80.83.67.74) --- 24. 4. 2013
Re: pĹ?emĂ­sovĂĄnĂ­ nĂĄstavkĹŻ (61157) (61162)

Teď jsem z toho trošku zmaten. Kam tedy doporučujete přidávat nástavek (39x24)? Pod včelstvo, nebo nad jako medník?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 24. 4. 2013
Re: pĹ?emĂ­sovĂĄnĂ­ nĂĄstavkĹŻ (61157)

Osobně jsem proti zaměňování, je to zbytečná práce. Jakmile včely začnou
sílit (objeví se v na spodních loučkách v podmetu), tak je nutné začít
rozšiřovat. Pokud máte v zásobě souše, dáte do nástavku minimálně 3, zbytek
klidně mezistěny a nástavek dáte nahoru, netrháte tím plodové těleso a
pořádek, který včely v úlu mají. Načasovat po rozkvětu třešně až začátkem
řepky. Pokud souše nemáte, vezmete 2-3 rámky plodu, nebo prázdných souší bez
zbylých zásob ze spodního nástavku, nahradíte je mezistěnami a postupujete
dále stejně. Zazimujete na 3 nástavcích a na jaře 2014 spodní vyvaříte na
vosk. Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: dedavcelar <ptaich/=/gmail.com>

Datum: 24. 4. 2013

Předmět: přemísování nástavků


"Prosím o radu.Zda přemísťovat nástavky. Stav: přezimováno na dvou nást

/tachováky 24x39/.Ještě nerozabíráno,matky asi jsou všechny úly nosí kvanta

pylu.Tedy: má smysl zaměňovat horní se spodním nástavkem a kdy,příp. co

přidat či vyměnit,.Názory asi budou různé,podržím se toho většinového.Jsem

už starý dědek a se včelami teprve začínám,takže prosím o toleranci mých

asi základních neznalostí. Předem moc děkuji snad ještě nebude pozdě.

pavel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 4. 2013
Re: pĹ?emĂ­sovĂĄnĂ­ nĂĄstavkĹŻ

Přehazová nástavků je jen jedním z proti rojových nástavků
Pohyb včelstva směrem dolů je přirozzené avšek musí mít pod sebou volné
plásty bez zásob třebas samé mezistěny. nic se jich neboj.
Přirozeně všelstvo nad plod ukládá zásoby na zimu a pod sebou staví. V zimě
pak po těch zásobách postupuje nahoru a ciklus se opakuje.
Po třecch letech se včestvo tak zrojí že ditinu opustí tu vyčistí  molice a
myši a jiní a je znovu připravena k osídlení dalším rojem.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 24. 4. 2013
Předmět: Re: přemísování nástavků

"Příteli, já, upřímně, v tom podsazování nástavků také nemám zcela jasno.
Jednak co tam dát,mnozí již nemají souše, tak MS? Některé včelky si postaví
hlavu a neslezou tam, navíc jsem snad někde četl, že se dokáží vyrojit i s
takto podsazeným nástavkem. Dále,nyní,kdy vše začíná kvést by bylo asi lepší
jim poskytnout prostor medníkem. A co se týká toho přehazování nástavků,já v
tom tápu od té doby co vyšlo "Včelařství" U hospodaření s VN tam, tuším,p.
Řeháček říká, že jakmile se včely z HN vyvěšují jednou třetinou dolů, do
spodního N, ,je čas na přehození.Zde ovšem musí být plodové hnízdo nahoře!.
Údajne pak s tím jak včely přenášejí zásoby vzhůru, přemístí se tam i matka
a během snad 14-ti dnů je i horní nástavek zakladen.

A nyní prosím,moje polívčička - jak jsem se dříve zmiňoval, po hodování myší
mi dvě včelstva zůstala na 7-mi (rozvolněných!) rámcích s dvěma rámky část.
zakladenými.U nás, v 600 m očekávám první květ stromů,za tohoto počasí až do
pěti dnů.Z těch dvou slabochů,ikdyž zdravých nebude nic,mělo by cenu je teď
ještě spojit? Díky za odpovědi.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 4. 2013

Předmět: Re: přemísování nástavků


"Cílem přehazování nástavků je dostat plod pod strůpek kde je více tepla,

lépe se vyvíjí a včely nevydají tolik energie na udržení teplotní pohody.

Přehození nástavků je možné jen za předpokladu, že v tom horním nástavku

jsou jen zásoby, pokud by tam byl plod, který by se přehozením dostal úplně

dolů, tak buď tento plod včely opustí, přesunou se nahoru a plod zahyne a

žádné sílení do snůšky se nekoná. A nebo včely zůstanou na plodu dole,

větší pravděpodobnost, a musí vynaložit větší díl energie na udržení tepla

pro plod a to většinou nese i omezení plodové plochy, takže opět je vývoj

podtržen zásahem včelaře.

Někdy neudělat nic je lepší, než se snažit včelám "pomoci" je dost včelařů

co se přehazováním nástavků spálilo. Také patřím mezi tyto včelaře z dob

kdy jsem začínal a zkoušel metody.

V této době je možné odebrat neobsednuté rámky s díle a nahradit je rámky s

mezistěnami nebo bez mezistěn na stavební rámek apod. a klidně včely

rozšířit o další podsazený nástavek pro případ, že se rozjedou víc než by

včelař očekával.""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 24. 4. 2013
Re: pĹ?emĂ­sovĂĄnĂ­ nĂĄstavkĹŻ

Příteli, já, upřímně, v tom podsazování nástavků také nemám zcela jasno.
Jednak co tam dát,mnozí již nemají souše, tak MS? Některé včelky si postaví
hlavu a neslezou tam, navíc jsem snad někde četl, že se dokáží vyrojit i s
takto podsazeným nástavkem. Dále,nyní,kdy vše začíná kvést by bylo asi lepší
jim poskytnout prostor medníkem. A co se týká toho přehazování nástavků,já v
tom tápu od té doby co vyšlo "Včelařství" U hospodaření s VN tam, tuším,p.
Řeháček říká, že jakmile se včely z HN vyvěšují jednou třetinou dolů, do
spodního N, ,je čas na přehození.Zde ovšem musí být plodové hnízdo nahoře!.
Údajne pak s tím jak včely přenášejí zásoby vzhůru, přemístí se tam i matka
a během snad 14-ti dnů je i horní nástavek zakladen.

A nyní prosím,moje polívčička - jak jsem se dříve zmiňoval, po hodování myší
mi dvě včelstva zůstala na 7-mi (rozvolněných!) rámcích s dvěma rámky část.
zakladenými.U nás, v 600 m očekávám první květ stromů,za tohoto počasí až do
pěti dnů.Z těch dvou slabochů,ikdyž zdravých nebude nic,mělo by cenu je teď
ještě spojit? Díky za odpovědi.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 4. 2013

Předmět: Re: přemísování nástavků


"Cílem přehazování nástavků je dostat plod pod strůpek kde je více tepla,

lépe se vyvíjí a včely nevydají tolik energie na udržení teplotní pohody.

Přehození nástavků je možné jen za předpokladu, že v tom horním nástavku

jsou jen zásoby, pokud by tam byl plod, který by se přehozením dostal úplně

dolů, tak buď tento plod včely opustí, přesunou se nahoru a plod zahyne a

žádné sílení do snůšky se nekoná. A nebo včely zůstanou na plodu dole,

větší pravděpodobnost, a musí vynaložit větší díl energie na udržení tepla

pro plod a to většinou nese i omezení plodové plochy, takže opět je vývoj

podtržen zásahem včelaře.

Někdy neudělat nic je lepší, než se snažit včelám "pomoci" je dost včelařů

co se přehazováním nástavků spálilo. Také patřím mezi tyto včelaře z dob

kdy jsem začínal a zkoušel metody.

V této době je možné odebrat neobsednuté rámky s díle a nahradit je rámky s

mezistěnami nebo bez mezistěn na stavební rámek apod. a klidně včely

rozšířit o další podsazený nástavek pro případ, že se rozjedou víc než by

včelař očekával."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (213.168.161.13) --- 24. 4. 2013
Re: Snůška (61152) (61154)

Proč myslíš?

Pajo (80.251.248.134) --- 23. 4. 2013
Re: Snůška (61152)
Nech si udělat rozbor na řepnou sacharozu a zřejmě ti spadne brada.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš Molčík (89.24.13.160) --- 24. 4. 2013
Re: přemísťování nástavků (61157)

Cílem přehazování nástavků je dostat plod pod strůpek kde je více tepla, lépe se vyvíjí a včely nevydají tolik energie na udržení teplotní pohody.
Přehození nástavků je možné jen za předpokladu, že v tom horním nástavku jsou jen zásoby, pokud by tam byl plod, který by se přehozením dostal úplně dolů, tak buď tento plod včely opustí, přesunou se nahoru a plod zahyne a žádné sílení do snůšky se nekoná. A nebo včely zůstanou na plodu dole, větší pravděpodobnost, a musí vynaložit větší díl energie na udržení tepla pro plod a to většinou nese i omezení plodové plochy, takže opět je vývoj podtržen zásahem včelaře.
Někdy neudělat nic je lepší, než se snažit včelám "pomoci" je dost včelařů co se přehazováním nástavků spálilo. Také patřím mezi tyto včelaře z dob kdy jsem začínal a zkoušel metody.
V této době je možné odebrat neobsednuté rámky s díle a nahradit je rámky s mezistěnami nebo bez mezistěn na stavební rámek apod. a klidně včely rozšířit o další podsazený nástavek pro případ, že se rozjedou víc než by včelař očekával.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

dedavcelar (88.102.50.114) --- 24. 4. 2013
přemísťování nástavků

Prosím o radu.Zda přemísťovat nástavky. Stav: přezimováno na dvou nást /tachováky 24x39/.Ještě nerozabíráno,matky asi jsou všechny úly nosí kvanta pylu.Tedy: má smysl zaměňovat horní se spodním nástavkem a kdy,příp. co přidat či vyměnit,.Názory asi budou různé,podržím se toho většinového.Jsem už starý dědek a se včelami teprve začínám,takže prosím o toleranci mých asi základních neznalostí. Předem moc děkuji snad ještě nebude pozdě. pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 23. 4. 2013
Re: SnĹŻka (61152)

Jak dlouho včelaříš. Ted toho kvete . Taky jsem na vysočině, tak JÍVY DŘÍN,
ANEMONE, KROKUSY , TRVALKY NA ZAHRÁDKÁCH,KDE NEZMRZLA LÍSKA DOKVÉTÁ. AJ.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>

Datum: 23. 4. 2013

Předmět: Snůka


"Včera u mě na Vysočině začala silná snůška. Z rámků to teklo jak z

kohoutku. Na to, že zatím v podstatě nic nekvete je to zajímavé. Rychle

chystat mezistěny ..."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 23. 4. 2013
Re: (61145)

to bych bral.Unás je 500 - 600 mnm.Včera přízemní mráz. Líska zmrzla , vrba
jíva jede,co naplat až roskvete řepka tak nam zničí letavky. Neotráví ale
postřik na nich zaschne a nedoletí ani domů. na to není obrana. Dvořák.
včelařím 54 let. porad příteli co dělat.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>

Datum: 22. 4. 2013

Předmět:


"Zdravím

Když jsem kontroloval 7. dubna (týden poté, co u nás roztálo 30cm

sněhu)včely, zavíčkovaného plodu bylo kolem 1dm2. Otevřený tak 2 rámky

39x24, prostě bída. Rozplodovaly se až s oteplením po 12. dubnu, to

znamená, že včelstva zesílí až začátkem května. Já spojoval s oddělky, včel

je tudíž víc a zatím jen u dvou včelstev ve 3VN jsou úly plně obsednuté,

první srdíčko trubčiny v podmetu, a první rámek donesené sladiny z vrb,

bude třeba rozšířit.



Teď dokvétá jíva, začínají ostatní vrby, dnes už kvete meruňka, broskev.

Opavsko 235mnm."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pajo (80.251.248.134) --- 23. 4. 2013
Re: Snůška (61152)

Nech si udělat rozbor na řepnou sacharozu a zřejmě ti spadne brada.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 23. 4. 2013
Re: (61145) (61146)

Dne Monday 22 of April 2013 21:15:36 Jan Cervenka napsal(a):
> Dne Monday 22 of April 2013 17:48:56 Martin H. napsal(a):
> > Teď dokvétá jíva, začínají ostatní vrby, dnes už kvete meruňka, broskev.
> > Opavsko 235mnm.
>
> Polabi - merunka uz asi 3 dny, repka jsem koukal uz nasazuje poupata, akaty
> nic, tresne se nalejvaji, spendliky kvetou.

tak dneska i pampeliska.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (213.168.161.13) --- 23. 4. 2013
Snůška

Včera u mě na Vysočině začala silná snůška. Z rámků to teklo jak z kohoutku. Na to, že zatím v podstatě nic nekvete je to zajímavé. Rychle chystat mezistěny ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 4. 2013
Re:

Také podle toho ce popisujete se nbízí "brigáda"
Silným včelstvům odebrání plodu neuškodí. Ba naopak uvolní se prostor na
kladení.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Ivo Dragoun MUDr <IDragounMUDr/=/seznam.cz>
Datum: 23. 4. 2013
Předmět: Re:

"Zdravím, vzhledem k tomu, že já se včelami jsme dvakrát výš,máme vše
přiměřeně opožděné.Byly ovšem roky,kdy jsem to považoval za výhodu a to
tenkrát, kdy krutí Zmrzlíci v nižších polohách zničili kvetoucí stromy,
zatímco u nás, kde začínají jabloně kvést jeden až dva týdny poté, jsme my
vyvázli vcelku bez pohromy.
Letos mám ale jiné problémy - ten první je, že jsme se perfektně trefili do
jívy a já mám včelstva doslovně "zaneřáděná" pylem a začínám mít obavy, že
by nemusela mít kam snášet.Typické je to u mých nejsilnějších včel (ve 3 VN)
které mají ve třetím a duhém nad sebou po 4 R plodu a kolem pyl a pyl a pak
ještě nektar a u stěn po dvou R zavíčkovaných zásob.Spodní nástavek ale
slouží jen jako průchozí.Co teď? Mám spoléhat na to, že jak začínají mít
nedostatek místa začnou zaplňovat spodek? Anebo pro jistotu jž nahoře třeba
odebrat nějaké staré zásoby a dát souše? SR jsem včera vložil, myslím, že
při tom fofru už brzy bude na MS čas.MOžná to ovšem ovlivnilo to, že jsem v
druhém nástavku od spodu tedy prostředním nechal otevřené očko takže vše se
odehrávalo v těch dvou vyšších.
Ocenil bych názor kohokoliv.
A ještě,kdo si vzpomíná na můj dotaz ohledně myší,skutečně, dvě včelstva,
která jsem zazimoval ve 3VN  měla jeden  prakticky celý vykousaný , včely
zůstaly prakticky jen v tom nejvyšším,nyní, rozvolněné asi na 7mi plástech,
plod na jednom zavíčkovaný, na druhém mladý. Tak je tomu u obou těchto úlů.
Samozřejmě jsem vykousaný nástavek zrušil a včelstvíčko ponechal pod stropem
na dvou N.Zatím to vypadá,že by i u nás mohla být snůška brzy.Nebylo by
lepší je spojit?Oddělky si potom udělám vždycky.
Děkuji.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 4. 2013
Předmět:

"Zdravím
Když jsem kontroloval 7. dubna (týden poté, co u nás roztálo 30cm
sněhu)včely, zavíčkovaného plodu bylo kolem 1dm2. Otevřený tak 2 rámky
39x24, prostě bída. Rozplodovaly se až s oteplením po 12. dubnu, to
znamená, že včelstva zesílí až začátkem května. Já spojoval s oddělky, včel
je tudíž víc a zatím jen u dvou včelstev ve 3VN jsou úly plně obsednuté,
první srdíčko trubčiny v podmetu, a první rámek donesené sladiny z vrb,
bude třeba rozšířit.

Teď dokvétá jíva, začínají ostatní vrby, dnes už kvete meruňka, broskev.
Opavsko 235mnm.""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 23. 4. 2013
RE: (61145) (61147)

Jak to dělám já:
Odebrat pylové desky a nahradit soušemi/mezistěnami podle toho, zda není/je stavební pud. Odebrané pylové desky uložit, po týdnu vysířit, proložit novinami, aby tam nelezl zavíječ. Před podzimním krmením vrátit do úlu. Na jaře budou včelstva v síle, ten pyl dělá divy. Zápach síry po několika měsících nevadí, ověřeno. Odebrání pylových desek částečně tlumí rojovou náladu. Ale jen částečně.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ivo Dragoun MUDr
Sent: Tuesday, April 23, 2013 7:44 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re:

Zdravím, vzhledem k tomu, že já se včelami jsme dvakrát výš,máme vše přiměřeně opožděné.Byly ovšem roky,kdy jsem to považoval za výhodu a to tenkrát, kdy krutí Zmrzlíci v nižších polohách zničili kvetoucí stromy, zatímco u nás, kde začínají jabloně kvést jeden až dva týdny poté, jsme my vyvázli vcelku bez pohromy.
Letos mám ale jiné problémy - ten první je, že jsme se perfektně trefili do jívy a já mám včelstva doslovně "zaneřáděná" pylem a začínám mít obavy, že by nemusela mít kam snášet.Typické je to u mých nejsilnějších včel (ve 3 VN) které mají ve třetím a duhém nad sebou po 4 R plodu a kolem pyl a pyl a pak ještě nektar a u stěn po dvou R zavíčkovaných zásob.Spodní nástavek ale slouží jen jako průchozí.Co teď? Mám spoléhat na to, že jak začínají mít nedostatek místa začnou zaplňovat spodek? Anebo pro jistotu jž nahoře třeba odebrat nějaké staré zásoby a dát souše? SR jsem včera vložil, myslím, že při tom fofru už brzy bude na MS čas.MOžná to ovšem ovlivnilo to, že jsem v druhém nástavku od spodu tedy prostředním nechal otevřené očko takže vše se odehrávalo v těch dvou vyšších.
Ocenil bych názor kohokoliv.
A ještě,kdo si vzpomíná na můj dotaz ohledně myší,skutečně, dvě včelstva, která jsem zazimoval ve 3VN  měla jeden  prakticky celý vykousaný , včely zůstaly prakticky jen v tom nejvyšším,nyní, rozvolněné asi na 7mi plástech, plod na jednom zavíčkovaný, na druhém mladý. Tak je tomu u obou těchto úlů.
Samozřejmě jsem vykousaný nástavek zrušil a včelstvíčko ponechal pod stropem na dvou N.Zatím to vypadá,že by i u nás mohla být snůška brzy.Nebylo by lepší je spojit?Oddělky si potom udělám vždycky.
Děkuji.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 4. 2013
Předmět:

"Zdravím
Když jsem kontroloval 7. dubna (týden poté, co u nás roztálo 30cm sněhu)včely, zavíčkovaného plodu bylo kolem 1dm2. Otevřený tak 2 rámky 39x24, prostě bída. Rozplodovaly se až s oteplením po 12. dubnu, to znamená, že včelstva zesílí až začátkem května. Já spojoval s oddělky, včel je tudíž víc a zatím jen u dvou včelstev ve 3VN jsou úly plně obsednuté, první srdíčko trubčiny v podmetu, a první rámek donesené sladiny z vrb, bude třeba rozšířit.

Teď dokvétá jíva, začínají ostatní vrby, dnes už kvete meruňka, broskev.
Opavsko 235mnm."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 23. 4. 2013
Re: (61145) (61147)

"Letos mám ale jiné problémy - ten první je, že jsme se perfektně trefili do
jívy a já mám včelstva doslovně "zaneřáděná" pylem a začínám mít obavy, že
by nemusela mít kam snášet.Typické je to u mých nejsilnějších včel (ve 3 VN)
které mají ve třetím a duhém nad sebou po 4 R plodu a kolem pyl a pyl a pak
ještě nektar a u stěn po dvou R zavíčkovaných zásob.Spodní nástavek ale"
Takové jaro podle mně značí rojový rok. Spíš tedy přidávat víc prostoru než obvykle. A po ukončení pylové snůšky co nejvíc pylu uklidit do oddělků.
Bude záležet, jak velké bude slibované ochlazení příští týden.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 23. 4. 2013
Re: (61145) (61147)

Včera rozkvétala meruňka taky v Ostravě a u Ostravy na jih . Stejně tak magnólie ( u mně značí začátek květu ovocných stromů.)
V plném květu je javor jasanolistý a asi taky i javor mléč.
U mně na zahradě podle všeho dneska rozkvete myrobalán a zřejmě taky zimostráz.
Lýkovec kvete už pátý měsíc, od cca 15 prosince, letos tedy udělal rekord.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 23. 4. 2013
Re: (61145)

Zdravím, vzhledem k tomu, že já se včelami jsme dvakrát výš,máme vše
přiměřeně opožděné.Byly ovšem roky,kdy jsem to považoval za výhodu a to
tenkrát, kdy krutí Zmrzlíci v nižších polohách zničili kvetoucí stromy,
zatímco u nás, kde začínají jabloně kvést jeden až dva týdny poté, jsme my
vyvázli vcelku bez pohromy.
Letos mám ale jiné problémy - ten první je, že jsme se perfektně trefili do
jívy a já mám včelstva doslovně "zaneřáděná" pylem a začínám mít obavy, že
by nemusela mít kam snášet.Typické je to u mých nejsilnějších včel (ve 3 VN)
které mají ve třetím a duhém nad sebou po 4 R plodu a kolem pyl a pyl a pak
ještě nektar a u stěn po dvou R zavíčkovaných zásob.Spodní nástavek ale
slouží jen jako průchozí.Co teď? Mám spoléhat na to, že jak začínají mít
nedostatek místa začnou zaplňovat spodek? Anebo pro jistotu jž nahoře třeba
odebrat nějaké staré zásoby a dát souše? SR jsem včera vložil, myslím, že
při tom fofru už brzy bude na MS čas.MOžná to ovšem ovlivnilo to, že jsem v
druhém nástavku od spodu tedy prostředním nechal otevřené očko takže vše se
odehrávalo v těch dvou vyšších.
Ocenil bych názor kohokoliv.
A ještě,kdo si vzpomíná na můj dotaz ohledně myší,skutečně, dvě včelstva,
která jsem zazimoval ve 3VN  měla jeden  prakticky celý vykousaný , včely
zůstaly prakticky jen v tom nejvyšším,nyní, rozvolněné asi na 7mi plástech,
plod na jednom zavíčkovaný, na druhém mladý. Tak je tomu u obou těchto úlů.
Samozřejmě jsem vykousaný nástavek zrušil a včelstvíčko ponechal pod stropem
na dvou N.Zatím to vypadá,že by i u nás mohla být snůška brzy.Nebylo by
lepší je spojit?Oddělky si potom udělám vždycky.
Děkuji.

---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin H. <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 4. 2013
Předmět:

"Zdravím
Když jsem kontroloval 7. dubna (týden poté, co u nás roztálo 30cm
sněhu)včely, zavíčkovaného plodu bylo kolem 1dm2. Otevřený tak 2 rámky
39x24, prostě bída. Rozplodovaly se až s oteplením po 12. dubnu, to
znamená, že včelstva zesílí až začátkem května. Já spojoval s oddělky, včel
je tudíž víc a zatím jen u dvou včelstev ve 3VN jsou úly plně obsednuté,
první srdíčko trubčiny v podmetu, a první rámek donesené sladiny z vrb,
bude třeba rozšířit.

Teď dokvétá jíva, začínají ostatní vrby, dnes už kvete meruňka, broskev.
Opavsko 235mnm."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 22. 4. 2013
Re: (61145)

Dne Monday 22 of April 2013 17:48:56 Martin H. napsal(a):

> Teď dokvétá jíva, začínají ostatní vrby, dnes už kvete meruňka, broskev.
> Opavsko 235mnm.

Polabi - merunka uz asi 3 dny, repka jsem koukal uz nasazuje poupata, akaty
nic, tresne se nalejvaji, spendliky kvetou.



--



S pozdravem

Jan Cervenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 22. 4. 2013

Zdravím
Když jsem kontroloval 7. dubna (týden poté, co u nás roztálo 30cm sněhu)včely, zavíčkovaného plodu bylo kolem 1dm2. Otevřený tak 2 rámky 39x24, prostě bída. Rozplodovaly se až s oteplením po 12. dubnu, to znamená, že včelstva zesílí až začátkem května. Já spojoval s oddělky, včel je tudíž víc a zatím jen u dvou včelstev ve 3VN jsou úly plně obsednuté, první srdíčko trubčiny v podmetu, a první rámek donesené sladiny z vrb, bude třeba rozšířit.

Teď dokvétá jíva, začínají ostatní vrby, dnes už kvete meruňka, broskev.
Opavsko 235mnm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 22. 4. 2013
Re: fp (61139)

"Březnové včely podle starých včelařů dělaji med a dubnové včely dělaji roje"

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

To by tam ty březnové včely musely nejdřív být.U mě tomu tak skoro není...

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.46) --- 22. 4. 2013
Re: fp (61139) (61141)

Tohle přísloví starých včelařů vzniklo v době dvouprostorových ulků.Dnes spíš platí,že rojení je úměrné prostoru-čím víc nástavků na včelstvo,tím míň pokusů o rojení.V.Ptaček udává počet rámku od kterých se včelstva nerojí na 48 rámku 39x24,což je více než 4 VN,s čimž naprosto souhlasím.Prostorem se dají rojivá včelstva jednoduše ovladat,není třeba bát se použit matky z rojů nebo oslabovat snůšková včelstva o oddělek.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 4. 2013
Re: fp

1) Jestli se chtějí rojit včelstva s loňskými matkami je to nejspíše jejich
vlastnost . Hlavně od nich nevychovávat potomstvo.
2) Jdou-li do rojivé nálady 3 a víceleté matky je to přirozené a netřeba je
zatracovat pro chov. Takové stačí odebrat a obvykle k rojení nedojde, ta
stejně v rámci přípravy k rojení již neklade.
1a)Také lze od těch starších použít matečníky pro nápravu první varianty,
avšak po vylámání jejich původních matečníků.
2a) Vylamování matečníků  u druhé varianty nepomůže.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Datum: 22. 4. 2013
Předmět: Re: fp

"Březnové včely podle starých včelařů dělaji med a dubnové včely dělaji
roje. Máme se na co těšit FP
-------------------------------------------------
Chtělo by to včas připravit a realizovat účinné protirojové opatření. Tak
co s tím uděláme? H."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (178.72.244.95) --- 22. 4. 2013
Re: fp (61139)

Březnové včely podle starých včelařů dělaji med a dubnové včely dělaji roje. Máme se na co těšit FP
-------------------------------------------------
Chtělo by to včas připravit a realizovat účinné protirojové opatření. Tak co s tím uděláme? H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.203.176.19) --- 21. 4. 2013
Re: VÄ?elaĹ?skĂĄ latina (61137)

Ještě chybí dodat, že chování včel k matečníkům je různé. Řídí se stavem
včelstva
včelstvo v rojové náladě se k matečníkům chová jinak než při tiché výměně,
natož pak při nouzovém stavu.

pepan

Proto než se dostanou do síly slaboši včetně trubců, ověřím po vylíhnutí nové matky. Jestli bude vhodné počasí a podaří se snubní prolety. Na fólii ustřihnu jednotlivé matečníky a vsunu mezi rámky v úlech.Jinak staré matky dávám do důchodu jako rezervu.
http://leteckaposta.cz/493128100
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

177406754.218873321.1363730780.1365544313.1365714152.9; __utmz (83.208.196.187) --- 21. 4. 2013
fp

Březnové včely podle starých včelařů dělaji med a dubnové včely dělaji roje. Máme se na co těšit FP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 4. 2013
Re: Včelařská latina (61123) (61124) (61129) (61132) (61133)

"Ten, kdo skutecne vcely pozoruje a tvori oddelky, tak moc dobre vi, ze vcely v nouzovych pripadech skutecne berou ty nejstrasi mozne larvicky. Avak matka ktera se vylihne jako prvni nezrusi vsechny ostatni matecniky, jak se uvadi v literature. Vcely rozpoznaji matku, ktera neni kvalitni a ostatni matecniky umi tak dokonale jiz vylihle matce ubranit pred jejich vyhryznutim. Jak se vylihne matka z techto ubranenych matecniku, tak tu co byla vylihla nejdriv zlikviduji. Pozoravno jiz nejednou. Takze asi tak. "



Fakt je ale, že pokud nejstarší matečníky včelař nezruší, občas z toho vyjdou matky dobré, ale taky občas z toho vyjdou matky pěkně mizerné. Vhodné sotva tak na přežívání včelstva do dalšího roku, kdy si včelky tu matku nahradí novou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 4. 2013
Re: VÄ?elaĹ?skĂĄ latina

Ještě chybí dodat, že chování včel k matečníkům je různé. Řídí se stavem
včelstva
včelstvo v rojové náladě se k matečníkům chová jinak než při tiché výměně,
natož pak při nouzovém stavu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 4. 2013
Předmět: Re: Včelařská latina

"Ten, kdo skutecne vcely pozoruje a tvori oddelky, tak moc dobre vi, ze
vcely v nouzovych pripadech skutecne berou ty nejstrasi mozne larvicky.
Avak matka ktera se vylihne jako prvni nezrusi vsechny ostatni matecniky,
jak se uvadi v literature. Vcely rozpoznaji matku, ktera neni kvalitni a
ostatni matecniky umi tak dokonale jiz vylihle matce ubranit pred jejich
vyhryznutim. Jak se vylihne matka z techto ubranenych matecniku, tak tu co
byla vylihla nejdriv zlikviduji. Pozoravno jiz nejednou. Takze asi tak.

P."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.203.176.19) --- 20. 4. 2013
Re: (61123) (61124) (61126) (61127)

Velmi úsměvné.... cituji z článku "přišly kupříkladu dvě velké bouřky v
době květu, které pyl smyly. Kvůli tomu byla úroda medu nejhorší za...." to
myslím vypovídá o kvalitě článku vše
Petr B.

http://leteckaposta.cz/103666703

To jsou včelaři s vlastními dlouholetými zkušenostmi a nedovolil bych si je kritizovat, ale novináři nejsou odborníci na včelaření.

V zimě jsme s vnukem vyměnili podmety a nepříšel o žádné včelstvo.Nebudu hodnotit zdejšího velkovčelaře,protože má svoje metody. Vnuk vloni první vytáčel začátkem května a letos to bude přibližně začátkem června.Příroda rozhoduje, včelař reaguje.
http://www.youtube.com/watch?v=wNL5Fgkgdzk&feature=youtu.be

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 20. 4. 2013
Re: Včelařská latina (61123) (61124) (61129) (61132)

Jelikož ta "pitomost" s medníky byla nejspíš na mné,podotknu k tomu jen to,že podsazením nástavku souší se nejedná o nasazení medníku.O tom,co je plodiště a co medník si rozhodují včelstva sama a medník vznikne zcela spontálně stlačením plodu snůškou do nižšich pater komínu.Což nejspíše Jaroslavu Č. uniklo,přidat patro,neznamená nasadit medník.Včelstva plodují pod zásobami,teď v horních nástavcích.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 20. 4. 2013
Re: Včelařská latina (61123) (61124) (61129) (61132)

J.Č."Letošní jaro je atypické ikdyž se může kdykoliv opakovat.Současný stav pokládám za nadějný ale nikdo neví co ještě dokáže zimující generace která již měla být z velké časti doplněna o asi 10000 až 12000 mladých včel které tam prostě mejsou včelstva budou sílit až počátkem května trubce mám již taky v mnoha včelstvech již trubce chovají mám slušnou snůšku z jív ,ale takovo u pitomost stran medníků bych si ani toto anonymní forum napsat nedovolil"

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nezbývá než souhlasit.Je pravda,že i vegetace má zpoždění,ale ta to dožene rychleji než včely,které se teď teprve pořádně rozplodovaly díky vydatnému přísunu pylu z vrb(nejen jívy poskytují snůšku).Spotřeba zásob rapidně stoupla,a i když některé jiné roky se už výnos sladiny z vrb projevuje na váze,letos jsou zatím úly poměrně lehké.Ale už nakvétá myrobalán a meruňky,takže díky slibovaným příznivým teplotám to doženou.Minulý týden jsem jen ojediněle viděl zavíčkované trubčí buňky,trubce ještě prakticky žádného,vypadá to,že i chov matek a tvorba oddělků se opozdí,popravdě budu rád,když stihnu konec kvetení řepky,protože jinak bych asi musel nové oddělky přikrmovat,tady u nás se už na pozdější snůšky nedá spolehnout,akát,lípa a medovice jsou spíše dílem štěstí,takže pozdější snůšky? Možná až příští rok,pane vitaxvita...Oni zdejší zemědělci už nepěstují tak jako dříve hořčici,svazenku,len,světlici,a navíc tu značně přibylo včelstev,mám tu za souseda velkovčelaře,který si stěžuje na malé výnosy,no nedivím se,když tu už nejsou takové kultury jako dřív,letos tu není moc ani té řepky...
Jinak medníky nenasazuji,v ty se spontánně mění nástavky,které tu jsou už od zimy,(jen ještě nějaké přidám),jen je v tomhle období přehazuji seshora dolů a po určité době zase nahoru,v tom je výhoda nízkých nástavků,jak píše Radek.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 19. 4. 2013
Re: Včelařská latina (61123) (61124) (61129) (61132)

Ten, kdo skutecne vcely pozoruje a tvori oddelky, tak moc dobre vi, ze vcely v nouzovych pripadech skutecne berou ty nejstrasi mozne larvicky. Avak matka ktera se vylihne jako prvni nezrusi vsechny ostatni matecniky, jak se uvadi v literature. Vcely rozpoznaji matku, ktera neni kvalitni a ostatni matecniky umi tak dokonale jiz vylihle matce ubranit pred jejich vyhryznutim. Jak se vylihne matka z techto ubranenych matecniku, tak tu co byla vylihla nejdriv zlikviduji. Pozoravno jiz nejednou. Takze asi tak.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č. (88.101.253.124) --- 19. 4. 2013
Včelařská latina (61123) (61124) (61129)

včelařím 53 let na dvou stanovištích po 100 včelstev za tu dobu jsem se setkal s mnoha chovateli včel a musím konstatovat,že jen malá část včelařů s vámi diskutuje na rovinu jiná je situace u velkochovů a malé části velkych včelařů a i tato konference je toho dokladem.Letošní jaro je atypické ikdyž se může kdykoliv opakovat.Současný stav pokládám za nadějný ale nikdo neví co ještě dokáže zimující generace která již měla být z velké časti doplněna o asi 10000 až 12000 mladých včel které tam prostě mejsou včelstva budou sílit až počátkem května trubce mám již taky v mnoha včelstvech již trubce chovají mám slušnou snůšku z jív ,ale takovo u pitomost stran medníků bych si ani toto anonymní forum napsat nedovolil nemám čas reagovat na nesmysly jednoho či dvou velařů ale vám všem ostatním včelařům přeji vše nejlepší a hodně medu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (213.155.225.220) --- 19. 4. 2013

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 19. 4. 2013
Re: (61036)

Zdravím
ten nástavek jako průlez je dole nebo nahoře?

-> Nahoře

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (213.155.225.220) --- 19. 4. 2013
Re: (61036) (61125)

Nahoře

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 4. 2013
Re: (61123) (61124)

"Co se týče nouzových matečníků, zřejmě předpokládají že včelky jsou úplně dementní hmyz a svůj záchranný systém vypiplaný po miliony let mají založený na tom nejhorším co mají k dispozici. Jenomže nejdříve zavíčkovaný matečník je vždy od pohledu nejkrásnější a navzdory včel.
literatuře z něj vyleze krásná matka.Já jsem přesvědčen, že nechají li se všechny matečníky, včely si umí vybrat samy tu nejlepší variantu. "


To je zase ode zdi ke zdi. Pravda je, že včely si samy umí vybrat tu nejlepší variantu. Ovšem sebestředný včelař to přečte a automaticky si myslí, že včelky takhle vyberou nejlepší variantu pro včelaře. Což je ovšem nesmysl. Dost často se u nouzových matečníků stane, že včelky vyberou jako nejlepší variantu tu, která jim slibuje mít funkční matku co nejdříve. A potom vyberou úplně nejstaršího červíka, neboli taková matka je poškozená krmením pro dělničí larvy. Včelkám to zas tak moc nevadí, že matka má silně mezerovitý plod a málo klade.... Pokud v přírodě ta matka stačí vychovat dostatek včel pro vytvoření zimních zásob a pro zimní generaci. Další rok na jaře včelky tuto matku vyhodnotí ne jako dvouletou, ale jako třeba čtyřletou a zaručeně ji zvýšenou rojivostí nebo tichou výměnou odstranía nahradí novou. Ovšem včelař ztrácí, protože taková matka znamená ztrátu výnosu.
Proto pokud má být takový odchov matek funkční, je třeba v praxi matečníky s nejstaršími červíky likvidovat.

"Protože za krátkou dobu potřebuji udělat cca 60 matek tak přelarvuji a mohu pak porovnávat. Nejsem přesvědčen že přelarvování je to pravé ořechové co se kvality týče. Je ale daleko intenzivnější a matek se dá nasekat daleko víc! A to je rozhodující.Zdraví R. S. "


Pravda je, že přelarvováním se dají sekat matky jako na běžícím pásu. Ideální a pro včelaře nejlevnější je, když se všechny udělají od jedné matky. Pak už je jen krůček k tomu vyměnit za odchované matky všechny matky na stanovišti a diverzita stanoviště je v háji. Jen díky tomu, že matka se oplozuje v přírodě s několika různými trubci a včelař to nemůže ovlivnit, nejsou dneska některé včelařské chovy fatálně postiženy a degenerovány příbuzenskou plemenitbou. Ale jinak podle mně tady známky degenerace už jsou, třeba nadměrnou a v podstatě zbytečnou citlivostí na choroby nebo na varaózu nebo na nepříznivé vnější podmínky, při kterých automaticky hynou celé chovy nebo téměř celé chovy.

Takže ani přelarvování ani řízený nouzový odchov matek, jestli se to tak dá nazvat, není univerzální všelék. Obojí se dá používat, ale obojí se musí používat s mírou. Ne z toho ždímat, co to dá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 19. 4. 2013
Re:

Příteli, děkuji za rychlou a velmi uspokojivou odpověď.Taková a podobná
tušení mám celou dobu co se snažím chovat včely (tedy ne vychovávat) A v tom
je asi zásadní rozdíl.Tvá slova jen potvrzuje prostě ta skutečnost že včely
jako druh přežily.Možná i díky tomu,že zde byly dříve než člověk.Nejsem
nijak zapáleným vyznavačem východních filozofií, přesto ve mně včely vždy
provokují trochu zdravého fatalizmu a hlavně úcty k přírodě a pokory.A jak
vidím, nejsem sám. Nevím ovšem jak dalece bych byl nucen a schopen potlačit
tyto emoce pokud by mne včelaření živilo. Leč z celé vzájemné komunikace pro
mne vyplynulo to nejpodstatnější, totiž, že ve svém malochovu a při své
"spotřebě" matek bych mohl úspěšně vychovat několik kvalitních matek
jednoduše a vlastně i selektivně. Ještě jednou díky a hezké jaro! I.D.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 18. 4. 2013

Předmět: Re:


"Ivo, nikdy nemáš vyrovnaná včelstva. O nich píší pouze ti co si literární

činností léčí komplexy ze svého mizerného včelaření. U průměrných včelařů

jsou včelstva rozdělena tak na třetiny, ti snaživější se s tím snaží něco

dělat,výsledky jsou často nejisté. Tvorbou odělků ať chceš nebo nechceš si

snižuješ výnosy a tak ta nejlepší včelstva obereš pouze o jeden, aby byl

med. Včelí materiál ti mohou dát i ta průměrná i horší. Jenže z jejich

plodu by matky asi nevynikaly a proto ta záměna plodu.V chovatelství se již

asi 100 let nic nového neděje, ale cca každých 5 let je vydána nějaká žhavá

chov. novinka. Naposledy Ing. Mačička. Údajně sposta novinek a zkušeností.

Drahá, půjčil jsem si v knihovně a nic moc. Nic z toho jsem tam nenašel.

Takže 100let literárně činní opisují jeden od druhého a vylepšují. Co se

týče nouzových matečníků, zřejmě předpokládají že včelky jsou úplně

dementní hmyz a svůj záchranný systém vypiplaný po miliony let mají

založený na tom nejhorším co mají k dispozici. Jenomže nejdříve zavíčkovaný

matečník je vždy od pohledu nejkrásnější a navzdory včel.

literatuře z něj vyleze krásná matka.Já jsem přesvědčen, že nechají li se

všechny matečníky, včely si umí vybrat samy tu nejlepší variantu. Takže

nejsem příznivcem toho aby se z 1 osiřeného včelstva vyrobilo třeba 5

nových odělků. Prostě v tom osiřelém úle doopravdy nejsou všechny matečníky

kvalitní, ale včely umí!!! Ono o krvežíznivosti sester matek se hodně píše

a ony skutečně s nevylíhlými matečníky umí zatočit, ale jakmile nová matka

z něj vyleze rázem je vše jinak. Jak to prakticky neví nikdo, ale dají se

tak vyměňovat matky bez hledání starých, takže víme prdlajz! Protože za

krátkou dobu potřebuji udělat cca 60 matek tak přelarvuji a mohu pak

porovnávat. Nejsem přesvědčen že přelarvování je to pravé ořechové co se

kvality týče. Je ale daleko intenzivnější a matek se dá nasekat daleko víc!

A to je rozhodující.Zdraví R. S."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 19. 4. 2013
Re: (61123) (61124) (61126)

Velmi úsměvné.... cituji z článku "přišly kupříkladu dvě velké bouřky v
době květu, které pyl smyly. Kvůli tomu byla úroda medu nejhorší za...." to
myslím vypovídá o kvalitě článku vše
Petr B.


Dne 19. dubna 2013 9:04 <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Z vrby křehké/fragilis/ už nosí nektar i pyl. Do nosných včel nezasahuji.
> Vloni nychystal a jen čekám jak zaplní poslední rámky. Jen sleduji. Problém
> z novin jsem řešil u odělků umělým záchranným proletem. Jen moderní úly
> řeší i takové problémy.
>
>
> http://leteckaposta.cz/103666703
>
> http://leteckaposta.cz/779100070
>
> B.V.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.203.176.19) --- 19. 4. 2013
Re: (61123) (61124)

Z vrby křehké/fragilis/ už nosí nektar i pyl. Do nosných včel nezasahuji. Vloni nychystal a jen čekám jak zaplní poslední rámky. Jen sleduji. Problém z novin jsem řešil u odělků umělým záchranným proletem. Jen moderní úly řeší i takové problémy.


http://leteckaposta.cz/103666703

http://leteckaposta.cz/779100070

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 19. 4. 2013
Re: (61036)

Zdravím
ten nástavek jako průlez je dole nebo nahoře?



Dne 12. dubna 2013 8:06 <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> I já letos zimoval na 3VN + čtvrtý VN jako sklad souší s průlezem pro včely
> (metoda L. Dvorský). Opravdu silnější a překvapivě už teď létají včely
> spodním česnem a né jen očkama. Mám takový dojem, že letos by mohla být i
> vrba.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 18. 4. 2013
Re: (61123)

Ivo, nikdy nemáš vyrovnaná včelstva. O nich píší pouze ti co si literární činností léčí komplexy ze svého mizerného včelaření. U průměrných včelařů jsou včelstva rozdělena tak na třetiny, ti snaživější se s tím snaží něco dělat,výsledky jsou často nejisté. Tvorbou odělků ať chceš nebo nechceš si snižuješ výnosy a tak ta nejlepší včelstva obereš pouze o jeden, aby byl med. Včelí materiál ti mohou dát i ta průměrná i horší. Jenže z jejich plodu by matky asi nevynikaly a proto ta záměna plodu.V chovatelství se již asi 100 let nic nového neděje, ale cca každých 5 let je vydána nějaká žhavá chov. novinka. Naposledy Ing. Mačička. Údajně sposta novinek a zkušeností. Drahá, půjčil jsem si v knihovně a nic moc. Nic z toho jsem tam nenašel. Takže 100let literárně činní opisují jeden od druhého a vylepšují. Co se týče nouzových matečníků, zřejmě předpokládají že včelky jsou úplně dementní hmyz a svůj záchranný systém vypiplaný po miliony let mají založený na tom nejhorším co mají k dispozici. Jenomže nejdříve zavíčkovaný matečník je vždy od pohledu nejkrásnější a navzdory včel.
literatuře z něj vyleze krásná matka.Já jsem přesvědčen, že nechají li se všechny matečníky, včely si umí vybrat samy tu nejlepší variantu. Takže nejsem příznivcem toho aby se z 1 osiřeného včelstva vyrobilo třeba 5 nových odělků. Prostě v tom osiřelém úle doopravdy nejsou všechny matečníky kvalitní, ale včely umí!!! Ono o krvežíznivosti sester matek se hodně píše a ony skutečně s nevylíhlými matečníky umí zatočit, ale jakmile nová matka z něj vyleze rázem je vše jinak. Jak to prakticky neví nikdo, ale dají se tak vyměňovat matky bez hledání starých, takže víme prdlajz! Protože za krátkou dobu potřebuji udělat cca 60 matek tak přelarvuji a mohu pak porovnávat. Nejsem přesvědčen že přelarvování je to pravé ořechové co se kvality týče. Je ale daleko intenzivnější a matek se dá nasekat daleko víc! A to je rozhodující.Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 18. 4. 2013
Re:

Příteli díky za příspěvek,který konečně trochu bere na vědomí, že je tady
mnoho, či spíše většina malovčelařů,kteří hledají na těchto sofistikovaných
stránkách právě ty blbuvzdorné metody -alespoň já se za to nestydím.Mohu-li
se dotknout několika vět z vašeho příspěvku,kde mi trochu uniká celkový
význam,pak je to -"Když dělám oddělek z včelstva nic moc..." (?) a dále
"když se včelkám nechají všechny matečníky aby si vybraly,tak funguje přes
oddělek naprosto spolehlivě.." Zde ne že bych nechápal význam věty,spíše jde
o popření toho co jsme se dosud "učili" Tedy matečníky mohou být založeny na
plodu rúzného stáří,přičemže jako první se vyklube matka z té nejstarší
larvičky,ergo nejméně hodnotná a ta pak zahubí ty další hodnotnější,ještě
nevykulené.

Fakt ovšem je,že pokud budu dělat např.podřez,tak jak ho doporučoval přítel
Josef M., pak budu mít opravdu plod téměř stejného stáří, dva matečníky
ponechám v oddělku a zbytek třeba zaklíckuji nebo hned rozdělím do dalších
oddělků.Pak by ovšem i nouzové matky mohly být kvalitní.Trochu mne jen ještě
mate to,že vlastně kvalita matky je m.j. předurčena i její velikostí a
váhou, která je ovšem u "nouzáků" limitována rozměrem základny, tedy buňky
jako takové.Má zde význam,tak jak se někde doporučuje, snést stěny buňky až
k základně,k samotnému vajíčku či larvičce? Ptám se také proto,že, přestože
mi přelarvování nedělá problém je pro mne s mými deseti včelstvy,podobná
alternativní,nenáročná a rychlá metoda velmi svůdná.A také se omlouvám, že
jsem dosavadní diskuzi posunul až na tu blbuvzdornou úroveň.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 18. 4. 2013

Předmět: Re:


"No chovatelé matek asi skřípou zuby, když plebs si předává zkušenosti s

takovou "blbuvzdornou metodou", ale pravdou je,že když se včelkám nechají

všechny matčníky aby si vybraly, tak funguje přes odělek naprosto

spolehlivě a výsledky jsou výborné. Když dělám odělek z včelstva nic moc,

vložím vyřízlý plod od nejlepšího včelstva. Já podobně testuji dcery od IM

a jsem spokojen. S čím naopak nejsem spokojen jsou výkony dcer od IM, které

by měly být výrazně přesvědčivé, ale nejsou, spíš naopak. Přestože jsem

zatím vyzkoušel IM od povícero chovatelů, spokojen jsem pouze se dvěma z

čehož př. Lněnička už nežije.Takže to slavné šlechtění je takový trochu

podvod. Stačí pečlivě u většího počtu včelstev rozmnožovat to nejlepší tak

žádné IM ani jiné matky ze šlechtitelských chovů nepotřebujete.Rovněž

upouštím od přesně určeného plemeného včelstva a množení od něj. Dnes

nejraději rozmnožuji cca 6 nejlepších včelstev a porovnávám výkony dcer.Jak

zjišťuji a to velmi nerad často při určování nejlepšího včelstva se udělá

chyba, ale to je na dlouhé povídání! Zdraví R. S."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 18. 4. 2013
Re: (61120) (61121)

No chovatelé matek asi skřípou zuby, když plebs si předává zkušenosti s takovou "blbuvzdornou metodou", ale pravdou je,že když se včelkám nechají všechny matčníky aby si vybraly, tak funguje přes odělek naprosto spolehlivě a výsledky jsou výborné. Když dělám odělek z včelstva nic moc, vložím vyřízlý plod od nejlepšího včelstva. Já podobně testuji dcery od IM a jsem spokojen. S čím naopak nejsem spokojen jsou výkony dcer od IM, které by měly být výrazně přesvědčivé, ale nejsou, spíš naopak. Přestože jsem zatím vyzkoušel IM od povícero chovatelů, spokojen jsem pouze se dvěma z čehož př. Lněnička už nežije.Takže to slavné šlechtění je takový trochu podvod. Stačí pečlivě u většího počtu včelstev rozmnožovat to nejlepší tak žádné IM ani jiné matky ze šlechtitelských chovů nepotřebujete.Rovněž upouštím od přesně určeného plemeného včelstva a množení od něj. Dnes nejraději rozmnožuji cca 6 nejlepších včelstev a porovnávám výkony dcer.Jak zjišťuji a to velmi nerad často při určování nejlepšího včelstva se udělá chyba, ale to je na dlouhé povídání! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 4. 2013
Re: (61120)

"Já sice chápu metodu a jakého efektu využívá proti rojovce, ale považuji ji
za nesmyslnou, Po stránce genetiky pak dokonce škodlivou.
S touto metodou pokud si dobře vzpomínám přišly StS Tachov v 70 letech, kdyš
řešily zvýšení produkce medu. Ti však používaly matky (dcery od F1) z
řízených chovů a ne nouzové ze stejného včelstva po mnoho generací. Po
snúšce se pak původní matka do včelstva vracela "

Nemyslím, že je po stránce genetiky škodlivá. Na otestování kvality takové matky je dostatek času. Plus zároveň je na stanovišti genetická diverzita. To spíš je škodlivý současný systém, kdy se koupí jedna matka a z ní odchová hafo dcer, které se naperou do všech nebo většiny úlů na stanovišti. To je potom těžení medu.
Jinak šachování s matkami, přidávání jiné matky pro snůšku a potom vrácení původní matky, to je taky něco úplně jiného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 4. 2013
Re:

Já sice chápu metodu a jakého efektu využívá proti rojovce, ale považuji ji
za nesmyslnou, Po stránce genetiky pak dokonce škodlivou.
S touto metodou pokud si dobře vzpomínám přišly StS Tachov v 70 letech, kdyš
řešily zvýšení produkce medu. Ti však používaly matky (dcery od F1) z
řízených chovů a ne nouzové ze stejného včelstva po mnoho generací. Po
snúšce se pak původní matka do včelstva vracela

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 17. 4. 2013
Předmět: Re:

"Nechápu, co na tom nechápeš.
Pokud se rozhodnu v úlu vyměnit matku , původní dám do oddělku a v úlu si
včelky vychovají novou. je to sice poněkud zjednodušené, ale hlavní základ
v tom je
Pokud se rozhodnu to udělat v pěti úlech, udělám to pětkrát.
Pro doplnění: kdybych se to rozhodl udělat v 10 úlech, tak to udělám
desetkrát.
Kdybych sew to rozhodl udělat v jiném počtu úlů než je 5
nebo 10, udělám to (počet úlů) krát .

Když je v úlu slabá linie , včely jsou podprůměrné s touto matkou a nebyly
nadprůměrné ani s předchozí matkou ani ještě předtím, tak končím linii.
Nechám prostě včelky odchovat matku z plodu z jiného úlu s nadprůměrnou
linií."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 4. 2013
Re:

pO 4 Hod ODPOLEDNÍ  JIŽ CHTĚJÍ MÍT KLID to se rozčílojí pravidelně.

---------- Původní zpráva ----------
Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Datum: 17. 4. 2013
Předmět: Re:

"Zvýšenou agresivitu včeliček potvrzuji. Trutnovsko (Starý Rokytník), cca
400
m n.v.
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Martin H.
Sent: Wednesday, April 17, 2013 9:06 PM
To: Včelařský mailing list


Pěkný den

Dneska jsem pozoroval krajinu, před dvěma dny rozkvetly u nás jívy. Dnes se
to však rozjelo naplno, hukot celý den, létavky ještě bloudily po osmé
večer. Teď večer silnější včelstva větrají, zřejmě nějakou sladinu si
donesly.

Zásob v úle celkem dost, po vyzimování od 10 do 15kg, zakrmeno bylo na 20kg
(med + cukr), 3VN, tož snad ještě něco spotřebují, k některým jsem připojil
6r odělky s matkami a je to velký rozdíl při pohledu na česna.

Co jsem ale nečekal, tak velkou agresivitu před úly. Jen jsem prošel na 5
metrů a dostal jsem hned 3. Včelař kousek ode mě potvrdil totéž. Nejvíce
kolem 4 hod. odpoledne.

Opavsko 235mnm."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 4. 2013
Re: (61115)

Zvýšenou agresivitu včeliček potvrzuji. Trutnovsko (Starý Rokytník), cca 400
m n.v.
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Martin H.
Sent: Wednesday, April 17, 2013 9:06 PM
To: Včelařský mailing list


Pěkný den

Dneska jsem pozoroval krajinu, před dvěma dny rozkvetly u nás jívy. Dnes se
to však rozjelo naplno, hukot celý den, létavky ještě bloudily po osmé
večer. Teď večer silnější včelstva větrají, zřejmě nějakou sladinu si
donesly.

Zásob v úle celkem dost, po vyzimování od 10 do 15kg, zakrmeno bylo na 20kg
(med + cukr), 3VN, tož snad ještě něco spotřebují, k některým jsem připojil
6r odělky s matkami a je to velký rozdíl při pohledu na česna.

Co jsem ale nečekal, tak velkou agresivitu před úly. Jen jsem prošel na 5
metrů a dostal jsem hned 3. Včelař kousek ode mě potvrdil totéž. Nejvíce
kolem 4 hod. odpoledne.

Opavsko 235mnm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2013
martinovo pozorování Re: (61115)

"Co jsem ale nečekal, tak velkou agresivitu před úly. Jen jsem prošel na 5 metrů a dostal jsem hned 3. Včelař kousek ode mě potvrdil totéž. Nejvíce kolem 4 hod. odpoledne. "

Včelky podle mně mají něco jako vnitřní kalendář a v něm mají nějak zaznamenáno, jaké kdy mají být optimální teploty. Pokud je teplota odlišná, příliš teplo, když by jim stačilo méně tepla nebo naopak příliš zima třeba v létě, bývají téměř vždy agresivnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2013
Re: (61114)

Nechápu, co na tom nechápeš.
Pokud se rozhodnu v úlu vyměnit matku , původní dám do oddělku a v úlu si včelky vychovají novou. je to sice poněkud zjednodušené, ale hlavní základ v tom je
Pokud se rozhodnu to udělat v pěti úlech, udělám to pětkrát.
Pro doplnění: kdybych se to rozhodl udělat v 10 úlech, tak to udělám desetkrát.
Kdybych sew to rozhodl udělat v jiném počtu úlů než je 5 nebo 10, udělám to (počet úlů) krát .

Když je v úlu slabá linie , včely jsou podprůměrné s touto matkou a nebyly nadprůměrné ani s předchozí matkou ani ještě předtím, tak končím linii. Nechám prostě včelky odchovat matku z plodu z jiného úlu s nadprůměrnou linií.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 17. 4. 2013

Pěkný den

Dneska jsem pozoroval krajinu, před dvěma dny rozkvetly u nás jívy. Dnes se to však rozjelo naplno, hukot celý den, létavky ještě bloudily po osmé večer. Teď večer silnější včelstva větrají, zřejmě nějakou sladinu si donesly.

Zásob v úle celkem dost, po vyzimování od 10 do 15kg, zakrmeno bylo na 20kg (med + cukr), 3VN, tož snad ještě něco spotřebují, k některým jsem připojil 6r odělky s matkami a je to velký rozdíl při pohledu na česna.

Co jsem ale nečekal, tak velkou agresivitu před úly. Jen jsem prošel na 5 metrů a dostal jsem hned 3. Včelař kousek ode mě potvrdil totéž. Nejvíce kolem 4 hod. odpoledne.

Opavsko 235mnm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 4. 2013
Re:

Jen pro informaci.
z popisu mám dojem jako by jsi hovořil o 1 - x generaci od jedné matky. Nebo
jde od odchov od více matek na stanovišti?
O dobré linii se však dá hovořit jen když se chovají matky po jedné matce 
přibližně stejně  pokud ovšem ne a jsou tam markantní rozdíly , je to
špatně. To se tady ovšem nedá jednoduše vysvětlit. Je k tomu třeba spoustu
tabulek a grafů genetika není tak jednoduchá a zvláště ne u včel kde je
nutné si uvědomit že se páří vlastně jen dvě matky. včelstvo je obojpohlavní
jedinec. Trubci jsou jen jejich volně poletující penisy použitelné jen
jednou. Při přírodním páření je  jich více. Dokonce i při inseminaci se jich
používá více od různých matek. proto se i potomstvo jedné matky v různých
obdobných musí chovat různě. záleží vždy na tomna které sperma došla řada. 
Běžný chovatel pak ale vystačí s testem mírnosti. čistícím pudem, I když ten
se podle mne dost přeceňuje a sledováním rojivosti. ostatní vlastnosti které
uvádíš jsou silně ovlivněny podmínkami jednotlivých včelstev, že nejsou
příliš  geneticky důležité

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 17. 4. 2013
Předmět: Re:

"Pro mě za mě.
Jedno je teorie a jedno je praxe.
Například se mně praxí jednoznačně prokázalo, že znaky linie se dědí přes
několik generací matek.
Například snadnost, s jakou matky přecházely z plástu na plást. Jedna linie
se vyznačovala třeba tím, že v dubnu matky zakladly téměř každý plást z
těch cca 12 v plodišti. Kromě krycích, prvního a posledního tak bylo v
každém plástu na každé straně tak 0,5 - 1,5 dm plodu. Zase jiná linie se
vyznačovala tím, že matka zakladla plást, na kterém byla, doslova téměř
celý od jedné boční loučky k druhé kromě zásob a teprve potom přešla na
další plást.
Kombinací těchto dvou linií tak mělo stanoviště optimální jarní rozvoj za
každého počasí.
Za teplého počasí se velice rychle rozvíjela první linie, protože matka
využila ke kladení už od začátku všech volných prostor na všech plástech,
zatímco matky druhé linie byly omezovány prostorem . Při chladném počasí
tomu bylo napopak, první linie byla velmi zatížena nutností vytápět na 35
st C všechny plásty, přitom pokud byl na plástu jen nějaký decimetr plodu,
velké množství energie na udržování teploty přineslo nakonec poměrně málo
vylíhnutých včel. Zatímco druhá linie za chladného počasí zahřívala jen pár
plástů a vylíhnutých včel bylo na spotřebu energie mnohem víc, takže tato
linie se za chladného počasí rozvíjela mnohem více než ta první."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2013
Re: (61112)

Pro mě za mě.
Jedno je teorie a jedno je praxe.
Například se mně praxí jednoznačně prokázalo, že znaky linie se dědí přes několik generací matek.
Například snadnost, s jakou matky přecházely z plástu na plást. Jedna linie se vyznačovala třeba tím, že v dubnu matky zakladly téměř každý plást z těch cca 12 v plodišti. Kromě krycích, prvního a posledního tak bylo v každém plástu na každé straně tak 0,5 - 1,5 dm plodu. Zase jiná linie se vyznačovala tím, že matka zakladla plást, na kterém byla, doslova téměř celý od jedné boční loučky k druhé kromě zásob a teprve potom přešla na další plást.
Kombinací těchto dvou linií tak mělo stanoviště optimální jarní rozvoj za každého počasí.
Za teplého počasí se velice rychle rozvíjela první linie, protože matka využila ke kladení už od začátku všech volných prostor na všech plástech, zatímco matky druhé linie byly omezovány prostorem . Při chladném počasí tomu bylo napopak, první linie byla velmi zatížena nutností vytápět na 35 st C všechny plásty, přitom pokud byl na plástu jen nějaký decimetr plodu, velké množství energie na udržování teploty přineslo nakonec poměrně málo vylíhnutých včel. Zatímco druhá linie za chladného počasí zahřívala jen pár plástů a vylíhnutých včel bylo na spotřebu energie mnohem víc, takže tato linie se za chladného počasí rozvíjela mnohem více než ta první.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 4. 2013
Re:

Řekl bych, že v té úvaze máš několik chyb
1) Každý rok je jiný. v jedné sezóně nelze poznat jak se bude včelstvo
chovat v dalších 2 - 3letech.
2) Pokud by jsi chtěl chovat určitou linii tak to jde jen z inseminované
matky a dcery zase inseminovat.
3) potomstvo matky z volného páření nemůže v žádném případě být stejné. Jen
z 50% se bude podobat vlastností původní matce. v důledku se pak požadované
vlastnosti neupevňují ale ředí,
4) také se nesmí zapomínat, že období života matky má různé fáze které se
objevují jen postupem jejich stáří.
To tady, ale nelze rozebírat o tom jsou celé knihy,
Při způsobu těžby medu se ale využívá toho, že v prvním roce života matky se
projevuje nejvíce mírnost a včelstvo nepociťuje potřebu rozmnožování a
zachování rodu. Nevýhodou bývá příliš dlouhé plodování což může mít za
následek při dlouhé zimě úhyn hladem a dalším důsledkem může včelstvo příliš
dlouhému plodování být více zamořeno varroázou.. Čímž se vlastně zvyšuje
pracnost při léčení a následně prodražuje i provoz.
Naproti tomu u starších matek díky kratšímu plodování je menší spotřeba
zásob i o 50% a i lépe zabírají léčebné postupy proti varroáze. nevýhodou
bývá vyšší sklon k rojení což se právě dá omezovat právě negativním výběrem
a upevňovat tak vlastnost malé rojivosti. Podle některých výzkumů se také
zdá, že zimní včely od starších matek se dožívají delšího věku.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 4. 2013
Předmět: Re:

""To co popisuješ je právě jen ta těžba medu ostatního nic tě nezajímá. ty
ostatní důležité vlastnosti včelstva lze poznat až po více letech.
stáří včelstva totiž tvoří matka , Je-li 1 rok stará tak je to 1 rok staré
včelstvo i kdyby v tom úlu se za 50 let vystřídalo 50 matek."

Za prvé není žádný problém vyhodnotit vhodnost odchovaných včel od té matky
. Je na to většina roku bez cca 2 - 3 měsíců, kdy je včelstvo defakto velký
oddělek. Z toho se včely aktivně projevují v červenci, srpnu až září a
potom od rozjezdu plodování daném oblevou v zimě po první jarní snůšku na
začátku května.
Za druhé se při takovém způsobu v každém úlu drží linie. Matka je
odchovávána vždy z plodu matky, která byla právě v tom úlu předtím.
Vlastnosti matky a tím i včelstva se potom v každém úlu obvykle drží přes
několik generací matek , minimálně takových 5 - 10 let. Brakuje se potom
pouze tehdy, když nepříznivé vlastnosti vykazuje více matek v linii, takže
se nebrakují matky, ale linie."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 4. 2013
Re: (61110)

"To co popisuješ je právě jen ta těžba medu ostatního nic tě nezajímá. ty
ostatní důležité vlastnosti včelstva lze poznat až po více letech.
stáří včelstva totiž tvoří matka , Je-li 1 rok stará tak je to 1 rok staré
včelstvo i kdyby v tom úlu se za 50 let vystřídalo 50 matek."

Za prvé není žádný problém vyhodnotit vhodnost odchovaných včel od té matky . Je na to většina roku bez cca 2 - 3 měsíců, kdy je včelstvo defakto velký oddělek. Z toho se včely aktivně projevují v červenci, srpnu až září a potom od rozjezdu plodování daném oblevou v zimě po první jarní snůšku na začátku května.
Za druhé se při takovém způsobu v každém úlu drží linie. Matka je odchovávána vždy z plodu matky, která byla právě v tom úlu předtím. Vlastnosti matky a tím i včelstva se potom v každém úlu obvykle drží přes několik generací matek , minimálně takových 5 - 10 let. Brakuje se potom pouze tehdy, když nepříznivé vlastnosti vykazuje více matek v linii, takže se nebrakují matky, ale linie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 4. 2013
Re:

To co popisuješ je právě jen ta těžba medu ostatního nic tě nezajímá. ty
ostatní důležité vlastnosti včelstva lze poznat až po více letech.
stáří včelstva totiž tvoří matka , Je-li 1 rok stará tak je to 1 rok staré
včelstvo i kdyby v tom úlu se za 50 let vystřídalo 50 matek.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 4. 2013
Předmět: Re:

"tak to jo, i když nechápu, proč zrovna 50 % matek. Jako že má včelař
křišťálovou kouli a pozná brzy na jaře, které matky z té poloviny se budou
v květnu rojit?

Jinak u zadováků je dneska nutné, má li se včelařit bez rojení, měnit matky
každý rok neboli tam je 100 % výměna matek. A čas na otestování matek tam
je docela dost.
Na začátku května se prostě v úlech odebráním původních matek založí chovy,
nové matky začnou klást v červnu . Využije se tak květnová snůška a potom
pozdní červencová. A nové matky se testují v červenci a potom při chování
při zpracovávní zásob v sprnu a v září."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 4. 2013
Re: (61108)

tak to jo, i když nechápu, proč zrovna 50 % matek. Jako že má včelař křišťálovou kouli a pozná brzy na jaře, které matky z té poloviny se budou v květnu rojit?

Jinak u zadováků je dneska nutné, má li se včelařit bez rojení, měnit matky každý rok neboli tam je 100 % výměna matek. A čas na otestování matek tam je docela dost.
Na začátku května se prostě v úlech odebráním původních matek založí chovy, nové matky začnou klást v červnu . Využije se tak květnová snůška a potom pozdní červencová. A nové matky se testují v červenci a potom při chování při zpracovávní zásob v sprnu a v září.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 61109 do č. 61169)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu