78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 20. 4. 2013
Re: Včelařská latina (61123) (61124) (61129) (61132) (61133)

"Ten, kdo skutecne vcely pozoruje a tvori oddelky, tak moc dobre vi, ze vcely v nouzovych pripadech skutecne berou ty nejstrasi mozne larvicky. Avak matka ktera se vylihne jako prvni nezrusi vsechny ostatni matecniky, jak se uvadi v literature. Vcely rozpoznaji matku, ktera neni kvalitni a ostatni matecniky umi tak dokonale jiz vylihle matce ubranit pred jejich vyhryznutim. Jak se vylihne matka z techto ubranenych matecniku, tak tu co byla vylihla nejdriv zlikviduji. Pozoravno jiz nejednou. Takze asi tak. "



Fakt je ale, že pokud nejstarší matečníky včelař nezruší, občas z toho vyjdou matky dobré, ale taky občas z toho vyjdou matky pěkně mizerné. Vhodné sotva tak na přežívání včelstva do dalšího roku, kdy si včelky tu matku nahradí novou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 4. 2013
Re: VÄ?elaĹ?skĂĄ latina

Ještě chybí dodat, že chování včel k matečníkům je různé. Řídí se stavem
včelstva
včelstvo v rojové náladě se k matečníkům chová jinak než při tiché výměně,
natož pak při nouzovém stavu.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 19. 4. 2013
Předmět: Re: Včelařská latina

"Ten, kdo skutecne vcely pozoruje a tvori oddelky, tak moc dobre vi, ze
vcely v nouzovych pripadech skutecne berou ty nejstrasi mozne larvicky.
Avak matka ktera se vylihne jako prvni nezrusi vsechny ostatni matecniky,
jak se uvadi v literature. Vcely rozpoznaji matku, ktera neni kvalitni a
ostatni matecniky umi tak dokonale jiz vylihle matce ubranit pred jejich
vyhryznutim. Jak se vylihne matka z techto ubranenych matecniku, tak tu co
byla vylihla nejdriv zlikviduji. Pozoravno jiz nejednou. Takze asi tak.

P."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.203.176.19) --- 20. 4. 2013
Re: (61123) (61124) (61126) (61127)

Velmi úsměvné.... cituji z článku "přišly kupříkladu dvě velké bouřky v
době květu, které pyl smyly. Kvůli tomu byla úroda medu nejhorší za...." to
myslím vypovídá o kvalitě článku vše
Petr B.

http://leteckaposta.cz/103666703

To jsou včelaři s vlastními dlouholetými zkušenostmi a nedovolil bych si je kritizovat, ale novináři nejsou odborníci na včelaření.

V zimě jsme s vnukem vyměnili podmety a nepříšel o žádné včelstvo.Nebudu hodnotit zdejšího velkovčelaře,protože má svoje metody. Vnuk vloni první vytáčel začátkem května a letos to bude přibližně začátkem června.Příroda rozhoduje, včelař reaguje.
http://www.youtube.com/watch?v=wNL5Fgkgdzk&feature=youtu.be

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 20. 4. 2013
Re: Včelařská latina (61123) (61124) (61129) (61132)

Jelikož ta "pitomost" s medníky byla nejspíš na mné,podotknu k tomu jen to,že podsazením nástavku souší se nejedná o nasazení medníku.O tom,co je plodiště a co medník si rozhodují včelstva sama a medník vznikne zcela spontálně stlačením plodu snůškou do nižšich pater komínu.Což nejspíše Jaroslavu Č. uniklo,přidat patro,neznamená nasadit medník.Včelstva plodují pod zásobami,teď v horních nástavcích.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (46.13.52.69) --- 20. 4. 2013
Re: Včelařská latina (61123) (61124) (61129) (61132)

J.Č."Letošní jaro je atypické ikdyž se může kdykoliv opakovat.Současný stav pokládám za nadějný ale nikdo neví co ještě dokáže zimující generace která již měla být z velké časti doplněna o asi 10000 až 12000 mladých včel které tam prostě mejsou včelstva budou sílit až počátkem května trubce mám již taky v mnoha včelstvech již trubce chovají mám slušnou snůšku z jív ,ale takovo u pitomost stran medníků bych si ani toto anonymní forum napsat nedovolil"

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Nezbývá než souhlasit.Je pravda,že i vegetace má zpoždění,ale ta to dožene rychleji než včely,které se teď teprve pořádně rozplodovaly díky vydatnému přísunu pylu z vrb(nejen jívy poskytují snůšku).Spotřeba zásob rapidně stoupla,a i když některé jiné roky se už výnos sladiny z vrb projevuje na váze,letos jsou zatím úly poměrně lehké.Ale už nakvétá myrobalán a meruňky,takže díky slibovaným příznivým teplotám to doženou.Minulý týden jsem jen ojediněle viděl zavíčkované trubčí buňky,trubce ještě prakticky žádného,vypadá to,že i chov matek a tvorba oddělků se opozdí,popravdě budu rád,když stihnu konec kvetení řepky,protože jinak bych asi musel nové oddělky přikrmovat,tady u nás se už na pozdější snůšky nedá spolehnout,akát,lípa a medovice jsou spíše dílem štěstí,takže pozdější snůšky? Možná až příští rok,pane vitaxvita...Oni zdejší zemědělci už nepěstují tak jako dříve hořčici,svazenku,len,světlici,a navíc tu značně přibylo včelstev,mám tu za souseda velkovčelaře,který si stěžuje na malé výnosy,no nedivím se,když tu už nejsou takové kultury jako dřív,letos tu není moc ani té řepky...
Jinak medníky nenasazuji,v ty se spontánně mění nástavky,které tu jsou už od zimy,(jen ještě nějaké přidám),jen je v tomhle období přehazuji seshora dolů a po určité době zase nahoru,v tom je výhoda nízkých nástavků,jak píše Radek.

Zdraví Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 19. 4. 2013
Re: Včelařská latina (61123) (61124) (61129) (61132)

Ten, kdo skutecne vcely pozoruje a tvori oddelky, tak moc dobre vi, ze vcely v nouzovych pripadech skutecne berou ty nejstrasi mozne larvicky. Avak matka ktera se vylihne jako prvni nezrusi vsechny ostatni matecniky, jak se uvadi v literature. Vcely rozpoznaji matku, ktera neni kvalitni a ostatni matecniky umi tak dokonale jiz vylihle matce ubranit pred jejich vyhryznutim. Jak se vylihne matka z techto ubranenych matecniku, tak tu co byla vylihla nejdriv zlikviduji. Pozoravno jiz nejednou. Takze asi tak.

P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Č. (88.101.253.124) --- 19. 4. 2013
Včelařská latina (61123) (61124) (61129)

včelařím 53 let na dvou stanovištích po 100 včelstev za tu dobu jsem se setkal s mnoha chovateli včel a musím konstatovat,že jen malá část včelařů s vámi diskutuje na rovinu jiná je situace u velkochovů a malé části velkych včelařů a i tato konference je toho dokladem.Letošní jaro je atypické ikdyž se může kdykoliv opakovat.Současný stav pokládám za nadějný ale nikdo neví co ještě dokáže zimující generace která již měla být z velké časti doplněna o asi 10000 až 12000 mladých včel které tam prostě mejsou včelstva budou sílit až počátkem května trubce mám již taky v mnoha včelstvech již trubce chovají mám slušnou snůšku z jív ,ale takovo u pitomost stran medníků bych si ani toto anonymní forum napsat nedovolil nemám čas reagovat na nesmysly jednoho či dvou velařů ale vám všem ostatním včelařům přeji vše nejlepší a hodně medu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (213.155.225.220) --- 19. 4. 2013

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 19. 4. 2013
Re: (61036)

Zdravím
ten nástavek jako průlez je dole nebo nahoře?

-> Nahoře

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (213.155.225.220) --- 19. 4. 2013
Re: (61036) (61125)

Nahoře

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 19. 4. 2013
Re: (61123) (61124)

"Co se týče nouzových matečníků, zřejmě předpokládají že včelky jsou úplně dementní hmyz a svůj záchranný systém vypiplaný po miliony let mají založený na tom nejhorším co mají k dispozici. Jenomže nejdříve zavíčkovaný matečník je vždy od pohledu nejkrásnější a navzdory včel.
literatuře z něj vyleze krásná matka.Já jsem přesvědčen, že nechají li se všechny matečníky, včely si umí vybrat samy tu nejlepší variantu. "


To je zase ode zdi ke zdi. Pravda je, že včely si samy umí vybrat tu nejlepší variantu. Ovšem sebestředný včelař to přečte a automaticky si myslí, že včelky takhle vyberou nejlepší variantu pro včelaře. Což je ovšem nesmysl. Dost často se u nouzových matečníků stane, že včelky vyberou jako nejlepší variantu tu, která jim slibuje mít funkční matku co nejdříve. A potom vyberou úplně nejstaršího červíka, neboli taková matka je poškozená krmením pro dělničí larvy. Včelkám to zas tak moc nevadí, že matka má silně mezerovitý plod a málo klade.... Pokud v přírodě ta matka stačí vychovat dostatek včel pro vytvoření zimních zásob a pro zimní generaci. Další rok na jaře včelky tuto matku vyhodnotí ne jako dvouletou, ale jako třeba čtyřletou a zaručeně ji zvýšenou rojivostí nebo tichou výměnou odstranía nahradí novou. Ovšem včelař ztrácí, protože taková matka znamená ztrátu výnosu.
Proto pokud má být takový odchov matek funkční, je třeba v praxi matečníky s nejstaršími červíky likvidovat.

"Protože za krátkou dobu potřebuji udělat cca 60 matek tak přelarvuji a mohu pak porovnávat. Nejsem přesvědčen že přelarvování je to pravé ořechové co se kvality týče. Je ale daleko intenzivnější a matek se dá nasekat daleko víc! A to je rozhodující.Zdraví R. S. "


Pravda je, že přelarvováním se dají sekat matky jako na běžícím pásu. Ideální a pro včelaře nejlevnější je, když se všechny udělají od jedné matky. Pak už je jen krůček k tomu vyměnit za odchované matky všechny matky na stanovišti a diverzita stanoviště je v háji. Jen díky tomu, že matka se oplozuje v přírodě s několika různými trubci a včelař to nemůže ovlivnit, nejsou dneska některé včelařské chovy fatálně postiženy a degenerovány příbuzenskou plemenitbou. Ale jinak podle mně tady známky degenerace už jsou, třeba nadměrnou a v podstatě zbytečnou citlivostí na choroby nebo na varaózu nebo na nepříznivé vnější podmínky, při kterých automaticky hynou celé chovy nebo téměř celé chovy.

Takže ani přelarvování ani řízený nouzový odchov matek, jestli se to tak dá nazvat, není univerzální všelék. Obojí se dá používat, ale obojí se musí používat s mírou. Ne z toho ždímat, co to dá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 19. 4. 2013
Re:

Příteli, děkuji za rychlou a velmi uspokojivou odpověď.Taková a podobná
tušení mám celou dobu co se snažím chovat včely (tedy ne vychovávat) A v tom
je asi zásadní rozdíl.Tvá slova jen potvrzuje prostě ta skutečnost že včely
jako druh přežily.Možná i díky tomu,že zde byly dříve než člověk.Nejsem
nijak zapáleným vyznavačem východních filozofií, přesto ve mně včely vždy
provokují trochu zdravého fatalizmu a hlavně úcty k přírodě a pokory.A jak
vidím, nejsem sám. Nevím ovšem jak dalece bych byl nucen a schopen potlačit
tyto emoce pokud by mne včelaření živilo. Leč z celé vzájemné komunikace pro
mne vyplynulo to nejpodstatnější, totiž, že ve svém malochovu a při své
"spotřebě" matek bych mohl úspěšně vychovat několik kvalitních matek
jednoduše a vlastně i selektivně. Ještě jednou díky a hezké jaro! I.D.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 18. 4. 2013

Předmět: Re:


"Ivo, nikdy nemáš vyrovnaná včelstva. O nich píší pouze ti co si literární

činností léčí komplexy ze svého mizerného včelaření. U průměrných včelařů

jsou včelstva rozdělena tak na třetiny, ti snaživější se s tím snaží něco

dělat,výsledky jsou často nejisté. Tvorbou odělků ať chceš nebo nechceš si

snižuješ výnosy a tak ta nejlepší včelstva obereš pouze o jeden, aby byl

med. Včelí materiál ti mohou dát i ta průměrná i horší. Jenže z jejich

plodu by matky asi nevynikaly a proto ta záměna plodu.V chovatelství se již

asi 100 let nic nového neděje, ale cca každých 5 let je vydána nějaká žhavá

chov. novinka. Naposledy Ing. Mačička. Údajně sposta novinek a zkušeností.

Drahá, půjčil jsem si v knihovně a nic moc. Nic z toho jsem tam nenašel.

Takže 100let literárně činní opisují jeden od druhého a vylepšují. Co se

týče nouzových matečníků, zřejmě předpokládají že včelky jsou úplně

dementní hmyz a svůj záchranný systém vypiplaný po miliony let mají

založený na tom nejhorším co mají k dispozici. Jenomže nejdříve zavíčkovaný

matečník je vždy od pohledu nejkrásnější a navzdory včel.

literatuře z něj vyleze krásná matka.Já jsem přesvědčen, že nechají li se

všechny matečníky, včely si umí vybrat samy tu nejlepší variantu. Takže

nejsem příznivcem toho aby se z 1 osiřeného včelstva vyrobilo třeba 5

nových odělků. Prostě v tom osiřelém úle doopravdy nejsou všechny matečníky

kvalitní, ale včely umí!!! Ono o krvežíznivosti sester matek se hodně píše

a ony skutečně s nevylíhlými matečníky umí zatočit, ale jakmile nová matka

z něj vyleze rázem je vše jinak. Jak to prakticky neví nikdo, ale dají se

tak vyměňovat matky bez hledání starých, takže víme prdlajz! Protože za

krátkou dobu potřebuji udělat cca 60 matek tak přelarvuji a mohu pak

porovnávat. Nejsem přesvědčen že přelarvování je to pravé ořechové co se

kvality týče. Je ale daleko intenzivnější a matek se dá nasekat daleko víc!

A to je rozhodující.Zdraví R. S."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 19. 4. 2013
Re: (61123) (61124) (61126)

Velmi úsměvné.... cituji z článku "přišly kupříkladu dvě velké bouřky v
době květu, které pyl smyly. Kvůli tomu byla úroda medu nejhorší za...." to
myslím vypovídá o kvalitě článku vše
Petr B.


Dne 19. dubna 2013 9:04 <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> Z vrby křehké/fragilis/ už nosí nektar i pyl. Do nosných včel nezasahuji.
> Vloni nychystal a jen čekám jak zaplní poslední rámky. Jen sleduji. Problém
> z novin jsem řešil u odělků umělým záchranným proletem. Jen moderní úly
> řeší i takové problémy.
>
>
> http://leteckaposta.cz/103666703
>
> http://leteckaposta.cz/779100070
>
> B.V.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.203.176.19) --- 19. 4. 2013
Re: (61123) (61124)

Z vrby křehké/fragilis/ už nosí nektar i pyl. Do nosných včel nezasahuji. Vloni nychystal a jen čekám jak zaplní poslední rámky. Jen sleduji. Problém z novin jsem řešil u odělků umělým záchranným proletem. Jen moderní úly řeší i takové problémy.


http://leteckaposta.cz/103666703

http://leteckaposta.cz/779100070

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 19. 4. 2013
Re: (61036)

Zdravím
ten nástavek jako průlez je dole nebo nahoře?



Dne 12. dubna 2013 8:06 <e-mail/=/nezadan> napsal(a):

> I já letos zimoval na 3VN + čtvrtý VN jako sklad souší s průlezem pro včely
> (metoda L. Dvorský). Opravdu silnější a překvapivě už teď létají včely
> spodním česnem a né jen očkama. Mám takový dojem, že letos by mohla být i
> vrba.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61125


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 18. 4. 2013
Re: (61123)

Ivo, nikdy nemáš vyrovnaná včelstva. O nich píší pouze ti co si literární činností léčí komplexy ze svého mizerného včelaření. U průměrných včelařů jsou včelstva rozdělena tak na třetiny, ti snaživější se s tím snaží něco dělat,výsledky jsou často nejisté. Tvorbou odělků ať chceš nebo nechceš si snižuješ výnosy a tak ta nejlepší včelstva obereš pouze o jeden, aby byl med. Včelí materiál ti mohou dát i ta průměrná i horší. Jenže z jejich plodu by matky asi nevynikaly a proto ta záměna plodu.V chovatelství se již asi 100 let nic nového neděje, ale cca každých 5 let je vydána nějaká žhavá chov. novinka. Naposledy Ing. Mačička. Údajně sposta novinek a zkušeností. Drahá, půjčil jsem si v knihovně a nic moc. Nic z toho jsem tam nenašel. Takže 100let literárně činní opisují jeden od druhého a vylepšují. Co se týče nouzových matečníků, zřejmě předpokládají že včelky jsou úplně dementní hmyz a svůj záchranný systém vypiplaný po miliony let mají založený na tom nejhorším co mají k dispozici. Jenomže nejdříve zavíčkovaný matečník je vždy od pohledu nejkrásnější a navzdory včel.
literatuře z něj vyleze krásná matka.Já jsem přesvědčen, že nechají li se všechny matečníky, včely si umí vybrat samy tu nejlepší variantu. Takže nejsem příznivcem toho aby se z 1 osiřeného včelstva vyrobilo třeba 5 nových odělků. Prostě v tom osiřelém úle doopravdy nejsou všechny matečníky kvalitní, ale včely umí!!! Ono o krvežíznivosti sester matek se hodně píše a ony skutečně s nevylíhlými matečníky umí zatočit, ale jakmile nová matka z něj vyleze rázem je vše jinak. Jak to prakticky neví nikdo, ale dají se tak vyměňovat matky bez hledání starých, takže víme prdlajz! Protože za krátkou dobu potřebuji udělat cca 60 matek tak přelarvuji a mohu pak porovnávat. Nejsem přesvědčen že přelarvování je to pravé ořechové co se kvality týče. Je ale daleko intenzivnější a matek se dá nasekat daleko víc! A to je rozhodující.Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivo Dragoun MUDr (e-mailem) --- 18. 4. 2013
Re:

Příteli díky za příspěvek,který konečně trochu bere na vědomí, že je tady
mnoho, či spíše většina malovčelařů,kteří hledají na těchto sofistikovaných
stránkách právě ty blbuvzdorné metody -alespoň já se za to nestydím.Mohu-li
se dotknout několika vět z vašeho příspěvku,kde mi trochu uniká celkový
význam,pak je to -"Když dělám oddělek z včelstva nic moc..." (?) a dále
"když se včelkám nechají všechny matečníky aby si vybraly,tak funguje přes
oddělek naprosto spolehlivě.." Zde ne že bych nechápal význam věty,spíše jde
o popření toho co jsme se dosud "učili" Tedy matečníky mohou být založeny na
plodu rúzného stáří,přičemže jako první se vyklube matka z té nejstarší
larvičky,ergo nejméně hodnotná a ta pak zahubí ty další hodnotnější,ještě
nevykulené.

Fakt ovšem je,že pokud budu dělat např.podřez,tak jak ho doporučoval přítel
Josef M., pak budu mít opravdu plod téměř stejného stáří, dva matečníky
ponechám v oddělku a zbytek třeba zaklíckuji nebo hned rozdělím do dalších
oddělků.Pak by ovšem i nouzové matky mohly být kvalitní.Trochu mne jen ještě
mate to,že vlastně kvalita matky je m.j. předurčena i její velikostí a
váhou, která je ovšem u "nouzáků" limitována rozměrem základny, tedy buňky
jako takové.Má zde význam,tak jak se někde doporučuje, snést stěny buňky až
k základně,k samotnému vajíčku či larvičce? Ptám se také proto,že, přestože
mi přelarvování nedělá problém je pro mne s mými deseti včelstvy,podobná
alternativní,nenáročná a rychlá metoda velmi svůdná.A také se omlouvám, že
jsem dosavadní diskuzi posunul až na tu blbuvzdornou úroveň.


---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 18. 4. 2013

Předmět: Re:


"No chovatelé matek asi skřípou zuby, když plebs si předává zkušenosti s

takovou "blbuvzdornou metodou", ale pravdou je,že když se včelkám nechají

všechny matčníky aby si vybraly, tak funguje přes odělek naprosto

spolehlivě a výsledky jsou výborné. Když dělám odělek z včelstva nic moc,

vložím vyřízlý plod od nejlepšího včelstva. Já podobně testuji dcery od IM

a jsem spokojen. S čím naopak nejsem spokojen jsou výkony dcer od IM, které

by měly být výrazně přesvědčivé, ale nejsou, spíš naopak. Přestože jsem

zatím vyzkoušel IM od povícero chovatelů, spokojen jsem pouze se dvěma z

čehož př. Lněnička už nežije.Takže to slavné šlechtění je takový trochu

podvod. Stačí pečlivě u většího počtu včelstev rozmnožovat to nejlepší tak

žádné IM ani jiné matky ze šlechtitelských chovů nepotřebujete.Rovněž

upouštím od přesně určeného plemeného včelstva a množení od něj. Dnes

nejraději rozmnožuji cca 6 nejlepších včelstev a porovnávám výkony dcer.Jak

zjišťuji a to velmi nerad často při určování nejlepšího včelstva se udělá

chyba, ale to je na dlouhé povídání! Zdraví R. S."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61123


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 18. 4. 2013
Re: (61120) (61121)

No chovatelé matek asi skřípou zuby, když plebs si předává zkušenosti s takovou "blbuvzdornou metodou", ale pravdou je,že když se včelkám nechají všechny matčníky aby si vybraly, tak funguje přes odělek naprosto spolehlivě a výsledky jsou výborné. Když dělám odělek z včelstva nic moc, vložím vyřízlý plod od nejlepšího včelstva. Já podobně testuji dcery od IM a jsem spokojen. S čím naopak nejsem spokojen jsou výkony dcer od IM, které by měly být výrazně přesvědčivé, ale nejsou, spíš naopak. Přestože jsem zatím vyzkoušel IM od povícero chovatelů, spokojen jsem pouze se dvěma z čehož př. Lněnička už nežije.Takže to slavné šlechtění je takový trochu podvod. Stačí pečlivě u většího počtu včelstev rozmnožovat to nejlepší tak žádné IM ani jiné matky ze šlechtitelských chovů nepotřebujete.Rovněž upouštím od přesně určeného plemeného včelstva a množení od něj. Dnes nejraději rozmnožuji cca 6 nejlepších včelstev a porovnávám výkony dcer.Jak zjišťuji a to velmi nerad často při určování nejlepšího včelstva se udělá chyba, ale to je na dlouhé povídání! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 18. 4. 2013
Re: (61120)

"Já sice chápu metodu a jakého efektu využívá proti rojovce, ale považuji ji
za nesmyslnou, Po stránce genetiky pak dokonce škodlivou.
S touto metodou pokud si dobře vzpomínám přišly StS Tachov v 70 letech, kdyš
řešily zvýšení produkce medu. Ti však používaly matky (dcery od F1) z
řízených chovů a ne nouzové ze stejného včelstva po mnoho generací. Po
snúšce se pak původní matka do včelstva vracela "

Nemyslím, že je po stránce genetiky škodlivá. Na otestování kvality takové matky je dostatek času. Plus zároveň je na stanovišti genetická diverzita. To spíš je škodlivý současný systém, kdy se koupí jedna matka a z ní odchová hafo dcer, které se naperou do všech nebo většiny úlů na stanovišti. To je potom těžení medu.
Jinak šachování s matkami, přidávání jiné matky pro snůšku a potom vrácení původní matky, to je taky něco úplně jiného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61121


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 4. 2013
Re:

Já sice chápu metodu a jakého efektu využívá proti rojovce, ale považuji ji
za nesmyslnou, Po stránce genetiky pak dokonce škodlivou.
S touto metodou pokud si dobře vzpomínám přišly StS Tachov v 70 letech, kdyš
řešily zvýšení produkce medu. Ti však používaly matky (dcery od F1) z
řízených chovů a ne nouzové ze stejného včelstva po mnoho generací. Po
snúšce se pak původní matka do včelstva vracela

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 17. 4. 2013
Předmět: Re:

"Nechápu, co na tom nechápeš.
Pokud se rozhodnu v úlu vyměnit matku , původní dám do oddělku a v úlu si
včelky vychovají novou. je to sice poněkud zjednodušené, ale hlavní základ
v tom je
Pokud se rozhodnu to udělat v pěti úlech, udělám to pětkrát.
Pro doplnění: kdybych se to rozhodl udělat v 10 úlech, tak to udělám
desetkrát.
Kdybych sew to rozhodl udělat v jiném počtu úlů než je 5
nebo 10, udělám to (počet úlů) krát .

Když je v úlu slabá linie , včely jsou podprůměrné s touto matkou a nebyly
nadprůměrné ani s předchozí matkou ani ještě předtím, tak končím linii.
Nechám prostě včelky odchovat matku z plodu z jiného úlu s nadprůměrnou
linií."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 4. 2013
Re:

pO 4 Hod ODPOLEDNÍ  JIŽ CHTĚJÍ MÍT KLID to se rozčílojí pravidelně.

---------- Původní zpráva ----------
Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
Datum: 17. 4. 2013
Předmět: Re:

"Zvýšenou agresivitu včeliček potvrzuji. Trutnovsko (Starý Rokytník), cca
400
m n.v.
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Martin H.
Sent: Wednesday, April 17, 2013 9:06 PM
To: Včelařský mailing list


Pěkný den

Dneska jsem pozoroval krajinu, před dvěma dny rozkvetly u nás jívy. Dnes se
to však rozjelo naplno, hukot celý den, létavky ještě bloudily po osmé
večer. Teď večer silnější včelstva větrají, zřejmě nějakou sladinu si
donesly.

Zásob v úle celkem dost, po vyzimování od 10 do 15kg, zakrmeno bylo na 20kg
(med + cukr), 3VN, tož snad ještě něco spotřebují, k některým jsem připojil
6r odělky s matkami a je to velký rozdíl při pohledu na česna.

Co jsem ale nečekal, tak velkou agresivitu před úly. Jen jsem prošel na 5
metrů a dostal jsem hned 3. Včelař kousek ode mě potvrdil totéž. Nejvíce
kolem 4 hod. odpoledne.

Opavsko 235mnm."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 17. 4. 2013
Re: (61115)

Zvýšenou agresivitu včeliček potvrzuji. Trutnovsko (Starý Rokytník), cca 400
m n.v.
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Martin H.
Sent: Wednesday, April 17, 2013 9:06 PM
To: Včelařský mailing list


Pěkný den

Dneska jsem pozoroval krajinu, před dvěma dny rozkvetly u nás jívy. Dnes se
to však rozjelo naplno, hukot celý den, létavky ještě bloudily po osmé
večer. Teď večer silnější včelstva větrají, zřejmě nějakou sladinu si
donesly.

Zásob v úle celkem dost, po vyzimování od 10 do 15kg, zakrmeno bylo na 20kg
(med + cukr), 3VN, tož snad ještě něco spotřebují, k některým jsem připojil
6r odělky s matkami a je to velký rozdíl při pohledu na česna.

Co jsem ale nečekal, tak velkou agresivitu před úly. Jen jsem prošel na 5
metrů a dostal jsem hned 3. Včelař kousek ode mě potvrdil totéž. Nejvíce
kolem 4 hod. odpoledne.

Opavsko 235mnm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2013
martinovo pozorování Re: (61115)

"Co jsem ale nečekal, tak velkou agresivitu před úly. Jen jsem prošel na 5 metrů a dostal jsem hned 3. Včelař kousek ode mě potvrdil totéž. Nejvíce kolem 4 hod. odpoledne. "

Včelky podle mně mají něco jako vnitřní kalendář a v něm mají nějak zaznamenáno, jaké kdy mají být optimální teploty. Pokud je teplota odlišná, příliš teplo, když by jim stačilo méně tepla nebo naopak příliš zima třeba v létě, bývají téměř vždy agresivnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2013
Re: (61114)

Nechápu, co na tom nechápeš.
Pokud se rozhodnu v úlu vyměnit matku , původní dám do oddělku a v úlu si včelky vychovají novou. je to sice poněkud zjednodušené, ale hlavní základ v tom je
Pokud se rozhodnu to udělat v pěti úlech, udělám to pětkrát.
Pro doplnění: kdybych se to rozhodl udělat v 10 úlech, tak to udělám desetkrát.
Kdybych sew to rozhodl udělat v jiném počtu úlů než je 5 nebo 10, udělám to (počet úlů) krát .

Když je v úlu slabá linie , včely jsou podprůměrné s touto matkou a nebyly nadprůměrné ani s předchozí matkou ani ještě předtím, tak končím linii. Nechám prostě včelky odchovat matku z plodu z jiného úlu s nadprůměrnou linií.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 17. 4. 2013

Pěkný den

Dneska jsem pozoroval krajinu, před dvěma dny rozkvetly u nás jívy. Dnes se to však rozjelo naplno, hukot celý den, létavky ještě bloudily po osmé večer. Teď večer silnější včelstva větrají, zřejmě nějakou sladinu si donesly.

Zásob v úle celkem dost, po vyzimování od 10 do 15kg, zakrmeno bylo na 20kg (med + cukr), 3VN, tož snad ještě něco spotřebují, k některým jsem připojil 6r odělky s matkami a je to velký rozdíl při pohledu na česna.

Co jsem ale nečekal, tak velkou agresivitu před úly. Jen jsem prošel na 5 metrů a dostal jsem hned 3. Včelař kousek ode mě potvrdil totéž. Nejvíce kolem 4 hod. odpoledne.

Opavsko 235mnm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 4. 2013
Re:

Jen pro informaci.
z popisu mám dojem jako by jsi hovořil o 1 - x generaci od jedné matky. Nebo
jde od odchov od více matek na stanovišti?
O dobré linii se však dá hovořit jen když se chovají matky po jedné matce 
přibližně stejně  pokud ovšem ne a jsou tam markantní rozdíly , je to
špatně. To se tady ovšem nedá jednoduše vysvětlit. Je k tomu třeba spoustu
tabulek a grafů genetika není tak jednoduchá a zvláště ne u včel kde je
nutné si uvědomit že se páří vlastně jen dvě matky. včelstvo je obojpohlavní
jedinec. Trubci jsou jen jejich volně poletující penisy použitelné jen
jednou. Při přírodním páření je  jich více. Dokonce i při inseminaci se jich
používá více od různých matek. proto se i potomstvo jedné matky v různých
obdobných musí chovat různě. záleží vždy na tomna které sperma došla řada. 
Běžný chovatel pak ale vystačí s testem mírnosti. čistícím pudem, I když ten
se podle mne dost přeceňuje a sledováním rojivosti. ostatní vlastnosti které
uvádíš jsou silně ovlivněny podmínkami jednotlivých včelstev, že nejsou
příliš  geneticky důležité

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 17. 4. 2013
Předmět: Re:

"Pro mě za mě.
Jedno je teorie a jedno je praxe.
Například se mně praxí jednoznačně prokázalo, že znaky linie se dědí přes
několik generací matek.
Například snadnost, s jakou matky přecházely z plástu na plást. Jedna linie
se vyznačovala třeba tím, že v dubnu matky zakladly téměř každý plást z
těch cca 12 v plodišti. Kromě krycích, prvního a posledního tak bylo v
každém plástu na každé straně tak 0,5 - 1,5 dm plodu. Zase jiná linie se
vyznačovala tím, že matka zakladla plást, na kterém byla, doslova téměř
celý od jedné boční loučky k druhé kromě zásob a teprve potom přešla na
další plást.
Kombinací těchto dvou linií tak mělo stanoviště optimální jarní rozvoj za
každého počasí.
Za teplého počasí se velice rychle rozvíjela první linie, protože matka
využila ke kladení už od začátku všech volných prostor na všech plástech,
zatímco matky druhé linie byly omezovány prostorem . Při chladném počasí
tomu bylo napopak, první linie byla velmi zatížena nutností vytápět na 35
st C všechny plásty, přitom pokud byl na plástu jen nějaký decimetr plodu,
velké množství energie na udržování teploty přineslo nakonec poměrně málo
vylíhnutých včel. Zatímco druhá linie za chladného počasí zahřívala jen pár
plástů a vylíhnutých včel bylo na spotřebu energie mnohem víc, takže tato
linie se za chladného počasí rozvíjela mnohem více než ta první."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 17. 4. 2013
Re: (61112)

Pro mě za mě.
Jedno je teorie a jedno je praxe.
Například se mně praxí jednoznačně prokázalo, že znaky linie se dědí přes několik generací matek.
Například snadnost, s jakou matky přecházely z plástu na plást. Jedna linie se vyznačovala třeba tím, že v dubnu matky zakladly téměř každý plást z těch cca 12 v plodišti. Kromě krycích, prvního a posledního tak bylo v každém plástu na každé straně tak 0,5 - 1,5 dm plodu. Zase jiná linie se vyznačovala tím, že matka zakladla plást, na kterém byla, doslova téměř celý od jedné boční loučky k druhé kromě zásob a teprve potom přešla na další plást.
Kombinací těchto dvou linií tak mělo stanoviště optimální jarní rozvoj za každého počasí.
Za teplého počasí se velice rychle rozvíjela první linie, protože matka využila ke kladení už od začátku všech volných prostor na všech plástech, zatímco matky druhé linie byly omezovány prostorem . Při chladném počasí tomu bylo napopak, první linie byla velmi zatížena nutností vytápět na 35 st C všechny plásty, přitom pokud byl na plástu jen nějaký decimetr plodu, velké množství energie na udržování teploty přineslo nakonec poměrně málo vylíhnutých včel. Zatímco druhá linie za chladného počasí zahřívala jen pár plástů a vylíhnutých včel bylo na spotřebu energie mnohem víc, takže tato linie se za chladného počasí rozvíjela mnohem více než ta první.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 4. 2013
Re:

Řekl bych, že v té úvaze máš několik chyb
1) Každý rok je jiný. v jedné sezóně nelze poznat jak se bude včelstvo
chovat v dalších 2 - 3letech.
2) Pokud by jsi chtěl chovat určitou linii tak to jde jen z inseminované
matky a dcery zase inseminovat.
3) potomstvo matky z volného páření nemůže v žádném případě být stejné. Jen
z 50% se bude podobat vlastností původní matce. v důledku se pak požadované
vlastnosti neupevňují ale ředí,
4) také se nesmí zapomínat, že období života matky má různé fáze které se
objevují jen postupem jejich stáří.
To tady, ale nelze rozebírat o tom jsou celé knihy,
Při způsobu těžby medu se ale využívá toho, že v prvním roce života matky se
projevuje nejvíce mírnost a včelstvo nepociťuje potřebu rozmnožování a
zachování rodu. Nevýhodou bývá příliš dlouhé plodování což může mít za
následek při dlouhé zimě úhyn hladem a dalším důsledkem může včelstvo příliš
dlouhému plodování být více zamořeno varroázou.. Čímž se vlastně zvyšuje
pracnost při léčení a následně prodražuje i provoz.
Naproti tomu u starších matek díky kratšímu plodování je menší spotřeba
zásob i o 50% a i lépe zabírají léčebné postupy proti varroáze. nevýhodou
bývá vyšší sklon k rojení což se právě dá omezovat právě negativním výběrem
a upevňovat tak vlastnost malé rojivosti. Podle některých výzkumů se také
zdá, že zimní včely od starších matek se dožívají delšího věku.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 4. 2013
Předmět: Re:

""To co popisuješ je právě jen ta těžba medu ostatního nic tě nezajímá. ty
ostatní důležité vlastnosti včelstva lze poznat až po více letech.
stáří včelstva totiž tvoří matka , Je-li 1 rok stará tak je to 1 rok staré
včelstvo i kdyby v tom úlu se za 50 let vystřídalo 50 matek."

Za prvé není žádný problém vyhodnotit vhodnost odchovaných včel od té matky
. Je na to většina roku bez cca 2 - 3 měsíců, kdy je včelstvo defakto velký
oddělek. Z toho se včely aktivně projevují v červenci, srpnu až září a
potom od rozjezdu plodování daném oblevou v zimě po první jarní snůšku na
začátku května.
Za druhé se při takovém způsobu v každém úlu drží linie. Matka je
odchovávána vždy z plodu matky, která byla právě v tom úlu předtím.
Vlastnosti matky a tím i včelstva se potom v každém úlu obvykle drží přes
několik generací matek , minimálně takových 5 - 10 let. Brakuje se potom
pouze tehdy, když nepříznivé vlastnosti vykazuje více matek v linii, takže
se nebrakují matky, ale linie."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 4. 2013
Re: (61110)

"To co popisuješ je právě jen ta těžba medu ostatního nic tě nezajímá. ty
ostatní důležité vlastnosti včelstva lze poznat až po více letech.
stáří včelstva totiž tvoří matka , Je-li 1 rok stará tak je to 1 rok staré
včelstvo i kdyby v tom úlu se za 50 let vystřídalo 50 matek."

Za prvé není žádný problém vyhodnotit vhodnost odchovaných včel od té matky . Je na to většina roku bez cca 2 - 3 měsíců, kdy je včelstvo defakto velký oddělek. Z toho se včely aktivně projevují v červenci, srpnu až září a potom od rozjezdu plodování daném oblevou v zimě po první jarní snůšku na začátku května.
Za druhé se při takovém způsobu v každém úlu drží linie. Matka je odchovávána vždy z plodu matky, která byla právě v tom úlu předtím. Vlastnosti matky a tím i včelstva se potom v každém úlu obvykle drží přes několik generací matek , minimálně takových 5 - 10 let. Brakuje se potom pouze tehdy, když nepříznivé vlastnosti vykazuje více matek v linii, takže se nebrakují matky, ale linie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 4. 2013
Re:

To co popisuješ je právě jen ta těžba medu ostatního nic tě nezajímá. ty
ostatní důležité vlastnosti včelstva lze poznat až po více letech.
stáří včelstva totiž tvoří matka , Je-li 1 rok stará tak je to 1 rok staré
včelstvo i kdyby v tom úlu se za 50 let vystřídalo 50 matek.

pepan

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 4. 2013
Předmět: Re:

"tak to jo, i když nechápu, proč zrovna 50 % matek. Jako že má včelař
křišťálovou kouli a pozná brzy na jaře, které matky z té poloviny se budou
v květnu rojit?

Jinak u zadováků je dneska nutné, má li se včelařit bez rojení, měnit matky
každý rok neboli tam je 100 % výměna matek. A čas na otestování matek tam
je docela dost.
Na začátku května se prostě v úlech odebráním původních matek založí chovy,
nové matky začnou klást v červnu . Využije se tak květnová snůška a potom
pozdní červencová. A nové matky se testují v červenci a potom při chování
při zpracovávní zásob v sprnu a v září."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 4. 2013
Re: (61108)

tak to jo, i když nechápu, proč zrovna 50 % matek. Jako že má včelař křišťálovou kouli a pozná brzy na jaře, které matky z té poloviny se budou v květnu rojit?

Jinak u zadováků je dneska nutné, má li se včelařit bez rojení, měnit matky každý rok neboli tam je 100 % výměna matek. A čas na otestování matek tam je docela dost.
Na začátku května se prostě v úlech odebráním původních matek založí chovy, nové matky začnou klást v červnu . Využije se tak květnová snůška a potom pozdní červencová. A nové matky se testují v červenci a potom při chování při zpracovávní zásob v sprnu a v září.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 4. 2013
Re:

Tak jsem nemyslel tebe, ale existuje, a je praktikováno, jako protirojové
opatření. Výměna 50% matek každý rok je pro takové chovatele základem  těžby
medu. Rád bych použil chovu alo to tady nějak nesedí.

Pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 16. 4. 2013
Předmět: Re:

""Podle mne je taky hloupost brakovat 50 matek v jediném roce vůbec nelze
posoudit jak by se včelstvo chovalo v dalších letech"

Taky jsem nic takového nenapsal. Napsal jsem, když to přepíšu trochu jinak,
že bych byl rád kdyby moje odchované matky představovaly 50 % matek
odchovaných dle statistik v ZO.
I když počet mých včelstev je + - 1 % včelstev evidovaných v ZO"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 16. 4. 2013
Re: (61093)

"Podle mne je taky hloupost brakovat 50 matek v jediném roce vůbec nelze
posoudit jak by se včelstvo chovalo v dalších letech"

Taky jsem nic takového nenapsal. Napsal jsem, když to přepíšu trochu jinak, že bych byl rád kdyby moje odchované matky představovaly 50 % matek odchovaných dle statistik v ZO.
I když počet mých včelstev je + - 1 % včelstev evidovaných v ZO

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 16. 4. 2013
Re: VloenĂ­ trubÄ?Ă­ho plĂĄstu

Ještě šikovnější je mít nízké nástavky, kde člověk nemusí řešit, jak
povzbudit matku k rozšíření hnízda do jiného patra, obvykle plodují od jara
ve více patrech, včely mají rády komín.
Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Olsak <martin/=/olsak.net>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Re: Vloení trubčího plástu

"Predpokladam, ze vcely kladou nahore - v teple. Ramek k vystaveni
trubciny
bych dal dolu jako lakadlo k rozsireni hnizda na obe patra. Jeste
sikovnejsi
lakadlo je dat tam jiz vystaveny ramek s trubcinou z lonska.

Martin

Dne 2013-04-15 20:46, Radek Hubač napsal:
> A proč dolu? včera jsem vložil skoro do všech včelstev stavební rámek
> vedle
> posledního plodového rámku a dnes jsem koukl na jedno a měly již
> srdíčko,
> sice asi ne z panenského vosku, ale ev. měly zájem o stavbu. V jiných
> mám
> již trubčinu zakladenou a v silných jsem již viděl trubce. Jsou třeba
> pro
> ranný chov než je budou mít brtníci ve svých slaboších.
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 15. 4. 2013
>
> Předmět: Vloení trubčího plástu
>
>
> "Pánové, myslíte, že je v letošním roce možné už nyní vložit do
> spodního
>
> nástavku (celkem 2 nástavky 39x24 ) k vystavění trubčí rámek?
>
> Díky za odpovědi.
>
>
>
> Martin""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 16. 4. 2013
Re: Vložení trubčího plástu (61101)

Spis vloženim vystavěného panenského plastu.Já si to usnadňuju ponecháním trubčího rámku od minulé sezony v horním nástavku.Někde jsem včera už letošní trubce zahlídl,většinou už bylo do trubčiny na pár vyjîmek dost kladeno.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re: VloenĂ­ trubÄ?Ă­ho plĂĄstu (61101)

K jarním pracem na včelnici jedobré použít signální rostliny
Rozkvět jívy = pjarní prohlídka
Rozkvět  amgreštu nebo třešně ptačky = vložení stavebních rámků (třešeň 
normální květe pozděj)
začátek květu řepky olejky = nasazení medníků

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Vloení trubčího plástu

"Pánové, myslíte, že je v letošním roce možné už nyní vložit do spodního
nástavku (celkem 2 nástavky 39x24 ) k vystavění trubčí rámek?
Díky za odpovědi.

Martin"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Olsak (e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re: VloenĂ­ trubÄ?Ă­ho plĂĄstu (61101) (61102)

Predpokladam, ze vcely kladou nahore - v teple. Ramek k vystaveni
trubciny
bych dal dolu jako lakadlo k rozsireni hnizda na obe patra. Jeste
sikovnejsi
lakadlo je dat tam jiz vystaveny ramek s trubcinou z lonska.

Martin

Dne 2013-04-15 20:46, Radek Hubač napsal:
> A proč dolu? včera jsem vložil skoro do všech včelstev stavební rámek
> vedle
> posledního plodového rámku a dnes jsem koukl na jedno a měly již
> srdíčko,
> sice asi ne z panenského vosku, ale ev. měly zájem o stavbu. V jiných
> mám
> již trubčinu zakladenou a v silných jsem již viděl trubce. Jsou třeba
> pro
> ranný chov než je budou mít brtníci ve svých slaboších.
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 15. 4. 2013
>
> Předmět: Vloení trubčího plástu
>
>
> "Pánové, myslíte, že je v letošním roce možné už nyní vložit do
> spodního
>
> nástavku (celkem 2 nástavky 39x24 ) k vystavění trubčí rámek?
>
> Díky za odpovědi.
>
>
>
> Martin"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re: VloenĂ­ trubÄ?Ă­ho plĂĄstu (61101)

A proč dolu? včera jsem vložil skoro do všech včelstev stavební rámek vedle
posledního plodového rámku a dnes jsem koukl na jedno a měly již srdíčko,
sice asi ne z panenského vosku, ale ev. měly zájem o stavbu. V jiných mám
již trubčinu zakladenou a v silných jsem již viděl trubce. Jsou třeba pro
ranný chov než je budou mít brtníci ve svých slaboších.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 15. 4. 2013

Předmět: Vloení trubčího plástu


"Pánové, myslíte, že je v letošním roce možné už nyní vložit do spodního

nástavku (celkem 2 nástavky 39x24 ) k vystavění trubčí rámek?

Díky za odpovědi.



Martin"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Černý (85.71.174.169) --- 15. 4. 2013
Vložení trubčího plástu

Pánové, myslíte, že je v letošním roce možné už nyní vložit do spodního nástavku (celkem 2 nástavky 39x24 ) k vystavění trubčí rámek?
Díky za odpovědi.

Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Konusik (213.81.198.75) --- 15. 4. 2013
Matky

Kedy sa chystáte odchovávať matky na tento rok?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 15. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61064) (61065) (61067) (61070)

AM: On je pytlíčkový plod od moru k nerozeznání.
...........
U pytlíčkovitosti je znakem, že uhynulá larva dělá špičku, u moru je larva rozložena a pokleslá. Dále, že jde vytáhnout bez poškození z plástu, v pokročilejších stadiích se utvoří tzv. pytlíček. Což u moru není obvyklé. Barva je bílonačernalá lesklá, vodová. U moru je larva hnilobně mléčná a zakalená. Prostě záměna u nezkušeného prohližitele a veterináře je možná, ale jde jen o nezkušenost. Pytlíčkovitost jde rozeznat od moru docela bezpečně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dokoupilová (212.11.124.66) --- 15. 4. 2013
ilustrátor

dokoupilova4/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dokoupilová (212.11.124.66) --- 15. 4. 2013
Re: Hledáme ilustrátora (5061) (20766) (61096)

dokoupilova4/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dokoupilová (212.11.124.66) --- 15. 4. 2013
Re: Hledáme ilustrátora (5061) (20766)

moje práce jsou v levém menu (moje práce) na www.jaestetik.mypage.cz pro zájem pište na mail

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Boleloucký (e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re: Pavlovi (61094)

Vegetace je sice opožděna, ale ta to nejspíše rychle dožene (pokud bude
vhodná teplota), dormance je odbouraná a je krásně vidět lak se chystá
většina zejména na jihu kvést zároveň. Uvidíme co to přinese.


Dne 15. dubna 2013 14:55 <vitaxvita/=/seznam.cz> napsal(a):

>
> Ten měsíc rozvoje chybí i té vegetaci. a také není pravdou,že by mladší
> včely nemohly létat za snůškou.
>
> ************************************************************************
> Plně souhlasím,i vegetace je trochu letos zpožděna. Mladší včely pokud
> projdou tím cyklem v úlu,potom ve stáří 14 dnů již začnou létat za
> snůškou,
> dříve nemohou.A taky je zapotřebí upozornit na staré létavky,loňské,které
> nosí do úlu vodu,která je tak zapotřebí k výchově plodu.
>
> Rozumný včelař již po prvním proletu instaluje včelí napajedlo,aby šetřil
> ty
> své létavky,které tu vodu do úlů nosí a přitom jich hodně zahyne
>
> když nasají studenou vodu a potom pro podchlazení nedolétnou. Takže kdo si
> svých včel váží,na osluněném místě vybuduje napajedlo,jedno jaké,to je
> každého věc a tím svým včelstvům hodně pomůže překlenout to nestálé jarní
> počasí.
>



--
Ing. Petr Boleloucký
777840488, 737267011
boleloucky.petr/=/gmail.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2013
Pavlovi


Ten měsíc rozvoje chybí i té vegetaci. a také není pravdou,že by mladší
včely nemohly létat za snůškou.

************************************************************************
Plně souhlasím,i vegetace je trochu letos zpožděna. Mladší včely pokud
projdou tím cyklem  v úlu,potom ve stáří 14 dnů již začnou létat za snůškou,
dříve nemohou.A taky je zapotřebí upozornit na staré létavky,loňské,které
nosí do úlu vodu,která je tak zapotřebí k výchově plodu.

Rozumný včelař již po prvním proletu instaluje včelí napajedlo,aby šetřil ty
své létavky,které tu vodu do úlů nosí a přitom jich hodně zahyne

když nasají studenou vodu a potom pro podchlazení nedolétnou. Takže  kdo si
svých včel váží,na osluněném místě vybuduje napajedlo,jedno jaké,to je
každého věc a tím svým včelstvům hodně pomůže překlenout to nestálé jarní
počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re:

Podle mne je taky hloupost brakovat 50 matek v jediném roce vůbec nelze
posoudit jak by se včelstvo chovalo v dalších letech
To zavání odezdikezdismem
Jedni nebrakují a nechávají vše na přirozeném vývoji a druzi mění a mění a
mění.
Správná cesta je však někde uprostřed
Liniové šlechtění, což ve své podstatě je každé stanoviště jiná linie,
takový postup ani nepřipouští.
Práce se zvířaty a biologickými organismy, není  kuchyň kde mohu střídat
nože podle toho jak je chleba starý či případně ho vhodit do popelnice
Třebas práce na snížení bodavosti Kraňky trvali více jak 50 let. Lze ji
také, ale během  pár let úplně zničit nevhodným přístupem jednotlivých
včelařů rádoby odborníků.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Re:

"Asi to tak s odchovy matek skutečně bude.
Ze statistik, co v naší ZO uvedli na výroční schůzi vyplývá, že u nás se
odchovala jedna matka na, jestli si to dobře pamatuji, 30 evidovaných
včelstev !
Počet mých včelstev je zhruba kolem 0,2 - 0,5 % včelstev evidovaných v ZO,
přitom jsem loni odchoval 5 - 15 % matek odchovaných v ZO. Optimálně,
včetně řízeného brakování, bych rád odchoval tak k 50 % loňského počtu
matek odchovaných k celé ZO. A počet včelstev zvýšil tak na 1 - 1.5 %
včelstev evidovaných v ZO.

Jinak co se týká divokosti, souhlasím s tím, že to je otázka výběru a
brakování nevhodných matek.
Pokud k té potřebě dojde, chybí mi tady metodika, která rozpozná matky
produkující divoké včely už ve fázi před přidáváním do produkčního
včelstva. Zřejmě by bylo třeba matky nechat projít fází silného oddělku a
tam to zjišťovat. Protože v maličkých oplodňáčcích se to určitě nepozná."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 15. 4. 2013
Re: (61091)

Asi to tak s odchovy matek skutečně bude.
Ze statistik, co v naší ZO uvedli na výroční schůzi vyplývá, že u nás se odchovala jedna matka na, jestli si to dobře pamatuji, 30 evidovaných včelstev !
Počet mých včelstev je zhruba kolem 0,2 - 0,5 % včelstev evidovaných v ZO, přitom jsem loni odchoval 5 - 15 % matek odchovaných v ZO. Optimálně, včetně řízeného brakování, bych rád odchoval tak k 50 % loňského počtu matek odchovaných k celé ZO. A počet včelstev zvýšil tak na 1 - 1.5 % včelstev evidovaných v ZO.

Jinak co se týká divokosti, souhlasím s tím, že to je otázka výběru a brakování nevhodných matek.
Pokud k té potřebě dojde, chybí mi tady metodika, která rozpozná matky produkující divoké včely už ve fázi před přidáváním do produkčního včelstva. Zřejmě by bylo třeba matky nechat projít fází silného oddělku a tam to zjišťovat. Protože v maličkých oplodňáčcích se to určitě nepozná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re:

To je přesně co tvrdím já
S nákupem matek jejich selekce a práce s nimi teprve začíná. Žádné
inseminované nebo drahé nejsou zárukou. Je třeba si uvědomit,že je to práce
trvalá a nikdy nekončící která jde praktikovat jen na stanovišti. S nákupem
dalších matek se pak začíná znova od začátku.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Re:

"Trochu si přisadím, Leoš má pravdu, ale aby někdo nereprodukkoval jeho
názor
zkresleně. To hlavní je, že dříve umělo matky chovat hodně lidí a věnovali
se selekci. Dnes je situace strašná, matky chovají dotační podnikatelé a pár
nadšenců. Chovejte všichni matky, věnujte jim svůj čas, minimalizujte nákup
matek od těch, kdo to dělají kvůli dotacím, výsledek nepřijde s nákupem pár
zaručeně nejlepších matek. Zkoušejte, čemu se u Vás daří.
Radek

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Hübner <hubner.jan/=/tiscali.cz>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Re:

"Pane Dvorský, jako obyčejně - sto bodou !""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 4. 2013
sdruĹženĂ­

Mohlo by vás zajímat
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Neziskovky-ani-zdaleka-netusi-co-na-ne
-chysta-Necasova-vlada-268521

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 15. 4. 2013
Re:

Trochu si přisadím, Leoš má pravdu, ale aby někdo nereprodukkoval jeho názor
zkresleně. To hlavní je, že dříve umělo matky chovat hodně lidí a věnovali
se selekci. Dnes je situace strašná, matky chovají dotační podnikatelé a pár
nadšenců. Chovejte všichni matky, věnujte jim svůj čas, minimalizujte nákup
matek od těch, kdo to dělají kvůli dotacím, výsledek nepřijde s nákupem pár
zaručeně nejlepších matek. Zkoušejte, čemu se u Vás daří.
Radek

---------- Původní zpráva ----------
Od: Jan Hübner <hubner.jan/=/tiscali.cz>
Datum: 15. 4. 2013
Předmět: Re:

"Pane Dvorský, jako obyčejně - sto bodou !"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Hübner (85.70.16.185) --- 15. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068) (61075) (61076) (61077) (61086) (61087)

Pane Dvorský, jako obyčejně - sto bodou !

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dvorský Leoš (178.209.149.59) --- 15. 4. 2013
Re: (61050) (61066) (61068) (61075) (61076) (61077) (61086)

Pane Šroll už jsem chtěl odpovědět na váš předchozí příspěvek, ale činím to až nyní.
1) Samozřejmě, pokud někdo chce šlechtit na tzv. varroatoleranci v odlehlém prostředí, neví o tom Tzkušenost mám za sebou 8 let.
2) Pokud to ale dotyčný(í) bere(ou) jako polozovací stanici, okresek, je to možné i u nás. Takové oblasti jsou, jen je trochu problém s divoce žijícími včeltvy. Ale i to jde a jsou stanoviště, kde se divoký roj prostě neuživí. Musí se hledat.
3) Včelař a chovatel si s různými plemeny je schopen poradit. K tomu může využívat tzv. časovu izoloci, která je mnohem spolehlivější než oplozovací stanice, má ale zase podstatně nižší úspěšnost (často pod 50%). Provádím ji od 11 ti let v různých obměnách a obdobích.
4) Majitel včel si s tím (různými plemeny) samozřejmě neporadí, ale i to je možná šance pro včely a včelaře.
5) Dotace na matky jsou nevětším deformačním prvkem v oboru. "Díky" jím se rozšiřuje neustále nekvalitní a neživotaschopný materiál. Dříve jsme razili heslo "Každý včelař chovatel matek", dnes se v tichosti hrazí "Každý včelař odběratel matek" Prostě zákazník se musí vrátit a tomu odpovídá prodávané zboží. Je to celosvětový trend, tedy cesta do pekel. Nic proti chovatelům, dělají jen to, co je pro ně ekonomicky výhodné. Špatná jsou pravidla, ne oni. Asi men za tohle nebudou milovat.
6) V naší ZO před cca 40- 30 ti roky bylo kolem 20 drobných chovatelů matek. CHovala se kraňka, př. Martínek tu tzv. tmavou včelu, př. Veverka "kavkazanku", př. Machač "vlašku" a drtivá většina včelařů neměla problémy.
Jistě rojivost byla trošku větší i bodavost, to ale heterozní efekt s sebou prostě nese. CHov, šlechtění ale není prosté rozmnožování matek a zde sehrávali místní drobní chovatelé velkou roli. To ale dnes není, resp. zbylí ještě dožívají, je jim ale často 80 let.
7) Ti co to nezvládali měli bestie,že když šli do včel, museli to nahlásit na obci a ta byla půl dne uzavřena ( u nás Maroko a př. Toman) Kupodivu si lidé ani nestěžovali, což je , viděno dnešními vztahy mezi lidmi, neuvěřitelné.

Rozhodně bych tedy nikoho nestrašil,zafrikanizovanou včelou, rozhodně ne včelaře. Včela jako taková nebezpečí není. Probém je jen v tom, že si někteří myslí, že vědí a přitom neví nic. Nevědomost a netolerance je a bude vždy. S tím je nutné se smířit a zařídit se podle toho.
Zajímavé např. je, že v Norsku, kde se chová na jihu kraňka a v jiných oblastech ta "tmavá", mají přísná pravidla. Nesmí se kočovat mezi okresy s různými plemeny včel (viz forum Šance pro včely), převážet včely ani matky a chovat se smí, jen to, co je pro danou oblast schváleno. Docela zajímavé zjištění, že tam nikdy neměli komanče, že.
Možná si jen více váží toho, co již mají a již dosáhli. Možná i pro nás poučné. LD



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 4. 2013
RE: (61050) (61066) (61068) (61075) (61076) (61077)

Na zředění bych nesázel. Vzpomeňme, co napáchalo pár matek africké včely po dovozu do Brazílie. Kdyby platil koeficient zředění, tak by dnes už o tom nikdo ani nevěděl. Místo toho je velká část kontinetu zasažena "afrikanizovanými" včelami (AHB) a dodnes působí problémy. Už půl století. Pro ně se vžil termín "zabijácké včely". Takové pokusy, byť původně dobře myšlené, často působí nepředvídatelné škody. Třeba dovoz králíků do Austrálie a pod. Ukazuje se, že největším škodičem v přírodě je člověk.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61080) (61084)

Neberu to jako urážku,beru to jako pohled 2 naprosto rozdilných filozofií včelaření.JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61080)

Emilkamilka:
Takže podle mne si ještě ten hazard se svými včelstvy rozmyslíte. Jak vidno,máte ten stejný názor na genetiku včel jako Pavel,já proti tomu nic nemám,jenže si myslím,že si z nás děláte prču,čili šoufky.

------
To je pořýd stířností že na konferenci nedostávají místo zkušení a jen co se zde dva velcí včelaři ozvou, hned je urážíš.

To se pak nediv.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.49) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61080)

Dnes jsem udélal jarní prohlidku,doplnil zásoby ve včelsvech na 10 kg(zásobními plásty ze včelstev zrušenych loni v říjnu).Několik postřehů.1)vysoký počet létavek nosících spousty pylu z lísek a olší,2)včelstva větrají,3)létá se nejen očky,ale včelstva ovládají i česna,což je značně neobvyklé pro 1 týden co létají.Záver 1)podsadit nástavek souší u včelstev ve 2 VN s cílem zabránit zanesení dosavadního prostoru pylem,2)nechybí generace včel,včelstva jsou silnější než koncem října.Podsazení nastavku není hazard,každoročné je některé včelstvo rychlejší než já,loni roj tušim 22 a 25 dubna vlivem nedostatku prostoru.Po přidání 4-teho VN a 5-VN na začátku května ani náznak RN.Připouštím,že rozšiřování na plnou velikost nabere letos týdenní skluz.JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61074)

Ten měsíc rozvoje chybí i té vegetaci. a také není pravdou,že by mladší
včely nemohly létat za snůškou

Pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: emilkamilka <e-mail/=/nezadan>
Datum: 14. 4. 2013
Předmět: Pavlovi

"Víra Tvá tě uzdravila.Med je každoročně,ovšem kolik,to je otázka. Letošního
řepkového medu a z ovocných stromů jej mnoho nebude,protože včely to
nemohou dohonit,ten měsíc jejich rozvoje chybí.Máme ale naději na ten druhý
med a o to bude cennější.Přilétají vlaštovky a jiřičky a to už opravdu je u
nás jaro a tak přejme našim včelám bohatou snůšku a hlavně prudký rozvoj na
letošní řepce,pampelišce.
Ten druhý med by nám naši snahu u včel mohl vynahradit..."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana

Na to vyděšení není třeba ani divný plod.  Mne vyděsil silný puch linoucí se
každý večer z úlů. Napochodoval jsem tedy veterináři abych mu zdělil svoje
obavy. on mne jen pozval ke svým úlům ze kterých se linul stejně odpudivý
odér. Načeš mne uklidnil s ujištěním že jde o nektarovou snůšku z nedalekého
30ha pole kmínu.
Ovšem tento med pak putuje do výkupu. :-):-)

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Datum: 13. 4. 2013
Předmět: Re: K clanku Jana Lôffelmana

"A tady pro změnu s Tebou Pepane nesouhlasím.

Není to proto, že by se měl exportovat, ale že prostě ta "vyjímka" přes
kterou se prodával prostě skončila.

Jinak pokrok se nedá zastavit. O minulém přípravku co uvedl Loeffelman do
prodeje Včelařství nic nenapsalo, naopak otisklo podobně poplašnou zprávu
že díky přípravku je Slovinsko bez včel.

Takže takto je to poměrně pokrok.
Ale slyšel jsem, že podobné "testery" neprodává jen Leoffelman.



Ale je zajímavé, že se nikomu nevadí že plásty z jednoho včelstva jsou
jednou laborkou hodnoceny jako positivní a jinou jako negativní.

A pak je taky otázka co má dělat včelař který najde nějak "divný" plod. To
má pořád běhat na veterinu?
Takový pytlíčkovitý plod - to člověka docela vyděsí.

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emilkamilka (83.208.80.247) --- 14. 4. 2013
Pavlovi

Příšti týden budu nejspíš zvedat o patro,letošní zima mi vrásky nedélá,ba ani předpověd na polovinu května,chladno a teploty kolem 10 stupňu ! JosPr
********************************************************
Takže podle mne si ještě ten hazard se svými včelstvy rozmyslíte. Jak vidno,máte ten stejný názor na genetiku včel jako Pavel,já proti tomu nic nemám,jenže si myslím,že si z nás děláte prču,čili šoufky. Máte na paměti,že řepka,pampeliška i ovocné stromy i letos nejpozději rozkvetou k 10 květnu a to je v době,kdy dochází k výměně včel,staré za nové a říkejte si co chcete,letos ta jedna generace chybí,protože doteď včely nelétaly až asi na 2-3 dny,kdy donesly zanedbatelné množství pylu z lísky,čili starter pro matku zanedbatelný. Přeji Vám vše dobré.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 14. 4. 2013
Re: K clanku Jana LĂ´ffelmana (61073)

T.P.
z úst vašich funkcionářů se po léta před rokem 10 hovořilo o PA 92 jako o léčivu ,nikoliv o doplńku k léčbě varroázy.

------------------

To by bylo jo dobrý - doplněk je doplněk a tady u nás se dle SVS nesměl dávat jinak než komisionelně.

K doplňku bych očekával že mám přístup jako k těm doplňkům z lélárny co nejsou léky, ale zaručeně fungují. Na klouby i na peněženku. :-)


Dneska jsem nevydržel, vlezl do několika včelstev pro představu co a jak.

Zatím dobrý, plodu jak kde. Nosí teprve pyl z olše a lísky.
A docela velké plochy vyleštěných buněk, někde s vajíčky.
Jestli se teď do toho matky opřou, tak bude hukot. A spotřeba zásob.
A asi bude záležet na dlouhověkosti jak píše Pavel. Kmenová včelstva jsou zatím docela silná.



Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 14. 4. 2013
Re: Pavlovi (61074)

Komu chybí celá generace včel,ten už nic nedožene Emilkomilko,a znovu to nesvádějte na dlouhou zimu.Spíš notně přehodnoťte přístup k síle zazimovávaných včelstev,množsví zásob na zimu(hlavně pylu) a velikost prostoru na zimování.Příšti týden budu nejspíš zvedat o patro,letošní zima mi vrásky nedélá,ba ani předpověd na polovinu května,chladno a teploty kolem 10 stupňu ! JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78079 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 61078 do č. 61138)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu