78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Eliška (95.129.240.97) --- 16. 9. 2010
Medonosné rostliny a jak ovlivňují stavy včelstev (543) (555) (556)

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat, zda je možné poznat na množství stavů včelstev, jak byl rok dobrý či špatný na výnos medonosných rostlin.
Také by mě zajímalo, jestli se vedou statistiky počtů včelstev
na jednotlivých územích v ČR a medonosných rostlin.

Děkuji za odpovědi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Huhu (195.210.29.3) --- 16. 9. 2010
Huhuhu

Huhu vcely, co ted vcely blbouni

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirkaZ (82.100.2.212) --- 16. 9. 2010
umístení včel

čauky panove díky za radu ješte bych chtel jedno chci dat včely ze zahrady do lesa mam jich na zahrade už dost a chci rozšiřovat.chtel bych radu les mam 50 metru a znameho hajneho není problem umístit jen vybrat misto chci poradit jestli je dat do listnaču nebo do jehličnanu zaleži na tom?hlavne aby tamm asi šlo dost sluníčka???,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (78.136.147.191) --- 16. 9. 2010
Re: Re: Dotaz na směr česna (47264) (47268) (47274) (47284)

Přátelé zapomínáte?Dřív jsme měli okna i česna na východ a ted je jiná doba a kdo chce být in a jít s dobou musí to otočit na západ!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 16. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47247) (47285)

dokument ze stránek čsv:

http://www.vcelarstvi.cz/cz/novinky/N70320-1.doc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (90.176.70.3) --- 16. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47247)

Včelíny prý nejsou zemědělská stavba ve smyslu zákona.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 15. 9. 2010
Re: Re: Dotaz na směr česna (47264) (47268) (47274)

S tou Tvojí filozofií ohledně západu je si třeba uvědomit, že východ je doporučován i z důvodu medovice a jak známo večer medovice nebývá nikdy tolik jako brzy ráno...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Dotaz na směr česna
> Datum: 15.9.2010 09:36:25
> ----------------------------------------
> Díky za příspěvky na toto téma.
> Nejvíc mně potěšil názor, že jihovýchodní směr je nejoptimálnější. :-)).
>
> Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
> východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
> důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
> "chlazení" včelkama. Ostatní směry autor neřešil. Čím studenější směr po
> ránu tím pozdnější prohřátí česna.
>
> Naopak mně ještě napadlo, že když je orientace na západ, že včelky vyletují
> i v pozdnějších hodinách a návrat do úlu mají už za soumraku či dokonce za
> tmy a teoreticky může docházat ke ztrátám na létavkách.
>
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: "Albert Gross" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 14, 2010 9:22 PM
> Subject: Re: Dotaz na směr česna
>
>
> Sú pekné včelnice aj včelíny kruhového tvaru a dokonca s letáčami otočenými
> dovnútra kruhu. Tam sa potom nestáva, aby krajné včelstvá boli
> najsilnejšie. Myslím si, že juhovýchod je najvhodnejšia orientácia letáčov
> - kto zavčasu vstáva, urobí viac osohu.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludan (e-mailem) --- 15. 9. 2010
Re: srni (47147)

Zdravim,
Ja mam nyni od srsnu a vos pokoj. Na kraji strechy zvenku pod latkama
ukončujícíma strechú se mi usidlilo doslova hejno netopyru. Sice si pod ne
nemuzu nic dat neb tam kadej, ale v chalupe nemam jedineho srsne nebo vosu.
Dokud tam nebyli, tak se mi osedcilo na jare vzdy do tydne od objeveni
prvniho srsne (to litaji takove ty obrovske matky-helikoptery, ktere se
snazi najit misto pro zbudovani hnizda) jsem nakoupil 3-7 spreje Acteliku
(býval nejlepší ale už ho snad nevyrábějí) nebo Biolitu na létavý hmyz a ze
štavlí jsem hezky pečlivě nastříkal celou střechu kolem dokola. Prostě ty
místa kudyma se dostávají dovnitř. Pak jsem jeden sprej zagumičkoval, v
hrnci ho strčil do podkroví aby se to tam trchu zamořilo. POkud jsem to
opravdu stihnul udělat včas, nikdy se mi pod střechou nezabydleli ani vosy
natož sršni. Pokud jsem to zapoměl nebo nestihnul trápil jsem se s nimi
celou sezónu.
Vysvětluji si to tak, že matka buď vycítí, že na dřevě kudy leze dovnitř
není něco v pořádku, nebo, že jí to přecijenom nějak poškodí a tím pádem
nemůže založit hnízdo.
Navíc u Acteliku udáváli účinnost až 14 dnů od nastříkání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 9. 2010
Re: (47281)

""Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz okno bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob"
Vyšší teplota v zimě podporuje plodování a tak zvyšuje spotřebu zásob...."

Příliš nízká teplota taky zvyšuje spotřebu zásob, protože včely musí víc topit.

Pokud se to nepřežene, včelky si zvyknou a ve včelíně v zimě plodují zhruba stejně jako v úlech umístěných venku. Kromě za mrazů o něco vyšší teploty je přínos včelína taky v tom, že uvnitř včelína a potom v úlech teplota kolísá méně než v úlech umístěných venku. Venku každý trochu silnější vítr i v těsném úlu ten úl provětrá a sníží tak teplotu, v správně udělaném včelíně vítr není.
Ostatně pro detailisty, není problém okno v zimě něčím zakrýt a v předjaří ve správnou dobu okno zase odkrýt. Pro včelíny umístěné někde na osamělém místě v lese v zimě špatně dostupném je okno stejně passé, kvůli zlodějům tam musí být okenice.
Potom ještě, nástavky výhradně do včelína mohou být podstatně jednodušší, lehčí a levnější než pro úly umístěné venku a stejně ještě v tom včelíně ty jednodušší nástavky vydrží déle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (109.72.5.23) --- 15. 9. 2010

"Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz okno bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob"

Vyšší teplota v zimě podporuje plodování a tak zvyšuje spotřebu zásob....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 9. 2010
Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna (47264) (47267) (47272) (47276) (47279)

"Podlaha včelína by měla být izolována od zemní vhkosti, zároveň ale v zimě by pod podlahou nemělo profukovat."

Ještě, co znám včelíny v okolí, byly postaveny a izolovány proti vlhkosti vrstvou škváry. Nevím jestli by se dnes dal náklad škváry sehnat. Možná by se mohl použít nějaký písek či štěrk. Dříve se to jen vysypalo na zem, udělala se vrstva takových 20 - 30 centimetrů a na to se postavil včelín. Dneska se takové izolační vrstvy od země oddělují geotextilií, polypropylénová vydrží v zemi desítky let a po tu dobu zpomaluje průnik jílovitých součástí půdy do izolace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 9. 2010
Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna (47264) (47267) (47272) (47276)

"Směr si bohužel zvolit nemohu kvůli místnímu uspořádání budov. Mohu buď tam
stavět tak jak je a nebo nic."

Včelín umísti pod listnáč, pokud budou česna k východu nebo jihovýchodu, tak listnáč by měl být někde u pravého předního rohu včelína. Nebo tam listnáč vysaď, na zahradě na jižní Moravě nebo v Polabí by byla dobrá meruňka, v chladnějších drsnějších oblastech myrobalán. Ty se hodí, pokud je na místě dobrá snůška z ovocných stromů, protože z ovocných stromů kvetou jako první a včely tak na snůšku připraví. Jinak je vhodný jakýkoliv vzrůstnější strom dobrý pro včely.
Pokud směrem na jih v zimě nestíní baráky nebo něco jiného, do pravé boční stěny včelína dej větší okno. Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz okno bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob.
Podlaha včelína by měla být izolována od zemní vhkosti, zároveň ale v zimě by pod podlahou nemělo profukovat. Přes podlahu za mrazů potom půjde do včelína zemní teplo, včelky ve včelíně tak budou mít za zimních mrazů o pár stupňů vyšší teplotu než včelky v úlech venku. Pokud se jedná o dřevěný včelín nespojený s podkladem, ten se staví na kameny nebo betony 5 - 10 centimetrů nad úrovní země a potom se obvod včelína dole obíjí kouskami desek, aby mezi zemí a včelínem zůstalo tak centimetr dva. Tuto mezeru potom v zimě utěsní sníh.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 9. 2010
Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna (47264) (47267) (47272) (47276)

"Ta stříška to je dobrý nápad díky. Krytí česna ja fakt dobrý nápad."

To jsou všechno věci, které byly dříve běžně známé a běžně používané, akorát s převláddnutím umísťování samostatných úlů přímo venku byly pozapomenuty. Doporučuji někde sehnat starší včelařskou literaturu , třeba staré časopisy Včelařství z 70 a 60 let nebo ještě starších, tam je fotek včelínů s takovými úpravami hodně.
U včelínů byl přesah střechy metr i víc, svislé oddělení jednotlivých česen až 10 centimetrů silným hřebenem kvůli vytváření závětří a lepší orientaci matky po návratu z proletu, předsíňka česna zabudovaná do stěny včelínu o objemu cca 10 litrů, barevné odlišení česen jednotlivých úlů a další vychytávky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264) (47268) (47274)

"Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
"chlazení" včelkama"

No, snůška v létě během dne se liší. Časně ráno je snůška na zdrojích, co medovaly přes noc a na potencionálně suchších místech, kde není chladno a mokro z rosy. Na stromech, na suchých místech na zemi.... Přes poledne tyto zdroje zasychají a snůška z nich klesá. Naopak začíná snůška z míst, kde dopoledne už uschla rosa a z vlhčích míst, snůška z zastíněných míst stromů a pod stromy nebo z míst v závětří atd. Odpoledne a k večeru se situace zase vrací k ránu, zastíněná vlhká místa jsou příliš studená a vlhká a naopak na místech otevřených slunci a větru díky nižší teplotě přestává sladina vysychat a včelky ji zase mohou sbírat...
A teď se k tomu přičítá vliv stanoviště a směr česna. Na stanovištích obrácených k východu včelky dříve začnou vylétávat, ale dříve taky skončí. Na západním stanovišti to je naopak. Takže jedny včely využijí lépe ranní snůšku, druhé zas pozdní podvečerní snůšku....
Přehřátí úlů na stanovišti je jen tehdy, pokud včelín nebo úly jsou v létě kolem poledne na přímém slunci a potom je podle mně téměř jedno, na jakou stranu jsou česna. Nekočovná stanoviště se ale spíš dělají pod stromy, ideálně listnatými. V létě, kdy je slunce vysoko, potom stromy stíní, v zimě, kdy je slunce nízko, svítí kolem poledne přímo na úly nebo včelín a ohřívá je. Platí potom taky ta podmínka, co jsem napsal dříve, že sice v létě jsou úly zastíněné před sluncem, ale zároveň z česen by mělo být přímo vidět co největší díl oblohy.
Staří praktici včelíny umísťovali buď přímo z jihu blízko ke kmeni velkého obvykle listnatého stromu nebo těsně vedle včelína na severní či severovýchodní nebo severozápadní straně zasadili nějakou rychlerostoucí nebo včelařskou dřevinu. Vrbu jívu, javor, třešeň ptačí, ovocný strom vysokokmen....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 15. 9. 2010
Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna (47264) (47267) (47272)

Děkuju.
Ta stříška to je dobrý nápad díky. Krytí česna ja fakt dobrý nápad.

Směr si bohužel zvolit nemohu kvůli místnímu uspořádání budov. Mohu buď tam
stavět tak jak je a nebo nic.
Mám rozměr 39x24 a po 11 rámkách viz úly firma Břinek. A musím konstatovat,
že se mi výtěžnost vzrostla o 30% oproti bývalým 9 rámkům 39x24.
Pavel
----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 15, 2010 7:54 AM
Subject: Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna


Pokud máš na výběr, souhlasím s jihovýchodem. Pokud budeš včelín dělat tak
doporučuji při i menší stříšku na česnové straně. Úly nebudou tak trpět a
hlavně v parném létě včelky budou přistíněny.
Jinak jsem včelařil již snad ve všem včetně vysouváků a to dobře
fungujících. Nakonec jsemskončil u 39*17 což je skoro stejné jako Langstroth
18 a jsem spokojený. Rozhodnutí pro 39 nebo 44.8 může ovlivnit medomet, tedy
pokud chceš pouze pár včelstev a chceš starší medomet nebo máš. Pak mezi
těmi úly není rozdíl, záleží co v nich dokážeš chovat, jestli silná včelstva
nebo mrzáky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <JHORUS/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 14.9.2010 20:59:34
> ----------------------------------------
> já mysllel že mají být na jih
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 9. 2010
Re: uly (47230) (47240) (47256) (47259) (47273)

Velikost rámků taky záleží na charakteru snůšky.
Pokud jsou pro včelaření rozhodující 1 - 2 - 3 cca 14 denní velké nárazové snůšky z klasických včelařských rostlin a mezi tím nic nebo skoro nic, jsou lepší spíš velké plásty, na včelstvo jejich méně a je tak s tím méně práce. Platí to pro stanoviště nebo kočovné včelaření, kde jsou rozhodující třeba lány řepky nebo hektary pasek zarostlé maliníkem nebo hektary lesa s převládajícími akáty nebo javory nebo lípami nebo s bohatou medovicovou snůškou atd.
Pokud je na stanovišti mnoho spíš menších snůšek nebo spíš souvislá snůška od dubna po srpen, něco ve smyslu "tady pořád něco kvete a včelky mají furt co sbírat" , jsou vhodnější spíš menší rámky. Takové stanoviště umožní vybrat včelkám do posledního kila všechny zásoby, protože je jisté, že si pro sebe vždy donesou další a ještě zbude něco pro včelaře. A na to jsou lepší nízké malé rámky. Taky umožní snadno získávat všelijaké jednodruhové medy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 15. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264) (47268)

Díky za příspěvky na toto téma.
Nejvíc mně potěšil názor, že jihovýchodní směr je nejoptimálnější. :-)).

Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
"chlazení" včelkama. Ostatní směry autor neřešil. Čím studenější směr po
ránu tím pozdnější prohřátí česna.

Naopak mně ještě napadlo, že když je orientace na západ, že včelky vyletují
i v pozdnějších hodinách a návrat do úlu mají už za soumraku či dokonce za
tmy a teoreticky může docházat ke ztrátám na létavkách.

Pavel

----- Original Message -----
From: "Albert Gross" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 14, 2010 9:22 PM
Subject: Re: Dotaz na směr česna


Sú pekné včelnice aj včelíny kruhového tvaru a dokonca s letáčami otočenými
dovnútra kruhu. Tam sa potom nestáva, aby krajné včelstvá boli
najsilnejšie. Myslím si, že juhovýchod je najvhodnejšia orientácia letáčov
- kto zavčasu vstáva, urobí viac osohu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PetrM (193.86.67.4) --- 15. 9. 2010
Re: uly (47230) (47240) (47256) (47259)

39 x 27cm a může jich tam být 12ks

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 15. 9. 2010
Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna (47264) (47267)

Pokud máš na výběr, souhlasím s jihovýchodem. Pokud budeš včelín dělat tak doporučuji při i menší stříšku na česnové straně. Úly nebudou tak trpět a hlavně v parném létě včelky budou přistíněny.
Jinak jsem včelařil již snad ve všem včetně vysouváků a to dobře fungujících. Nakonec jsemskončil u 39*17 což je skoro stejné jako Langstroth 18 a jsem spokojený. Rozhodnutí pro 39 nebo 44.8 může ovlivnit medomet, tedy pokud chceš pouze pár včelstev a chceš starší medomet nebo máš. Pak mezi těmi úly není rozdíl, záleží co v nich dokážeš chovat, jestli silná včelstva nebo mrzáky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <JHORUS/=/SEZNAM.CZ>
> Předmět: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 14.9.2010 20:59:34
> ----------------------------------------
> já mysllel že mají být na jih
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264)

No, česna směrem na jih jsou výhodou v chladných měsících. Slunce totiž ohřívá letáky a stěnu úlu, případně kolem poledne přímo svítí česnem do úlu a tak tyto včelstva mají od podzimku do jara častější prolety a kromě větrného počasí menší ztráty. Prokřehlé včelky, co sednou na teplý leták nebo stěnu úlu se ohřejí.
V létě je směr česna podle mně více méně jedno. Podstatné je, aby včely nevylétaly do vlhka, stínu , chladu, do stěny třeba hustého lesa nebo prudkého srázu nebo stěny baráku. Z tohoto pohledu je na mnoha stanovištích výhodnější obrátit česna na jih nebo trošku na východ nebo západ , protože tím směrem od úlů v létě rychleji vyschne rosa a rychleji se oteplí než směrem od úlů na sever. Podle mně je taky vhodné, když z česen úlů je vidět větší kus oblohy, připadá mi totiž, že doba, kdy včelky ráno začínají a doba, do kdy ještě večer létají, určují v první řadě podle světlosti oblohy, ne podle slunce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 14. 9. 2010
Re: uly (47261) (47269)

S tou rámkovou mírou jen pozor na to, jaký bude výběr medometu - aby se pak do něho optimálně naskládaly rámky - je to třeba vše sladit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor V. (62.168.45.106) --- 14. 9. 2010
Re: uly (47261)

Ahoj, nemudruj a jdi do Langstrothu.
Když já jsem minulý rok pořizoval první úly, chtěl jsem standard 39x24, protože je nejrozšířenější. Kolega se 70ti včelstvy mi poradil Langstroth, já ho poslechl a dobře jsem udělal. Včelám se to evidentně líbí, žádný falcy, nezateplený nástavek je navíc dostatečně lehký a levný.
A teď k rámkovým mírám; Je to jednoduchý. Já používám r.m. 448x185mm, jakožto dobrý kompromis. Včelstvo má 5 nástavků, příští rok třeba nebudu dělat oddělky, tedy bude potřeba 6 nástavků. S nižší rámkovou mírou, 448x159 u takového včelstva budeš potřebovat minimálně jeden nástavek na včelách navíc, to je 10 rámků k manipulaci navíc, atd. Naopak vyšší rámková míra - 448x232 a vyšší je na medníky moc, takže se spíš hodí na kombinovaný systém - vysoké plodiště, nízké medníky. Pokud si chceš komplikovat život, jdi do toho. Takže asi takhle.
Ať se daří, Libor.
P.S. Čím víc se nad takovýma věcma přemejšlí, tím víc škody se nadělá.
------------------------------------------------------------
JirkaZ napsal:
čauky tak to ste mi toho teda moc neporadily jake vy vtom vydíte vyhody a nevihody kdyš už nejake mate a zkoušíte je?.diky za odpoved

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (91.127.170.172) --- 14. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264)

Sú pekné včelnice aj včelíny kruhového tvaru a dokonca s letáčami otočenými dovnútra kruhu. Tam sa potom nestáva, aby krajné včelstvá boli najsilnejšie. Myslím si, že juhovýchod je najvhodnejšia orientácia letáčov - kto zavčasu vstáva, urobí viac osohu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (93.91.144.178) --- 14. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264)

já mysllel že mají být na jih

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 14. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264)

Právě to přes rok zkouším, mám česna na všechny světové strany a různě chráněna. To včelstvo, co je na sever a vystaveno nejvíce větru, prakticky na trvalém větru přes horizont kopce a bez slunce, je nejlepší:-). Vypadá to tak, že to má vliv jen na jarní rozvoj, tam se zdá mírnější zpoždění. Žádné rozdíly, co by stály za řeč. Pokud budou ve včelínu, tak bych to neřešil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 9. 2010
Re: Dotaz na směr česna (47264)

Úly se nejčastěji orientovaly na jih. Dodnes to také často slouží jako pomůcka k určování světových stran. Dnes se to tak striktně nedodržuje a nacházíme úly orientované do všech světových stran. pořadí podle výhodnosti je stále jih, pak východ posléze západ a nejhorší je sever.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Dotaz na směr česna
> Datum: 14.9.2010 19:51:09
> ----------------------------------------
> Jak moc je důlěžité, aby česna byla bezpodmíněčně směrována na východ?
>
> Mohou být směrována i na jihovýchod?
>
> Stavím včelín a prostě východním směrem ho prostě natočit nemohu.
> Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5448 (20100913)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 14. 9. 2010
Dotaz na směr česna

Jak moc je důlěžité, aby česna byla bezpodmíněčně směrována na východ?

Mohou být směrována i na jihovýchod?

Stavím včelín a prostě východním směrem ho prostě natočit nemohu.
Pavel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5448 (20100913) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (193.22.205.67) --- 14. 9. 2010
úly

No každá úlová sestava má svůj význam. Já mám velké univerzály na 15R 39x27,5, Dlouhodobý průměr něco kolem 40kg/ včelstvo letos 60kg. Včelám dávám 2-3 medníky po 9 rámcích, zimuji v celém plodišti na a krmím standartně na 20-22 kg zásob. Je prakticky jedno jaký máte úl , hlavně musí být velké plodiště. Pokud chcete úl bez izolace musí mít velkou délku rámku - tedy langstroth. Jestli máte včelín jako já , doporučuji univerzály a s oddělitelným dnem ( kvůli údržbě ) 39x30 x 16 rámků. Když dáte úly vedle sebe nemusíte je izolovat ze stran - jen první a poslední, tím získáte ještě více prostoru. výhody jsou menší počet rámků a lepší jarní rozvoj na vysokém rámku.
Na druhou stranu pokud budete včelařit venku, pak doporučuji langstroth, 15,9cm. Já dokážu mít stejný výnos jako lidé co včelaří v Langtrotu jenže za cenu větší pracnosti! To lze prodávdět u pár včelstev , ale když je toho více je to otročina. Proto od příštího roku budu postupně přecházet na Langstrot a plastové rámky , které se dobře vytáčejí a do mnoha klasických medomedů se jich vejde 8ks.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lokvenc.petr (e-mailem) --- 14. 9. 2010
Re: klobouk dolů... (47257)

Do teď jsem si myslel, že je to tu včelařská konference, a ne kabaret :-D
S pozdravem Petr.

--------------------------------------------------
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
Sent: Tuesday, September 14, 2010 12:17 PM
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Subject: klobouk dolů...

> provokovat budu ,protože vy jste zakrnělí a je potřeba vám rozhýbat
> obzory,hulvát je v českých krajinach každej kdosi myslí svoje a bez
> ostychu
> vám to nasolí ,to pak klobouk dolu ,ale to byvavalo za
> komunistu-nevyčnívat
> z řady, a je vidět,že ve vás to přežívá ....no starý struktury ,jo a
> nejsem
> tak bohatej abych si kupoval laciný věci,rozpěrákem za euro ? to mě spíš
> opijete rohlikem..jo teď mám pocit ,že sem ten váš rozpěrák viděl...stojí
> za...,vedle toho švédskýho je to jako trabant a mercedes,tož jezděte
> trabantem,když na to máte...
>
> a pokud já sem hulvát ,tak tady tu sebranku bych poslal na převýchovu....
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirkaZ (82.100.2.212) --- 14. 9. 2010
uly

čauky tak to ste mi toho teda moc neporadily jake vy vtom vydíte vyhody a nevihody kdyš už nejake mate a zkoušíte je?.diky za odpoved

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 14. 9. 2010
Re: klobouk dolů... (47257)

kecy o komunistech a starých struktůrách si nechte k pivu. Tady raději ukažte ten svůj rozpěrák, ať vidíme jak vypadá. Taky nám zkuste vysvětlit, k čemu vám je ve včelách nářadí na páčení trezoru a proč vyhodit 20 éček za swedish quality. Taky nejsem tak bohat, abych kupoval laciné krámy (není totéž co levné), ale stejně tak se nepotřebuji předvádět kupováním předražených nesmyslů.
Tak si dejte ten rohlík a s chutí do toho.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 9. 2010
Re: uly (47230) (47240) (47256)

"U zadováků se mi líbí, že se mohu kouknout za sklem, jak včely staví a pozorovat je a postupně rozšiřovat. Proto si je jako "hoby" včelař ještě ponechávám."

Na kolik rámků a jaké míry ty zadováky jsou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47248) (47250) (47254)

"..popisovaný podvozek byl zajisté zbytek pojízdné celodřevěné
drůbežárny, kterou v 60 letech používaly JZD pro chov slepic a produkci
vajec. Tehdy normy stanovovaly na jedinou slepici výběh o ploše
minimálně 25 m2 ;-)"

To klidně mohlo být, bylo to někdy v letech 1975 - 80. Matně si vzpomínám, že někdy o 10 let později jsem nakočoval k staré bažantnici a tam jsem v lese viděl podobný starý vůz, ale upravený jako zásobárna zrní a s násypem.
Jestli si dobře pamatuji z budovatelské literatury, ty pojízdné drůbežárny byly určeny pro zužitkování vydroleného zrní na poli, mělo se s nimi se slepicemi kočovat po sklizených polích podobně jako se kočuje se včelami za snůškou !!!?? V reálu jsem to ale neviděl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (90.178.157.91) --- 14. 9. 2010
klobouk dolů...

provokovat budu ,protože vy jste zakrnělí a je potřeba vám rozhýbat obzory,hulvát je v českých krajinach každej kdosi myslí svoje a bez ostychu vám to nasolí ,to pak klobouk dolu ,ale to byvavalo za komunistu-nevyčnívat z řady, a je vidět,že ve vás to přežívá ....no starý struktury ,jo a nejsem tak bohatej abych si kupoval laciný věci,rozpěrákem za euro ? to mě spíš opijete rohlikem..jo teď mám pocit ,že sem ten váš rozpěrák viděl...stojí za...,vedle toho švédskýho je to jako trabant a mercedes,tož jezděte trabantem,když na to máte...

a pokud já sem hulvát ,tak tady tu sebranku bych poslal na převýchovu....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PetrM (193.86.67.4) --- 14. 9. 2010
Re: uly (47230) (47240)

U zadováků se mi líbí, že se mohu kouknout za sklem, jak včely staví a pozorovat je a postupně rozšiřovat. Proto si je jako "hoby" včelař ještě ponechávám. Ještě uvažuji, že si udělám ležan, který se už také moc nepoužívá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47248) (47249) (47253)

našel jse fotky podobného provedení kočovného včelína, dokonce přímo jako obchodní nabídku.

http://www.vcelarstvi.biz/vcelarstvi/eshop/0/0/5/433-Kocovna-paleta-pro-10-vcelstev-vcelin-palubkove-provedeni

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Cada Vaclav (e-mailem) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47248) (47250)

...popisovaný podvozek byl zajisté zbytek pojízdné celodřevěné
drůbežárny, kterou v 60 letech používaly JZD pro chov slepic a produkci
vajec. Tehdy normy stanovovaly na jedinou slepici výběh o ploše
minimálně 25 m2 ;-)
Hezký den!
V. :-)
> "Co maskovat včelín jako maringotku - přidělat k něčemu na pilotech kola,
> oj a světla. :-) "
>
> Není problém v lese vykonat prohlídku zblízka, maskování se hned prozradí.
> Když už, koupit vrak nějakého podvozku za cenu šrotu a na ní udělat včelín.
> Kdysi, jako kluk jsem viděl "zaparkovaný" takový včelín v lese udělaný na
> nějakém nízkém vozíku s dřevěnými koly opatřenými obručemi průměru takových
> 30 cm. Nedokázal jsem zjistit, jestli to byl nějaký podvozek určený na
> silnici za koně nebo nějaký podvozek určený na převážení materiálu uvnitř
> nějaké fabriky po asfaltu a betonu nebo dokonce nějaký podvozek jezdící po
> nějakých drážkách či kolejnicích. Včelín už byl v té době ve špatném stavu
> a jednou jsem tam přišel a zbyly tam jen hluboké koleje a pár rozbitých
> dřevěných věcí.
> Třeba by podobné řešení bylo i dneska k věci, sehnat nějaký takový vyřazený
> vozík s nostností tunu, dvě tuny nebo udělat něco takového jen ze soukolí a
> se včelínem natrvalo zaparkovat v lese. Za suchého počasí a malou rychlostí
> za traktorem by s jednorázovou přepravou nemusel být problém. neutíkal by
> vzduch z duší, neteřely by gumy, jednoduché soukolí be bez údržby vydrželo
> v lese desetiletí....
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47248) (47249)

koukám, že jsem nepřidal odkaz :-)
tak ještě jednou, 6. fotka, kočovný včelín na nohách

http://vcelaristraznice.blog.cz/1003/vcelarska-vystava-brno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47248) (47250)

"Není problém v lese vykonat prohlídku zblízka, maskování se hned prozradí"
---------------
O prázdninách jsem zabrousil do jednoho autokempu, kde se evidentně nesmělo stavět, ale majitelé potřebovali nějaké stavby jako zázemí a jako chatky. Většina těchto budov nebudov měla kovový rám posazený na betonových podstavcích, aby bylo vidět pod. Po stranách byla připevněna 4 kola z osobáku, vše ohlodané zubem času - jistě z vrakoviště. Řekl bych že to byly rozpůlené zadní nápravy (takže to dokonce i brzdilo ;-) ), lehce přivařené k rámu "budov", "chatek" a "toalet". Myslím, že si nikdo nemohl dělat iluze, že to skutečně může jezdit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (178.248.56.32) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47248)

Na kolech - to je první vychytávka a pak jsem viděl NEstavbu ve stromoví - neměla základ byla prostě ve výšce 5 metrů zachycena a rozepřena do stromů. Jen nevím, co to dělalo za větru. Pro včelaře výhoda, že takový včelín jen tak někdo nevykrade.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47248)

"Co maskovat včelín jako maringotku - přidělat k něčemu na pilotech kola, oj a světla. :-) "

Není problém v lese vykonat prohlídku zblízka, maskování se hned prozradí. Když už, koupit vrak nějakého podvozku za cenu šrotu a na ní udělat včelín. Kdysi, jako kluk jsem viděl "zaparkovaný" takový včelín v lese udělaný na nějakém nízkém vozíku s dřevěnými koly opatřenými obručemi průměru takových 30 cm. Nedokázal jsem zjistit, jestli to byl nějaký podvozek určený na silnici za koně nebo nějaký podvozek určený na převážení materiálu uvnitř nějaké fabriky po asfaltu a betonu nebo dokonce nějaký podvozek jezdící po nějakých drážkách či kolejnicích. Včelín už byl v té době ve špatném stavu a jednou jsem tam přišel a zbyly tam jen hluboké koleje a pár rozbitých dřevěných věcí.
Třeba by podobné řešení bylo i dneska k věci, sehnat nějaký takový vyřazený vozík s nostností tunu, dvě tuny nebo udělat něco takového jen ze soukolí a se včelínem natrvalo zaparkovat v lese. Za suchého počasí a malou rychlostí za traktorem by s jednorázovou přepravou nemusel být problém. neutíkal by vzduch z duší, neteřely by gumy, jednoduché soukolí be bez údržby vydrželo v lese desetiletí....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246) (47248)

a co maskovat včelín jako kočovný včelín? něco jako na těchto fotogragiích z Brana, na 6. fotce je palubkový kočovný včelín. Myslím, že může stát v podstatě kdekoli na několika betonových dlaždicích nebo kamenech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246)

Takže za mne pozor při maskování včelína jako chatu nebo něco podobného, myslím, že by jste si to jen zkomplikovali.
------------------
Asi nebude nad maringotku. :-)

Co maskovat včelín jako maringotku - přidělat k něčemu na pilotech kola, oj a světla. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243) (47246)

"Mám cca 30 včelstev a tak jsem si na vlastním pozemku postavil dřevěnou stavbu (dost jsem si s tím vyhrál, aby vypadala jako roubená)cca 3x5 m jako medárnu a sklad všeho potřebného pro včely - základy - 6 pilotů (prostě jsem do díry nalil pár koleček betonu a na to základový dřevěný rám). Náklady cca 90 tis."

Já se těm úředníkům nedivím. Všelijaké chaty, kde rodina klidně třeba i většinu léta je a tak tam v létě prakticky bydlí, jsou z dřívějška postaveny všude možně v přírodě. A jak jsou jednou zlegalizovány, úředníci nemají nijakou možnost je dát zrušit. Kromě situace, kdy se rozpadnou a obnovení by znamenalo postavení nové chaty. Pokud tedy člověk není nějaký vlivný podnikatel a podobně, který dokáže tu chatu protlačit, tak se není čemu divit, že pokud něco v lese vypadá jako chata, tak to vyvolá ostrou reakci úřadu.

Buďme rádi za to, že včelíny jsou klasifikovány jako zemědělská stavba a že tudíž jejich umístění v lese za dodržení příslušných podmínek není obvykle problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 14. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242) (47243)

Jen pár postřehů z vlastní zkušenosti(před 3 roky):
Mám cca 30 včelstev a tak jsem si na vlastním pozemku postavil dřevěnou stavbu (dost jsem si s tím vyhrál, aby vypadala jako roubená)cca 3x5 m jako medárnu a sklad všeho potřebného pro včely - základy - 6 pilotů (prostě jsem do díry nalil pár koleček betonu a na to základový dřevěný rám). Náklady cca 90 tis. Kč - ale to vše bez povolení, včelnici mám cca 500 m za vesnicí a není od nikud vidět - snad jen když se tam na podzim zatoulá nějaký houbař.
Do měsíce jsem obdržel dopis ze stavebního úřadu, že na základě "přátelského" upozoznění zjistili černou stavbu a že ji mám ihned zbourat, protože tam co stojí to není v územním plánu a tam se tady nic stavět nebude.
Zachránilo mne, že jsem tu stavbu prohlásil právě za včelín, což je stavba pro zemědělskou prvovýrobu, která nepodléhá územnímu plánu a nemusíte řešit odpady a další a další věci jako u třeba chaty.
Sice se mi to prodražilo o 20 tis. Kč pokuty, ale stálo mi to za to.
Takže za mne pozor při maskování včelína jako chatu nebo něco podobného, myslím, že by jste si to jen zkomplikovali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jezek.obecny (e-mailem) --- 13. 9. 2010
Re: p?len? medoviny (47172) (47178) (47179) (47182) (47183) (47195) (47196) (47197) (47199) (47200) (47203) (47206) (47211) (47214)

Dovoluji si všem doporučit vynikající knihu na dané téma: Jan Jílek -
Příprava kvasu na výrobu slivovice (a ostatních pálenek).

Zároveň z ní zde ocituji pár vět:

"Nutno konstatovat, že methylalkohol (CH3OH) nevzniká jako vedlejší
produkt lihového kvašení (fermentace), ale tvoří se rozpadem pektinu,
pocházejícího z ovoce, ze kterého byl vlastní kvas připraven."
...
"Methylalkohol (CH3OH) je jed, zasahující centrální nervovou soustavu,
způsobuje slepotu a smrt." "Metylalkohol je záludný hlavně proto, že se
chuťově nedá rozeznat od etanolu." (takže dobrou chuť a bílou hůl vždy
při ruce :)

...

Kromě strašení methylalkoholem obsahuje kniha spoustu informací jak
nejlépe ovoce na kvas připravit, popis kvasného pochodu, popis destilace
atd... Problematiku kniha vysvětluje "polopatysticky" /po lopatě/ :)


petr j.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 13. 9. 2010
Re: uly (47230) (47237)

Já mám v této chvíli několik včelstev v nástavkových úlech 39/24, několik v 2/3 langstrothech a jsem ve stadiu srovnávání.
----------------
To je spíše o porovnávání vlivu výšky nástavků - zda normální či nízké.
Mám Langa 232mm a je to - protože jsem pár včelstev na Adamcovi dostal - skutečně jen o těch 6cm zásob co mají vzimě vzadu na víc. A o dostupnosti věcí z dovozu.

SPíš je větší kovbojka se rozhodnout jakou výšku rámků. Půdorys nehraje podle mě pro včely podstatnou roli. To je spíše o manipulovatelnosti a skladovatelnosti.

Ale jakou výšku, s mřížkou či bez, na to se nedá dobře odpovědět. To je příliš lokálních i osobních faktorů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241) (47242)

A ještě tado toto:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/novinky/N70320-1.doc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47241)

http://www.vcelarstvi.cz/cz/pic/CSV-PRAVNI_PREDPISY_M%8EP_Klikanec_Stanovisko_MZe.tif
http://www.vcelarstvi.cz/cz/pic/CSV-PRAVNI_PREDPISY_M%8EP_Klikanec_Stanovisko_M%8EP.tif

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Korous (83.208.232.225) --- 13. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220)


na toto téma si přečtěte na adrese
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=pravni stanoviska Ministerstva zemědělství
Ministerstva životního prostředí
Ministerstva pro místní rozvoj

LK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 9. 2010
Re: uly (47230)

"čauky panove chtel bych od vas radu sem začatečnik včelařim 5 rokem v nastavkovych ulech 39/24.chci se zeptat chtel bych rozšiřit a investovat do dalších ulu a nevim do jakych.všude prosazujou ted ty langstroth uly poradte mi vy ze sve skušenosti jake sou vnem vyhody a nevyhody oproti klasice 39/24???díky za všelijake rady a připomínky. jirka"

Langstrothy by se měly dobře hodit pro včelaření ve stísněném prostoru, třeba ve včelíně místo zadováků. Jsou poměrně úzké, 42 cm a na stejnou sílu včelstva znatelně nižší. Mohlo by se tedy s nima, po určitých jednodušších vychytávkách, včelařit při světlé vnitřní výšce včelína 180 - 200 cm ve dvou vrstvách nad sebou a téměř se stejným počtem úlů vedle sebe. Takže přechod včelaření ze zadováků na nástavkové úly by neznamenal tak katastrofální propad počtu včelstev ve včelíně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220) (47238)

V nejhorším případě některé požadavky, které nejdou splnit při volně umístěných úlech a pro které je třeba včelín, jdou splnit i včelníky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 9. 2010
Re: STAVBA VČELÍNA (47220)

"PORAĎTE, PROSÍM, KDE A S ČÍM ZAČÍT PŘI STAVBĚ VČELÍNA. VE SMYSLU, CO VŠE BYROKTAICKÉHO JE POTŘEBA ZVLÁDNOUT,jakými zákony,předpisy,nařízeními se řídit a dle čeho postupovat. Mám v plánu nahradit starý včelín zcela novou stavbou na soukromém pozemku mimo zástavbu, v soukromém lese. děkuji (r"

Při zbourání starého včelína se může stát, že úřady nový včelín vůbec nepovolí nebo aspoň budou dělat problémy. V nejhorším případě zjistí, že starý včelín vůbec v evidenci nemají a budou ho chtít jen zrušit. Pokud starý včelín není úplná zřícenina, může být nejlepší řešení prostě jen jeho oprava do původního provedení a pak jen používání včelína. Nebo oprava včelínu po opatrné sondáži na stavebním úřadě. Prostě ten včelín tam byl předtím, používal se předtím, tak se prostě bude používat dál.
Pokud se přece jen má jednat o zbourání starého včelínu a na jeho místě o výrobě nového, radil bych neříkat tomu stavba nového včelína. Jak se totiž řekne stavba, tak úředník zpozorní, protože stavba je vážná věc. Zásadně by se mělo říkat umístění nového včelína na místo původního. S tím, že se tím automaticky myslí včelín nespojený pevně s podkladem, který se tak dá v případě potřeby přemístit. Záleží už pak na úřadě, jestli tím myslí stavbu včelína, kdy se na nějaký podkladový rám jen nějak zakotvený do země připevní či přitlučou jednotlivé díly nebo i jednotlivé desky, takže pokud se má včelín přemístit, musí se rozebrat nebo v horším případě jestli myslí objekt ve stylu stavebních buněk, kdy se celý objekt bez rozebírání zavěsí na lano a hodí na nějaký transportní podvozek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 13. 9. 2010
Re: uly (47230)

úl je zařízení pro včelaře, takže musí vyhovovat jeho způsobu ošetřování včelstev. pár langstrothů si pořiďte a srovnávejte s vašimi úly. Během pár let budete mít jasno - ne v tom který z úlů je lepší, ale který vám více vyhovuje. Já mám v této chvíli několik včelstev v nástavkových úlech 39/24, několik v 2/3 langstrothech a jsem ve stadiu srovnávání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jíra (178.23.218.51) --- 13. 9. 2010
rozpěrák

Tlouška 3.5 mm,šíře 22mm na konci roztažená na 30-35 mm, váha 12dkg,dá se čistit drážky ,škrabat dřevo,škrabat propolis,dost dlouhý pro oříznutí stavby vosku ke stěně úlu,hrotem řezat plast,může se upravit podle svého přimontováním želízka na mini kladívko,je natřen na obou stranách červenou barvou aby byl viditelný atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.106) --- 13. 9. 2010
Re: uly (47230) (47233)

Je to prašť´jako uhoď . Jen dnes je in, to co má původ v Americe. Hlavní je, aby nebyl těžký a příliš rozměrný.

Pepan
_-----------
Přesně tak, Adamec je nepovedená/nepřesná kopie Langstrothu.
A je to opravdu jedno, pokud si chci všechno dělat sám.

ALe pokud chci plastová rámková krmítka, nebo stropní, tak už mi to jedno není.
Stropní jsou taky bez problému a bez úprav a pasují do každého NN. Letos bylo krmení supr zážitek. Hlavně oddělky.

O plast rámcích a plast. mezistěnách je zatím předčasné mluvit, ale já je rozhodně budu dál zkoušet. Včely nic proti zatím neříkaly. :-)

A na internetu je k mání hofmanův čepovaný 2/3 přířez už za deset korun. Jestli je to pravda a jsou dobrý, tak další bod pro mezinárodní standard.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 13. 9. 2010
Re: uly (47230) (47233)

A myslim si, ze uz toho bylo okolo ulu uz napsano dost, staci pohledat.

2010/9/13 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> Je to prašť´jako uhoď . Jen dnes je in, to co má původ v Americe. Hlavní
> je, aby nebyl těžký a příliš rozměrný.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> > Předmět: uly
> > Datum: 13.9.2010 20:11:47
> > ----------------------------------------
> > čauky panove chtel bych od vas radu sem začatečnik včelařim 5 rokem v
> > nastavkovych ulech 39/24.chci se zeptat chtel bych rozšiřit a investovat
> do
> > dalších ulu a nevim do jakych.všude prosazujou ted ty langstroth uly
> > poradte mi vy ze sve skušenosti jake sou vnem vyhody a nevyhody oproti
> > klasice 39/24???díky za všelijake rady a připomínky. jirka
> >
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 9. 2010
Re: uly (47230)

Je to prašť´jako uhoď . Jen dnes je in, to co má původ v Americe. Hlavní je, aby nebyl těžký a příliš rozměrný.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: uly
> Datum: 13.9.2010 20:11:47
> ----------------------------------------
> čauky panove chtel bych od vas radu sem začatečnik včelařim 5 rokem v
> nastavkovych ulech 39/24.chci se zeptat chtel bych rozšiřit a investovat do
> dalších ulu a nevim do jakych.všude prosazujou ted ty langstroth uly
> poradte mi vy ze sve skušenosti jake sou vnem vyhody a nevyhody oproti
> klasice 39/24???díky za všelijake rady a připomínky. jirka
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 9. 2010
Re: STAVBA V?EL?NA (47220)

Je to na stránkách ČSV.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Rod Kodesh <rodkodesh/=/gmail.com>
> Předmět: STAVBA V?EL?NA
> Datum: 13.9.2010 16:56:41
> ----------------------------------------
> PORAĎTE, PROSÍM, KDE A S ČÍM ZAČÍT PŘI STAVBĚ VČELÍNA. VE SMYSLU, CO VŠE
> BYROKTAICKÉHO JE POTŘEBA ZVLÁDNOUT,jakými zákony,předpisy,nařízeními se
> řídit a dle čeho postupovat. Mám v plánu nahradit starý včelín zcela novou
> stavbou na soukromém pozemku mimo zástavbu, v soukromém lese. děkuji (rK)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 13. 9. 2010
Re: med rozpěrák (47229)

co tloušťka?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirkaZ (82.100.2.212) --- 13. 9. 2010
uly

čauky panove chtel bych od vas radu sem začatečnik včelařim 5 rokem v nastavkovych ulech 39/24.chci se zeptat chtel bych rozšiřit a investovat do dalších ulu a nevim do jakych.všude prosazujou ted ty langstroth uly poradte mi vy ze sve skušenosti jake sou vnem vyhody a nevyhody oproti klasice 39/24???díky za všelijake rady a připomínky. jirka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 47230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78082 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 47230 do č. 47290)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu