Včelařská konference

my jsme v JZD jezdily od pozemku k pozemku podle plodin a ničemu to nevadilo převáželo se v noci a na česna se naházela tráva. Jak se jí museli prodírat tak se zorientovaly a byl klid

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Včely a včelaři
> Datum: 23.6.2009 12:38:36
> ----------------------------------------
> Pro stěhování včel není ani tak důležité období, jako vzdálenost, na kterou
> chcete včely odstěhovat. Bude-li to blízko, budou se vracet na původní
> místo. V takovém případě je možné použít mezistanoviště - odstěhovat někam
> do vzdálenosti asi 5 km a po dvou, třech týdnech na místo blízké původnímu.
> S pozdravem
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "Karla" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:29 PM
> Subject: Re: Včely a včelaři
>
>
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>
>
>
>
>

Klidně můžeš pokud ovšem nejsi v ochranném pásmu moru A POKUD JE TO DO JINÉHO KATASTRU TAK SOUHLAS SVS


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karla <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely a v?ela?i
> Datum: 23.6.2009 12:29:36
> ----------------------------------------
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>
>

Mockrát všem děkuji za odpověď. Petr

Pro stěhování včel není ani tak důležité období, jako vzdálenost, na kterou
chcete včely odstěhovat. Bude-li to blízko, budou se vracet na původní
místo. V takovém případě je možné použít mezistanoviště - odstěhovat někam
do vzdálenosti asi 5 km a po dvou, třech týdnech na místo blízké původnímu.
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Karla" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:29 PM
Subject: Re: Včely a včelaři


Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.

Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.

Osvědčené je kvasnicové těsto - na 1kg moučkového sukru asi 7dkg obyčejných pekařských kvasnic. Bez medu. Smíchat, během několika dní se z toho stane těsto. Já jsem to dával do úlu ve formě placek zabalených do novin (jinak se všechno děsně upatlá) nahoru na rámky. Včely papír sešrotují a tahají z úlu měsíc a těsto vyberou, těsto jim chutná i když zrovna nevoní. Posledních pár desítek let už žádné podněcování nedělám. Do oplodňáčků ale jen klasické medocukrové těsto 1:3, ty se samy neuživí a krmení je nezbytné. Někteří autoři doporučují toto těsto připravovat v zimních měsících, neboť prý dojde k částečné inverzi cukru. Tento účinek jsem však na včelách nepozoroval, jen je v zimě na to víc času, těsto se nacpe do igelitových pytlíků a uloží. Když v létě zbude, dá se použít příští rok.
Před asi 20 lety byla k podněcování ve Včelařství diskuze, závěry celkem nijaké. Účinnější je vedení silných včelstev.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:29 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: těsto

Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
začínám.

Rozehřátý med a prosátý moučkový cukr míchat za tepla, 30 - 40 st C, dokud
je těsto plastické a celistvé. Dobře se to dělá, když se těsto zhruba
namíchá za studena a potom na 30- 40 st C rozehřeje v troubě, pokud při tak
nízké teplotě v troubě funguje tepelná tegulace a dodělá. Na 1 díl medu
vychází až 5 dílů cukru.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr" <petr.sotola/=/reta.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:28 AM
Subject: těsto


> Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
> začínám.

> Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
> začínám.

Nedavno jsem koukal do literatury - vcelarstvi - Vesely, tak snad si to pamatuju dobre

pomer medu a mouckoveho cukru 1:3, lzice medu a tri lzice mouckoveho cukru, lze pridat i lehce vody ale s tim opatrne :-) Takove testo treba do vyjidaci klicky muze byt vrazedne :-)) V ulu to pak misto vyjedeni vytece...

Jinak by me zajimalo jak to kdo mate porychtovane, mate nejake vychytavky na vyrobu testa?
Ono umichat testo v mixeru bude nejspis o mixer, a vareckou to je taky pekna prace :-)

T.H.

Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept. začínám.

Je. Včera jsem tam sice nebyl, ale jak se udělá hezky, něco málo přinesou a pak to zase spotřebují.
Tonda
>Docela by mě zajímalo, co říkají váhy. Je to alespoň na nule, asi tak po týdení bilanci?

Kde môžem zistiť aké má chemické zloženie má feromón včelej matky. Dá sa použiť okrem iného aj na zabránenie rojenia včelstiev ?

Matkou to nemusí být, pokud kvalitně klade vajíčko vedle vajíčka. Došlo k nějakému nárustu a to může být i něčím jiným.

Osobně bych vzal druhý prázdný úl, vzal záložní vystavěné dílo, zdravý plod bez včel(asi v přepočtu 1-1,5kg v buňkách ve stavu vážení po vyběhnutí), úl původní dal stranou, úl nový se zdravým dílem a s plodem na pozici nemocného včelstva a včely přemetl. (metličku přefouknout po akci savem, nechat 30 min působit a potom přeprat a nechat vyvětrat)

Lze pokračovat v podávání KM, lze koncentrovaným savem přejet důkladně infikovaný úl. Všechny původní rámky bez milosti vyřadit. Jde o infekci.

...........
>Jiří (195.39.6.30) --- 22. 6. 2009
Re: asi zvápenatění plodu (36287) (36293)
Gusto, díval jsem se dnes na netu do encyklopedie včelařství, kde je zvápenatění plodu popsáno a jsou tam i fotografie. Skutečně se jedná v mém případě (bohužel) o ZP. Dnes jsem Savem postříkal prostor pod postiženým úlem, síto a chtěl jsem přidat ještě jeden Nassenheider s kyselinou mravenčí, ale pořád prší, tak až zítra. Snad se ZP nerozšíří do dalších včelstev. Postižené včelstvo má loňskou matku, je to F1-Vigor. Díky Vám všem, co jste mi poradili a napsali svoje zkušenosti.

Jiří<

Mám takový dojem, že zvápenatění si nosí včely ze snůšky (tak to psala tehdy literatura, když mě to trápilo) a desinfekce úlu a jeho okolí s tím moc nenadělá.
V té době jsem převáděl včely do Langstrothů, nové úly, nové rámky, nové matky, nové mezistěny, a bylo to v tom taky. A pak přešel rok a zvápěnatění se objevovalo ojediněle.
Spíš si myslím, že letos za tím je vlhké a studené počasí. Přeje plísním atd.

U ZP je důležité, kolik je toho v plástech, ne pod česnem.

Karel

Předpověď počasí na další měsíc zatím vypadá na to, že jestli máš ty rámky
ještě dnes s medem ve včelách, za tři týdny tam budou jen prázdné rámky. Ale
je to lepší než ty rámky nebo nějaké jiné zásoby ve včelách za takového
počasí nemít.
R. Polášek
---------
Dnes odpoledne bylo 12stC.
A výhled až do čtvrtka stejný. :-(

Docela by mě zajímalo, co říkají váhy. Je to alespoň na nule, asi tak po týdení bilanci?

Díky Karel

Gusto, díval jsem se dnes na netu do encyklopedie včelařství, kde je zvápenatění plodu popsáno a jsou tam i fotografie. Skutečně se jedná v mém případě (bohužel) o ZP. Dnes jsem Savem postříkal prostor pod postiženým úlem, síto a chtěl jsem přidat ještě jeden Nassenheider s kyselinou mravenčí, ale pořád prší, tak až zítra. Snad se ZP nerozšíří do dalších včelstev. Postižené včelstvo má loňskou matku, je to F1-Vigor. Díky Vám všem, co jste mi poradili a napsali svoje zkušenosti.

Jiří

pepan:>je nutné med vždy v celém objemu promíchat<
..........

Ano, tomu se říká homogenizace medu a tu umí zpracovatelé medu a víceméně to neumí příležitostní prodejci medu ze dvora.

Řepka je už nějakou dobu odkvetlá a jestli to je opravdu ona, je bílá jak by bílá byla. Těžko radit, ale asi bych ji hned vytočil pokud to jde. Pokud ne, tak co jde a zkrystalizované zbytky zcelí včely s příležitostní podzimní snůškou.

Předpověď počasí na další měsíc zatím vypadá na to, že jestli máš ty rámky
ještě dnes s medem ve včelách, za tři týdny tam budou jen prázdné rámky. Ale
je to lepší než ty rámky nebo nějaké jiné zásoby ve včelách za takového
počasí nemít.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Dan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 22, 2009 9:06 AM
Subject: řepkový med


> Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je
zavíčkovaný
> až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím
> problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky
> dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují?
> Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.

To je právě problém zavíčkovaného medu u řepky včely ho donášejí rychleji než ho stačí vysušit jiné nezavíčkované plásty tuto vlhkost nemají tam může být i 16% vody osobně jim nedovolím aby to všechno zavíčkovaly a vytáčím vše tím tu vlhkost srazím níže. pokud se nedostanu pod 20 % stáčím z čeřící nádob y je do 18% a přidávám další. Voda má tu vlastnost ,že vystupuje v medu nahoru. Ve stáčecí nádobě takový med může mít na spodku nádoby může mít16% a nahoře 24%. na konec pak stačí fén který tu vodu svrchu vyfouká. Zpracovatelé medu to dělají tak , že medy v vysokým obsahem vody smíchají tak aby se dostali pod 20 % Proti zkvašení ve sklenicích je nutné med vždy v celém objemu promíchat aby nakonec nedošlo k tomu , že v posledních sklenicích bude med kterému právě hrozí kvašení. Zkvasit med s obsahem vody pod 23% vody to je již velké umění.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chmel??ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dan - ?epkov? med
> Datum: 22.6.2009 10:53:14
> ----------------------------------------
> Řepkový med v tuto dobu a ještě ke všemu v zavíčkovaných plástech odshora
> dolů a že by měl 21% ? Doporučoval bych vypůjčit si jiný refraktometr a
> porovnat s tím Vaším.
>
>
>

Řepkový med v tuto dobu a ještě ke všemu v zavíčkovaných plástech odshora dolů a že by měl 21% ? Doporučoval bych vypůjčit si jiný refraktometr a porovnat s tím Vaším.

Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je zavíčkovaný až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují? Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.

Je to choroba slabších včelstev nebo náchylnějších včelstev nebo včelstev
oslabených nějakým zásahem včelaře a za nepříznivého počasí. Typický je
výskyt v květnu červnu. Pokud se objevilo jen u jednoho včelstva z vícera,
je třeba zjistit proč. Typicky to bývá, když je včelstvo slabší v příliš
velkém prostoru úlu a navíc oslabeno nějakým zásahem včelaře, který třeba
rozfrcal dříve kompaktní plodové hnízdo do více nástavků nebo mezi nástavky
jsou velké mezery, kterými proniká do úlu noční chlad a vlhkost a podobně.
Letos toho asi bude hodně, počasí odpovídá a ještě nějaký týden tomu tak
bude, v současné době jarnímu květnovému, navíc vlhkému a bez snůšky, která
je nyní na konci června květová už podstatně slabší než v květnu a
medovicová je likvidována deštěm.
Pokud jsou všechny včelstva na stanovišti ošetřována zhruba stejně, mají
zhruba stejně zásob a stejnou sílu, tak jedno včelstvo výrazně víc napadené
zvápenatěním je důvod k výměně matky. Pokud jsou všechna včelstva napadená
zhruba stejně, je třeba zásahy, které posílí životaschopnost včelstev. V
první řadě odstranění neobsazených prostor, třeba prázdných medníků, rozumné
zúžení plodiště o nějaký nádstavek navíc, pokud jich je tam hodně, pokud
mají méně než 10 - 5 kilo zásob, podněcování, odstranění případné měli s
kuklama ze dna úlů atd. Cílem je dosáhnout, aby se včelstva dostala do stavu
mírné snůšky, kdy matka stále klade a kdy si může dovolit zaklást i krajní
rámky a nastavky, protože včely i na nich udrží bez problémů teplotu 35 st C
potřebnou pro výchovu plodu. Za takového režimu se včely zaktivují a jejich
čisticí pud se projeví tím, že mrtvé kukly a jiný infikovaný materiál
nebudou vynášet pouze do neobsazených chladných částí úlů, kde budou sporami
dále infikovat včelstvo, ale budou většinu tohoto materiálu vynášet ven pryč
z úlu. Mělo by se to během 14 dnů projevit ve zvýšení ploch plodu a zmizením
zvápenatění. Zužování je jinak opatření, které zase jde proti opatření proti
rojení, takže pokud se zůžení přežene, hlavně pokud se nechá hodně přes
dobu, kdy zvápenatění zmizí a včely se rozjedou, mohou se vyrojit, takže se
zůžením opatrně. Také to jde proti medné snůšce, ale stejně teď počasí na
snůšku není a když se to povede, ještě by mohla jít zachytit červencová
snůška, pokud nějaká bude. Stejně, pokud by včelstva přežila do nějakého
lepšího počasí a nějaké snůšky, zvápenatění by pravděpodobně samo zmizelo,
ale to by už včelstva byla hodně slabá a snůška by stejně byla na nic.
Další opatření jsou již pomocné, jako třeba ta kyselina mravenčí nebo potom
obecně zrychlení výměny rámků, čištění úlů a potom taky obecně zrychlení
výměny matek atd.
Pokud se tady bavíme o přírodních materiálech, tak dobré protiplísňové a
protibakteriální účinky by měl mít výluh z křídlatky. Údajně je obsah těchto
látek jeden z důvodu, proč je křídlatka tak agresívní, není prostě napadána
chorobami. Na včely jsem ji ale nezkoušel ani nevím o někom jiném, kdo by to
zkoušel.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


> Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
> načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
> ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo
zasíťovaného
> dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
> jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
> literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
> Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
> jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to
v
> literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata,
ale
> snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
> Děkuji za rady.
>
> Jiří

Kdepak byste dneska koupil pivo s chmelem.

>Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí<
------------------------------------------------------------
Před tím, než jsme začali používat kyselinu mravenčí se i u mých některých včelstev objevilo zvápenatění plodu. Mumie byly v buňkách i na podložkách. Tenkrát jsem také prováděl výměny matek jak doporučovala literatura. Bohužel neúspěšně. Včely to asi nečetly. Jeden dnes již nežijící včelař mi poradil, že mám použít jakýkoli prostředek který vyprovokuje zvýšení čistícího pudu včelstev. Důležité je narušit vnitřní prostředí v úlech a to jakýmikoliv prostředky, které do úlu nepatří - včely na ně (použité prostředky) nejsou zvyklé a snaží se odstranit vše co do úlu nepatří. Tenkrát jsem použil 8% kvasný ocet (kuchyňský)a v něm jsem vypral podložky a ještě mokré a páchnoucí je vkládal do úlů. Každý den (cca 3 týdny) jsem poctivě podložky ometal a mumie pálil. Pokaždé jsem podložky vždy omyl a nechal nasáknout novou dávkou octa. Intenzita spadu mumií se postupně snižovala. Stejného efektu můžeme údajně dosáhnout i při použití práškového cukru nebo postřikem roztokem hypermanganu. To jsem ale neměl příležitost vyzkoušet a proto to nemohu potvrdit. Od té doby kdy používám kyselinu mravenčí jsem neměl příležitost se s tak intenzivním napadením mých včelstev plísní Ascosphaera apis setkat. Dnes, když na podložce některého včelstva objevím několik zvápenatělých mumií neodkladně postupuji tak, že odstraním a spálím veškeré postižené části plástů nebo celé plásty, včelstvo přeložím do čistého vydesinfikovaného úlu (úlové dno a nástavky), vyměním matku a pro narušení vnitřního prostředí úlu a zvýšení čistícího pudu včel použiji Formidol opakovaně 2 - 3x, nebo je možné použití dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí.
JK

Jiří:>Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.<
..........
Ano,to je nadmíru rozumné, protože k diskuzi je vhodné třeba to pivo na praskající asky. To je zajímavé a stojí to za vyzkoušení. Vše ostatní je stokrát popsáno v chytrých knížkách a článcích o zvápenatění. Tedy jestli to je zvápenatění, protože i vyházený starý pyl mne letos už dvakrát dostal do omylu a stačilo se zhýbnout abych viděl nahromádkované pergy místo larvárních "zkamenělinek". Chtělo by to do diskuze od Jiřího foto toho co popisuje aby byla jistota, že diskutujeme o jeho případu.

Někdy po roce 2000 toho bylo plno u většiny včelařů. Objednával se kvůli tomu formidol.
Já objednal Vigorky a bylo to vyřešené.
Důležité je, aby vynesly plod v barvě bílé. Nebo ještě dřív, hned jak uhyne. Šedý je už od plodnic a infikuje okolí. Konstrukce dna atd. by ho neměla zadržovat.

Myslím, že od té doby je víc chovů co šlechtí na čisrtící pud. Včely to nosí z venčí a letos jestli bude vlhko pokračovat si možná ještě užijeme.
Plísní i melecitozy. :-(

Karel

Jedná se skutečně o zvápenatění a jak proti tomu bojovat ?

Podľa uvedených symptónov je to naozaj zvápenatenie včelieho plodu. Je nepríjemná choroba, lebo včelstvo dlhodobo unavuje, matka statočne ploduje, včely plod vychovávajú, zaviečkujú a vtedy bunky s larvami otvárajú. Larvy vyschýnajú a včely ich vynášajú do podmetu úľa, na letáč a pred letáč. Včelstvo podľa rozsahu napadnutia postupne slabne, do znášky ide slabé a nevyužije ju.
Oficiálny liečebný postup neexistuje, i keď sa často odporúča kyselina octová, výmena M nepomáha, šťastie má včelár a jeho včely, lebo niekedy spontánne zaniká prirodzenou cestou.
A to vtedy, keď je včelstvo dlhodobo bez plodu, čo sa často stáva pri rojení a včelár ponechá výchovu matky na včelstvo čo niekedy môže byť až 25 dní. Je to čas počas ktorého sa všetok plod vyliahne, včely múmie povynášajú, pomôže i včelár a spóry ascosferózy sa stratia a ďalší plod môže byť čistý. Veď po rojení dostali i novú M.
Tento fakt sa dá využiť pri likvidácii vápna vo včelstve, že včelár, uväzní M v izolátore (včely musia mať k M po celý čas prístup, aby nevznikal zbytočný náhradný chov M) na 21 dní a až potom matku vypustí medzi včely.
Jeden ľudový prostriedok ako na vápno je využitie piva 10˚, ktorým postriekame dokonale vnútro úľa a každý plást aj s plodom trikrát po týždni, alebo zakaždým keď pracujeme vo včelstve. Chmeľ totiž, ktorý sa nachádza v každom poctivom pive, má látku, ktorá pôsobí na hubovité choroby. Tieto rady nenájdete nikde, lebo sú výsledkom mojich "pokusov".

Ještě dodatek: Ten čistící pud je zde nejdůležitější proto, že jde o
houbovité onemocnění, které si včely donesou z přírody kdykoliv opakovaně,
takže jakékoliv "léčení" je jen dočasnou pomocí.
Petr
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím,

       Kdysi jsem se s tím setkal i u sebe. Je to nepříjemné a u mě to
vzniklo s vlhka v úlu. Položil jsem kyselinu mravenčí do podmetu na podporu
čistícího pudu, pak pomůže výměna matky. Ale jeto asi zcela zbytečné,
protože spory už jsou na všech včelkách a likvidují postupně všechny mladé
včelky (larvy), resp. výrazně oslabuje. Nakonec jsem celé včelstvo utratil,
protože to nepřineslo efekt. Ale bylo to tím, že včelstvo bylo celkově slabé
a zvápenatění plodu je decimovalo. U silnějších včelstev může pomoci popsaný
způsob a rozhodně obměna díla, protože houba je už všude.
Takže pokud to shrnu do poznatků i dle knih - kyselina mravenčí, nová matka,
nové díle a desinfekce úlu (pokud to jde zvládnout). Je možné, že někdo má
ještě jiný názor než-li já.

       Ať se daří
              Marek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: asi zvápenatění plodu

Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří

Ta kyselina mravenčí je skutečně dobrý prostředek proti zvápenatění plodu,
ale stejně nestačí. Je nutná výměna matky - to proto, že včelstvo se
současnou matkou nemá dostatečně vyvinutý čistící pud.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem, načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří

Také rád potvrzuji příspěvek přítele Tichého: trochu pohanky do jakéhokoliv medu ať už květového či smíšeného s trochou medovice nezaškodí,naopak dodá tomuto medu atraktivnost,kterou ostatní medy nemají. Jeho tmavá barva zajisté taky hraje svoji roli,což lidé mají rádi,proč jim to vymlouvat? Nejprve kvete řepka,po ní hořčice a teprve poté přichází na řadu pohanka,takže když se setkají tyto 2 plodiny a doplní medníky,je to radost a med je velmi prodejný,ač květový je pěkně tmavý a chutný.

Ještě jeden dodatek k chuti medu. Dělali jsme na výstavě ochutnávku medů: nejvíce zabodoval jarní pastovaný - 298 čárek, ale byl nejméně prodávaný, na druhém místě skoro se stejným počtěm čárek byl právě smíšený pohankový a museli jsme přes noc nalévat sklenice, o sto méně čárek měl květový a naprosto prohrál medovicový, měl jen 76 čárek.Pastovaný chutnal nejvíce dětem, ale matky ho nekupovaly, protože jejich děti tomu nerozumí.

Měl jsem několikrát smíšený med pohanku s medovicí nebo s květovým medem. Měl tu určitou vůni, byl však velmi lahodný na jazyku, byl také nejprodávanějším.Je třeba také k němu umět někde něco povědět - rutin , období po terapi, ... a nemáte po vanocích co prodávat.Možná teké, že jde více na odbyt kvůli velmi tmavé barvě. Škoda, že ho u nás letos nevyseli, prý semeno nejde na odbyt a málo za něj platí, ale poprvé je vyseto obrovské množství hořčice na semeno, právě dokvétá, ale nic moc.Každá kapka dobrá, kočoval jsem k úročníku,nebylo to špatné.

Na Vysočině slušně meduje pohanka. Akorát škoda , že to je do medovice.
-----------------------------------------------------------
Já bych to tak zase špatné neviděl,když do medovice je trochu přimíseno té zatracované pohanky. Dostane šmrnc,lehce pálí na jazyku a tento med je naopak lahodný.Záleží zase ale na chuti každého konzumenta.V poslední době pohankový med začíná jít na odbyt a to právem,protože pohanka si to zaslouží,bohužel řepku nedohoní,protože to není olejnina,ale bývalá potravina chudého lidu.

Meduje, ale velmi málo. Musí ho být více hektarů a blízko hned u včelstev a
těch včelstev na místě nesmí být nějak moc, jinak je jen pro včely a snůška
navíc pro včelaře žádná. Měl by dávat dost pylu, takže se hodí pro posílení
včelstev před případnou další medovicovou snůškou.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 10:20 PM
Subject: Medování hrachu.


> Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za
> odpověďi.

Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za odpověďi.

Máte pravdu.

Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za odpověďi.

Na Vysočině slušně meduje pohanka. Akorát škoda , že to je do medovice. :-(

A samozřejmě spousta je toho tady:

http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/

Prosím o zkušenosti s úlem Optimal.V kolika nástavcích ( 17 cm )
nejlépe
----------
http://www.optimalklub.cz/
www.vigorbee.cz
dále také - je to stejná metodika jako Langstroth 17cm
n-vcelari.cz - hlavně 100 otázek a odpovědí
http://matela.wz.cz/

a myslím, že i v archívu - downloadech této konference se něco najde.

AŤ se daří.

Karel

Přeju dobrý den přátelé!
Toto je můj 1.příspěvěk,tak snad nic nepokazím.
Prosím o zkušenosti s úlem Optimal.V kolika nástavcích ( 17 cm )
nejlépe
přezimují,studenou stavbu nebo teplou,klasické rámky nebo plastové,atd.
Začínám úplně od začátku.Uly po rodičích jsme museli zlikvidovat.
Díky!

Radek Krušina:>Zkušenost a odborníci říkají, že infekční tlak vzniká tam, kde je v blízkosti klinicky nemocné včelstvo.<
........

To není přesné. Chybí tam slovo "nejčastěji". Když to řekne odborník tak to řekne takto.

Výše infekčního tlaku je také podle měli jen orientační, protože záleží hlavně na kmeni podkmeni a případně úpně jiné variantě moru, kterých je samozřejmě více a jsou velké rozdíly mezi průběhy. Takže pod oficiálním a vzevrubným jménem původce P.l.l. si je nutné představit přesně kolem desítky různých původců, které jednou můžeš jako klinika najít a v jiném případě můžeš narazit na případ, že klinika vůbec není vidět a včelstvo uhyne dříve a včelař ani nějaký typický rozklad nezaregistuje, že takový úhyn byl kvůli moru.


Jestli koketuješ se SVS a máš nějaká data o průběhu a o výsledcích morů, dáš mi zapravdu, protože případy kolem našich ohnisek jsou spíše infekčního podružného rázu tj. sekundárního bez předchozích případů klinických včelstev v oblasti. Údaje lze již srovnávat během více let po sobě, protože co vím, už asi 4 roky se plošně takto pracuje a data se střádají.

Pokud by se pálila jen klinicky nemocná včelstva, bylo by to zřejmě pro veterinu náročnější na prohlídky, ale je možné, že by v oblasti zůstala včelstva, která vydrží nějaký infekční tlak a znovu propuknutí nemoci může být méně pravděpodobné. R.K.

Sledujem túto vašu diskusiu a zdá sa mie, že skončíte tam, kde ste začali, nič nevyriešite, lebo veterina si hudie svoje a praktici taktiež. Kto má pravdu, to nezodpoviem ani ja a bolo by odomňa odvážne vysloviť sympatie jednej alebo druhej strane.

To čo vyslovil R.K. v citovanom odstavci sa blíži k mojim predstavám, pretože ako včeláriť a dosahavať aj dobré výsledky aj pri výskyte MVP musím byť opatrný, lebo sa nachádzam na tenkom ľade a som zároveň v "trestnom území" zákona či vyhlášky. Ani na Slovensku čo sa týka výskytu MVP nie sme čistý ale včelári, ktorých poznám si vedia poradiť.

Podľa mojich skúsenosť pri potieraní MVP na včelniciach je rozhodujúci čas, ako rýchlo včelár dokáže rýchlo konať. MVP je na určenie diagnózy tak jednoznačný, že sa nedá s ničím zameniť a môže ho diagnostikovať už v zárodku každý včelár. A ten by mal okamžite konať a nečakať kým sa veterinárna mašinéria rozbehne (odobratia vzorky, vyšetrenie, nariadenie o likvidácii), ale okamžite včelstvo bez milosti vysíriť, plásty s plodom a zásobami vyvariť, ale najlepšie ihneď spáliť a úľ vypáliť ohňom a tak osadiť doňho nové včelstvo.
Mám dôkazy, že ani v jednom takto ošetrenom znovu osadenom úli MVP znovu neobjavil a šírenie sa MVP aj na väčšej včelnici bolo zastavené. Tu sa nedá hovoriť o nejakých veľkých ekonomických stratách, skôr o záchrane veľkých hodnôt, lebo život na včelniciach pobeží ďalej. Ak spálime veľkú včelnicu, bude dlho trvať, kým sa život vráti do tých istých koľají.

Takto nejak prebieha aj boj proti zastaveniu šírenia sa MVP na Novom Zélande, kde je povinný takto konať každý chovateľ, včiel, až potom sa nahlasuje prípad veterinárom.
Možno sú toto kacírske myšlienky, ale skúsenosti sú dobré, i keď ťažko hovoriť o tom, či sa toto všetko raz nevráti ako bumerang na naše včelnice je otázne, no zatiaľ je to dobré.

Jak už ve včelstvu propuklo klinické onemocnění morem, to je věc jiná.
Všechno včetně plástů se musí likvidovat podle předpisů spálením. Já píšu o
výměně úlů třeba na jaře původní za nový vyčištěný nebo případně o dělání
pořádku ve včelíně, kdy na konci zbude lopatka nebo třeba půlka kyblíku
oškrábaného a smeteného smetí z úlů a podlahy. Potom jestli dříve včelař na
lesním stanovišti prostě takové smetí vzal a hodil kdesi do lesa dál od úlů,
nyní by mohl to smetí zakopat dál od úlů takových 10 - 20 centimetrů do půdy
nebo aspoň pod listí či jehličí. V zemi během pár měsíců ztratí tyto zbytky
včelí vůnia i když se po letech řízením náhody ocitnou zase na povrchu,
včely už na ně nalétávat nebudou.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 11:21 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radim Polášek:>Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles
> počtu spor. Může
> důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
> spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50
let
> v zemi zůstane.<
> .........)
> Idea zakopávání moru je pěkná, ale jak hluboko zakopat smetky s propolisem
> plásty atp. se stále linoucí se vůni na kterou včely umí zareagovat i pod
> půdou? Jsou i jiné cesty kontaminace, málo nebo mizivě pravděpodobné, ale
> jsou. Stejně jako varoáza z relativně schované Javy se dostala do světa,
> tak i mor může mít nějaké schované nepravděpodobné cestičky.
>
> Jestli totiž lze nalákat včely nějakým podněcováním přes podmíněný reflex
> na miny, zájem včely bude i o, zcela určitě, zakopané zbytky.
>
>

G.Pazderka napsal:
>Logika v tom případě říká, že rozhoduje infekční tlak. No a ten může vzniknout i když se spory ve včelstvu vůbec nemnoží.
.............

Zkušenost a odborníci říkají, že infekční tlak vzniká tam, kde je v blízkosti klinicky nemocné včelstvo.

Citace:
"Je známa řada případů, kdy předklinicky zjištěný mor v jednotlivých včelstvech zeslábnul a zcela vymizel, pokud se odstranil zdroj zárodků (nejčastěji klinicky nemocná včelstva v blízkém okolí), tedy když se snížil infekční tlak."
Celý článek:
http://vigorbee.cz/clanky/mor/

Chápu to tak, že je bezpředmětné mluvit o nějakém infekčním tlaku na včelstvo, ve kterém už propukl mor. To už je nakažené a je zdrojem spor (zvýšuje infekční tlak) na okolní včelstva.

Takže tam, kde jsou klinicky nemocná včelstva vyhledána a odstraněna, infekční tlak rychle klesá, protože nejsou zdroje nových spor.

Radek Krušina

Taky uvažuju o modernizaci stávající klasické decimálky. Líbila by se mě digitální váha se záznamem naměřených hodnot v určitém intervalu. Nemáte někdo tip na něco takového?

Radim Polášek:>Logika říká, že spory se množí jenom v případě kliniky, když už nějaká
larvička onemocní, jinak ne.<
...........
Ano, to je správná logika množení ale ne šíření a infikace včelatva sporami. Logika v tom případě říká, že rozhoduje infekční tlak. No a ten může vzniknout i když se spory ve včelstvu vůbec nemnoží.

Radim Polášek:>Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles počtu spor. Může
důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50 let
v zemi zůstane.<
..........)
Idea zakopávání moru je pěkná, ale jak hluboko zakopat smetky s propolisem plásty atp. se stále linoucí se vůni na kterou včely umí zareagovat i pod půdou? Jsou i jiné cesty kontaminace, málo nebo mizivě pravděpodobné, ale jsou. Stejně jako varoáza z relativně schované Javy se dostala do světa, tak i mor může mít nějaké schované nepravděpodobné cestičky.

Jestli totiž lze nalákat včely nějakým podněcováním přes podmíněný reflex na miny, zájem včely bude i o, zcela určitě, zakopané zbytky.

ZU Brno Dulezita sdeleni:Vceli cukr na jaro zajiste ze jeste mnoho nasich clenu,by si nejen prali,ale take nevyhnutelne potrebovali pro sva vcelstva.151q jez nam byl na podzim povolen a pro tuze pozdni dobu nemohl byti scharakterisovan, ani rozeslan a bude po pripade s novym pridelem rozeslan. Subvence pro pobocne spolky byly sice Zemedelskou radou prokazany..Dopsali jsme firmam-zdrazily sve vyrobky o 120-170 procent.Mame k dispozici 1075 K. Tu vidime jiz predem,ze by nastalo vseobecne reptani,jelikoz bychom nemohli všechny podeliti.Bylo by proto nejmoudrejsi podelit spolky hotovymi penezi.Proto bude zalezitost predlozena ustrednimu vyboru.

Rissky svaz oznamil,ze mu bylo povoleno pro jarni pbdobi pro celou Risi 315 q.Doposud povolovalo k navrhu min.Orby-ministerstvo financi.Nyni zavisi toto povoleni od c.k.uradu pro lidovou vyzivu.

ZU Brno Val.hromada Dolezal zahajuje..projevuje soustrast na smrti cisare Frantiska Josefa.Predcita oznameni nove zalozenych spolku,prihlasenych novych primych clenu,oznamuje proc ve Vyrocni zprave nebyla jednatelska zprava.Valis navrhuje volbu aklamaci,coz vsemi prijato:predseda Dolezal,namestek 1)Valis,2)Knap,jednatel Maly,pokladnik- administrator Silhavy.Vybor po ukonceni valky predlozi usnesene zmeny stanov.Nyni neni vhodna doba,ani mozno vsemi ucastnymi v otazce primych clenu a zpusobu voleb vec projednati.

ZU Praha Val.hromada 47 delegatu,zastupujici 43 spolky. Vybor usnesl se upsati 1500 K na 6.valecnou pujcku,a 1tis.Ceske zemske komisi pro peci o mladez stipendium pro sirotka po padlem org. vojinu vcelari.Pan Svarc vytyka jednatelske zprave:neuplnost.Zprava pokladni aby byla podrobena revisi prisezneho revisora uctu Ustredni jednoty hospodarske jak se to stalo 1914.Valna hromada at cini rozhodnuti co s cistym ziskem.Neni spravne ze pokladnik prideluje si bonifikace kam chce.Jednatel Smidlik:Zprava byla obsahlejsi,ale na prani vyboru vyoustil nektere veci,aby se usetrilo penez..zprava v casopise by stala 1000K
Pivnicka: Velectene shromazdeni! To co nám zde pan Svarc prednesl...Sedlacek: Divim se panu Svarcovi,takovemu zkusenemu vcelari a organisatoru,ze vytky ty pronesl.Pohl: Jak jsme seznali..jedna se mu jen o formu.Vec byla mu zajiste dostatecne vysvetlena.
V.Svarc: Nikoliv.Je potrebi revisora jako v druzstvech,jako se stalo v r.1914.Od navrhu nelze mi jen tak ustoupiti...Ja s díkem kvintuji.ze Ustredi pujcilo nasi skole 2tis.korun. Ale my mame take vylohy udrzovaci a na posledni nasi zadost povolil nam vybor 60 K.Nevim,jestli s timto obnosem mohl by nekdo neco udelat,take prosim aby ucetni Zprava byla podpisovana predsedou.

Radek Krušina:>Ještě cca před pěli lety byla velká skepse k tomu, že kde se objeví spory v měli, tam klinika stejně dřív nebo později propukne. <
.........
Bohužel, to platí stále, nic se v tomto moc nezměnilo.

> Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit
> koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i
> profylaxí.
Logika říká, že spory se množí jenom v případě kliniky, když už nějaká
larvička onemocní, jinak ne. Pokud klinika nevznikne, spory se ve včelstvu
nemnoží a jediný zdroj je jejich donášení odněkud zvenku. Pokud zdroj spor z
venku zmizí - nemocná včelstva jsou zničena, dutina s rojem uhynulým na mor
je kompletně vyloupena a voští zničeno zavíječem a ptáky, takže už neláká
létavky atd, další spory z venku nepřicházejí a množství spor uvnitř úlu
vždy klesá, bez ohledu na to, co udělá chovatel. Klesá tím, že včely smetí
se sporami vynášejí ven a tím, že spory zabudované ve starých plástech
odcházejí s likvidací těchto starých plástů, případně jsou "ředěny" , když
místo starých plástů včely postupně vystaví mezistěny. Dokonce podobně se dá
nahlížet i na zahraniční metody likvidace moru plodu, kdy nakažené včelstvo
je smeteno coby umělý roj do rojáku a potom usazeno do nového nebo
vyčištěného a vydenzifikovaného úlu na mezistěny.
Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles počtu spor. Může
důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50 let
v zemi zůstane. Stejně tak se zbytky po vyvařování vosku. A rychleji
obměňovat rámky nebo rovnou častěji provést akci typu norské zimování.

Já by se chtěl zeptat na jednu věc, před 10 nebo ještě více lety se mluvilo
o tom, že rezervoárem moru plodu jsou i vosy, že na jejich plodu přežívají a
potom ho vosy rozšiřují. Jsou o tom dneska nějaké nové poznatky?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 8:41 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radek Krušina:>Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika,
> nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
> Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude
> koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo.
<
> ..........
>
> Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit
> koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i
> profylaxí.
>
> O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali?
Já
> to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu
> chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou
> by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů? Jak vědět, že
> to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch
> 10%(toho 1 z deseti)?

G. Pazderka napsal:

>O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali?
>Já to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů?
>Jak vědět, že to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch 10%(toho 1 z deseti)?
...............

Já nemluvím o tom, že by si sami chovatelé likvidovali klinicky nemocná včelstva.
Teoretizuju tady o spolupráci s veterinou. :)

Pokud by bylo celorepublikové vyšetření zimní měli spojené s vyšetřením na původce moru, potom by v místech přítomnosti původce muselo proběhnout dohledání kliniky za přítomnosti veteriny a pálení klinicky nemocných včelstev.
Tím by se odstranily zdroje infekce a podle zkušeností těch, kde to tak dělali (viz např fascinovaný včelař) dochází k rychlému mizení spor ze vzorků zimní měli až k nule.
Ale vždy je to jak jsem pochopil podmíněno dohledáním kliniky a spálením.

Je ale zajímavé (a pro některé včelaře zřejmě i bolestivé) sledovat, jak se veterina staví k pálení tam, kde není klinika, ale jen původce.

Ještě cca před pěli lety byla velká skepse k tomu, že kde se objeví spory v měli, tam klinika stejně dřív nebo později propukne.
Podle čerstvých zkušeností s vyšetřením zimní měli, jak jsem se dočetl, bylo vysledováno, že kde je v měli koncentrace spor jen ve stovkách, tam zřejmě nemoc vůbec nepropukne, tam kde jsou ticíse, může a nemusí (někde v blízkosti je klinicky nemocné včelstvo které je potřeba odstranit).

Takže zřejmě pokud veterina zvolí strategii, že spálí vše kde je původce (i klinicky zdravá včelstva), spálí i včely odolnější proti moru.
Při znovuzavčelení po ozdravení hrozí, že přivezené včely nebudou na mor tak odolné a může třeba hrozit větší pravděpodobnost znovuvypuknutí nemoci.

Pokud by se pálila jen klinicky nemocná včelstva, bylo by to zřejmě pro veterinu náročnější na prohlídky, ale je možné, že by v oblasti zůstala včelstva, která vydrží nějaký infekční tlak a znovu propuknutí nemoci může být méně pravděpodobné.

Uvidíme, jak se k tomu veterina bude v budoucnu stavět.
U mě teoretika to zatím vypadá tak, že logičtější by bylo jen pálit klinicky nemocná včelstva a snažit se, aby včelstva, která jsou vystavena infekčnímu tlaku v blízkosti nemocných, a neonemocní, nebyla spálena, ale naopak aby přežila a byla v oblasti překonaného moru rozchovávána.

Radek Krušina

Radek Krušina:>Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika, nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo. <
...........

Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i profylaxí.

O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali? Já to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů? Jak vědět, že to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch 10%(toho 1 z deseti)?

Jiří, máš pravdu, do rtu je to asi nejhorší. Jak ti nateče tvář, tak máš opticky o 20 kg navíc.

KaJi napsal:

>Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.
...............

RK:
Potom ale ty informace nechápeme naopak, ale stejně :)
- když zmizí zdroj infekce - klinicky nemocné včelstvo s rozloženými larvičkami, potom se zmenšuje koncentrace spor a u včelstva nemoc nemusí propuknout. Čím menší koncetrace spor, tím menší pravděpodobnost vzniku onemocnění. (Naopak, pokud se klinicky nemocná včelstva neodstraní, potom samozřejmě u okolních včelstev koncentrace spor narůstá, až někde nemoc propukne)

V MV i na fascinovaném včelaři dokonce byly myslím případy, že i jednotlivá včelstva, kde už nemoc propukla, se dokázala s nemocí vypořádat. To je možné zřejmě brát jako argument, že jde vyšlechtit odolnější včely proti moru, ale není to přímo o tom, na co jsem reagoval.

Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika, nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo.

Ale samozřejmě tam, kde už je prokázané, že se původce nachází, je třeba snižovat koncentraci spor jak se dá, protože se snižuje riziko propuknutí nákazy. To je ale ve všech vyhláškách veteriny v ochranných pásmech stanoveno.

KaJi napsal:
>Proto si myslím, že i 10% včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným vyšetřením měli.
............
RK:
Možná těch včelařů nemusí být ani 10%. Pokud mi jde o to zjistit, zda nemám v okolí mor, stačí když si nechám vyšetřit měl sám.
Ale s tím, že si dokážeme ochránit území proti moru nesouhlasím. Protože pokud není území zmonitorované celé, nemá veterina přehled o původci nákazy a můžou se dovážet a vyvážet včely z území. (I když zřejmě oficiální prodejci dostanou od veteriny povinnost vyšetřit před prodejem včely).

Radek Krušina

Nejpěknější je včelař při bodnutí včelou do rtu. Postavičky na kreslených vtipech od Honzy Vyčítala jsou jeho věrnou kopií. Toto se mi stalo loni (horní ret)a já jsem nevěděl, kam tak velikou hubu strčit, aby se mě děcka nebály. Prostě pohoda a včelky mi i za to stojí.

Jiří

G. Pazderka napsal:

Takže co si z Tvých myšlenek vybrat, nelibost nebo povinnost odevzdat mor u všech chovatelů bez ohledu na území s morem nebo bez moru?
.......................

Co si z mých myšlenek vybrat.

Dokud nezdoláváme nákazu, tak nelibost když chce někdo omezovat mou svobodu.

Využít povinné a již nařízené vyšetření zimní měli k tomu, aby orgán státní správy měl kompetentní informace o vývoji nákazy (spíš různých nákaz).

Pokud někde nákaza je, postupovat podle zákonného postupu na její zdolávání.

Radek Krušina

>Sháním ůlovou váhu Jan Bűrgel<
Pokud by Vám stačila mechanická dřevěnná z 50-tých let, ozvěte se, za odvoz.
Mostecko JK

Kdo máte jaké zkušenosti s jakými ůlovými váhami ?
Myslím si po 45 ti letech včelaření že to je to co mi k dobrému pochopení vztahu počasí a včel chybí.
Sháním ůlovou váhu
Jan Bűrgel

Zimní měl byla letos financována SVS.Včelaři nic neplatili laboratořím, základním organizacím možná ano.

Připadá mi právě nejvíce zodpovědné a vyplívá mi provádět prevenci, pokud možno stále. Takže co si z Tvých myšlenek vybrat, nelibost nebo povinnost odevzdat mor u všech chovatelů bez ohledu na území s morem nebo bez moru?

.............
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 18. 6. 2009
Re: Mor je vsude kde se podivam (36205) (36215) (36217) (36219) (36224) (36226) (36234) (36235) (36237) (36238)


>Tam kde však ochranná pásmě nejsou, ja každé další nařizování a zákonné úpravy zásah do naší svobody (i zodpovědnosti) a takové úvahy se mi nelíbí. <
-----------------


Radek Krušina (194.213.39.94) --- 18. 6. 2009
Re: Mor je vsude kde se podivam (36205) (36215) (36217) (36219) (36224) (36226) (36234) (36235) (36237) (36238) (36240) (36243) (36245) (36246) (36251)

>A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

Radek Krušina <