78080

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Karel (88.103.157.154) --- 17. 10. 2007
Re: WinInfoUser - vcely_identify=^(pro administratora) (25267)

Nevím proč, ale nejprve jednou a po nějaké době dvakrát po sobě mi vyskočí při vstupu na Konferenci v IE Java infookno, které mi drásá nervy. Proč tomu tak je?

----------------------
zřejmě proto, že je zde tento diskusní příspěvek:

sdf (91.127.230.177) --- 15. 10. 2007

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.242) --- 17. 10. 2007
Re: podzimka,ne jařenka (25259) (25265)

Stonjek:
>nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. <
....

To je tichá pošta nebo nějaké veřejné stanovisko? Nevšiml jsem si jej na beedol.cz webu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.242) --- 17. 10. 2007
WinInfoUser - vcely_identify=^(pro administratora)


Nevím proč, ale nejprve jednou a po nějaké době dvakrát po sobě mi vyskočí při vstupu na Konferenci v IE Java infookno, které mi drásá nervy. Proč tomu tak je?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.242) --- 17. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148)

p.Šefčík:

>...
- u 16 včelstev kde jsem prováděl zkoušku na variotoleranci /gabon 90 a nebo 92/u tu jsem skončil počátkem září, byl spád roztočů od 10 do 50 kusů.<

>
... 4/ u variotolerance se musí dodržet lhůta 30 dnů a třicátý den se gabony vybírají a ještě v ten den se provádí kontrolní fumigace u těchto včelstev. V minulosti jenom náhodou byl zjištěn ještě nějaký spád po fumigaci, ale v letošním roce byl spád maximálně do 10 roztočů<

.........

Měl bych tři otázky p. Šefčíku. A to.

1)Kolik máte v okolí (poloměr 6 km = kružnice o cca 12 km) stanovišť, oficiálně hlášených?
2) Kolik zhruba máte kolem sebe v tom 12 km kruhu včelstev na těch stanovištích?
3) Jak se provádí v tom kruhu preventivní léčba proti VD?

Máte bezpochyb s Gabony zcela vynikající výsledky, ale nevěřil bych jim, kdyby jste měl včely v mých podmínkách.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stonjek (88.100.213.73) --- 17. 10. 2007
Re: podzimka,ne jařenka (25259)

No tento názor je ukázkou dost velké slepoty a jeho vyznavačům asi nedošlo nic o odvčelených obcích a dost velkých územích,nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. Takže správné krmení a podzimní léčba je jistě správné rozhodnutí, ale musí být léčit a krmit co. Z konce této sezony si musíme vzít ponaučení a láčbě se věnovat podstatně dříve, pečlivěji a žel s daleko vyšší časovou náročností. Navíc to, že máme v úlech včely neznamená, že tam budou za dva měsíce. Přesná čísla se dovíme celostátně až na jaře a vypadá to, že to nebude nijak radostné čtení. Rád bych se mýlil! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jemelka (88.100.95.205) --- 17. 10. 2007
Re: hovno s nutelou 4x prosim (16890) (25260)

Ano Pepo,třeba se Ti to i povede,budeme Ti držet palce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mája (88.103.157.154) --- 17. 10. 2007
Re: podzimka,ne jařenka (25259)

Takže nechme skeptiky jejich skepsím a kdo dobře nakrmil a dobře provedl podzimní léčbu,včely se mu zase v pořádku na jaře probudí ze zimního spánku a doufejme že i donesou dost
medu včelaři,který se třeba dočká i většího ocenění práce.
......
Kdo si počká, ten se dočká.
A teprve dějiny a historie umí ocenit :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 17. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243) (25248) (25258)

M. Václavek: Vysvětlete mi, proč by se odebrání +/-2 plodových plástů během roku mělo nějak dramaticky podepsalo na podletní populaci roztočů, pokud-li tím nevezmete většinu zavíčkovaného plodu???? Nevěřím, že jde o nějakou velkou cifru úbytku roztočů.
----------------------------
Bylo to myšleno jinak. Ti, co netvoří oddělky, nemají čím nahradit úhyny. Jiná věc je, že oddělky samotné mají koncem léta méně roztočů než kmenová včelatva a tudíž při hromadném úhynu obvykle přežijí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 17. 10. 2007
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1872

Slezsky vcelarsky spolek v Messendorfu u Bruntalu vydava-Der schlesische Imker-

Akciova Jednota v Koline obrala si za ukol,zriditi vystavu vzornych pribitku vcelnich,naradi a vyrobku,obstaravati koupi a prodej.Kapitalem 4000 zl.ktery az na 4000zl.rozmnoézen byti muze.

Ustavujici Valna hromada Zemskeho spolku pro Cechy v Praze v Plateise.
Zahajil Sary co mistopredseda delsi reci : Cteni panove!Pri zaneprazdneni zakladatelu spolku p.Teodora hrab.Thuna,dovoluji si co namestek zahajit...Racte moji pani svoliti abych Vas srdecne uvital pratelskym pozdravem vcelarskym...Z toho stanoviska poprano mi budiz promluviti nekolik slov o vyznamu vcelarstvi.Pestovani vcel tesilo se od staroveku velke pozornosti a vaznosti...v druhe knize Mojzisove...Taktez stari Rekove a Rimani...
Zvoleni : predsedou hrabe Harrach,(š)Sary sladek a statkar mistopredsedou,Gregr majitel knehtiskarny,Buchar,Dlask,Hancy,Kursa,Liska,Lorenc Popel,Spirk,Vanicek.Rozhodnuto aby v nejkrasi dobe zaslaly sve vzorky oulu a medometu,by ustredni spolek v 4tydnech mohl uciniti platne usneseni,po kterem se neprodlene zapocne shotovovati toto nacini...Ze 70 pritomnych 66rozhodlo se pro 9 1/2 vceliho palce(Buchar,Liska,Lorenc,Gregr).Ctyri hlasovali pro 10 palcu (Sary).Tato nepatrna mensina se rozhorsila a zpusobila takove rozcileni,ze ucinen navrh na zruseni usneseni,a aby se o sv.Jane se opetne plna hromada sesla.

Jednota Horicka.Jednatel Krcmar vykazuje se pripisem ze -c.k.vlastivedna hosp.spol.v Praze- byla rozpustena,a navrhuje,aby rozpustene spolecnosti te i jejimu predsedovi knizeti Karlu Svarcenberkovi povstanim vzdana cest,,coz se i stalo.
Chrudimsky spolek XIII.V.hromada..horlivy a neunavny predseda knize Karel Svarcenberk zvolen za cestneho clena.

4.7.Moravsky spolek Je zvastni ukaz,ze na mnohych vcelinech,ktere mely lonskeho roku hniloplod,se ta nemoc posud neukazala navzdor tomu,ze byly vcely ponechany ve starych hniloplodnych oulech a krome obycejneho osetrovani oulu se proti te nemoci nic nestalo.Mnohe oule,ktere jeste pri jarni prohlidce mely dosti hniloplodneho plodu,jsou ve stavu velmi dobrem.
1.8. Pritomni se o nynejsim stavu vcel jednohlasne vyjadrili ze nejsou nikoliv ve stavu uspokojivem,an se jen malo mnozily,staveti vosti prestaly,a nad to i medne zasoby velmi skromne.

Zemsky spolek v Praze Valna hromada.
Odbyvana v mistnostech u p.Saryho,pritomno 80 clenu.
Predseda J.Harach a mistopredseda Sary vzdali se sveho mista.O spolkovou miru zucastnili se debaty: Buchar,Hiller,Patak,Sary,Vanicek,Vykoukal,Huber,a jini.

Pisecka jednota :Slavny zemsky spolek v Praze pripisem 23.12.1872 racila nas uvedomiti o podilu nasem ze statni subvence 500 zl.(s dokladem,ze i i jine jednoty venkovske z podpory teto podeliti ma).Jsme toho presvedceni,ze takyto dar v uýmyslu vzneseneho darce a podporitele nikdy a nijak nebyl,a proto jej prijmouti nemuzeme..Dekujeme timto za takovou stedrotu.co drobek ze stolu bohatce padajici...

franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepik (80.188.160.56) --- 17. 10. 2007
Re: hovno s nutelou 4x prosim (16890)

áááááááááá já umírám ááá umírám jááá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jemelka (88.100.95.205) --- 17. 10. 2007
podzimka,ne jařenka

Tak nevím,nevím jak asi příští rok na jaře vyzimují včely
na našem území.Skeptici již mají prognozy že budou velké ztráty,ale oni mají pravdu,ztráty jsou každé jaro buď vlivem/a to ponejvíce/samotných včelařů při přípravě svých
včel na dlouhé zimní období a poté teprve vlivem zimy.
Tyto zráty včel se většinou nenahlašují a v průběhu jara
se nahrazují roji či oddělky,takže stavy jsou vyrovnané.
Takže nechme skeptiky jejich skepsím a kdo dobře nakrmil a dobře provedl podzimní léčbu,včely se mu zase v pořádku na jaře probudí ze zimního spánku a doufejme že i donesou dost
medu včelaři,který se třeba dočká i většího ocenění práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243) (25248)

Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, hlavně u včelařů s menším počtem včelstev, kteří nekontrolují účinnost l=čení a netvoří oddělky.
____________________________________________________________

Vysvětlete mi, proč by se odebrání +/-2 plodových plástů během roku mělo nějak dramaticky podepsalo na podletní populaci roztočů, pokud-li tím nevezmete většinu zavíčkovaného plodu???? Nevěřím, že jde o nějakou velkou cifru úbytku roztočů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

stano (91.127.148.243) --- 16. 10. 2007
medzisteny


prosim o e-mail na vyrobu medzistien v cz napr. strazisko dakujem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sdf (91.127.230.177) --- 15. 10. 2007

javascript: void(document.forms[1].onsubmit="return false"); void(document.forms[1].elements[6].value="\""); void(document.forms[1].elements[7].value="a"); void(document.forms[1].elements[8].value="b"); void(document.forms[1].submit);

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sdf (91.127.230.177) --- 15. 10. 2007
aasd

"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 15. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243) (25244) (25245) (25247) (25253)

Je to možné, jak to píšeš a já tomu říkám lipový med omylem. Nevím jak to v mých možnostech zjistit. To aroma je ale typické, opakuje se to skoro každý rok a lípy u nás včelami hučí. Nic jiného v tu dobu kolem tolik nekvete.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243) (25244) (25245) (25247)

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Eman

Túto otázku som dal len preto, že ja tomu neverím. Navštívil som jeden obchodný reťazec, kde sa v regáloch nachádzal med označený ako Lipový. Lipové solitéry sú známe tým, že v čase kvitnutia doďaleka rozvoniavajú, včely sa z nich idú poblázniť, čím sa vytvára predstava hojnosti medu. Ľuďom to imponuje a preto často spájajú kvet lipy s jej vôňou, výbornou chuťou čaju. jeho liečivými účinkami a s kvalitou medu, čo úzko súvisí s jeho predajom.

Istotne viem, že na lipách sa často vyskytuje medovica, ktorú včely za istých podmienok prinášajú do úľa, lenže ten nemôžeme pokladať za lipový ale medovicový. Odborná literatúra udáva na základe merania množstva vylúčeného nektáru v kvetoch, že na jeden hektár uceleného porastu (pri spone 10x10m je to 100 líp/, je vhodné prisunúť 4 včelstvá, ktoré môžu za dobrých podmienok priniesť po 20 kg medu, čo naozaj nie je veľa. V ktorej dedine u nás či u vás sa nachádza 100 líp v dosahu včelstva, aj keď sú vysadené na cintorínoch, v parkoch, námestiach a pod.?

Preto som veľmi skeptický, že to čo vydávame za lipový med, je skutočne lipový med. V prírode sa čas od času môže vyskytnúť rastlina nachádzajúca sa v prírode vo väčšom množstve /npr. nevädza lúčna a metlinatá- chrpa luční, med z nej nekryštalizuje/, ktorá poskytuje med podobný lipovému.
Pravosť lipového medu môžeme dokázať jedine rozborom na obsah peľových zŕn a to nemá kto robiť.

Tento môj vstup je viacmenej akademickou debatou, ktorá nevyvracia ani nepotvrdzuje či Váš med je alebo nie je lipový. Dôležité je, že včely boli usilovné, výsledný produkt je príťažlivej farby, je chutný, nekryštalizuje a ľudia ho kupujú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243) (25244) (25245) (25247)

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Eman

Túto otázku som dal len preto, že ja tomu neverím. Navštívil som jeden obchodný reťazec, kde sa v regáloch nachádzal med označený ako Lipový. Lipové solitéry sú známe tým, že v čase kvitnutia doďaleka rozvoniavajú, včely sa z nich idú poblázniť, čím sa vytvára predstava hojnosti medu. Ľuďom to imponuje a preto často spájajú kvet lipy s jej vôňou, výbornou chuťou čaju. jeho liečivými účinkami a s kvalitou medu, čo úzko súvisí s jeho predajom.

Istotne viem, že na lipách sa často vyskytuje medovica, ktorú včely za istých podmienok prinášajú do úľa, lenže ten nemôžeme pokladať za lipový ale medovicový. Odborná literatúra udáva na základe merania množstva vylúčeného nektáru v kvetoch, že na jeden hektár uceleného porastu (pri spone 10x10m je to 100 líp/, je vhodné prisunúť 4 včelstvá, ktoré môžu za dobrých podmienok priniesť po 20 kg medu, čo naozaj nie je veľa. V ktorej dedine u nás či u vás sa nachádza 100 líp v dosahu včelstva, aj keď sú vysadené na cintorínoch, v parkoch, námestiach a pod.?

Preto som veľmi skeptický, že to čo vydávame za lipový med, je skutočne lipový med. V prírode sa čas od času môže vyskytnúť rastlina nachádzajúca sa v prírode vo väčšom množstve /npr. nevädza lúčna a metlinatá- chrpa luční, med z nej nekryštalizuje/, ktorá poskytuje med podobný lipovému.
Pravosť lipového medu môžeme dokázať jedine rozborom na obsah peľových zŕn a to nemá kto robiť.

Tento môj vstup je viacmenej akademickou debatou, ktorá nevyvracia ani nepotvrdzuje či Váš med je alebo nie je lipový. Dôležité je, že včely boli usilovné, výsledný produkt je príťažlivej farby, je chutný, nekryštalizuje a ľudia ho kupujú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 15. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243) (25248)

Broněk:>Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, <

Já typuji, že to bude oficiální stanovisko. Skutečnost bude ale horší ostatně jako vždy (30%-40%), když se má neúspěch hlásit. Skutečnost by vyplula napovrch, když by se takové úhyny měly hromadně platit. Potom by se dal udělat jakýsi průměr z více nahlášených při výjměčné situaci a placení a nenahlášených, když by se ztráty při podobných událostech nehradily. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 15. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243) (25248)

Broňa:>Předpokládám brzký nárůst výkupních cen.<

Ceny už ale ve světě jdou nahoru. Jen u nás je to v háji Broňku.

http://skamberg.com/honey.htm

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 15. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243) (25244) (25245) (25247)

Eman:>Co se týká toho tradičního breku všech zemědělců, tak to chápu, ale u včelařů to nelze opakovat každý rok. Informace by na Agris měly být seriozní a opřené o nějaká data. <
........

Možná, (dost pochybuji) v České Republice je něco jako organizovanost ve včelařství, ale jaká organizovanost? Každopádně při zdražování všude okolo je cena medu opět i při zachování svého cenového indexu nižší, takže opravdu výhra s takovou organizovanou schopností.

Také. Včelaři, co skočily na lep s investorskými vizemi a s nedostatečnými dotacemi EU do technologií skončily jako vinohradníci u nás. Zbyla jim jen manuální práce a dluhy a vyhlídky na suchou kůrku. Ale tak se peníze přeci nevydělávají potažmo obor neposiluje, jestli je návratnost dlouhodobá a hlavně mizivá!

Obor včelařství u nás potřebuje podporu obchodníků, ne tajemníků.(jsou moc tajemní) Na zdravotní situaci (kvůli "království VÚ Vč.")u včelstev se už stavět nedá, protože je stejně kritická, jako všude jinde ve světě. Proto si myslím, že je potřeba mít obchodního a netajemného ducha v situacích při jednání s včelaři. Dát jim jasně najevo, že při léčení si musí poradit a radit každý sám a když mi po poradách se zdravotnímmi referenty ZO vymřou včelstva, opustit takovou organizaci a vzdělat se v tom a spolehnout se jen sám na sebe nebo nechovat včely a koupit si raději to kilo, dvě medu.

Jinde v EU prý taková organizovanost podle místních zvěstí není. Není to pravda. Je, ale na životaschopnějších úrovních, kde neexistuje hlasovací převaha v nějakých ZO, ale zákonnitosti trhu.

Takže otázkou je, co je opravdu ve včelařství u nás a i hlavně pro jeho udržitelnost něco jako živná půda. Vyplácení dotací? Zčásti, ... spíše ne! Je to cena produktu a následné kalkulace pro životaschopnost. Jestli máš Emane vizi jak prodat Českou produkci (tj. podle loňských inf. z agrisportálu 9tis.t.) bez obchodníků, tak se vyjádři. Dost ponich jdeš a vůbec asi netušíš, kolik kupuješ jiných šmejdů denní potřeby a můžeš to vztáhnout i na energie (a jejich nedostatečně plnou kvalitu), i když jsou označeny jinak.

Jestli si nemohu sám ověřit kvalitu zboží nevěřím mu i když ho kupuji. Úřady a organizace jsou tu kvůli tahání peněz od daňových poplatníků a členů, přitom existují již technologie, které dokážou nahradit často drahé analyzátory a detektory atp.

... Problém je u medu a jeho kooproduktů jinde. Jde o obchod a uněj zůstaňme.


S klidem si projdi jen "bio" databázi EU a počet firem, které se zabývají bio produkty. Věříš té čistotě? Já ne, ale má to obchodní strategii(dokonce dlouhodobou) a jestli funguje u medu jinde v EU, proč nefunguje u nás? Změny se udály také i v Bruselu, aby se produkce bio potravin, potažmo i hlavně u medu zjednodušila. Na toto se dívám jako vizi pro organizaci, která neumí prodat ani kilo medu, ale má plně potiské stránky svého bulváru otom, jak ho prodat.


databáze(heslo pro vyhledávání honey):
http://www.organic-bio.com/en/directory/
poslední "bio" změny:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:189:0001:01:CS:HTML


Nevšiml jsem si, že by se při zdražování potravin nějak odlepily výkupní ceny medů. A to je hlavní nedostatek. Proto mé tiché vivat takovým zprávám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 15. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243)

Na Znojemsku a přilehlém Třebíčsku byla sezóna slabá. Jarních medů bylo dost, ale po akátu téměř nic. Mám 14 stanovišť a rozdíly nebyly velké. Předpokládám brzký nárůst výkupních cen. Taky u nás máme úhyny na varoázu. Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, hlavně u včelařů s menším počtem včelstev, kteří nekontrolují účinnost l=čení a netvoří oddělky. Protože se včely letos nerojily, nemají čím doplnit stavy a zůstanou prázdné úly.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 15. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243) (25244) (25245)

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Lípy jsou ve větším počtu na hřbitově a samotné obří lípy u památníčků a božích muk a sem tam po vesnici.

Co se týká toho tradičního breku všech zemědělců, tak to chápu, ale u včelařů to nelze opakovat každý rok. Informace by na Agris měly být seriozní a opřené o nějaká data.

>naozaj sa jedná o kvetový lipový med

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(160.218.150.57) --- 14. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242)

Když výrobce oznámí, že vyrobí méně produktu, spotřebitel zavětří a z pocitu nedostatku zvýší poptávku. Zvýšená poptávka dovolí výrobci zvýšit cenu. Má-li skutečně méně produktu, vydělá stejně, vyslal-li "kachnu" vydělá více.

Toto není z Bachorovy hlavy - je to základ tržní ekonomiky. Běžně se to používá. On si to jen přečetl a i to několikrát mezi včelaři zmínil. Chytří pochopili...
Teď se podle toho začal i chovat.

Rozumný včelař se s nadprodukcí nechlubí, spíše naopak...

HOWGH

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243) (25244)

Například já měl 10.7. plné úly lipového medu. Eman

o tom nepochybujem, ale zaujíma, naozaj sa jedná o kvetový lipový med alebo je to medovicový med z líp? Akú rozlohu /hektár-dva alebo ešte viac/ tvorí lipový porast, prípadne koľko solitérnych líp sa nachádza v okolí včelnice. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 14. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242) (25243)

Ono se to hodnocení letošní úrody medu bude asi na různých místech lišit. Například já měl 10.7. plné úly lipového medu, a včelař 4 km ode mne (Kasalice) jižně u lesa si stěžoval, že mu včely hladověly - po řepce prý tam nebylo nic.
Nepochybuji o tom, že hodnocení výnosů 17.9. nebylo ze statistických hlášení, která se odevzdávají do 15.9. Tak rychlý sběr dat z celého kraje je možný jen při volbách. To jsou odhady vycucané z prstu a podle vlastních podmínek. Extrapolaci na celý kraj bych si nedovolil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 14. 10. 2007
Re: Nějak těm zprávám nerozumím (25242)

Zprávám věřím jen těm, které vidím ve včelím úlu.

Co se počítá při hlášení přes ten statistický papír při předávání žádosti o dotaci 1D je přinejmenším hrubý odhad. Čísla mohou být tedy velmi nepřesná.

Za sebe mohu říci (chovám podle odhadu cca 5 - 10% včelstev na Břeclavsku), že snůška byla nastartována cca na 130% a možná i více a to při vlivu suchého a teplého jarního počasí. Takové, že vyschla nádrž Nesyt.(viz. http://www.meteopress.cz/meteoblog/?p=334 )
Takové počasí drží snůšku na vysoké úrovni.


Ale po ochlazení,(viz. http://www.meteopress.cz/meteoblog/?p=342) které bylo razantní zřejmě pro vegetaci květů a hlavně pro producenty medovice z lip, (bylo někdy během květu akátu) se výrazně obrátila situace. Bohužel až na min.30 - max.50%(průměr podle stanovišť je cca35%) běžného plnění, které si pro sebe registruji. Takže pro mne mizerný a hlavně tedy podprůměrný rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 14. 10. 2007
Nějak těm zprávám nerozumím

Tak jsem se dočetl, že v Pardubickém kraji mají o polovinu méně medu. http://www.agris.cz/vyhledavac/search_result.php?PHPSESSID=0d94e5e09288b46ece3a48cad8ad6023&sSlovaOr=med&iObdobiFast=0&x=0&y=0
(jestli vám ten link nebude fungovat, tak si dejte na http://www.agris.cz vyhledat slovo med.
Na Olomoucku prý mají zase letos hodně medu a snižují ceny. Mě se nikdo neptal, a já měl přibližně stejně medu jako vloni. Vrtá mi hlavou, kdo je schopen tak rychle vyhodnotit letošní sezonu. Tak já tedy nevím, k čemu jsou takové zprávy od odborníků?
Každý by měl zatím asi mluvit za sebe, než se to spočítá. Jak to vidíte vy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 14. 10. 2007
Re: PNEU od eXtralevne-pneu.cz ...PNEU na vše co jezdí (25239)

Díval jsem se na ně, ale mám dojem, že to není na osobní vozidlo, ale na pracovní stroje. Samozřejmě, že se na ně dá jezdit. Měla by u těch pneu uvedena také rychlost a ta tam není. Já tomu až tak nerozumím a určite je někdo kdo to dokáže objektivné posoudit. Podívejte sa na to někdo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mája (88.103.157.154) --- 14. 10. 2007
Re: PNEU od eXtralevne-pneu.cz ...PNEU na vše co jezdí (25239)

Vilík:
.... siroky sortiment, skvele ceny, doprava zdarma.
-------
Montáž pneu ale asi ve službě není :-)) Takže mi to s přirážkou a bez záruky namontují v pneuservisu a v konečném součtu asi moc neušetřím. :-((

Mája

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vilik (88.102.174.231) --- 13. 10. 2007
PNEU od eXtralevne-pneu.cz ...PNEU na vše co jezdí

Zdravim vsechny, i vcelari potrebuji nejen cukr, ale i kvalitni zimni pneu a to jedine od firmy http://pneu.extralevne-pneu.cz, siroky sortiment, skvele ceny, doprava zdarma. Mohu je jako vcelar kupujici kvalitni pneu jedine doporucit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gjzr (88.83.169.114) --- 13. 10. 2007
Re: Kontakt na výkup medu pre Slovensko (8449) (8451)

tzuitýitziit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232) (25233) (25234)

Pán Václavek, ja to veľmi dobre viem, ale kolega sa pýtal priamo, tak som mu priamo odpovedal.

To či je to dobrý spôsob, trochu pochybujem, lebo ohlasy na webe svedčia o niečom inom, ako o správnom ošetrovaní cez komisie. Moje včely sú životaschopné, nepriek tomu, že včely bez pomoci iných."Nu budiž".

Raz som sa v časopise včelár zaoberal touto myšlienkou, teda o jednotnom ošetrovaní včelstiev cez ZO. Dostal som reakciu naň až z ďalekej Kanady od rodáka, trochu väčšieho včelára p. Zaka (možno si niekedy meno písal Žák|. Reakcia bola negatívna, "on je majiteľom včiel a nik mu do toho zasahavať a prikazovať ako má liečiť, čím a kedy, nebude"! Včely sú jeho majetok a ak ich potrebuje ošetriť, tak to urobí, ak nie, včely mu zahynú. V tom je jeho logika.

Ja viem, že u nás sú chovatelia natlačení doslova "na seba" a ohrozenie zo strany neporiadnych včelárov je možné. Klieštik však túto dilemu vyrieši sám a najlepšie, zostanú len včelstvá, ktoré majú starostlivých a dobrých gazdov. V mojom širšom okolí to platí už teraz, čo bolo slabé a nesprávne oštrované, uhynulo. Do okruhu 3 km sa nenachádza ani jedno včelstvo. Ostali len tí najlepší, čo sú odborne podkutí a vedia, že len správna metodika ošetrovania včelstiev im zaručí, že budú pravidelne vytáčať med. Len toľko. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

koliban (88.100.95.205) --- 13. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232)

Pozdě není,musíte dbát na to aby ty fumigace,předpokládám
že třikrát se konaly po týdnu či 10 dnů za teploty 10 stupňů a pak to bude OK.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232) (25233) (25234)

Pán Václavek, ja to veľmi dobre viem, ale kolega sa pýtal priamo, tak som mu priamo odpovedal.

To či je to dobrý spôsob, trochu pochybujem, lebo ohlasy na webe svedčia o niečom inom, ako o správnom ošetrovaní cez komisie. Moje včely sú životaschopné, nepriek tomu, že včely bez pomoci iných."Nu budiž".

Raz som sa v časopise včelár zaoberal touto myšlienkou, teda o jednotnom ošetrovaní včelstiev cez ZO. Dostal som reakciu naň až z ďalekej Kanady od rodáka, trochu väčšieho včelára p. Zaka (možno si niekedy meno písal Žák|. Reakcia bola negatívna, "on je majiteľom včiel a nik mu do toho zasahavať a prikazovať ako má liečiť, čím a kedy, nebude"! Včely sú jeho majetok a ak ich potrebuje ošetriť, tak to urobí, ak nie, včely mu zahynú. V tom je jeho logika.

Ja viem, že u nás sú chovatelia natlačení doslova "na seba" a ohrozenie zo strany neporiadnych včelárov je možné. Klieštik však túto dilemu vyrieši sám a najlepšie, zostanú len včelstvá, ktoré majú starostlivých a dobrých gazdov. V mojom širšom okolí to platí už teraz, čo bolo slabé a nesprávne oštrované, uhynulo. Do okruhu 3 km sa nenachádza ani jedno včelstvo. Ostali len tí najlepší, čo sú odborne podkutí a vedia, že len správna metodika ošetrovania včelstiev im zaručí, že budú pravidelne vytáčať med. Len toľko. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 13. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232) (25233)

Pane Turčáni,
někdy z Vaších rad českým včelařům mám pocit, že si myslíte, že si v ČR každý včelař léčí sám.
Nevím, jak je to u Vás na Slovensku, ale v Česku podzimní léčení provádí až na výjimky komise, a ta léčí ( alespoň by měla léčit ) podle platných návodů vydaných VUVČ a podle metodického plánu vydávaného každoročně Státní veterinární správou.


Pro všechny:
U silných a velmi-silných včelstev se domnívám, že současné dávkování léčiva plně nepostačuje, tedy léčení nemá takovou účinnost jako u slabých včelstev.
Dále je tu problém s roztoči, kteří během posledního či předposledního léčení zapadnou mezi uličky nebo do plástu a při lednové nebo únorové oblevě je včely vymetou do zimní měli ( a jsou tomu důkazy...např. E. Veselý ).
Po letošní zkušenosti, kdy mi důvěrník málem zapálil úl, bych si raději fumigaci prováděl sám.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232)

Zatím jsem ještě neobdržel lečivo Varidol, neni na neho uz pozde?

Nie! V každom prípade to urobte, vložte podmetové podložky, aby Ste poznali stav preliečených včelstiev na množstvo VD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 12. 10. 2007
Léčivo Varidol.

Zatím jsem ještě neobdržel lečivo Varidol, neni na neho uz pozde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2007
Re: Varroa destructor a vosy (25228) (25229)


V tejto úvahe sa nachádza odstavec o osách, ktorý môže dať odpoveď aj na vašu otázku. Anton


Aj osy môžu prenášať VD.

Vo včelárskej literatúre sa najčastejšie uvádza šírenie varroa destruktor (V.D) zo zdroja nákazy do jeho okolia, najčastejšie zalietavaním včiel do cudzích úľov, pri rabovaní zásob v nakazenom včelstve, menej už stretávaním sa včiel lietaviek na kvetoch (zber peľu), kde V.D dokáže prežiť bez včely až 48 hodín.




Ja predpokladám (priamy dôkaz chýba), že sa tak deje aj na miestach odberu vody, kde sa často v jednom momente stretnú desiatky včiel. Klieštik včelí pri svojej obratnosti sa dokáže bleskurýchlo presunúť pri vzájomnom styku zo včely na včelu. A tu taká možnosť je.


Možno bude čitateľov zaujímať aj ďalší spôsob šírenia sa V.D. a to využívaním netradičného vzdušného transportéra zo sveta hmyzu ôs (Vespa). Prenášanie V.D.osami je neznáme prípadne málo známe. V čase enormného rozšírenia sa klieštika včelieho (u mňa naposledy v r.1991) na mojom stanovišti (ale aj v širšom okruhu), sa zároveň rozmnožili osy , hlavne osa obyčajná (Paravespula vulgaris L.) a osa útočná (Vespula germanica F.). Osy profitovali na tisícoch poškodených včiel klieštikom včelím a vírusom akútnej paralýzy , ktoré hynuli pred letáčmi úľov a v oslabených včelstvách získavali bez problémov sladinu. Z poškodených včiel získavali hrudné svalstvo (bielkoviny), ktoré odnášali do svojich hniezd. Silno oslabené včelstvá si jednoducho nevedeli poradiť s presilou ôs, ktoré vnikali do úľov, lebo strážkyne letáča už neexistovali. Na druhej strane teda ôs nebolo v tom čase predátorov (napr. jazvec, ktorý likviduje hniezda vyhrabávaním), pri dostatku bielkovinovej a uhľohydrátovej potrave nič im nestálo v ceste aby dosiahli svojho vrcholu. Tým bolo osám umožnené vytvárať v zemi mohutné spoločenstvá, k čomu prispievalo i mimoriadne suché počasie. Nepomohli ani lapače ôs, hoci sa do nich chytilo tisíce jedincov.


Osie larvy
Vtedy ma napadla myšlienka (dosť naivná), či sa klieštik nerozmnožuje v osích hniezdach a odtiaľ ich osy robotnice na svojich telách pri svojich návštevách prenášajú do včelstiev. Viedlo ma k tomu objavenie živých jedincov V.D. na tele ôs na voľnom priestranstve ( asi 4 prípady) a nemal som istotu či klieštikov odnášajú zo svojich hniezd do včelstiev alebo naopak, z včelstva do osieho hniezda. Preskúmal som jedno mohutné osie hniezdo, ale na zaviečkovanom plode som nezistil ani jeden pozitívny prípad. Ani som nemohol, biológia vývoja osieho plodu je odlišná ako u včely medonosnej. Včely ukladajú potravu k larvičkám plodu na dno voskovej bunky a osy kŕmia svoje potomstvo priamo do úst lariev.



Výskyt dospelých samičiek V.D. na telách ôs si vysvetľujem nasledovne a jednoznačne. Do ťažko poškodených včelstiev, v ktorých vplyvom radikálneho premnoženia V.D. nastal rozpad včelieho spoločenstva (všetky liahnuce sa mladé včely odchádzajú z úľa a staré aj keď nepoškodené sú opotrebované rýchlo hynú), ochrana letáča prakticky neexistuje, osy sa bez problémov dostanú na plásty, na ktorých získavajú potravu, čo dokonale do poslednej chvíli využívajú. Klieštik v tomto chaotickom štádiu sa začína rozmnožovať do obludných rozmerov kedy sám inštinktívne cíti ohrozenie seba samého, lebo nasleduje zánik včelstva. So zánikom včelstva hynie aj on. Vtedy nastáva chvíľa keď na svoju záchranu použije nie len rabujúce včely, ale aj netypického predstaviteľa osu, ktorá ho môže preniesť do prostredia čistého včelstva, ktoré mu poskytne možnosť prežiť. Osa má väčší akčný rádius a môže navštevovať aj úle na iných stanovištiach. Klieštik včelí svojím inštinktom vie lepšie vycítiť zánik svojho hostiteľa a ak má možnosť dokáže ho využiť aby sa dostal do iného prostredia a osa je jednou z nich. Našťastie aj osy postihujú tie isté zákony ako ostatné druhy hmyzej ríše pri ich nadmernom rozšírení. Po prajných rokoch aj pre osy prichádzajú roky nevhodné a krivka vzostupu po dosiahnutí vrcholu prudko padá dolu.


Čo z tohoto poznania vyplýva pre nás?
Môže včelár ovplyvniť reinváziu V.D. do nezamorených alebo len slabo zamorených včelstiev ? Má sa len trpne pozerať ako sa s ním príroda zahráva? Nie! Najlepšie opatrenie je v prvom rade chovať silné včelstvá , musia mať stále zásoby, zúžiť veľkosť letáčov v čase od začiatku augusta až do konca sezóny a (čo nebudú schvaľovať ochranári) likvidovať osie hniezda uvedených druhov v okruhu 300-500 m okolo včelnice a pripraviť včas dômyselné lapače na včelniciach.
Ale naozaj to pomôže?

Anton Turčáni, Závada


Diskusia

Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor (Skóre: 1)
podľa Ondrej v Saturday, 07 October 2006 (18:45:45) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu) http://www.sh1800.szm.sk
Dobry den p Turcani, chcem sa len nieco spytat . Kde na tych osach ten V.D. bol? Na rovnakom mieste ako na vcele? Dakujem.

[ odpovedať ]

* Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor podľa turcani v Saturday, October 07


Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor (Skóre: 1)
podľa Laco Šebošik v Tuesday, 17 October 2006 (23:32:57) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu) http://www.vcely.sk
Ja som si prenos Varroa d. na osu pred pár rokmi odskúšal. Klieštik bol prenesený na osu, ale podľa pozorovania jej hladké telo nebolo veľmi pre klieštika prítulné. A naviac osa dokázala po niekoľkých sekundách sa klieštika zo svojho tela nožičkami šikovne zbaviť, a aj opätovné vrátenie skončilo tým istým výsledkom. Nuž ale jeden pokus ešte nič nemôže vyvrátiť, preto by určite pomohla nejaká fotka Varroa na ose. Poprípade dlhšie pozorovanie na osách by dokázalo či k takýmto prenosom dochádza aj počas bežného včelárskeho roka, resp. len pri nadmernom rozšírení klieštika a následnej lúpeži ôs.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 10. 2007
Re: Varroa destructor a vosy (25228) (25229)

Roztoč varroa potřebuje pro svůj vývoj v období larválním a v období nymfy specifické podmínky ( stálá teplota 30-35°C, zavíčkovaný plod po dobu 11-16 dní, buňky nesmí být svislé ), které mu vosí společenstva neposkytují.
A co je hlavní, roztoč varroa dlouhodobě nepřežije teploty pod 10°C ( na podzim dojde k rozpadu vosích společenství, přezimují jen oplodněné samičky, které přes zimu zmrznou a na jaře vylezou z úkrytu, v němž přezimovaly, a založí nové společenství ).

Jak tak čtu ty alarmující správy o přemnožení varroa destruktor v letošním roce, tak jsem se rozhodl ( někdo by mohl namítnout, že jsem to dělěl zbytečně ) léčit současně Gabonem a Formidolem ( který jsem aplikoval nad plodové těleso a to 4x u každého včelstva v průběhu měsíce srpen ). V sobotu 15.září jsem všechny matky zaklíckoval, tak aby k 10. říjnu nebyl ve včelstev plod, kvůli zvýšení účinnosti prvního ošetření, které v naší ZO proběhlo 10.října. Matky jsem vypouštěl 8.října, včelstva byla bez plodu.
Představoval jsem si, jaký budu mít po té mé intenzivní péči o včelstva nízký spad, ale byl jsem nemile překvapen. Druhý den po ošetření jsem kontroloval spad. Spad se pohyboval nejníže kolem pár stovek roztočů, u nejsilnějšího včelstva spad přesahoval 1000 roztočů. Přitom v srpnu byl téměř nulový spad u všech včelstev.
U toho nejsilnějšího včelstva mám pocit, že došlo k reinvazi, zdálo se mi při zužování ( který provádím jen v říjnu ), že má nějak mnoho zásob, určitě má více zásob než jsem já zkrmil. Asi před týdnem jsem u tohoto včelstva zaznamenal nezvyklý ruch, včely byly nasáté, bylo mi divné odkud to nosily.
To by mě zajímalo, kde se ty roztočí vzali!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (217.119.114.42) --- 12. 10. 2007
Re: Varroa destructor a vosy (25228)

Klieštik sa osu prichytí, ale ako vidíš osy s nimi nemajú žiadne problémy. Vyhynutie im určite nehrozí. Presnú príčinu prečo je to tak neviem, pokusy sa týmto smerom nerobili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomtom (81.30.251.9) --- 12. 10. 2007
Varroa destructor a vosy

Dobrý den,
nevíte náhodou zda vosy mají taky problémy s roztoči? Pokud ne, tak proč? Zkoumal to někdo?
Hravě by si je mohly přenést z našich včelstev, které pilně navštěvují....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (88.100.133.122) --- 11. 10. 2007
YouTube - japonsti srsni

I kdyz fenomen You Tube (server, kde muze kdokoli skoro cokoli publikovat - vyvesit, predevsim fotky a kratka videa) sel doted kolem mne, dnes jsme na radu kamarada na tutu www stranku zavital a o chvili pozdeji jsem zadal najit cokoli na heslo "bees"

Mimojine se zobrazil cca 6 min profesionalni dokument od National Geografic o japonskych srsnich, importovanych evropskych vcelach a mistnich japonskych vcelach na ostrove Honsu. Je to v anglictine, ale zajimave :-)

Vice na http://www.youtube.com/watch?v=n4wRIERp6Vs

Ve zkratce film popisuje zkazu vcelstva vcely medonosne (pravdepodobne A.m. lingustica - italska) pri utoku cca 30 srsnu (totalni vyrabovani ulu) a nasledne strategii puvodnich japonskych vcel na tento utok - srsne patrace, ktery oznacuje feromonem vyhlednutou korist vcely obklopi a vyvinou svymi telisky vysokou teplotu, kterou srsne "usmazi" zaziva.

Hezky natoceno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 10. 2007
Re: matky, GMO (25216) (25219) (25221) (25222) (25225)

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice?

Radek nám to výborne ten vysvetlil toxicitu npr. kukurice a iných pestovaných plodín plodín. Vďaka.

Toxicita agátu spočíva v niečom inom a do nektáru sa nedostáva. Ako deti sme pojedali svieže kvety agátu ako lahôdku a nikdy sme sa neotrávili. Posledné roky suším čerstvý kvet agátu na čaj a neviem, či je niečo lepšieho na osvieženie. Dôležité je sladiť agátovým medom a mierne okysliť cirónovom šťavou. Chuť a vôňa nápoja je božská. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (88.100.133.122) --- 11. 10. 2007
Re: matky, GMO (25216) (25219) (25221) (25222)

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice? Pravdou je, že jedovaté části rostlin resp. toxické látky, které taková rostlina může obsahovat, často nejsou obsaženy v jejich genetativních částech a produktech.
**************************************

Spravna poznamka, to bysme se divili, co vse je v prirode toxicke, a co je je jedovate jen pro nekoho (napr. z brambor bych nedoporucoval nikomu pozrit nic jineho, nez hlizy a mate nekdo strach, kdyz vidite vcelku na kvetu bramboru?)

Diskuze o GMO by ctenare mela nejdriv vest k vysvetleni co pod pojemem GMO zahrnuji. jestli geneticky modifikovane organismy, tak prosim, to je vse kolem nas. Pokud jen ty rostliny (omezim se na tuto risi), ktere maji v sobe nepribuzny gen z jineho druhu, umele vneseny biotechnologii, tak to uz je o trosku jina diskuze.

V prvni skupine jsou totiz vsechny hospodarske rostliny, vsechny kyticky na zahradkach, travy na obhospodarovanych loukach atd. A to se prosim slechteni ve 20.stoleti snazilo najit ruzne cesty k vyssim vynosum - ozarovanim celych poli psenice tvrdym gama zarenim pocinaje...

Molekularni genetika dava hodne prilezitosti a je cilenejsi, nez kvantitativni genetika populaci ("pomale" metody selekce a hybridizace - stale zaklad slechteni), nicmene klade spoutu otazek a otazniku.

U kukrice je vnesen gen bakterie, cili rostline pletivo ve stonku a listech produkuje toxin jedovaty housenkam zavijece (takova mura, motyl). Pro nas vcelare to paradoxne muze mit vyhodu - mene chemickych postriku v porostech kukurice.

U soji a bavlny to je gen zapricinujici toleranci k totalnim herbicidum na bazi glyphosatu (round up a kol.)

V CR stoup a pocet poli s GMO plodinami (prevazne kukurice) a zatim vsechny podlehaji schvalovani organum min.zemedelstvi. Je to predevsim pro vyzkum a overovani, nebot pokud by se tak nedelo, mohl by ceskemu zemedelstvi ujet vlak. Dost na tom, ze jej za posledni leta potopili politici.

Samozrejme jsou tu otazky i znepokujici (prenos transgenniho pylu v ramci celedi napr. brukvovitych), ale do je na delsi odbornou diskuzi.

A to je to, do ceho by se meli zacist a pustit vsichni, co se chteji k tematu GMO verejne, opakuji verejne vyjadrovat. Doma si muzem mudrovat and pivem jak chceme :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H. (213.195.230.1) --- 11. 10. 2007
Re: (25211) (25212)

Jaro, mě překvapilo udávané množství trubců nutných k potlačení rojové nálady, u mých nízkých nástavků to dělá u průměrného úlu 1 nástavek, tj. 11 rámků 39x17. V článku (nevím, jestli máš k tomu časupisu přístup) je uváděn i prokazatelně vyšší nárůst roztočů v těchto "trubčích" včelstvech oproti kontrolním, takže vyřezávání trubčích plástů není tak úplně mimo. V popsané metodice je to řešeno kompletním vyřezáním trubčiny v červenci

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 11. 10. 2007
Re: matky (25216) (25219)

Včelařství může zničit jen lidská blbost, která je nekonečná. Tažení různých aktivistů a zmanipulovaných naivků proti GMO je jednou stránkou té blbosti a tak asi souvisí GMO se zničením včelařství.
:-(

---------------------
Karel:
Proč by rozšíření GMO mělo zničit včelařství? :-)))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 10. 10. 2007
Re: matky, GMO (25216) (25219) (25221)

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice? Pravdou je, že jedovaté části rostlin resp. toxické látky, které taková rostlina může obsahovat, často nejsou obsaženy v jejich genetativních částech a produktech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (89.24.4.101) --- 10. 10. 2007
Re: matky (25216) (25219)

Protože např. pyl GMO kukuřice obsahuje toxiny a to asi nebude moc dobrý med ve kterém bude toxický pyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Strejček (82.208.37.253) --- 10. 10. 2007
Re: Dotaz (25210)

Ještě doplnění. Příště by měl být v Praze na přednášce p. Sedláček z Příchovic, takže to si myslím bude velmi dobrá přednáška.
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 10. 10. 2007
Re: matky (25216)

Máte někdo informace o tom jak to vypadá s geneticky
upravovanými zemědělskými plodinami u nás jestli lze předpokládat masové rozšíření těchto plodin a tím likvidaci
včelařství?
-------
Proč by rozšíření GMO mělo zničit včelařství? :-)))

Zatím jsem něco takového četl jen ve Včelařství.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 10. 10. 2007
Re: Dotaz (25210) (25213) (25215)

Přednášel Dr.Švamberk a téma mělo být bio med a bio farma,ale povídalo se o varroaze a problémech okolo.O pěstování svazenky,řepky a hořčice v budoucnu.O dotacích na tyto plodiny a o problému nedostatku obilí v Evropě a spekulovalo se jestli díky této situaci nezačnou zemědělci pěstovat více pšenici když je dobrá výkupní cena.Dotace na uvádění půdy do klidu jsou ty tam a tak proč to pěstovat.Je to k zamyšlení.Bionafta, etanol?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 10. 10. 2007
Re: matky (25216)

Já osobně budu měnit matky až tak koncem října možná v listopadu záleží na počasí.K druhé otázce si dovolím tvrdit,že se určitě jejich pěstování rozběhne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (89.24.4.101) --- 10. 10. 2007
matky

Dají se ještě teď měnit matky ?
Máte někdo informace o tom jak to vypadá s geneticky
upravovanými zemědělskými plodinami u nás jestli lze předpokládat masové rozšíření těchto plodin a tím likvidaci
včelařství ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 10. 10. 2007
Re: Dotaz (25210) (25213)

milý Pepo, díky za odpověď, Kdo přednášel a na jaké téma??? Jinak jsi si moje nedávně vyslovené věty zcela špatně vyložil. Já jsem nechválil výsledky v léčení, ale to že máme vždy léčiva včas a bez nejmenších problémů, tzn je položen základ pro správné léčení a to opět jak u koho. Co se týká zvýšeného počtu trubců v úle jako spolehlivá prevence proti rojení, článek se mi líbil a velepečlivě to vyzkouším./ budou li včely/ Po přečtení jsem hned naklusal pro zápisky a začal jsem se do nich dívat jiným úhlem pohledu a zjistil jsem potvrzující/možná/ skutečnosti. V mých Dadantech používám stav. rámky pod plodištěm. Jsou roky, kdy tam včely staví jako jo a ne matka tam prakticky neklade a v tom případě se spolehlivě jedná o rok rojivý, prostě rok blbec. Jiné roky tam včely staví dobře a podle barvy trubčiny se tam vylíhlo několik generací trubců a to je rok, kdy rojení tak nezlobí. To bylo například letos. V druhém případě se musím přiznat, že přelarvuji velmi nerad a pokud mohu larvení se vyhýbám. Dostatečně jsem si dokázal, že nejlepší matky jsou, když nejmenší larvičky vypíchám z panenského díla, ale kde sehnat dělničinu. Plemená včelstva mám kvůli pohodlí v ležanech. Ještě jsem nepoznal úl, kde by se včely ochotněji rojily než v ležanu. No a abych získal nějakou dělničinu tak jsem vkládal stavební rámky a menší ukázku dělničích buněk jsem vždy měl až na 3 st. rámku a to je u plástu 39 x 24 nějakých trubců!! Když jsem to takto některé sezony prováděl, ležany se nikdy nerojily. Takže se domnívám, že by na článku mohlo být hodně pravdivého a nám nezbývá než zkoušet. Ostatně i autoři nás k tomu vybízejí. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

koliban (88.100.95.205) --- 10. 10. 2007
Re: Dotaz - fejeton (25210) (25213)

příteli Pepíku,asi jste mnoho včelařů svým příspěvkem moc
nepotěšil,ba vypadá to,že do několika málo let bychom
dovčelařili.Myslím si,že ta minulá zima - nezima k velkému
výskytu roztoče hodně napomohla.Je třeba doufat,že byla
zcela výjimečná a že v budoucnu nastanou opět zimy takové
jaké mají být,sníh,mrazy,fujavice.Velkou zásluhu v poslední době mají auta,jen si všimněte,je jich nepřeberné množství na dálnici i na okreskách a ponejvíce v každém
sedí jenom jeden člověk.Takže budeme jezdit auty každý i
třeba na záchod a potom včely nemohou přežít.Jedině že by se aklimatizovaly,ale to už my tady nebudeme ale věřím,že i ty včely tuto civilizační katastrofu přežijí,ale kolik jich zůstane,to je otázka.Med v budoucnu se bude vyrábět ve
fabrice,bude obsahovat všechny komponenty,nebude kvasit
protože bude úplně bez vody,každý si bude moci vybrat podle své chuti a ne jenom řepkový a nebo lesní,výkupci se lehce přeorientují na velkoobchod a maloobchod a bude to OK.Včelaři budou bez práce a toto řemeslo zanikne jako v
minulosti mnoho řemesel,namátkou třeba kováři,koláři,tkalci
punčocháři,rukavičkáři,knoflíkáři,bednáři a ještě mnohá jiná řemesla dříve tak potřebná.Až zase někdy někam pojedete zbytečně sám autem,popřemýšlejte o tom a neroňte
slzy nad českým včelařstvím,včela je zde po miliony let a přežije i nás lidi,kteří tu jsme o hodně kratší dobu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 10. 10. 2007
Re: Dotaz (25210)

Byl jsem tam,zajímavého bylo opravdu dost a na hodně se nedostal čas.Také tam za mnou přišlo několik včelařů s dotazem jaká je u nás situace s varroou.Byli to včelaři z okresu PZ,Zbraslavi a Litoměřic situace podle nich je zlá,Mníšek z 15 je 8 pryč a 5 jich je slaboučkých Řitka všechno padlo,Zbraslav denní spad 20 až 80 také 200 za 4 hodiny po fumigaci 2000 kusů.Není to tak dávno kdy jsem tu četl,že okres PZ díky nákazovému referentovi je perfektní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (217.119.114.42) --- 10. 10. 2007
Re: (25211)

Nie je to celkom nové. Už sa o tom písalo. Ja som bol dosť dlho skeptický ku vyrezávaniu trúdoviny. Dva roky, nevyrezávam už vôbec trúdie plásty. Tento rok som mal minimum rojov, aj keď niektorí predpokladali, že to bude mimoriadne rojivý rok. Každá rodina má 2-3 trúdie plásty, kde nechávam vyliahnuť sa trúdom. Plus si včely nadstavujú niektoré robotničie bunky a tak si dopĺňajú potrebné množstvo trúdov. Priemerný výnos mám na jednom stanovišti 34 kg. Rodina, ktorá mala extrémne množstvo trúdov /po otvorení medníka, bol toho plný koč. voz/ mi doniesla 52,5 kg medu. Čiže nadpriemer. Ja som nikdy nepovažoval trúdov za darmožráčov, ktorí nemajú v úli čo robiť. Poznám včelárom, ktorí sa za každú cenu snažia likvidovať trúdov v úli, lebo im "žerú med". Idú proti prírode a tým nič nedosiahnu, alebo opak dosiahnu, jak to už väčšinou býva.
Proti klieštiku má vyrezávanie minimálny efekt, dá sa to nahradiť menej pracnými spôsobmi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H. (213.195.230.1) --- 10. 10. 2007
"Trubčí" řešení rojení

Zdravím, konečně jsem se dostal k tomu přešíst si říjnové Včelařství a zaujal mě článek o vztahu počtu trubců ve včelstvu ke vzniku rojové nálady. Rozhodně mě zaujal a tuhle metodiku u pěti úlů vyzkouším. Samozřejmě mě mě vyvolal spoustu otazníků, ale na ně se právě nejlépe odpovídá experimentem. Mám včely, které se rojí průměrně okolo 30%, takže naučit se zacházet se včelama tak, abych rojení snížil, mám jako prioritu. Velice zajímavý je pohled autorů na vztahy uvnitř včelstva, který je (alespoň pro mě) něčím naprosto novým.
Kdo nečetl, doporučuji přečíst.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 9. 10. 2007
Dotaz

Nebyl jste někdo na Pražských včelařích?? Bylo tam něco zajímavého?? Nějak nestíhám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 9. 10. 2007
Re: Organisovane vcelarstvi v cesku 1871 (25208)

Važený příteli.Nic proti Vašemu příspěvku,ale tu historii sem netahejte,mám toho dost v časopice Včelařství.Stejně to nikdo nepřečte až do konce.Chce to aktualní informace.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78080 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 25209 do č. 25269)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu