Archiv Včelařské konference

Priatelia, mam otazku.


Vcera som robil prehliadku a v jednej rodine uz treti krat za sebou
vystavali medzistienky ale matka ich nezakladla , namesto toho ich zaniesli
medom. Vlozene boli : jedna v strede plodoveho telesa a druha za posledny
plodovy ramik. V inych vcelstvach sa to nedeje. Medzisteny su z jednej kopy
, takze voskom by to byt nemalo.
Namiesto krasnych zaplodovanych panenskych plastov mam panenske plasty s
medom. Keby sa aspon v medomete nelamali.
Nemate niekto podobnu skusenost ?


Pista

Nemusí to tak být.
Z mých praktických zkušeností mám, že stačí tzv uměle odrojit. Rozebrat dílo
(úl) na přibližně dvě poloviny, dát jim dost prostoru a je to. Druhý úl dát
na jiné místo s co nejvíc mladými včelkami (na původní místo se vrací staré
zalétané včely).

Při kontrole na rojení jsem akorát viděl novou matku vylézat z matečníku.
Našel jsem si starou a rozdělil to přibližně na dvě poloviny. (loni byl
velice studený průběh jara, 3 neděle pod 10 °C, a tak jsem do nich dlouho
nešel, zmrzly jak třešně tak i jabka).

Jsou jistá doporučení, ale loni jsem to udělal v rychlosti obráceně a do
zimy jsem zimoval krásná silná včelstava a medu jsem měl nadprůměrně. Letos
na jaře jsem mladou matku našel, označil a mám oba dva úly (jou vedle sebe)
ve čtvrtým nástavku. (29*34*9) a za týden budu vytáčet (už teď mám krásně
zavíčkovaný med v krajních plástech).

Ahoj
Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086

----- Original Message -----
From: "Josef Blinka" <josef.blinka/=/centrum.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 26, 2002 4:23 AM
Subject: Re: Rojení


Je-li včelstvo v rozvinuté rojové náladě, utvoření oddělku se starou matkou
nepomůže. Musí se nechat "vybouřit" v postupných fázích: víření ve vzduchu,
semknutí do rojového hroznu, stavba nového díla. Vůbec nejlepší je počíhat
si na přirozené rojení prvoroje - tedy se starou matkou, vychytit ji v trávě
před úlem, vložit do klícky, zavěsit na dlouhou tyč a zvednout do výšky mezi
rojící se včely, aby cítily její feromon. To vše asi do 5 min. Pak
sledovat,
kam si roj začne sedat a klícku s matkou tam zavěsit. Jestli nám to místo
nevyhovuje, je možno ho korigovat několika decimetry do stran nebo
několika metry dolů. (V tom případě se ale část včel vrátí do úlu a je třeba
otřepat několik plástů později k roji do rojáku.) Do rojáku roj sklepneme
až po úplném semknutí a uklidnění.
Další postup je běžný - kontrola vyrojeného úlu, usazení roje náběhem atd.

Nemám-li možnost číhat na přirozený roj, provedu umělé zrojení: vyhledám
matku, dám do klícky, zavěsím do rojáku pod víko a sklepu k ní smykem
všechny medníkové a polovinu plodiskových plástů. Roják musí být
dostatečně prostorný, vzdušný, doslova průvanový. Mezitím dostatečně
pokuřuji, aby se včely nasály. Roják odvezu na jiné stanoviště. Tam vyvěsím
víko rojáku na strom i s matkou v klícce. Včely začnou vířit ve vzduchu
a začnou tvořit pod víkem na matce rojový hrozen. Ty, které nevzlétly
a zůstaly v rojáku na zemi, vypochodují do roje po špagátech, které pro
tento účel visí z víka dolů. Takový umělý roj váží běžně 5 až 7 kg. Klidně
ho nechám viset do dalšího dne. Pak přenesu celé víko i s visícím rojem
k prázdnému úlu (co nejblíže od místa vyvěšení) a sklepnu na náběh.


Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Petr Lokvenc" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 14, 2002 3:37 PM
Subject: Re: Rojení


> Zdravím Vás přátelé. Jen malá poznámka: Literatura (i zkušení včelaři)
> uvádějí, že vyřezávání matečníků není nejvhodnější metodou, jak zabránit
> rojení. To totiž rojovou náladu nepotlačí, pouze prodlouží. A včelstvo v
> rojové náladě dává menší užitek...
> Je-li chuť, místo a čas, je lépe provést "umělé zrojení", tedy vytvořit
> oddělek se starou matkou.
> A poznámka k návratu rojících se včel zpět do úlu. Pokud došlo ke ztrátě
> matky (a nebyla nalezena a vrácena), dá se po vylíhnutí matky z matečníku
> právě teď zavíčkovaného očekávat "zpěvavý roj".
> S pozdravem
> Petr Lokvenc
> lokvenc.petr/=/volny.cz








---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

Přátelé,
nemáte někdo plánky na sluneční tavidlo? Domnívám se, že svépomocí si ho udělám
levněji.

Díky
Pepa Přepechal

Nejsem zastáncem ekzaktního měření zvuku včel, i když jako elektrotechnika
mně to velmi láká, protože jakmile jdou včely do rojení, už je pozdě. Zpíš
doporučuji prventivní prohlídky s určitou pravidelností, spojené se
sledováním počasí. Za mé čtyři roky včelaření se mi nevyrojily včely ani
jednou. Jednoduchý recept. Podle velikosti úlového prostoru (velikost rámku,
počet rámkú v nástavku) si určim zhruba kontrolu každých deset dní
(24*39*9), nemusím rozebírat celé včelstvo, jen mně zajímá obsazenost
nístavků, plnost a vystavenost souší. Pokud se blíží plnosti (už to skoro
neunesu) dám další nástavek a teď otázka je kam. Při špatném počasí dávám
nový nástavek dolů, při dobrém počasí nahoru. Při počtu 4 nástavků a
zralosti medu začnu vytáčet a odebírat včely (dělám oddělky) z nejvyššího
nástavku. Prostě se znažim jim dát "přiměřený prostor na práci". Ve
vytváření nového nástavku počítám s tím, že buď půjde dolů jako první (dám
jen souše) nebo nahoru, pak tam dělám brikule s 3 až 4 mezistěnami (podle
toho kdy) a plodové plásty a atd, abych nátáhl co nejdříve včelky do
nástavku. Loni při špatné snůšce jsem bedával ani mateří mřížku abych včelky
neomezoval až později. A v průběhu hlavní snůšky jsem skoro nevytáčel. Byl
velmi špatný rok (12,5 kg na včelstvo).

S pozdravem

Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086



----- Original Message -----
From: "Antonin PRIDAL" <apridal/=/mendelu.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 8:21 AM
Subject: Re: Rojení


Jiz tretim rokem overuju pouziti tohoto pristroje. Zmeny ve zvukovych
projevech vcelstva objevil Prof. Jeskov a skutecne vcelstvo s nastupem RN
vydava i jinous trukturu zvuku - dochazi ke stupnovani decibelu v rozmezi
200-300Hz. Problemem vsak zustava technicka stranka veci - jak to zmerit.
Samotny pristroj je jen nastoj, nikoliv zpusob mereni. Merenim podmetem je
nevyhovujici, protoze mereni zkresluji zvuky z okoli (ptaci, pruvan v
podmetu, letadla, traktory ap.). Ockem se merit take neda, protoze jakmile
prebehne po mikrofonu vcela, pristroj reaguje pouze na tuto jednu vcelu.
Jedina moznost je umistit mikrofon primo do vcelstva - do nejake klicky ...
Overovani bych chtel provadet jeste i pristi rok a pak bych o tomto zpusobu
indikace rojeni podal kompletni informace ve Vcelarstvi.

Zdravi,
Antonin Pridal


----- Original Message -----
From: "Petr Zdráhala" <zdrahalap/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 7:58 AM
Subject: Rojení


> Vážení přátelé, když jsem tak pročítal příspěvky na téma rojení, nikde
jsem
> nezaznamenal žádnou zmínku o přístrojích na indikaci rojení. Chtěl bych se
> proto zeptat, zda-li má někdo z Vás zkušenosti s těmito indikátory a jakou
> mají tyto přístroje spolehlivost při určení rojové nálady. Sám tento
> indikátor nevlastním, ovšem uvažuji o tom, zda by se vyplatil, i když
> pořizovací cena je asi něco přes 3000,-Kč.
>
> S pozdravem
> Petr Zdráhala



---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

> nemáte někdo plánky na sluneční tavidlo?

Vloni se tu objevila adresa
http://www.beesource.com/plans/melter.htm

a taky jsem si schoval text následující zprávy, ale už nevím, kdo ji poslal:

"Zakladem naseho tavidla je drevena konstrukce o vnitrnim rozmneru 72x72 cm. Zadni stena ma vysku 17 cm, predni 9,5 cm, bocni se sbihaji sikmo. Dno je pobito drevenymi prkynky.
Uvnitr latky na polozeni plechu jsou po trech stranach krome predni, vzdalene 5,5 cm od horniho okraje.
Plech mame z titanozinku o rozmerech 63x68 cm, ze trech stran je "mantinel" vysoky 4 cm.
Predni cast je mirne dolu ohnuta jako parapet. Nad danou cast je vhodne dat pricne rozpurku (tenkou latku), pod kterou roztaveny vosk proteka. Slouzi jako zabrana padnuti necitok do vosku.
Vosk steka do korytka ve predni casti o rozmerech 69x8x4 cm. Do nej je vhodne nalit trochu vodu a vosk vyndavat za studena, lepsi je mit 2 korytka.
Viko mame s drevenym ramem a v nem dvojite vakuove sklo.
Teplota uvnitr je pres 100 st. Kosilky z plechu je nutno sundavat spachtlickou za tepla, nebot za studena zbytky plastev ztuhnou na "beton".
Kolegove maji pres 40 vcelstev a hrave vse vytavili. Pro zvyseni ucinku svetla si jeden z nas svaril stojan s tim, ze muze tavidlo natacet jako slunecnici za sluncem."


Pavel

V lońském roce jsem dal dohromady program na digitalizaci a
zpracování signálu frekvenční analýzou na PC (min 200MHz)
pomocí jednoduchého AD převodníku připojeného na seriovém
portu. Pokud bude mít někdo zájem rád pošlu dokumentaci.
Zařízení by bylo vhodné na stabilní stanoviště s pevně zabudovanými mikrofony do podmetů (v molitanu) a notebook.
Zdraví Jindra

Vážený pane kolego,
mám zájem, prosím o zaslání podkladů.
B.Horák

Zdravím příteli.
Měl bych zájem o zaslání nabízené dokumentace na adresu
havel/=/pds.pce.cdrail.cz
děkuji )mirek

portu. Pokud bude mít někdo zájem rád pošlu dokumentaci.

Pro velký zájem o dokumentaci jsem zazipovanou
dokumentaci poslal správci konference pro uveřejnění
ve složce souborů ke stažení.
Zdraví Vás Jindra

Zrovna jsem u počítače. Takže už je to tam (tj. na adrese:
www.vcely.or.cz/files

J. P. Baudiš


> Pro velký zájem o dokumentaci jsem zazipovanou
> dokumentaci poslal správci konference pro uveřejnění
> ve složce souborů ke stažení.
> Zdraví Vás Jindra

Jen pro doplneni - v zime jsem procital Odborne vcelarske preklady,
byl tam take clanek na toto tema (nejaka teorie + popis mericiho
pristroje).

Nasel jsem to: OVP 1996, c.2, str. 34, O. Vancata, Vyuziti akusticke
technologie pro sledovani vasich vcel.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Koupil jsem si pred casem sadu matecnikovych misek. Komplet ma
tri casti: matecnikovou misku, plochy drzacek (pro zapichnuti matecniku
do plastu) a zuzenou trubicku, kterou lze nasadit sirsim koncem na
matecnikovou misku.

Prvni dve casti s uspechem pouzivam, ale dosud jsem nezjistil, na co by
ten treti dil mohl byt. Vite to nekdo ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

I já se těšil, jak pod mřížku vložím čerstvě zakladené mezistěny a ty starší
souše půjdou z medometu do tavidla. Asi je to velkým přílivem nektaru, nebo
tím, že matka dává přednost starším souším. Příčinu bych laicky řečeno viděl
v tom, že i do nedostavěné buňky včely dají nektar, ale matka tam vajíčko
nepoloží. U většiny mých včelstev je většina mezistěn bud zanesená medem,
nebo netknuta stavbou.


Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


> vystavali medzistienky ale matka ich nezakladla , namesto toho ich
zaniesli
> medom. Vlozene boli : jedna v strede plodoveho telesa a druha za posledny
> plodovy ramik. V inych vcelstvach sa to nedeje. Medzisteny su z jednej
kopy
> , takze voskom by to byt nemalo.
> Namiesto krasnych zaplodovanych panenskych plastov mam panenske plasty s
> medom. Keby sa aspon v medomete nelamali.
> Nemate niekto podobnu skusenost ?
>
>
> Pista
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

svět je malej. Já mám tentýž problém-zdálo se mi to pěkné, tak jsem tam ten
třetí díl nasadil hned po nalarvování misek. Jen to ztížilo kontrolu počtu
přijatých. Jestli to má smysl jako ochrana, aby to nevykousaly již vyhlíhlé
matky - nevím, snad? Ty to vykusují z boku - tady by asi neuspěly. Přitom
každý výrobek má mít návod k použití - i balíčku ochran Pepino je. Jsem sice
rád, že není u rohlíků, ale tady bych se rád dověděl co s tím.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

> Prvni dve casti s uspechem pouzivam, ale dosud jsem nezjistil, na co by
> ten treti dil mohl byt. Vite to nekdo ?
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Jestli je to co mám já, tak to je redukce na snadné vložení do klícek.
Já to mám sesazený a buď to celé vyndám z loučky a vložím do klícky, nebo ty
dvě části oddělím a zapíchnu do plástu.
Eman
:>> ten treti dil mohl byt. Vite to nekdo ?
:>>
:>> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Ja bych si nedělal žádné starosti s medem v mezistěnách. Při vytáčení si dám větší pozor, abych si je nerozlámal. Dávám mezistěny včelám tam kde mají místo a tak vždy 50 - 80 mezistěn vytačím s řepkovým medem, možná 2 - 3 se podaří poškodit. Po vytočení je dám ihned do plodiště a za pár dnů jsou pěkně vyspravené a zakladené.
Petr

Musim říci, že mam nejradeji med z panenských souší.
Proto starší souše na podzim likviduji a nechávám
jen svetlé. Matka do nich nerada klade a tak je používám
místo mřížky. Je pravda, že je s nimi horší práce, ale
věřím tomu, že med vytočený z tmavých souší musí v sobě
obsahovat rezidua vyluhovaných exkrementů larev
(i kdyř se vykálí jen jednou) a jiné látky nastřádané
v plástech pod košilkami.
Jindra

a prohlášení redakční rady:
Redakční rada zodpovídá za obsah a úroven časopisu a tudiž považuje za nezbytné se vyhnout veškerým materialum, které by se vymykaly odbornému poslání a narušovaly soudržnost včelařské obce.
tzn.
Doba mezi Listopadem -přípravou prvního po totalitního sjezdu se v obsahu a všestrané informovanosti v časopisu VčELAř se patrně nebude již opakovat !!
Zprávy narušující Soudruhy se tam vůbec neotisknou nebo jen ve zkratce.
npř.
Do konce května se nepodařilo/UV/najít způsob vstupu Včelařského spolku v Brně za člena CSV.Proto bylo rozhodnuto požádat výbor ZO Brno-město o svolání členské schůze,na které by se projednala celá záležitost za účasti členů PUV.
v dobrém franta.

Já se ještě jednou vrátím k tomuto tématu.
Včera jsem ještě pročítal poslední číslo Včelařství a narazil jsem tam na větu, že matky z tiché výměny jsou všeobecně uznávány za kvalitní.

Máte někdo představu v jakém smyslu kvalitní?
Pavel

>> Rád bych s Vámi probral:
>> - je to jev pozitivní nebo negativní?
>> - výměnit matku nebo být rád, že včelstvo "funguje"?

> Matku bych urcite vymenil ...
> ... jedinou vyhodu, kterou vidim, je ze se vcely nevyroji
> ... jev s sebou prinasi prilis mnoho nevyhod - kazdorocni
> preruseni plodovani, mozna ztrata natky, obtizne vyhledavani matky,
> matka nemusi byt dokonale oplodnena ...

matka z tiche vymeny je kvalitou stejne hodnotna jako napr. matka rojova. Matce je venovana nalezita pece jiz od vajicka. Za nekvalitni jsou povazovany matky nouzove, ktere vcely casto odchovavaji z nekolik dni starych larvicek a takoveto matky pak byvaji mensi, s nedostatecnou produkci materiho feromonu a byvaji i mene vykonne (kladou mene vajicek, vajicka jsou drobnejsi...).

> Matce je venovana nalezita pece jiz od vajicka. Za nekvalitni jsou
> povazovany matky nouzove, ktere vcely casto odchovavaji z nekolik dni
> starych larvicek a takoveto matky pak byvaji mensi, s nedostatecnou
> produkci materiho feromonu a byvaji i mene vykonne (kladou
> mene vajicek,
> vajicka jsou drobnejsi...).
>

Myslím, že už jsem to pobral. Prostě tyto matky jsou fyzicky a duševně v pořádku, ovšem není zde ani slovo o genetických vlastnostech. Takže mohu mít superkvalitní matku, ale včelstvo nemusí stát za nic.
Pavel

Podle mě tedy ta superkvalitní matka nestojí taky za nic.
Není to paradox? Jinak tomu nerozumím.
Eman
:>vlastnostech. Takže mohu mít superkvalitní matku, ale
:>včelstvo nemusí stát za nic.
:>Pavel
:>

Pomocí trubičky se dá vytvořit umělý matečník, pomocí kterého se dají přidávat oplozené i neoplozené matky. Postup je následující:
- jeden konec trubičky zadělám kouskem mezistěny, ve které propíchnu asi čtyřy otvory špendlíkem z důvodu přístupu vzduchu
- z druhé strany vložím do trubičky matku hlavou k mezistěně a trubičku uzavřu umělou matečníkovou miskou. Při nasazování misky je nutné dávat pozor, aby se matce mezi trubičku a misku nepřiskřípla noha nebo křídlo.
- miska s trubičkou se připevní na zapichovací pásek a matečník se vloží například do připravovaného oddělku

Takovýto umělý matečník lze vytvořit i pouze z mezistěny, kde proužek mezistěny namotáme např. na tužku nebo kolík.

Sám tyto prodávané umělé matečníky používám a zatím jsem neměl žádné problémy s přidáním matky tímto způsobem, i když jsem takto přidával matky pouze do odělků.

S pozdravem
Petr Zdráhala

A takhle zájem vystavit zařízení na XIII. konferenci zlepšovatelů a
vynálezců v Praze nemáte? Pokud ano, pošlu přihlášku a pokud Komise pro
racionalizaci usoudí, že to za vystavení stojí, tak ČSV hradí cestovné,
stánek (minimalizovaný) a ubytování v Praze. Asi by to stálo za to ne.

Současně se obracím na všechny účastníky konference, pokud by někdo
věděl o vhodném exponátu nebo zlepšovateli pro výstavu, pošlete mi
zprávu. Je jedno jestli přes konferenci nebo na csv/=/volny.cz

Děkuji

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Jan Jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz]
> Sent: Monday, May 27, 2002 1:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Rojení a akustická kontrola
>
>
> V lońském roce jsem dal dohromady program na digitalizaci a
> zpracování signálu frekvenční analýzou na PC (min 200MHz)
> pomocí jednoduchého AD převodníku připojeného na seriovém
> portu. Pokud bude mít někdo zájem rád pošlu dokumentaci.
> Zařízení by bylo vhodné na stabilní stanoviště s pevně
> zabudovanými mikrofony do podmetů (v molitanu) a notebook.
> Zdraví Jindra
>

Zajímavý zpusob hodnocení agresivity vcelstev jsem nasel v publikaci BIBBA (British Isles
Bee Breeders' Association, tj. spolku britských chovatelu): "The Honeybees of the British
Isles. Delí agresivitu na tri údajne nesouvisející projevy:
a) bodavost (stinginest) - je hodnocena poctem zihadel obrzených pri standartní prohlídce
celého plodiste
b) nervozita (jumpiness) - je hodnocena poctem vcel, které vylétnou z otevreného plodiste
za predmetem (rukou) pohybujícím se rychle nad ním.
c) pronásledování (following) - je hodnocena poctem vcel, které krouzí kolem hlavy a
pronásledují cloveka i pri odchodu od úlu.
Pro zajistení objektivnejsího hodnocení, doporucují prohlízet vcelstva pokazdé v jiném
poradí, prípadne vcelstva podezrelá z nekterého typu agresivity premístit na oddelená
stanoviste.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 12, 2002 4:11 PM
Subject: Re: útočné včely


> Podobny problem:
>
> Letos mam zrejme jedny vcely vyrazne utocnejsi. Pravidelne jedna az dve
> vcely zautoci na pesince uz asi 10 m od vcelina, coz v predchozich letech
> nikdy nedelaly. Jak ale zjistit, ktere to jsou ? Ve vceline mam pet
> vcelstev, chovani na cesne je obdobne u vsech. Pri jarni prohlidce ani pri
> rozsirovani se mi zadne nezdaly vyrazne utocnejsi.
>
> Neznate nekdo nejaky jednoduchy test utocnosti ?
>
> Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
>
>

> Zajímavý zpusob hodnocení agresivity vcelstev jsem nasel v publikaci
> BIBBA (British Isles Bee Breeders' Association, tj. spolku britských
> chovatelu): "The Honeybees of the British Isles. Delí agresivitu na
> tri údajne nesouvisející projevy: a) bodavost (stinginest) - je
> hodnocena poctem zihadel obrzených pri standartní prohlídce celého
> plodiste b) nervozita (jumpiness) - je hodnocena poctem vcel, které
> vylétnou z otevreného plodiste za predmetem (rukou) pohybujícím se
> rychle nad ním. c) pronásledování (following) - je hodnocena poctem
> vcel, které krouzí kolem hlavy a pronásledují cloveka i pri odchodu od
> úlu. Pro zajistení objektivnejsího hodnocení, doporucují prohlízet
> vcelstva pokazdé v jiném poradí, prípadne vcelstva podezrelá z
> nekterého typu agresivity premístit na oddelená stanoviste.

Tohle je vsechno subjektivni posuzovani - a tim padem
nesrovnatelny. Existujou dve OBJEKTIVNI metody.

1. pingpongovej micek potazenej cernou semisovou kuzi kde se
pocita pocet zihadel ktery uvaznou behen 30 vterin pri kejvani pred
cesnem.

2. je ale znamo, ze vcely na tebe vlitnou (narazej) aniz by daly
zihadlo. opet pingpongovej micet namalovanej na cernobilo s
mikrofonem kterej pocita narazy. Mam dokonce nekde schema
zapojeni va laptop.

\vov

Tak jsem navstivil Natura Viva , vystavu myslivosti rybareni a
vcelareni. byl jsem zklaman . Vcelarska probematika tam byla proti lonsku
zastoupena jen zlomkem. V kratkosti...byl to spise debakl. Nebyly
zastoupeny ani prazske prodejny, anni nikdo u ustredi ani nikdo z Dolu.
Snad financni problemy. Jsme v obdobi, kdy se asi vsechni meri ziskem. Ale
na vsem se neda vydelavat. Myslim ,ze propagace vcelareni je malo ziskova,
ale ma svuj ucel. Chtel jsem se vice poradit s nekym z Dolu o podrobnoste
aerosoloveho osetreni, ale nebylo s kym. Mozna ,ze nekdo z vyzkumnych
pracovniku nebo odrorniku jinde mi poradi. Posilam zvlastni prispevek.
Zdravi Jarka

Uz tretim rokem presvedcuji funkcionare organizace o nutnosti zavedeni
aerosolocveho tretiho osetreni. v prosinci., Snad se to letos podari.
Problem je v tom, ze rada lidi ma na pameti povinne osetrovani aerosolem
asi pre patnacti lety , kdy se muselo jezdit s traktorem jako zdrojem
tlakoveho vzduchu.Ja vcelarim asi 12 roku a tak to jiz nepamatuji. Bylo to
pracne. A o tech dvou pristrojich ,ktere tehdy byly porizeny se nevi ani kde
jsou.A navic jsou tady financni otazky V nedeli na vystave u jednoho
pracovnika ve stanku Nasavrk jsem zjistil, ze na osetreni je treba asi 4
atm, a spotreba asi 50 litru vzduchu. Pred casem jsem navstivil nase
hasice a sondoval moznosti zapujceni tlakove lahve jake uzivaji.
Neprekonatelne prekazky. Kazde naplneni hypekompresorem je prisne
evidovano. Ani vlastni lahve nelze. Navic by musely mit platny tlakovy
atest. telefonoval jsem s podnikem,ktery pred casem nabitel ve Vcelarstvi
2 l lahve s redujcnim ventilem. 20 litru za minutu. Nehlede na to ze by to
bylo malo, tyto lahve sice nebyly nikdy v obehu, ale maji jiz davno prosly
tlakovy atest.A tak konec. Chci navrhnout zakoupeni alespon dvou vyvyjecu
a kompresor at si lide nejak vzajemne pujci, ci sezenou. To minimum..Pokud
se nepodari presvedcit o zakoupeni. kompresoru.Zde jsou namitky, kdo by se
o to stral, povereny clovek by to nemohl delat zadarmo. Jak u tech ,kteri by
nechteli zaplatit...atd. Uvidime.Potrebuji Vase zkusenosti. k argumentaci
pro presvedcovani. Na pr. je mozne pouzit autokompresor k husteni pneumatik
atd. Na pr. o systemu odmenovani pracujiciho s kompresorem Snad nejlepe
duchodce s autem. a skolenim. Kolik vcelstev je mozne denne stihnout.Pred
nekoleka mesici nekdo psal

o tlakovych lahvich ,ale mam to uz davno vymazene.


Diky za cenne infotmace, Zdravi Jarka

Když náš důvěrník dělá ošetření aerosolem,má vyvíječ na
záda,kde je kompresor poháněný malým benzínovým motorem.
Vzhledem k tomu se mi zdá tlaková láhev-její váha a další
komplikace s předpisy jako krok zpátky.Ale když už,tak už-
tlakové láhve mají taky potápěči a ti mají jistě i kompresor
na jejich plnění.Takže jestli máte nějakého poblíž :-) .
Já bych ale preferoval do terenu benzin.

Rád Vám poradím ze svých zkušeností.


(Tento článek věnuji svému příteli panu Mizerovi, který jediný mě tehdy
nenechal ve štychu)

HISTORIE:
Jsem členem ZO ČSV DOKSY http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy. Pro představu má
okolo 100 členů s asi 900 včelstvy, která jsou rozložena na 255 km2. Když
jsem se asi před 10 lety stal jednatelem setkal jsem se s názorem četné
skupiny členů, že by rádi ošetření metodou aerosolu. A že když už má naše
organizace pořízený kompresor (tenkrát aparát těžký asi 35 kg) a aerosolový
vyvíječ, tak proč si s ním ošetřují včelstva pouze dva velcí včelaři
(předchozí jednatel a předseda) a proč s ním nejsou ošetřována všechna
včelstva.
Vytvořil jsem tehdy tedy (asi před 7 lety) plán TŘETÍHO ošetření VŠECH
včelstev VŠECH členů organizace metodou aerosolu jako zkoušku jak by to
mohlo fungovat. Pozval jsem také na přednášku Ing. Kamlera a Ing. Veselého
(oni o tom vědí úplně vše, jsou to super přednášející - zvláště pan Veselý -
a rádi tuto metodu propagují, protože ve VÚVč aerosolové vyvíječe vyrábí a
servisují, což jsou pro ně peníze) a nechal jsem se ve VÚVč vyškolit. Plán
byl výroční členskou schůzí přijat, našel jsem i kolegu, který byl ochoten
mi pomoci a tak se ještě ten rok ošetření provedlo.
Z této akce jsem vytvořil hodnotící zprávu, finanční propočet na účtování
dobudoucna a návrh na zvýšení členských příspěvků. A tak se o této doby
každý rok provádí (nyní již pouze u včelařů kteří o to mají zájem) třetí
ošetření včelstev metodou aerosolu. Díky tomu, že je cena za ošetření
jednoho včelstva metodou 2xfumigace, 1xaerosol 53 Kč a cena 3xfumigace 48 Kč
(tedy jen o 5 Kč vyšší), převážná většina členů naší ZO volí třetí ošetření
metodou aerosolu. Díky tomu, že každý rok členové odsouhlasí odměny
ošetřovatelům, už nedělám ošetření sám, ale provádějí ho další a další
proškolení ošetřovatelé. Díky tomu, že jsme sehnali sponzorské dary od měst
a obcí v oblasti naší ZO, už máme asi 5 aerosolových vyvíječů a celkem tři
kompresory. Velcí včelaři si pořídili vlastní přístroje a kompresory a tak
je to i o toto snažší. Tuším, že maximální počet včelařů, kteří museli
provést jarní mimořádné ošetření včelstev (protože měli spad na včelstvo
vyšší jak 3 roztoče), je za posledních 5 let v průměru 2 včelaři. Výsledky
jsou vynikající.

RIZIKA POSTUPU:
Rizika akce organizace ošetřovat metodou aerosolu jsou:
- Je žádoucí, aby členové nebyly k ošetření nuceni.
- Je žádoucí, aby se minimalizovala nejvyšší nákladová složka této akce -
DOPRAVA KE VČELSTVŮM - a to tím, že se do ošetření zapojí co nejvyšší počet
členů (co nejvíce jich chce svá včelstva ošetřit touto metodou) a také tím,
že se zvýší počet skupin ošetřovatelů včelstev (zvýší se počet vyvíječů a
kompresorů).
- Je žádoucí, aby ošetření prováděli odborně proškolení lidé (nemusí to být
vždy včelaři).
- Je nutné ošetřovatelům nejen uhradit náklady, ale také jim dát
ODPOVÍDAJÍCÍ ODMĚNU.
- Je žádoucí ošetřovat s pomocí nosného média ACETON.

VÝHODY POSTUPU:
V čem byl tento postup dobrý? V tom, že členská schůze napoprvé schválila
povinné třetí ošetření metodou aerosolu. Tím si to prostě každý včelař
vyzkoušel. A když vidíte jak nemusíte zasáhnout do včel, že je otravujete
daleko nižší dobu a k tomu je to ještě účinější, pak je již jednodušší
rozhodnut se pro toto ošetření dobrovolně.

VÝHODY METODY:
1) Ošetření je prováděno v době, kdy často dochází k tomu, že se nesmí
aplikovat metoda fumigace (tuším, že minimální přístupná teplota okolí pro
fumigaci je +5°C, pro aerosol s použitím acetonu až -5°C - ÚDAJE SI RADĚJI
OVĚŘTE). Je to období minimálního množství zavíčkovaného plodu, tedy
"schovky" pro roztoče, neboť účinná látka se pod víčka prostě nedostane.

2) Na rozdíl od fumigace se účinnost zvyšuje tím, že se léčivo lépe dostává
do chumáče. Ten je acetonem rozrušen a snaží se větrat (včely jdou od sebe).
Dále také kapénky oplývají záporným el. nábojem, včely kladným a tak dochází
doslova k lapání kapének roztoku s léčivem včelami.

3) Dochází k menšímu zásahu do života včel (kratší doba, žádné bouchání)

NEVÝHODY METODY:
1) Oproti fumigaci jsou potřebné další přístroje (kompresor a vyvíječ)
2) Oproti fumigaci si na odměny přijde menší počet ošetřovatelů (ZNAČNÝ
PROBLÉM TYPICKY ČESKÉ ZÁVISTI)
3) Náklady na ošetření touto metodou jsou vyšší (u nás pouze o 5 Kč na
včelstvo).


Asi to není úplně všechno. Dalo by se povídat. Třeba o tom, jak jsme se při
prvním "pokusném a povinném" ošetření tahali s tím supertěžkým kompresorem
na sáňkách přes pole a o dva roky jsme si šli v pohodě a vzpřímeně s
kompresorem Back-Pack na zádech (necelých 10 kg). O tom, jak jsme v každé
chalupě dostali medovinu se špekem. Bylo to prima. Zkuste to taky tak.

Další informace (texty zpráv atp.) Vám rád zašlu.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0605/238709, 0425/870617
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm
www:         http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy




> Uz tretim rokem presvedcuji funkcionare organizace o nutnosti zavedeni
> aerosolocveho tretiho osetreni. v prosinci., Snad se to letos podari.

> Já bych ale preferoval do terenu benzin.

Nemám s aerosolem vůbec žádné zkušenosti, takže dotaz: nepodráždí ten hluk zbytečně včelstva? Nebo už jsou v chumáči a je jim to fuk.

Pavel

Děláme to v organizaci už druhým rokem a že by hluk dráždil včelstva, to se
říci nedá. Doufám, že to bude číst kolega, který s aerosolem jezdí a podá
detailnější informace. Nechci do toho kecat sám, on to má "z první ruky".

Zdeněk Čejka

Nemám s aerosolem vůbec žádné zkušenosti, takže dotaz: nepodráždí ten hluk
zbytečně včelstva? Nebo už jsou v chumáči a je jim to fuk.

Pavel

trošku je to samozřejmě vyruší,ale i to je účelné,protože
se léčivo dostane více do chumáče,ale trvá to jenom malou
chvilku na jedno včelstvo,nic se nerozebírá,ten hluk také
není nic strašného a hlavně,když jsem začal měl jsem 2 včelstva a po fumigaci stejně ve vzorku 24 roztočů-tzn 12 na jedno-nevyhověl a musel jsem na jaře opakovat,natírat plod atd.Letos jsem to již dělat nemusel,protože výsledek
byl 3 roztoči-ale na 4 včelstva-tzn. vyhověl.Já jako
začátečník si myslím,že i aerosol k tomu přispěl.

> Přátelé, nemáte někdo plánky na sluneční tavidlo?
Celá galerie nápadů (původně na sluneční vařiče ovšem - ale proč to nevyužít na
konstrukci tavidla že)
je na: http://solarcooking.org/ resp. na http://solarcooking.org/plans.htm
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Josef Prepechal <prepechal/=/iol.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 27, 2002 12:33 PM
Subject: Sluneční tavidlo

Jak se to dělalo a co mají na paměti starší včelaři když se řekne aerosol:
(co si pamatuju z literatury)
Ono se neošetřovalo aerosolem ale postřikem. A postřik se prováděl za mrazu.
Za teploty tak nízké, aby včely po vytaženi plástů z úlu nevzlétaly. Mám v
paměti (a ověřovat to nepůjdu), že předepsaná teplota byla pod -5°C (i když
je tam možná napsáno až -10°C). Na každý plást obsazený včelami se pak
vystříkalo asi jedno deci (možná i více) připravené emulze a poté se plást
vrátil do úlu. Postřik se prováděl nad podložkou a včely spadlé na podložku
se pak "nalily" z vrchu spátky do úlu. To aby se vrátily do tepla a mněly
šanci se vzpamatovat z toho mrazu. Včelstvo na toto vyrušení reagovalo
zvýšenou aktivitou a byly vidět obláčky páry stoupající z ještě neuzavřeného
úlu. Co asi s tím mokrem udělaly v úlech s malým česnem? Celé ošetření se
muselo provést dosti rychle, než se včelstvo rozruší natolik, aby začaly
hromadně létat okolo.

A teď si představte, že lezete do úlu za mrazu a "lejete tam kýble vody" s
nějakým prostředkem. Kolem navíc poskakuje dalších několik lidí, pomáhá a
dupe po zahradě. Ve svém konečném důsledku to včelám neublížilo. Ale jako s
nima soucítící člověk tato představa se nmou teda pěkně kroutí. Většíně
účastníků se nelíbily jejich mokré včely. A při vzpomínkách na toto trápení
nechtějí o aerosolu ani slyšet. Případně taky rovnou řeknou, že si včely
nenechají otrávit.

Pamětníci (ti kladněji naladění) se většinou shodli na tom, že tak dobře
vyzimované včely neměli ani nikdy předtím, když se postřik ještě neprováděl
a ani nikdy potom, když už se neprováděl.

Takže při vysvětlování nutnosti použití aerosolu je nutno připomenout, že
nejde o postřik, tak jak se kdysi prováděl.

Přeji hodně úspěchů
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> Problem je v tom, ze rada lidi ma na pameti povinne osetrovani aerosolem
> asi pre patnacti lety , kdy se muselo jezdit s traktorem jako zdrojem
> tlakoveho vzduchu.

Kompresor na záda není vůbec levná záležitost, možná by bylo dobré znát názor odborníků
jakou má ošetřování aerosolem ještě perspektivu. Nemůže se stát, že se za pár let přejde
na léčení vkládáním pásků (ála Gabon) do plodiště nebo něco podobného?
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

V naší ZO je 90% všech včelstev v dosahu napětí 220 V (cca do 100 m) a tam
lze použít levný elektrický kompresor (asi 2 - 3 tis. Kč) a pár metrů
prodlužky. U ostatních je pak možné využít tlakové lahve natlakované právě
tímto kompresorem. Předpokládám, že v ostatních ZO je situace podobná.

vojta


> Kompresor na záda není vůbec levná záležitost, možná by bylo dobré znát
názor odborníků
> jakou má ošetřování aerosolem ještě perspektivu. Nemůže se stát, že se za
pár let přejde
> na léčení vkládáním pásků (ála Gabon) do plodiště nebo něco podobného?
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

Přátelé,


používáte někdo nízké nástavky s rámkem 482*137 ? Zajímalo by mě, jestli není až příliš nízký, jestli je ho třeba drátkovat a jak přesně má vypadat. Myslím tím, jestli má mít drážku v horní loučce a tenkou spodní loučku, nebo raději spodní loučku širší a taky s drážkou? Dají se do něho koupit mezistěny, které budou přesně pasovat, nebo je potřeba je ořezávat?


Michal Pol

Včelařím již 25 let v nízkonástavkových úlech,
ale teprve letos se mi dostal do ruky přenosný
refraktometr, kterým jsem mohl zkontrolovat
množství vody v řepkovém medu. Přeztože jsem vytáčel týden po odkvětu řepky těsně před rozkvětem akátu a plásty
byly zcela zavíčkovány naměřil jsem až 22% vody.
V žádném roce jsem neměl problémy s tím, že by med kvasil
a tak jsem změřil loňský akát a ten vyšel na 19%.
Zajímavé bylo porovnání se sousedem, který včelaří v
budečácích a vytáčel týden předemnou - 19,5%.

Dotazy:
Jaké máte zkušenosti vy?
Nemáte zkušenosti s dodatečným vysoušením medu nebo
zahušťování ještě v odebraných nástavcích?
Zdraví Vás Jindra

> ... Dají se do něho koupit mezistěny, které budou
> přesně pasovat, nebo je potřeba je ořezávat?

Přesný rozměr podle přání ti pošlou z výrobny mezistěn ve Stražisku.
Pavel

Nazdárek !
Vytáčel jsem jen část medu hned po odkvětu řepky. A i když jsem bral ze dvou
třetin a víc zavíčkovamné plásty tak ten med byl na můj vkus příliš řídký.
Proběhnul sítama a ani mi je příliš neulepil. O 14 dní později to už
vypadalo hustěji a to jsem bral všechny rámky z horního nástavku kde bylo
něco jako med.
Všechno bylo z nástavků s výškou 17cm.
Obsah vody jsem neměřil.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> refraktometr, kterým jsem mohl zkontrolovat
> množství vody v řepkovém medu. Přeztože jsem vytáčel týden po odkvětu
řepky
> těsně před rozkvětem akátu a plásty
> byly zcela zavíčkovány naměřil jsem až 22% vody.
> V žádném roce jsem neměl problémy s tím, že by med kvasil
> a tak jsem změřil loňský akát a ten vyšel na 19%.
> Zajímavé bylo porovnání se sousedem, který včelaří v
> budečácích a vytáčel týden předemnou - 19,5%.

Někdo tady psal,že je velký rozdíl v refraktometrech,respektive v tom,jestli jsou určeny opravdu
na měření obsahu vody v MEDU nebo v něčem jiném,a že je klidně možné,že Váš obsah vody je v pořádku,mezi výkupci
je toho některými "šikovnějšími" zneužíváno.
Nebo jsem si to jenom vsugeroval? :-)

> ... ten med byl na můj vkus příliš řídký.

Zkušenost z pátku:
Plást zpoloviny zavíčkovaný, z volných buněk nic neteče ani při všelijakém otáčení. Pak strhnu víčka a med z odvíčkovaných buněk teče med proudem. Spíš bych čekal, že to bude opačně.
Pavel

Je to zajímavé, letos to bylo asi všude. Já sám mám tu stejnou zkušenost,
dokonce z některých včelstev byl med řidší a z některých hustší. A kolega
včelař z vedlejší vesnice měl to samé.
Že by se jim nechtělo ???

Zdeněk Čejka


> ... ten med byl na můj vkus příliš řídký.

Zkušenost z pátku:
Plást zpoloviny zavíčkovaný, z volných buněk nic neteče ani při všelijakém
otáčení. Pak strhnu víčka a med z odvíčkovaných buněk teče med proudem. Spíš
bych čekal, že to bude opačně.
Pavel

To jsem rád že nejsem sám, kdo to má. Zavíčkovaný plást byl při strhávání
víček podezřele měkký (jak handra). Po odvíčkování med samovolně stékal.
Vrtá mi hlavou čím to je? Teplem?
Na druhé straně málo zavíčkovaný plást a med v něm byl zralý a tekl pomalu.
Eman

:>Zkušenost z pátku:
:>Plást zpoloviny zavíčkovaný, z volných buněk nic neteče ani
:>při všelijakém otáčení. Pak strhnu víčka a med z
:>odvíčkovaných buněk teče med proudem. Spíš bych čekal, že to
:>bude opačně.
:>Pavel
:>
:>

> Po odvíčkování med samovolně stékal.

Tak mě napadá, jestli včely ty plásty nezavíčkovaly právě proto, že jim ten med vytékal. Třeba měly tak velkou snůšku, že nestíhaly odpařit vodu. Nebo je to blbost?
Pavel

I já se mohu připojit - už jsem měl strach.
Výsledek je ale dobrý - asi tím, že jsem točil i plásty
málo zavičkované :-))))
Mirek


Na druhé straně málo zavíčkovaný plást a med v něm byl zralý a tekl pomalu.
Eman

:>Zkušenost z pátku:
:>Plást zpoloviny zavíčkovaný, z volných buněk nic neteče ani
:>při všelijakém otáčení. Pak strhnu víčka a med z
:>odvíčkovaných buněk teče med proudem. Spíš bych čekal, že to
:>bude opačně.
:>Pavel
:>
:>

zdravim,
chtel bych zde zapet chvalu na zemedelce v okoli meho stanoviste 30 km na jih od
prahy, kde par dni po odkvetu repky rozkvetlo neco podobneho jako je repka (snad
horcice) ( netusite nekdo o co jde? - je to o neco nizsi a kvete to mene zarive
zlute, spise trochu do oranzova). letos to vypada na hodne hodne medu. sotva jsem
vytocil med z repky, vcely litaji jako dive na onu plodinu.
pavel hrabak

Byl jsem s pardubickou ZO na zájezdu na farmě Kolomý u Bruntálu.
Stojí za to ho vidět a slyšet.
Nic jsem si nezapisoval, ale dovolte pár zapamatovaných neuspořádaných
postřehů:
- Nejlépe se prý včelstvům daří volně postaveným v terénu. Odsuzuje stabilní
včelíny a vozy. Má nový parádní včelín, o kterém říká, že je to jedna z jeho
chyb.
- mateří misky vyrábí z vosku z víček (voní) namáčením mokrých hrábí, misku
přilepí do kapky vosku na čtvereček a ten pak lípne na navoskovanou loučku a
drží to. Přelarvuje skousnutým párátkem na slunci, protože špatně vidí, ale
matky jsou prý pak pěkně opálené :-). Chová matečníky při matce nad mřížkou,
v silném včelstvu, žádné sádky. Matečník pak strčí do oddělku k horní loučce
včely si poradí.
- fumiguje složeným páskem v podmetu (uznává, že je to špatně), ale používá
ještě v zimě aerosol, a roztoče nemá.
- Pro krmení oddělků používá sezbíranou pěnu na medu po vytočení a ustátí,
jelikož tam je hodně pylu. Doplní to práškovým cukrem.
- Pro oplodnění mladých matek používá 3 rámkové bedýnky ze dřeva nebo z
tvrzeného polystyrenu s očky do 4 světových stran postavené po 4 na
paletách.
- Roje nechytá, protože je nemá. Nejhorší na podporu rojení jsou zavíčkované
plásty vedle sebe. Ty vydávají teplo. Ty "rozseká" mezistěnami a odebrané
plodové plásty použije na oddělky. Potom ty oddělky zas podle potřeby spojí.
(Otevřený plod na rozdíl od zavíčkovaného zase teplo potřebuje dodat.)
- Med filtruje sítí na mouchy.
- Víčka nechává na sítu odkapat a pak než je roztaví, propláchne je lihem a
je z toho vynikající likér (propolis, pyl, enzymy atd). **
- používá průhlednou folii Duraflor(?) na horním nástavku. Včelstva při
prohlídkách nerozebírá, nakoukne shora přes folii a vidí hned, je-li
včelstvo v pořádku.

** já ty víčka převářel a z vody dělal medovinu, ta byla hnědá jak boty. A
bylo hodně odpadu z vosku. Ten likér není špatný nápad. Možná bude pak i
čistší vosk. EV

Eman

U nás taky jedno pole rozkvetlo ve čtvrtek 30.5. Je to hořčice. Moje včely
to mají vzdušnou čarou 1.8km a usilovně létají tím směrem.

A slyšel jsem, že západní Evropa baží po řepkovém medu. Brukvovité (řepka i
hořčice a td.) obsahují nějaký "ehmm tento" co má preventivní protirakovinné
účinky. Tak teď všichni chtějí řepkový med. :-)))
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

> par dni po odkvetu repky rozkvetlo neco podobneho jako je repka (snad
> horcice) ( netusite nekdo o co jde? - je to o neco nizsi a kvete to mene
zarive
> zlute, spise trochu do oranzova). letos to vypada na hodne hodne medu.
sotva jsem
> vytocil med z repky, vcely litaji jako dive na onu plodinu.

V červencovém Včelařství vyjde rozhovor s J. Pernicou z Třebíče, který rámky
zásadně nedrátuje a to používá výšku přes 25 cm. U nízkých rámků (zřejmě jsi
měl na mysli 44,8 x 13,7) by to tedy mohlo fungovat tím spíše.

Hodně záleží na konstrukci medometu.

vojta

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 01, 2002 9:30 PM
Subject: Rámek 482*137


Přátelé,


používáte někdo nízké nástavky s rámkem 482*137 ? Zajímalo by mě, jestli
není až příliš nízký, jestli je ho třeba drátkovat a jak přesně má vypadat.
Myslím tím, jestli má mít drážku v horní loučce a tenkou spodní loučku, nebo
raději spodní loučku širší a taky s drážkou? Dají se do něho koupit
mezistěny, které budou přesně pasovat, nebo je potřeba je ořezávat?


Michal Pol

Tento vikend jsem medoval a prevazel vcely na nove stanoviste. Jsem utahany, nevyspaly, pobodany od vcel a na med se nomohu ani podivat. Jeste rano pri predstave prace, ktera na me u vcel ceka, jsem si rikal jestli by nebylo lepsi kdybych vcely prodat. Kdyz vsak procitam vase prispevky, tak na mne prechazi vase nadseni a optimisticka nalada a nemohu se dockat az zajdu po praci ke vcelam.

Diky Kuba

Pavle,
a rastie z toho aj váha? Popis sedi na horčicu. U mna / zapadne Slovensko /
tento rok nemedovala.

Matej

zdravim,
chtel bych zde zapet chvalu na zemedelce v okoli meho stanoviste 30 km na
jih od
prahy, kde par dni po odkvetu repky rozkvetlo neco podobneho jako je repka
(snad
horcice) ( netusite nekdo o co jde? - je to o neco nizsi a kvete to mene
zarive
zlute, spise trochu do oranzova). letos to vypada na hodne hodne medu.
sotva jsem
vytocil med z repky, vcely litaji jako dive na onu plodinu.
pavel hrabak

Vazeni,
jeden clen nasi org. ma spor se sousedem - udajne ho pichla jeho vcela. Vcelar ma vcelstva umistena v chatove oblasti, soused je vikendovy chatar, vcelstva zde ma od r. 1994, bez problemu. Ma je umistena na vlastnim pozemku, k sousedovi je to pres cestu. Jsou zde kere, stromy, aby vcelstva musela nabrat vysku. Nyni mu hrozi soudem, pokud vcelstva do 1 tydne neodstrani. Jak ma vcelar, clen, postupovat?
Diky, jirka


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.343 / Virová báze: 190 - datum vydání: 22.3.2002

Jde o tzv. brassiny.

*AP*

> A slyšel jsem, že západní Evropa baží po řepkovém medu. Brukvovité (řepka
i
> hořčice a td.) obsahují nějaký "ehmm tento" co má preventivní
protirakovinné
> účinky. Tak teď všichni chtějí řepkový med. :-)))

Kubo,

:-)) to jsem rad, ze to nevzdavate! Snad Vas podpori jeste to, ze i me se
takove pocity obcas zmocnuji, ale nedbam - to prejde. Hned takto az bude
vytocenej vsechen med a vcely zacnete chystat na zimu pocitite jakesi touhy
po dalsi a nove nadchazejici sezone. U me je to nasobeno novymi predtzavami
o novem priparovacim planu apod. :-) Vcely jsou velka drina, kterou si laik
nedokaze predstavit. Na sezone mi nejvic vadi, ze ji neumim prozit bez
hekticnosti - tak nejak povlovne a v klidu. Vse je to maraton, v tak kratekm
case, vedle siiiilene dlouhe zimy.

Pratelsky,

Antonin Pridal

----- Original Message -----
From: "Jakub merda" <Jsmerda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 03, 2002 11:43 AM
Subject: díky


> Tento vikend jsem medoval a prevazel vcely na nove stanoviste. Jsem
> utahany, nevyspaly, pobodany od vcel a na med se nomohu ani podivat. Jeste
> rano pri predstave prace, ktera na me u vcel ceka, jsem si rikal jestli by
> nebylo lepsi kdybych vcely prodat. Kdyz vsak procitam vase prispevky, tak
> na mne prechazi vase nadseni a optimisticka nalada a nemohu se dockat az
> zajdu po praci ke vcelam.
>
> Diky Kuba

> Jak ma vcelar, clen, postupovat?

Ja si myslim, ze pobodany soused nema sanci. Presto bych navrhoval domluvit se se sousedem po dobrem, dat mu jako ulitbu nejakou tu sklenici medu. Pokud neuspeje, doporucil bych postup konzultovat na pravnim oddeleni CSV, tam s takovymito pripady maji urcite zkusenost. Kontakty uz tady kdysi byly zverejneny, pokud se nic nezmenilo:

Pravni oddeleni: 02/24 93 07 67, uvcsvpha/=/volny.cz
Sekretariat: 02/24 93 44 78, csv/=/volny.cz

Pavel

> Vcely jsou velka drina ...
> ... Na sezone mi nejvic vadi, ze ji neumim prozit bez
> hekticnosti - tak nejak povlovne a v klidu...

Za tech par let meho zacatecnictvi se vcelami jsem vysledoval, ze vcely moc prace nedaji (velkovcelari, neberte mne uplne vazne, zazimovavam jen pet vcelstev), ale pokud z nich chci neco mit, musim jim vyhovet, kdyz to potrebuji ony. Jinak mam smulu.
A ze si vzdycky vyvzpomenou, kdyz se mi to nejmin hodi, to je preci normalne fungujici zakon schvalnosti :-)
Pavel

----- Original Message -----
From: "Ing. Cupl Jiri" <j_cupl/=/zdas.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 03, 2002 1:58 PM
Subject: soudní spor


Vazeni,
jeden clen nasi org. ma spor se sousedem - udajne ho pichla jeho vcela. ...

Srdečně zdravím!
Soused bude jen velmi těžko dokazovat, čí včela ho bodla :-) !!! (dolet
včel okolo 5 km). Včelař se nemusí nijak "plašit" - právnička našeho svazu
tuto problematiku dobře rozebírá například v textech připojených k k
programu ZOE (= Základní organizace, evidence) vyvinutém pro naše včelaře na
zakázku ČSV panem Chuchlíkem a dosažitelným na jeho www stránkách i v
časopise Včelařství. I kdyby - což není pravděpodobné - k soudnímu sporu
došlo, má organizovaný včelař nárok na právní podporu poskytnutou právníky
našeho svazu.
I u nás již byly podobné náznaky sporů. Jako jednatel ZO spolu s předsedou
jsme vždy předmětná stanoviště navštívili, zhodnotili na místě situaci (s
našeho hlediska jsme shodou okolností žádné závady nezjistili - opravdu
nebyly) a o výsledku prohlídky napsali zprávu s naším stanoviskem, kterou
jsme dali k dispozici včelaři i druhé straně. Většinou to stačilo k
zažehnání sporu, jen jednou se věc dostala k přestupkové komisi městského
úřadu a i tam skončila smírem. Pokud tedy váš včelař nemá abnormálně
agresivní včely a navíc jsou úly odděleny od sousedova pozemku vegetační
stěnou tak, jak uvádíte, nemusí se podle mě ničeho obávat - na chov včel má
přece právo. (Nejde doufám o takovou chatovou kolonii, kde je "nalepená"
chatička na chatičce s pětimetrovými odstupy...).
S pozdravem
Petr

On Fri, 31 May 2002, Vlastimil Protivínský wrote:

> U ostatních je pak možné využít tlakové lahve natlakované právě
> tímto kompresorem.

O jake lahve se jedna ? Jakou maji kapacitu (na kolik vcelstev vydrzi) ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Dnes jsem byl vyzván abych odstranil včely ze stromu
na zahradě našeho internátu. Tím stromem byla bříza o průměru kmenu asy 40cm a otvor ve výšce očí. Roj byl
již uklidněný a tak jmsem přivázal ke stromu roják
osazený suchými soušemi a přikryl částečně víkem.
Dál následovalo přemýšlení jak včely vylákat ven.
Zapályl jsem troud, řádně rozfoukal a zasunul do
otvoru ve stromu včely se daly ukázněnně do pohybu
a za chvíli jsem zahlédl matku. Odchytil jsem ji, umístil do klícky a zasunul do rojáku. Dál následovalo to co
jistě všichni znáte, včely se ukázněnně přesouvali do
rojáku a mě jen zůstala práce s uhašením doutnajícího
stromu. Naštěstí sebou na roje vozím ovocnářský
postřikovač, kterým byl požár za chvíli uhašen.
Tak, a mám další zkušenost s rojem.
Jak jste na tom letos Vy?

U nas se provadi osetreni aerosolem "odjakziva" (co jsem clenem ZO, tedy
nejmene 5 let). Osetreni provadime koncem listopadu a v prosinci - vzdy
acetonem. Zdrojem vzduchu je kompresor asi z traktoru pohaneny motorem z
mopedu - domaci tvorba. Cele to vazi asi 30 kg, a je to na vozicku. Pokud
neni velke blato nebo pul metru snehu, tak se s tim da primerene jezdit.

Naklady na osetreni byly letos 20 Kc na vcelstvo za dve osetreni. Z toho
se hradi lecivo, aceton, benzin, cestovni naklady a neco malo zbyde na
revizi vyvijece. Porizeni nahrady dosluhujiciho kompresoru uz jsme parkrat
probirali na schuzich, ale zatim bez vysledku (vyssi poplatky za leceni
nikdo nechce a z ceho jineho zaplatit novy benzinovy kompresor se nevi).
Nahrada el. kompresorem je problematicka pro nekolik stanovist bez
elektriny.

Casova narocnost pro 60 vcelaru a 300 vcelstev ve ctyrech vesnicich -
jedno osetreni zabere vzdy necely vikend (sobota a kus nedele). Vetsinu
osetreni provadi jeden proskoleny pracovnik, v kazde obci mu pomaha
mistni duvernik a vcelar.

Komplikace obvykle byvaji v komunikaci - sehnat vsechny vcelare z obce ve
stejny den a dale ve financovani - platit odmenu lidem, kteri to provadeji
znamena zvysit poplatky za leceni a zadarmo to nikdo nevydrzi dlouho
delat.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Také jsem nevěděl, že se ta látka? či co je to jmenuje brassiny. Mám prosbu:
můžete o tom sdělit něco bližšího, např.:
jak je obsah ovlivněn skladováním, nebo zákaznicky požadovanými úpravami
pastování, rozpouštění teplem...)
jsou brasiny obsaženy v pylových zrnech v medu, či v nektaru, nebo vznikají
až zpracováním nektaru včelami
v lidském těle působí jako antioxydant či jinak?
Děkuji
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


----- Original Message -----
From: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 03, 2002 2:08 PM
Subject: Re: repka a spol.


> Jde o tzv. brassiny.
>
> *AP*
>
> > A slyšel jsem, že západní Evropa baží po řepkovém medu. Brukvovité
(řepka
> i
> > hořčice a td.) obsahují nějaký "ehmm tento" co má preventivní
> protirakovinné
> > účinky. Tak teď všichni chtějí řepkový med. :-)))
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

A co takhle zkusit oslovit okolní obecní a městské úřady a zemědělská
družstva s oficiálním dopisem o příspěvek na zakoupení aerosolového
vyvíječe? Zdůvodnit to pár větami o jeho potřebnosti (roztoči, léčení, vliv
na sílu včelstva a tím i na jeho opylovací schopnosti ...).
V naší organizaci jsme takto oslovili obce a zemědělce a mohu říct, že jsme
něco zpět dostali. Záleží na podání ...

Zdeněk Čejka


Porizeni nahrady dosluhujiciho kompresoru uz jsme parkrat
probirali na schuzich, ale zatim bez vysledku (vyssi poplatky za leceni
nikdo nechce a z ceho jineho zaplatit novy benzinovy kompresor se nevi).

zdravim

U nas v Rajeckej doline zacala hned po repke a vcely sa idu zblaznit. Len
skoda toho pocasia. Uz viac ako tyzden je tu 10-15 stupnov a stale prsi.
Priatel Domanicky ktory chova matky je uz takmer zufaly. Je pri tom pocasi
zaujimave ze vcely aj tak stale nieco nosia. Vcera, asi omylom vykuklo
slnko asi na 10 min. a vcely sa isli od radosti zblaznit. Vyzeralo to ako
rojenie. Skoda ze len 10min. Ule na vahe nemam ale volnym okom to vyzera ze
nieco pribudlo.

Pista

a rastie z toho aj váha? Popis sedi na horčicu. U mna / zapadne Slovensko /
tento rok nemedovala.

Vázení,
obracím se na Vás s dotazem, kde je mozno na sev. Morave zakoupit ci získat
i vzrostlé (do 1,5m) stromecky lip, akátu ap.
Za prípadnou odpoved dekuji.
Bohumil Horák

U nás teď rozkvetlo záhadné pole, myslel jsem, že to je hořcice, ale kvete to bíle, trochu
do fialova. Co to je?? (Připomíná to ředkvičku, když vykvete, ale ta to taky není.)
Včelkám to chutná, má to dosti zvláštní vůni, jsem zvědav co to udělá s medem.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

No zrovna ted něco podobného řeším.Ve čtvrtek přilítnul
soused,že dostal žihadlo mezi oči.O výkendu jsem včely
odsunul cca o 3m od jeho plotu mezi stromy,na horní část
plotu jsem připevnil folii,aby stíhačky nemohly prolétávat
mezi laťkami-za jeho zahradou teď kvete žluté pole asi té
hořčice.Včely co tam byly jsem prohlédl a v jednom byly matečníky,takže jsem udělal oddělek,a ten jsem tam nechal
s matečníky zároveň jako přeleták.česna jsou teď otočená na jihovýchod namísto na jih-soused je na západní straně.Uvidíme jestli se útočnost sníží.možná že ano,ale my si zrovna na tohohle souseda stěžovali,když na naši zahradu
vypouštěl močuvku a tahle "křivda" se někdy táhne léta.No zatím je brzy.Ještě bych mohl něco udělat?Nechci mít se žádným-tedy ani s tímhle sousedem problémy.

Myslím,že ve včelařství byla adresa na LŠ Mírovka u havlíčkova Brodu tel 0451/438128 nebo 0604/211042.
Šlechtěný maďarský akát 50-200cm.Já vím na severní moravě to sice není,ale brnkněte tam,jestli nemají nějakého partnera tam u Vás.Výsledek by i mne zajímal.

Se sousedy je to někdy těžké. Opravdu se táhnou letité spory a nikdy nikdo
neví s čím ho soused překvapí. Ale to, že ho štípne včela, ho ještě
neopravňuje k tomu, aby si kladl podmínku buď uklidím včely nebo soud. Toto
by podle mě projel na celé čáře.

Zdeněk Čejka


ale my si zrovna na tohohle souseda stěžovali,když na
naši zahradu
vypouštěl močuvku a tahle "křivda" se někdy táhne léta.No zatím je
brzy.Ještě bych mohl něco udělat?Nechci mít se žádným-tedy ani s tímhle
sousedem problémy.

Byl jsem v LŠ Mírovka loni na podzim. Před tím jsem se dotazoval v Ostravě,
ve Staré Vsi, v Příboře, v Hranicích, v Lipníku nad Bečvou, ve Frýdku-Místku
a možná ještě jsem na něco zapomněl.
Jen, myslím, v Lipníku Zahradnictví Chovanec připustilo, že od nich brali
před měsícem a letos (takže loni) už nic brát nebudou.
http://www.chovanec.cz/ jen tady není žádná zmínka.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá


> Myslím,že ve včelařství byla adresa na LŠ Mírovka u havlíčkova Brodu tel
> 0451/438128 nebo 0604/211042.
> Šlechtěný maďarský akát 50-200cm.Já vím na severní moravě to sice není,ale
> brnkněte tam,jestli nemají nějakého partnera tam u Vás.Výsledek by i mne
> zajímal.

Vážený pane kolego,
žádám Vás o svolení promítnout Vaši myšlenku frekvenční analýzy
zpracovávající bzukot včel do aplikace nevyžadující PC či notebook, ale
pracující s algoritmem FFT na mikrokontroleru (Atmel, PIC, Motorola, ...) s
multiplexerem pro přepínání vstupních mikrofonů.
Realizace by se podstatně zlevnila a zjednodušila.
Jelikož jste dosud na můj dotaz nereagoval, v případě, že se neozvete ani
při této výzvě budu toto považovat za souhlas k využití myšlenky s tím, že
budete uveden jako jeden z "pramenů" pro tuto naši vytvářenou realizaci.
S pozdravem, Bohumil Horák
----- Original Message -----
From: "uvcsvpha" <uvcsvpha/=/login.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 29, 2002 7:47 AM
Subject: RE: Rojení a akustická kontrola


A takhle zájem vystavit zařízení na XIII. konferenci zlepšovatelů a
vynálezců v Praze nemáte? Pokud ano, pošlu přihlášku a pokud Komise pro
racionalizaci usoudí, že to za vystavení stojí, tak ČSV hradí cestovné,
stánek (minimalizovaný) a ubytování v Praze. Asi by to stálo za to ne.

Současně se obracím na všechny účastníky konference, pokud by někdo
věděl o vhodném exponátu nebo zlepšovateli pro výstavu, pošlete mi
zprávu. Je jedno jestli přes konferenci nebo na csv/=/volny.cz

Děkuji

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Jan Jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz]
> Sent: Monday, May 27, 2002 1:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Rojení a akustická kontrola
>
>
> V lońském roce jsem dal dohromady program na digitalizaci a
> zpracování signálu frekvenční analýzou na PC (min 200MHz)
> pomocí jednoduchého AD převodníku připojeného na seriovém
> portu. Pokud bude mít někdo zájem rád pošlu dokumentaci.
> Zařízení by bylo vhodné na stabilní stanoviště s pevně
> zabudovanými mikrofony do podmetů (v molitanu) a notebook.
> Zdraví Jindra
>

Pozor po internete se siri e-maili ze se vam do pocitace osadil virus s nazvem
" jdbgmgr.exe " bez uvozovek a dale ze tento soubor mate vymazat ale to je blbost protoze tento soubor je dulezitym souborem ve WINDOWS takze tento soubor NEMAZAT na konci spravy je ze to varovani mate poslat dale jenze to nedelejte to nedelejte.

PS: Prosím tento E-mail pošlete dale aby lide netrpeli poruchami vyvolanymi nejakymi inteligenty kteri stoho maji srandu.
Kontakt na mě je jan-mensik/=/seznam.cz

Moje stranky
http://www.herni-bomba.d2.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.362 / Virová báze: 199 - datum vydání: 7.5.2002

----- Original Message -----
From: "Bohumil Horak" <bohumil.horak/=/vsb.cz>

> Vážený pane kolego,
> žádám Vás o svolení promítnout Vaši myšlenku frekvenční analýzy
> zpracovávající bzukot včel do aplikace nevyžadující PC či notebook, ale
> pracující s algoritmem FFT na mikrokontroleru (Atmel, PIC, Motorola, ...)
s
> multiplexerem pro přepínání vstupních mikrofonů.
> Realizace by se podstatně zlevnila a zjednodušila.

Zdravím.
A ještě bych to doplnil o GSM modul pro odeslání varovné SMS nebo volitelně
i o odesílání denního hlášení (aby byly vidět tendence).

Luděk ZITA


---
Doufám, že odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

Tak to by byl sen!
Kdyby tak bylo možno odesílat hlášení úlové váhy
z lesa - začátek snůšky z medovice - impuls pro
nakočování.

Včera jsem pozoroval takový malý roj. Spíše minirojíček a nebyl to roj. Na
větvi těsně vedle sebe sedělo asi 30 včel (počítal jsem je :-)))). Občas
nejaká odletěla a nějaká přiletěla. Na roj to bylo moc malinké a tak jsem
byl zvědavý. Seděly na třešni, která je napadena asi dvěma druhy mšic (černé
a zelené) a protože je to všechno příliš blízko mých úlů, tak nedělám
(skoro) žádné postřiky. Asi tam sbíraly medovici. A asi šesti včelám to
stálo i za přenocování.
Kilo toho nebude :-))) ale co když ? :-))))

Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

Díky za reakci, jenže s GSM Modulem (třeba TC35) to bude v horizontu tísíců
korun bez něj v horizontu stovek korun - a to je rozdíl.
B.Horák
> Zdravím.
> A ještě bych to doplnil o GSM modul pro odeslání varovné SMS nebo
volitelně
> i o odesílání denního hlášení (aby byly vidět tendence).
>
> Luděk ZITA
>

Moje také lítají olizovat větvičky na třešni.Mšice jsou tmavé-skoro černé-mšice třešňová.

----- Original Message -----
From: "Bohumil Horak" <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Díky za reakci, jenže s GSM Modulem (třeba TC35) to bude v horizontu
tísíců
> korun bez něj v horizontu stovek korun - a to je rozdíl.
> B.Horák

Zdravim.
Ano to je pravda. Je mozne take pouzit nejaky bazarovy telefon. (cca okolo
1000 Kc) ovsem tam by asi byl problem s verzi telefonu.
Mozna by stalo za to se podivat na nejake hotove reseni. Vim za fy Jablotron
nejake podobne moduly prodavala, byl v nich ERICSSON A1018 za cca 3000 Kc
(http://www.axl.sales.cz/online/cenik.phtml?s=9) coz je vzhledem k pripadne
uspore benzinu za "zbytecne" cesty uz ponekud relevantnejsi cena.

Ludek


---
Doufám, ľe odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.365 / Virová báze: 202 - datum vydání: 24.5.2002

Letosni rok je pro mne trochu zahadny. Nejprve na jare prestala z niceho nic klast matka (minuly rok odchovana). Nekladla ani do delnicich bunek ani do trubcich, zkratka nic. Vcely normalne staveli a nosili nektar a pyl. Matku jsem tedy odchytl a spojil vcelstvo s jinym. Upozornuji, ze nebyla nijak viditelne mechanicky poskozena.
Ted se mi situace opakuje u jineho vcelstva, jen s tim rozdilem, ze nemohu matku najit, nicmene plodova zkouska je negativni (vcely nenarazeji nouzove matecniky). Predpokladam, ze kdyby byly ve vcelstvu trubcice, tak by kladly do trubcich bunek ??

Co s takovym vcelstvem, kdyz matka neklade (pravdepodobne vsak ve vcelstvu je), ale nemohu ji najit?
Stalo se nekomu neco podobneho? Cim by mohla byt zpusobena takova nahla zmena z kladouci matky na nekladouci?

Kuba

Skus zmiesť včely cez mriežku a zistíš či tam je alebo nie. / na mriežke
zostane len matka a trudi. /
Presnejši popis bol v prispevkoch pred cca 2 - 3 mesiacmi.

Matej

Jak se takové smetání přes mřížku polopaticky provádí?
Určitě by se mi to už párkrát hodilo. Ale nějak si to nedokážu představit,
aby ty včelky šly kam chci a abych nemusel mít nějaké extra vybavení.
Neraďte mi prosím opatřit si roják s mateří mřížkou na boku.

Díky

Arne

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 05, 2002 11:13 AM
Subject: Antwort: nekladouci matka



Skus zmiesť včely cez mriežku a zistíš či tam je alebo nie. / na mriežke
zostane len matka a trudi. /
Presnejši popis bol v prispevkoch pred cca 2 - 3 mesiacmi.

Matej

Já teda nevím jistě ,ale trubčice kladou do dělničích
buněk,akorát,že nedosáhnou zadečkem až na dno-takže přilepí vajíčko na stěnu buňky a případně několik vajíček do jedné
buňky a z jejich vajíček se vylíhne pouze trubec,-nemají sperma.Loni mi matka také najednou přestala klást asi na 14 dní.Občas sem tam byla trubčí buňka.Bylo to zrovna v době kdy jsem je poctivě prohlížel každý týden,matečníky nikde a najednou zase kladla,takže jsem to dále neřešil.Prý Kraňka omezí kladení,když zásoby poklesnou pod určitou mez?

Vím, s těmito zařízeními by to určitě fungovalo také.
B.Horák

... si myslím postavit jeden nebo dva prázdné nástavky nad mřížku a smetat a
smetat - je to práce pro vraha, protože včely okamžitě vyletí, ale dá se ...

Zdeněk Čejka

Jak se takové smetání přes mřížku polopaticky provádí?
Určitě by se mi to už párkrát hodilo. Ale nějak si to nedokážu představit,
aby ty včelky šly kam chci a abych nemusel mít nějaké extra vybavení.
Neraďte mi prosím opatřit si roják s mateří mřížkou na boku.

Díky

Arne

----- Original Message -----
From: "Jakub merda" <Jsmerda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 05, 2002 10:29 AM
Subject: nekladouci matka


... Predpokladam, ze kdyby byly ve vcelstvu trubcice, tak by kladly
> do trubcich bunek ?? ...

Tak to není. Trubčice kladou do normálních buněk - chtějí zachovat včelstvo
a trubci se líhnou proto, že nejsou oplodněné. Jejich kladení se ale pozná
podle toho, že vajíčka jsou jakoby rozházená - není zakladeno rovnoměrně bez
mezer, každé je jinak uložené, v některých buňkách jsou třeba dvě - je to na
první pohled rozeznatelné od plástu zakladeného matkou.
S pozdravem
Petr.

Tak jsem vcera "precedil" cele vcelstvo pres materi mrizku, jak jste mi radili a nasel jsem matku! Jiz vim v cem byl problem - probehla ticha vymena a matka jeste neklade -nema "zdureny" zadecek! Snadno jsem ji tedy mezi vcelami prehledl i pri opakovanych prohlidkach. Nasel jsem sice 3 zrusene matecniky, ale predpokladal jsem, ze je zrusili vceli sami a neprikladal jsem jim vyznam - chyba.

Stejne se mi zda, ze matka neni v poradku. Kdyz jsem pred 10 dny delal prohlidku jiz ve vcelstvu nebyl plod. Pocitam, zese vylihla tak pred 15 dny a za tu dobu by se uz mohla rozklast??!

Kuba

Zkus dát do tohoto včelstva rámek s otevřeným plodem z jiného včelstva. To
matku někdy "popíchne" ke kladení.

Zdeněk Čejka


Stejne se mi zda, ze matka neni v poradku. Kdyz jsem pred 10 dny delal
prohlidku jiz ve vcelstvu nebyl plod. Pocitam, zese vylihla tak pred 15 dny
a za tu dobu by se uz mohla rozklast??!

Kuba

Vlozil jsem do vcelstva jak zavickovany, tak i otevreny plod. Necham vcelstvo ted par dni v klidu a uvidime co se stane. Prinejhorsim ji vymenim - ted uz by nemel byt problem ji najit (vcera jsem si ji oznacil).

Kuba


"Zkus dát do tohoto včelstva rámek s otevřeným plodem z jiného včelstva. To matku někdy "popíchne" ke kladení."

Izoloval jsem si svoji nejlepší matku v oddělku. V osiřelci se narazily matečníky, které jsem použil do nových oddělků.
To mi funguje.
Ale teď jsem chtěl zkusit chov serie matečníků s přelarvením v silnějším včelstvu. Jdu do toho původního oddělku a nenašel jsem tam vajíčka a nejmladší larvičky. Byly tam jen larvičky asi 6 - 8 dní, a zavíčkovaný plod.
Nechtěl jsem brát larvičky těm novým oddělkům.

Dotaz:
Je možné, že stará (1 rok) matka si dala dovolenou a týden nekladla? Nebo co se to děje? Fakt je že řepka skončila před pár týdny.
Ještě počkám, ale vrtá mi to hlavou. Dík za názor
Eman

Vazeni pratele, dovolim si Vas pozvat na Okresni vcelarsky den poradany OV CSV Hradec Kralove a ZO CSV Nechanice. Tento se kona dne 9.6.2002 od 9.00 na Hradku u Nechanic na tradicnim miste u kocovneho vozu pr. Macely. Prijdte si poslechnout prednasku manzelu Provaznikovych z Veletova u Tynce nad Vltavou, popovidat o vcelach, pripadne ochutnat naší medovinu a zakoupit matky a vcelarske pomucky. Zdarma se budou provadet zkousky na obsah vody v medu, na Vasich prinesenych vzorcich. Ja osobne budu mit prodejni vystavku chuvnych zarizeni (ulku se 4 proskenymi sekcemi). Pripadne dotazy posilejte na muj E-mail. Hezky den a plne medniky.

Frantisek Rousek dipl.tech.
mistopredseda OV CSV
Hradec Králové
frantisek.rousek/=/b-d.cz

Pane Rousku,
moc Vás zdravím. Na Hrádek přijedu, jen nevím, kde je to tradiční místo.
Dík za odpověď. Ivana Šabaková

-----Original Message-----
From: František Rousek [mailto:frantisek.rousek/=/b-d.cz]
Sent: Thursday, June 06, 2002 9:34 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Pozvanka na Vcelarsky den



Vazeni pratele, dovolim si Vas pozvat na Okresni vcelarsky den poradany OV CSV Hradec Kralove a ZO CSV Nechanice. Tento se kona dne 9.6.2002 od 9.00 na Hradku u Nechanic na tradicnim miste u kocovneho vozu pr. Macely. Prijdte si poslechnout prednasku manzelu Provaznikovych z Veletova u Tynce nad Vltavou, popovidat o vcelach, pripadne ochutnat naší medovinu a zakoupit matky a vcelarske pomucky. Zdarma se budou provadet zkousky na obsah vody v medu, na Vasich prinesenych vzorcich. Ja osobne budu mit prodejni vystavku chuvnych zarizeni (ulku se 4 proskenymi sekcemi). Pripadne dotazy posilejte na muj E-mail. Hezky den a plne medniky.

Frantisek Rousek dipl.tech.
mistopredseda OV CSV
Hradec Králové
frantisek.rousek/=/b-d.cz

Je to sice robota pre vraha, ale ked ju / královnu / hladas hodinu a
potrebujes ju najsť ... Chce to jeden nástavok pod mriežku a doňho aspoň
jeden plodový plást a zopár prazdnych plastov. Nad mriežku jeden prázdny
nastavok. Strasené / zmetené / včely pôjdu dole za plodom. V prípade
potreby ich možno popohnať dymom.

Matej

... si myslím postavit jeden nebo dva prázdné nástavky nad mřížku a smetat
a
smetat - je to práce pro vraha, protože včely okamžitě vyletí, ale dá se
...

Zdeněk Čejka

Jak se takové smetání přes mřížku polopaticky provádí?
Určitě by se mi to už párkrát hodilo. Ale nějak si to nedokážu představit,
aby ty včelky šly kam chci a abych nemusel mít nějaké extra vybavení.
Neraďte mi prosím opatřit si roják s mateří mřížkou na boku.

Díky

Při prijezdu na hlavni parkoviste pred Hradkem budou umisteny smerove sipky, které Vas dovedou az na místo konani. Je to lesni cesta v druhé zatacce pod Hradkem. Bude to tak oznaceno, ze se neda zabloudit.
František Rousek


Pane Rousku,
moc Vás zdravím. Na Hrádek přijedu, jen nevím, kde je to tradiční místo.
Dík za odpověď. Ivana Šabaková

Má dostatek zásob ?

Zdeněk Čejka


Dotaz:
Je možné, že stará (1 rok) matka si dala dovolenou a týden nekladla? Nebo
co se to děje? Fakt je že řepka skončila před pár týdny.
Ještě počkám, ale vrtá mi to hlavou. Dík za názor
Eman

Neznáte někdo údaje teoretického medného výnosu na hektar pro hořčici, jarní řepku a ozimou řepku? Případně jaké máte osobní zkušenosti s hořčicí, její porovnání s řepkou, atd. atd.?

Zdravím včelaře,

mám praktický dotaz na řešení oken u včelínů nebo u kočovných vozů.
Vím, že existuje nějaká finta, jak okna řešit, aby včely mohly
zevnitř lítat ven, ale nelítaly zvenku dovnitř.

Neznáte někdo, jak se to dělá?

Díky.


J. P. Baudiš

Nešly by vystavit fotky tohoto zařízení na web?

Zdeněk Čejka


Ja osobne budu mit prodejni vystavku chuvnych zarizeni (ulku se 4 proskenymi
sekcemi). Pripadne dotazy posilejte na muj E-mail. Hezky den a plne medniky.

Frantisek Rousek dipl.tech.
mistopredseda OV CSV
Hradec Králové
frantisek.rousek/=/b-d.cz

Zásob má myslím dost, ale možná není čerstvý přísun a to ji brzdí.
:>Má dostatek zásob ?
:>
:>Zdeněk Čejka
:>
:>
:>Dotaz:
:>Je možné, že stará (1 rok) matka si dala dovolenou a týden
:>nekladla? Nebo
:>co se to děje? Fakt je že řepka skončila před pár týdny.
:>Ještě počkám, ale vrtá mi to hlavou. Dík za názor
:>Eman
:>

Nevím, jestli to dobře popíšu. Z venku je okno dole kratší asi o 2 cm. Pak je zhruba 2 cm mezera a dole je proužek vnitřního skla. To je vyšší než mezera zhruba opět o 2 cm. Je to proto, aby včela ze vnitř mohla ven,(sjede po skle a najde otvor) a včely z venku těžko hledaly otvor. Mám ještě 2 cm latičku, kterou mohu zastrčením mezi skla uzavřít otvor a tím zamezit přístup včel úplně, např. při vytáčení. Z venku nemohou a zevnitř se nashromáždí na okně a občas vyndám latičku a smetáčkem je smetu dolů do otvoru. Funguje to výborně.
S pozdravem Antonín Podhájecký

> mám praktický dotaz na řešení oken u včelínů nebo u kočovných vozů.
> Vím, že existuje nějaká finta, jak okna řešit, aby včely mohly
> zevnitř lítat ven, ale nelítaly zvenku dovnitř.

Treba na http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/foto/obr_2_m.png
a hlavne <to same> obr_4_m.png

Detaily urcite rad popise J. Kala.

Zdravi PP.


*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Zdravim
U jednoho zkušeného včelaře jsem viděl že okení tabulky byly dole seříznutý
a velice volně v liště ve tvaru U ostatní strany byly normálně zatmelené.
Bohužel jsem to neviděl v chodu. Včelař byl po smrti a včelín bez včel.
Ahoj
Pavel

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 06, 2002 10:14 PM
Subject: okna u vcelinu



Zdravím včelaře,

mám praktický dotaz na řešení oken u včelínů nebo u kočovných vozů.
Vím, že existuje nějaká finta, jak okna řešit, aby včely mohly
zevnitř lítat ven, ale nelítaly zvenku dovnitř.

Neznáte někdo, jak se to dělá?

Díky.


J. P. Baudiš



---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.370 / Virová báze: 205 - datum vydání: 5.6.2002

Mohu se přiživit další otázkou?
Jak se kamarádí včely se střešními okny (Velux atp.)? Nemáte s tím někdo zkušenosti?
Dík
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/

Vážení kolegové,

věděl by někdo z vás, kde je možné sehnat barograf vhodný k připojení k hydraulické úlové váze?


Michal Pol

Zdravím.
Okno u včelína si představuji tak,že rám je asi 6cm hluboký.Ze včelína jsou nabity laťky nebo rám,který ho zužuje asi o 1,5cm ze všech stran a dole o 4cm.Slovem rám v první větě mám namysli zárubeň. Přímo rám okna je asi 2cm silný a 4cm široký.Sklo na okně není ve falci,ale je nalepeno přímo na okno silikonem asi 1cm po vnitřním obvodě a na spodní straně sahá až dolů.Okno je asi o 2cm kratší než zárubeň. Panty jsou nahoře při vnitřní straně.Okno se mírně vyklápí ven.Rigličky zabraňující otevření jsou po stranách dole vedle skla.Při zavřeném okně zabraňují jeho otevření a při pootočení při otevřeném okně zabraňují jeho zavření asi o 3cm.Zárubeň může mít plechový parapet a okno okapníček směřující dolů.Okno není vhodné dávat proti úlům,aby vracejícíse včely neprolézaly úlem a nešly za světlem (zadováky) a není někdy vhodné ani umístění nad úly, někdy může dojít k obtěžování sluncem. Dobrá je také regulace světla tmavou plachetkou.Myslím,že je dobré mít ve včelíně přítmí,asi jako v lese.

Hodně úspěchů V I.

Posílám dnešní výsledky z měření a poslední verzi programu
správci konference.
Jindra

Střešní okna jsou pro včely to nejlepší. Raději letí nahoru, zvlášť když je ve voze přítmí.
Antonín Podhájecký

>>Mohu se přiživit další otázkou?
Jak se kamarádí včely se střešními okny (Velux atp.)? Nemáte s tím někdo zkušenosti?

Za vesnicí pomalu začíná kvést obrovské makové pole a já nevím zda mám mít radosst nebo ne.
Prosím, víte někdo zda mají včelky z máku nějaký užitek.
Honza

Budou pěkně nakvašený a dal bych si pozor na bodnutí. Mák je potvora, z
bodnutí může mít i odolný včelař alergii !!!

Zdeněk Čejka


Za vesnicí pomalu začíná kvést obrovské makové pole a já nevím zda mám mít
radosst nebo ne.
Prosím, víte někdo zda mají včelky z máku nějaký užitek.
Honza

Také jsem ho tam předloni měl. Med z toho není, ale donesou pyl a zdálo se
mi, že byly v té době víc bodavé.
Velkou radost jsem z toho nakonec neměl.
Eman
> Za vesnicí pomalu začíná kvést obrovské makové pole a já nevím zda mám mít
> radosst nebo ne.
> Prosím, víte někdo zda mají včelky z máku nějaký užitek.
> Honza
>

O výkendu jsem dělal na pozemku a koukal jak hezky mi na něm kvete zbytkové obilí.Přinesou z něho něco?Kolem mám spousty kukuřice.Nosí z ní alespoň pyl?

Mak neposkytuje nektar, ale za to vytecny pyl. Doporucuji si neco malo
nasbirat pyochytem.
Zdravi, Antonin Pridal
----- Original Message -----
From: "Honza Král" <kral.honza/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 10, 2002 6:21 AM
Subject: makové pole


> Za vesnicí pomalu začíná kvést obrovské makové pole a já nevím zda mám mít
> radosst nebo ne.
> Prosím, víte někdo zda mají včelky z máku nějaký užitek.
> Honza

Včely ti nanosí dost pylu a hlavní radost by jsi mněl mít z máku, jakmile ho
sklidí naběhni na pole a sbírej popadané makovice nejlepší je mák ručně
sypaný, ne plesnivý směsný co se prodává v obchodech. Takže buď rád!

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Honza Král [mailto:kral.honza/=/atlas.cz]
Sent: Monday, June 10, 2002 6:22 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: makové pole


Za vesnicí pomalu začíná kvést obrovské makové pole a já nevím zda mám mít
radosst nebo ne.
Prosím, víte někdo zda mají včelky z máku nějaký užitek.
Honza

Tak se pokusim dnes odpoledne to digi nafotit a pozadam spravce konference o vystaveni. Pro zajimavost, ohlas na Vcelarskem dnu na nami vystavovane oplodnovaci sekce byl velmi kladny, ale prodaly se jen dva komplety i za tak nizke zavadeci ceny.

František Rousek


-----Původní zpráva-----
Od: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
Odesláno: 6. června 2002 10:27
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: RE: Pozvanka na Vcelarsky den

Nešly by vystavit fotky tohoto zařízení na web?

Zdeněk Čejka


Ja osobne budu mit prodejni vystavku chuvnych zarizeni (ulku se 4 proskenymi
sekcemi). Pripadne dotazy posilejte na muj E-mail. Hezky den a plne medniky.

Frantisek Rousek dipl.tech.
mistopredseda OV CSV
Hradec Králové
frantisek.rousek/=/b-d.cz

Kdyztak prihodte k fotu i cenicek.

Zdeněk Čejka


>Tak se pokusim dnes odpoledne to digi nafotit a pozadam spravce konference
>o vystaveni. Pro zajimavost, ohlas na Vcelarskem dnu na nami vystavovane
>oplodnovaci sekce byl velmi kladny, ale prodaly se jen dva komplety i za
>tak nizke zavadeci ceny.
>
>František Rousek

z obilí vubec nic a z kukurice pel iba v krajnom pripade - ak nie je iny -
kukuričny pel ma len 14 % bielkovin.
Nectar kukurica nema.

Matej

Literatúra nerozlišuje jarnú a ozimnú repku. pri repke uvádza
nektárodajnosť 50 Kg/ha. Pri horčici uvádza rovnaký údaj. Moja skúsenosť
hovorí, že nektárodajnosť horčice je asi o polovicu nižšia ako u repky.

Matej


Neznáte někdo údaje teoretického medného výnosu na hektar pro hořčici,
jarní řepku a ozimou řepku? Případně jaké máte osobní zkušenosti s hořčicí,
její porovnání s řepkou, atd. atd.?

> Posílám dnešní výsledky z měření a poslední verzi programu
> správci konference.
> Jindra

Už je to včelařském webu (download - soubory ke stažení)


J. P. Baudiš

Vážení přátelé!

Od Okresního soudu Brno-venkov obdržel jsem předvolání v následující věci:

Navrhovatelé: Ing. Ladislav Vejvoda, JUDr. Hana Vejvodová, Mgr. Alice
Vejvodová,Iva Vejvodová, všichni bytem Řícmanice č. 36.

Odpůrce: Ing. František Pantůček, bytem Řícmanice č. 33


Upřesnění petitu návrhu.


Navrhovatelé navrhují, aby soud po provedeném dokazování,po
provedení důkazů dle tohoto návrhu, případně dalších důkazů navržených v
průběhu řízení, vynesl rozsudek, kterým bude soudem odpůrci uloženo:


Zdržet se toho, aby nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval
navrhovatele(případně příchozí osoby) a vážně ohrožoval výkon jejich práv
vlastnických,užívacích a jiných tím,že ponechá chované včely vnikat na
pozemky zapsané na LV č. 291 v katastru nemovitostí okres Brno-venkov pro
kastrální území Řícmanice, obec Řícmanice, parcelu č. 141 zahrada, parcelu
č. 140 zastavěná plocha a nádvoří, na budovu k bydlení a do budovy k bydlení
zapsané na LV č. 291 v katastru nemovitostí okres Brno-venkov pro
katastrální území Řícmanice, obec Řícmanice č.p. 36 stojící na parcele č.
140, vše v podílovém spoluvlastnictví navrhovatele a první navrhovatelky a
tím výkon práv navrhovatelů omezovat, ohrožovat jejich zdraví a život,
ohrožovat zdraví a život příchozích osob, dále se zdržet toho, aby nad míru
přiměřenou poměrům obtěžoval navrhovatele tím, že ponechá chované včely
nalétávat na budovu k bydlení zapsanou na LV č. 291 v katastru nemovitostí
okres Brno-venkov pro katastrální území Řícmanice, obec Řícmanice č.p. 36 a
znečišťovat jej výkaly a způsobovat tak škodu na majetku.

Uvedené předvolání a návrh petitu vám předkládám jako zajímavost.

Ing. Pantůček

unsubscribe vcelari

Výkluz pro včely ze včelína jsem se snažil navrhnout co nejjednodušší.
Stručný popis je v textu a obrázcích na
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/foto/obr_2_m.png
a hlavne <to same> obr_4_m.png, jak již sdělil Pavel Prchal.
Hlavní motivací mého řešení bylo vyhnout se potřebě množství okenních rámů
drahé, výrobně náročné...). Velká okna způsobují, že se včely odlétající za
světlem po nárazu do skla dlouho trápí, bloudí po skle a hledají výkluzovou
mezeru.

Každé sklo je připevněno vně stěny včelína do čtyř špalíčků s drážkou.
Drážka fixuje sklo tak, aby nebylo méně než 5 a ne více než cca 8mm od stěny
včelína. Větší množství menších okének rovnoměrně prosvětluje včelín,
případná výměna skla je otázkou pouhého povolení a zašroubování dvou vrutů
horní špalíčky ). Mírně odlišná velikost skla není na závadu (vrut se
šroubuje až jak to vyjde po vsazení skla ), ale sklo by mělo přesahovat
otvor ve stěně více než asi dva cm na všech stranách. Včelín tak celoročně
větrá, dobře se v něm např suší i bylinky. Včely dovnitř skutečně nejdou,
dokonce ani včely, které lezou po vnější stěně se dovnitř včelína neodváží,
ale už jsem měl ve včelíně vosí hnízdo.

Statisku jsem nedělal, ale opakovaně jsem se přesvědčil, že včely u tohoto
typu výkluzu se na skle zdrží jen několik vteřin než dopochodují k nejbližší
mezeře, bez ohledu zda je horní, dolní, nebo boční.
Drážku ve špalíčkách jsem vyřízl širší ( asi 3,5 mm ) a před vložením skla
do každé drážky vtlačil trochu např. silikonového tmelu z kartuše.

Tento typ výkluzu nepochybně vyniká nízkými pořizovacími náklady a nízkými
nároky na přesnost rozměrů skla i okenního otvoru, ale do kočovného vozu
bych ho nedoporučoval ( nezkoušel jsem - nekočuji ).

Zajímavý je i poznatek, že jsem dosud nepozoroval, že by nějaký pavouček
natahl svoji síť v mezeře takového výkluzu.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

> mám praktický dotaz na řešení oken u včelínů nebo u kočovných vozů.
> Vím, že existuje nějaká finta, jak okna řešit, aby včely mohly
> zevnitř lítat ven, ale nelítaly zvenku dovnitř.

Detaily urcite rad popise J. Kala.

Zdravi PP.


*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 20.4.2002