| | - Baudis Jan P. --- 17. 4. 2002
Re[2]: Kurs racionalizace
> Jestliže Dr. Kamler hovořil o tom, že rámek 39 cm vyhovuje, hovořil
> o délce rámku, nikoliv o rámkové míře 39x24.
Na kurzu se hovořilo zvlášť o rámkové délce 39 cm a zvlášť o rámku
39*24. Přednášející sice prohlásil rámek 39*24 za vyhovující, ale v
tom kontextu, že se jedná o použití tohoto rámku v nástavkovém úle, že
rámek bude mít zúženou spodní loučku a že zimovat se nebude v jednom
nástavku nýbrž buď:
a) ve dvou nástavcích na míru 39*24
nebo
b) v jednom nástavku na míru 39*24 plus polonástavek se zásobami.
> Tím měl jistě na mysli,
> že včelám je to jedno, zda je rámek dlouhý 39, 42 nebo 45 cm. Další
> věcí je ale výška rámku. O nevýhodnosti rámku 39x24 přece Dr. Kamler
> hovoří ve Včelařství č.4, str. 78-79.
Pokud to správně chápu, tak má na mysli zimování v jednom patře
dvouprostorového úlu (nebo v jednom nástavku této míry).
> Dá se na této r.m. včelařit a
> hodně včelařů to nesporně umí. Jen s sebou nese rizika, jež by např.
> při výšce okolo 30 cm nebyla - jako třeba právě uplynulou zimu, když
> byla velká spotřeba zásob a někteří včelaři zachraňovali včelstva
> zimovaná v jednom prostoru před hladem, do rámku 39x24 se nevejde
> dost zásob!
Ano, je-li zimováno v jednom patře, pak je na této rámkové míře
zimující chumáč splácnutý, v úle jsou mrtvé prostory a při tom všem se
tam ani nevejde dostatek dobře přístupných zásob.
Slabá včelstva radí pospojovat, protože ze slabocha není žádný výrazný
užitek, jediné, co se podaří, že ho zazimujeme. Tedy pospojovat a
úbytek počtu včelstev nahradit květnovými oddělky, které do podzimu
zesílí.
> Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku
> je skoro stejná jako česká 39x24. Jeden nástavek pro plodiště je
> málo a dva už jsou většinou zase moc (kolem plodu v tomtéž rámku
> bývá moc medu). U nás přece chováme kraňku a ne velmi plodnou vlašku
> jako v USA.
Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
je nutno vztahovat k vlašce.
> A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
> Langstrothova úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také
> abychom s ním byli kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč
> s nimi mám být kompatibilní?
> Pan Boháč, s nímž jsem v písemném kontaktu, mi k tomu sdělil nějaké
> argumenty, z nich jen jediný považuji za skutečně oprávněný - pokud
> bych prodával do zahraničí včelstva (oddělky), aby kupujícímu naše
> rámky pasovaly do jeho úlů.
Obchod se včelstvy bude skutečně asi jediným vážným argumentem pro
celosvětovou kompatibilitu... Jenže jsme na začátku 21. století a měli
bychom být poučeni, k čemu to vede - včelí nemoci! V poslední době je
novou hrozbou - úlový brouk - proti němu je Varroa destruktor docela
milý společník.
Nejen, že žere veškerý plod, ale prý nakonec i kompletně celé plásty a
navíc má tak smradlavé výkaly, že to, co zbude, je naprosto
nepoužitelné. Zimuje v zemi zavrtán až 50 cm pod povrchem. Je to
zavlečeno z J. Afriky (s banány?) Ta globalizace - ta nám dává
zabrat...
> Zaváděním další délky rámků (45, abych
> byl přesný 44,8 cm) se rozšiřuje sortiment rámkových měr a rozměrů
> nástavků, to nepovažuji za racionalizaci našeho včelaření!
> Květoslav Čermák
Minulou sobotu proběhl v Dole další seminář - o medu (senzorika,
marketing). Jakmile budu mít trošku času, tak sem z jeho obsahu také
něco napíši.
J. P. Baudiš
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 794
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |