Včelařská konference

I kdyby se bonzak nenasel.Podat danove priznani neznamena nutne dan platit,je to jen povinost.U tech s 59,9 vcelstvy je to vzdy na hrane.Na druhou stranu tech 60 vcelstev je pomerne ridky jev.

No, podle mně musí být přímo v příslušném zákonu o dani a potom v příloze toho formuláře o danění fyzických osob, co se dá získat na finančním nebo na internetu, napsáno, že včelař za takových a takových podmínek může tolik a tolik peněz odepsat ze základu daně z příjmu. To je podle mne směrodatné, ne nějaké žvanění funkcionářů ČSV, že "vyřídili", že včelař s určitým počtem včelstev nedaní. To pro finančáka na místní finanční správě, který posuzuje správnost přiznání k dani, není směrodatné.
Dříve to byl pro nepodnikající a nezemědělce včelaře paragraf 10, takzvané "ostatní příjmy". Takže to by se odepisovalo asi v paragrafu 10, protože každý z těchto paragrafů podle typů příjmů má svůj režim, ve kterém se odlišně uvádějí náklady a je možnost individuálních odpisů ze základu u daně. Živnostníci mají svůj paušál a kdysi měl včelař v paragrafu 10 taky volbu, jestli zvolit na náklady paušál nebo náklady na včelaření odečíst konkrétně ( musel je mít společně s příjmy přehledně a věrohodně evidované).
Z těch jednotlivých paragrafů se potom ty příjmy očištěné o náklady sečtou a to je potom vlastní základ daně. Z toho se potom odečítá odpisy, dříve 24 tisíc na vlastní osobu, nevím jak to je dnes, potom se odečítá na děti, na manželku, na nějakou invaliditu, na darování krve a kdovíco ještě.
To, co zůstane, je vlastní základ daně z příjmu, který se stanoveným procentem zdaní.
Jinak nevím zase jak dnes, ale dříve, kdy bylo víc dańových pásem, bylo pro zaměstnance obvykle výhodné nenechávat danění na svém zaměstnavateli, který ty daně za svého zaměstnance odvádí každý měsíc zvlášť, ale vyžádat si u účetní ten "červený papír" a podat vlastní přiznání k dani, kde je příjem a jeho danění rozpočítávána za ten rok na měsíční průměr. Totiž za měsíc, když zaměstnanec bral nějaké větší odměny, třeba na konci roku nebo za přesčasy, když bylo hodně práce, vyskočil třeba jeho měsíční příjem do vyššího pásma, kde je danění procentuálně větší a zaměstnavatel za něho tak odvedl vyšší zálohu na daň. Vytvořením průměru na celý rok potom zůstal celý rok v nižším dańovém pásmu, takže vznikl přeplatek, který finančách, pokud si člověk podal vlastní přiznání k dani, tak mu finančák vracel. Pokud si to přiznání nepodával, tak ten přeplatek daně z příjmu si stát nechával.
Bohužel pro zdravotní a sociální se to v případě nerovnoměrných měsíčních příjmů udělat nedá, co se každý měsíc státu odvede, už stát nevrátí.