Včelařská konference

"Vysočina je samý smrkový les. Červotoč řádí v
každým remízku. Puklice poloskrytá bývá na takových obstárkách , nejvíc na
okrajích lesa. Těch stromů co schodily hodně jehličí je mnohem víc, tim
pádem i puklice taky. Až skončí smrky skončí medovice a včelaři u nás taky."
----------------------
Já bych řekl, že spíše by mohli včelaři získat než ztratit.
Sice nahoře ještě nevědí, co místo smrku budou dávat, ale podle mně to vyjde zhrubas takhle:
Za prvé smrk je svým rychlým růstem snadností pěstování a efektivností využití dlouhých rovných kmenů a tím i výnosnosti smrkového lesa stále prakticky nezastupitelný. Proto podle mne majitelé lesních pozemků prosadí pouze omezení, ze stoprocentních smrkových monokultur na řekněme odhadem cca 30 % smrku ve smíšeném lese. To pořád na nějakou medovicovou snůšku ze smrků bude stači.
Za druhé spousta producentů medovice je na listnáčích, hodně z nich produkuje medovici přijatelno upro včely množstvím i kvalitou, akorát jsou zatím neznámí jen proto, že těch listnáčů zatím je v lesích procentuálně málo. To se náhradou smrkových monokultur smíšenými lesy může změnit.
Za třetí: Včelařské stromy. Akát je sice ekologisty odpískaný jako nežádoucí invazivní dřevina, lípa nemá z hlediska produkce dřeva opodstatnění být v produkčním lese, ale pokud se podaří aspoň pětinu smrků nahradit javory kleny, budou ty javory produkovat víc včelí pastvy než smrková mnokultura.Sladinou z květů , ale i medovicovou snůškou. A javorový květový med je docela kvalitní. Případně by se do takového lesa mohly "propašovat" i další včelařské stromy místního evropského původu, i když bohužel produkují pastvu pro včely u příliš brzy a jsou tak spíš na jarní podněcování rozvoje. Jako třeba javor mléč, třešeň ptačí, bříza, olše, topol nebo dokonce vrby a osiky.
A za čtvrté přeměnou smrkových monokultur na smíšené lesy by se objevilo navíc bylinné patro a v závislosti na tom, co se podaří prosadit ekologistům a jak se v takových lesích bude nakonec i hospdoařit, tak možná i křovinné patro. To je obrovské množství různých rostlin a spousta z nich jsou dobrým producentem nektaru i pylu, dohromady po celý včelařský rok. Nejvíc té produkce by sice bylo na začátku jara před rozvojem olistění, ale při větší rozloze lesů by byla nezanedbatelná podpůrná snůška i po zbytek včelařského roku až nějak do září či do prvních silnějších mrazíků a opadu listí na podzim.
---------------------
Kdyby byli na ústředí ĆSV co k čemu, tak už tam dávno sedí a spekulují, jak by do závazných lesních plánů prolobovali sázení co největšího množství včelařských dřevin a obhosdpodařování těch nových smíšených lesů tak, aby to bylinné patro bylo co nejmasívnější.