Včelařská konference

Taková myšlenka. Včelařím 51 roka k přírodě se dá říct že mám blízko. Vyučil
jsem se zahradníkem a na vojně jsem se naučil včelařit. Aby byli 2 roky po
sobě velmi dobrý není zvykem. Letos když už nebude nic tak třetí. Vyvratte
mi to někdo proč. Má myšlenka. Vysočina je samý smrkový les. Červotoč řádí v
každým remízku. Puklice poloskrytá bývá na takových obstárkách , nejvíc na
okrajích lesa. Těch stromů co schodily hodně jehličí je mnohem víc, tim
pádem i puklice taky. Až skončí smrky skončí medovice a včelaři u nás taky.
Standa
---------- Původní e-mail ----------
Od: PavelA <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 12. 6. 2018 0:16:58
Předmět: Re: břečťan
"velmi slušně se jeví Parthenocissus,roste jak plevel,kvete ke konci
června.Letos samozřejmě dřív a jeho malé kvítky jsou obalený včelama.Pak i
divoký brslen,ten většinou kvete postupně třeba 14dní.Letos bohužel odkvetl
velmi rychle,ale včely ho taky milují.
Letošek je takovej rychlej,ale co se týče medu,vypadá to na velmi dobrý
rok.Překvapivě,i když bylo do předvčerejška sucho,tak zavíčkovaný med je
poměrně řídký/myslím tím druhý,z lesa/,obsah vody,žel nemám čím měřit.Nikdy
jsem to nepotřeboval.
"

"Vysočina je samý smrkový les. Červotoč řádí v
každým remízku. Puklice poloskrytá bývá na takových obstárkách , nejvíc na
okrajích lesa. Těch stromů co schodily hodně jehličí je mnohem víc, tim
pádem i puklice taky. Až skončí smrky skončí medovice a včelaři u nás taky."
----------------------
Já bych řekl, že spíše by mohli včelaři získat než ztratit.
Sice nahoře ještě nevědí, co místo smrku budou dávat, ale podle mně to vyjde zhrubas takhle:
Za prvé smrk je svým rychlým růstem snadností pěstování a efektivností využití dlouhých rovných kmenů a tím i výnosnosti smrkového lesa stále prakticky nezastupitelný. Proto podle mne majitelé lesních pozemků prosadí pouze omezení, ze stoprocentních smrkových monokultur na řekněme odhadem cca 30 % smrku ve smíšeném lese. To pořád na nějakou medovicovou snůšku ze smrků bude stači.
Za druhé spousta producentů medovice je na listnáčích, hodně z nich produkuje medovici přijatelno upro včely množstvím i kvalitou, akorát jsou zatím neznámí jen proto, že těch listnáčů zatím je v lesích procentuálně málo. To se náhradou smrkových monokultur smíšenými lesy může změnit.
Za třetí: Včelařské stromy. Akát je sice ekologisty odpískaný jako nežádoucí invazivní dřevina, lípa nemá z hlediska produkce dřeva opodstatnění být v produkčním lese, ale pokud se podaří aspoň pětinu smrků nahradit javory kleny, budou ty javory produkovat víc včelí pastvy než smrková mnokultura.Sladinou z květů , ale i medovicovou snůškou. A javorový květový med je docela kvalitní. Případně by se do takového lesa mohly "propašovat" i další včelařské stromy místního evropského původu, i když bohužel produkují pastvu pro včely u příliš brzy a jsou tak spíš na jarní podněcování rozvoje. Jako třeba javor mléč, třešeň ptačí, bříza, olše, topol nebo dokonce vrby a osiky.
A za čtvrté přeměnou smrkových monokultur na smíšené lesy by se objevilo navíc bylinné patro a v závislosti na tom, co se podaří prosadit ekologistům a jak se v takových lesích bude nakonec i hospdoařit, tak možná i křovinné patro. To je obrovské množství různých rostlin a spousta z nich jsou dobrým producentem nektaru i pylu, dohromady po celý včelařský rok. Nejvíc té produkce by sice bylo na začátku jara před rozvojem olistění, ale při větší rozloze lesů by byla nezanedbatelná podpůrná snůška i po zbytek včelařského roku až nějak do září či do prvních silnějších mrazíků a opadu listí na podzim.
---------------------
Kdyby byli na ústředí ĆSV co k čemu, tak už tam dávno sedí a spekulují, jak by do závazných lesních plánů prolobovali sázení co největšího množství včelařských dřevin a obhosdpodařování těch nových smíšených lesů tak, aby to bylinné patro bylo co nejmasívnější.